EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.1.2017

COM(2017) 22 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o provádění a významu pracovního plánu Evropské unie v oblasti sportu na období 2014–2017

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o provádění a významu pracovního plánu
Evropské unie v oblasti sportu na období 2014–2017

A)    ÚVOD

Po zahrnutí sportu do Lisabonské smlouvy a v souladu s článkem 165 Smlouvy o fungování Evropské unie posílily Evropská unie (EU) a členské státy svou spolupráci ve snaze dále rozvíjet evropský rozměr v oblasti sportu. Spolupráce byla zaměřena na ty oblasti, ve kterých může EU přispět přidanou hodnotou k činnostem prováděným členskými státy a podpořit jejich opatření. Za poslední desetiletí se sport stal oblastí politiky, která ovlivňuje celkové ambice EU, pokud jde o hospodářský růst, větší počet lepších pracovních míst a společnost podporující začlenění, a přispíval k uskutečňování priorit stanovených ve strategii Evropa 2020 1 a v agendě pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu 2 . Komise spolu s členskými státy dále kladla zvýšený důraz na zvládání výzev v oblasti sportu spojených s řádnou správou, integritou a sociálním začleňováním a na propagaci přínosů sportovních a pohybových aktivit.

V návaznosti na úspěšnou realizaci prvního pracovního plánu Evropské unie v oblasti sportu (2011–2014) 3 přijala Rada druhý pracovní plán Evropské unie v oblasti sportu (2014–2017) 4 s cílem podpořit a rozvíjet politiku v oblasti sportu na evropské úrovni. V tomto rámci Komise a předsednictví Rady spolu s členskými státy postupovaly v úzké spolupráci, přičemž se zaměřily na témata „integrity sportu“, „hospodářského rozměru sportu“ a „sportu a společnosti“ při plném respektování pravomocí členských států a EU. Do provádění tohoto pracovního plánu EU se přímo zapojily také sportovní organizace a zúčastněné strany v oblasti sportu.

Druhý pracovní plán EU v oblasti sportu stanoví priority a nastiňuje seznam požadovaných výstupů, jichž je třeba dosáhnout, 5 jakož i příslušné pracovní struktury, a zejména odborné skupiny.

Komisi bylo uloženo, aby přijala do listopadu 2016 – v závěrečné fázi pracovního plánu –zprávu o jeho provádění a významu jako podklad pro vypracování případného třetího pracovního plánu EU v oblasti sportu během první poloviny roku 2017.

Tato zpráva vyjadřuje názor Komise na toto provádění a hodnotí širší politický dopad pracovního plánu. Zohledňuje také písemné příspěvky členských států a odborníků a pozorovatelů, kteří se účastní činnosti odborných skupin. Obsahuje rovněž doporučení pro případný budoucí pracovní plán EU v oblasti sportu.

B)     HODNOCENÍ

Hodnocení provádění druhého pracovního plánu EU v oblasti sportu provedla Komise na základě dotazníku 6 , vstupů z různých zasedání a akcí zúčastněných stran a spontánních příspěvků. Z analýzy obdržených informací vyplynulo, že druhý pracovní plán splnil očekávání. Byly však určeny i některé oblasti, v nichž je třeba dosáhnout zlepšení.

1.Pracovní metody a struktury

Po přijetí druhého pracovního plánu EU v oblasti sportu zřídila Komise pět odborných skupin 7 sestávajících ze zástupců jmenovaných členskými státy, jejichž úkolem bylo zabývat se jednotlivými oblastmi souvisejícími s politikou v oblasti sportu a pomáhat při dosažení požadovaných výstupů. Na žádost a se souhlasem zástupců členských států se zasedání těchto skupin mohly účastnit zainteresované strany jako pozorovatelé (viz příloha 1). Úlohou Komise bylo úzce spolupracovat s členskými státy a pomáhat jim při provádění pracovního plánu.

Odborné skupiny zahájily činnost ve druhé polovině roku 2014. Každá z nich se řídila vlastním harmonogramem činností zaměřených a dosažení konkrétních výstupů v souladu s časovým rozvrhem stanoveným v pracovním plánu. Požadované výstupy byly stanoveny tak, aby připravily podmínky pro případné budoucí činnosti na úrovni EU a aby formovaly vnitrostátní politiky.

Kromě činnosti, kterou mělo vyvíjet těchto pět odborných skupin, se v pracovním plánu EU uvádí, že lze využívat i jiné struktury a pracovní metody včetně konferencí pořádaných předsednictvím, zasedání ministrů a ředitelů odboru sportu, studií vypracovaných a konferencí pořádaných Komisí a platforem pro zveřejňování závazků.

Ředitelé odboru sportu měli konkrétně za úkol vyměňovat si osvědčené postupy a zajistit vzájemné učení v oblasti sportu.

Probíhal strukturovaný dialog se sportovními organizacemi ve formě různých zasedání a akcí. Tyto akce zahrnovaly každoroční sportovní fórum EU a setkání pořádaná při každém zasedání Rady.

Od roku 2014 do roku 2016 se uskutečnila dvě neformální setkání ministrů sportu, devět akcí a konferencí uspořádaných předsednictvím a pět zasedání ředitelů odboru sportu. Kromě toho bylo zveřejněno osm studií Komise na podporu pracovního plánu a k jeho prosazování. Probíhala rovněž přípravná činnost v oblasti platforem pro zveřejňování závazků.

2.Výstupy

Druhý pracovní plán EU v oblasti sportu v příloze 1 stanoví 16 výstupů v klíčových oblastech, jichž má být dosaženo k určitému datu, a uvádí příslušné pracovní struktury. Tyto výstupy zahrnují všechny rozměry sportu (sociální, hospodářské, organizační). Všech výstupů bylo buď dosaženo, nebo jsou v procesu dokončení do konce roku 2016 nebo počátkem roku 2017. Stav každého z těchto výstupů je shrnut v tabulce, která tvoří přílohu této zprávy (viz příloha 2).

Je třeba zdůraznit několik oblastí, kde bylo dosaženo zvlášť významného pokroku:

S cílem předcházet manipulacím s výsledky zápasů a bojovat proti nim sdružila příslušná odborná skupina všechny zúčastněné strany, což umožnilo včas společně reagovat na vývoj v souvislosti s Magglingenskou úmluvou 8 , která byla přijata před počátkem tohoto pracovního plánu.

Pokud jde o řádnou správu ve sportu, příslušná odborná skupina vyjasnila, do jaké míry byly prováděny zásady EU, a určila také cesty k případnému vytvoření platforem pro zveřejňování závazků, což vyvrcholilo nedávným závazkem Komise v oblasti řádné správy.

Co se týče zdraví prospěšné pohybové aktivity, příslušná odborná skupina shromáždila a sdílela osvědčené postupy na podporu pohybových aktivit v členských státech a informovala o stanovování a provádění politik a akčních plánů na vnitrostátní úrovni. Prostřednictvím rámce pro sledování doporučení Rady o zdraví prospěšné pohybové aktivitě informovaly členské státy od roku 2013 o přijetí 37 nových politik a akčních plánů ve všech odvětvích majících význam z hlediska zdraví prospěšné pohybové aktivity (celkem 152 politik a akčních plánů), přičemž poukázaly na užitečnost a aktuálnost těchto výměn osvědčených postupů.

Odborná skupina zabývající se hospodářským rozměrem sportu se konkrétně zaměřila na hospodářský přínos sportu, odkaz velkých sportovních akcí a udržitelné financování sportu. Aby bylo možné přesně určit a doložit hospodářský dopad tohoto odvětví, bylo dosaženo dalšího pokroku v oblasti satelitních účtů pro sport. V současnosti má satelitní účty pro sport osm členských států (Rakousko, Kypr, Německo, Litva, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Spojené království) 9 a Švýcarsko; Lucembursko a Rumunsko své vnitrostátní satelitní účty pro sport dokončují a některé další členské státy začaly o věci uvažovat a zahájily jednání se svým národním statistickým úřadem.

Odborná skupina zabývající se lidskými zdroji napomáhala sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy. Vedla též diskusi o vnitrostátních strategiích týkajících se dvojí kariéry sportovců a přispívala k vypracování odvětvových kvalifikačních rámců odkazujících na vnitrostátní rámce kvalifikací a evropský rámec kvalifikací. Sport dále získal uznání na politické úrovni jako jedna z cest k většímu pracovnímu uplatnění a sociálnímu začleňování mladých lidí.

3.Posouzení

První pracovní plán EU v oblasti sportu byl členskými státy, Komisí a většinou zúčastněných stran zpravidla považován za úspěšný. Druhý pracovní plán EU proto do značné míry navázal na první pracovní plán, přičemž byly přizpůsobeny priority a mírně snížen počet odborných skupin (ze šesti na pět). Z posouzení tohoto druhého pracovního plánu EU vyplývá, že zajištění kontinuity bylo správným přístupem, i když do budoucna by mělo být zváženo určité přeorientování.

Písemné příspěvky předložené v rámci odpovědí na dotazník naznačily, že činnosti prováděné podle tohoto pracovního plánu celkově vedly k dobrým výsledkům ve stanovených prioritních oblastech. Převážná většina souhlasila s tím, že se pracovní plán zaměřuje na správné priority (91 %), že zlepšil spolupráci mezi EU a sportovním hnutím (69 %) a že zlepšil koordinaci politik v oblasti sportu na úrovni EU (69 %). 70 % respondentů souhlasilo s tím, že pracovní plán zavedl vhodné struktury a pracovní metody, zatímco 26 % s tím nesouhlasilo. Na otázku, zda pracovní plán vede k pozitivním výsledkům v procesu politik, 61 % odpovědělo kladně a 29 % záporně. 46 % autorů připomínek souhlasilo s tím, že pracovní plán zlepšil spolupráci mezi členskými státy a sportovním hnutím na vnitrostátní úrovni, zatímco 38 % bylo opačného mínění.

Pokud jde o činnost odborných skupin, byla převážná většina toho názoru, že odborné skupiny mají klíčovou úlohu při provádění pracovního plánu (85 %). Široká shoda existovala v tom, že Komise pro činnost těchto odborných skupin zajišťuje odpovídající odbornou úroveň (84 %) a přiměřenou podporu z hlediska logistiky a sekretariátu (90 %). Pokud jde o výsledky odborných skupin, 56 % respondentů souhlasilo s tím, že mají dopad na sportovní odvětví, zatímco 32 % se domnívalo, že výsledky žádný dopad nemají.

Ve většině příspěvků se uvádělo, že pracovní plán EU v oblasti sportu má pozitivní dopad na sportovní odvětví (80 %) a že je důležitý pro rozvoj politiky v oblasti sportu na úrovni EU (93 %). Pokud jde o dopad na rozvoj sportu na vnitrostátní úrovni, 64 % se domnívalo, že pracovní plán má význam, zatímco 26 % se domnívalo, že význam nemá. Na otázku, zda má pracovní plán dopad na politiku v oblasti sportu mimo EU, se názory rozdělily (34 % oproti 33 %).

Z písemných připomínek členských států vyplývá, že:

pokud jde o dobu trvání pracovního plánu EU v oblasti sportu, většina odpovědí uvedla, že stávající tříletá doba trvání je přiměřená. Několik odpovědí však také navrhlo, že vhodné by bylo i delší, až čtyřleté období, zatímco pouze několik málo respondentů uvedlo, že tříleté období je příliš dlouhé.

Ustanovení týkající se odborných skupin byla považována za dobře fungující. Několik respondentů navrhlo, že pro budoucí pracovní plán v oblasti sportu by bylo lepší zvolit cílenější přístup s menším počtem projednávaných témat, menším počtem odborných skupin a menším počtem zasedání.

Mnoho odpovědí se vyjádřilo k otázce účasti pozorovatelů na činnosti odborných skupin. Rozšířeným názorem bylo, že někteří pozorovatelé mají sklon prosazovat názory svých organizací, místo aby zachovávali neutrální přístup.

Často se poukazovalo na příliš mnoho výstupů požadovaných od odborných skupin a na skutečnost, že témata, jimiž se měly zejména některé odborné skupiny zabývat, byla příliš široká. V několika připomínkách se navrhovalo, aby práce odborných skupin byla cílenější a aby bylo požadováno méně výstupů.

Strukturovaný dialog EU se sportovními organizacemi by se oproti své stávající podobě mohl zlepšit. Většina uznává, že každoroční sportovní fórum EU je v této souvislosti hlavní a hodnotnou událostí. Byly vyjádřeny určité pochyby ohledně skutečného přínosu toho, že ke strukturovanému dialogu dochází při zasedáních Rady v jeho stávajícím formátu.

Hodnocení Komise tyto hlavní názory vyjádřené v průběhu procesu konzultací v mnohém ohledu potvrzuje. Komise je především toho názoru, že tento druhý pracovní plán EU v oblasti sportu je úspěšný v tom smyslu, že byly realizovány všechny požadované výstupy, a to v dobré kvalitě. Pracovní metody se osvědčily jako účinné při navázání trvalého dialogu se zúčastněnými stranami a s členskými státy o klíčových otázkách evropského sportu. Odborné skupiny jsou uznávaným místem pro vytváření sítí. Umožnily větší spolupráci mezi členskými státy a sportovními organizacemi. Z práce odvedené na úrovni odborných skupin bezprostředně těžily různé oblasti politiky, jako např. zdraví prospěšná pohybová aktivita nebo řádná správa.

Komise se rovněž domnívá, že dopad výstupů nebyl vždy významný. Některé výstupy, např. týkající se významných sportovních akcí a tělesné výchovy ve školách, posloužily jako podklad v procesu tvorby politik, zejména pro závěry Rady 10 . Některé byly rovněž využity na konferencích, seminářích nebo při osvětových akcích. Jiné však poté, co byly předány Radě, nebyly skutečně zhodnoceny. Navíc dosud existují jen omezené informace, pokud jde o to, jak dalece ovlivnily tvorbu vnitrostátních politik nebo v ní byly efektivně využity.

Z hlediska logistiky byla kromě toho organizace velkého počtu zasedání odborných skupin náročná. Podobně bylo pro členské státy a pro Komisi složité zajistit účast na těchto zasedáních odborných skupin. Ne všechny členské státy mohly být na těchto zasedáních pravidelně zastoupeny.

Komise se domnívá, že se projevil rozpor mezi ambiciózním rozsahem činnosti některých odborných skupin a potřebou využití specializovaných odborných znalostí v dané oblasti. Rozsah mandátu uděleného některým odborným skupinám (pro řádnou správu, lidské zdroje) vedl k tomu, že skupiny byly, pokud jde o odbornou úroveň, různorodé. Široký rozsah mandátu odborných skupin fakticky členským státům vždy neumožňoval jmenovat zástupce s odpovídající úrovní odborných znalostí. Naopak pozorovatelé byli podle názoru Komise z hlediska konkrétních odborných znalostí většinou přínosem.

Komise má rovněž za to, že k lepšímu provádění pracovního plánu EU v oblasti sportu by přispěla diverzifikace pracovních metod, tj. překročení rámce odborných skupin.

C)    DOPORUČENÍ PRO BUDOUCNOST

Komise se domnívá, že v budoucím pracovním plánu EU v oblasti sportu lze zvážit některá zlepšení, jež by zvýšila jeho význam a dopady. Doporučení Komise se týkají obecných zásad, priorit a pracovních metod.

1) Obecné zásady

Za prvé by měla být jednoznačně stanovena doba trvání příštího pracovního plánu EU v oblasti sportu. Ačkoliv doba trvání prvního a druhého pracovního plánu nebyla výslovně stanovena, ve skutečnosti obsáhly období tří let. S ohledem na několikaměsíční přípravnou fázi a na dobu vyhodnocování a jednání o příštím pracovním plánu EU v oblasti sportu trvající více než šest měsíců je skutečná aktivní činnost de facto omezena na dobu dvou let až dvou a půl roku.

Čas na dosažení požadovaných výstupů byl tudíž omezený. To vyvolávalo určitý časový tlak na dosažení některých výstupů a neumožňovalo přizpůsobovat se novým okolnostem a nově vznikajícím výzvám. Bylo by proto vhodné zvážit prodloužení doby trvání případného budoucího pracovního plánu EU tak, aby se maximalizovaly výhody a dále zlepšily výsledky činností. Přidaná hodnota delší doby trvání spočívá také v tom, že umožní sladit pracovní plán s prioritami stanovenými na úrovni EU, jakož i s víceletým finančním rámcem EU.

Vzhledem k tomu, že rok 2020 je v mnoha ohledech milníkem, Komise doporučuje, aby jakýkoli třetí pracovní plán EU v oblasti sportu trval do konce roku 2020, což se bude mimo jiné shodovat s koncem stávajícího víceletého finančního rámce. Do budoucna by měla být otevřena možnost delšího trvání.

Za druhé by měla být zavedena větší flexibilita, jež umožní přizpůsobit pracovní plán EU v oblasti sportu během jeho provádění. Bylo by důležité zvážit možnosti přizpůsobení probíhající činnosti podle pracovního plánu EU v oblasti sportu vyvíjejícím se okolnostem, jako je např. bezprecedentní uprchlická krize, které v současnosti Evropa čelí, nebo závažným výzvám spojeným s násilnou radikalizací. Pružnější přístup, pokud jde o projednávaná témata, by také umožnil podle potřeby efektivně reagovat na vývoj v oblasti sportu. Flexibilita, kterou by takový přístup přinesl, by pomohla zajistit přidanou hodnotu činnosti na úrovni EU v oblasti sportu.

Za třetí by v budoucím pracovním plánu EU v oblasti sportu měla být zohledněna potřeba větších interakcí s jinými oblastmi politiky, které mají značný dopad na sport (např. hospodářská soutěž, svoboda pohybu, zaměstnanost, ochrana osobních údajů, vzdělávání a odborná příprava). Komise a členské státy by měly dále rozvíjet spolupráci napříč odvětvími a měly by zajistit, aby do konkrétních otázek souvisejících se sportem byly více zapojeny i jiné oblasti politiky EU. Užitečné by bylo zajištění komplexnějšího přístupu k evropské politice v oblasti sportu a začlenění tematiky sportu do jiných oblastí politiky, což by pomohlo dosáhnout přidané hodnoty v oblasti sportu na úrovni EU. Politika v oblasti sportu nemůže působit v izolaci; nezbytná je spolupráce a vzájemné doplňování s jinými příslušnými politikami.

Za čtvrté by měly být posíleny synergie s programem Erasmus+ v oblasti sportu, mimo jiné přispěním ke stanovení konkrétních priorit v oblasti sportu pro roční pracovní program Erasmus+ a zajištěním silnějších vazeb mezi pracovním plánem EU a výběrem projektů. Výsledky vybraných projektů programu Erasmus+ by zároveň mohly sloužit jako podklad pro stanovení priorit politiky v oblasti sportu (přístup „zdola nahoru“). Dále by bylo možno zvážit synergie s jinými finančními nástroji EU.

2) Priority

Pravomoci v oblasti sportu náleží členským státům. Důvodem pro zařazení určitého tématu do pracovního plánu EU by proto měla být pouze přidaná hodnota spolupráce na úrovni EU. Při rozhodování o zařazení určitého tématu do budoucího pracovního plánu EU by měla mít zásadní význam úloha, kterou může EU plnit, aby přispívala k řešení stávajících výzev v oblasti sportu. To by mělo pravděpodobně vést ke snížení počtu priorit.

Komise navrhuje lépe skloubit priority, jež budou zařazeny do budoucího pracovního plánu EU, s politickými prioritami stanovenými Evropskou unií, jako jsou růst a zaměstnanost, včetně pracovního uplatnění mladých lidí, sociální začleňování a integrace uprchlíků, změna klimatu, agenda dovedností atd., s cílem zvýšit politický dopad pracovního plánu EU. Při podpoře projektů v oblasti sportu mohou sehrát určitou úlohu také nástroje politiky soudržnosti zaměřené na sociální začleňování a boj proti chudobě, zvláště v případě marginalizovaných skupin obyvatel.

V budoucím pracovním plánu EU by mělo být pamatováno na zajištění kontinuity dříve stanovených priorit, aby se navázalo na již odvedenou práci. Důrazně se též doporučuje klást větší důraz na realizaci praktických výstupů a dosavadních výsledků (např. pokyny EU, politická doporučení, platformy pro zveřejňování závazků) dosažených v rámci prvních dvou pracovních plánů EU, včetně jednoduchého sledování pokroku, jehož bylo v tomto směru dosaženo. Spolu s tím by se mělo usilovat o silnější vazby se stávajícími problémy ve světě sportu (např. ochrana osobních údajů, lidská práva, velké sportovní akce, doping, korupce atd.), včetně možností spojit úsilí na úrovni EU s cílem reagovat na aktuální vývoj.

Možnými prioritami, které by bylo vhodné zařadit do budoucího pracovního plánu EU v oblasti sportu, jsou např. využití sportu ve vnějších vztazích EU, řádná správa, podpora místních sportů a silná vazba mezi pohybovými aktivitami na jedné straně a podporou zdraví a předcházení nemocem na straně druhé; tento seznam ovšem není vyčerpávající. Komise rovněž doporučuje zvážit využití budoucího pracovního plánu EU v oblasti sportu k řešení hospodářského rozměru sportu a ke zlepšení vědomostní základny o sportu 11 , včetně činnosti zaměřené na větší uznání přínosu tohoto odvětví pro hospodářství 12 a jeho prospěšné dopady na společnost.

Komise je toho názoru, že budoucí pracovní plán EU v oblasti sportu by měl sloužit i jako nástroj na podporu pozitivních hodnot sportu včetně účinků posilujících zdraví a neměl by se zaměřovat pouze na negativní aspekty sportovních aktivit. Komise rovněž navrhuje, aby byl budoucí pracovní plán EU v oblasti sportu využit na podporu úsilí členských států o prosazení inovativních odpovědí na složité jevy, jako je marginalizace, vyloučení a nedostatečné zapojení.

Komise se domnívá, že při stanovení priorit, které má budoucí pracovní plán EU řešit, by mohl být využit dialog mezi orgány EU, členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami v oblasti sportu a také by měli být zapojeni příslušní sociální partneři. Do provádění budoucího pracovního plánu EU v oblasti sportu by měl být více zapojen Evropský parlament, například prostřednictvím pravidelného podávání zpráv, sdílení informací s příslušnými parlamentními strukturami a účasti na vybraných zasedáních a akcích.

Využitelnost výsledků naší práce by pak posílila lepší koordinace a zřetelnější spojení mezi prací odvedenou na základě pracovního plánu EU v oblasti sportu a rotujícími předsednictvími EU. Měla by být zajištěna silnější vazba mezi výsledky pracovního plánu EU a prioritami členských států, které v průběhu pracovního plánu EU v oblasti sportu zastávají funkci předsednictví EU.

3) Pracovní metody

Aby bylo možno stavět na pozitivních zkušenostech získaných během prvního a druhého pracovního plánu EU v oblasti sportu a zároveň řešit zjištěné problémy, Komise považuje za užitečné poněkud zrevidovat pracovní metody, což by příslušným subjektům umožnilo efektivně spolupracovat a přitom pokrýt priority zařazené v souvislosti s novým pracovním plánem EU v oblasti sportu.

Za prvé by pracovní plán EU měl nabídnout možnost využití jiných pracovních metod vedle tradičních odborných skupin, které v některých případech stále lze považovat za nejvhodnější nástroje spolupráce. Možné doplňkové pracovní metody, o nichž lze uvažovat, by mohly zahrnovat konference, platformy, semináře, studie, odborné skupiny zřízené Komisí, vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů. Větší upřesnění očekávaných výsledků na odborné i politické úrovni umožní zvolit nejvhodnější pracovní metodu.

Za druhé by se za jediný cenný výsledek nemělo nutně považovat pouze vypracování písemného dokumentu. Za žádoucí výsledek je někdy možno považovat i samotný proces. Nutnost vypracování písemného dokumentu by byla odvozena z předpokládané potřeby a využití ze strany celé sportovní obce nebo z potřeby jasně definované Radou. Jinými slovy, požadavek na vypracování jakéhokoli písemného dokumentu by měl být vždy jasně stanoven. Obecně se důrazně doporučuje podstatně snížit počet písemných dokumentů, jež mají být vypracovávány, ve srovnání s prvními dvěma pracovními plány EU.

Za třetí, fungování odborných skupin podle pracovních plánů EU v oblasti sportu prokázalo podstatné výhody, avšak Komise se domnívá, že pro spolupráci na úrovni EU by bylo prospěšné využívat širší spektrum pracovních metod, zejména usnadnit a sledovat začlenění sportu do příslušných oblastí politiky EU a programů financování EU.

Za čtvrté by mohl být zvážen mechanismus, který by umožňoval určitým způsobem se zabývat také tématy aktuálního zájmu. Takový mechanismus by mohl mít formu každoročních zasedání zúčastněných stran, platforem nebo seminářů za účasti členských států a sportovního hnutí a mohl by pravidelně měřit dosažený pokrok.

Za páté by měl být rozvíjen strukturovaný dialog se sportovními organizacemi. Ústřední místo sportovního fóra EU by mělo být zachováno a posíleno. Obecně by v budoucím pracovním plánu EU v oblasti sportu mělo být posíleno místo a úloha sportovních organizací. Mělo by být přezkoumáno pořádání zasedání v rámci strukturovaného dialogu při zasedáních Rady, aby se umožnila širší účast členských států a organizací. Aby se dále podpořily místní sporty v Evropě, mohlo by být zváženo pořádání specifických klastrových zasedání věnovaných různým oblastem politiky, které by mimo jiné zahrnovaly vybrané projekty programu Erasmus+, odborníky a jiné zúčastněné strany v oblasti sportu.

Je jasné, že některé z předpokládaných pracovních metod by měly umožňovat výměnu názorů pouze mezi členskými státy, avšak podle potřeby by měla být také zajištěna vysoká a kontinuální úroveň reprezentativnosti sportovního hnutí při přípravě a provádění pracovního plánu EU v oblasti sportu. Komise se domnívá, že přidaná hodnota pozorovatelů v odborných skupinách byla prokázána, avšak mělo by se uznat i to, že počet zapojených organizací by měl být více omezen na ty, které jasně souvisejí s daným tématem. Měl by být zaveden proces výběru zúčastněných organizací na základě činnosti a reprezentativnosti daného sportovního hnutí. Podobně i cílenější stanovení témat pro jakékoli budoucí odborné skupiny by pomohlo zajistit přiměřené zastoupení na úrovni členských států i na úrovni pozorovatelů, a tedy i náležitou znalost projednávané problematiky.

(1)  KOM(2010) 2020 ze dne 3. března 2010.

(2)  Politické směry stanovené předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem dne 15. července 2014.

(3)  Úř. věst. C 162, 1.6.2011.

(4)  Úř. věst. C 183, 14.6.2014.

(5)  Příloha I pracovního plánu EU v oblasti sportu.

(6)

     Dotazník byl rozeslán členským státům a odborníkům z členských států a pozorovatelům účastnícím se činnosti odborných skupin. Obsahoval otázky týkající se provádění, organizace práce, významu a výsledků pracovního plánu EU a doporučení do budoucna. Komise obdržela 105 odpovědí. Tyto odpovědi byly doplněny informacemi shromážděnými během zasedání a konferencí (např. sportovního fóra EU, které se konalo ve dnech 9.–10. března 2016 v Haagu). Byly též obdrženy spontánní písemné připomínky od různých zúčastněných stran.

(7)  Odborná skupina zabývající se manipulací s výsledky zápasů, odborná skupina zabývající se řádnou správou, odborná skupina zabývající se hospodářským rozměrem, odborná skupina zabývající se zdraví prospěšnou pohybovou aktivitou, odborná skupina zabývající se rozvojem lidských zdrojů ve sportu.

(8)

     Úmluva Rady Evropy o boji proti manipulaci se sportovními soutěžemi;

        https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/215 .

(9)   http://bookshop.europa.eu/cs/sport-satellite-accounts-pbNC0213236/ .

(10)  Závěry Rady o posílení integrity, transparentnosti a řádné správy při významných sportovních akcích, přijaté Radou dne 31. května 2016.Závěry Rady o podpoře motorických schopností a pohybových a sportovních aktivit u dětí, přijaté Radou dne 24. listopadu 2015.

(11)  To by dále doplnilo činnost týkající se sportovní statistiky, kterou provádí Eurostat v oblasti zaměstnanosti, mezinárodního obchodu a zapojení.

(12)  Komise v této souvislosti již zadala studii, financovanou z programu COSME, která podpoří takovou prioritu. Cílem této studie je zlepšit ekonomické a politické znalosti o hospodářských odvětvích souvisejících se sportem a zformulovat doporučení, jak zvýšit konkurenceschopnost a přizpůsobit stávající právní předpisy.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.1.2017

COM(2017) 22 final

PŘÍLOHY

ZPRÁVY KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o provádění a významu pracovního plánu Evropské unie v oblasti sportu na období 2014–2017

Příloha 1

Složení odborných skupin a počet zasedání, která se konala v období provádění druhého pracovního plánu EU v oblasti sportu (2014–2017)

Příloha 2

Stav dosažených výstupů podle druhého pracovního plánu EU v oblasti sportu (2014–2017)

(říjen 2016)