(3)

Dne 10 . června 2016 předložila Komise návrh na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku EU stanoveného v Pařížské dohodě. Závazek Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství byl potvrzen v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu UNFCCC.

(3)

Rada ratifikovala Pařížskou dohodu dne 5. října 2016 v návaznosti na souhlas, který Evropský parlament udělil dne 4. října 2016. Pařížská dohoda vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016 a podle článku 2 této dohody je jejím cílem „zlepšit globální reakci na hrozby změny klimatu, a to v návaznosti na udržitelný rozvoj a úsilí o vymýcení chudoby, mimo jiné pomocí: a) udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5  oC oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a uznání, že by to výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu; b) zvyšování schopnosti přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilování odolnosti vůči změně klimatu a nízkoemisního rozvoje způsobem, který neohrozí produkci potravin; c) sladění finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu“ .

Pařížská dohoda rovněž ukládá smluvním stranám, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů.

Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku EU stanoveného v Pařížské dohodě. Závazek Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství byl potvrzen v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu UNFCCC.

(4)

Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, který již nebude po roce 2020 uplatňován.

(4)

Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, který již nebude po roce 2020 uplatňován. Z toho důvodu budou rovněž ukončeny režimy pro zelené investice spojené s Kjótským protokolem, v jejichž rámci je poskytována finanční podpora na projekty snižování emisí v členských státech s nižšími příjmy.

(4a)

V souvislosti se snižováním emisí ze strany rozvinutých zemí jako celku, jež je podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) nezbytné, Rada pro životní prostředí na svém zasedání dne 21. října 2009 podpořila cíl Unie snížit emise do roku 2050 o 80–95 % v porovnání s rokem 1990.

(5)

Přechod na čistou energii vyžaduje změny investičního jednání a pobídek v celém spektru politik. Klíčovou prioritou EU je vytvořit odolnou energetickou unii s cílem zajistit svým občanům bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. Dosažení tohoto cíle vyžaduje zachování ambiciózních opatření v oblasti klimatu v tomto nařízení a pokrok s ohledem na ostatní aspekty energetické unie, jak je stanoveno v rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu (16).

(5)

Přechod na čistou energii a biohospodářství vyžaduje změny investičního jednání v celém spektru politik a pobídky pro malé a střední podniky (MSP) s menším kapitálem a malé zemědělské podniky k tomu, aby přizpůsobily své obchodní modely . Klíčovou prioritou EU je vytvořit odolnou energetickou unii , jež bude upřednostňovat energetickou účinnost a jejímž cílem bude zajistit svým občanům bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii a přitom uplatňovat přísné politiky udržitelnosti a snižování emisí na využívání biologických zdrojů, které mají nahradit fosilní zdroje . Dosažení tohoto cíle vyžaduje zachování ambiciózních opatření v oblasti klimatu v tomto nařízení a pokrok s ohledem na ostatní aspekty energetické unie, jak je stanoveno v rámcové strategii k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu (16).

(9)

Přístup spočívající v každoročně závazných vnitrostátních mezních hodnotách, který byl přijat v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES, by měl být v období 2021–2030 (19) zachován, přičemž pro každý členský stát by měla být začátkem trajektorie hodnota vypočítaná v roce 2020 z průměru emisí skleníkových plynů v období 2016–2018 a koncem trajektorie mezní hodnota v roce 2030. Pro členské státy jednak s kladnou mezní hodnotou podle rozhodnutí č. 406/2009/ES, jednak se zvyšujícími se ročními emisními příděly v období 2017–2020, stanovenými podle rozhodnutí 2013/162/EU a 2013/634/EU, je stanovena úprava přídělů v roce 2021, aby se zohlednila kapacita pro zvýšené emise v uvedeném období. Evropská rada dospěla k závěru, že dostupnost a využívání stávajících nástrojů flexibility v odvětvích mimo systém ETS by mělo být významně posíleno, aby byla zajištěna nákladová efektivnost společného úsilí Unie a přiblížení k emisím na obyvatele v roce 2030.

(9)

Přístup spočívající v každoročně závazných vnitrostátních mezních hodnotách, který byl přijat v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES (19), by měl být v období 2021–2030 zachován, přičemž pro každý členský stát by měla být začátkem trajektorie hodnota vypočítaná v roce  2018 z průměru emisí skleníkových plynů v období 2016–2018 nebo hodnota ročního emisního přídělu stanovená pro rok 2020 podle toho, která hodnota je nižší, a  koncem trajektorie mezní hodnota v roce 2030. Aby byla odměněna včasná opatření a byly podpořeny členské státy s omezenější investiční kapacitou, mohou členské státy, v nichž HDP na obyvatele nedosahuje průměru EU a které měly v období 2013–2020 nižší emise, než je jejich roční emisní příděl stanovený pro období 2013–2020 podle rozhodnutí 406/2009/ES, požádat za určitých podmínek o dodatečné příděly z rezervy. Pro členské státy jednak s kladnou mezní hodnotou podle rozhodnutí č. 406/2009/ES, jednak se zvyšujícími se ročními emisními příděly v období 2017–2020, stanovenými podle rozhodnutí 2013/162/EU a 2013/634/EU, je stanovena dodatečná úprava přídělů v roce 2021, aby se zohlednila kapacita pro zvýšené emise v uvedeném období. Evropská rada dospěla k závěru, že dostupnost a využívání stávajících nástrojů flexibility v odvětvích mimo systém ETS by mělo být významně posíleno, aby byla zajištěna nákladová efektivnost společného úsilí Unie a přiblížení k emisím na obyvatele v roce 2030.

(9a)

S cílem zajistit, aby Unie směřovala k nízkouhlíkové ekonomice, stanovuje toto nařízení trajektorii dlouhodobého snižování emisí, jejímž cílem je snížit od roku 2031 emise skleníkových plynů, na něž se vztahuje toto nařízení. Nařízení rovněž přispívá k plnění cíle Pařížské dohody spočívajícího v dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století.

(10a)

S cílem zachování plné účinnosti rezervy tržní stability zřízené na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814  (1a) by se povolenky, které byly zrušeny na základě flexibility, již lze uplatnit podle tohoto nařízení po snížení povolenek EU ETS, neměly při určování celkového počtu povolenek v oběhu pro daný rok podle rozhodnutí (EU) 2015/1814 považovat za povolenky, které byly zrušeny v souladu se směrnicí 2003/87/ES.

(11)

Schopnost členských států splnit jejich závazky v oblasti klimatu posiluje řada opatření Unie, která jsou zásadní pro dosažení potřebného snížení emisí v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení. Zahrnují právní předpisy o fluorovaných skleníkových plynech, snižování emisí CO2 ze silničních vozidel, energetické náročnosti budov, energii z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a  oběhovém hospodářství, jakož i finanční nástroje Unie pro investice související s klimatem.

(11)

Schopnost členských států splnit jejich závazky v oblasti klimatu posiluje řada opatření Unie, která jsou zásadní pro dosažení potřebného snížení emisí v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení. Zahrnují právní předpisy o fluorovaných skleníkových plynech, snižování emisí CO2 ze silničních vozidel, zlepšení energetické náročnosti budov, navýšení objemu energie z obnovitelných zdrojů, zvýšení energetické účinnosti a  podpoře oběhového hospodářství, jakož i finanční nástroje Unie pro investice související s klimatem.

(11a)

S cílem dosažení tohoto snížení emisí a ve snaze maximalizovat roli odvětví zemědělství je důležité, aby členské státy podporovaly inovativní zmírňující opatření s největším potenciálem, jako jsou: přeměna orné půdy na trvalé travní porosty; správa živých plotů, ochranných pásem a stromů na zemědělské půdě; nové režimy agrolesnictví a výsadby lesů; předcházení kácení stromů a odlesňování; obdělávání půdy bez orby nebo s jejím minimálním využitím a využití krycích plodin a meziplodin a zbytků plodin na půdě; plány řízení hodnocení emisí uhlíku a půdy a půdních živin; zlepšení účinnosti dusíku a nitrifikační inhibice; obnova a zachování mokřadů a rašelinišť; a zlepšení chovu dobytka, krmení a metod řízení pro snížení emisí.

(11b)

Toto nařízení, včetně dostupných flexibilit, poskytuje pobídku ke snižování emisí, odpovídajícím způsobem sladěnou s ostatními právními předpisy Unie v oblasti klimatu a energetiky, pro odvětví, na něž se vztahuje toto nařízení, mimo jiné v oblasti energetické účinnosti. Vzhledem k tomu, že více než 75 % emisí skleníkových plynů v Unii je spojeno s energetikou, budou při dosahování takovýchto snížení emisí hrát důležitou úlohu vyšší účinnost využívání energie a úspory energie. Ambiciózní politiky energetické účinnosti jsou proto klíčové nejen pro vyšší úspory u dovozu fosilních paliv, které zajistí energetickou bezpečnost a nižší účty spotřebitelů, ale také pro větší využívání energeticky úsporných technologií v budovách, v průmyslu a v dopravě, pro posilování hospodářské konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst na místní úrovni a také pro zlepšování zdravotních podmínek a řešení problému energetické chudoby. Opatření přijatá v odvětvích, na něž se vztahuje toto nařízení, se časem sama zaplatí a jsou nákladově nejefektivnějším způsobem, jak pomoci členským státům dosáhnout jejich cílů podle tohoto nařízení. Proto je při promítání tohoto nařízení do vnitrostátních politik důležité, aby členské státy věnovaly zvláštní pozornost specifickému a různícímu se potenciálu ke zlepšení energetické účinnosti a investicím v jednotlivých odvětvích.

(11c)

Odvětví dopravy je nejen hlavním producentem emisí skleníkových plynů, ale také nejrychleji rostoucím odvětvím z hlediska energetické spotřeby od roku 1990. Je proto důležité, aby Komise a členské státy vyvinuly ještě více úsilí o zlepšení energetické účinnosti, o posílení přechodu na udržitelné druhy dopravy a o snížení vysoké závislosti tohoto odvětví na uhlíku. Dekarbonizace skladby zdrojů energie prostřednictvím prosazování využívání energie s nízkými emisemi v odvětví dopravy, například udržitelných biopaliv a elektrických vozidel, přispěje k dosažení cíle snížení emisí CO2 v souladu s cíli, které stanoví Pařížská dohoda. To by mohlo být usnadněno tím, že se zajistí, aby uvedené odvětví mělo stanovený jasný a dlouhodobý rámec, který poskytne jistotu a bude základem pro rozhodování o investicích.

(11d)

Dopad energetických a odvětvových politik na unijní a vnitrostátní závazky v oblasti klimatu by se měl posuzovat společnými kvantitativními metodami, aby jejich dopady byly transparentní a ověřitelné.

(12)

Nařízení [] [o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030] stanoví pravidla započítávání emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v souvislosti s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím (dále jen „LULUCF“). Ačkoli výsledek z hlediska životního prostředí na základě tohoto nařízení, pokud jde o úrovně dosaženého snížení emisí skleníkových plynů, je ovlivněn zohledněním množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin , jak je stanoveno v nařízení [], měla by být pro případ, že to bude nutné, zavedena jako dodatečná možnost členských států splnit své závazky flexibilita pro potřeby maximálního množství těchto pohlcení ve výši 280 milionů tun ekvivalentu CO2 rozdělovaného mezi jednotlivé členské státy podle údajů uvedených v příloze III. Je-li přijat prováděcí akt, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], měla by být s ohledem na článek 7 přenesena na Komisi pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby byl zohledněn příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“ v rámci flexibility, již uvedený článek stanoví. Před přijetím tohoto aktu v přenesené pravomoci by měla Komise vyhodnotit spolehlivost započítávání v případě obhospodařované lesní půdy na základě dostupných údajů, a zejména konzistentnost odhadované a skutečné míry těžby. Podle tohoto nařízení by měla být kromě toho povolena možnost dobrovolně vymazat jednotky ročního emisního přídělu s cílem umožnit, aby bylo toto množství vzato v úvahu při posuzování souladu členských států s požadavky nařízení [].

(12)

Nařízení [] [o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030] stanoví pravidla započítávání emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v souvislosti s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím (dále jen „LULUCF“). Ačkoli výsledek z hlediska životního prostředí na základě tohoto nařízení, pokud jde o úrovně dosaženého snížení emisí skleníkových plynů, je ovlivněn zohledněním množství až do výše součtu celkových čistých pohlcení a celkových čistých emisí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy , obhospodařovaných pastvin a  případně obhospodařovaných mokřadů , jak je stanoveno v nařízení [], měla by být pro případ, že to bude nutné, zavedena jako dodatečná možnost členských států splnit své závazky flexibilita pro potřeby maximálního množství těchto pohlcení ve výši 280 milionů tun ekvivalentu CO2 rozdělovaného mezi jednotlivé členské státy podle údajů uvedených v příloze III. Je-li přijat prováděcí akt, který aktualizuje referenční úrovně v oblasti lesnictví založené na vnitrostátních plánech započítávání pro lesnictví podle čl. 8 odst. 6 nařízení [LULUCF], měla by být s ohledem na článek 7 přenesena na Komisi pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby byl zohledněn vyvážený příspěvek kategorie započítávání „obhospodařovaná lesní půda“ v rámci flexibility ve výši 280 milionů , již uvedený článek stanoví. Před přijetím tohoto aktu v přenesené pravomoci by měla Komise vyhodnotit spolehlivost započítávání v případě obhospodařované lesní půdy na základě dostupných údajů, a zejména konzistentnost odhadované a skutečné míry těžby. Podle tohoto nařízení by měla být kromě toho povolena možnost dobrovolně vymazat jednotky ročního emisního přídělu s cílem umožnit, aby bylo toto množství vzato v úvahu při posuzování souladu členských států s požadavky nařízení [].

(12a)

Dosažení četných cílů Unie spojených s odvětvím zemědělství, včetně zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, kvality ovzduší, zachování biologické rozmanitosti a služeb ekosystému a podpory venkovských ekonomik, navzájem soudržným způsobem bude vyžadovat změny v investicích a v pobídkách podporované opatřeními Unie jako SZP. Je zásadní, aby toto nařízení zohlednilo cíl přispět k cílům strategie Unie v oblasti lesnictví, podporovat konkurenceschopné a udržitelné způsoby dodávky dřeva pro biohospodářství Unie, vnitrostátní politiky členských států v oblasti lesnictví, strategie Unie pro biologickou rozmanitost a strategie Unie pro oběhové hospodářství.

(13)

V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších informací potřebných k posouzení pokroku s ohledem na roční emisní příděly členských států jsou požadavky na podávání výročních zpráv a hodnocení podle tohoto nařízení příslušnými články začleněny do nařízení (EU) č. 525/2013, které by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Změna uvedeného nařízení by měla rovněž zajistit, aby byl pokrok členských států při snižování emisí hodnocen i nadále každý rok s přihlédnutím k pokroku v oblasti politik a opatření Unie a informacím poskytnutým členskými státy. Hodnocení by mělo každé dva roky zahrnovat odhadovaný pokrok Unie při dosahování jejích závazků v oblasti snižování emisí a pokrok členských států při plnění jejich povinností. Uplatňování odpočtů by však mělo být zváženo pouze v pětiletých intervalech, aby bylo možné vzít v potaz potenciální příspěvek plynoucí z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin podle nařízení []. Tímto není dotčena povinnost Komise zajistit soulad s povinnostmi členských států vyplývajícími z tohoto nařízení ani pravomoc Komise zahájit za tímto účelem řízení o nesplnění povinnosti.

(13)

V zájmu zajištění účinného, transparentního a nákladově efektivního vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších informací potřebných k posouzení pokroku s ohledem na roční emisní příděly členských států jsou požadavky na podávání výročních zpráv a hodnocení podle tohoto nařízení příslušnými články začleněny do nařízení (EU) č. 525/2013, které by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. Změna uvedeného nařízení by měla rovněž zajistit, aby byl pokrok členských států při snižování emisí hodnocen i nadále každý rok s přihlédnutím k pokroku v oblasti politik a opatření Unie a informacím poskytnutým členskými státy. Hodnocení by mělo každé dva roky zahrnovat odhadovaný pokrok Unie při dosahování jejích závazků v oblasti snižování emisí a pokrok členských států při plnění jejich povinností. Komplexní kontrola souladu by měla být prováděna každé dva roky. Uplatňování potenciálního příspěvku plynoucího z odlesněné půdy, zalesněné půdy, obhospodařované orné půdy a obhospodařovaných pastvin podle nařízení [] by mělo být zváženo v intervalech stanovených v uvedeném nařízení . Tímto není dotčena povinnost Komise zajistit soulad s povinnostmi členských států vyplývajícími z tohoto nařízení ani pravomoc Komise zahájit za tímto účelem řízení o nesplnění povinnosti.

(13a)

Protože odvětví, na něž se vztahuje toto nařízení, představují více než polovinu emisí skleníkových plynů v Unii, politiky v oblasti snižování emisí v těchto odvětvích jsou velmi důležité z hlediska splnění závazků Unie v souladu s Pařížskou dohodou. Z toho důvodu by monitorování, vykazování a následná opatření podle tohoto nařízení měla být plně transparentní. Členské státy a Komise by měly informace, které se týkají dodržování tohoto nařízení, zpřístupnit veřejnosti a měly by rovněž zajistit řádné zapojení zainteresovaných subjektů a veřejnosti do procesu přezkumu tohoto nařízení. Komise je rovněž naléhavě vyzývána, aby vytvořila účinný a transparentní systém k monitorování výsledků spojených se zavedenými možnostmi flexibility.

(14)

Ke zvýšení celkové nákladové efektivnosti souhrnného snížení emisí by měly mít členské státy možnost převést část svého ročního emisního přídělu na jiné členské státy. Je třeba zajistit transparentnost těchto převodů, přičemž tyto převody se mohou uskutečnit vzájemně výhodným způsobem, mimo jiné prostřednictvím dražby, využitím prostředníků na trhu nebo formou dvoustranných ujednání.

(14)

Ke zvýšení celkové nákladové efektivnosti souhrnného snížení emisí by měly mít členské státy možnost přenést část svého ročního emisního přídělu do dalších let nebo si ji vybrat dopředu. Členské státy by rovněž měly mít možnost převést část svého ročního emisního přídělu na jiné členské státy. Je třeba zajistit transparentnost těchto převodů, přičemž tyto převody se mohou uskutečnit vzájemně výhodným způsobem, mimo jiné prostřednictvím dražby, využitím prostředníků na trhu nebo formou dvoustranných ujednání.

(15)

Cílem Evropské agentury pro životní prostředí je podpora udržitelného rozvoje a pomoc při dosažení významného a měřitelného zlepšení stavu životního prostředí v Evropě poskytováním včasných, cílených, relevantních a spolehlivých informací tvůrcům politik, veřejným institucím a veřejnosti. Evropská agentura pro životní prostředí by měla být případně nápomocna Komisi v souladu s jejím ročním pracovním programem.

(15)

Cílem Evropské agentury pro životní prostředí je podpora udržitelného rozvoje a pomoc při dosažení významného a měřitelného zlepšení stavu životního prostředí v Evropě poskytováním včasných, cílených, relevantních a spolehlivých informací tvůrcům politik, veřejným institucím a veřejnosti. Evropská agentura pro životní prostředí by měla být případně nápomocna Komisi v souladu s jejím ročním pracovním programem a přímo a účinně přispívat k vyrovnávání se se změnou klimatu .

(17)

V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění článku 4, podle něhož budou stanoveny roční mezní hodnoty emisí pro členské státy , by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Výkon těchto pravomocí by měl být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011  (21).

(17)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie , pokud jde o doplnění tohoto nařízení o určení, jaké budou stanoveny roční emisní příděly pro členské státy.

(19a)

Kromě úsilí v oblasti snižování vlastních emisí je důležité, aby Unie v souladu s cílem spočívajícím ve zvyšování svého pozitivního vlivu na celosvětovou uhlíkovou stopu zvažovala spolu s třetími zeměmi provádění společných projektů, a to v kontextu politiky v oblasti klimatu do roku 2030 a za současného zohlednění skutečnosti, že Pařížská dohoda odkazuje na nový nástroj mezinárodní spolupráce pro boj se změnou klimatu.

(20)

Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. V tomto přezkumu by měl být zohledněn vývoj situace v členských státech a výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.

(20)

Toto nařízení by mělo být přezkoumáno v roce 2024 a poté každých pět let s cílem posoudit jeho celkové fungování. V tomto přezkumu by měl být zohledněn vývoj situace v členských státech a výsledky globálního hodnocení Pařížské dohody.

Aby byla dodržena Pařížská dohoda, měla by Unie své úsilí postupně zvyšovat a předkládat každých pět let příspěvek, jenž bude odrážet její nejvyšší možnou úroveň ambicí.

Přezkum by proto měl přihlížet k cíli Unie spočívajícímu ve snížení emisí skleníkových plynů na úrovni celého hospodářství o 80–95 % do roku 2050 v porovnání s úrovněmi v roce 1990 a k cíli stanovenému v Pařížské dohodě, kterým je dosažení rovnováhy mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století. Měl by vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků a přípravné zprávy Evropské agentury pro životní prostředí.

Přezkum snížení emisí členských států za období od roku 2031 by měl zohlednit zásady spravedlnosti a nákladové efektivnosti.

-a)

a)

kumulativní množství vzaté v úvahu u tohoto členského státu za všechny roky období 2021–2030 nepřesahuje úroveň stanovenou pro daný členský stát v příloze III;

a)

kumulativní množství vzaté v úvahu u tohoto členského státu za všechny roky období 2021–2030 nepřesahuje úroveň stanovenou pro daný členský stát v příloze III;

b)

toto množství překračuje požadavky vztahující se na tento členský stát podle článku 4 nařízení [][LULUCF];

b)

toto množství prokazatelně překračuje požadavky vztahující se na tento členský stát podle článku 4 nařízení [][LULUCF] během pětiletých období uvedených v článku 12 nařízení [][LULUCF] ;

c)

tento členský stát nezískal od ostatních členských států více čistých pohlcení podle nařízení [][LULUCF], než kolik jich převedl , a

c)

tento členský stát nezískal od ostatních členských států více čistých pohlcení podle nařízení [][LULUCF], než kolik jich převedl; a

d)

tento členský stát splňuje požadavky nařízení [] [LULUCF].

d)

tento členský stát splňuje požadavky nařízení [] [LULUCF].

a)

k množstvím emisí členského státu na následující rok se připočte množství nadměrných emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 11 a

a)

k množstvím emisí členského státu na následující rok se připočte množství nadměrných emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 11; a

b)

tomuto členskému státu je dočasně zakázáno převést jakoukoli část svého ročního emisního přídělu na jiný členský stát až do doby, než dosáhne souladu s tímto nařízením. Ústřední správce vloží tento zákaz do registru uvedeného v článku 11.

b)

tomuto členskému státu je dočasně zakázáno převést jakoukoli část svého ročního emisního přídělu na jiný členský stát až do doby, než dosáhne souladu s tímto nařízením. Ústřední správce vloží tento zákaz do registru uvedeného v článku 11.

a)

jeho celkové roční emisní příděly na období 2013–2020 stanovené v souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 10 rozhodnutí č. 406/2009/ES jsou vyšší než jeho celkové roční ověřené emise skleníkových plynů za období 2013–2020;

b)

jeho HDP na obyvatele v tržních cenách roku 2013 je nižší než průměr EU;

c)

vyčerpal v plném rozsahu možnosti flexibility uvedené v článcích 6 a 7 do úrovní stanovených v přílohách II a III;

d)

vyčerpal v plném rozsahu možnosti flexibility uvedené v čl. 5 odst. 2 a 3 a nepřevedl emisní příděly na jiný členský stát podle čl. 5 odst. 4 a 5 a

e)

Unie jako celek plní cíl uvedený v čl. 1 odst. 1.