Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o úmluvě o zřízení mnohostranného soudu pro urovnávání sporů z investic

(COM(2017) 493 final)

(2019/C 110/27)

Zpravodaj:	Philippe DE BUCK
Spoluzpravodajka:	Tanja BUZEK

Konzultace	13. 12. 2017 (Evropská komise)
Právní základ	Článek 207 SFEU
Odpovědná specializovaná sekce	REX
Přijato ve specializované sekci	23. 11. 2018
Přijato na plenárním zasedání	12. 12. 2018
Plenární zasedání č.	539
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	206/3/3

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV plně uznává, že urovnávání sporů mezi investorem a státem v obchodních a investičních dohodách se pro řadu zúčastněných stran stalo v otázkách legitimity, důslednosti a transparentnosti ještě kontroverznější. K této kritice patří mimo jiné obavy týkající se procesních a hmotněprávních aspektů.

1.2.

EHSV se aktivně zapojil do diskuse o modernizaci a reformě ochrany investic. Přijal stanoviska REX/464 a REX/411 a v obou vyjádřil vážné obavy a vydal doporučení.

1.3.

EHSV proto vítá snahu Evropské komise o provedení mnohostranné reformy urovnávání sporů mezi investorem a státem pod záštitou komise UNICTRAL a považuje za nezbytné, aby EU zůstala otevřená všem přístupům a nápadům, které se v souvislosti s reformou urovnávání sporů mezi investorem a státem objevily.

1.4.

EHSV zejména vítá větší závazek Evropské komise ohledně transparentnosti: nevládní organizace dostaly možnost sledovat jednání, a dokonce se do nich zapojit.

1.5.

EHSV považuje za zásadní, že pracovní skupina III komise UNICTRAL uvítá v rámci úsilí o zvýšení inkluzivnosti příspěvek všech příslušných zainteresovaných stran, a žádá o zkvalitnění a lepší vyvážení výběru zúčastněných stran, jež budou pozvány. EHSV dále žádá Komise, aby co nejvíce usilovala o aktivní zapojení EHSV do činnosti pracovní skupiny III.

1.6.

EHSV vždy uznával, že přímé zahraniční investice (PZI) významným způsobem přispívají k hospodářskému růstu a že zahraniční investoři musí být na celém světě chráněni před přímým vyvlastněním, nesmějí být diskriminováni a musí požívat stejných práv jako investoři domácí.

1.7.

EHSV však vždy také zdůrazňoval, že se nesmí omezovat právo států na regulaci ve veřejném zájmu.

1.8.

V souvislosti se zřízením mnohostranného soudu pro investice EHSV vyzdvihuje to, že se musí vyřešit několik zásadních otázek: působnost, ochrana veřejného zájmu, dostupnost a vztahy s vnitrostátními soudy.

1.9.

Působnost: Ačkoli se EHSV domnívá, že vhodnější by byl ucelenější přístup zahrnující hmotněprávní i procesní aspekty ochrany investic, konstatuje, že působnost stanovená mandátem byla omezena na procesní aspekty řešení sporů mezi investory a státy.

1.10.

Veřejný zájem: EHSV považuje za nezbytné, aby mnohostranný soud pro investice v žádném případě neměl vliv na schopnost EU a členských států plnit své závazky vyplývající z mezinárodních dohod o životním prostředí a lidských a pracovních právech a pracovních smlouvách, jakož i o ochraně spotřebitelů, a na jejich možnost mít procesní záruky chránící před nároky, které jsou zacíleny na vnitrostátní právní předpisy v oblasti veřejného zájmu. EHSV se proto domnívá, že toho lze dostatečně dosáhnout pouze začleněním ustanovení o hierarchii a ustanovení o vyloučení veřejného zájmu.

1.11.

Práva a protinároky třetích stran: EHSV považuje umožnění podání jako „amicus curiae“ za první krok, je však nutné zajistit, aby je soudci náležitě zohledňovali. Vítá, že je do mandátu zahrnuta možnost intervencí třetích stran a doporučuje prozkoumat úlohu třetích stran, kterými mohou být místní obyvatelé, pracovníci, odbory, ekologické skupiny nebo spotřebitelé.

1.12.

Vztahy s vnitrostátními soudy: EHSV se domnívá, že mnohostranný soud pro investice nesmí za žádných okolností negativně ovlivnit soudní systém EU a autonomii práva EU. Konstatuje, že různé zúčastněné strany vnímají otázku vztahu mezi vnitrostátními soudy a mnohostranným soudem pro investice různě, ale vyzývá Komisi, aby dále zkoumala otázku vyčerpání místních opravných prostředků a to, jak by mohla fungovat v souvislosti s mnohostranným soudem pro investice.

1.13.

Nezávislost a legitimita soudců: Soudci by měli být jmenováni nastálo – je to klíčový faktor pro zahájení tvorby judikatury a zlepšení předvídatelnosti. Jejich kvalifikace si žádají prokazatelné odborné znalosti v široké škále oblastí práva. EHSV vítá závazky ke stanovení jasných kritérií na vysoké úrovni pro zajištění právního státu a důvěry veřejnosti a žádá, aby byl postup výběru transparentní a podléhal zásadám veřejného dohledu.

1.14.

Účinný systém: Účinnou správou mnohostranného soudu pro investice by měl být pověřen sekretariát, na jehož fungování musí být zaručeny dostatečné zdroje. Administrativní výdaje by měly nést smluvní strany spravedlivým dílem s přihlédnutím k různým kritériím. Malé a střední podniky musí za přiměřených podmínek a nákladů požívat stejné úrovně ochrany a mít přístup k urovnávání sporů a veškerá rozhodnutí mnohostranného soudu pro investice by měla být vymahatelná a měla by být zpřístupněna veřejnosti.

1.15.

Vysoká úroveň ochrany a případné přechodné období: Je důležité poukázat na to, že žádná dohoda uzavřená EU nebo jejími členskými státy nebude automaticky spadat do jurisdikce mnohostranného soudu pro investice a že během případného přechodného období budou nadále uplatňovány dohodnuté postupy urovnávání sporů, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany investic, s ohledem na ústavnost a funkčnost soudu v rámci právních předpisů EU.

2.   Souvislosti

2.1.

Systém ochrany investic se vyvíjí od 70. let 20. století. Dnes jej tvoří více než 3 200 smluv a zahrnuje hmotněprávní doložky o ochraně investic a doložky o postupu při urovnávání sporů, které předpokládají mechanismus, kdy mohou zahraniční investoři předkládat nároky vůči hostitelským státům (urovnávání sporů mezi investorem a státem) v souladu s právními předpisy stanovenými ve smlouvách.

2.2.

EHSV bere na vědomí nedávnou publikaci politického analytika Joachima Pohla Societal benefits and costs of international investment agreements – a critical review of aspects and available empirical evidence (Společenské přínosy a náklady mezinárodních investičních dohod – kritická analýza aspektů a dostupných empirických důkazů) zveřejněnou v rámci pracovních dokumentů OECD o mezinárodních investicích (1).

2.3.

Reforma urovnávání sporů mezi investorem a státem byla v posledních letech ústředním prvkem v diskusi o investiční politice EU se systémem ochrany investic, který vyvolává u určitého počtu zúčastněných stran stále větší polemiku, pokud jde o otázky legitimity, důslednosti a transparentnosti. K této kritice patří mimo jiné obavy týkající se procesních a hmotněprávních aspektů.

2.4.

Tyto obavy zazněly zejména během dvou veřejných konzultací, které uspořádala Evropská komise, přičemž první proběhla během jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) (2) v roce 2014 a druhá v rámci úsilí o mnohostrannou reformu řešení sporů z investic (3) v roce 2017.

2.5.

Evropský parlament ve svém usnesení o TTIP ze dne 8. července 2015 požádal Komisi, aby nahradila „mechanismus urovnávání sporů mezi investory a státem (ISDS) novým systémem pro urovnávání sporů mezi investory a státem, který by se řídil demokratickými zásadami a podléhal přezkumu, a v jehož rámci by případné věci byly projednávány transparentně, veřejně jmenovanými a nezávislými odbornými soudci během veřejných jednání a který by zahrnoval mechanismus odvolání, přičemž by byl zajištěn soulad judikatury a byla by respektována příslušnost soudů EU a členských států a soukromé zájmy by nemohly oslabovat cíle veřejných politik“ (4).

Vývoj na úrovni EU

2.6.

V reakci na kritiku nynějšího systému urovnávání sporů mezi investorem a státem a na tlak občanské společnosti k jeho reformě navrhla Komise systém soudů pro investice – systém urovnávání sporů mezi investorem a státem – a začlenila jej do Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi EU a Kanadou (CETA) a do dohod o volném obchodu mezi EU a Singapurem a EU a Vietnamem.

2.7.

V této souvislosti se v dohodě CETA počítá s konkrétním ustanovením v čl. 8.29, podle nějž by smluvní strany musely zvážit možnost vytvořit v budoucnu mnohostranný soud pro investice: „Strany se spolu s ostatními obchodními partnery zasadí o zřízení mnohostranného tribunálu pro investice a odvolacího mechanismu pro řešení investičních sporů. Po vytvoření tohoto mnohostranného mechanismu přijme Smíšený výbor CETA rozhodnutí stanovující, že se investiční spory v rámci tohoto oddílu budou rozhodovat podle tohoto mnohostranného mechanismu, a přijme vhodná přechodná opatření.“

2.8.

Ani jedna z výše uvedených dohod však nebyla dosud ratifikována, přičemž u Soudního dvora Evropské unie je projednávána věc týkající se systému soudů pro investice obsaženého v dohodě CETA (5). Rozhodnutí nebude přijato ještě několik měsíců.

2.9.

EHSV konstatuje, že dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem neobsahuje žádnou kapitolu o ochraně investic, neboť Japonsko nemůže přijmout návrh EU na systém soudů pro investice.

Zapojení EHSV

2.10.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) se během tohoto procesu aktivně zapojil do diskuse o modernizaci a reformě ochrany investic, a zejména o mechanismu urovnávání sporů mezi investorem a státem. Mimo jiné v rámci toho uspořádal dvě veřejná slyšení – v červnu 2016 (6) a naposledy v únoru 2018 (7). V této souvislosti přijal EHSV stanovisko REX/464 – Postoj EHSV, pokud jde o konkrétní klíčové otázky, jež vyvstaly v rámci jednání o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP) (8) a stanovisko REX/411 – Ochrana investorů a urovnávání sporů mezi investorem a státem v obchodních a investičních dohodách EU se třetími zeměmi (9).

2.11.

EHSV uznává, že přímé zahraniční investice (PZI) významným způsobem přispívají k hospodářskému růstu a zahraniční investoři musí být na celém světě chráněni před přímým vyvlastněním, nesmějí být diskriminováni a musí požívat stejných práv jako investoři domácí.

2.12.

Zároveň zdůrazňuje, že právo státu na regulaci ve veřejném zájmu má prvořadý význam a nesmí být omezováno ustanoveními žádné mezinárodní investiční dohody. Zásadní jsou jednoznačná ustanovení, která toto právo prosazují na všech úrovních.

2.13.

Závěrem se EHSV domnívá, že návrh Evropské komise týkající se systému soudů pro investice představuje krok správným směrem, v řadě oblastí však vyžaduje další zlepšení, aby tento systém mohl fungovat jako nezávislý mezinárodní soudní orgán. Mimoto poznamenává, že se některé zúčastněné strany pozastavují nad tím, zda je v řádně fungujících a vysoce rozvinutých vnitrostátních právních řádech nezbytný samostatný systém rozhodčích řízení.

2.14.

EHSV uvedl problematické otázky, které se konkrétněji týkají urovnávání sporů mezi investorem a státem, ve stanovisku Ochrana investorů a urovnávání sporů mezi investorem a státem v obchodních a investičních dohodách EU se třetími zeměmi (10). Patřila k nim tato témata: střet zájmů a předpojatost rozhodců; neopodstatněné nároky; charakter odvětví rozhodčích řízení; nápravy; uchylování se k systému sporů mezi investorem a státem, aniž by bylo usilováno o jiné prostředky nápravy; zbytečné používání systému urovnávání sporů mezi investorem a státem mezi zeměmi s rozvinutými soudními systémy; potenciální neslučitelnost systému urovnávání sporů mezi investorem a státem s právními předpisy EU; a neprůhlednost řízení.

Mnohostranná úroveň

2.15.

Současně probíhají na multilaterální úrovni také diskuse o reformě urovnávání sporů mezi investorem a státem. Dne 10. července 2017 rozhodla Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) na základě formální žádosti celé řady svých členů, včetně členských států Evropské unie (11), o vytvoření vládní pracovní skupiny III s mandátem 1) určit a zvážit obavy týkající se urovnávání sporů mezi investorem a státem, 2) zvážit, zda je s ohledem na určené obavy reforma žádoucí, 3) pokud pracovní skupina uzná, že reforma je žádoucí, vypracovat příslušná řešení, která budou doporučena Komisi (12).

2.16.

K současné diskusi o reformě urovnávání sporů mezi investorem a státem přispívá obecněji také Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD), která nabízí analýzu režimu platných mezinárodních investičních dohod a doporučení k jejich modernizaci. Patří mezi ně podpora společného výkladu smluvních ustanovení, změna či nahrazení zastaralých smluv, stanovení celosvětových standardů, mnohostranné ukončení či odstoupení od starých smluv (13).

2.17.

Podle statistik UNCTAD, které byly zdůrazněny na veřejném slyšení EHSV v únoru 2018, bylo v posledních letech bez náhrady ukončeno 107 investičních dohod obsahujících mechanismus urovnávání sporů mezi investorem a státem. V loňském roce bylo ukončeno více investičních smluv, než kolik bylo uzavřeno (14). EHSV zaznamenává, že některé země začaly přehodnocovat svůj přístup k urovnávání sporů mezi investorem a státem.

2.18.

EHSV by chtěl zdůraznit, že kromě reformy urovnávání sporů mezi investorem a státem mohou k zajištění životaschopného prostředí pro investice přispět také různé politické nástroje, včetně: — posílení vnitrostátního soudnictví; — poskytování pojištění investorům, například prostřednictvím Multilaterální agentury pro investiční záruky při Světové bance; — předcházení sporům; — smírnějších způsobů řešení sporů, například mediace; — podpory investic; a — urovnávání sporů mezi státy.

2.19.

A konečně bere EHSV na vědomí rezoluci Rady OSN pro lidská práva 26/9 ze dne 26. června 2014, v níž bylo rozhodnuto o „ustavení otevřené mezivládní pracovní skupiny pro nadnárodní podniky a další podnikatelské subjekty s ohledem na lidská práva, jejímž úkolem je vypracovat právně závazný mezinárodní nástroj, kterým se bude na základě mezinárodního práva v oblasti lidských práv regulovat činnost nadnárodních společností a jiných podniků“ (15). Tato tzv. závazná smlouva OSN, kterou v současné době projednávají členové OSN, zamýšlí kodifikovat mezinárodní závazky v oblasti lidských práv pro činnost nadnárodních společností. EHSV zaznamenává potenciální dopady v souvislosti s obchodními a investičními smlouvami v budoucnu.

Mandát Komise

2.20.

Dne 13. září 2017 vydala Evropská komise své doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o úmluvě o zřízení mnohostranného soudu pro urovnávání sporů z investic (16). Mandát upravený členskými státy přijala Rada dne 20. března 2018 (17).

2.21.

Cílem přijatých směrnic pro jednání je zřídit stálý soud s nezávislými soudci, kteří budou schopni předkládat trvalá, předvídatelná a konzistentní rozhodnutí ve sporech o investice mezi investory a státy na základě dvoustranných nebo vícestranných dohod, jestliže obě (nebo alespoň dvě) strany takových dohod souhlasí s tím, že budou spadat do příslušnosti tohoto soudu. Rovněž se předpokládá zřízení odvolacího tribunálu. Celkově musí soud fungovat nákladově efektivním, transparentním a účinným způsobem, včetně jmenování soudců. Soud také musí umožňovat intervence třetích stran (mimo jiné např. zainteresovaných environmentálních nebo odborových organizací).

3.   Obecné připomínky

3.1.

EHSV vítá snahu Evropské komise o provedení mnohostranné reformy urovnávání sporů mezi investorem a státem. EHSV rovněž bere na vědomí širší dynamiku reformy urovnávání sporů mezi investorem a státem, mnohostranné úsilí v rámci komise UNCITRAL, jakož i různé vnitrostátní snahy.

3.2.

EHSV považuje za nezbytné, aby EU zůstala otevřená všem možnostem reformy urovnávání sporů mezi investorem a státem, zejména s ohledem na několik dalších přístupů a nápadů, které se v souvislosti s reformou urovnávání sporů mezi investorem a státem objevily. Návrhy vypracované jinými zeměmi a organizacemi by měly být posouzeny a vyhodnoceny zejména pracovní skupinou III komise UNCITRAL.

3.3.

V této souvislosti EHSV bere na vědomí, že veřejná konzultace Komise na téma „Možnosti mnohostranné reformy řešení sporů z investic“ se zaměřila především na technické otázky týkající se vytvoření stálého mnohostranného soudu pro investice. EHSV by rád zdůraznil, že mezi zúčastněnými stranami se vyskytuje celá škála názorů na to, zda hodnocení Komise zohlednilo alternativní stanoviska.

3.4.

Ačkoli jednání o vytvoření mnohostranného soudu pro investice nebyla dosud zahájena a očekává se, že budou dlouhá a složitá, vítá EHSV větší závazek Evropské komise ohledně transparentnosti, zejména zveřejnění návrhu mandátu k vyjednávání. EHSV chválí Radu, že zveřejnila konečný mandát schválený členskými státy. Je to důležitý krok k zajištění transparentních, odpovědných a inkluzivních diskusí a případných jednání.

3.5.

Diskuse pod záštitou komise UNCITRAL jsou zejména z hlediska transparentnosti krokem správným směrem, neboť nevládní organizace dostaly možnost sledovat jednání, a dokonce se do nich zapojit. EHSV nicméně konstatuje, že ne všem příslušným zúčastněným stranám byl již umožněn přístup k řízení a že by komise UNCITRAL měla v rámci pracovní skupiny III vyzvat k účasti více organizací, a sice organizace zastupující podniky, odbory a další organizace veřejného zájmu. Rozhodování by mělo být zcela transparentní a založené na shodě.

3.6.

EHSV považuje za nezbytné, aby pracovní skupina vítala příspěvek všech zainteresovaných stran v rámci úsilí o zvýšení inkluzivnosti a aby byl postup výběru zúčastněných stran dále zkvalitněn a vyvážen. V tomto kontextu žádáme Komisi, aby zajistila aktivnější zapojení EHSV.

3.7.

Zřízení mnohostranného soudu pro investice je dlouhodobý projekt, jenž vyžaduje zapojení kritického množství států majících zájem stát se smluvními stranami soudu. EU by proto měla vyvíjet maximální diplomatické úsilí a přesvědčit třetí země, aby se do jednání zapojily. EHSV považuje za zvlášť důležité, aby tento projekt prováděly a podporovaly také rozvojové země.

3.8.

Budoucí mnohostranný soud pro investice má zjednodušit urovnávání sporů v případech zahájených mezi investory a státy na základě široké škály platných mezinárodních dohod o investicích. Přestože existuje určitá míra podobnosti mezi hmotněprávními doložkami o ochraně investic zahrnutými v dvoustranných dohodách o investicích nebo v dohodách o volném obchodu obsahujících kapitoly o ochraně investic, bude dosažení úplné harmonizace systému obtížné.

3.9.

Vyžadovalo by to totiž rozsáhlejší reformu. Ačkoli systém soudů pro investice, jak jej stanoví Komplexní hospodářská a obchodní dohoda mezi EU a Kanadou (CETA) (18) a dohody o volném obchodu mezi EU a Singapurem (19), EU a Vietnamem a EU a Mexikem, přičemž další budou následovat (20), nebyl dosud zaveden a zkoumá jej Soudní dvůr Evropské unie, mohl by přinést zkušenosti a přispět ke vzniku pravidel mnohostranného soudu pro investice.

3.10.

Cílem doporučení Evropské komise je vytvořit nový systém urovnávání sporů mezi investorem a státem. EHSV uznává, že nový systém by mohl odstranit řadu obav, které vyjádřila občanská společnost. Spousta zásadních otázek však zůstává nezodpovězená a je nutné je vyjasnit.

Zásadní otázky

3.11.

Vzhledem k tomu, že proces mnohostranné reformy urovnávání sporů mezi investorem a státem je stále v počáteční fázi, zúčastněné strany v souvislosti se zřízením mnohostranného soudu pro investice vznesly řadu základních otázek. Jsou zaměřeny na aspekty rozsahu – zda se reforma bude týkat hmotněprávních nebo procesních prvků ochrany investic, nebo obojího; na dostupnost – zda bude možné, aby nároky u mnohostranného soudu pro investice mohli vznášet pouze investoři, nebo i třetí strany; a na vyčerpání místních opravných prostředků – zda mají být vyčerpány nejprve dostupné místní opravné prostředky, než bude investor moci předložit věc budoucímu mnohostrannému soudu pro investice. Toto stanovisko se zabývá těmito otázkami.

3.12.

Vzhledem k těmto otázkám by EHSV rád zdůraznil, že by při případném zřízení mnohostranného soudu pro investice měla být zohledněna jak zásada subsidiarity, tak i článek 1 SEU, který stanoví, že rozhodnutí jsou „přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“ (21).

3.13.

EHSV bere na vědomí obavy, že zřízení mnohostranného soudu pro investice by mohlo vést k rozšíření systému urovnávání sporů mezi investorem a státem, aniž by byly nejprve náležitě řešeny stávající obavy týkající se systému soudů pro investice, včetně jeho slučitelnosti s právními předpisy EU. EHSV souhlasí s názorem, že mezinárodní soud pro investice by se za žádných okolností neměl stát všeobecnou náhradou za vnitrostátní řešení sporů v zemích s vhodnými soudními systémy.

3.14.

Několik zúčastněných stran vyjádřilo značné obavy ohledně reformy postupu, dříve než bude posouzeno hmotné právo, které má uplatňovat budoucí mnohostranný soud pro investice, a než bude institucionalizovaný mnohostranný orgán oprávněn k výkladu těchto norem. Stejně tak existují obavy, že by to mohlo případně samo o sobě vytvořit novou právní mocenskou základnu. Další zúčastněné strany souhlasí s názory Evropské komise, že hmotné právo je definováno v podkladových dohodách.

4.   Rozsah navrhované reformy – mezi hmotněprávními doložkami o ochraně a postupem pro urovnávání sporů

4.1.

EHSV konstatuje, že rozsah navrhované mnohostranné reformy byl omezen na procesní aspekty řešení sporů mezi investory a státy.

4.2.

Ačkoli se EHSV domnívá, že vhodnější by byl ucelenější přístup zahrnující hmotněprávní i procesní aspekty ochrany investic, uznává, že takový přístup je složitý a že je nutné získat politickou podporu na mnohostranné úrovni.

4.3.

Pokud jde o diskuse vedené pod záštitou komise UNCITRAL, pracovní skupina III určila celou řadu problematických otázek, včetně toho, zda je možné přistoupit k procesní reformě urovnávání sporů mezi investorem a státem dříve než k jeho hmotněprávní reformě. Komise UNCITRAL tuto otázku považuje za složitou, nikoli však za neřešitelnou. Pracovní skupina III se tak bude zabývat otázkami, jež mohou souviset s postupem, ale současně mohou také významně ovlivňovat legitimnost a soudržnost systému jako celku, např. kodex chování rozhodců, finanční prostředky třetích stran a souběžně probíhající řízení.

4.4.

Hmotněprávní ochrana investic je zpravidla zajištěna řadou zásad, včetně národního zacházení, zacházení podle nejvyšších výhod, spravedlivého a rovného zacházení a záruky převodu kapitálu. Existují však určitá omezení, jež se vztahují na nároky, které zahraniční investoři mohou při urovnávání sporů vznést. Nároky nemohou být například odůvodněny výhradně ztrátou či ziskem nebo pouhou změnou vnitrostátních právních předpisů.

4.5.

Státy přijímají různá opatření, která se těmito obavami zabývají, od ucelenějších přístupů, např. koncipování nových vzorových dohod, které mají reformovat hmotněprávní i procesní prvky ochrany investic, po cílenější přístupy zaměřené buď na reformu hmotněprávní, nebo procesní části této ochrany. EHSV konstatuje, že EU již začala podporovat ucelenější přístup, přinejmenším na dvoustranné úrovni, prostřednictvím systému soudů pro investice.

4.6.

Cílem – jak jej vyjádřila Komise – je, aby se mnohostranný soud pro investice po svém zavedení stal standardním modelem pro řešení sporů týkajících se investic ve všech budoucích dohodách EU a v konečném důsledku aby také nahradil procesní mechanismy stávajících investičních dohod EU a členských států.

4.7.

V této souvislosti, pokud dojde k pokroku, by zřízení tohoto soudu mělo reformovat stávající systém urovnávání sporů mezi investorem a státem takovým způsobem, který na straně jedné zajistí účinnou ochranu přímých zahraničních investic a na straně druhé zcela odstraní obavy zúčastněných stran. Rádi bychom uvedli, že v tomto ohledu bylo dosaženo značného pokroku, zejména v kontextu posledních moderních dohod o volném obchodu vyjednaných EU.

5.   Veřejný zájem

5.1.

EHSV považuje za nezbytné, aby mnohostranný soud pro investice v žádném případě neměl vliv na schopnost EU a členských států plnit své závazky vyplývající z mezinárodních dohod o životním prostředí a lidských a pracovních právech a pracovních smlouvách, jakož i o ochraně spotřebitelů.

5.2.

Dohoda o zřízení mnohostranného soudu pro investice by měla především obsahovat ustanovení o hierarchii, které zajistí, že v případě jakéhokoli nesouladu mezi mezinárodní investiční dohodou a jakoukoli mezinárodní dohodou o životním prostředí a sociálních nebo lidských právech, která je závazná pro jednu stranu sporu, mají přednost závazky vyplývající z mezinárodní dohody o životním prostředí, sociálních právech nebo lidských právech, aby se předešlo upřednostňování práv investorů (22). Toto ustanovení je obzvláště důležité pro zajištění toho, aby smluvní strany mnohostranného soudu pro investice měly svobodu nezbytnou k dosažení cílů podle Pařížské dohody, což vyžaduje významnou regulační změnu za účelem dosažení úspěšné energetické transformace.

5.3.

Procesní záruky chránící před nároky, které jsou zacíleny na vnitrostátní právní předpisy v oblasti veřejného zájmu, jsou potřebné k zajištění práva smluvní strany regulovat ochranu investorů ve veřejném zájmu, jak to považují za vhodné. EHSV se domnívá, že toho lze dostatečně dosáhnout pouze začleněním ustanovení o vyloučení veřejného zájmu. Toto ustanovení však musí být provázeno náležitými zárukami, že nebude zneužíváno k protekcionistickým účelům. V této souvislosti je třeba, aby právo na regulaci v oblasti sociální ochrany výslovně uvádělo kolektivní smlouvy, včetně třístranných a/nebo všeobecných (erga omnes) smluv, aby nemohly být vykládány jako porušení legitimního očekávání investora (23).

5.4.

EHSV konstatuje, že čl. 8.18 odst. 3 dohody CETA již zajišťuje, že investor nemůže vznést nárok, pokud byla investice provedena prostřednictvím podvodně učiněného zkresleného prohlášení, utajení, korupce a jednání představujícího zneužití postupu. Případná budoucí dohoda o zřízení mnohostranného soudu pro investice by měla zajistit, aby toto ustanovení bylo rozšířeno na rozhodné právo, pokud jde o podvody, porušování lidských práv nebo porušování (mezinárodního) práva v oblasti životního prostředí, v sociální oblasti nebo v oblasti ochrany spotřebitele.

5.5.

Součástí procesních pravidel tohoto soudu by měla být také přísná kritéria, která zabrání bezdůvodným nárokům a zajistí včasné zamítnutí neopodstatněných věcí. Existence předběžného urychleného řízení k vyloučení bezdůvodných nároků je důležitá z toho důvodu, že vyřeší jednu z kritik stávajícího systému a zajistí, že systém nebude v budoucnu zneužíván. Navíc takové zrychlené řízení pro nároky, které nejsou z právního hlediska opodstatněné, přispěje ke snížení nákladů na fungování soudu.

5.6.

EHSV konstatuje, že jednou z obav vznesených během veřejného slyšení, je možnost financování sporů třetími stranami. Financování třetími stranami nemusí sloužit původním cílům investičních dohod a může mít za následek nevhodné pobídky. EHSV proto doporučuje prověřit dopad a potřebu financování třetími stranami a jeho regulaci v rámci mnohostranného soudu pro investice (24).

6.   Práva a protinároky třetích stran

6.1.

EHSV se domnívá, že povolit předkládání podání jako „amicus curiae“ (25), což je v současné době již možné v rámci značného počtu řízení pro urovnání sporů mezi investorem a státem, je vítaným prvním krokem k zajištění vyváženého a spravedlivého systému. EHSV však považuje za nezbytné zajistit, aby úmluva o zřízení mnohostranného soudu pro investice umožňovala nejen podání jako „amicus curiae“, pokud jde o jejich přípustnost, ale také aby zajistila, aby soudci byli povinni je při svých jednáních náležitě zohledňovat.

6.2.

EHSV proto vítá zahrnutí možnosti intervencí třetích stran do mandátu mnohostranného soudu pro investice. Doporučuje však, aby se zkoumala úloha třetích stran mimo stávající pravidla komise UNCITRAL, aby se zajistil vyvážený a spravedlivý systém a účinná práva pro dotčené třetí strany, kterými mohou být místní obyvatelé, pracovníci, odbory, ekologické skupiny nebo spotřebitelé.

6.3.

EHSV vítá úsilí Komise v souvislosti s návrhem systému soudů pro investice v rámci TTIP, pokud jde o možnost intervencí třetích stran a objasnění v mandátu, že takové intervence budou otevřeny všem zúčastněným stranám, které mají právní zájem na daném případu. EHSV žádá Komisi, aby zajistila, že kritéria aktivní legitimace v rámci mnohostranného soudu pro investice nebudou zbytečně omezující a umožní spravedlivý přístup k řízením plně v souladu s povinnostmi EU vyplývajícími z Aarhuské úmluvy a v duchu těchto závazků.

6.4.

Některé zúčastněné strany podporují názor, že mnohostranný soud pro investice by měl mít také možnost projednat nároky vznesené třetími stranami, jakož i vzájemné nároky států vůči investorům, což je v souladu s dosavadním vývojem v rámci starého systému urovnávání sporů mezi investorem a státem. Tato otázka vyvolává řadu právních a praktických otázek, které je třeba pečlivě prozkoumat. Například tato možnost závisí na rozhodném právu, tedy na hmotněprávních ustanoveních obsažených v dohodách, které spadají do jurisdikce soudu.

6.5.

EHSV žádá Komisi, aby zajistila, že mnohostranný soud pro investice přinejmenším neuzavře dveře pro nároky dotčených třetích stran vůči zahraničním investorům. Potud by úmluva o zřízení mnohostranného soudu pro investice mohla obsahovat ustanovení, která by umožňovala vznášet takové nároky, jestliže se smluvní strany mezinárodní dohody shodnou na příslušnosti mnohostranného soudu pro takové spory.

7.   Vztahy s vnitrostátními soudy

7.1.

EHSV se domnívá, že mnohostranný soud pro investice nesmí za žádných okolností negativně ovlivnit soudní systém EU a autonomii práva EU. EHSV připomíná, že ve stanovisku REX/411 uvedl, že v souvislosti se smlouvami EU a ústavním právem existují značné obavy ohledně toho, v jakém poměru stojí soudní rozhodnutí vydaná v rámci urovnávání sporů mezi investorem a státem k právnímu řádu EU. Proto se EHSV domnívá, že „je naprosto nezbytné, aby Soudní dvůr na základě vypracování formálního posudku přezkoumal soulad mechanismu urovnávání sporů mezi investorem a státem s právními předpisy EU, dříve než příslušné orgány dospějí k rozhodnutí a případné mezinárodní dohody o investicích uzavřené Evropskou komisí vstoupí předběžně v platnost“.

7.2.

V této souvislosti by EHSV rád upozornil na dva případy, které zkoumal Evropský soudní dvůr, jež byly založeny na bývalém systému rozhodčích řízení pro urovnávání sporů mezi investorem a státem a jsou významné pro tuto diskusi. Zaprvé, v posudku 2/15 ze dne 16. května 2017 týkajícím se dohody o volném obchodu mezi Evropskou unií a Singapurem Soudní dvůr potvrdil, že EU nemá v oblasti urovnávání sporů mezi investorem a státem výlučnou pravomoc, a konstatoval, že režim urovnávání sporů mezi investorem a státem „vyjímá spory ze soudní pravomoci členských států“. Zadruhé, ve svém rozsudku ve věci C-284/16 Slovenská republika v. Achmea BV o investičních dohodách uvnitř EU Evropský soudní dvůr konstatoval, že systém urovnávání sporů mezi investorem a státem vyjímá spory ze soudní pravomoci členských států a v důsledku toho také ze systému soudních opravných prostředků v právním systému EU.

7.3.

EHSV chválí belgickou vládu, že požádala o posudek podle čl. 218 odst. 11 SFEU ohledně slučitelnosti systému soudů pro investice v rámci TTIP se Smlouvami EU, jak EHSV požadoval ve svém stanovisku Postoj EHSV, pokud jde o konkrétní klíčové otázky, jež vyvstaly v rámci jednání o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP) (26). EHSV vyjadřuje naději, že posudek Evropského soudního dvora 1/17 poskytne orgánům EU tolik potřebné pokyny k důležitým otázkám evropského ústavního práva.

7.4.

EHSV uznává, že některé zúčastněné strany se domnívají, že nejúčinnějším způsobem, jak zachovat pravomoci vnitrostátních soudů, je omezení aktivní legitimace států a mezinárodních organizací, jako je EU, před mnohostranným soudem. Urovnávání sporů mezi jednotlivými státy je také standardním mechanismem urovnávání sporů podle mezinárodního práva veřejného, který již byl použit v několika investičních dohodách, a proto by měl být ve vztahu k investičnímu právu upřednostňován. EHSV bere na vědomí, že další zúčastněné strany se domnívají, že urovnávání sporů mezi investorem a státem je ve věci týkající se investic účinnější možností, která podle nich nabízí neutrální, odpolitizované a nákladově efektivní řešení sporů. Od svého založení před deseti lety je standardním systémem pro urovnávání sporů týkajících se investic.

7.5.

EHSV konstatuje, že různé zúčastněné strany vnímají otázku vztahu mezi vnitrostátními soudy a mnohostranným soudem pro investice různě. Některé se domnívají, že tento soud by měl být poslední možností využívanou až po povinném vyčerpání místních opravných prostředků, zatímco jiné podporují „přístup nemožnosti návratu“ v současnosti uplatňovaný Komisí, který je podle nich také vhodným základem pro budoucí mnohostranný soud pro investice.

7.6.

V rámci „přístupu nemožnosti návratu“ má investor právo se obrátit na místní soudy nebo přímo na systém soudů pro investice/mnohostranný soud pro investice. Jakmile je však věc uzavřena s využitím některé z těchto možností, investor už ji nemůže znovu otevřít u jiného soudu. Některé zúčastněné strany se domnívají, že tento přístup úspěšně reaguje na obavy vyvolané skutečností, že investoři mají možnost uplatňovat opravný prostředek za stejné údajné porušení práva u více soudů. Rovněž poznamenávají, že tento přístup se používá v několika mezinárodních investičních dohodách (27). Podle analýzy poskytnuté UNCTAD (28) se „[přístup nemožnosti návratu] snaží zabránit, aby byl souběžně vznesen mezinárodní nárok investora, který se týká porušení mezinárodní investiční dohody, a zároveň probíhalo vnitrostátní řízení iniciované dceřinou společností investora z důvodu porušení smlouvy nebo vnitrostátního práva“.

7.7.

Požadavek na vyčerpání vnitrostátních opravných prostředků je základní zásadou mezinárodního obyčejového práva a mezinárodního práva v oblasti lidských práv. Existuje také několik investičních dohod uzavřených členskými státy EU se třetími zeměmi, které výslovně vyžadují, aby strany vznášející nárok vyčerpaly vnitrostátní opravné prostředky (29). Důvodem tohoto pravidla je to, že dává státu, v němž došlo k porušení, příležitost k nápravě vlastní prostředky v rámci svého vnitrostátního právního systému, a uplatňuje se vždy, když mezinárodní a vnitrostátní řízení směřují k dosažení stejného výsledku (30). Mezinárodní soudní dvůr shledal, že je toto pravidlo natolik důležité, že nemůže být vykládáno jako implicitně zrušené mezinárodní dohodou (31). Proto některé zúčastněné strany považují za důležité, aby bylo toto pravidlo výslovně uvedeno v dohodě o zřízení mezinárodního soudu pro investice.

7.8.

Vzhledem k výše uvedené rozpravě EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby dále zkoumala otázku vyčerpání místních opravných prostředků a to, jak by mohla fungovat v souvislosti s mnohostranným soudem pro investice.

8.

Nezávislost a legitimita soudců

8.1.

Bez ohledu na jeho institucionální strukturu (samostatná mezinárodní organizace nebo organizace provázaná se stávající institucí) je třeba zaručit nezávislost mnohostranného soudu pro investice. Soudci by měli být jmenováni nastálo, což je považováno za klíčový faktor pro zahájení tvorby judikatury, neboť se tak zlepší předvídatelnost a nastane odklon od přístupu uplatňovaného v rámci urovnávání sporů mezi investorem a státem, jenž je často vnímán jako „ad hoc“.

8.2.

Má-li se s mnohostranným soudem pro investice pokročit dále, konečným cílem by mělo být vytvoření soudu se stálými soudci. V počátečních fázích vytváření soudu by měl být soud schopen sám se zorganizovat s přihlédnutím k počtu případů, kterými se bude zabývat, což je závislé na počtu původních smluvních stran úmluvy o zřízení soudu a počtu dohod, které budou spadat do jeho jurisdikce.

8.3.

Ačkoli doporučení Evropské komise k mandátu neuvádějí způsob jmenování soudců, EHSV vítá závazky ke stanovení jasných kritérií na vysoké úrovni, včetně kvalifikací kandidátů a dodržování kodexu chování, např. Magnu Chartu soudců (32), které zaručí, že nedojde ke střetu zájmů, jakož i nezávislost soudců. Mají zásadní význam pro zajištění právního státu a důvěry veřejnosti.

8.4.

Pokud jde o kvalifikace soudců, je třeba vyžadovat prokazatelné odborné znalosti nejen v oblasti mezinárodního práva veřejného, ale také v oblastech, jako jsou investice, ochrana spotřebitele, environmentální a lidská práva, pracovní právo a řešení sporů. Kvalifikace mají zásadní význam, aby bylo zajištěno, že soudci mají nezbytné zkušenosti s projednáváním různých typů věcí a že jsou schopni plně porozumět právním souvislostem a náležitě je posoudit, přičemž věci, pro něž bude soud příslušný, budou spadat do různých odvětví a souviset s různými typy investic.

8.5.

EHSV dále podporuje takový postup jmenování soudců, který je transparentní a je v souladu s kritérii, jež zajistí rovné zastoupení všech smluvních stran úmluvy o zřízení soudu. Postup výběru by měl být transparentní a měl by podléhat zásadám veřejného dohledu.

8.6.

Dalším rozhodujícím prvkem, jak zlepšit důvěryhodnost a legitimitu systému, je zajištění transparentnosti, dostupnosti informací pro širokou veřejnost, jakož i dostupnosti pro zainteresované strany například formou akreditace. Základem pravidel transparentnosti v budoucím mnohostranném soudu pro investice by měla být pravidla komise UNCITRAL o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem na základě smlouvy a Úmluva Organizace spojených národů o transparentnosti v rozhodčím řízení mezi investorem a státem na základě smlouvy („Mauricijská úmluva“).

9.   Účinný systém

9.1.

Účinnou správou mnohostranného soudu pro investice by měl být pověřen sekretariát. Ačkoli ještě není jasné, zda soud bude zřízen jako nově založená organizace, nebo zda bude provázán se stávající mezinárodní organizací, musí být pro účely fungování sekretariátu zaručeny dostatečné zdroje.

9.2.

V návrhu mandátu se doporučuje, aby administrativní výdaje nesly smluvní strany spravedlivým dílem s přihlédnutím k různým kritériím, mimo jiné k úrovni hospodářského rozvoje smluvních stran, počtu dohod na stranu či objem mezinárodních investičních toků každé strany nebo jejich stav.

9.3.

O rozdělení výdajů spojených s rozhodováním ve věcech (s výjimkou odměny soudců, jež by měly být podle návrhu fixní) se návrh mandátu nezmiňuje. EHSV žádá, aby tato otázka byla upřesněna.

9.4.

Podstatnou část přímých zahraničních investic řídí malé a střední podniky, které musí za přiměřených podmínek a nákladů požívat stejné úrovně ochrany a musí mít přístup k urovnávání sporů.

9.5.

Rovněž je třeba zvážit možnost zavedení smírčího řízení, jež by stranám pomohlo vyřešit spor smírnou cestou.

9.6.

Veškerá rozhodnutí mnohostranného soudu pro investice by měla být vymahatelná a měla by být zpřístupněna veřejnosti.

10.   Vysoká úroveň ochrany a případné přechodné období

10.1.

Je třeba připomenout, že hlavním předpokladem pro to, aby dohoda spadala do jurisdikce soudu, je souhlas obou smluvních stran dohody, což v podstatě znamená, že žádná dohoda uzavřená EU nebo jejím členským státem nebude automaticky spadat do jurisdikce soudu, pokud s tím nebude souhlasit také třetí země.

10.2.

V tomto ohledu budou během případného přechodného období mezi stávajícím systémem urovnávání sporů mezi investorem a státem a systémem soudů pro investice a až do zřízení mnohostranného soudu pro investice nadále uplatňovány dohodnuté postupy urovnávání sporů, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany investic, s ohledem na její ústavnost a funkčnost v rámci právních předpisů EU a věc předloženou Soudnímu dvoru EU Belgií (33).

---

(1)  http://www.oecd-ilibrary.org/finance-and-investment/societal-benefits-and-costs-of-international-investment-agreements_e5f85c3d-en.

(2)  http://trade.ec.europa.eu/consultations/index.cfm?consul_id=179.

(3)  http://trade.ec.europa.eu/consultations/index.cfm?consul_id=233.

(4)  http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P8-TA-2015-0252+0+DOC+XML+V0//CS.

(5)  Dne 6. září 2017 požádala Belgie Soudní dvůr Evropské unie o stanovisko ke slučitelnosti systému soudů pro investice s 1) výlučnou pravomocí Soudního dvora EU podávat konečný výklad práva EU, 2) obecnou zásadou rovnosti a požadavkem práva EU na „praktický účinek“, 3) právem na přístup ke spravedlnosti a 4) právem na nezávislé a nestranné soudnictví. (https://diplomatie.belgium.be/sites/default/files/downloads/ceta_summary.pdf).

(6)  https://www.eesc.europa.eu/cs/node/47646.

(7)  https://www.eesc.europa.eu/en/agenda/our-events/events/multilateral-investment-court-hearing

(8)  Viz stanovisko Postoj EHSV, pokud jde o konkrétní klíčové otázky, jež vyvstaly v rámci jednání o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP) (Úř. věst. C 487, 28.12.2016, s. 30).

(9)  Viz stanovisko EHSV z vlastní iniciativy Ochrana investorů a urovnávání sporů mezi investorem a státem v obchodních a investičních dohodách EU se třetími zeměmi (Úř. věst. C 332, 8.10.2015, s. 45). V příloze ke stanovisku se odkazuje na potenciální mnohostranný nástroj k řešení sporů mezi investory a státy.

(10)  Viz poznámka pod čarou 9.

(11)  EU není státem, a proto není členem, ale má v rámci komise UNCITRAL rozšířený status pozorovatele.

(12)  http://daccess-ods.un.org/access.nsf/Get?OpenAgent&DS=A/CN.9/WG.III/WP.142&Lang=E.

(13)  http://unctad.org/en/PublicationsLibrary/diaepcb2017d3_en.pdf.

(14)  UNCTAD, IIA Issues Note: Recent Developments in the International Investment Regime (Upozornění na problémy v mezinárodních investičních dohodách: Poslední vývoj mezinárodního režimu pro investice) (květen 2018), dostupné na: http://investmentpolicyhub.unctad.org/Publications/Details/1186.

(15)  http://www.ohchr.org/EN/HRBodies/HRC/WGTransCorp/Pages/IGWGOnTNC.aspx.

(16)  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM%3A2017%3A493%3AFIN.

(17)  http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12981-2017-ADD-1-DCL-1/cs/pdf.

(18)  https://www.eesc.europa.eu/en/agenda/our-events/events/multilateral-investment-court-hearing.

(19)  Ve stanovisku 2/15 ze dne 16. května 2017 Soudní dvůr Evropské unie vyjasnil povahu dohody o volném obchodu mezi EU a Singapurem a upřesnil, které části dohody spadají do výlučné pravomoci EU a které do tzv. „smíšené pravomoci“, přičemž vnitrostátní parlamenty ji musí ratifikovat. (https://curia.europa.eu/jcms/upload/docs/application/pdf/2017-05/cp170052cs.pdf).

(20)  Například dohoda o volném obchodu mezi EU a Chile (nyní v procesu aktualizace), dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem (uzavřená v roce 2017, neobsahuje žádnou kapitolu o ochraně investic, ale smluvní strany se dohodly, že o této otázce budou dále jednat a v budoucnu ji vyřeší), jakož i budoucí dohody o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem.

(21)  Navíc je toto pravidlo také součástí mezinárodních smluv o lidských právech, včetně Evropské úmluvy o lidských právech.

(22)  Kritická analýza dřívějších rozsudků ve věcech urovnávání sporů mezi investorem a státem viz Andreas Kulick, Global Public Interest in International Investment Law (Cambridge University Press 2012), s. 225.

(23)  Viz poznámka pod čarou 8.

(24)  http://ccsi.columbia.edu/work/projects/third-party-funding-in-investor-state-dispute-settlement/.

(25)  Amicus curiae: doslova „přítel soudu“. Osoba, která není stranou sporu, ale má vážný zájem o jeho předmět nebo na něj má nějaké názory, může požádat soud o svolení předložit zprávu – formálně jménem některé strany, ale ve skutečnosti s cílem nadnést odůvodnění zakládající se na jejích názorech. Více informací: https://legal-dictionary.thefreedictionary.com/amicus+curiae.

(26)  Viz poznámka pod čarou 8.

(27)  Ustanovení o nemožnosti návratu obsahuje mnoho dohod uzavřených mezi USA a Kanadou. Například kanadsko-jordánská dvoustranná smlouva o investicích (2009) v článku 26 o podmínkách pro podání žádosti o rozhodčí řízení.

(28)  Řada UNCTAD týkající se problémů v mezinárodních investičních dohodách II, Urovnávání sporů mezi investorem a státem (UNCTAD, 2014), dostupné na: http://unctad.org/en/PublicationsLibrary/diaeia2013d2_en.pdf.

(29)  Viz například článek 5 dvoustranné dohody o investicích mezi Německem a Izraelem z roku 1976, článek 8 dvoustranné dohody o investicích mezi Egyptem a Švédskem z roku 1978, článek 7 dvoustranné dohody o investicích mezi Rumunskem a Srí Lankou z roku 1981, článek 8 dvoustranné dohody o investicích mezi Albánií a Litvou z roku 2007, článek XI dvoustranné dohody o investicích mezi Uruguayí a Španělskem z roku 1992, článek X dvoustranné dohody o investicích mezi Uruguayí a Polskem z roku 1991.

(30)  Interhandel (Švýcarsko v. Spojené státy americké), Předběžné námitky, Mezinárodní soudní dvůr, 1959, zpráva 6, s. 27 (21. března). K dispozici zde: http://www.icj-cij.org/docket/files/34/2299.pdf, s. 27.

(31)  Elettronica Sicula S.p.A. (ELSI) (Itálie v. Spojené státy americké), Rozsudek, Mezinárodní soudní dvůr, 1989, zpráva 15,I.L.M., svazek 28, s, 1109 (20. července), bod 50.

(32)  https://rm.coe.int/16807482c6.

(33)  Viz poznámku pod čarou č. 5.