EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 10.11.2016

SWD(2016) 352 final

SPOLEČNÝ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ

Souhrn výsledků konzultace k mezinárodní správě oceánů

Průvodní dokument k

SPOLEČNÉMU SDĚLENÍ EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Mezinárodní správa oceánů: příspěvek EU k odpovědné správě oceánů

{JOIN(2016) 49 final}

Úvod

Výzva k řešení správy oceánů získala mezinárodní ohlas, a to především díky Agendě pro udržitelný rozvoj 2030. Mezinárodní správa oceánů je propojena se třemi oblastmi politiky EU: udržitelným rozvojem, růstem a zaměstnaností a rolí EU jako globálního aktéra. Mořské hospodářství a mezinárodní konkurenceschopnost je pro Evropu v tomto kontextu stejně důležité jako stále znepokojivější stav světových oceánů a dopad, který na ně lidská aktivita má. V obou ohledech je úspěšné řízení výzvou, které je potřeba se v celosvětovém měřítku a prostřednictvím ráznějšího a společného jednání EU a jejích členských států postavit.

Karmenu Vella, komisař pro životní prostředí, námořní záležitosti a rybolov, dané téma v souladu se svým mandátem od předsedy Junckera určil jako prioritní („aby se [Komise] zapojila do utváření mezinárodní správy oceánů v rámci OSN, do činnosti dalších multilaterálních fór a spolupráce na bilaterální úrovni s klíčovými obchodními partnery“).

Proces konzultací popsaný níže byl zahájen za účelem přípravy iniciativy, která se zaměří na mezinárodní správu oceánů a navrhne první kroky k řešení výše zmíněných výzev. Proces se skládal z formální konzultace a z osobních setkání komisaře se zainteresovanými stranami, jejichž tématem bylo dané téma.

1.KONZULTACE

Komise zahájila veřejnou konzultaci týkající se mezinárodní správy oceánů dne 4. června 2015. Konzultace byla zaměřena na všechny soukromé osoby a veřejné subjekty a mezinárodní vládní a nevládní organizace. Jejím cílem bylo shromáždit informace ohledně možností, jak by EU mohla přispět ke zlepšení mezinárodní správy oceánů a moří. Konzultace skončila 15. října 2015. Zpráva z konzultace je připojena.

Cílem konzultace se zainteresovanými stranami bylo zjistit názor všech zainteresovaných na účinnost stávajícího rámce správy oceánů, možné nedostatky a způsoby, jak jej vylepšit na mezinárodní i regionální úrovni.

Celkem bylo shromážděno 154 příspěvků. Mezi respondenty patřili vlády, veřejné subjekty, obchodní zástupci, sdružení, nevládní organizace, akademičtí pracovníci a občané.

Kromě konzultace se komisař Vella také setkával se zainteresovanými subjekty a mezinárodními partnery na nejvyšší politické úrovni, aby shromáždil jejich názory a diskutoval možné kroky na cestě vpřed.

2.PROFIL RESPONDENTŮ

Jak je uvedeno níže, nejpočetnější skupinou respondentů byly orgány veřejné správy (26 %) následované občany (19 %), nevládními organizacemi (17 %) a podniky (17 %).

Obrázek 1:    Odpovědi dle typu zainteresovaného subjektu (%)

V rámci konzultace byly obdrženy příspěvky od 13 členských států, Islandu, Norska, USA, Koreje a mezinárodních organizací, např. OSN DOALOS, UNESCO a UNEP. Okolo 15 % z celkového počtu příspěvků pocházelo od zainteresovaných subjektů, které lze považovat za mezinárodní, nebo od mimoevropských zemí.

3.SETKÁNÍ KOMISAŘE SE ZAINTERESOVANÝMI STRANAMI

Komisař Vella se zúčastnil 27 setkání s partnery a zainteresovanými subjekty, na kterých diskutoval o otázkách mezinárodní správy oceánů 1 . Několik běžných setkání na úrovni útvarů Komise se zainteresovanými subjekty z námořní oblasti a členských států bylo využito k prozkoumání dalších témat, která vyplynula z jejich odpovědí v rámci konzultace.

Ke konkrétním diskuzím týkajícím se mezinárodní správy oceánů došlo zejména při zahájení konzultace 2 a v Evropský námořní den 2016. 3

4.SHRNUTÍ ODPOVĚDÍ A PŘÍSPĚVKŮ

4.1.    Rámec správy oceánů

Téměř všichni přispěvatelé vyjádřili názor, že stávající rámec správy oceánů není dostatečně efektivní, aby zajistil jejich udržitelnou správu. Přispěvatelé prohlásili, že to není způsobeno rámcem samotným, ale jeho neefektivní realizací a nedostatečnou koordinací.

Obrázek 2:    Odpovědi na otázku ohledně obecné definice problému – neúčinnost stávajícího rámce pro mezinárodní správu oceánů

Potřeba lepší realizace a koordinace

Existuje všeobecná shoda, že systém je roztříštěný a stávající nástroje nejsou jednotně realizovány či vynucovány. Lepší realizace a koordinace jsou pro zdokonalení správy oceánů klíčové.

Obrázek 3:    Odpovědi na otázku o konkrétních problémech uvedených v průběhu konzultace:
1)    nedostatky ve stávajícím rámci mezinárodní správy oceánů;    
2)    neúčinná realizace a nedostatečná koordinace a    
3)    nedostatek znalostí o oceánech

Obrázek 4:    Hodnocení konkrétních problémů (%)    
(zahrnuje pouze respondenty, kteří hodnocení uvedli)

Mnoho respondentů odkazuje na nástroje, které byly podepsány, nicméně nebyly ratifikovány nebo nedochází k jejich účinné implementaci. Podpora vhodného uplatnění stávajících dohod v rámci námořních fór, sankční mechanismy a budování kapacit byly nejčastěji zmiňovanými opatřeními, kterými se je nutné zabývat při řešení nedostatečné implementace.

Mnozí odkazovali na roztříštěnost rámce pro správu oceánů z důvodu např. rozšíření sektorových „sil“. Rostoucí konkurence pro námořní prostor znamená, že stávající přístup je neadekvátní a že je nutná větší spolupráce, například v souvislosti s ochranou biologické rozmanitosti moří.

Všichni respondenti se dovolávali lepší koordinace na globální i regionální úrovni. Ta by měla být jak „horizontální“ (tj. napříč agenturami a programy OSN a mezi regionálními organizacemi), tak „vertikální“ (tj. napříč světovými, regionálními a národními úrovněmi).

Menšina respondentů požadovala založení zastřešujícího orgánu, který by jednal jako koordinátor. Pro většinu respondentů by lepší koordinace mělo být dosaženo lepším využitím stávajících struktur. Každý koordinující subjekt by měl zajistit užší spolupráci mezi organizacemi, které jsou zapojeny do záležitostí spojených s oceány, a tím omezit možné střety a přesahy.

Několik respondentů požadovalo větší transparentnost rozhodovacích procesů a intenzivnější účast zainteresovaných stran na nové struktuře řízení, což jsou pro zkvalitnění funkčnosti rovněž velmi důležité aspekty.

Odstranění právních nedostatků

Mnoho respondentů odkazovalo na nedostatky v právním rámci použitelném na oblasti nespadající do vnitrostátní jurisdikce (ABNJ) a předpisový rámec použitelný pro nové činnosti.

Biologická rozmanitost v oblastech mimo národní jurisdikci (BBNJ)

Ohledně potřeby mezinárodního právního nástroje v rámci úmluvy UNCLOS na ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti moří v ABNJ panuje obecná shoda. Někteří respondenti odkazují na možné vytvoření mezinárodního mechanismu, který by ustavoval chráněné mořské oblasti na volném moři, předepsané způsoby pro posuzování vlivů na životní prostředí na volném moři a právní status mořských genetických zdrojů.

Budoucí vypracování takovéhoto nástroje je rovněž považováno za dobrou příležitost k posílení koordinace a spolupráce mezi mezinárodními a regionálními organizacemi a napříč sektory.

Nové činnosti

Několik respondentů v souvislosti s novými činnostmi, např. zdroji obnovitelné energie na moři, hlubinnou těžbou uhlovodíků a těžbou z mořského dna, upozorňovalo na právní nedostatky. S těmito aktivitami se pojí potřeba zajistit řádný dohled a řízení mimo jiné podporou ověřených metod. Vymezení jasných pravidel rovněž poskytuje právní jistotu pro podniky a zaručuje nové investice.

Principy a nová opatření, kterými by se mělo budoucí jednání řídit

Respondenti požadují, aby se budoucí jednání řídilo podle ekosystému, principem předběžné opatrnosti, principem „znečišťovatel platí“ a mezioborovým přístupem v širším slova smyslu. Respondenti rovněž zdůraznili důležitost posuzování vlivů na životní prostředí.

Mnoho respondentů odkazovalo na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a konkrétněji na cíl SDG 14 („ochrana a udržitelné využívání oceánů, moří a mořských zdrojů“), jehož realizace je pro lepší správu oceánů zásadní.

Regionální rámec správy oceánů

Mnoho přispěvatelů má za to, že mezinárodní správu oceánů nelze omezit na globální rámec. Litují toho, že konzultační dokument neodkazuje na regionální rámec.

Doporučují vylepšení spolupráce mezi mezinárodními a regionálními organizacemi. Mnozí zdůrazňují význam regionálního přístupu pro státy sdílející mořskou pánev.

Všichni si jsou vědomi důležitosti regionálních úmluv pro mořské prostředí (RSC) a regionálních organizací pro řízení rybolovu (RFMO), přičemž jak dané úmluvy, tak organizace hrají klíčovou roli při ochraně mořského prostředí a udržitelného řízení rybích populací, čelí výzvám, jako je znečištění moří a neúnosné využívání zdrojů – a danému problému se musí postavit, například také zlepšením výkonnosti.

Regionální úmluvy pro mořské prostředí

Mezi respondenty často uváděné nedostatky RSC patří geografická roztříštěnost, nedostatečná implementace, nedostatečné kapacity a koordinace mezi subjekty. Někteří rovněž zdůrazňují omezený rozsah jednání, např. v ABNJ.

Kdyby byly struktury lépe organizované, mohly by se efektivněji zabývat problémy, mezi něž patří např. znečištění moří; totéž platí nejen pro spolupráci mezi RSC, ale také RFMO. Jako vhodné modely pro tuto problematiku respondenti zmínili memoranda o porozumění mezi OSPAR a NEAFC a mezi UNEP / MAP / Barcelonskou úmluvou a Generální komisí pro rybolov ve Středozemním moři (GFCM).

Regionální organizace pro řízení rybolovu

Většina respondentů oceňuje pozitivní roli a fungování RFMO. Někteří však zdůrazňují trvalé neúnosné využívání zdrojů a nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov (NNN) a navrhují vylepšení kapacit RFMO v rozvojových zemích.

Několik respondentů se domnívá, že nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov by měl být řešen více průřezově, aby se vypořádal s celým řetězcem od chycení ryby až k jejímu prodeji na trhu. To vyžaduje odhodlání od všech zainteresovaných stran a silnou spolupráci mezi organizacemi RFMO a IMO a FAO, ratifikaci a použití stávajících nástrojů, mezi něž patří světový rejstřík FAO rybářských plavidel, monitorovací systém plavidel a použití nových technologií, např. satelitního sledování.

4.2.Znalosti ohledně oceánů

Nedostatečné znalosti

Téměř všichni respondenti potvrdili, že nedostatek znalostí o oceánech mezinárodní rámec správy oceánů oslabuje, a to zejména v otázkách hodnocení dopadu námořních aktivit.

Hlavními obtížemi se zdá být efektivnější koordinace při shromažďování údajů, zajištění sdílení údajů mezi zainteresovanými stranami a jistota financování výzkumů. Zdůrazněna byla role EU při poskytování jistoty financování.

Oblasti, kde jsou požadovány lepší znalosti

Hospodářské činnosti

Lepší znalosti o námořním sektoru by znamenaly prospěch pro všechny ekonomické činnosti. Někteří jsou toho názoru, že takovéto znalosti by přinesly výhody zejména novým sektorům. Jiní si myslí, že lepší znalosti by tradičním sektorům poskytly řešení výzev, mezi něž se řadí oteplování oceánů a snižování emisí skleníkových plynů, a příležitosti k rozvoji udržitelných technologií.

Prohloubení znalostí je pro udržitelnou správu zdrojů oceánů klíčové, včetně lepšího vyhodnocení rybích populací a dopadů určitých rybolovných metod. V širším měřítku by lepší porozumění mořskému prostředí napomohlo subjektům jednat informovaněji a úřadům plánovat aktivity na moři.

Mořské prostředí

Někteří účastníci zdůraznili při plánování činností potřebu lepších znalostí pro zdokonalení přístupu založeného na ekosystémech a pro lepší porozumění roli oceánů v celosvětovém klimatu a důsledkům klimatické změny pro oceány.

Zlepšení koordinace a sdílení dat

Téměř všichni respondenti v rámci výzkumu moře zmínili koordinaci a sdílení dat. Většina respondentů se domnívá, že lepší koordinace se odvíjí od efektivnějšího využívání stávajících dat a jejich zpřístupnění spíše než od obsáhlých databází, které jsou drahé a jejichž vytvoření je časově náročné.

Stávající systém je považován za fragmentovaný a vedoucí k možné duplicitě dat či k nemožnosti jejich použití. Dobrý příkladem je dle respondentů síť EMODnet Evropské unie a podpora vytvoření celosvětové sítě EMODnet se společnými normami a příspěvky od všech poskytovatelů údajů, včetně těch ze soukromého sektoru.

Mezi ostatní navrhované způsoby, jak vylepšit sdílení dat a spolupráci, patří:

posílení Mezivládní oceánografické komise;

zřízení „znalostních můstků“ mezi regionálními a mezinárodními organizacemi (např. spolupráce mezi ICES, OSPAR a HELCOM);

mezinárodní výzkumné aliance (např. Prohlášení z Galway);

vytváření synergií mezi výzkumnými programy a

dialog mezi vědci a tvůrci politik.

4.3.Role EU ve formování správy oceánů

Mnoho respondentů se domnívá, že EU hraje ve vylepšení mezinárodní správy oceánů klíčovou roli, protože:

je aktivním hráčem v příslušných celosvětových a regionálních fórech a vyjednáváních;

je globálním hráčem v oblasti námořní činnosti a

má odborné znalosti, které přispějí k lepší mezinárodní správě oceánů.

Vůdčí schopnosti

Mnoho respondentů nahlíží na EU jako na hlavního hráče všech mezinárodních a regionálních námořních organizací. Společně s členskými státy má EU schopnost a oprávnění hrát klíčovou roli při podpoře ratifikačních procesů, efektivní realizace stávajících dohod a vylepšení koordinace mezinárodních a regionálních ujednání. Většina respondentů poukázala na potřebu, aby EU hrála aktivní roli ve vyjednávání BBNJ a při podpoře cíle SDG 14 a dalších SDG.

Někteří respondenti tvrdili, že by EU měla být vedoucím aktérem při zajišťování rovných podmínek pro zainteresované subjekty v oblasti moří a při podporování inovací a řádné hospodářské soutěže mezi podniky. EU by měla využít své ekonomické síly za účelem aktivní účasti na tvorbě pravidel pro nově vznikající činnosti.

Někteří se rovněž domnívají, že EU má dobrou pozici pro boj s NNN rybolovem a podporu důstojných pracovních podmínek v námořních odvětvích a že by měla v těchto aktivitách pokračovat. EU by měla i nadále vynucovat stávající pravidla, zejména s ohledem na jejich úpravy k lepšímu.

Odborné znalosti

Většina respondentů vidí přidanou hodnotu EU v jejích odborných znalostech z mnoha oblastí. Zdůrazňují fakt, že EU vytvořila nástroje pro lepší správu námořních činností, podporuje udržitelný růst a mořské prostředí chrání. Konkrétně zmiňují námořní politiku EU, rámcovou směrnici o strategii pro mořské prostředí, směrnici o územním plánování námořních prostor a reformovanou společnou rybářskou politiku.

Spolupráce s partnery mimo EU

Mnoho přispěvatelů bere na vědomí, že rozvojové země nemusí mít kapacitu na zajištění správného uplatňování stávajících dohod a udržitelného rozvoje námořních činností. EU vyzývají, aby s rozvojovými zeměmi úzce spolupracovala a poskytla jim odborné znalosti, pomocí kterých se plně chopí příležitostí plynoucích z oceánů a zúčastní se mezinárodních a regionálních fór.

Několik respondentů zmínilo potřebu spolupráce se sousedícími zeměmi na aktivitách týkajících se oceánů a moří. Politiku evropského sousedství v této oblasti považují za užitečnou.

5.ZÁVĚR

Proces konzultací včetně setkání komisaře se zainteresovanými stranami obecně potvrdil nutnost posílení mezinárodní správy oceánů a její větší soudržnosti. Komise zjištění zahrnula do své iniciativy zaměřené na správu oceánů.

Příspěvky potvrzují nedostatky v mezinárodní správě oceánů, které je potřeba řešit, například prostřednictvím lepší realizace, větší podpory rozvojových zemí, odstranění právních nedostatků a lepší koordinace.

Z příspěvků je také patrná trvalá potřeba dalšího a lepšího výzkumu. Sdělení o správě oceánů tyto názory bere v potaz, a to jak při rozboru stavu mezinárodní správy oceánů, tak i v navrhovaném souboru řešení.

Komise proto navrhuje 14 opatření pro řešení problémů, na které upozornily zainteresované subjekty, a to ve třech prioritních oblastech. Konkrétně:

Potřeba lepší realizace a koordinace mezinárodního a regionálního rámce správy oceánů je vyjádřena v opatřeních 1, 2 a 3 společného sdělení. Opatření 1 se rovněž zaměřuje na řešení právních nedostatků.

Spolupráce s třetími zeměmi se odráží ve většině opatření a zejména pak v opatřeních 3, 4, 13 a 14.

Opatření 6 až 11 usilují o snížení tlaku na oceány, na což upozornilo mnoho zainteresovaných stran.

Smyslem opatření 12, 13 a 14 je posílit mezinárodní výzkum oceánů a shromažďování údajů o nich.

Opatření vymezená ve společném sdělení jsou nedílnou součástí reakce EU na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, zejména na cíl SDG 14 a související SDG, a jsou v souladu s výzvou k akci ze strany respondentů na základě těchto odsouhlasených závazků.

ABNJ: oblast mimo národní jurisdikci

BBNJ:biologická rozmanitost v ABNJ

CBD: Úmluva o biologické rozmanitosti

UN DOALOS: Oddělení OSN pro záležitosti oceánů a mořské právo

EMODnet: Evropská námořní síť pro pozorování a sběr dat

FAO: Organizace OSN pro výživu a zemědělství

GFCM: Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři

HELCOM: Komise na ochranu baltského mořského prostředí (také známá pod názvem Helsinská komise)

ICES: Mezinárodní rada pro průzkum moří

IMO: Mezinárodní námořní organizace

ISA: Mezinárodní úřad pro mořské dno

NNN rybolov: nezákonný, neregulovaný a nehlášený rybolov

NEAFC: Komise pro rybolov v severovýchodním Atlantiku

OSPAR: Úmluva o ochraně mořského prostředí severovýchodního Atlantiku

PSMA: Dohoda o opatřeních přístavních států a výkon státu vlajky

RFMO: regionální organizace pro řízení rybolovu

RSC: regionální úmluva pro mořské prostředí

SDG: cíl udržitelného rozvoje

UNEP/MAP: Program OSN pro životní prostředí / Akční plán pro Středomoří

UNESCO: Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu

(1)   http://ec.europa.eu/dgs/maritimeaffairs_fisheries/consultations/ocean-governance/doc/ocean-governance-summary_en.pdf  

(2)   Summit o světovém oceánu (3.–5. června 2015);
Oznámení o veřejné konzultaci týkající se správy oceánů a setkání komisaře se zainteresovanými stranami (Lisabon, 4. června 2015);
https://ec.europa.eu/commission/2014-2019/vella/announcements/announcement-ocean-governance-public-consultation-and-listening-tour-world-ocean-summit-lisbon-4_en

(3)  Tematické zasedání II: Zkvalitnění správy oceánů;
https://ec.europa.eu/maritimeaffairs/maritimeday/en/programme-items/thematic-session-ii-improving-ocean-governance  
Zpráva z konference: https://ec.europa.eu/maritimeaffairs/maritimeday/sites/mare-emd/files/2016-emd-conference-report.pdf