Souhrnný přehled

Posouzení dopadů zlepšení mechanismů řešení sporů týkajících se dvojího zdanění

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém se řeší?

Dvojí zdanění příjmu v různých členských státech má nepříznivý dopad na přeshraniční investice, pokřivuje hospodářské podmínky a snižuje efektivitu, protože vytváří nestabilní prostředí pro daňové poplatníky i orgány daňové správy. Mechanismy řešení sporů týkajících se dvojího zdanění, které v EU již existují, jako jsou řízení vedoucí ke vzájemné dohodě (angl. zkr. MAP) v rámci úmluv o zamezení dvojího zdanění (angl. zkr. DTC) nebo úmluvy EU o arbitráži vztahující se na spory, které se týkají převodních cen (angl. zkr. EU-AC), mají z hlediska rozsahu svojí působnosti, účinnosti a účelnosti řadu nedostatků. Dostupné informace svědčí o případech, kdy byl daňovým poplatníkům přístup k řízení zamítnut nebo kdy bylo řízení blokováno či zdržováno, nebo o tom, že zátěž spojená se splněním právních požadavků je pro daňové poplatníky příliš vysoká. Negativní dopady těchto nedostatků v důsledku globalizačních trendů narůstají, neboť se zvyšuje počet přeshraničních transakcí a vzrůstá i počet a rozsah daňových auditů, stejně jako celková složitost daňových pravidel. Členské státy v současné době často nemají povinnost zajistit včasné, účinné a konečné a rozhodné řešení sporů. Řešení sporů je navíc v rámci EU uplatňováno nejednotným způsobem.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

Cílem je zlepšit mechanismy řešení sporů týkajících se dvojího zdanění a zajistit tak účinné a rozhodné řešení případů sporů týkajících se dvojího zdanění, aby k dvojímu zdanění vůbec nedocházelo. Těžištěm iniciativy je zlepšení již existujících mechanismů s cílem stanovit přiměřený časový rámec řízení, jednotnou a širší oblast působnosti v EU a zvýšit efektivitu a jistotu, pokud jde o výkon konečného rozhodnutí.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU? 

Základem přidané hodnoty EU je skutečnost, že nutným předpokladem účinného zlepšení řešení sporů je jednotné a koordinované provádění. Uvedené problémy je také třeba konzistentně řešit s přihlédnutím k současnému kontextu celosvětového boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům. Tato iniciativa vytvoří přidanou hodnotu pro acquis EU v oblasti daní, zejména pro rámec pro stanovování převodních cen, neboť se v kombinaci s navrhovaným řešením zvýší účinnost a vymahatelnost.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč?

Zvažovány byly různé možnosti:

doporučení ohledně zlepšení fungování stávajících mechanismů řešení sporů týkajících se dvojího zdanění v EU,

doporučení, aby v případech, kdy nelze dosáhnout vzájemné dohody, byl jako rozhodce stanoven Soudní dvůr EU,

směrnice, která by v EU zajistila možnost právního rámce pro používání rozšířených mechanismů řešení sporů týkajících se dvojího zdanění,

směrnice, která by stanovila nový a ucelený právní nástroj obsahující kolizní normy a mechanismus řešení sporů týkajících se dvojího zdanění.

Na základě vyhodnocení jednotlivých možností byla jako upřednostňovaná možnost zvolena směrnice. Vytvoření nového uceleného právního nástroje, který by stanovil konkrétní kolizní normy, se jeví jako méně vhodné řešení, protože takovéto kolizní normy jsou již v rámci téměř všech dvoustranných vztahů stanoveny v úmluvách o zamezení dvojího zdanění (angl. zkr. DTC). Vytvoření další vrstvy kolizních norem by bylo spíše na škodu. Přednost proto dostal návrh směrnice, v jejímž rámci budou stávající mechanismy kombinovány s povinnou a závaznou arbitrážní fází, která bude představovat poslední možnost. Daňoví poplatníci se tak budou moci obrátit na vnitrostátní daňové soudy, aby dosáhli ukončení průtahů nebo získali přístup k řízení, který jim byl zamítnut. Na základě analýzy se ukázalo, že z hlediska efektivity a časové náročnosti má tato možnost zřejmé výhody, protože využívá již zavedených postupů a ve srovnání s alternativními možnostmi, jako je nepřijetí žádného opatření nebo vydání doporučení, je výhodnější.

Kdo podporuje kterou možnost?

Iniciativa se ve skupině zainteresovaných subjektů z řad podniků setkala s všeobecnou podporou a podpořilo ji i několik členských států, které jsou znepokojeny negativními dopady. Nevládní organizace, soukromé osoby i další respondenti, kteří se konzultace zúčastnili, nevyjadřovali záporný postoj, nýbrž zdůrazňovali spíše kladné dopady jiných iniciativ, například společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)?

Uskutečnění upřednostňované možnosti by vedlo k účinnému odstranění dvojího zdanění v EU, zvýšilo by tak spravedlivost daňových systémů a vytvořilo by rovné podmínky. Napomohlo by tím zajištění toho, aby podniky nesly spravedlivý díl daňového zatížení, a zvýšilo by celkovou spravedlivost daňových systémů. V rámci EU by navíc byly účinným způsobem odstraněny přeshraniční daňové bariéry. Bylo by možné omezit některá významná hospodářská pokřivení, neboť by se vytvořilo prostředí příznivé pro růst a investice. Pro tyto očekávané výsledky nejsou na úrovni daňových poplatníků nebo členských států k dispozici žádné podrobné kvantitativní údaje ani prognózy. Odhaduje se nicméně, že na konci roku 2014 bylo v rámci stávajících mechanismů řešení sporů týkajících se dvojího zdanění řešeno 910 případů, v nichž se jednalo o 10,5 miliardy EUR, což odpovídá 3 % celkového objemu daní z příjmu právnických osob vybraného v EU za rok 2014 (351 miliard EUR).

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)?

Pokud jde o vnitrostátní výnosy z daní, závisejí náklady návrhu na tom, jakým způsobem upraví členské státy své zdroje s ohledem na závazky, které jim tento návrh ukládá. Tyto náklady by měly být nicméně omezené a neměly by se výrazněji lišit od nákladů, jež jsou s mechanismem řešení sporů týkajících se dvojího zdanění spojeny v současnosti, protože iniciativa vychází ze stávajícího acquis a optimálního spojení s celkovým rámcem EU pro stanovování převodních cen. Měly by rovněž vést k úsporám z rozsahu, neboť podobné investice do zdrojů a správních kapacit budou na úrovni orgánů daňové správy nezbytné i s ohledem na to, aby byly schopny plnit podobné cíle stanovené na mezinárodní úrovni (14. opatření OEDC: Eroze základu daně a přesouvání zisku). Kvantitativní údaje o správních nákladech daňových orgánů nejsou za výše popsaných souvislostí k dispozici.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Iniciativa bude mít dopad na všechny daňové poplatníky, kteří mají příjem z podnikání, a vytvoří v EU rovnější podmínky. Je koncipována tak, aby odpovídala podmínkám fungování malých a středních podniků a umožňovala členským státům navrhnout vhodnější alternativní mechanismy řešení sporů (např. formou mediace) nebo zrychlená řešení. Celkově lze říci, že navržená řešení nabízejí přínosy například v podobě nižších nákladů na plnění právních požadavků a vyšší účinnosti. Mají tudíž kladný dopad.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány?

Celkově by tato iniciativa měla mít ve střednědobém výhledu pozitivní důsledky pro investice, růst a zaměstnanost a očekává se, že do budoucna by měla mít pozitivní dopad na výběr daní a konsolidaci daňových výnosů.

Očekávají se jiné významné dopady?

Iniciativa zvýší přitažlivost EU pro investice a očekává se, že posílí celkovou konkurenceschopnost EU, protože povede k vytvoření stabilnějšího a jistějšího základu pro přijímání investičních rozhodnutí. Očekává se, že podnikatelské aktivity budou ziskovější a že se zvýší odolnost hospodářství.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Tato politika bude vyhodnocena pět let po svém zavedení. Období pěti let se jeví jako přiměřené, protože daňoví poplatníci a orgány daňové správy potřebují čas na to, aby změnili svůj přístup k vedení sporů týkajících se dvojího zdanění a aby mohli poskytnout příslušné údaje.