EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.11.2016

COM(2016) 721 final

2016/0351(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie

{SWD(2016) 370 final}
{SWD(2016) 371 final}
{SWD(2016) 372 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Návrh zahrnuje cílené změny nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (dále jen „základní antidumpingové nařízení“) a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (dále jen „základní antisubvenční nařízení“).

1.1.Změny základního antidumpingového nařízení

1.1.1.Určení běžné hodnoty za podmínek zkreslení trhu

Ustanovení čl. 2 odst. 1 až 7 základního antidumpingového nařízení stanoví základ pro určení běžné hodnoty. V důsledku okolností panujících v některých zemích, jež jsou členy WTO, a zkušeností vyplývajících z judikatury je vhodné změnit metodiku používanou k určení běžné hodnoty a dumpingového rozpětí pro dotčené země, a to zejména země, na něž se v současné době vztahují ustanovení čl. 2 odst. 7 písm. b) a c).

Komise proto navrhuje změnit ustanovení čl. 2 odst. 7 a zavést nové ustanovení týkající se členských zemí WTO, a to čl. 2 odst. 6a.

a)Běžná hodnota pro členy WTO

V případě členů WTO se běžná hodnota obvykle určuje na základě ceny obdobného výrobku na domácím trhu nebo na základě početně zjištěné běžné hodnoty.

Za určitých okolností však cena na domácím trhu a náklady nepředstavují přiměřený základ pro určení běžné hodnoty. Tak tomu je například v případě, kdy ceny nebo náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale jsou ovlivněny zásahy státu. Mezi faktory, které jsou v tomto ohledu relevantní, patří například skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů vyvážející země, nebo jsou těmito orgány ovládány, jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny; přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady; existence veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil, a přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky.

Za těchto okolností by použití ceny na domácím trhu a nákladů pro účely určení hodnoty, za kterou by měl být obdobný výrobek běžně prodáván (dále jen „běžná hodnota“), nebylo vhodné, a proto nové ustanovení (čl. 2 odst. 6a) stanoví, že běžná hodnota se v takovém případě zjistí početně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo na základě srovnávacího základu. Za tímto účelem lze jako zdroj použít nezkreslené ceny na mezinárodním trhu, náklady, nebo srovnávací základy, či odpovídající výrobní náklady a náklady na prodej ve vhodné reprezentativní zemi, jejíž úroveň hospodářského rozvoje je podobná jako ve vyvážející zemi.

Tato metodika by Komisi umožnila stanovovat a měřit skutečný rozsah dumpingu uplatňovaného za běžných tržných podmínek bez zkreslení.

V zájmu transparentnosti a efektivnosti mají útvary Komise v úmyslu vydávat veřejné zprávy popisující konkrétní situaci týkající se tržních podmínek ve kterékoli zemi či odvětví. Důležité je to, že výrobní odvětví EU by se mohlo opírat o informace uvedené v těchto zprávách a odkazovat na ně v situacích, kdy v podnětu či žádosti o přezkum prohlašují, že ceny na domácím trhu a náklady ve vyvážející zemi nejsou vhodným základem pro určení běžné hodnoty. Tyto zprávy a důkazy, z nichž vycházejí, by rovněž byly založeny do spisu případného šetření týkajícího se dané země či odvětví, tak aby všechny zúčastněné strany měly možnost vyjádřit svá stanoviska a připomínky.

b)Běžná hodnota pro země, jež nejsou členy WTO

V případě zemí, jež ke dni zahájení řízení nejsou členy WTO a jsou uvedeny v příloze I nařízení (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí, se běžná hodnota bude určovat metodou srovnatelné země, jak stanoví aktuální znění čl. 2 odst. 7.

1.1.2.Přechod ze současného systému na nový

Návrh zavádí konkrétní pravidla, jež mají zajistit, aby vstup nového systému v platnost proběhl řádně a transparentně a nezpůsobil právní nejistotu, pokud jde o probíhající případy, či neovlivnil nepatřičně stávající opatření.

Návrh tedy ujasňuje, že nový systém by se vztahoval pouze na případy zahájené až poté, co změněná ustanovení vstoupí v platnost. Na veškerá antidumpingová šetření, která v okamžiku vstupu nového systému v platnost již probíhají, by se i nadále vztahovala pravidla platná v současné době.

Pokud jde o stávající opatření, Komise má za to, že pouhé zavedení nových pravidel není dostatečným důvodem k přezkumu těchto opatření ve smyslu čl. 11 odst. 3 základního antidumpingového nařízení. Přezkum stávajících opatření by se totiž měl provádět jen tehdy, pokud se skutkové okolnosti týkající se dotčených vývozců změnily ve srovnání s právními opatřeními, jež se na ně vztahují, do takové míry, že stávající míra opatření je již prokazatelně nevhodná. Kromě toho, je-li přezkum zahájen v důsledku objektivní změny okolností týkajících se vývozce, může být přesto proveden za použití současné metodiky, pokud nedošlo ke změně konkrétních podmínek, jež vedly k uplatnění současné metodiky, včetně metodiky vycházející z čl. 2 odst. 7 písm. a) a b). Pokud se skutkové okolnosti odůvodňující použití dané metodiky nezměnily, stanoví se běžná hodnota a dumpingové rozpětí na základě téže metodiky, jež vedla k uložení opatření, které je předmětem přezkumu. Toto je objasněno v čl. 11 odst. 9 základního antidumpingového nařízení, přičemž je třeba zamezit situaci, kdy by v zásadě tytéž okolnosti vedly v průběhu času k uplatnění dvou různých metodik.

Návrh dále stanoví, že v případě přechodu z běžné hodnoty počítané podle čl. 2 odst. 7 písm. a) nebo b) na běžnou hodnotu počítanou podle čl. 2 odst. 1 až 6a, se přiměřená doba stanovená v čl. 11 odst. 3 prvním pododstavci základního antidumpingového nařízení považuje za uplynulou dnem, kdy je zahájen první přezkum před pozbytím platnosti po uskutečnění tohoto přechodu.

Tentýž přístup by měl být uplatněn při přezkumu týkajícím se nového vývozce podle čl. 11 odst. 4 základního antidumpingového nařízení.

1.2.Změna základního antisubvenčního nařízení

Komise má rovněž za to, že je třeba, aby základní antisubvenční nařízení dosáhlo plné účinnosti. Zkušenosti v tomto ohledu ukazují, že skutečný rozsah subvencování není v době zahájení řízení vždy zřejmý. Často se stává, že se u vývozců, s nimiž bylo zahájeno šetření, zjistí, že využívají subvencí, jejichž existenci nebylo s přiměřeným úsilím možno před provedením šetření zjistit. A přece tyto subvence pro dotčené vývozce představují zjevnou nespravedlivou výhodu, která jim umožňuje prodávat výrobky na trhu EU za ceny působící újmu.

Je proto nezbytné, aby tyto subvence byly v konečné analýze odpovídajícím způsobem podchyceny a aby byla uložena cla v příslušné výši.

Za tímto účelem a z důvodů spravedlivého řízení a transparentnosti návrh objasňuje, že v případě, kdy jsou takové subvence zjištěny v průběhu jakéhokoli šetření nebo přezkumu, Komise nabídne dotčené zemi původu a/nebo vývozu dodatečné konzultace, pokud jde o tyto subvence zjištěné v průběhu šetření. Aby tyto konzultace měly odpovídající smysl, zašle Komise v těchto situacích dotčené zemi původu a/nebo vývozu shrnutí hlavních prvků týkajících se těchto dalších subvencí.

2.VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1.Konzultace zúčastněných stran

Zúčastněné strany, na které se vztahuje tento návrh, měly možnost se zúčastnit veřejné konzultace od února do dubna 2016. Shrnutí výsledků této veřejné konzultace bylo zveřejněno jako součást posouzení dopadů spolu s tímto legislativním návrhem. Posouzení dopadů je k dispozici na internetové stránce GŘ pro obchod.

2.2.Sběr a využití výsledků odborných konzultací

V květnu 2016 byla dokončena nezávislá studie zabývající se dopadem různých možností výpočtu běžné hodnoty v případě dovozu ze zemí bez tržního hospodářství, která byla zveřejněna na internetové stránce GŘ pro obchod zároveň s legislativním návrhem.

2.3.Posouzení dopadů

S přihlédnutím k výsledkům veřejné konzultace, nezávislé studie a rozsáhlým zkušenostem Komise s využíváním těchto nástrojů bylo na jaře roku 2016 provedeno posouzení dopadů. Při něm byly rozebírány různé možnosti. Výbor pro posouzení dopadů projednal zprávu v červnu roku 2016 a zaujal k ní kladné stanovisko s výhradou některých změn. Zpráva byla následně přepracována a byly v ní provedeny závěrečné úpravy. Základem tohoto návrhu jsou řešení, kterým se dává přednost.

3.PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1.Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle nějž Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem formou nařízení opatření vymezující rámec pro provádění společné obchodní politiky.

Tímto návrhem se mění nařízení (EU) 2016/1036 a nařízení (EU) 2016/1037.

3.2.Zásada subsidiarity

Podle čl. 3 odst. 1 písm. e) Smlouvy o fungování Evropské unie spadá tento návrh do výlučné pravomoci Unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

3.3.Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality.

3.4.Volba nástrojů

Navrhovaný nástroj: nařízení Evropského parlamentu a Rady.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené z tohoto důvodu: nařízení musí být pozměněno nařízením.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Nevztahuje se na tento návrh.

5.NEPOVINNÉ PRVKY

Nevztahuje se na tento návrh.

2016/0351 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:    

(1)Nařízením (EU) 2016/1036 1 přijaly Rada a Evropský parlament společná pravidla ochrany před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Unie.

(2)Ustanovení čl. 2 odst. 7 písm. a) a b) nařízení (EU) 2016/1036 stanoví, na jakém základě by se měla určovat běžná hodnota v případě dovozu ze zemí bez tržního hospodářství. Vzhledem k vývoji v souvislosti s některými zeměmi, které jsou členy WTO, je vhodné, aby se běžná hodnota v případě těchto zemí určovala podle čl. 2 odst. 1 až 6a nařízení (EU) 2016/1036, a to s účinkem ode dne, kdy toto nařízení vstoupí v platnost, s výhradou ustanovení tohoto nařízení. V případě zemí, které ke dni zahájení řízení nejsou členy WTO a jsou uvedeny v příloze I nařízení (EU) 2015/755 2 , by se běžná hodnota měla určovat na základě čl. 2 odst. 7 nařízení (EU) 2016/1036 ve znění tohoto nařízení. Tímto nařízením by nemělo být dotčeno stanovení, zda se v případě člena WTO jedná o zemi s tržním hospodářstvím nebo bez tržního hospodářství.

(3)S ohledem na zkušenosti získané během minulých řízení je vhodné vyjasnit, za jakých okolností lze usuzovat, že dochází k podstatnému zkreslení, jež do značné míry ovlivňuje volné působení tržních sil. Zejména je vhodné vyjasnit, že tuto situaci lze za nastalou považovat mimo jiné v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány zásahy státu. Dále je vhodné vyjasnit, že při posuzování, zda tato situace nastala, či nikoli, lze brát v úvahu mimo jiné možný dopad těchto faktorů: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů vyvážející země, nebo jsou těmito orgány ovládány, jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny; přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady; veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil a přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky. Dále je vhodné stanovit, že útvary Komise mohou vydat zprávu popisující konkrétní situaci týkající se těchto kritérií v určité zemi nebo v určitém odvětví; že tato zpráva a důkazy, z nichž vychází, může být založena do spisu případného šetření týkajícího se dané země či odvětví a že zúčastněné strany by měly mít dostatek příležitostí vyjádřit své připomínky ke zprávě a k důkazům, z nichž zpráva vychází, při každém šetření, při němž je této zprávy nebo důkazů využito.

(4)Dále je vhodné připomenout, že náklady by měly být za normálních okolností vypočítány na základě záznamů uchovávaných vývozcem nebo výrobcem účastnících se šetření. Pokud však ve vyvážející zemi dochází k podstatným zkreslením, v jejichž důsledku jsou náklady uvedené v záznamech dotčené strany uměle nízké, je možné tyto náklady upravit nebo stanovit na jakémkoli přiměřeném základě včetně informací z jiných reprezentativních trhů nebo cen na mezinárodním trhu či srovnávacích základů. S ohledem na zkušenosti získané během minulých řízení je vhodné dále upřesnit, že pro účely uplatnění ustanovení zaváděných tímto nařízením by měly být náležitě zohledněny všechny relevantní důkazy, včetně příslušných hodnotících zpráv týkajících se situace převládající na domácím trhu vyvážejících výrobců a důkazů, na nichž jsou založeny, které byly zařazeny do spisu a k nimž měly zúčastněné strany možnost se vyjádřit.

(5)Dále je vhodné připomenout, že v souvislosti s metodikou, která byla použita v původním šetření a má být použita v přezkumném šetření, se použije ustanovení čl. 11 odst. 9 nařízení (EU) 2016/1036. V této souvislosti je vhodné vyjasnit, že při zjišťování, zda existuje náznak toho, že se okolnosti změnily, by měly být náležitě zohledněny všechny relevantní důkazy, včetně příslušných hodnotících zpráv týkajících se situace převládající na domácím trhu vyvážejících výrobců a důkazů, na nichž jsou založeny, které byly zařazeny do spisu a k nimž měly zúčastněné strany možnost se vyjádřit.

(6)Jelikož neexistují žádná jiná zvláštní přechodná pravidla upravující tuto záležitost, je vhodné stanovit, že toto nařízení se použije na všechna rozhodnutí týkající se zahájení řízení a na všechna řízení, včetně původních šetření a přezkumných šetření zahájených v den nebo po dni, ke kterému toto nařízení vstoupí v platnost, s výhradou ustanovení čl. 11 odst. 9 nařízení (EU) 2016/1036. Kromě toho, na základě zvláštního přechodného pravidla a s ohledem na neexistenci jiných zvláštních přechodných pravidel upravujících tuto záležitost, je vhodné stanovit, že v případě přechodu z běžné hodnoty počítané podle čl. 2 odst. 7 písm. a) nebo b) na běžnou hodnotu počítanou podle čl. 2 odst. 1 až 6a, se přiměřená doba stanovená v čl. 11 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (EU) 2016/1036 považuje za uplynulou dnem, kdy je zahájen první přezkum před pozbytím platnosti po uskutečnění tohoto přechodu. S cílem snížit riziko obcházení ustanovení tohoto nařízení by se stejný přístup měl uplatnit i na přezkumy prováděné podle čl. 11 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1036. Je rovněž vhodné připomenout, že přechod z běžné hodnoty počítané podle čl. 2 odst. 7 písm. a) nebo b) na běžnou hodnotu počítanou podle čl. 2 odst. 1 až 6a nebude sám o sobě představovat dostatečný důkaz ve smyslu čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1036. Tato přechodná pravidla by měla vyplnit právní mezeru, která by jinak mohla vytvořit právní nejistotu, poskytnout zúčastněným stranám přiměřenou možnost přizpůsobit se tomu, že stará pravidla pozbudou platnosti a začnou platit pravidla nová, a usnadnit účinné, řádné a spravedlivé uplatňování nařízení (EU) 2016/1036.

(7)Nařízením (EU) 2016/1037 3 přijaly Rada a Evropský parlament společná pravidla ochrany před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie. Ze zkušeností vyplývá, že skutečný rozsah subvencování bývá obvykle odhalen až v průběhu příslušného šetření. Zejména se často stává, že se u vývozců, s nimiž bylo zahájeno šetření, zjistí, že využívají subvencí, jejichž existenci nebylo možno s přiměřeným úsilím odhalit ještě před provedením šetření. Je vhodné upřesnit, že v případě, kdy jsou takové subvence zjištěny v průběhu jakéhokoli šetření nebo přezkumu, by Komise měla nabídnout dotčené zemi původu a/nebo vývozu dodatečné konzultace, pokud jde o tyto subvence zjištěné v průběhu šetření. Jelikož neexistují žádná jiná zvláštní přechodná pravidla upravující tuto záležitost, je vhodné stanovit, že toto nařízení se použije na všechna rozhodnutí týkající se zahájení řízení a na všechna řízení, včetně původních šetření a přezkumných šetření zahájených v den nebo po dni, ke kterému toto nařízení vstoupí v platnost.

(8)Nařízení (EU) 2016/1036 a nařízení (EU) 2016/1037 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2016/1036 se mění takto:

1)V článku 2 se vkládá nový odstavec 6a, který zní:

„6a.    a) Pokud se při provádění tohoto ustanovení nebo kteréhokoli jiného relevantního ustanovení tohoto nařízení zjistí, že není vhodné použít cenu na domácím trhu a náklady ve vyvážející zemi, jelikož dochází k podstatnému zkreslení, běžná hodnota se zjistí početně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo na základě srovnávacího základu. Za tímto účelem lze jako zdroj použít nezkreslené ceny na mezinárodním trhu, náklady, nebo srovnávací základy, či odpovídající výrobní náklady a náklady na prodej ve vhodné reprezentativní zemi, jejíž úroveň hospodářského rozvoje je podobná jako ve vyvážející zemi, pokud jsou příslušné údaje o nákladech snadno dostupné. Početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje v přiměřené míře správní, prodejní a režijní náklady a zisk.

b) Za podstatné zkreslení ve vztahu k dotčenému výrobku ve smyslu písmene a) lze mimo jiné považovat případy, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány zásahy státu. Při posuzování, zda k podstatnému zkreslení dochází, či nikoli, lze brát v úvahu mimo jiné možný dopad těchto faktorů: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů vyvážející země, nebo jsou těmito orgány ovládány, jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny; přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady; veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil a přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky.

c) Ve vhodných případech mohou útvary Komise vydat zprávu popisující konkrétní situaci v určité zemi nebo v určitém odvětví, pokud jde o kritéria uvedená v písmeni b). Tato zpráva a důkazy, z nichž vychází, může být založena do spisu případného šetření týkajícího se dané země či odvětví. Zúčastněným stranám musí být při každém šetření, při němž je této zprávy nebo důkazů, z nichž zpráva vychází, využito, poskytnuta dostatečná možnost, aby je doplnily, vyjádřily k nim své připomínky nebo aby se na ně mohly odvolávat. Učiněná rozhodnutí musí zohledňovat veškeré relevantní důkazy obsažené ve spisu.

d) Výrobní odvětví Unie může ze zprávy uvedené v písmeni c) vycházet pro účely výpočtu běžné hodnoty při podání podnětu v souladu s článkem 5 nebo žádosti o přezkum v souladu s článkem 11.

e) Strany, které jsou předmětem šetření, jsou krátce po zahájení řízení informovány o relevantních zdrojích, jež Komise hodlá použít pro účely písmene a) a dostanou desetidenní lhůtu k vyjádření. Za tímto účelem získají zúčastněné strany přístup ke spisu, včetně jakýchkoli důkazů, z nichž vyšetřující orgán vychází, aniž je dotčen článek 19.“

2)V článku 2 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

„V případě dovozu ze zemí, které ke dni zahájení řízení nejsou členy WTO a jsou uvedeny v příloze I nařízení (EU) 2015/755, se běžná hodnota určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím nebo ceny, za niž se prodává výrobek z takové třetí země do jiných zemí včetně Unie, nebo v případě, že to není možné, na jakémkoli jiném přiměřeném základě, včetně ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena za obdobné výrobky v Unii, která se v případě nutnosti náležitě opraví o přiměřené ziskové rozpětí.

Vhodná třetí země s tržním hospodářstvím se vybere přiměřeným způsobem s náležitým přihlédnutím ke všem spolehlivým informacím, které jsou k dispozici v době výběru. Zohlední se také lhůty; a kde je to vhodné, použije se třetí země s tržním hospodářstvím, která je předmětem stejného šetření.

Strany, které jsou předmětem šetření, jsou informovány krátce po zahájení řízení o volbě třetí země s tržním hospodářstvím a dostanou desetidenní lhůtu k vyjádření.“

3)V čl. 11 odst. 3 se v prvním pododstavci doplňuje nová věta, která zní:

„V případě přechodu z běžné hodnoty počítané podle bývalých ustanovení čl. 2 odst. 7 písm. a) nebo b) na běžnou hodnotu počítanou podle čl. 2 odst. 1 až 6a, se přiměřená doba považuje za uplynulou dnem, kdy je zahájen první přezkum před pozbytím platnosti po uskutečnění tohoto přechodu.“

4)V čl. 11 odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

   „V případě přechodu z běžné hodnoty počítané podle bývalých ustanovení čl. 2 odst. 7 písm. a) nebo b) na běžnou hodnotu počítanou podle čl. 2 odst. 1 až 6a, se jakýkoli přezkum podle tohoto odstavce odloží do dne, kdy je zahájen první přezkum před pozbytím platnosti po uskutečnění tohoto přechodu.“

5)V čl. 11 odst. 9 se doplňuje nová věta, která zní:

   „Ve vztahu k okolnostem významným pro určení běžné hodnoty podle článku 2 se náležitě zohlední všechny relevantní důkazy, včetně příslušných hodnotících zpráv týkajících se situace převládající na domácím trhu vyvážejících výrobců a důkazů, na nichž jsou založeny, které byly zařazeny do spisu a k nimž měly zúčastněné strany možnost se vyjádřit.“

Článek 2

V čl. 10 odst. 7 nařízení (EU) 2016/1037 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Komise rovněž dotčené zemi původu a/nebo vývozu nabídne konzultace, pokud jde o další subvence zjištěné v průběhu šetření. V těchto situacích Komise zašle dotčené zemi původu a/nebo vývozu shrnutí hlavních prvků týkajících se dalších subvencí, zejména informací podle odst. 2 písm. c) tohoto článku. V případě, že tyto další subvence nejsou zahrnuty v oznámení o zahájení řízení, provede se jeho změna a tato pozměněná verze se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, přičemž všechny zúčastněné strany budou vyzvány, aby se vyjádřily.“

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Toto nařízení se použije na všechna rozhodnutí týkající se zahájení řízení a na všechna řízení, včetně původních šetření a přezkumných šetření zahájených v den nebo po dni, ke kterému toto nařízení vstoupí v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33).

(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55).