52016IP0402

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52016IP0402 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52016IP0402

Help

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 ke strategii EU vůči Íránu po jaderné dohodě (2015/2274(INI))

Úř. věst. C 215, 19.6.2018, pp. 86–95 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

19.6.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 215/86

P8_TA(2016)0402

Strategie EU vůči Íránu po jaderné dohodě

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 ke strategii EU vůči Íránu po jaderné dohodě (2015/2274(INI))

(2018/C 215/18)

Evropský parlament,

—	s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové a íránského ministra zahraničních věcí Mohammada Džaváda Zarífa, které učinili dne 16. dubna 2016 v Teheránu,

—	s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 2231 (2015) přijatou dne 20. července 2015,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 20. července 2015 o dohodě o íránském jaderném programu,

—

s ohledem na svá předchozí usnesení o Íránu, zejména na usnesení ze dne 10. března 2011 o postoji EU k Íránu (1), usnesení ze dne 14. června 2012 o situaci týkající se národnostních menšin v Íránu (2), usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o Íránu – nedávné případy porušování lidských práv (3) a usnesení ze dne 3. dubna 2014 o strategii EU vůči Íránu (4),

—	s ohledem na strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii; s ohledem na výroční zprávy EU o lidských právech,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení o výročních zprávách EU o lidských právech,

—	s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o trestu smrti (5),

—

s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice, kterou předložil dne 10. března 2016, na jeho nedávná prohlášení ze dne 20. května a 8. června 2016, v nichž vyjádřil znepokojení nad vězněním zastánců lidských práv a nedávnou vlnou podněcování k nenávisti vůči komunitě Baha'í, a na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 3. března 2016 o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice,

—	s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů č. 70/173 o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice (A/RES/70/173), která byla přijata dne 17. prosince 2015,

—	s ohledem na prohlášení vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise Frederiky Mogheriniové o popravě mladistvého pachatele v Íránu ze dne 14. října 2015 a o odsouzení íránské obhájkyně lidských práv Narges Muhammadíové ze dne 20. května 2016,

—	s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0286/2016),

A.	vzhledem k tomu, že v návaznosti na dohodu o íránském jaderném programu a vnitřní politický vývoj v této zemi se nyní naskýtá příležitost jak pro reformy uvnitř Íránu, tak pro zlepšení jeho vnějších vztahů s EU;

Vztahy mezi EU Íránem

Politický dialog

domnívá se, že společný komplexní akční plán, známý jako dohoda o íránském jaderném programu, představuje velký úspěch pro mnohostrannou diplomacii a zvláště pro evropskou diplomacii a neměl by pouze umožnit podstatné zlepšení vztahů mezi EU a Íránem, ale také usilovat o stabilitu v celém regionu; má za to, že za důsledné uplatňování celé této dohody jsou nyní odpovědné všechny strany; vítá vytvoření společné komise složené ze zástupců Íránu a skupiny E3 / EU+3 (Čína, Francie, Německo, Ruská federace, Velká Británie a Spojené státy, včetně vysoké představitelky, místopředsedkyně Komise); plně podporuje vysokou představitelku Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v její roli koordinátorky smíšené komise zřízené v rámci společného komplexního akčního plánu a domnívá se, že důsledné a plnohodnotné uplatňování tohoto akčního plánu je i nadále nadmíru důležité;

vítá návštěvu Íránu, kterou dne 16. dubna 2016 podnikla vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise Mogheriniová spolu se sedmi evropskými komisaři jako důležitý mezník v úsilí o stanovení ambiciózního programu dvoustranných vztahů mezi EU a Íránem v oblastech společného zájmu; připomíná, že několik prohlášení Komise a delegací EU do Íránu, přičemž poslední delegaci tvořila vysoká představitelka, místopředsedkyně EU a sedm komisařů, se soustředilo na obchod a ekonomické vazby;

připomíná, že rozhodnutí Rady zrušit všechny sankce vůči Íránské islámské republice související s jadernými otázkami jako důsledek plnění závazků, které přijala v rámci společného komplexního akčního plánu, umožňuje opětovné navázání vztahů s Íránem a představuje příležitost i přínos pro obě strany tím, že jim poskytne možnost znovu otevřít íránský trh pro evropské podniky; připomíná, že Írán má početnou, poměrně vysoce kvalifikovanou a mladou populaci, jedno z nejrůznorodějších složení HDP v regionu, potřebuje investice a je potenciálním trhem pro kvalitní evropské zboží;

vítá otevřenost, pokud jde o vztahy s Íránem; poukazuje na to, že rozvoj vztahů mezi EU a Íránem by měl jít ruku v ruce s uplatňováním dohody o jaderném programu / společného komplexního akčního plánu; připomíná, že podle podmínek dohody může vést její nedostatečné plnění ze strany Íránu k opětovnému zavedení sankcí; vyzývá k obnovení vztahů mezi EU a jejími členskými státy na jedné straně a Íránem na straně druhé, přičemž obě strany by měly úzce spolupracovat na dvoustranných a vícestranných otázkách, s cílem zajistit větší stabilitu regionu a účinné provádění dohody o jaderném programu; domnívá se, že vztahy mezi EU a Íránem je třeba rozvíjet prostřednictvím vícevrstevného dialogu, jenž by zahrnoval kontakty politického, diplomatického, ekonomického, akademického, odborného i mezilidského charakteru, které by zahrnovaly také subjekty občanské společnosti, nevládní organizace a obhájce lidských práv; podporuje navázání vztahů mezi EU a Íránem ke vzájemnému užitku obou stran a na základě realistického posouzení společných zájmů a odlišností, s cílem stimulovat postupné rozšiřování spolupráce v atmosféře budování důvěry, a to zejména ku prospěchu obyvatel Íránu a EU; v této souvislosti podporuje odhodlání Komise obnovit spolupráci s Íránem na základě dialogu založeného na čtyřech pilířích: na komplexním rozsahu, na spolupráci v oblastech, v nichž mají Írán a EU společné zájmy, na kritičnosti, otevřenosti a upřímnosti v oblastech, v nichž spolu Írán a EU nesouhlasí, ale hledají společný přístup a na celkové konstruktivnosti ve formě i praxi;

vítá institucionální změny, k nimž došlo v rámci Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) a které odrážejí výsledky společného komplexního akčního plánu, zejména vytvoření pracovní skupiny pro Írán v rámci ESVČ, jejímž cílem je koordinace nejrůznějších oblastí činnosti týkající se veškeré problematiky se vztahem k Íránu; oceňuje kroky, které ESVČ učinila za účelem ustanovení delegace EU v Teheránu a k nimž Evropský parlament vyzýval ve svých předchozích usneseních, neboť umožní EU spolupracovat s íránskými orgány za účelem zlepšení informovanosti íránské veřejnosti o EU samotné, boje s nedorozuměními a rozšiřování spolupráce mezi EU a Íránem; v této souvislosti zdůrazňuje, že obchod a investice jsou v kompetenci EU a že zřízení delegace EU v Teheránu by usnadnilo spolupráci mezi EU a Íránem v oblastech obchodu, vzdělávání, kultury, lidských práv a udržitelnosti životního prostředí a významně přispělo k naplnění očekávání obou stran; poukazuje na to, že vysílání stanice Euronews v perském jazyce by mělo v budoucnu také představovat důležité mediální propojení mezi Evropskou unií a persky hovořícím publikem;

připomíná, že EU a Írán se rozhodly řešit otázky společného zájmu konstruktivním způsobem; žádá, aby strategie EU pro obnovení vztahů s Íránem byla zpočátku založena na opatřeních k budování důvěry v technických oblastech, které by vytvořily pozitivní precedenty v oblasti spolupráce EU a Íránu a mohly by připravit půdu pro smysluplnější dlouhodobou spolupráci;

trvá na tom, že je důležité rozvíjet parlamentní rozměr vztahů mezi EU a Íránem jakožto součást strategie zaměřené na obnovení vzájemné důvěry; opětovně poukazuje v této souvislosti na svou podporu návrhu projednávanému mezi Parlamentem a Madžlisem (íránským parlamentem), pokud jde o meziparlamentní dialog o boji proti terorismu, který si je vědom společných problémů spojených s radikalizací v Íránu, na Blízkém východě i rámci samotné EU; vítá obnovení politického dialogu mezi EU a Íránem, včetně dialogu o lidských právech; podporuje rozvoj dialogu o lidských právech v budoucnu, tak aby se ho účastnili i zástupci soudnictví, bezpečnostních složek a občanské společnosti; konstatuje, že ačkoli na obou stranách existuje podezíravost a nedůvěra, vztahy mezi mnoha členskými státy a Íránem mají dlouhou historii a Írán má snahu o dobré vztahy s EU, což skýtá potenciál pro vytvoření vztahů na základě vzájemné důvěry a respektu; je si vědom složité povahy vnitřní politiky Íránu a opakuje, že EU nehodlá zasahovat do vnitřních politických rozhodnutí této, ani žádné jiné země, ale usiluje o spolupráci založenou na oboustranném dodržování mezinárodních norem a zásad; domnívá se, že k úplné normalizaci vztahů může dojít pouze současně s trvalým uplatňováním společného komplexního akčního plánu na základě pravidelného trvalého dialogu, přičemž za okamžitou prioritu by se mělo považovat rozšíření vztahů mezi EU a Íránem v oblastech, v nichž panuje obecná shoda, že by se tak mělo učinit; je nicméně přesvědčen, že nejvyšším cílem musí být vytvoření partnerství mezi Íránem a EU;

znovu opakuje, že Evropská unie ze zásady jednoznačně dlouhodobě odmítá trest smrti ve všech případech a za všech okolností, a opětovně zdůrazňuje, že zrušení trestu smrti je jedním z hlavních cílů politiky EU v oblasti lidských práv; nadále se staví k častému uplatňování trestu smrti v Íránu velmi kriticky; domnívá se, že jedním z hlavních cílů politického dialogu je omezit uplatňování trestu smrti; vyzývá k okamžitému moratoriu na výkon trestu smrti v Íránu; konstatuje, že většina poprav je za drogové delikty; rozumí výzvě, jíž čelí Írán jakožto jedna z hlavní přepravních tras pro drogy na světě, když 86 % zabaveného opia na světě je zabaveno na jeho území; věří však, že diskuze o otázkách týkajících se trestu smrti, jako je jeho ukládání za drogové trestné činy či vůči osobám mladším 18 let, což jsou kroky, které jsou v rozporu s dobrovolně přijatými mezinárodními závazky Íránu, by mohla položit základ pro společný plán na řešení této záležitosti; žádá poslance íránského parlamentu, aby jako první krok přezkoumaly článek 91 trestního zákoníku z roku 2013 s cílem zrušit trest smrti v případě osob mladších 18 let; bere na vědomí, že íránskému parlamentu byl předložen zákon, jenž by, bude-li schválen, snížil trest za nenásilné drogové delikty ze smrti na doživotní vězení; konstatuje, že pokud by byl schválen, vedl by tento zákon k podstatnému omezení počtu poprav v Íránu;

zdůrazňuje, že zrušení trestu smrti za drogové delikty by výraznou měrou snížilo počet vykonaných poprav (podle odhadů Íránu až o 80 %); apeluje na to, aby se problematika poprav v Íránu řešila mimo jiné na základě spolupráce mezi EU a Íránem v boji proti nezákonnému obchodování s drogami při respektování norem v oblasti lidských práv; vyzývá Komisi, aby Íránu poskytla odbornou pomoc a pomoc pro budování administrativní kapacity zaměřenou na upevnění právního státu v zemi, mj. na základě podpory reformy soudního systému, která by měla zvýšit odpovědnost a nabídnout alternativní tresty k trestu odnětí svobody a trestu smrti; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby odborná ani jiná pomoc poskytnutá Íránu nebyla použita k porušování lidských práv;

Obchodní a hospodářské záležitosti

10.

bere na vědomí proklamovaný cíl Íránu dosáhnout 8 % roční míry růstu; domnívá se, že pro dosažení tohoto cíle jsou pro Írán klíčové evropské investice; zdůrazňuje, že Evropská unie nestojí v cestě povolené podnikatelské činnosti s Íránem a nebude bránit mezinárodním firmám či finančním institucím, aby se angažovaly v Íránu, pokud budou dodržovat všechny platné zákony; zdůrazňuje, že má-li Írán realizovat svůj ekonomický potenciál, bude muset učinit kroky k vytvoření transparentního ekonomického prostředí umožňujícího zahraniční investice a přijmout na všech úrovních protikorupční opatření, zejména v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru, který se zabýval takovými otázkami, jako je ukončení finančních toků plynoucích teroristickým organizacím; vyzývá EU, aby plně podporovala úsilí Íránu v tomto procesu, a to zejména prostřednictvím podpory práce na vytvoření dvoustranné investiční dohody mezi EU a Íránem;

11.

zdůrazňuje, že obchod a obnovení přístupu k celosvětovému obchodnímu systému založenému na pravidlech může představovat možnou cestu, jak prolomit izolaci Íránu, a že obchod by mohl představovat důležitý nástroj k prohloubení politického dialogu a povzbuzení spolupráce mezi zeměmi v regionu s cílem urychlit regionální rozvoj, zvýšit zaměstnanost a upevnit stabilitu v širším regionu;

12.

konstatuje, že Írán má druhou největší ekonomiku na Blízkém východě s odhadovaným nominálním HDP v roce 2015 ve výši 397 mld. USD; dále konstatuje, že obchod EU s Íránem je v současné době zhruba na úrovni 8 miliard USD a v příštích dvou letech se očekává jeho zvýšení na čtyřnásobek; připomíná, že EU bývala hlavním obchodním partnerem Íránu, a je přesvědčen, že by jejím cílem mělo být opětovné získání tohoto postavení; podporuje rozšiřování obchodních vztahů EU s Íránem a apeluje na EU, aby v zájmu urychlení regionálního rozvoje a zlepšení životních podmínek a zaměstnanosti íránského lidu rozvíjela obchodní, finanční a hospodářskou spolupráci s Íránem; je přesvědčen, že rozšíření obchodu s Íránem a investic v této zemi může z dlouhodobého hlediska přispět k podpoře míru a stability v širším regionu, pokud EU dokáže vyhledávat příležitosti pro regionální investiční programy, například v oblasti energetiky a dopravního propojení;

13.

domnívá se, že přestože Írán podepsal řadu smluv s evropskými podniky, nebude schopen svým závazkům dostát kvůli nedostatku likvidity, což znamená, že se proces otevírání Íránu dostává do začarovaného kruhu;

14.

konstatuje, že Írán je největší ekonomikou ze zemí, jež nejsou členy Světové obchodní organizace (WTO); podporuje snahu Íránu vstoupit do této organizace; konstatuje, že stávající mandát EU pro jednání o dohodě o obchodu a spolupráci s Íránem je zastaralý; vyzývá Komisi, aby prověřila možnosti upevnění obchodních a investičních vazeb, tak aby Írán více dodržoval pravidla WTO a aby byly ochráněny evropské investice; zdůrazňuje, že formální rámec vyjednávání by EU umožnil plně využít svého potenciálu, který má jako největší integrovaný trh a hospodářský blok, a vytvořit fórum pro výměnu názorů a dialog; vyzývá EU, aby zvážila možnost obnovit přístupová jednání Íránu se Světovou obchodní organizací, protože členství ve WTO by přispělo k další liberalizaci íránské ekonomiky jako motoru růstu, zemi by pevně zasadilo do celosvětového systému založeného na pravidlech a poskytlo by mechanismus, jehož prostřednictvím by bylo možné podpořit nezbytné hospodářské reformy v Íránu a povolat Írán k odpovědnosti za jeho mezinárodní závazky; vyzývá Komisi, aby využila těchto jednání jako příležitosti zasadit se o klíčové reformy v oblasti práv pracovníků na základě základních úmluv MOP; je znepokojen průtahy při jmenování předsedy pracovní skupiny WTO pro přistoupení Íránu k této organizaci; vyzývá Komisi, aby plně uplatnila svůj vliv v zájmu bezodkladného odstranění této překážky a zahájení procesu vstupu Íránu do WTO; domnívá se, že ke konci procesu přistoupení k uvedené organizaci by měl Finanční akční výbor vyškrtnout Írán ze svých veřejných prohlášení;

15.

považuje nedostatek svobody projevu v on-line prostoru, systematický dohled nad internetovým provozem a jeho sledování a rovněž nedostatek digitálních svobod za překážku bránící obchodu s Íránem a za porušování práv a svobod jeho obyvatel; zdůrazňuje potenciál otevřeného a bezpečného internetu v Íránu z hlediska digitální ekonomiky; opakovaně žádá o vytvoření účinného evropského režimu pro kontrolu vývozu, aby se zabránilo zneužívání zboží a technologií dvojího užití k porušování lidských práv a proti Evropské unii;

16.

zdůrazňuje také, že pro Írán je důležité rozvíjet hospodářské a obchodní vztahy s regionálními aktéry, a zároveň náležitě dodržovat pravidla WTO, aby vznikl provázený hospodářský a obchodní celek; konstatuje, že Evropská unie může rozvoj a budování tohoto regionální dialogu podpořit a poskytnout své odborné zkušenosti;

17.

je přesvědčen, že zrušení hospodářských a finančních sankcí souvisejících s využíváním jaderné energie ze strany EU a mezinárodního společenství, jak je stanoveno ve společném komplexním akčním plánu, je důležité nejen z hlediska prokázání, že EU plní své závazky vůči Íránu, ale slouží jako důkaz, že EU je ochotna prohloubit hospodářskou spolupráci k oboustrannému hospodářskému prospěchu; konstatuje však, že i když byla většina hospodářských a finančních sankcí nyní zrušena, některé zůstávají v platnosti a jaderná dohoda se jich netýká; vyzývá EU, aby spolupracovala se společnostmi se sídlem v EU s cílem zajistit úplnou transparentnost jejich činnosti v Íránu; vyzývá k tomu, aby se kladl důraz na rozsah i kvalitu investic a aby se zavedl nástroj k posuzování toho, zda nové investice odpovídají obecným zásadám OSN v oblasti podnikání a lidských práv, tak jak tomu bylo při zrušení sankcí v Myanmaru/Barmě; konstatuje, že k tomu, aby měly prohloubené obchodní vztahy mezi EU a Íránem kladný dopad na celou íránskou společnost, je mimořádně důležité, aby byly účinně uplatňovány pokyny v oblasti sociální odpovědnosti podniků;

18.

znovu poukazuje na právní nejistotu, která pro společnosti z EU, jež chtějí investovat v Íránu, vyplývá z primárních amerických sankcí a z toho, že se transakce provádějí v dolarech, což podkopává očekávaný hospodářský přínos, který by mohl mít společný komplexní akční plán pro íránský lid; trvá na tom, že je potřeba tuto situaci a další finanční záležitosti řešit v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru, aby se společnostem z EU, které podnikají v Íránu, dostalo nezbytné jasnosti a právní jistoty; vyzývá ke změně postoje k obchodování s Íránem; požaduje, aby měnou pro transakce s Íránem bylo euro, aby nedocházelo ze strany amerických orgánů k ukládání pokut, jak se v minulosti dělo v případě některých evropských bank; podporuje úzký dialog se Spojenými státy, aby byla zajištěna kontinuita evropského obchodu a investic v Íránu;

19.

zdůrazňuje zároveň, že má-li Írán realizovat svůj hospodářský potenciál, je naprosto nezbytné vynaložit větší úsilí o zajištění příznivého prostředí pro mezinárodní investice; vyzývá v tomto ohledu Írán, aby v souladu s doporučeními Finančního akčního výboru zajistil transparentnost svého finančního odvětví a bojoval proti korupci a praní špinavých peněz; vítá akční plán íránské vlády vycházející z doporučení Finančního akčního výboru a také odborné schůzky, které se konaly dne 12. července mezi zástupci EU a Íránu s cílem provést v tomto směru nezbytné reformy;

20.

vítá pozitivní výsledky, kterých už bylo dosaženo v rámci společného komplexního akčního plánu, jako je například nárůst objemu obchodu mezi Íránem a EU v průběhu prvních šesti měsíců roku 2016 o 43 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2015, skutečnost, že se třicet íránských bank znovu napojilo na systém SWIFT, a také pozitivní dopad uvedeného akčního plánu na prohlubování trendu snižování míry inflace a úrokových sazeb v Íránu; vítá skutečnost, že v Íránu nyní aktivně působí stále více malých evropských bank, což usnadňuje poskytování úvěrů malým a středním podnikům; vyzývá k tomu, aby byla při prohlubování obchodních vztahů věnována zvláštní pozornost úloze evropských a íránských malých a středních podniků;

21.

vítá skutečnost, že vzhledem k tomu, že přímé zahraniční investice jsou potřebné ve všech hlavních hospodářských odvětvích, chce íránská vláda přilákat zahraniční investice; konstatuje, že v příštích deseti letech budou pravděpodobně zapotřebí investice do infrastruktury ve výši přes 1 bilion USD, což bude příležitostí pro evropské podniky, včetně v odvětví energetiky a automobilového a leteckého průmyslu; s potěšením konstatuje, že Teherán od okamžiku podepsání společného komplexního akčního plánu navštívilo jako znamení narůstajícího zájmu o hospodářské vztahy s Íránem už 180 obchodních delegací, včetně delegací z 15 členských států EU; vyzývá EU a její členské státy, aby s cílem povzbudit obchod, financování projektů a investování v Íránu prozkoumaly možnosti používání záruk za vývozní úvěry; vyjadřuje podporu úspěšnému uzavření dohod mezi íránskou vládou a společnostmi Airbus a Boeing, které jsou dalším prostředkem k budování důvěry následujícím po přijetí společného komplexního akčního plánu;

Odvětvová spolupráce

22.

konstatuje, že Írán má druhé největší zásoby plynu a čtvrté největší zásoby ropy na světě; domnívá se, že energetická spolupráce může hrát významnou úlohu při diverzifikaci zdrojů dodávek energie do EU a snižování závislosti členských států na jediném dodavateli energie, a může tedy přispět k větší energetické bezpečnosti EU; je toho názoru, že zrušení hospodářských sankcí může potenciálně otevřít cestu k výrazným investicím do odvětví těžby ropy a zemního plynu i do dalších hospodářských odvětví, která by mohla mít z investic a přístupu k novým technologiím prospěch; vyzývá evropské společnosti, aby investovaly do íránského odvětví energetiky; vyzývá zejména k tomu, aby byl ze strany EU podporován rozvoj technologie LNG v Íránu; domnívá se, že investice v Íránu musejí být zcela v souladu s dlouhodobými závazky EU týkajícími se dekarbonizace;

23.

konstatuje, že v současnosti je více než polovina energetických potřeb íránských domácností pokryta na základě zemního plynu; vyzdvihuje značný potenciál většího využívání energie z obnovitelných zdrojů v Íránu, což je země s průměrně 300 slunečnými dny v roce a možnou těžební kapacitou odhadovanou na 13násobek její celkové energetické spotřeby; vyzývá Komisi, aby podpořila vývoj obnovitelných zdrojů energie v Íránu jako příspěvek k diverzifikaci skladby zdrojů energie v zemi;

24.

vyzývá Írán, aby se připojil k iniciativě v oblasti transparentnosti těžebního průmyslu (EITI) a aby se spolupráce EU s Íránem v oblasti energetiky soustavně odvíjela od snahy o dosažení většího environmentálního, sociálního a ekonomického přínosu jak pro obyvatele Íránu, tak i pro občany EU;

25.

zdůrazňuje, že Írán čelí mnoha problémům v oblasti životního prostředí, včetně nedostatku vody a degradace půdy, a že zatímco EU bude využívat plný potenciál obchodní spolupráce, měla by spolupracovat s Íránem na zvyšování ochrany životního prostředí a podpoře environmentálně udržitelného rozvoje; vyzývá k environmentální spolupráci v oblasti řízení ochrany vody, mj. poskytováním podpory Íránu při záchraně Urmijského jezera, boji proti dezertifikaci a monitorování zemětřesení a při řešení otázky znečištění ovzduší a nakládání s odpady; vyjadřuje v této souvislosti silné znepokojení nad mírou znečištění Kaspického moře a naléhá na EU a členské státy, aby poskytly snahám íránské vlády o odvrácení této hrozivé zkázy aktivní podporu; s potěšením konstatuje, že íránské nevládní organizace působící v oblasti ochrany životního prostředí navázaly spolupráci s dalšími nevládními organizacemi v regionu; vítá jejich členství v Mezinárodní unii pro ochranu přírody (IUCN) a připojení se k Ramsarským úmluvám; vyzývá Komisi, aby byla íránským nevládním organizacím nápomocna při rozvoji projektů participativního řízení;

26.

domnívá se, že při řešení problémů, jako je znečištění ovzduší, nedostatek vody a dezertifikace, se neobejdeme bez regionálního dialogu a spolupráce v oblasti životního prostředí mezi Íránem a sousedními zeměmi; zdůrazňuje, že EU by měla usnadňovat tuto regionální spolupráci jakožto důležité opatření zaměřené na budování důvěry a stavět na ochotě regionálních aktérů využít v této oblasti evropských odborných zkušeností;

27.

bere na vědomí studie, podle kterých jaderná energie možná není kvůli malým zásobám uranu a nákladům na jeho těžbu pro Írán konkurenceschopným řešením; vyzývá nicméně Komisi, aby v souladu se závazkem přijatým v rámci společného komplexního akčního plánu prozkoumala potenciál civilní jaderné spolupráce s Íránem a aby přiměla Írán k podpisu Úmluvy o jaderné bezpečnosti; vítá návrh některých íránských představitelů ohledně zahájení regionálního dialogu o bezpečnosti civilních jaderných programů;

28.

vyzdvihuje potenciál spolupráce v oblasti letecké bezpečnosti, na jejímž základě by se poskytla odborná pomoc a přístup k důležitým komponentům íránským společnostem, aby byly vyškrtnuty z evropské černé listiny;

29.

je si vědom toho, že Írán poskytuje útočiště třem milionům občanů Afghánistánu, z nichž má oficiální právní postavení uprchlíka v Íránu pouze 950 000 osob, čímž se Írán stává jednou ze zemí s největším počtem uprchlíků; vítá, že EU uvolnila dalších 6,5 milionu EUR na podporu Íránu při zajišťování vzdělávání afghánských občanů v zemi a zdravotní péči o ně; zdůrazňuje, že je nutné přijmout konkrétní opatření, která by zaručovala lidská práva afghánských migrantů a uprchlíků v Íránu, včetně jejich práva na řádné soudní řízení a rovnost před zákonem; domnívá se, že spolupráce mezi EU a Íránem v oblasti zvládání uprchlické otázky může nejen zvýšit vzájemné porozumění, podpořit důslednější dodržování mezinárodního práva a lidských práv žadatelů o azyl a uprchlíků samotných, ale také přispět k řešení konfliktu v zájmu omezení příčin stávajících a budoucích uprchlických vln; má za to, že spolupráce mezi EU a Íránem při řešení uprchlické otázky by zlepšila situaci uprchlíků v této zemi a zabránila obchodování s lidmi; je toho názoru, že by spolupráce mezi EU a Íránem měla zahrnovat rovněž komplexní dialog o migraci, zejména o politických a legislativních postupech a prioritách ve vztahu k legální a nelegální migraci, žadatelům o azyl a uprchlíkům, a to jak na státní, tak i na regionální úrovni;

30.

je si vědom toho, že mladá, vzdělaná a technicky vyspělá populace v Íránu (podle odhadů je více než 60 % populace mladší 30 let) a vitalita jeho společnosti může na základě zásady reciprocity a vzájemného respektu poskytnout zvláštní příležitosti k prohloubení kontaktů s EU na mezilidské úrovni; domnívá se, že výměnné programy pro mládež patří mezi nejúspěšnější činnost, která je schopna sblížit společnosti a kultury; vítá proto nárůst počtu íránských studentů, kteří jsou zapojeni do programu Erasmus Mundus, na evropských univerzitách jako prostředek k boji proti nepochopení a stereotypům; vyzývá k větší spolupráci v oblasti vzdělávání, výzkumu a inovací, včetně oblasti životního prostředí, obnovitelných zdrojů energie, spravedlnosti, lidských práv a dobré veřejné správy, prostřednictvím rozsáhlejších výměn studentů a výzkumných pracovníků, a to i na základě spolupráce mezi univerzitami; vyzývá Komisi, aby zvýšila objem prostředků vynakládaných na účast íránských studentů na programu Erasmus Mundus; vítá semináře, které byly nedávno uspořádány na Univerzitě v Teheránu a které se zaměřovaly na zvýšení povědomí o potenciálním přínosu, jenž mohou mít íránské univerzity z účasti na programu Horizont 2020; vyzývá íránskou vládu, aby jmenovala národního koordinátora pro program Horizont 2020, který by íránským univerzitám poskytoval odbornou pomoc a odborné poradenství ohledně podávání žádostí o účast na projektech realizovaných v rámci programu Horizont 2020; apeluje na Komisi, aby se zabývala možností, jak íránským akademickým a výzkumným pracovníkům usnadnit studium a další vzdělávání na evropských univerzitách; požaduje zavedení programu EU, pomocí něhož by došlo ke sblížení výzkumných pracovníků a studentů z Íránu, zemí Rady pro spolupráci v Perském zálivu a Evropy za účelem provedení analýzy zkušeností a poznatků vyplývajících z regionální integrace v Evropě;

31.

vyjadřuje hluboké znepokojení nad zatčením osob s dvojím občanstvím EU a Íránu, k němuž došlo po jejich příjezdu do Íránu, a zdůrazňuje, že toto zatčení brání mezilidským kontaktům; vyzývá íránské orgány, aby umožnily příslušníkům íránské diaspory žijícím v Evropě bezpečně cestovat do své rodné země;

Regionální bezpečnost

32.

poukazuje na značný význam, který měly nejrůznější národy a kultury Íránu v průběhu mnoha tisíciletí mj. i na Evropu; konstatuje, že díky své zeměpisně strategické pozici, velikosti své populace a hospodářství, zásobám ropy a zemního plynu a regionálnímu vlivu je Írán významným aktérem v oblasti Blízkého východu a Perského zálivu; zdůrazňuje, že strategické zájmy Íránu budou nejlépe naplněny, pokud se v regionu podaří znovu dosáhnout stability, přičemž snaha o jejich prosazování nekonkuruje a neměla by konkurovat zájmům jiných významných aktérů v regionu;

33.

věří, že dohoda o jaderném programu otevře možnost spolupráce na řešení bezpečnostní krize v regionu; domnívá se, že Írán může a měl by hrát v regionu stabilizační roli; domnívá se, že z normalizace vztahů s Íránem může mít prospěch celý region; zastává názor, že uznání Íránu jako významného hráče v regionu by mělo tuto zemi přimět k tomu, aby v regionu zastávala roli stabilizačního prvku; vyzdvihuje, že evropská politika sousedství, která byla předložena dne 18. listopadu 2015, obsahuje v kontextu širší spolupráce plány na zapojení třetích států, jež sousedí s partnerskými zeměmi ze sousedství EU; z tohoto důvodu naléhavě žádá o vypracování tematických rámců nabízejících spolupráci mezi Unií, partnerskými zeměmi jižního sousedství a klíčovými aktéry v regionu, jako je Írán, v regionálních otázkách, jako je například bezpečnost, energetika a nakládání s uprchlíky;

34.

vyzývá všechny státy v regionu, zejména Saúdskou Arábii a Írán, aby se zdržely nepřátelské rétoriky, která do konfliktů jen přilévá oheň, a činnosti a podpory nepřátelských ozbrojených skupin v regionu, včetně vojenského křídla Hizballáhu a an-Nusry; vyjadřuje své znepokojení nad rostoucí militarizací širšího regionu a v kontextu podpory plného respektu vůči svrchovanosti všech zemí v regionu samotném podporuje snahy o větší kontrolu nad zbraněmi, nešíření zbraní a boj proti terorismu, přičemž však uznává legitimitu obav souvisejících s obranou; vyjadřuje znepokojení nad vývojem testů íránských balistických raket, který je v rozporu s duchem rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2231 (2015), přestože nepředstavuje porušení společného komplexního akčního plánu;

35.

domnívá se, že v rámci politického dialogu mezi EU a Íránem by se měl Írán a další významní aktéři v daném regionu vyzvat, aby hrál konstruktivní roli při řešení politické krize v Iráku, Jemenu, Sýrii, Libanonu a Afghánistánu, a to na základě dodržování mezinárodního práva a respektu vůči svrchovanosti těchto zemí; vyzývá k tomu, aby EU v diplomatických vztazích postupovala spíše s ohledem na politické priority, než na náboženskou identitu a na základě principu zajišťování úcty ke všem národům všech zemí Blízkého východu bez výjimky (včetně izraelského a palestinského lidu), jejich bezpečnosti a ochrany před strádáním, s cílem podpořit vybudování stabilnějšího a harmoničtějšího Blízkého východu; domnívá se, že významnou součástí politického dialogu je spolupráce mezi EU a Íránem v boji proti terorismu a násilnému extremismu v regionu;

36.

je přesvědčen, že konflikty na Blízkém východě, v Severní Africe a v oblasti Perského zálivu nezle vyřešit, aniž by byli u jednacího stolu přítomni všichni aktéři; vítá proto angažovanost Íránu při syrských mírových rozhovorech na základě jeho účasti v mezinárodní skupině na podporu Sýrie; s politováním však konstatuje, že íránská angažovanost dosud nevedla k významnému zlepšení situace, a vyzývá tuto zemi alespoň k dalšímu usnadnění předávání humanitární pomoci, aby bylo možné zvýšit ochranu civilního obyvatelstva před útoky, a k průběžnému hledání dlouhodobého řešení tohoto konfliktu; poukazuje v této souvislosti na to, že Asadův režim v Sýrii se stává z hlediska vlastního přežití stále více závislým na Íránu, a proto vyzývá íránské orgány, aby využily svého vlivu k tomu, aby syrský konflikt dospěl k mírovému řešení;

37.

oceňuje ochotu Íránu podpořit stávající snahy o stabilizaci Iráku, naléhavě jej vyzývá k tomu, aby v zájmu ukončení sektářského násilí hrál smysluplnou úlohu, a vyzývá k většímu úsilí o to, aby všechny bojové jednotky působící v zemi byly sdruženy pod velení irácké vlády, tak aby byly zohledněny zájmy všech skupin; zdůrazňuje, že EU a Írán stojí tváří v tvář společným nepřátelům ve formě ISIS/Dá'iš, al-Káidy, an-Nusry a s nimi spojených organizací, které Rada bezpečnosti OSN označila za teroristické a které se inspirují extremisticky překrouceným výkladem islámu; oceňuje pomoc Íránu v boji proti ISIS/Dá'iš, včetně jeho podpory kurdské regionální vlády v Irbílu v rané fázi, a je si vědom jeho rozhodujícího nasazení v Iráku, které zabránilo ISIS/Dá'iš v dalším postupu a vedlo k opětovnému získání oblastí, které byly předmětem džihádistického terorismu; je však znepokojen tím, že se opakovaně objevují zprávy o propuštění příslušníků al-Káidy; bere na vědomí dohodu mezi Íránem a Austrálií ohledně výměny zpravodajských informací týkajících se boje proti ISIS/Dá'iš;

38.

domnívá se, že za konflikty v řadě zemí tohoto regionu stojí regionální rivalita; je velmi znepokojen vzestupem sektářského násilí v regionu a zdůrazňuje, že EU musí vyvinout trvalé komplexní diplomatické úsilí, které by omezilo základní dynamiku tohoto konfliktu prostřednictvím dlouhodobé podpory etnicko-sektářského usmíření; se znepokojením poukazuje na zostřující se boj mezi Íránem a Saúdskou Arábii o politický a náboženský vliv a varuje před jeho důsledky z hlediska řešení konfliktů a bezpečnosti na Blízkém východě i za hranicemi této oblasti; domnívá, že k tomu, aby bylo možné zklidnit regionální napětí a vyřešit hlavní příčiny terorismu a extremismu, které ohrožují celý region, Evropskou unii i další státy, je velmi důležitá politika sbližování mezi Íránem a Saúdskou Arábií a jejich konstruktivní spolupráce coby cesta, která by měla nalézt možnosti ukončení ozbrojených konfliktů v Iráku, Sýrii a Jemenu; požaduje, aby EU na základě aktivní diplomacie zmírnila napětí mezi Teheránem a Rijádem, a to i prostřednictvím budování důvěry, neformální diplomacie („track II“) a deeskalačních opatření zaměřených v první fázi při normalizaci jejich vztahů na obnovení saúdsko-íránských diplomatických vztahů; vyzývá EU, aby za tímto účelem spolupracovala s USA a Ruskem, a to zejména pokud jde o podporu rozvoje nové bezpečnostní infrastruktury v regionu, která by zohlednila obavy z ohrožení a legitimní bezpečnostní obavy Íránu a Saúdské Arábie a poskytla bezpečnostní záruky jak Íránu, tak zemím Rady pro spolupráci arabských států v Perském zálivu; zdůrazňuje, že spolupráce v oblasti námořní bezpečnosti v Perském zálivu a podpis charty o volné plavbě by mohly být prvním krokem při budování důvěry v rámci rozvoje dobrých vztahů a spolupráce v regionu;

39.

zásadně odsuzuje opakované výzvy íránského režimu ke zničení Izraele i politiku tohoto režimu spočívající v popírání holokaustu;

Sociálně-ekonomické záležitosti, právní stát, demokracie a lidská práva

40.

domnívá se, že íránské revoluční dědictví a jeho ústava islámské republiky a také značné rozdíly mezi Íránem a EU, pokud jde o politickoinstitucionální systém, nesmějí být překážkou bránící otevřenosti a upřímnému přímému dialogu a nalezení společné řeči v otázkách týkajících se demokracie, právního státu a lidských práv; vyzývá Íránskou islámskou republiku, aby rozšířila prostor pro politickou pluralitu; zdůrazňuje, že Madžlis je proreformní a proevropský, domnívá se však, že výsledky voleb do parlamentu a shromáždění expertů, které proběhly v únoru 2016, odrážejí vůli íránského lidu a nabízejí možnost dalších diskuzí s Evropskou unií a jejími členy, které by měly vést k vybudování konstruktivních vztahů, a také možnost vnitřních hospodářských, politických a sociálních reforem; vyzývá Írán, aby zcela umožnil konání svobodných a spravedlivých voleb, které by byly v souladu s mezinárodními normami;

41.

poukazuje na to, že Írán se otevírá proto, že potřebuje pomoci se zajištěním potřeb občanů a s tím, aby mládež a vzdělaní lidé zůstali v zemi, což je důležité pro její stabilitu;

42.

se znepokojením konstatuje, že Írán je zemí s nejvyšší mírou vykonaných trestů smrti na obyvatele na světě; zdůrazňuje, že zrušení trestu smrti za drogové delikty by výraznou měrou snížilo počet poprav; vítá v této souvislosti možnost, že nově zvolený Madžlis zváží přijetí legislativy na vyloučení některých drogových deliktů ze seznamu trestných činů, na něž se vztahuje trest smrti;

43.

bere na vědomí skutečnost, že na základě přijetí islámského trestního zákoníku v roce 2013 mohou soudci ve větší míře jednat dle vlastního uvážení a že na základě ratifikace Úmluvy OSN o právech dítěte ze strany Íránu je zakázáno provádět popravy dětí a mladistvým delikventům odsouzeným k trestu smrti před rokem 2013 se umožňuje, aby požádali o nové soudní řízení; vyzývá Írán, aby zajistil, že tento zákaz bude důsledně dodržován a že všichni příslušní delikventi budou o svém právu informováni; vyzývá Írán, aby vyhlásil moratorium na trest smrti;

44.

dále vybízí Írán, aby plně spolupracoval se všemi mechanismy OSN pro lidská práva a pracoval na uplatňování doporučení, která jsou v tomto kontextu navrhována, včetně všeobecného pravidelného přezkumu, tím, že mezinárodním organizacím na ochranu lidských práv umožní vykonávat jejich činnost; tento vývoj povede ke zlepšení postavení Íránu v očích evropské veřejnosti; poukazuje na to, že se íránské vládě podařilo prostřednictvím dialogu zvýšit své působení v oblasti zvláštních postupů OSN; vyzývá íránskou vládu, aby se zabývala hlubokým znepokojením, které vyjádřili ve svých zprávách zvláštní zpravodaj OSN a generální tajemník OSN ohledně situace lidských práv v Íránu, a také konkrétními výzvami k přijetí určitých opatření, jež jsou obsaženy v rezolucích Valného shromáždění OSN;

45.

vyzývá ESVČ a Komisi, aby podpořily vytvoření prostředí, jež by umožnilo řádné a nezávislé fungování organizací občanské společnosti; zdůrazňuje, že v kontextu vztahů mezi EU a Íránem je důležité dodržovat zásady EU v oblasti lidských práv, a to včetně zásad týkajících se ochránců lidských práv;

46.

vyzývá Írán, aby dodržoval, chránil a plnil své závazky vyplývající z Ústavy Íránské islámské republiky, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Úmluvy o právech dítěte a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech na základě dodržování práva na svobodu projevu jak na internetu, tak i jinde, na svobodu názoru, sdružování a pokojného shromažďování, svobodu myšlení, svědomí, náboženství či náboženského vyznání a tím, že všem svým občanům v zákonech a v praxi zajistí, aby mohli tak, jak je v těchto nástrojích stanoveno, požívat lidských, sociálních a politických práv bez pronásledování či diskriminace na základě pohlaví, jazyka, náboženství, politického či jiného názoru, národnostního, etnického nebo sociálního původu, genderu, sexuální orientace či jiného statusu; poukazuje na to, že se v této souvislosti jedná i o základní právo na rovnost před zákonem a právo na rovný přístup ke vzdělání, zdravotní péči a pracovním příležitostem;

47.

vítá reformy uskutečněné podle nového trestního řádu, avšak vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že tento trestní řád plně nezaručuje mezinárodní normy řádného procesu; vyzývá Írán, aby přepracoval trestní řád z roku 2014 tak, aby do něj byly začleněny záruky spravedlivého procesu; vyzývá Írán, aby tento zákon přezkoumal, aby zajistil, že prohlášení získaná v důsledku mučení, špatného zacházení či jiných forem donucení budou v trestním řízení jako důkaz vyloučena a že všechna obvinění z mučení a dalšího špatného zacházení předaná orgánům budou automaticky vyšetřena;

48.

vyzývá k propuštění všech politických vězňů; vyzývá Írán, aby propustil občany EU, kteří jsou zadržováni či byli odsouzeni v soudním řízení nesplňujícím mezinárodní normy, včetně Nazaka Afshara (58 let) zadržovaného od března 2016, Kamala Foroughiho (76 let) zadržovaného od května 2011, Homy Hoodfarové (65 let) zadržované od června 2016 a Nazanin Zaghari-Ratcliffové (37 let) zadržované od dubna 2016;

49.

je si vědom existence značného množství nejrůznějších náboženství a přesvědčení v Íránu; podotýká, že ústava Íránské islámské republiky formálně chrání některé náboženské menšiny a jejich základní náboženské svobody; je však znepokojen nárůstem počtu uvězněných osob, které patří k náboženským menšinám, nebo osob v důsledku jejich přesvědčení; trvá na tom, aby íránské orgány zajistily, že práva náboženských a národnostních menšin budou v zákonech plně respektována a chráněna a že dojde k rozšíření náboženské svobody;

50.

bere na vědomí pokrok, jehož dosáhly íránské ženy v oblasti vzdělání, vědy a výzkumu, což dokládá skutečnost, že většina studentů íránských univerzit jsou ženy; vybízí EU a její členské státy, aby ve všech bilaterálních vztazích s íránskými orgány upozorňovaly na otázky týkající se rovnosti pohlaví; vyzývá k zajištění úplné rovnosti mezi muži a ženami, tak aby došlo k odstranění stávající právní i skutečné diskriminace žen a aby byla zajištěna rovná účast žen na pracovním trhu a s ohledem na všechny stránky hospodářského, kulturního, sociálního a politického života; vítá pokusy navrhnout zákon „o ochraně žen proti násilí“ a doufá, že nově zvolený parlament projedná legislativní návrhy, jež plně kriminalizují násilí na ženách, včetně domácího násilí a znásilnění v rámci manželství;

51.

oceňuje, že prezident Rúhání při své kampani přislíbil, že předloží chartu občanských práv, a jeho prohlášení na podporu práv národnostních menšin; je přesvědčen, že tato charta by měla vycházet z mezinárodních závazků Íránu v oblasti lidských práv a být s nimi v plném souladu; vyzdvihuje význam dodržování zásad právního státu a nezávislosti soudnictví pro poskytování nezbytné právní jistoty, jež je vyžadována pro účely přímých zahraničních investic, avšak v první řadě v zájmu samotného íránského národa; vyzývá soudní moc, aby respektovala zásady spravedlivého a řádného procesu a aby umožnila podezřelým osobám přístup k obhájci; vyzývá ESVČ a Komisi, aby spolupracovaly s íránskými orgány v oblastech, jako je reforma soudnictví, reforma vězeňského systému včetně podmínek ve vězeních, odpovědnost vlády, dodržování zásad právního státu, svobody projevu a univerzálních lidských práv občanů a základních svobod a boj proti korupci;

o o

52.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení vládě a parlamentu Íránu, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ESVČ;

(1) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 163.

(2) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 102.

(3) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 157.

(4) Přijaté texty, P7_TA(2014)0339.

(5) Přijaté texty, P8_TA(2015)0348.

Top

Choose the experimental features you want to try