EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.12.2016

COM(2016) 812 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Evropské strukturální a investiční fondy na období 2014–2020
Souhrnná zpráva o výročních zprávách o provádění programů z roku 2016
týkajících se provádění v letech 2014–2015

Evropské strukturální a investiční fondy na období 2014–2020
Souhrnná zpráva o výročních zprávách o provádění programů z roku 2016
týkajících se provádění v letech 2014–2015

1.Úvod

V době, kdy se objevují známky hospodářského oživení, se mnoho členských států a regionů dosud potýká s nestabilním růstem a strukturálními nedostatky. Hospodářské a sociální rozdíly mezi jednotlivými členskými státy a v jejich rámci přetrvávají, zatímco celkový objem investic je i nadále na úrovních z doby před krizí. Nová generace programů v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) na období 2014–2020 nabízí významné příležitosti k veřejným a soukromým investicím na podporu růstu, zaměstnanosti a strukturální transformace.

Celkové investiční úsilí mezi roky 2014 a 2020 v hodnotě 638 miliard EUR, přibližně jeden milion vybraných projektů v hodnotě 58,8 miliardy EUR (do podzimu 2016 tato částka vzrostla na 128,8 miliardy EUR), 274 000 podniků, které obdržely podporu, 2,7 milionu osob podpořených při hledání zaměstnání, odborné přípravě nebo vzdělávání, a investice do zlepšení biologické rozmanitosti zemědělské půdy o rozloze 11,1 milionu ha. To jsou některé předběžné výsledky vyplývající z výročních zpráv o provádění programů z roku 2016, které členské státy předložily v souvislosti s prováděním ESI fondů v prvních dvou letech programového cyklu.

Sdělení z prosince 2015 nazvané „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ shrnuje výsledky jednání se všemi členskými státy ohledně dohod o partnerství a programů 1 . Ve sdělení je vyzdvižen rovněž očekávaný příspěvek pěti ESI fondů 2 ke strategii EU v oblasti růstu, k investičnímu plánu pro Evropu a při řešení strukturálních problémů a reforem v jednotlivých členských státech. ESI fondy přímo přispívají taktéž k politickým prioritám Komise.

Tato zpráva je první v řadě výročních zpráv o provádění ESI fondů, které jsou určeny orgánům EU. Toto zhodnocení se uskutečňuje v souvislosti s významnými novinkami, které byly zavedeny v roce 2014 ke zvýšení kvality výdajů, jako jsou tematické zaměření, větší vazby na správu ekonomických záležitostí, předběžné podmínky, větší zaměření se na výsledky a mechanismy pro měření výkonnosti. Zpráva reaguje na dva formální požadavky: a) shrnout výroční zprávy o provádění 533 programů, které v roce 2016 předložily členské státy a regiony a které se vztahují na období 2014–2015, a b) shrnout dostupná hodnocení těchto programů 3 .

Zpráva shrnuje informace o výběru projektů a dosažené výsledky v praxi s ohledem na ukazatele a o vytváření mechanismů pro provádění ze strany členských států a regionů. Doplňuje technickou analýzu z května 2016 týkající se provádění ESI fondů z hlediska rozpočtu EU 4 .

Oddíl 2 podává přehled o pokroku při provádění, jehož bylo dosaženo do konce roku 2015, a popisuje úsilí o vypracování náležitých strategií a mechanismů k uskutečňování efektivních investic. Oddíl 3 představuje podrobněji pokrok, jehož bylo dosaženo v klíčových tematických oblastech. Oddíl 4 předkládá shrnutí probíhající práce k zajištění důkladného hodnocení provádění politik.

2.Přehled úsilí o programování ESI fondů a počátečních investic

V roce 2014 a 2015 měly vnitrostátní a regionální orgány tři hlavní cíle: a) dokončit jednání a zajistit přijetí nových programů, b) zahájit nové programy a c) úspěšně dokončit provádění programů na období 2007–2013.

Pozdní přijetí víceletého finančního rámce na období 2014–2020 mělo dominový efekt na přijímání právních předpisů upravujících ESI fondy. Proces schvalování programů na období 2014–2020 byl spolu s očekávanými výsledky těchto programů představen v prosinci 2015 5 . Do konce roku 2014 bylo přijato 220 programů. Většina programů – 313 – však byla dokončena v roce 2015 a 181 programů bylo dokončeno až ve druhém pololetí. V důsledku toho sice hlásila většina programů přijatých v roce 2015 pokrok, mnoho programů však koncem roku 2015 dosud pracovalo na výběru prvních projektů.

Generace programů ESI fondů na období 2014–2020 se více zaměřuje na výsledky, transparentnost a odpovědnost: do roku 2023 předloží všechny programy výroční zprávy o provádění, které by měly obsahovat podrobné vyčíslení pokroku ve vztahu k financování, výstupům a očekávaným výsledkům. To jednoznačně zajišťuje soulad programů s iniciativou nazvanou „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“ 6 .

2.1.Přehled pokroku při provádění

Platforma pro otevřená data o ESI fondech 7 byla aktualizována tak, aby ukazovala finanční objem vybraných projektů a odhady a dosažené výsledky s ohledem na společný ukazatel, jak bylo pro jednotlivé programy oznámeno ve výročních zprávách o provádění z roku 2016.

2.1.1.Finanční přehled

Pokud jde o platby EU členským státům, do konce roku 2015 byla vyplacena částka v celkové výši 15,4 miliardy EUR. To představovalo 13,8 % závazků EU z let 2014 a 2015 8 , přičemž se převážně jednalo o platby předběžného financování.

Ve výročních zprávách o provádění z roku 2016, které se vztahují na roky 2014 a 2015, oznámily členské státy Komisi finanční prostředky přidělené vybraným projektům. Celkový objem projektů vybraných pro podporu činil 58,8 miliardy EUR, což představuje 9,2 % z celkového objemu investic naplánovaných na období 2014–2020. Příspěvek EU k vybraným projektům se odhaduje na 41,8 miliardy EUR. V tabulce 1 je uvedeno rozčlenění objemu vybraných projektů podle tematických cílů, a to podle údajů oznámených členskými státy ke konci roku 2015.

Tabulka 1: Celkové náklady na vybrané projekty podle tematických cílů (v mil. EUR) a míra výběru projektů do konce roku 2015

Zdroj: Komise na základě údajů oznámených programy.

Na základě nejnovějších finančních údajů oznámených do podzimu 2016 vykazuje provádění prudké zrychlení, pokud jde o objem vybraných projektů. Celkový finanční objem vybraných projektů se za devět měsíců více než zdvojnásobil z částky ve výši 58,8 miliardy EUR na 128,8 miliardy EUR (20,2 % plánovaných investic).

Finanční údaje z období 2014–2015 podávají první přehled o pokroku v počáteční fázi. Existují známky toho, že celkově je počáteční pokrok v praxi při výběru projektů obecně srovnatelný se stavem na konci roku 2009 (v období 2007–2009), kdy byl výběr projektů v rámci politiky soudržnosti na podobné úrovni. Pokrok při výběru projektů a pokrok s ohledem na cílové hodnoty ukazatelů se však mezi jednotlivými členskými státy a programy liší. To vyplývá z kombinace načasování povinnosti týkající se podávání zpráv se skutečností, že mnoho programů bylo přijato až v roce 2015 a jejich provádění musí teprve začít.

Jelikož jsou údaje z roku 2015 pouze dílčí, neposkytují základ pro vyvození spolehlivých celkových závěrů ohledně úspěšného či pravděpodobné úspěšného zahájení programování v členských státech. Přehled pro rok 2015 jednoznačně nepředstavuje činnost během celého roku. Předpokládá se, že údaje na konci roku 2016 poskytnou reprezentativnější obrázek o pokroku činností při provádění během celého roku nebo přibližně během celého roku, pokud jde o výběr projektů, výdaje a zajištění skutečných přínosů.

Přílohy 1.1 a 1.2 ukazují rozdělení objemů vybraných projektů podle jednotlivých fondů na konci roku 2015, resp. na podzim 2016. Přílohy 2.1 a 2.2 předkládají stejné oznámené finanční údaje podle jednotlivých členských států. Při porovnání obou přehledů je již patrné, že první tendence v oblasti provádění jsou dynamické a že na podzim 2016 existovaly mezi členskými státy a tematickými cíli jednotnější míry výběru projektů. Ačkoli si je Komise vědoma určitých nedostatků v informování o výběru projektů v rámci některých programů podle situace na podzim 2016, nejnovější údaje naznačují pomalý pokrok v některých konkrétních oblastech.

2.1.2.Pokrok s ohledem na cíle programů

Výroční zprávy o provádění z roku 2016 poskytují informace o pokroku s ohledem na cíle programů. Pokrok se měří počtem vybraných projektů a jejich očekávaným přispěním k těmto cílům.

Do konce roku 2015 vybraly členské státy a regiony 989 000 projektů, a to od velkých investic do infrastruktury po jednotlivou podporu zemědělským podnikům. Souhrnné údaje nahlášené u jednotlivých opatření do konce roku 2015, jež se týkají výkonnosti programů, jsou tyto:

-všechny ESI fondy doposud financovaly vybrané projekty podporující 274 000 podniků;

-z projektů podpořených z ESF mělo prospěch 2,7 milionu účastníků;

-11,1 milionů ha zemědělské plochy, tj. 6 % využívané zemědělské půdy, bylo vybráno pro podporu hospodaření s půdou v zájmu lepší ochrany biologické rozmanitosti;

-na 24 % celkového počtu venkovského obyvatelstva (69 milionů obyvatel) se vztahují vybrané místní akční skupiny LEADER;

-funguje více než 10 % místních akčních skupin v oblasti rybolovu a jsou vybrány strategie místního rozvoje.

2.2.Vytváření mechanismů pro provádění programů

Účinnost a kvalita programů závisí na třech pilířích: a) náležitých strukturách a postupech, b) splnění předpokladů pro odstranění stávajících překážek investic a c) jednoznačném sladění s prioritami evropského semestru.

Úspěšné zahájení programu v rámci sdíleného řízení za prvé vyžaduje, aby vnitrostátní nebo regionální řídicí orgány vytvořily struktury a postupy programu s cílem zajistit náležité a kvalitní investice během celé doby trvání programu. Ke klíčovým činnostem patřilo:

určení odpovědných orgánů,

mobilizace zúčastněných stran, provádějících subjektů a potenciálních příjemců,

zřízení monitorovacích výborů (výběr členů a vypracování pravidel a postupů),

přizpůsobení nebo vytvoření IT aplikací (včetně tzv. e-soudržnosti k usnadnění komunikace s příjemci) a systémů sledování projektů (v některých případech včetně údajů o jednotlivých účastnících),

stanovení kritérií pro výběr a zveřejnění výzev k podávání návrhů pro jednotlivé investiční oblasti, ponechání dostatečného času žadatelům na vypracování návrhů a předložení žádostí a jejich posouzení, po němž následuje finalizace nabídek a schválení fyzických údajů (ukazatelů) týkajících se vybraných operací.

Všechny tyto prvky představovaly v roce 2014 a 2015 hlavní předmět zájmu programových orgánů a často jsou popisovány ve výročních zprávách o provádění. Zavedení těchto prvků bylo důležité pro úspěšné zahájení programů, je však rovněž základem střednědobého a dlouhodobého úsilí, které je zapotřebí k uskutečnění kvalitních investic zaměřených na výsledky s podporou mnoha zúčastněných stran v rámci každého programu.

Členské státy a regiony musí za druhé splnit předpoklady pro účelné a efektivní investice spolufinancované z ESI fondů – tzv. předběžné podmínky.

Při přijímání programů bylo splněno přibližně 75 % všech předběžných podmínek. S ohledem na zbývající podmínky schválila Komise zvláštní akční plány, které většina členských států musí provést do konce roku 2016. Ke dni 31. října 2016 potvrdila Komise provedení třetiny akčních plánů. Významného pokroku bylo dosaženo rovněž u většiny zbývajících akčních plánů. Členské státy musí zahrnout informace o splnění akčních plánů týkajících se předběžných podmínek do výročních zpráv o provádění nebo do vnitrostátních zpráv o pokroku, které mají být předloženy v polovině roku 2017.

Komise předloží na jaře 2017 pracovní dokumentu útvarů Komise týkající se přidané hodnoty předběžných podmínek. Konečná analýza plnění předběžných podmínek ve všech ESI fondech bude součástí strategické zprávy, jež bude představena do konce roku 2017. V polovině roku 2017 nastíní sdělení o inteligentní specializaci (předběžná podmínka 1.1) dosažené úspěchy, výzvy, získané zkušenosti i budoucí opatření Komise, jež podpoří více než 120 celostátních a regionálních strategií pro inteligentní specializaci při dosahování výsledků v oblasti růstu a pracovních míst založených na inovacích. Nastíní zejména to, jakým způsobem mohou tyto strategie propojit územní přístup zdola nahoru s prioritami a politikami Komise a podpořit synergie mezi prostředky na podporu inovací, výzkumu a konkurenceschopnosti spravovanými přímo a těmi, jejichž řízení je sdílené.

Za třetí, co se týká silnější vazby na správu ekonomických záležitostí v EU a evropský semestr, pro investice ESI fondů (zejména EFRR a ESF) byly relevantní více než dvě třetiny doporučení pro jednotlivé země v roce 2014, a tato doporučení byla tudíž začleněna do priorit programů členských států. Doporučení se týkají reforem v šesti hlavních oblastech: výzkum a inovace, energetika a doprava, zdravotní péče, účast na trhu práce, vzdělávání, sociální začleňování a reforma veřejné správy. Na jaře 2017 dokončí Komise studii s názvem „Podpora z ESI fondů pro provádění doporučení pro jednotlivé země a pro strukturální reformy v členských státech“ (Support of ESI Funds to the implementation of the Country Specific Recommendations and to structural reforms in Member States). Tato studie bude analyzovat, jak byla v programech financovaných z ESI fondů zohledněna doporučení pro jednotlivé země, která se týkají investic a která byla vydána v letech do přijetí programu. Vnitrostátní zprávy o pokroku, které mají být předloženy v roce 2017, budou obsahovat také informace o tom, jak programy přispívají ke strategii Unie v oblasti růstu a k příslušným doporučením pro jednotlivé země, a posoudí toto jejich přispění.

3.Přehled provádění podle klíčových témat

Objem plánovaných investic a očekávané výsledky u ESI fondů byly představeny v prosinci 2015 10 . Tato zpráva podává přehled o pokroku v počáteční fázi provádění programů v letech 2014 a 2015, pokud jde o finanční objem vybraných projektů a pokrok při uzavírání smluv a zajišťování společných výstupů a výsledků, se zaměřením na obsah výročních zpráv o provádění programů z roku 2016.

Tabulka 1 podává přehled o finančním objemu a míře výběru projektů pro ESI fondy na konci roku 2015 podle tematických cílů. Co se týká ukazatelů, tato zpráva vychází z odhadů očekávaného přispění vybraných projektů a z oznámených dosažených výsledků na základě společných ukazatelů pro každý fond. Uvedeny jsou rovněž příklady projektů, které již byly podpořeny.

3.1.Výzkum a inovace, IKT a konkurenceschopnost malých a středních podniků

Celkově jsou investice v této oblasti podpořeny částkou ve výši přibližně 181 miliard EUR, zejména z EFRR a EZFRV. Byly vybrány projekty odpovídající přibližně 7 % této částky (více než 11,5 miliardy EUR 11 ) a mnoho projektů se na konci roku 2015 již nacházelo ve fázi realizace.

Částka ve výši 3,4 miliardy EUR přidělená na konkrétní projekty v oblasti výzkumu a inovací v rámci EFRR a EZFRV představuje 5,7 % celkové plánované částky na období 2014–2020. Do konce roku 2015 mělo podle odhadů využít 19 000 podniků vybrané programy EFRR podporující spolupráci s výzkumnými ústavy (15 % cíle), zatímco 5 000 výzkumných pracovníků mělo mít podle odhadů prospěch z lepší infrastruktury v oblasti výzkumu a technického rozvoje (7 % cíle).

V rámci Evropského inovačního partnerství „Produktivita a udržitelnost zemědělství“ (EIP-AGRI) již bylo vytvořeno přibližně 200 operačních skupin. Tyto projekty financované z EZFRV mají podporovat inovativní řešení pro konkurenceschopné a udržitelné odvětví zemědělství a lesnictví.

Částka ve výši 737 milionů EUR, která byla na konci roku 2015 přidělena na projekty v rámci tématu „digitální ekonomika“, představovala 4 % celkové plánované částky. V případě EFRR tato činnost souvisela především s výběrem projektů v EE, FI, FR, IT, PL, SE a SK. Většina činností, které byly doposud vybrány, nesouvisí s financováním společných ukazatelů, které jsou k dispozici v rámci tohoto tématu.

Níže jsou uvedeny první příklady pokroku.

Konkurenceschopnost malých a středních podniků představuje prioritu v programech EFRR, EZFRV a ENRF. Do konce roku 2015 byla na konkrétní projekty přidělena podpora EU ve výši 7,5 miliardy EUR (8,9 % celkové plánované částky).

Financování z EFRR bylo poskytnuto na projekty podporující 113 000 malých a středních podniků. 95 % tohoto odhadu připadá na osm členských států (DE, ES, FI, FR, IE, PT, SE, UK) a řadu programů Interreg; 85 000 těchto podniků bude podpořeno prostřednictvím poradenství; předpokládá se 25 000 začínajících podniků; v této počáteční fázi se očekává, že v podpořených podnicích bude přímo vytvořeno 65 000 pracovních míst.

Pro investice k zvýšení konkurenceschopnosti bylo vybráno více než 30 000 zemědělských podniků (9 % celkového cíle). Pro podporu účasti v režimech jakosti bylo vybráno 10 000 zemědělců (8 % cíle).

Přibližně 80 % projektů ENRF, které se v daném období předpokládají, má posílit malé a střední podniky a zvýšit konkurenceschopnost loďstva a podniků v oblasti akvakultury. Začátek provádění je relativně pomalý, jelikož na rozvoj malých a středních podniků se zaměřuje pouze 10 % projektů vybraných do konce roku 2015.

3.2.Nízkouhlíkové hospodářství, změna klimatu, životní prostředí a dopravní a energetické sítě

ESI fondy investují více než 260 miliard EUR v oblastech, které se zabývají udržitelným rozvojem. Na konci roku 2015 již byla na konkrétní projekty přidělena částka přesahující 20 miliard EUR 12 , což představuje přibližně 9 % celkového objemu (v rozmezí od 4,3 % do 10,5 %) ze všech přímo přispívajících fondů (EFRR, Fond soudržnosti, EZFRV a ENRF) 13 .

V souvislosti s prioritami týkajícími se nízkouhlíkového hospodářství byly podpořeny investice v hodnotě 2,3 miliardy EUR (4,3 % plánovaných investic). Vybraný projekt EZFRV předpokládá, že se na 1 milion ha zemědělských nebo lesních ploch budou vztahovat opatření týkající se sekvestrace nebo ochrany (25 % celkového cíle, což odpovídá 2,4% celkové využívané zemědělské půdy), a na 1,6 milionu ha zemědělské půdy se vztahují závazky obhospodařování za účelem snižování emisí skleníkových plynů a amoniaku (31 % cíle, což odpovídá 3 % celkové využívané zemědělské půdy).

V souvislosti se změnou klimatu a předcházením rizikům byl oznámen výběr projektů s částkou ve výši 6,6 miliardy EUR (17,3 % celkové plánované částky). EZFRV dosud podpořil 11,1 milionu ha zemědělských ploch s ohledem na specifické hospodaření s půdou v zájmu lepší ochrany biologické rozmanitosti (podpořeno má být 36 % obhospodařované plochy) a 1,6 milionu ha bylo podpořeno za účelem přechodu na ekologické zemědělství / zachování ekologického zemědělství (podpořeno má být 15,7 % obhospodařované plochy).

V souvislosti s prioritami týkajícími se životního prostředí a účinného využívání zdrojů byly na projekty přiděleny celkové investice ve výši 7,6 miliardy EUR (10,5 % celkové plánované částky). To zahrnuje vybrané projekty EZFRV s celkovými veřejnými výdaji ve výši více než 420 milionů EUR, které se zabývají cíli v oblasti obnovitelné energie a účinného využívání vody a energie. V rámci EFRR a Fondu soudržnosti nebyly dosud nahlášeny žádné významné hodnoty u společných ukazatelů pro měření výstupů týkajících se kapacit na recyklaci odpadu, dokonalejšího čištění odpadních vod nebo lepšího zásobování vodou, ačkoli programy oznámily hodnoty pro konkrétní ukazatele. Přibližně 90 % všech projektů vybraných pro podporu z ENRF do konce roku 2015 podporuje účinné využívání zdrojů a ochranu životního prostředí. Většina těchto projektů usiluje o ochranu a obnovu mořské biologické rozmanitosti podstatným zvýšením fyzických kontrol vykládek a snížením objemu nežádoucích úlovků, což podporuje provádění společné rybářské politiky.

Ve vztahu k investicím do strategických sítí se v rámci EFRR a Fondu soudržnosti plánují významné investice do TEN-T a další dopravní investice. Celkově byly do konce roku 2015 vybrány projekty v hodnotě 4,1 miliardy EUR (6,2 % plánované částky). V oblasti dopravy patří k důležitým příkladům vybraných projektů tyto:

3.3.Zaměstnanost, sociální začleňování a vzdělávání

15 V této oblasti se plánuje podpora ve výši přesahující 168 miliard EUR, zejména z ESF, přičemž investice poskytnou i EFRR, EZFRV a ENRF. Byly vybrány projekty odpovídající přibližně 12 % této částky (více než 11,5 miliardy EUR) a mnoho z nich se na konci roku 2015 již nacházelo ve fázi realizace.

ESF je hlavním fondem EU, který investuje do zaměstnanosti, sociálního začleňování a vzdělávání, a to spolu s Iniciativou na podporu zaměstnanosti mladých lidí, EFRR, EZFRV a ENRF.

Celkově vykázalo provádění ESF na konci roku 2015 průměrnou míru výběru projektů ESF ve výši 13,3 %, což připravilo půdu pro významné přispění ESI fondů k cílům strategie Evropa 2020 v těchto oblastech. Rozdělení míry výběru projektů podle tematických cílů pro ESI fondy jako celek je uvedeno výše v tabulce 1.

Opatření ESF a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí souhrnně zajistila:

2,7 milionu účastníků 16 , včetně 1,6 milionu nezaměstnaných osob a 700 000 neaktivních osob,

z těchto účastníků bylo po opatření ESF nebo Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí 235 000 osob zaměstnáno, 181 000 osob získalo po skončení opatření ESF nebo Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí kvalifikaci,

100 000 osob se díky podpoře z ESF nebo Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí účastnilo vzdělávání nebo odborné přípravy,

275 000 znevýhodněných účastníků opatření financovaných z ESF nebo Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí hledalo zaměstnání, účastnilo se vzdělávání / odborné přípravy, získalo kvalifikaci nebo bylo zaměstnáno, včetně samostatné výdělečné činnosti.

Provádění opatření v oblasti zaměstnanosti (tematický cíl 8) probíhalo koncem roku 2015 ve všech členských státech, ačkoli v různé míře, pokud jde o jednotlivé investiční priority. Zásahy ESF usilující o zlepšení přístupu na trh práce již odpovídajícím způsobem oslovily nezaměstnané (1,1 milionu) a neaktivní (230 000) osoby. Provádění opatření týkajících se samostatné výdělečné činnosti a aktivního a zdravého stárnutí vykazovalo relativně pomalý začátek.

Sociální začleňování (tematický cíl 9) je po tematickém cíli 10 týkajícím se vzdělávání a odborné přípravy další oblastí, v níž je doložen nejpozoruhodnější pokrok v rámci ESF. První údaje o provádění jsou slibné. Z celkem 631 000 účastníků ESF pocházelo 39,8 % z domácností, jejichž žádný člen není zaměstnán, a 32,1 % tvořili migranti, účastníci, kteří jsou původem cizinci nebo příslušníci menšiny – což prokazuje zaměření na osoby, které podporu potřebují nejvíce. 55 000 účastníků již našlo zaměstnání.

V rámci EFRR byl do konce roku 2015 pokrok v oblasti podpory zdravotnické infrastruktury minimální. Podpora pro vybrané integrované strategie rozvoje měst zahrnuje 1,7 milionu osob (5 % stanoveného cíle).

Rovněž investice do vzdělávání a odborné přípravy (tematický cíl 10) vykázaly významný pokrok při provádění, a to s 539 000 účastníky, z toho nejméně 47 % mělo pouze základní nebo nižší střední vzdělání a 83 000 účastníků již do konce roku 2015 získalo díky podpoře z ESF kvalifikaci.

3.4.Posílení institucionální kapacity a účinná veřejná správa

Celkem byla na podporu posílení institucionální kapacity a účinné veřejné správy naplánována částka ve výši 6 miliard EUR, a to především z ESF s plánovanou podporou rovněž z EFRR. Do konce roku 2015 bylo na projekty přiděleno více než 11 % celkového rozpočtu.

Opatření vybraná do konce roku 2015 mají celkovou hodnotu ve výši 680 milionů EUR. Projekty se nacházejí v BG, EE, FR, HR, IT, PL a v rámci programu Interreg. Z ESF bylo podpořeno 97 000 zaměstnanců veřejné správy a členské státy oznámily 31 projektů zaměřujících se na veřejnou správu nebo veřejné služby na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. V rámci plánované podpory z EFRR dosáhly programy Interreg významného pokroku při výběru projektů pro podporu.

3.5.Pokrok při uplatňování finančních nástrojů

Ve výročních zprávách z roku 2016 o provádění programů byly rovněž obsaženy první údaje z podrobného podávání zpráv o finančních nástrojích do konce roku 2015. Celkový obrázek je pozitivní – 21 členských států oznámilo pokrok při uplatňování finančních nástrojů. Celkový objem programových příspěvků přidělených na závazky v rámci finančních nástrojů činí 5 737 milionů EUR (z toho je na ESIF 5 163 milionů EUR). Zhruba 20 % prostředků přidělených na závazky bylo finančním nástrojům vyplaceno (téměř výlučně v rámci EFRR a FS). Mezi členskými státy jsou v této počáteční fázi výrazné rozdíly v zahajování činnosti finančních nástrojů, některé země již pracují na dokončení ex ante hodnocení a v jiných již finanční nástroje prokázaly konkrétní výsledky, pokud jde o páku a navrácené zdroje pro další investice.

Pokrok, jehož bylo do konce roku 2015 dosaženo při uplatňování finančních nástrojů podle jednotlivých fondů a témat, byl představen v podobě shrnutí údajů ve zprávě, kterou Komise zveřejnila dne 30. listopadu 2016 18 .

3.6.Interreg

Programy Interreg financované z EFRR, které spadají do cíle Evropská územní spolupráce, vytvořily do konce roku 2015 finanční objem vybraných projektů ve výši 900 milionů EUR (7,4 % plánované částky). Příklady prvních důkazů o fyzickém pokroku v rámci INTERREG se odrážejí v souhrnných ukazatelích (viz výše), v některých příkladech uvedených v rámci hlavních investičních témat a na stránce Interreg pro jednotlivé země na platformě pro otevřená data o ESI fondech.

4.Posílení hodnocení programů

V období 2014–2020 je kladen větší důraz na nutnost posoudit účinky politik spolufinancovaných prostřednictvím programů ESI fondů. Programy stanoví cíle, které jsou konkrétní, a vymezují změnu, o kterou investice usilují. Hodnocení jsou nezbytná pro potvrzení toho, zda se tyto změny uskuteční a zda programy přispějí ke konkrétním cílům.

Do konce roku 2015 bylo k dispozici pouze několik málo hodnocení výsledků a dopadů souvisejících s obdobím 2014–2020, a to zejména kvůli nedostatečnému objemu dokončených projektů. Hlavní výjimka se týká Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, v jejímž rámci bylo do června 2016 dokončeno devatenáct vnitrostátních hodnocení. Studie a hodnocení, jež byly provedeny v rámci programů v letech 2014–2015, se zaměřovaly na hodnocení ex post programů na období 2007–2013 a záležitostí související s prováděním v období 2014–2020. Podle plánů hodnocení se tato forma bude zřejmě v roce 2016 a 2017 opakovat.

Ačkoliv počet provedených hodnocení byl pochopitelně nízký, programy politiky soudržnosti byly aktivní při vypracovávání plánů hodnocení v souladu s povinnostmi stanovenými pro období 2014–2020. Zatímco pro EZFRV a ENRF byly plány hodnocení přijaty v rámci operačních programů, pro fondy politiky soudržnosti je nutno plány hodnocení stanovit do dvanácti měsíců od přijetí programu. V zájmu splnění této povinnosti jsou plány hodnocení nyní většinou vytvořeny. Komise přezkoumala plány hodnocení, které obdržela do 30. června 2016 a které potvrzují, že v rámci programů probíhá nevídaná aktivita s cílem zajistit důkladnější hodnocení provádění a dosažených výsledků.

Plány hodnocení jsou jednoznačné, pokud jde o řízení hodnocení a oznamování výsledků. S ohledem na podobu a metody hodnocení a rovněž dostupnost údajů a systémy však vykazují větší nedostatky. Komise se domnívá, že by plány pro programy politiky soudržnosti měly být pravidelně přezkoumávány a že bude zapotřebí další zlepšení, zejména s ohledem na aspekty, které vyžadují specifičtější odborné znalosti při plánování a provádění hodnocení, nebo s ohledem na konsolidaci počtu hodnocení a předložení důkazů o dopadech dříve, než se nyní v některých případech plánuje, s cílem poskytnout informace pro tvorbu budoucích politik.

Samostatný pracovní dokument útvarů Komise 19 poskytuje podrobný přehled o hodnoceních, která byla doposud provedena, a o plánovaných hodnoceních v období 2014–2020. Popisuje rovněž různé pracovní oblasti, které Komise sleduje s cílem podpořit práci v rámci programů (vytváření sítí, pokyny, asistenční služby atd.), a hodnotící činnost, kterou Komise plánuje v příštích letech.

Samostatně jsou dokončována nebo budou brzy dokončena vlastní hodnocení ex post za období 2007–2013 prováděná Komisí 20 .

5.Závěry

Programy ESI fondů představují významný investiční nástroj Evropské unie, přičemž prospěch z politiky mají všechny regiony a země v Evropské unii. Posílený právní rámec pro programové období 2014–2020 přináší významné inovace v oblasti politiky, které přispívají k iniciativě týkající se rozpočtu EU zaměřeného na výsledky. V rámci reformy byla zavedena řada moderních prvků k zajištění kvalitních investic. Zavedení tohoto ambiciózního nového přístupu do praxe v členských státech a regionech vyžadovalo v počáteční fázi čas a zdroje k zajištění toho, aby byly vytvořeny potřebné podmínky pro efektivní vynakládání finančních prostředků. To se časově shodovalo s úsilím o dokončení programů na období 2007–2013 s cílem plně využít investiční příležitosti, které tyto programy nabízely.

Nyní je nezbytně nutné, aby se provádění nových programů v celé Evropské unii zrychlilo. Urychlit je třeba zejména výběr kvalitních projektů a jejich efektivní provádění k uskutečnění investičních cílů a dosažení očekávaných socioekonomických přínosů pro naše občany a podniky. Členské státy musejí rovněž rychleji předkládat Komisi doklady o výdajích, aby bylo možné řádné plnění rozpočtu EU.

Výběr projektů a výdaje v praxi poskytují přesnější představu o provádění než platby EU. Důkazy plynoucí z finančního monitorování v roce 2016 prokazují, že se provádění již začalo zrychlovat: do podzimu 2016 byly na konkrétní projekty přiděleny prostředky na investice ve výši 128,8 miliardy EUR – 20,2 % celkové částky pro dané období –, přičemž na konci roku 2015 to bylo jen 58,8 miliardy EUR. Tyto novější údaje prokazují jednotnější pokrok ve většině členských států a témat. Vývoj těchto tendencí bude blíže posouzen v rámci cyklu podávání zpráv v roce 2017.

Cyklus podávání zpráv o programech v polovině roku 2017, který zahrnuje komplexní zprávy o programech předložené do června 2017 a vnitrostátní zprávy o pokroku předložené do konce srpna 2017, poskytne úplnější představu o provádění a pokroku s ohledem na investiční a politické cíle a zajistí více kvalitativních zpráv. Tyto zprávy budou obsahovat zejména více informací a posoudí provádění na základě seznamu strategických otázek 21 , včetně například:

posouzení přispění k dosažení cílů strategie Evropa 2020, ke konkrétním úkolům fondů, včetně provádění příslušných doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru,

první zprávy o pokroku s ohledem na finanční a fyzické milníky na základě výkonnostních rámců, jež se mají použít k přidělení výkonnostní rezervy v roce 2019,

zhodnocení provedení akčních plánů souvisejících se zbývajícími předběžnými podmínkami (v případě neprovedení akčních plánů k splnění předběžných podmínek může Komise v roce 2017 platby pro dotyčný program či programy pozastavit),

zavedení mechanismů k zajištění koordinace mezi ESI fondy a dalšími unijními a vnitrostátními nástroji financování a s EIB (k zahrnutí synergií a doplňkovosti s Evropským fondem pro strategické investice).

Tyto zprávy členských států shrne Komise ve strategické zprávě do konce roku 2017.

PŘÍLOHY

Příloha 1.1: ESI fondy – finanční provádění podle tematických cílů oznámené programy (výběr projektů)
31. prosince 2015 (v mil. EUR)

Zdroj: Komise na základě údajů oznámených programy.

Příloha 1.2: ESI fondy – finanční provádění podle tematických cílů oznámené programy (výběr projektů)
podzim 2016 (v mil. EUR)

Zdroj: Komise na základě údajů oznámených programy    Poznámky:1 Pokud jde o podrobnější informace o zdroji těchto údajů, viz poznámky pod čarou k příloze 2.2.
2 Ad hoc zprávy pro programy ENRF do konce října 2016.

Příloha 2.1: ESI fondy – finanční provádění podle členských států oznámené programy (výběr projektů) – 31. prosince 2015 (v mil. EUR)

Zdroj: Komise na základě údajů oznámených programy.

Příloha 2.2: ESI fondy – finanční provádění podle členských států oznámené programy (výběr projektů) – podzim 2016 (v mil. EUR)

Zdroj: Komise na základě údajů oznámených programy.

Poznámky:

V přílohách 1.2 a 2.2 je obdobím, jehož se týkají finanční údaje nahlášené fondem, následující období:

1.U programů politiky soudržnosti se nejnovější údaje o výběru projektů týkají 30. září 2016. U ES byla oznámena částka ve výši 4 500 milionů EUR přidělená do podzimu 2016 v rámci EFRR (ad hoc zpráva).

2.U programů EZFRV se nejnovější údaje o výběru projektů týkají 31. srpna 2016.

3.U programů ENRF se nejnovější formálně vykazované údaje o výběru projektů týkají 31. prosince 2015. Další ad hoc zprávy jsou připojeny zvlášť na konci výše uvedené tabulky.

Výše uvedené finanční údaje představují přehled údajů oznámených programy ke dni 9. listopadu 2016 a mohou být programy v případě potřeby následně opraveny nebo doplněny.

Další lhůta pro podání zpráv o programech politiky soudržnosti je stanovena na 31. leden 2017 (pro finanční údaje do konce roku 2016).

(1) Sdělení COM(2015) 639 ze dne 14. prosince 2015 podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních – nařízení (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013.

(2) K pěti ESI fondům patří Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF). Politika soudržnosti zahrnuje EFRR, ESF a Fond soudržnosti.

(3) Čl. 53 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních.

(4) http://ec.europa.eu/budget/library/biblio/documents/2015/analysis-of-the-budgetary-implementation-of-the-european-structural-and-investment-funds-in-2015_en.pdf

(5) Sdělení COM(2015) 639 – viz pozn. pod čarou č. 1.

(6) Iniciativa „Rozpočet EU zaměřený na výsledky“ byla zahájena v roce 2015: http://ec.europa.eu/budget/budget4results/index_en.cfm

(7) Platforma pro otevřená data o ESI fondech: https://cohesiondata.ec.europa.eu/

(8) Závazky zahrnující hlavní částky přidělené na programy (bez závazků přijatých s ohledem na výkonnostní rezervu).

(9)  Oznamování finančních údajů členskými státy u EFRR, FS a ESF nepodává úplné rozčlenění podle tematických cílů, zejména u prioritních os, které zahrnují více tematických cílů. V důsledku toho jsou výše uvedené plánované investice a celkové náklady na vybrané projekty podle tematických cílů podhodnoceny o podíl částek uvedených v položce „Vícetematické cíle“.

(10) Sdělení COM(2015) 639 – viz pozn. pod čarou č. 1.

(11) Do této oblasti spadá podíl objemu vybraných projektů v rámci „vícetematických cílů“ – viz tabulka 1 (viz pozn. pod čarou 9).

(12) Viz pozn. pod čarou č. 11.

(13) ESF přispívá k cílům v oblasti udržitelného rozvoje, například zeleným dovednostem, prostřednictvím sekundárních cílů podpory, zejména v rámci tematických cílů 8 a 10.

(14) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 215/2014 ze dne 7. března 2014.

(15) Viz pozn. pod čarou č. 11.

(16)

   96 % z toho oznámilo deset členských států (ES, FR, IT, DE, BE, IE, PL, GR, NL, PT).

(17)

   Sdělení COM(2016) 646 final ze dne 4. října 2016, Záruky pro mladé lidi a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech.

(18)  Shrnutí údajů z roku 2016 podle čl. 46 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/thefunds/fin_inst/pdf/summary_data_fi_1420_2015.pdf  

(19) SWD(2016) 447, k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/regional_policy/en/policy/how/stages-step-by-step/strategic-report/

(20) Ex post hodnocení EFRR / FS za období 2007–2013 – SWD(2016) 318 ze dne 19. září 2016: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/evaluation/pdf/expost2013/wp1_swd_report_en.pdf  
Chystané ex post hodnocení ESF za období 2007–2013 bude k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langId=en&catId=701

(21) Viz článek 52 nařízení o společných ustanoveních.