EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 27.6.2016

COM(2016) 424 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Hodnocení provádění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů a doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech – 2016

{SWD(2016) 209 final}

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU

A VÝBORU REGIONŮ

Hodnocení provádění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů a doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech – 2016

1. Úvod

Podle rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 1 se členské státy zavázaly vypracovat, provádět a monitorovat strategie 2 na základě komplexního přístupu založeného na důkazech. Komise jejich provádění vyhodnocuje a každoročně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu. Rámec EU byl posílen doporučením Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů 3 . Doporučení rozšířilo rámec na další oblasti a členské státy v něm byly vyzvány, aby Komisi každý rok oznámily opatření přijatá v souladu s doporučením a informovaly ji o pokroku dosaženém při provádění strategií.

Toto sdělení obsahuje celkové závěry týkající se pokroku při provádění rámce EU. Poprvé hodnotí rovněž opatření v oblasti integrace Romů zavedená podle doporučení Rady. Připojený pracovní dokument útvarů Komise předkládá hodnocení jednotlivých zemí a vyzdvihuje příklady postupů v různých tematických oblastech. Na podporu předkládání zpráv členskými státy byla vypracována podrobná šablona pro podávání zpráv 4 . Některé členské státy (Francie, Německo, Slovinsko) se rozhodly pro předkládání jiných zpráv, zatímco jiné (Dánsko, Lucembursko, Nizozemsko) 5 zprávu o svých opatřeních nepodaly.

2. Úloha Komise při podpoře členských států

Komise spojila monitorování pokroku při začleňování Romů s širší agendou pro růst, strategií Evropa 2020. Pro pět členských států s největšími romskými komunitami a nejnaléhavějšími problémy jsou od roku 2012 vydávána doporučení pro jednotlivé země, jež by měla vést k většímu začleňování Romů do hlavních politik. V roce 2016 se doporučení navrhovaná Komisí zaměřují na podporu účasti romských dětí v kvalitním většinovém vzdělávání 6 . Právní, politické a finanční nástroje na evropské úrovni jsou plně sladěny se zahájením finančního programového období 2014–2020.

2.1 Budování kapacit a podpora spolupráce

Komise usnadňuje dialog mezi členskými státy v rámci sítě národních kontaktních míst pro Romy 7 . Pokračuje rovněž činnost pracovní skupiny pro integraci Romů, která spojuje příslušné útvary Komise, jež přispívají k procesu integrace Romů v EU. Uskutečňují se dvoustranné monitorovací návštěvy členských států s důkladnou diskusí mezi Komisí, vnitrostátními a místními orgány a občanskou společností, jakož i návštěvami romských komunit.

Evropská platforma pro začleňování Romů, která spojuje všechny zúčastněné strany na evropské úrovni, byla v roce 2015 reformována s cílem zajistit participativnější proces. Na reformě a přípravě evropské platformy, která se v roce 2015 zaměřila na spolupráci mnoha zúčastněných stran a boj proti diskriminaci Romů a předsudkům vůči nim, se úzce podílely evropské zastřešující organizace občanské společnosti, které vedou s Komisí pravidelně dialog.

Komise se zavázala podporovat členské státy při rozvoji národních romských platforem. Ty by měly hrát zásadní úlohu při zajišťování transparentního a inkluzivního zapojení všech zúčastněných stran do činností v rámci provádění, monitorování a podávání zpráv.

Komise posílila taktéž iniciativy v oblasti budování místních kapacit a vytváření sítí, a to podporou:

•partnerství místních orgánů (v rámci nadnárodní kampaně „Pro Romy s Romy“) 8 ,

•společných programů 9 s Radou Evropy, které investují do mediace, strukturovaného dialogu a budování kapacit romských komunit a místních orgánů,

•sítí nadnárodní spolupráce mezi orgány na vnitrostátní a místní úrovni, jakož i (pro-) romskými nevládními organizacemi.

2.2 Boj proti diskriminaci Romů a předsudkům vůči nim

V roce 2015 zintenzivnila Komise činnost v oblasti boje proti diskriminaci a segregaci Romů a předsudkům vůči nim, včetně nenávistných výroků a trestných činů z nenávisti. Úlohou Komise jakožto strážkyně Smluv je zaručit, aby byly antidiskriminační právní předpisy, jako je směrnice o rasové rovnosti 10 , řádně provedeny a prosazovány. Komise zahájila v souvislosti s diskriminací romských dětí v oblasti vzdělávání druhé řízení o nesplnění povinnosti 11 a v řadě členských států pokračovala v šetření týkajícím se domnělé diskriminace v oblasti vzdělávání a bydlení.

Komise zahájila s členskými státy dialog v zájmu zajištění úplného a správného provedení a uplatňování rámcového rozhodnutí Rady o rasismu a xenofobii 12  poté, co získala pravomoc dohlížet na jeho provádění. Zvýšila rovněž své úsilí s cílem pomoci členským státům zajistit v praxi účinná opatření proti nenávistným výrokům a trestným činům z nenávisti. Aby bylo zajištěno rychlé odstranění protiprávních nenávistných výroků na internetu a na podporu vypracování protiargumentů zahájila Komise diskusi se společnostmi v oblasti IT, členskými státy a občanskou společností.

Komise zahájila nadnárodní informační kampaň „Pro Romy s Romy“. Tato kampaň má potírat protiromské stereotypy, a to prostřednictvím spolupráce se sdělovacími prostředky, prosazování kulturního porozumění, organizování výtvarných soutěží ve školách a podpory projektů partnerství mezi místními orgány.

V roce 2015 zveřejnila Komise soubor tří referenčních materiálů na podporu členských států v boji proti diskriminaci a segregaci:

•Pokyny ohledně toho, jak lze evropské strukturální a investiční fondy na období 2014–2020 využít k řešení segregace v oblasti vzdělávání a územní segregace, přičemž členským státům, kterých se to týká nejvíce, vydávají odborníci doporučení ohledně provádění 13 .

•Brožura „Poznejte svá práva“, která obsahuje pokyny ohledně podání stížnosti na diskriminaci a srozumitelně vysvětluje práva obětí s cílem zlepšit prosazování směrnic o rovnosti a informovanost o právech 14 .

•Evropský soubor nástrojů pro školy týkající se osvědčených postupů ve vzdělávání, včetně postupů při poskytování cílené podpory romským dětem a při práci s romskými rodinami 15 .

Komise důrazně podpořila usnesení Evropského parlamentu 16 o protiromských náladách a uznání památného dne romské genocidy v EU. V rámci svého programu „Evropa pro občany“ financovala Komise projekty připomínající romskou genocidu a v rámci programu „Práva, rovnost a občanství“ pak místní, vnitrostátní a nadnárodní projekty v oblasti integrace Romů a boje proti diskriminaci.

3. Současný stav integrace Romů v členských státech

Kromě hospodářské a finanční krize představovala pro členské státy zcela novou výzvu i uprchlická krize. Orgány veřejné moci jsou pod tlakem, pokud jde o řešení potřeb nově příchozích uprchlíků, a to kromě vlastních zranitelných romských občanů a občanů EU nebo státních příslušníků třetích zemí romského původu, kteří žijí na jejich území. Navzdory problémům, které představuje integrace těchto komunit, by členské státy neměly upřednostňovat jednu komunitu před druhou. Je zapotřebí vyvážený přístup slaďující veškeré potřeby v oblasti integrace prostřednictvím vzájemně se podporujících a koordinovaných opatření.

Toto hodnocení vychází z informací, které poskytly členské státy a které byly doplněny údaji získanými od občanské společnosti. V rámci pracovní skupiny pro ukazatele integrace Romů bylo vynaloženo úsilí (koordinované Agenturou EU pro lidská práva za účasti sedmnácti členských států a Komise) o vypracování společného rámce ukazatelů integrace Romů. Ačkoli tento proces vedl k podrobné šabloně pro podávání zpráv o zavedených opatřeních, na rámci ukazatelů integrace Romů je zapotřebí další práce, aby bylo možno opatření spojit se vstupy a výsledky. Šablona použitá k předložení zpráv v tomto roce působila některým členským státům potíže. Komise je odhodlána vypracovat uživatelsky přívětivou metodiku podávání zpráv, která je úzce spojena s rámcem ukazatelů.

3.1 Horizontální opatření

V celé EU je i nadále rozšířena diskriminace, která se vyskytuje ve všech společnostech a ve všech klíčových oblastech. To potvrzují zjištění nedávného průzkumu Eurobarometr 17 a zpětná vazba od občanské společnosti. Členské státy se zaměřují na podporu mezikulturního dialogu, rozmanitosti, informování o historii a kultuře Romů, včetně romské genocidy. Některé z nich již tyto informace zahrnuly do školních osnov. Je důležité zabývat se bojem proti diskriminaci Romů prostřednictvím vzdělávání dětí a zasadit vzdělávání do této širší perspektivy. Některé členské státy zavedly vzdělávací činnosti s cílem zvýšit vnímavost úředníků a poskytovatelů služeb, aby měli při práci s Romy náležité mezikulturní porozumění. Některé členské státy vedou rovněž kampaně proti trestným činům z nenávisti. Všechna tato opatření jsou nezbytná na podporu rovnosti. Členské státy se vybízejí k jejich rozvoji.

Navzdory všem těmto snahám není v praxi patrné skutečné zlepšení. Je proto zapotřebí systematičtější přístup a členské státy se vybízejí, aby projevily větší politickou vůli bojovat s diskriminací. Protiromské nálady jako zvláštní forma rasismu úzce související s hluboce zakořeněnými stereotypy a stigmatizací Romů jsou na vzestupu. To je spojeno s větší radikalizací a extremismem v EU. Zásadní význam má to, aby se orgány veřejné moci distancovaly od rasistických a xenofobních projevů zaměřujících se na Romy a aby účinně kriminalizovaly protiromskou rétoriku, nenávistné výroky a trestné činy z nenávisti. Je důležité uvědomit si, že k akceptování nesnášenlivosti ve společnosti přispívá i neochota jednat.

Ačkoliv některé členské státy přijaly opatření k odstranění diskriminace a segregace Romů přijetím inkluzivních právních předpisů – zejména v oblasti vzdělávání v zájmu prosazování rovného přístupu romských dětí k většinovému vzdělávání 18 – vyloučení z práce a segregace v oblasti vzdělávání a bydlení přetrvávají. Členské státy by proto měly také více usilovat o zajištění účinného praktického prosazování antidiskriminačních právních předpisů, aby se skutečně odstranila diskriminace a segregace.

Většina členských států oznámila opatření na podporu účasti Romů, je však třeba se více zaměřit na romskou mládež. Obzvláště znepokojivá zůstává situace romských dětí. Některé členské státy provádějí opatření s cílem bojovat proti obtěžování a šikaně. Vyloučení však přetrvává. V některých členských státech to souvisí s absencí rodného listu a dokladů totožnosti, s nízkou účastí na předškolním vzdělávání a péčí a vyšší mírou předčasného ukončování školní docházky.

Standardní opatření se zaměřují především na romské ženy. Jelikož ty čelí vícenásobným formám diskriminace (násilí, obchodování s lidmi, sňatky nezletilých osob a nucené sňatky a žebrání se zapojením dětí), měla by se jimi zabývat i cílenější opatření v rámci strategického přístupu, který zohledňuje hledisko pohlaví a který je citlivý k dítěti. Opatření v těchto oblastech do značné míry chybějí, a to navzdory náznakům rostoucího obchodování s Romy za těmito účely 19 .

Členské státy by se měly zvláštní situací Romů zabývat lépe a využít přitom kombinaci standardních a cílených opatření v zájmu zajištění jejich skutečně rovného přístupu k právům a standardním službám.

3.2 Vzdělávání

V rámci opatření v oblasti integrace věnují členské státy nejvíce pozornosti vzdělávání. Většina členských států oznámila opatření týkající se předškolního vzdělávání a péče, předčasného ukončování školní docházky, inkluzivního vzdělávání a individualizované podpory. Mnoho členských států přijalo strategie k omezení předčasného ukončování školní docházky, ty se však nezaměřují výslovně na Romy, kteří jsou mezi osobami ukončujícími předčasně školní docházku stále zastoupeni nadměrně. Značná pozornost je věnována podpoře přístupu k předškolnímu vzdělávání a jeho kvalitě, což má předcházet pozdějšímu předčasnému ukončení školní docházky a zlepšit výsledky vzdělávání. V posledních letech je patrný pozitivní posun paradigmatu uznávající zásadní význam předškolního vzdělávání. To prokazuje větší objem finančních prostředků přidělených na budování mateřských škol a legislativní změny v řadě členských států za účelem zavedení nebo rozšíření povinného předškolního vzdělávání 20 .

Novým pozitivním vývojem je prosazování inkluzivního vzdělávání a individualizované podpory dětí ve většinovém vzdělávání, což má předcházet umísťování ve speciálních školách na základě sociálního původu. Právní prostředí podporující začlenění, které bylo v řadě členských států posíleno, musí být spojeno s účinnými prováděcími opatřeními. K dosažení hmatatelných výsledků je třeba zajistit náležité monitorování, udržitelné financování a odpovídající vzdělávání učitelů. Větší pozornost je nutno věnovat vzdělávání druhé šance a vzdělávání dospělých a usnadňování přechodu mezi jednotlivými stupni vzdělávání, včetně terciárního vzdělávání. Prioritou by mělo být provádění aktivních desegregačních opatření na podporu kvalitního vzdělávání romských dětí ve většinovém prostředí. Programy odborné přípravy by měly odpovídat skutečným potřebám trhu práce, aby se fakticky zlepšily vyhlídky na zaměstnání.

3.3 Zaměstnávání

Účast Romů na trhu práce je i nadále velmi slabá. Členské státy upřednostnily standardní opatření týkající se nezaměstnaných osob, odborné přípravy a dotovaných pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané osoby. Členské státy nabízejí také aktivační opatření / veřejně prospěšné práce a opatření pro osoby z rodin migrantů, která však nemají na Romy významný dopad. Většina členských států oznámila opatření podporující první pracovní zkušenost, odborné vzdělávání nebo profesní přípravu na pracovišti, celoživotní učení a rozvoj dovedností. Řada členských států zavedla iniciativy v oblasti standardních služeb zaměstnanosti a samostatné výdělečné činnosti a podnikání. I přes všechna tato opatření jsou Romové i nadále skupinou, která je na trhu práce zastoupena nejméně. K faktorům, které vysvětlují nedostatečné výsledky v oblasti zaměstnanosti, patří nízká úroveň vzdělání a nízká kvalifikace a rozšířená diskriminace. Aktivace a veřejně prospěšné práce sice zlepšují statistiku zaměstnanosti, místo poskytnutí odrazového můstku na otevřený trh práce však mají za následek uvíznutí účastníků na nekvalitních pracovních místech s nízkým příjmem, který nepostačuje k vymanění se z chudoby.

Je zřejmé, že jsou zapotřebí komplexní přístupy přizpůsobené individuálním potřebám. Je nutno lépe využívat inovativní opatření – podporu sociálních podniků a podnikání Romů, pobídky pro zaměstnavatele, oslovení soukromých zaměstnavatelů, zaměření se na Romy v rámci záruk pro mladé lidi a prosazování sociálních aspektů při zadávání veřejných zakázek – i integrované přístupy k aktivnímu začleňování. Je rovněž důležité, aby byl podrobně sledován dopad všech opatření na zaměstnanost Romů. Je třeba také posílit boj proti diskriminaci na trhu práce a měla by existovat užší spolupráce s inspektoráty práce. K zajištění účinnosti a udržitelnosti opatření prostřednictvím integrované a individualizované podpory je nezbytné plně mobilizovat prostředky z Evropského sociálního fondu. Na podporu zaměstnávání Romů ve venkovských oblastech, v nichž žije většina Romů, by se měly plně využít i možnosti v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV).

3.4 Zdraví

Trvalým problémem je řešení nerovností v oblasti zdraví, které u Romů přetrvávají, zejména v nejzanedbanějších oblastech. Většina členských států oznámila opatření, která usnadňují přístup ke zdravotní péči a zaměřují se na preventivní, ochranná opatření, zejména očkování dětí, plánované rodičovství a zvýšení informovanosti o otázkách zdraví. Členské státy spolupracují rovněž s nevládními organizacemi. Pro některé Romy je však přístup ke zdravotní péči omezený kvůli nezaregistrování a chybějícímu zdravotnímu pojištění. Je zapotřebí další úsilí o kontaktování těchto zranitelných osob, včetně prostřednictvím jejich účasti na iniciativách v oblasti zdravotní a sociální péče. Ve všech členských státech by měly být zavedeny také informační činnosti, které se zaměřují na zdravotnické pracovníky i Romy.

3.5 Bydlení

Nejdůležitější problémy v oblasti bydlení, a to boj proti segregaci a zamezení nucenému vystěhování, nebyly dostatečně řešeny 21 . Řada členských států oznámila opatření na podporu nediskriminačního přístupu k sociálnímu bydlení, zatímco ostatní informovaly o boji proti segregaci. Obě oblasti by měly být důležité, pokud jde o další společná, důkladná opatření, která budou případně financována z fondů EU. Je třeba zamezit využití evropských strukturálních a investičních fondů (dále jen „ESI fondy“) vedoucímu k (další) segregaci zařízení. Řešení segregace vyžaduje dlouhodobou koncepci. K předpokladům úspěšné desegregace patří:

•zaměření se na zaostávající regiony a regiony, u nichž existuje riziko zaostávání,

•zajištění koordinace mezi zúčastněnými stranami a zapojení dotčených romských komunit do provádění,

•spojení rozvoje infrastruktury s rozvojem lidských zdrojů,

•legalizace bydlení,

•zahájení přípravných a doprovodných opatření,

•zajištění vhodného bydlení v integrovaném prostředí,

•začlenění desegregace do integrovaného přístupu.

Některé dotčené země zavedly rovněž opatření týkající se další priority zdůrazněné v rámci EU a doporučení: poskytnutí tábořišť pro kočovné Romy v poměru k místním potřebám. Všechny dotčené členské státy by se měly zabývat přístupem k veřejným službám s cílem zlepšit životní podmínky Romů.

3.6 Strukturální opatření

Byla přijata pozitivní opatření k posílení činnosti a institucionální kapacity národních kontaktních míst pro Romy, ačkoliv jejich mandát a zdroje se dosud značně liší. Mnoho z nich se podílí nejen na koordinaci příslušných politik, nýbrž i na jejich navrhování a revizi. Mnoho národních kontaktních míst pro Romy se aktivně zapojilo do slaďování politických priorit s dostupným financováním v programovém období 2014–2020 22 . Jejich úsilí přispělo k volbě socioekonomické integrace marginalizovaných romských komunit jako zvláštní investiční priority v operačních programech. To zajistilo udržitelné financování na opatření v oblasti integrace Romů do roku 2020.

Některá národní kontaktní místa pro Romy úzce spolupracují s místními orgány, poskytují metodickou podporu při vypracovávání místních akčních plánů a spolupracují také se zástupci (pro-)romské občanské společnosti. Jejich zviditelnění u všech zúčastněných stran se zvyšuje. Je však zapotřebí další zlepšení, zejména s ohledem na spolupráci s místními orgány, občanskou společností a především se soukromým sektorem při provádění. Ze zpráv členských států vyplývá, že většinu oznámených opatření, zejména v oblasti vzdělávání a zdraví, provádějí vnitrostátní orgány veřejné moci, zatímco místní orgány obvykle odpovídají za provádění opatření v oblasti bydlení a zaměstnávání. Občanské organizace jsou nejaktivnější v oblasti zdraví, poté následuje vzdělávání, při provádění ve všech příslušných oblastech je však nutno dále podporovat jejich partnerství. Případná úloha soukromého sektoru zůstává velkou měrou nepřezkoumána.

V mnoha členských státech existuje náležitá spolupráce mezi kontaktními místy a orgány pro rovné zacházení 23 . Oba aktéři poskytují vstupní údaje pro politiky a případně podporu. Je třeba zvýšit lidské a finanční zdroje obou aktérů s cílem zlepšit jejich spolupráci a zajistit její větší účinnost.

Všemi dotčenými stranami na všech úrovních je v rostoucí míře uznáván, uplatňován a prosazován význam nadnárodní spolupráce. Uskutečňuje se výměna osvědčených postupů mezi orgány na vnitrostátní úrovni (např. síť EURoma, která spojuje kontaktní místa a řídicí orgány s cílem zlepšit využívání ESI fondů k začlenění Romů) i na obecní úrovni (např. v rámci strategie EU pro dunajský region). Byly uzavřeny dvoustranné vnitrostátní dohody (např. Francie a Rumunsko, Švédsko a Rumunsko) s cílem posílit nadnárodní spolupráci v oblasti integrace Romů. Rovněž nadnárodní spolupráce na místní úrovni zahrnuje integraci Romů (např. v rámci pracovní skupiny pro integraci Romů „Eurocities“ nebo nové složky programu ROMACT podporující budování kapacit a činnosti nadnárodní spolupráce s cílem pomoci místním orgánům). Řada pozitivních příkladů spolupráce mezi obcemi v západní a východní Evropě se zaměřuje na poskytování služeb Romům, včetně v oblasti vzdělávání (např. Glasgow a Oslo s Belfastem, Aradem, Krajovou, Temešvárem) a zaměstnanosti (např. Gent s Glasgowem, Aténami, Malmö).

Členské státy podnikly kroky k rozvoji monitorování vnitrostátních strategií integrace Romů. Důležitou úlohu při zlepšování hodnocení dopadů opatření v oblasti integrace Romů hraje požadavek ESI fondů týkající se zavedení důsledných kontrolních metod. Je však zapotřebí další úsilí s cílem umožnit měření výsledků oznámených cílených a standardních opatření u Romů, včetně jejich dopadu na tendence v oblasti segregace, úroveň dosaženého vzdělání a míru zaměstnanosti Romů a přístup k bydlení a zdravotním službám v integrovaném prostředí. Za tímto účelem bude Agentura EU pro lidská práva pokračovat v práci na rozvoji ukazatelů integrace Romů, jež by měly přispět k vypracování metodiky pro podávání zpráv shromažďující vstupní údaje od všech příslušných zúčastněných stran. Za účelem zajištění finančních prostředků pro Romy je třeba monitorování opatření v oblasti integrace Romů a ESI fondy určené na začlenění Romů lépe sladit prostřednictvím užší koordinace kontaktních míst a řídicích orgánů ESI fondů.

3.7 Financování

Ve svém sdělení z roku 2015 představila Komise dostupné možnosti v programovém období 2014–2020. V pracovním dokumentu útvarů Komise jsou u jednotlivých zemí zmíněny větší objemy finančních prostředků přidělených členskými státy na sociální začleňování a boj proti chudobě a diskriminaci. Je třeba uvést, že v rámci většího objemu finančních prostředků přidělených na sociální začleňování zvolilo dvanáct členských států 24  novou investiční prioritu, která umožňuje výslovné, nikoli však výlučné zaměření se na Romy, a vyčlenilo na ni celkovou částku ve výši 1,5 miliardy EUR. Byla určena řada dalších investičních priorit ESI fondů, které přispívají k začleňování Romů 25 .

Pokud jde o financování z vnitrostátních veřejných zdrojů, ze zásadních politických oblastí přilákala největší objem investic oblast vzdělávání a bydlení, přičemž na zaměstnanost je určeno mnohem méně investic a ještě méně na zdravotnictví. Oznámené vnitrostátní financování horizontálních a strukturálních opatření je zanedbatelné. Pokud jde o financování z ESI fondů, v souladu s doporučeními pro jednotlivé země v rámci evropského semestru jsou dvěma hlavními oblastmi investic inkluzivní vzdělávání (včetně předškolního) a zaměstnanost, přičemž značné prostředky jsou přiděleny i na bydlení. Částka vyhrazená na investice do zdraví je mnohem nižší. Co se týká horizontálních a strukturálních opatření, největší objem finančních prostředků je určen na ochranu žen a dětí a boj proti diskriminaci, a to především z ESI fondů.

Řada členských států vyvinula mapování romských komunit zavedením etnických a socioekonomických ukazatelů (tj. zanedbané/segregované městské čtvrti, lidé, kteří potřebují pomoc nejvíce, mapy chudoby atd.) s cílem zlepšit zacílení a přidělování prostředků z ESI fondů na integraci Romů.

4. Rozšíření

Integrace Romů představuje v procesu rozšíření klíčovou prioritu. Komise úzce spolupracuje se zeměmi západního Balkánu a Tureckem a sleduje plnění závazků. Na podporu programů integrace Romů na vnitrostátní a regionální úrovni je značné úsilí vyvíjeno v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP II). Situace většiny romských komunit je však i nadále znepokojivá. Přijetí legislativních nebo politických dokumentů nepostačuje. Na vnitrostátní úrovni je nutno vyčlenit odpovídající rozpočtové prostředky na provádění opatření v oblasti integrace, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat provádění na místní úrovni. Na plánování, provádění a monitorování se musí plně podílet romské komunity. Dekáda romské inkluze 26 zajistila, aby se integrace Romů stala součástí politického programu. Následující fáze by se měla soustředit na dosažení měřitelných výsledků v praxi a jednoznačné snížení rozdílů mezi romskou a neromskou populací, se zvláštním zaměřením se na prioritní oblasti (vzdělávání, zaměstnávání, zdraví, bydlení a občanské doklady), jakož i průřezové oblasti týkající se rovnosti žen a mužů a protiromských nálad. V reakci na stávající uprchlickou krizi je nezbytné politiky v oblasti integrace Romů posílit; značnou část osob navracených do zemí západního Balkánu, které jsou nyní určeny za bezpečné země původu, totiž představují Romové.

5. Závěry a další postup

Na evropské úrovni jsou zavedeny právní, politické a finanční nástroje. Členské státy zřídily koordinační struktury, v reakci na doporučení Rady zavedly cílená a standardní opatření a přidělily finanční prostředky. V rámci hodnocení byly zjištěny určité pozitivní tendence, jako je rostoucí soustředění se na předškolní vzdělávání, nová spojitost mezi politickými prioritami týkajícími se integrace Romů a využíváním ESI fondů na období 2014–2020 a úloha národních kontaktních míst pro Romy při plánování tohoto financování. Tyto snahy však nemohly zabránit dalšímu zhoršení životních podmínek Romů a rozšířenému nepřátelství ve většinové společnosti. V boji proti diskriminaci Romů byly zjištěny vážné překážky, zejména s ohledem na segregaci v oblasti bydlení a vzdělávání a zamezení nucenému vystěhování. Je třeba se zabývat zajištěním udržitelné místní angažovanosti a prováděním na místní úrovni. Spolupráce s občanskou společností a zapojení soukromého sektoru do provádění není stále dostatečné. Je třeba zlepšit rovněž doložení dopadů snah v oblasti integrace v praxi.

Členské státy by měly zajistit obnovení politického závazku týkajícího se integrace Romů, aby k dosažení hmatatelných výsledků v praxi byly plně využity zavedené právní, politické a finanční nástroje. Nanejvýš důležité je provádění na místní úrovni.

Komise členské státy vyzývá, aby se zabývaly těmito naléhavými prioritami:

Posílení právních předpisů proti diskriminaci, rasismu a xenofobii a záruk na vnitrostátní a místní úrovni, a to prostřednictvím:

omonitorování, potírání, oznamování a postihování diskriminace Romů ve všech oblastech politiky,

okriminalizace veřejného podněcování k násilí nebo nenávisti včetně z důvodu etnického původu,

ozabývání se obchodováním s lidmi s opatřeními, která zohledňují hledisko pohlaví a která jsou citlivá k dítěti,

ozaměření se na většinovou společnost a klíčové zúčastněné strany s informačními a antidiskriminačními kampaněmi na podporu pochopení hospodářské nutnosti a vzájemných přínosů začlenění Romů.

Zamezení nucenému vystěhování kvůli etnickému původu a zajištění toho, aby při případném vystěhování byla plně respektována základní práva a vystěhovaným rodinám bylo poskytnuto jiné odpovídající bydlení s cílem předejít bezdomovectví a ještě většímu vyloučení, a přezkoumání možností investic v rámci ESI fondů k zlepšení situace Romů v oblasti bydlení.

Odstranění segregace v oblasti vzdělávání a bydlení v souladu s pokyny Komise, a to prostřednictvím právních předpisů, reformy inkluzivních politik, vzdělávání učitelů, šíření metod podporujících začlenění a konkrétních desegregačních opatření ve spojení s cílenou podporou k odstranění všech překážek přístupu, s plným využitím možností v rámci ESI fondů.

Zavedení záruk a cílených opatření s cílem zajistit, aby standardní intervence účinně oslovily Romy, zejména v oblasti zaměstnanosti a zdraví.

Rozšíření a znásobení iniciativ v menším měřítku, které se ukázaly úspěšné, s využitím finančních prostředků na období 2014–2020.

Další rozvoj metodik sběru údajů, monitorování a podávání zpráv s cílem uspokojit očekávání týkající se odpovědnosti za využití financování z veřejných zdrojů a zajistit, aby byly posouzeny dopady cílených a standardních opatření na Romy a aby to vedlo k vyvození politických poznatků a revizi.

Plné využívání národních romských platforem k zajištění inkluzivního zapojení všech zúčastněných stran do provádění, monitorování, podávání zpráv a přezkumu politiky, na podporu výměny, hodnocení a předávání osvědčených postupů, k vytváření partnerství a k další mobilizaci romských komunit, místních orgánů, občanské společnosti a soukromého sektoru.

Komise bude členské státy nadále podporovat, na evropské úrovni zajistí potřebnou angažovanost, pokud jde o začleňování Romů, a využije veškeré dostupné prostředky k prosazování dialogu a spolupráce. Ke klíčovým prioritám Komise patří toto:

Přijetí opatření k zajištění plného prosazování antidiskriminačních právních předpisů a potírání protiromských nálad s využitím dostupných právních nástrojů.

Podpora národních romských platforem k prosazování inkluzivní spolupráce všech zúčastněných stran na vnitrostátní úrovni.

Podpora snah členských států v oblasti integrace Romů usnadněním výměny, spolupráce a cílené tematické diskuse v rámci sítě národních kontaktních míst pro Romy.

Zajištění dialogu na vysoké úrovni a politických pokynů uskutečňováním dvoustranných monitorovacích misí a zapojením vnitrostátních a místních orgánů i občanské společnosti.

Podpora účasti a dialogu všech zúčastněných stran na evropské úrovni v rámci reformované evropské platformy pro začleňování Romů.

Podpora budování kapacit místních orgánů a občanské společnosti k zajištění jejich aktivní mobilizace.

Vypracování strategického přístupu k integraci Romů po roce 2020 za účelem případné revize doporučení Rady, která se předpokládá v roce 2019, s přihlédnutím k přetrvávajícím rozdílům mezi romskou a neromskou populací v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, zdraví a bydlení a boji proti diskriminaci, jakož i stávajícím úvahám při hodnocení rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů v polovině období.

(1)

KOM(2011) 173 v konečném znění, schváleno na zasedání hlav států a předsedů vlád ve dnech 23. a 24. června 2011.

(2)

Použitý pojem „strategie“ zahrnuje rovněž integrované soubory politických opatření. Na členské státy odkazují tyto zkratky: AT – Rakousko, BE – Belgie, BG – Bulharsko, CY – Kypr, CZ – Česká republika, DE – Německo, DK – Dánsko, EE – Estonsko, EL – Řecko, ES – Španělsko, FI – Finsko, FR – Francie, HU – Maďarsko, HR – Chorvatsko, IE – Irsko, IT – Itálie, LT – Litva, LU – Lucembursko, LV – Lotyšsko, MT – Malta, NL – Nizozemsko, PL – Polsko, PT – Portugalsko, RO – Rumunsko, SE – Švédsko, SI – Slovinsko, SK – Slovensko, UK – Spojené království. Malta nemá na svém území romskou populaci.

(3)

Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1.

(4)

Pracovní skupina pro ukazatele integrace Romů vypracovala s podporou Agentury EU pro základní práva a za účasti sedmnácti členských států (AT, BE, BG, CZ, EL, ES, FI, FR, HR, HU, IE, IT, NL, PT, RO, SK, UK) rámec pro podávání zpráv podle struktury doporučení. Rámec ukazatelů integrace Romů spojující opatření se vstupy a výsledky je však dosud třeba dokončit.

(5)

 NL poskytlo kvalitativní studii, kterou vláda zadala Univerzitě Erasmus a která se týkala životních podmínek Romů. DK zůstalo delší dobu bez určeného národního kontaktního místa pro Romy. Nedávno bylo kontaktní místo určeno, Komisi však nebyla předložena zpráva o opatřeních zavedených na základě doporučení Rady.

(6)

BG, CZ, HU, RO, SK: http://ec.europa.eu/europe2020/making-it-happen/country-specific-recommendations/index_cs.htm

(7)

 Síť se schází dvakrát ročně. Byla zřízena v roce 2012 s cílem podporovat vzájemné učení a spolupráci při provádění vnitrostátních strategií integrace Romů a poskytnout Komisi podporu s ohledem na záležitosti určené kontaktními místy. Tematické pracovní skupiny (které se v současnosti zaměřují na nadnárodní spolupráci a romské děti) v rámci sítě umožňují důkladnější diskusi.

(8)

  http://ec.europa.eu/justice/discrimination/roma/for-roma-with-roma/index_en.htm

(9)

Programy ROMED2 a ROMACT.

(10)

Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, Úř. věst. L 180, 19.7.2000.

(11)

Slovensko v dubnu 2015. První řízení bylo zahájeno v září 2014 proti České republice.

(12)

2008/913/SVV, Úř. věst. L 328, 28.11.2008.

(13)

  http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/informat/2014/thematic_guidance_fiche_segregation_en.pdf

(14)

  http://ec.europa.eu/justice/discrimination/files/rights_against_discrimination_web_en.pdf

(15)

  http://www.schooleducationgateway.eu/en/pub/resources/toolkitsforschools/general.htm

(16)

15.4.2015, 2015/2615(RSP).

(17)

Zvláštní Eurobarometr 437, 2015.

(18)

BG, CZ, SK.

(19)

Europol: Situační zpráva o obchodování s lidmi v EU.

(20)

 BG, CZ, HU, FI.

(21)

Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv a občanská společnost vyslovily v roce 2015 mnoho obav s ohledem na řadu případů nuceného vystěhování, k nimž došlo v několika členských státech. Viz např. http://www.coe.int/en/web/commissioner/-/european-countries-must-stop-forced-evictions-of-roma . Ve většině případů nebylo poskytnuto jiné sociální bydlení a v některých případech byly z rodin odebrány děti.

(22)

 Pokud jde o ESI fondy: http://ec.europa.eu/regional_policy/cs/funding/ , posílené partnerství při plánování, provádění a monitorování ESI fondů: http://ec.europa.eu/regional_policy/cs/policy/what/glossary/e/european-code-of-conduct

(23)

Orgány zřízené podle směrnic EU týkajících se rovnosti 2000/43/ES, 2004/113/ES a 2006/54/ES.

(24)

 AT, BE, BG, CZ, ES, FR, EL, HU, IT, PL, RO, SK.

(25)

Např. v rámci Evropského sociálního fondu: omezování předčasného ukončování školní docházky a podpora rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání nebo boj proti všem formám diskriminace a podpora rovných příležitostí. V rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj: sociální, zdravotnická nebo vzdělávací infrastruktura nebo podpora materiální, hospodářské a sociální obnovy zanedbaných komunit.

(26)

  http://www.romadecade.org/