EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 12.4.2016

COM(2016) 220 final

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ

Hodnocení akčního plánu Řecka na nápravu závažných nedostatků zjištěných v roce 2015 při hodnocení uplatňování schengenského acquis v oblasti správy vnějších hranic

1.    Úvod

Dne 7. března se hlavy států nebo předsedové vlád EU 1 dohodli, že prioritně pokročí v práci na všech složkách „Plánu návratu k Schengenu“ 2 vypracovaného Komisí s cílem ukončit dočasnou ochranu vnitřních hranic a obnovit běžné fungování schengenského prostoru do konce roku. Ve sdělení Komise je rozpracována řada opatření na obnovení běžného fungování schengenského prostoru a zároveň se zde vyjadřuje plná podpora členským státům, které čelí v tomto ohledu tlaku. Zejména jsou vytyčena opatření pro řešení nedostatků ve správě vnějších hranic EU. Právě náprava těchto nedostatků umožní, aby se zrušila ochrana hranic, která byla na vniřních hranicích výjimečně znovuzavedena. Plán ukázal, jak lze použít postupy stanovené v schengenských pravidlech k obnovení fungování schengenského systému do konce letošního roku. Mezi tato opatření patří předložení akčního plánu Řeckem, jehož cílem bude provedení doporučení Rady za účelem řešení nedostatků zjištěných ve správě hranic. Další předpokládanou fází tohoto procesu je tato zpráva, tedy posouzení ze strany Komise, které se týká akčního plánu předloženého řeckými orgány.

Postup

Nařízením (EU) č. 1053/2013 („nařízení“) se vytváří hodnotící a monitorovací mechanismus k ověření uplatňování schengenského acquis 3 . Na základě tohoto mechanismu vykonávají týmy odborníků z členských států a Frontexu vedené Komisí v členských státech pravidelné hodnotící návštěvy, a to ohlášené i neohlášené. Po každé návštěvě je vypracována hodnotící zpráva o fungování schengenského prostoru. Pokud jsou v této zprávě uvedena jakákoliv slabá místa ve správě vnějších hranic, Rada na návrh Komise přijme doporučení pro nápravná opatření. Pokud jsou zjištěny závažné nedostatky ve správě vnějších hranic, může Komise též doporučit hodnocenému členskému státu, aby přijal určitá zvláštní opatření, a zajistil tak soulad s doporučením Rady (článek 19b Schengenského hraničního kodexu 4 ).

Aby byl hodnotící mechanismus co nejúčinnější a zároveň v souladu s článkem 16 nařízení, musí hodnocený členský stát předložit Komisi a Radě – do tří měsíců od přijetí doporučení Rady 5 – akční plán na nápravu zjištěných nedostatků. Komise by měla předložit Radě do jednoho měsíce od obdržení akčního plánu, který předložily orgány členského státu, posouzení jeho přiměřenosti.

Použití postupu v případě Řecka

V případě Řecka nyní poté, co bylo vyhodnoceno uplatňování schengenského acquis v oblasti správy vnějších hranic v listopadu 2015, probíhá tento postup. Dne 2. února 2016 přijala Komise hodnotící zprávu založenou na návštěvách na místě a v této zprávě byly odhaleny závažné nedostatky v provádění ochrany vnějších hranic Řeckem 6 . Dne 12. února 2016 přijala Rada doporučení pro nápravná opatření 7 . Vzhledem k tomu, že hodnotící zpráva shledala závažné nedostatky, přijala Komise navíc dne 24. února 2016 prováděcí rozhodnutí, kterým se stanovují doporučení ohledně konkrétních opatření, která má Řecko přijmout 8 .

Toto sdělení obsahuje posouzení ze strany Komise, pokud jde o přiměřenost akčního plánu předloženého řeckými orgány dne 12. března 2016, který má napravit závažné nedostatky odhalené v hodnotící zprávě. V tomto posouzení je také zohledněna první zpráva o pokroku při provádění doporučení Komise podle článku 19b Schengenského hraničního kodexu, kterou předložilo Řecko Komisi spolu s akčním plánem dne 12. března 2016.

Vzhledem k tomu, že se situace na místě v Řecku neustále mění, je třeba vzít v úvahu také nové události, například provádění příslušných aspektů společného akčního plánu EU a Turecka a provádění a fungování přístupu založeného na hotspotech v Řecku, o kterém Komise pravidelně informuje ve své zprávě o pokroku. Současná zpráva tudíž posuzuje přiměřenost akčního plánu předloženého řeckými orgány s ohledem na v současnosti známé skutečnosti a nepředjímá posouzení druhé zprávy řeckých orgánů, která bude předložena podle čl. 16 odst. 4 nařízení.

Výše popsaný postup a dosud učiněné kroky byly vysvětleny ve sdělení Komise s názvem „Plán návratu k Schengenu“. Uvádí se zde, že pokud by migrační tlaky a zjištěné nedostatky v ochraně vnějších hranic přetrvávaly i po 12. květnu, bude třeba, aby Komise předložila Radě návrh podle čl. 26 odst. 2 Schengenského hraničního kodexu, ve kterém doporučí, aby byl v otázce ochrany vnitřních hranic do doby, než budou strukturální nedostatky ochrany vnějších hranic zmírněny nebo napraveny, zaveden jednotný přístup Unie. Komise potvrzuje, že bude na tuto možnost připravena a bude jednat bezodkladně.

Jakýkoliv návrh Komise podle článku 26 Schengenského hraničního kodexu by se týkal pouze ochrany těch vnitřních hranic, kde by ochrana byla nutná a přiměřeně by reagovala na zjištěnou závažnou hrozbu pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost. Jakákoli doporučená ochrana hranic by také byla dočasná a trvala by v závislosti na hrozbě, na níž je třeba reagovat, pouze co nejkratší dobu. Jak je dále ve sdělení Komise „Plán návratu k Schengenu“ vysvětleno, pokud to celková situace dovolí, mělo by být cílem zrušit veškerou ochranu vnitřních hranic v rámci schengenského prostoru do šesti měsíců od jejího zavedení, konkrétně do poloviny listopadu 2016.

Dále je třeba s ohledem na výše uvedené skutečnosti připomenout, že použití článku 26 Schengenského hraničního kodexu je zárukou celkového fungování schengenského prostoru. Nejedná se o sankci vůči žádnému z členských států ani není jeho cílem vyloučit jakýkoli členský stát ze schengenského prostoru.

2.    Obecné posouzení

Akční plán předložený řeckými orgány se týká doporučení Rady, ale odkazuje také na příslušné části doporučení Komise. Představuje nápravná opatření, která již byla přijata, a opatření stanovená pro provedení těchto doporučení.

Doporučení Rady obsahuje 49 bodů zahrnujících postup registrace, ostrahu hranic, analýzy rizik, mezinárodní spolupráci, lidské zdroje a školení, postup hraničních kontrol a dále infrastrukturu a vybavení. Rada také obecněji doporučila, aby Řecko přijalo odpovídající opatření, jimiž zajistí jak provádění ochrany vnějších hranic na všech vnějších hranicích Řecka, tak i uvedení této ochrany do souladu se schengenským acquis, aby nebylo ohroženo fungování schengenského prostoru.

Rada uvedla, že s ohledem na následný druhotný pohyb do jiných členských států, který ohrožuje fungování celého schengenského prostoru a který vedl několik členských států k dočasnému znovuzavedení ochrany vnitřních hranic, je nezbytné přiměřené fungování postupu identifikace a registrace a zajištění vhodných podmínek přijímání. Rada proto uvedla, že je důležité napravit každý ze zjištěných nedostatků v nejkratší možné době, a v tomto ohledu dále stanovila priority pro provádění konkrétních doporučení.

V otázce přiměřenosti akčního plánu předloženého řeckými orgány, pokud jde o jeho podstatu, načasování a financování navrhovaných opatření, zastává Komise názor, že v případě několika opatření bude třeba uvést další podrobnosti a/nebo vysvětlení, aby bylo možné řádně posoudit a monitorovat včasnou následnou kontrolu a provádění navrhovaných opatření. Tyto prvky jsou nezbytné také pro plné informování Evropského parlamentu a Rady, jak stanoví čl. 16 odst. 6 nařízení.

Kapitola 3 tohoto sdělení je shrnutím nápravných opatření, u kterých Komise potřebuje další informace nebo vysvětlení týkající se jejich podstaty.

Pokud jde o načasování, financování a odpovědnost za provádění jednotlivých opatření obecně, bylo provedeno níže uvedené obecné posouzení.

Načasování

Označení „probíhá“ v případě několika opatření je považováno za nedostatečné. Měly by existovat přesné časové rámce pro provádění všech navrhovaných opatření za účelem jejich monitorování, zejména v případě opatření týkajících se nákupu vybavení (opatření 12 a 38), vytvoření zvláštních systémů (opatření 1–9, pokud jde o zavedení nového systému mapování údajů o migrantech, opatření 12, 15, 35 a 48), uvedení infrastruktury do souladu s acquis (opatření 36) a plánovaných činností odborné přípravy (opatření 19, 20 a 29).

Odpovědnost

V akčním plánu předloženém řeckými orgány chybí informace o orgánech, které jsou odpovědné za provádění některých opatření a za monitorování provádění těchto opatření. Měl by být doplněn o informace o orgánech odpovědných za provádění akčního plánu jako celku a dále o samostatná opatření a příslušné možné vnitrostátní mechanismy následné kontroly provádění opatření.

Financování

Ačkoliv plán předložený řeckými orgány neobsahuje jasný a komplexní finanční plán, je zde uvedeno, že některá klíčová opatření jsou prováděna s podporou Fondu pro vnitřní bezpečnost, nebo je u nich tato podpora zamýšlena, a to jak v rámci řeckého národního programu, tak v rámci mimořádné pomoci. Řecko musí vynaložit více úsilí s cílem zajistit, aby podstatná část finančních zdrojů z nástrojů financování EU, zejména z národního programu Fondu pro vnitřní bezpečnost, byla použita včas, účinně a flexibilně. To vyžaduje další naléhavé přizpůsobení se požadavkům programu a jeho organizační struktuře, aby se zajistilo, že provádění programů bude plně odpovídat aktuálním potřebám.

V souladu s článkem 12 nařízení o Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza  9 je Komise od přijetí doporučení Rady v setrvalém kontaktu s řeckými orgány, aby společně přezkoumaly nejvhodnější způsoby řešení zjištěných nedostatků a možnosti financování těchto opatření.

Je nanejvýš důležité, aby řecké orgány bezodkladně započaly s plným prováděním řeckého národního programu Fondu pro vnitřní bezpečnost. Již byly poskytnuty dvě předběžné splátky v celkové výši přibližně 25 milionů EUR (v září 2015 a v únoru 2016). To má přímou souvislost s prováděním doporučení Rady, neboť některá opatření přímo odpovídají zjištěným potřebám. Názorným příkladem je v tomto ohledu rozvoj integrovaného kontrolního námořního systému označeného jako nejvyšší priorita financování pro řeckou pobřežní stráž (v rámci národního cíle 1 EUROSUR). Podle informací, které Řecko poskytlo již dříve, by tento projekt stál přibližně 60 milionů EUR, z nichž 75 % by bylo spolufinancováno z národního programu Fondu pro vnitřní bezpečnost.

V tomto ohledu by Řecko mělo předsunout finanční prostředky tak, aby byla v letech 2016 a 2017 většina finančních prostředků vyčleněna zejména na konkrétní cíl 2 (hranice) a cíl 3 (operační podpora – hranice), a to dřívějším provedením značných investic do vybavení pro ostrahu námořních hranic, což bylo původně plánováno na rok 2018.

S ohledem na to, že některá opatření stanovená v národním programu nejsou tolik naléhavá, mělo by Řecko rovněž zvážit možnost přehodnocení priorit některých z těchto opatření, a to i pomocí formální revize národního programu. Cílem tohoto přehodnocení priorit by mělo být vyčlenění větších finančních prostředků na opatření zaměřená na nejnaléhavější potřeby, aby se zajistilo, že budou nezbytná opatření k nápravě zjištěných nedostatků přijata včas a budou účelně a přiměřeně prováděna.

Předsunutí finančních prostředků a přehodnocení priorit zdrojů národního programu Fondu pro vnitřní bezpečnost by snížilo, ne-li zcela odstranilo, potřebu Řecka uchylovat se k častým a „ad hoc“ žádostem o naléhavou pomoc 10 se všemi riziky, která takový přístup obnáší, pokud jde o nejistotu a nedostatek dlouhodobého plánování. Tento přístup není trvale udržitelný. Nový přístup také pomůže zajistit vzájemnou doplňkovost a soulad financovaných opatření a zajistí, že nebude docházet k překrývání nebo ke vzniku mezery, pokud jde o financování.

S financováním některých opatření prostřednictvím Fondu pro vnitřní bezpečnost je úzce spojena podpora, kterou mohou poskytnout jiné subjekty, aby Řecku pomohly provést nápravná opatření. Komise uznala, že těžkosti, kterým Řecko čelí při ochraně vnějších hranic, mají dopad na celou Evropskou unii, a ve svém sdělení s názvem „Plán návratu k Schengenu“ 11 poukázala na nutnost, aby ostatní členské státy, agentury EU a Komise Řecko při provádění doporučení Rady a Komise  podpořily 12 . Z tohoto důvodu bylo Řecko ve sdělení vyzváno, aby zároveň s akčním plánem předložilo jasné „posouzení potřeb“, a umožnilo tak ostatním členským státům, agenturám EU a Komisi, aby mu poskytly včasnou a cílenou pomoc. Vzhledem k tomu, že Řecko s ohledem na dohodu EU-Turecko ze dne 18. března 2016 předložilo posouzení potřeb týkajících se navracení, vyzývá Komise naléhavě řecké orgány, aby toto posouzení doplnily o podrobné a úplné posouzení potřeb zahrnující celý soubor oblastí uvedených v doporučeních Rady a Komise 13 .

3.    Podrobné posouzení

V případě níže uvedených nápravných opatření zastává Komise názor, že pro posouzení přiměřenosti akčního plánu předloženého řeckými orgány jsou nezbytné další informace a/nebo vysvětlení.

3.1 Postup registrace

Doporučení/opatření 1 a 2: týkají se zahrnutí povinností, jejichž cílem je předejít nebezpečí skrývání se v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice o navracení 14  , do dokumentu pro „pozastavení vyhoštění“, jakož i kvality dokladů pro „dočasný pobyt“ a zlepšení zavedených a realizovaných řeckými orgány.

Podle nového postupu zrychleného zpětného přebírání zavedeného od 20. března 2016 za účelem provedení dohody EU-Turecko je Řecko vyzýváno, aby využilo výjimku dle čl. 2 odst. 2 písm. a) směrnice o navracení, tedy že by měly být použity vnitrostátní postupy 15 . Zároveň by již neměly být vydávány doklady pro dočasný pobyt, neboť podle dohody EUTurecko jsou osoby vstupující do Řecka považovány po přezkoumání jednotlivých případů v souladu s právem EU a mezinárodním právem za osoby, na které se vztahuje zpětné přebírání Tureckem. V důsledku toho se navrhovaná nápravná opatření týkající se dokladů pro dočasný pobyt stala v případě osob, které vstoupily na území Řecka počínaje 20. března, neopodstatněná. V tomto ohledu Komise žádá řecké orgány, aby pravidelně informovaly o pokroku při provádění dohody EU-Turecko, pokud jde o postup zpětného přebírání přijatý pro nelegální migranty.

Doporučení/opatření 3: pokud jde o potřebu posílit řady příslušníků řecké policie zabývajících se registrací, žádá Komise řecké orgány, aby poskytly informace o nejnovějších opatřeních a plánech a vzaly přitom v úvahu situaci po přijetí dohody EU-Turecko ze dne 18. března a potřebu urychlit postup registrace s cílem zajistit rychlý návrat migrantů, kteří nepožádají o mezinárodní ochranu, do Turecka.

Řecko poukázalo na skutečnost, že s podporou mimořádných finančních prostředků z Fondu pro vnitřní bezpečnost byla v hotspotech na ostrovech v Egejském moři zajištěna posílená přítomnost 174 příslušníků řecké policie do 30. června 2016. Není však jasné, jak tato posílená přítomnost příslušníků řecké policie bude zachována po tomto dni. Je třeba vyjasnit, zda Řecko zváží posílení personálu v hotspotech natrvalo. Tato možnost by vyřešila právní překážky omezující dobu dočasného přidělení na šest měsíců, jak se uvádí v akčním plánu, a zajistila, aby existovaly vnitrostátní kapacity, které budou schopny reagovat na budoucí migrační tlaky.

S ohledem na nedávné zprávy agentury Frontex o pracovních podmínkách na ostrově Kos není zřejmé, jak hodlá Řecko odpovědět na doporučení Komise týkající se potřeby zajistit vhodné materiální pracovní podmínky pro vyslané členy evropských jednotek pohraniční stráže v hotspotech (doporučení A 1 b)). Komise proto nepovažuje toto opatření za zcela splněné.

Doporučení/opatření 4: pokud jde o zajišťování ubytovacích zařízení pro migranty během postupu registrace, žádá Komise řecké orgány, aby informovaly také o nejnovějších plánech Řecka týkajících se ubytování migrantů, kteří nežádají o mezinárodní ochranu a kteří by měli být v zásadě podle dohody EU-Turecko ze dne 18. března navráceni do Turecka (např. o možné přeměně otevřených zařízení na zajišťovací zařízení).

Ačkoliv Komise zaznamenává díky zásahu řecké armády pokrok při zřizování hotspotů, nepodává akční plán dostatek informací o tom, jak budou v těchto zařízeních zajištěny požadované podmínky přijímání. Zejména chybí informace o tom, jak bude pro tento účel zajištěno financování (vnitrostátní nebo z prostředků EU).

Pokud jde o řešení potřeb dětí a jiných zranitelných osob, poukazuje Komise na to, že počet dodatečných míst určených pro osoby spadající do těchto skupin na ostrovech Lesbos (18), Chios (25) a Kos (32) se nezdá být s ohledem na zjištěné vysoké počty těchto osob dostatečný. V ostatních dvou hotspotech na ostrovech Leros a Samos zóny s kapacitami pro ubytování skupin zranitelných osob neexistují a ani nejsou plánovány. V tomto ohledu Komise nepovažuje toto opatření za zcela splněné.

Doporučení/opatření 5: pokud jde o možné zakoupení celostránkových čteček pro ověření pravosti cestovních dokladů při postupu registrace, akční plán nepodává dostatek informací o tom, kdy a jak bude zabezpečeno financování těchto přístrojů. Namísto požadavků na další financování by mělo Řecko v první řadě zvážit přehodnocení priorit podle svého národního programu Fondu pro vnitřní bezpečnost. Komise proto nepovažuje toto opatření za zcela splněné a naléhavě vyzývá Řecko, aby doplnilo časový rámec pro přijetí opatření v nově nastaveném národním programu Fondu pro vnitřní bezpečnost.

Doporučení/opatření 7: pokud jde o přiměřenost a dostatek kapacit IT nezbytných pro registraci migrantů v systému Eurodac, řecké orgány uvádějí, že řecká policie v současné době zkoumá potřeby ve spolupráci s agenturou eu-LISA, aby zajistila přiměřenou IT kapacitu systému. Odhaduje se, že modernizace počítačového systému bude trvat čtyři až pět měsíců. Komise proto nepovažuje toto opatření za zcela splněné a naléhavě vyzývá Řecko, aby dodatečně uvedlo vhodný a konkrétní časový rámec pro modernizaci IT systému. Komise by navíc chtěla získat informace o aktuálním stavu posouzení potřeb a plánů rozvoje IT infrastruktury pro účely podpory vhodné registrace otisků prstů do systému Eurodac, jak to bylo též projednáno s příslušnými službami Komise a agenturou eu-LISA.

Doporučení/opatření 40: nebyly poskytnuty žádné informace o nápravných opatřeních přijatých za účelem zřízení přiměřeného počtu terminálů Eurodac v přijímacím středisku v obci Fylakio. Toto by mělo být rovněž uvedeno v akčním plánu předloženém řeckými orgány.

3.2 Navracení

Doporučení/opatření 10: pokud jde o bezodkladné zahájení řízení o navracení, ohledně kterých Řecko plánovalo bližší spolupráci s agenturou Frontex a tureckými orgány, situace se s novým postupem zrychleného zpětného přebírání a novými politickými závazky v rámci dohody EU-Turecko ze dne 18. března 2016 značně změnila. V tomto ohledu by mělo Řecko podrobně uvést konkrétní právní a operativní opatření, která byla přijata nebo mají být přijata za účelem usnadnění návratu do Turecka při současném zajištění dodržování základních práv, práva EU a mezinárodního práva v průběhu celého postupu. Měly by být rovněž poskytnuty informace o tom, kolik (dalších) pracovníků bylo nebo má být nasazeno za účelem organizace řízení o navracení a jaká opatření byla v hotspotech přijata s cílem zabránit tomu, aby se nelegální migranti skrývali.

3.3 Ostraha námořních hranic

Doporučení/opatření 12: ačkoliv byla poskytnuta značně vyčerpávající odpověď o opatření, které má zavést komplexní a účinný systém pro ostrahu pobřeží v dlouhodobém horizontu, nevysvětlilo Řecko dostatečně, jak plánovaná opatření zlepší ostrahu námořních hranic ve srovnání se současnou situací a jak se budou nové a stávající kapacity doplňovat.

Pokud jde o opatření, která mají být financována z národního programu Fondu pro vnitřní bezpečnost, musí Řecko ještě poskytnout informace o tom, kdy přesně budou k dispozici posílené kapacity pro ostrahu a kdy bude zahájen příslušný postup zadání veřejných zakázek. Vzhledem k tomu, že při provádění doporučení hraje zásadní úlohu integrovaný kontrolní námořní systém (IMSS), je třeba vyjasnit jeho přípravné fáze (zavedení systému se očekává od roku 2017), a zejména uvést, zda byly stanoveny příslušné technické specifikace a kdy bude skutečně zahájen postup zadávání veřejných zakázek. S ohledem na význam složek na moři, které doplňují IMSS, Řecku stále zbývá uvést, kolik hlídkových člunů je plánováno podle národního programu Fondu pro vnitřní bezpečnost a zda plánovaný počet člunů dostatečně zajistí kapacity pro zásah na všech ostrovech. Pokud jde o aktiva, pro která se předpokládá financování podle konkrétních opatření národního programu Fondu pro vnitřní bezpečnost (dvě pobřežní hlídková plavidla a jedno vozidlo s termovizí), mělo by Řecko v příslušném orientačním časovém plánu uvést, kdy budou tato aktiva zakoupena a kdy budou plně v provozu.

3.4 Analýza rizik

Doporučení/opatření 15 and 16: pokud jde o navrhovaná nápravná opatření týkající se vytvoření systému analýzy rizik na místní úrovni a provedení analýzy rizik, Komise by ráda zdůraznila, že tato opatření by měla být přednostně učiněna v souladu s modelem společné integrované analýzy rizik.

3.5 Lidské zdroje a vzdělávání

Pro nápravná opatření týkající se vzdělávání by měly být poskytnuty informace o počtu příslušníků pohraniční stráže vycvičených po hodnotící návštěvě v listopadu 2015 a o počtu příslušníků, který bude v jednotlivých plánovaných programech odborné přípravy vycvičen, a dále časový rámec pro plánované činnosti v oblasti odborné přípravy (doporučení/opatření: 16, 17, 19, 20, 21, 29 a 49).

3.6 Postupy hraničních kontrol

Pokud jde o nápravná opatření za účelem uvedení postupu hraničních kontrol do souladu s acquis, k nimž byly ze strany řecké policie rozeslány pokyny hraničním přechodům, je třeba poskytnout informace o použitém druhu mechanismu dohledu / následné kontroly, jehož pomocí se ověří, zda jsou pokyny skutečně plněny (doporučení/opatření : 16, 17, 22, 23, 26, 28, 29, 30, 33 a 49).

Doporučení/opatření 27: v březnu bylo plánováno zaslání oběžníku, kterým se pozastavuje „výjimečný přístup, pokud jde o rekreační lodě připlouvající ze třetích zemí“, aby byla kontrola rekreačních lodí uvedena do souladu se Schengenským hraničním kodexem. Komise zastává názor, že navrhovaná nápravná opatření přijatá za účelem pozastavení výjimečného přístupu – přístupu, který není v souladu se Schengenským hraničním kodexem – nejsou dostatečná pro nápravu nedostatků z dlouhodobého hlediska. Tento výjimečný přístup by měl být zrušen a kontroly rekreačních lodí by měly být uvedeny do souladu se Schengenským hraničním kodexem.

Doporučení/opatření 37: Řecko uvedlo, že existují správní omezení v rámci řecké policie a právně závazné povinnosti, které brání doporučenému přemístění střediska pro ostrahu z Nea Vyssa do regionálního střediska pro integrovanou správu hranic a monitorování na policejním ředitelství v Orestiadě, i když by toto přemístění pomohlo zajistit komplexnější přehled o situaci a policejnímu ředitelství v Orestiadě by umožnilo monitorovat a operovat účinněji (včetně úspory lidských zdrojů sloučením dvou středisek). Komise žádá Řecko, aby uvedlo podrobnosti o těchto správních omezeních a právně závazných povinnostech.

Doporučení/opatření 38: pokud jde o dokončení instalace vysílačů GPS do hlídkujících vozidel nebo jednotek, což umožní středisku pro ostrahu monitorovat jejich polohu, bylo uvedeno, že projekt byl v důsledku finančních a jiných překážek zastaven v počáteční fázi, a proto bude zadána nová studie za účelem lepšího technického a dostupnějšího řešení.

Komise žádá více podrobností o konkrétních překážkách, proč je třeba nová studie a jaký je plánovaný časový horizont pro zadání a vypracování studie. Komise je toho názoru, že účinnějším řešením by mohla být výměna osvědčených postupů s ostatními členskými státy.

3.7 Infrastruktura a vybavení

Doporučení/opatření 44: v akčním plánu předloženém řeckými orgány se uvádí, že budou přijata „vhodná opatření“ s cílem rozšířit ověřovací aplikaci Vízového informačního systému, aby byly všechny informace, které jsou v uvedeném systému uloženy, poskytnuty první linii pro účely usnadnění přezkumu podmínek vstupu. Bude třeba uvést, jaká opatření budou přijata a v jakém časovém horizontu.

3.8 Obecné doporučení

Doporučení/opatření 50: pokud jde o odpovídající opatření, která by mělo Řecko přijmout s cílem zajistit, aby byla prováděna ochrana všech jeho vnějších hranic a aby byla tato ochrana uvedena do souladu se schengenským acquis, Řecko uvedlo, že bude úzce spolupracovat s agenturou Frontex, aby bylo zajištěno, že státní příslušníci třetích zemí budou moci na hranici s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií opustit území Řecka jen na určených hraničních přechodech. Řecko také dokončuje posouzení svých potřeb ohledně dalšího personálu v blízkosti hraničních přechodů.

Vzhledem k nedávným událostem na západním Balkáně, konkrétně ke skutečnosti, že země na západobalkánské trase přestaly uplatňovat přístup propouštění osob, navrhla agentura Frontex přizpůsobit svou operační podporu na řeckých hranicích s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií (a Albánií) v rámci plnohodnotných společných operací 16 . S ohledem na kritickou situaci a potřebu dalšího personálu poblíž hraničních přechodů, kterou vyjádřilo Řecko, Komise naléhavě Řecko žádá, aby dokončilo posouzení potřeb a pozitivně reagovalo na návrh agentury Frontex.

Pokud jde o nápravná opatření týkající se provádění systematičtějších kontrol migrantů na pevnině a v blízkosti severních hranic, kterými se zajistí jejich registrace a ověří jejich totožnost a k nimž řecká policie rozeslala pokyny, je třeba poskytnout informace o požadovaném mechanismu dohledu / následné kontroly, aby bylo možno zjistit, zda jsou pokyny plně prováděny.

Pokud jde o informace o ubytovacích možnostech, jež řecká policie poskytla migrantům, kteří nepobývají v přijímacích/registračních či zajišťovacích střediscích, je Řecko vyzýváno, aby tato opatření bezodkladně provedlo.

Řecko by také mělo pečlivě sledovat situaci, včetně jakýchkoli změn v migračních trasách, a podle nutnosti se jí přizpůsobit přijetím veškerých nezbytných opatření, včetně těch, která jsou uvedena v doporučení Komise.

4.    Závěr

S ohledem na výše uvedené posouzení dospěla Komise k závěru, že Řecko dosáhlo značného pokroku. Je však třeba akční plán předložený řeckými orgány dále zlepšit, aby komplexně řešil nedostatky zjištěné při hodnocení provedeném v listopadu 2015. Jmenovitě je u řady opatření potřeba více objasnit načasování, odpovědnost a finanční plánování. Některá opatření navíc nelze dosud považovat za přiměřeně řešená či splněná. Také je v případě některých opatření třeba poskytnout další podstatné informace nebo vysvětlení. Komise žádá Řecko, aby poskytlo tyto další informace a vysvětlení do dne 26. dubna 2016, a nabízí svou setrvalou pomoc v duchu sdělení Komise s názvem „Plán návratu k Schengenu“.

(1)

SN 28/16.

(2)

COM (2016) 120 final ze dne 4. března 2016.

(3)

Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27.

(4)

Nařízení (ES) č. 562/2006 Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1; kodifikované znění zveřejněno v Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s.1).

(5)

Do jednoho měsíce, pokud doporučení Rady dospěje k závěru, že hodnocený členský stát závažným způsobem zanedbal své povinnosti.

(6)

C(2016) 450.

(7)

Dokument Rady 5895/16 ze dne 12. února 2016.

(8)

C(2016) 1219.

(9)

Nařízení (EU) č. 515/2014 Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143) (dále jen nařízení o Fondu pro vnitřní bezpečnost – hranice a víza).

(10)

Komise v minulém roce od začátku migrační krize poskytla Řecku přibližně 180 milionů EUR jako mimořádnou pomoc (buď přímo řeckým orgánům, nebo mezinárodním organizacím/agenturám EU).

(11)

COM(2016) 120 ze dne 4. března 2016.

(12)

Tabulka uvedená v příloze II sdělení Komise „Plán návratu k Schengenu“ uvádí přehled těch doporučení, u kterých by Komise a agentury EU měly přispět k zajištění jejich plného a včasného provedení.

(13)

Viz také níže uvedené připomínky k opatřením 3, 12 a 50.

(14)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).

(15)

V případě, že se Řecko rozhodne využít výjimku podle čl. 2 odst. 2 písm. a), neměla by být úroveň ochrany dotčených osob méně příznivá, než jim zaručují články směrnice o navracení, které se týkají omezení používání donucovacích opatření, odkladu vyhoštění, neodkladné zdravotní péče a potřeb dětí a jiných skupin zranitelných osob, podmínek zajištění a dodržování zásady nenavracení, to vše v souladu s čl. 4 odst. 4 uvedené směrnice, nebo případně záruky podle azylového acquis EU.

(16)

Dopis výkonného ředitele agentury Frontex pana Fabrice Leggeriho generálnímu tajemníkovi panu Tzanetosi Fillippakosovi ze dne 15. března 2016.