52016AR5838

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52016AR5838 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52016AR5838

Help

Stanovisko Evropského výboru regionů Finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie

Úř. věst. C 306, 15.9.2017, p. 64–80 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

15.9.2017

Úřední věstník Evropské unie

C 306/64

Stanovisko Evropského výboru regionů Finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie

(2017/C 306/12)

Zpravodaj:

Michiel Rijsberman (NL/ALDE), člen výkonné rady provincie Flevoland

Odkaz:

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1305/2013, (EU) č. 1306/2013, (EU) č. 1307/2013, (EU) č. 1308/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a (EU) č. 652/2014 a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU

COM(2016) 605 final

I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

Článek 27

Změnit odstavec 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Každý orgán s výjimkou Komise může ve svém oddíle rozpočtu převádět prostředky:

a)	z jedné hlavy do druhé do maximální výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;

a)	z jedné hlavy do druhé do maximální výše 10 % prostředků pro daný rozpočtový rok uvedených v rozpočtové položce, ze které se převod provádí;

b)	z jedné kapitoly do druhé bez omezení.

b)	z jedné kapitoly do druhé bez omezení;

c)	z roku n do roku n + 1 do maximální výše 10 % celkových prostředků rozpočtu orgánu k převedení nevyužitých prostředků ze všech rozpočtových položek do určitých rozpočtových položek, které jsou určeny k financování projektů orgánu v oblasti nemovitostí, jak jsou definovány v čl. 258 odst. 5 .

Odůvodnění

Za účelem využití všech dostupných prostředků v rozpočtu by mělo být umožněno převést nevyužité prostředky do následujícího roku k úhradě nájmu, úvěrů na budovy nebo nákladů na údržbu budov orgánu (definici projektů orgánu v oblasti nemovitostí uvádí čl. 258 odst. 5)).

Pozměňovací návrh 2

Článek 39

Změnit odstavec 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(…) K návrhu rozpočtu Komise přikládá:

a )	důvody toho, proč návrh rozpočtu obsahuje odhady odlišné od odhadů učiněných ostatními orgány;

a)	srovnávací tabulku obsahující návrh rozpočtu Komise pro ostatní orgány a původní finanční požadavky těchto orgánů zaslané Evropské komisi;

b )	každý pracovní dokument, který považuje za užitečný pro plány pracovních míst orgánů. Každý takový pracovní dokument, v němž bude uveden nejaktuálnější schválený plán pracovních míst, zachycuje:

b )	důvody toho, proč návrh rozpočtu obsahuje odhady odlišné od odhadů učiněných ostatními orgány;

c )	každý pracovní dokument, který považuje za užitečný pro plány pracovních míst orgánů. Každý takový pracovní dokument, v němž bude uveden nejaktuálnější schválený plán pracovních míst, zachycuje:

(…)

Odůvodnění

Otázka nadnesená v tomto pozměňovacím návrhu je pro VR jakožto instituci důležitá. Účelem pozměňovacího návrhu je stanovit, aby Komise měla povinnost zapracovat do svého návrhu rozpočtu původní rozpočet v podobě schválené jednotlivými institucemi (např. plenárním shromážděním VR), tak aby byly jednostranné změny provedené Komisí viditelné a transparentní. Zvýšily by se tím možnosti VR pro vyjednávání s Parlamentem a Radou v rámci rozpočtového procesu.

Pozměňovací návrh 3

Článek 123

Změnit

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Článek 123	Článek 123
Křížové spoléhání se na audity	Křížové spoléhání se na audity
Pokud byl audit finančních výkazů a zpráv, které dokládají využití finančního příspěvku Unie, založený na mezinárodně uznávaných standardech poskytujících přiměřenou jistotu proveden nezávislým auditorem, je tento audit základem celkové jistoty, jak je případně blíže upřesněno v odvětvových pravidlech.	Pokud byl audit finančních výkazů a zpráv, které dokládají využití finančního příspěvku Unie, založený na mezinárodně uznávaných standardech poskytujících přiměřenou jistotu proveden nezávislým auditorem, je tento audit základem celkové jistoty, jak je případně blíže upřesněno v odvětvových pravidlech. Informace, které jsou již k dispozici na úrovni řídicího orgánu, by měly být využity v co největší míře, aby nebylo nutné žádat o ně příjemce znovu.

Odůvodnění

Nepřiměřené požadavky na audit jsou spojeny se značným rizikem pro orgány regionální samosprávy i pro malé a střední podniky. Zjednodušením by se měla snížit auditní zátěž pro příjemce a audit by měl být omezen pouze na jeden auditní orgán. První úroveň kontroly namísto navracení příjemci, kontrolní pyramida namísto kontrolní věže.

Pozměňovací návrh 4

Článek 125

Změnit

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Článek 125	Článek 125
Převod prostředků na nástroje zřízené podle tohoto nařízení nebo podle odvětvových nařízení	Převod prostředků na nástroje zřízené podle tohoto nařízení nebo podle odvětvových nařízení
Prostředky přidělené členským státům v rámci sdíleného plnění mohou být na jejich žádost převedeny na nástroje zřízené podle tohoto nařízení nebo podle odvětvových nařízení. Komise vynakládá tyto prostředky v souladu s čl. 61 odst. 1 písm. a) nebo c) pokud možno ve prospěch dotčeného členského státu. Prostředky přidělené členským státům v rámci sdíleného plnění mohou být mimoto na jejich žádost použity k posílení schopnosti EFSI nést riziko. V těchto případech se použijí pravidla EFSI.	Prostředky přidělené členským státům v rámci sdíleného plnění mohou být na jejich žádost a za výslovného souhlasu dotčených místních a regionálních orgánů a řídicích orgánů převedeny na nástroje zřízené podle tohoto nařízení nebo podle odvětvových nařízení. Komise vynakládá tyto prostředky v souladu s čl. 61 odst. 1 písm. a) nebo c) pokud možno ve prospěch dotčených oblastí (regionů a/nebo místní oblasti) dotčeného členského státu. Prostředky přidělené členským státům v rámci sdíleného plnění mohou být mimoto na jejich žádost použity k posílení schopnosti EFSI nést riziko. V těchto případech se použijí pravidla EFSI.

Odůvodnění

Toto doplnění uvádí článek 125 do souladu s pozměňovacím návrhem 6 stanoviska VR k této věci.

Pozměňovací návrh 5

Článek 265

Změnit odstavec 6

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Vkládá se nový článek 30a, který zní:	Vkládá se nový článek 30a, který zní:
„Článek 30a	„Článek 30a
1. Část prostředků z ESI fondů přidělených členskému státu může být na žádost tohoto členského státu a se souhlasem Komise převedena na jeden či více nástrojů zřízených podle finančního nařízení nebo podle odvětvových nařízení nebo k posílení schopnosti EFSI nést riziko v souladu s článkem 125 finančního nařízení. Žádost o převod přidělených prostředků z ESI fondů je nutno předložit do 30. září.	1. Část prostředků z ESI fondů přidělených členskému státu může být na žádost tohoto členského státu v souladu s čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení a se souhlasem Komise převedena na jeden či více nástrojů zřízených podle finančního nařízení nebo podle odvětvových nařízení nebo k posílení schopnosti EFSI nést riziko v souladu s článkem 125 finančního nařízení. Tuto žádost lze předložit z podnětu dotčených místních a regionálních orgánů a řídicích orgánů. Žádost o převod přidělených prostředků z ESI fondů je nutno předložit do 30. září.
2. Převést lze pouze finanční prostředky na budoucí roky ve finančním plánu programu.	2. Převést lze pouze finanční prostředky na budoucí roky ve finančním plánu programu.
3. Žádost doprovází návrh na změnu programu nebo programů, z nichž bude převod učiněn. V souladu s čl. 30 odst. 2 se provedou odpovídající změny programu a dohody o partnerství, jež stanoví celkovou částku převedenou na Komisi pro každý příslušný rok.“	3. Žádost doprovází návrh na změnu programu nebo programů, z nichž bude převod učiněn. V souladu s čl. 30 odst. 2 se provedou odpovídající změny programu a dohody o partnerství, jež stanoví celkovou částku převedenou na Komisi pro každý příslušný rok.
	4. Komise převod prostředků ověří a schválí pouze v případě, že žádost předloženou členským státem podpoří a schválí rovněž dotčené místní a regionální orgány a řídicí orgány.
	5. Část jednoho nebo více finančních nástrojů zřízených podle finančního nařízení nebo prostředky podle odvětvových nařízení nebo prostředky k posílení schopnosti EFSI nést riziko v souladu s článkem 125 finančního nařízení mohou být převedeny do ESI fondů za stejných podmínek jako v prvním odstavci.“

Odůvodnění

VR podporuje požadavek větší flexibility, nicméně uznává riziko, které by článek 30a znamenal např. z hlediska centralizace a subsidiarity. Místní a regionální orgány by proto během třístranného jednání podpořily vypuštění článku 30a. V případě, že by byl článek 30a zachován, je však pro VR zásadní, aby místní a regionální orgány a řídicí orgány musely udělit výslovný souhlas s jakýmkoli převodem prostředků, který má být schválen. Převody by neměly být podporovány z důvodů subsidiarity a potřeby strukturálních investic.

Pozměňovací návrh 6

Článek 265

Změnit odst. 13 druhý pododstavec

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
13. Vkládá se nový článek 39a, který zní:	13. Vkládá se nový článek 39a, který zní:
(…)	(…)
2. Příspěvek uvedený v odstavci 1 nesmí překročit 25 % celkové podpory poskytnuté konečným příjemcům finančních prostředků. V méně rozvinutých regionech uvedených v čl. 120 odst. 3 písm. b) může finanční příspěvek překročit 25 %, je-li to řádně odůvodněno v předběžném posouzení, nesmí však přesáhnout 50 %. Celková podpora uvedená v tomto odstavci zahrnuje celkovou výši nových půjček a zaručených půjček, jakož i kapitálových a kvazikapitálových investic poskytnutých konečným příjemcům finančních prostředků. Zaručené půjčky uvedené v tomto odstavci se zohledňují pouze v rozsahu, v jakém jsou prostředky z ESI fondů přiděleny na smlouvy o zárukách, a to podle výpočtu založeného na obezřetném předběžném posouzení rizik se zahrnutím více částek příslušných nových půjček.	2. Příspěvek uvedený v odstavci 1 nesmí překročit 25 % celkové podpory poskytnuté konečným příjemcům finančních prostředků. V méně rozvinutých regionech a přechodových regionech uvedených v čl. 120 odst. 3 písm. b) může finanční příspěvek překročit 25 %, je-li to řádně odůvodněno v předběžném posouzení, nesmí však přesáhnout 50 %. Celková podpora uvedená v tomto odstavci zahrnuje celkovou výši nových půjček a zaručených půjček, jakož i kapitálových a kvazikapitálových investic poskytnutých konečným příjemcům finančních prostředků. Zaručené půjčky uvedené v tomto odstavci se zohledňují pouze v rozsahu, v jakém jsou prostředky z ESI fondů přiděleny na smlouvy o zárukách, a to podle výpočtu založeného na obezřetném předběžném posouzení rizik se zahrnutím více částek příslušných nových půjček.
(…)	(…)

Odůvodnění

Toto opatření souhrnného nařízení má umožnit využívání prostředků strukturálních fondů k podpoře investičních platforem EFSI. Tímto návrhem se rozšiřuje geografická oblast působnosti dodatečné flexibility, aby byl zaručen větší příspěvek ESI fondů než 25 % celkové podpory, je-li to odůvodněno v předběžném posouzení.

To umožní větší flexibilitu při koncipování fondů tak, aby odrážely odvětvové a místní podmínky, přičemž by zároveň měla být zachována dostatečná kontrola nad zneužitím flexibility tím, že každá aktivace přesahující 25 % bude muset být odůvodněna v předběžném posouzení.

Pozměňovací návrh 7

Článek 265

Změnit odst. 13 šestý pododstavec

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
13. Vkládá se nový článek 39a, který zní:	13. Vkládá se nový článek 39a, který zní:
(…)	(…)
6. Při provádění finančních nástrojů podle čl. 38 odst. 1 písm. c) musí subjekty uvedené v odstavci 2 tohoto článku zajistit soulad s platnými právními předpisy, včetně pravidel vztahujících se na ESI fondy, poskytování státní podpory, zadávání veřejných zakázek a příslušných norem a platných právních předpisů v oblasti prevence praní peněz, boje proti terorismu, daňových podvodů a úniků. Tyto subjekty nesmějí využívat struktury pro vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména systémy agresivního daňového plánování, nebo postupy, které nesplňují kritéria řádné správy v oblasti daní, jak jsou stanovena v právních předpisech EU , včetně doporučení a sdělení Komise nebo jakéhokoli jejího formálního oznámení , ani se do takových struktur zapojovat. Nesmějí být usazeny na územích, jejichž soudy při uplatňování mezinárodně uznávaných daňových standardů týkajících se transparentnosti a výměny informací nespolupracují s Unií, a v souvislosti s prováděním finančních operací udržovat obchodní styky se subjekty tam usazenými. Tyto subjekty mohou v rámci své odpovědnosti uzavírat s finančními zprostředkovateli dohody týkající se provádění finančních operací. Požadavky uvedené v tomto odstavci začlení do svých smluv s finančními zprostředkovateli, kteří byli vybráni za účelem účasti na provádění finančních operací na základě těchto dohod.	6. Při provádění finančních nástrojů podle čl. 38 odst. 1 písm. c) musí subjekty uvedené v odstavci 2 tohoto článku zajistit soulad s platnými právními předpisy, včetně pravidel vztahujících se na ESI fondy, poskytování státní podpory, zadávání veřejných zakázek a příslušných norem a platných právních předpisů v oblasti prevence praní peněz, boje proti terorismu, daňových podvodů a úniků. Tyto subjekty nesmějí využívat struktury pro vyhýbání se daňovým povinnostem, zejména systémy agresivního daňového plánování, nebo postupy, které nesplňují kritéria řádné správy v oblasti daní, jak jsou stanovena v právních předpisech EU , závěrech Rady, doporučeních a sděleních Komise nebo jiných formálních pokynech Komise na tomto základě , ani se do takových struktur zapojovat. Nesmějí být usazeny na územích, jejichž soudy při uplatňování mezinárodně uznávaných daňových standardů týkajících se transparentnosti a výměny informací nespolupracují s Unií, a v souvislosti s prováděním finančních operací udržovat obchodní styky se subjekty tam usazenými. Tyto subjekty mohou v rámci své odpovědnosti uzavírat s finančními zprostředkovateli dohody týkající se provádění finančních operací. Požadavky uvedené v tomto odstavci začlení do svých smluv s finančními zprostředkovateli, kteří byli vybráni za účelem účasti na provádění finančních operací na základě těchto dohod.

Odůvodnění

Podle VR mohou nezbytnou právní jistotu ohledně ustanovení o vyhýbání se daňovým povinnostem zajistit pouze závazné právní předpisy. V návaznosti na jednání GŘ pro rozpočet se zpravodajem toto GŘ uznalo požadavek právní jistoty vznesený Výborem regionů a souhlasilo s tím, že text změní a použije výraz „formální pokyny“.

Pozměňovací návrh 8

Článek 265

Změnit odstavec 16

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V čl. 42 odst. 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

Článek 42 se mění takto :

(…)

v odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:

V případě akciových nástrojů zaměřených na podniky uvedených v čl. 37 odst. 4, v souvislosti s nimiž byla do 31. prosince 2018 podepsána dohoda o financování uvedená v čl. 38 odst. 7 prvním pododstavci písm. b) a které do konce období způsobilosti investovaly alespoň 55 % programových prostředků vyčleněných v rámci příslušné dohody o financování, je možné omezené částky plateb investic do konečných příjemců, které mají být uskutečňovány po dobu nepřesahující čtyři roky po skončení období způsobilosti, považovat za způsobilé výdaje, pokud jsou vypláceny na účelově vázaný účet zřízený zvlášť k tomuto účelu a za předpokladu, že jsou dodržována pravidla státní podpory a splněny všechny níže uvedené podmínky.

b)	v odstavci 5 se první pododstavec nahrazuje tímto: (…)

Odůvodnění

Jediný údaj, kde se navrhuje změna, je 2017 (na 2018). V zájmu zahrnutí těchto finančních nástrojů i přesto, že období způsobilosti skončí v roce 2023, je v nařízení o společných ustanoveních stanoveno, že za určitých přesně vymezených podmínek lze finanční prostředky vyčlenit na výdaje i po uzavření programu, pokud byla příslušná dohoda o financování uzavřena do 31. prosince 2017.

Vzhledem k době do podpisu dohod o financování se správci fondu se lhůta do konce roku 2017 považuje za prakticky nesplnitelnou, což může některé správní orgány odradit od náležitého směřování svých přídělů z ESI fondů do obzvlášť slibných oblastí, na něž se zaměřují soukromé kapitálové fondy.

Spolehlivé průzkumy trhu naznačují, že by v Evropě bylo možné podporovat z ESI fondů značný počet kapitálových investic – se značnými dopady na zaměstnanost a růst –, pokud by lhůta byla prodloužena do 31. prosince 2018, aniž by bylo nutné měnit některé z ostatních parametrů a zajistit ESI fondy před rizikem „zaparkování prostředků“.

Pozměňovací návrh 9

Článek 265

Změnit odstavec 17

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
17. Vkládá se nový článek 43a, který zní:	17. Vkládá se nový článek 43a, který zní:
„Článek 43a	„Článek 43a
Rozdílné zacházení s investory	Rozdílné zacházení s investory
1. Podpora z ESI fondů na finanční nástroje investované ve prospěch konečných příjemců finančních prostředků a výnosy a jiné příjmy, jako jsou úroky, poplatky za záruky, dividendy, kapitálové výnosy nebo jiné příjmy vytvořené těmito investicemi, které mohou být připsány podpoře z ESI fondů, lze použít za účelem rozdílného zacházení se soukromými investory, jakož i EIB při využívání záruky EU podle nařízení (EU) 2015/1017. Toto rozdílné zacházení je odůvodněno potřebou přilákat doplňkové soukromé zdroje.	1. Podpora z ESI fondů na finanční nástroje investované ve prospěch konečných příjemců finančních prostředků a výnosy a jiné příjmy, jako jsou úroky, poplatky za záruky, dividendy, kapitálové výnosy nebo jiné příjmy vytvořené těmito investicemi, které mohou být připsány podpoře z ESI fondů, lze použít za účelem rozdílného zacházení se soukromými investory, jakož i EIB při využívání záruky EU podle nařízení (EU) 2015/1017. Toto rozdílné zacházení je odůvodněno potřebou přilákat doplňkové soukromé zdroje. (…)“
2. Potřeba a míra rozdílného zacházení podle odstavce 1 se určí v předběžném hodnocení. (…)“

Odůvodnění

Tento odstavec je redundantní, neboť v čl. 37 odst. 2 písm. c) se již uvádí: „Takovéto předběžné posouzení zahrnuje: […] je-li to relevantní, posouzení potřeby a míry preferenčního odměňování s cílem přilákat doplňkové prostředky od soukromých investorů“. Odstavec by se proto měl vyškrtnout.

Pozměňovací návrh 10

Článek 265

Změnit odstavec 24

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
Článek 61 se mění takto:	Článek 61 se mění takto:
v odstavci 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno aa), které zní:	v odstavci 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno aa), které zní:
„použití paušální procentní sazby čistých příjmů stanovené členským státem pro daný sektor nebo subsektor, na nějž se nevztahuje písmeno a). Před použitím paušální sazby se příslušný auditní orgán přesvědčí , že paušální sazba byla stanovena podle přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody založené na údajích z minulých let nebo objektivních kritériích.“;	„použití paušální procentní sazby čistých příjmů stanovené členským státem pro daný sektor nebo subsektor, na nějž se nevztahuje písmeno a). Před použitím paušální sazby příslušný řídicí orgán s předchozím souhlasem auditního orgánu zajistí , aby paušální sazba byla stanovena podle přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody založené na údajích z minulých let nebo objektivních kritériích.“;

Odůvodnění

Paušální sazba (metoda) by měla být předem schválena jinak by ustanovení neposkytovalo žádnou právní jistotu.

Pozměňovací návrh 11

Článek 265

Změnit odstavec 26

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

26. Článek 67 se mění takto:

(…)

ii)	doplňuje se nové písmeno e), které zní:

ii)	doplňuje se nové písmeno e), které zní:

„e)

financování, které nesouvisí s náklady příslušných operací, nýbrž je založeno na splnění podmínek týkajících se dosažení pokroku při provádění nebo plnění cílů programů. Podrobné možnosti týkající se podmínek financování a jejich uplatňování jsou stanoveny v aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu se zmocněním stanoveným v článku 5.“;

„e)

financování, které nesouvisí s náklady příslušných operací, nýbrž je založeno na splnění podmínek týkajících se dosažení pokroku při provádění nebo plnění cílů programů. Podrobné možnosti týkající se podmínek financování a jejich uplatňování , jakož i požadavky na audit, jsou stanoveny v aktech v přenesené pravomoci přijatých v souladu se zmocněním stanoveným v článku 5.“;

Odůvodnění

Zahrnout do aktů v přenesené pravomoci požadavky na audit týkající se sestavování rozpočtu podle výkonnosti povede již předem k větší právní jistotě.

Pozměňovací návrh 12

Článek 265

Změnit odstavec 27

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

27. Článek 68 se nahrazuje tímto:

„Článek 68

Paušální financování nepřímých nákladů týkajících se grantů a vratné pomoci

Pokud provádění operace vede ke vzniku nepřímých nákladů, lze tyto náklady vypočítat prostřednictvím jedné z následujících paušálních sazeb:

a)	paušální sazbou až do výše 25 % způsobilých přímých nákladů za předpokladu, že se tato sazba vypočte na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu nebo metody, která se v rámci režimů pro granty financované výhradně členským státem uplatňuje na obdobný druh operace a příjemce;

a)	paušální sazbou až do výše 25 % způsobilých přímých nákladů za předpokladu, že se tato sazba vypočte na základě přiměřené, spravedlivé a ověřitelné metody výpočtu nebo metody, která se v rámci režimů pro granty financované výhradně členským státem uplatňuje na obdobný druh operace a příjemce;

b)	paušální sazbou až do výše 15 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance, aniž by se od členského státu požadovalo provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby;

b)	paušální sazbou až do výše 15 % způsobilých přímých nákladů na zaměstnance, aniž by se od členského státu požadovalo provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby;

c)	paušální sazbou způsobilých přímých nákladů na základě stávajících metod a odpovídajících sazeb platných v rámci politik Unie pro obdobný druh operace a příjemce.

c)	paušální sazbou způsobilých přímých nákladů na základě stávajících metod a odpovídajících sazeb platných v rámci politik Unie pro obdobný druh operace a příjemce.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, pokud jde o definici paušální sazby a související metody uvedené v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce.“;

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 149, které doplní definici paušální sazby a související metody uvedené v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce.“;

Odůvodnění

Akty v přenesené pravomoci nesmí ohrozit právní jistotu.

Pozměňovací návrh 13

Článek 265

Změnit odstavec 28

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

28. vkládají se nové články 68a a 68b, které znějí:

(…)

28. vkládají se nové články 68a a 68b, které znějí:

(…)

1.	Přímé náklady na zaměstnance v rámci operace lze vypočítat paušálně až do výše 20 % jiných přímých nákladů, než jsou náklady na zaměstnance v rámci uvedené operace.

1.	Přímé náklady na zaměstnance v rámci operace lze vypočítat paušálně až do výše 20 % jiných přímých nákladů, než jsou náklady na zaměstnance v rámci uvedené operace, aniž by se od členského státu požadovalo provedení výpočtu ke stanovení použitelné sazby .

Odůvodnění

To je skutečné zjednodušení, které poskytuje právní jistotu.

Pozměňovací návrh 14

Článek 265

Změnit odstavec 52

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 127 se mění takto:

a)	v odst. 1 třetím pododstavci se odkaz na „čl. 59 odst. 5 druhý pododstavec finančního nařízení“ nahrazuje slovy „čl. 62 odst. 5 druhého pododstavce finančního nařízení“;

a)	v odst. 1 třetím pododstavci se odkaz na „čl. 59 odst. 5 druhý pododstavec finančního nařízení“ nahrazuje slovy „čl. 62 odst. 5 druhého pododstavce finančního nařízení“;

(aa)	do odstavce 1 se vkládá text, který zní: Měla by být dodržována zásada proporcionality tím, že počet auditů bude minimální;

b)	v odst. 5 písm. a) se odkaz na „čl. 59 odst. 5 druhý pododstavec finančního nařízení“ nahrazuje slovy „čl. 62 odst. 5 druhým pododstavcem finančního nařízení“.

b)	v odst. 5 písm. a) se odkaz na „čl. 59 odst. 5 druhý pododstavec finančního nařízení“ nahrazuje slovy „čl. 62 odst. 5 druhým pododstavcem finančního nařízení“;

c)	odstavec 7 se zrušuje .

Odůvodnění

Počet auditů by měl být omezen na minimum nutné ke splnění požadavků na omezení kontrolní zátěže.

Pozměňovací návrh 15

Článek 265

Vložit nový odstavec za odstavec 57

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	V čl. 142 odst. 1 písm. b) se doplňuje nový text, který zní: „a přesahuje 5 % celkové částky způsobilých nákladů uvedených v žádosti o platbu“.

Odůvodnění

Na tuto skutečnost bylo poukázáno na schůzi zainteresovaných stran a zpravodaj obdržel rovněž k této otázce písemné připomínky zainteresovaných stran od CPMR, LGA a Nové Akvitánie. Ustanovení týkající se pozastavení plateb by měla připouštět větší flexibilitu.

Pozměňovací návrh 16

Článek 265

Změnit odstavec 60

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
V článku 152 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:	V článku 152 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:
„Je-li výzva k podávání návrhů zahájena před vstupem nařízení XXX/YYY, kterým se mění toto nařízení, v platnost, řídicí orgán (nebo monitorovací výbor v případě programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce) může rozhodnout, že se povinnost stanovená v čl. 67 odst. 2a neuplatňuje po dobu nejvýše šesti měsíců od data vstupu nařízení XXX/YYY v platnost . Pokud je doklad, který stanoví podmínky podpory, poskytnut příjemci ve lhůtě šesti měsíců počínaje datem vstupu nařízení XXX/YYY v platnost, může řídicí orgán rozhodnout o neuplatňování těchto pozměněných ustanovení.“	„Je-li výzva k podávání návrhů zahájena před vstupem nařízení XXX/YYY, kterým se mění toto nařízení, v platnost, řídicí orgán (nebo monitorovací výbor v případě programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce) může rozhodnout, že se povinnost stanovená v čl. 67 odst. 2a neuplatňuje. Pokud je doklad, který stanoví podmínky podpory, poskytnut příjemci ve lhůtě šesti měsíců počínaje datem vstupu nařízení XXX/YYY v platnost, může řídicí orgán rozhodnout o neuplatňování těchto pozměněných ustanovení.“

Odůvodnění

Toto prodloužení přechodného období pro zavedení nových paušálních sazeb by řídicím orgánům umožnilo lépe se připravit (zejména pokud jde o analýzu údajů) v bezpečnějším právním prostředí.

Pozměňovací návrh 17

Článek 267

Vložit nový odstavec za odstavec 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

V čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013 se písmeno a) nahrazuje tímto:

Změna programů rozvoje venkova

Žádosti členských států o změnu programů se schvalují podle těchto postupů:

„a)	Komise prostřednictvím prováděcích aktů rozhodne o žádostech o změnu programů, které se týkají zvýšení míry příspěvku z EZFRV u jednoho či více opatření.“

Odůvodnění

Hlavním cílem návrhu je zjednodušit správu fondů a zaručit určitou míru flexibility. Návrh Komise však zpřísňuje správní a administrativní pravidla pro místní a regionální orgány. Proto je třeba text doplnit

Pozměňovací návrh 18

Článek 267

Odstavec 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Článek 36 se mění takto:

a)	odstavec 1 se mění takto:

a)	odstavec 1 se mění takto:

písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)	nástroj ke stabilizaci příjmu ve formě finančních příspěvků do vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům ve všech odvětvích v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.“;

ii)

doplňuje se nové písmeno d), které zní:

„d)	nástroj ke stabilizaci příjmu ve formě finančních příspěvků do vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům v konkrétním odvětví v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.“;

doplňuje se nové písmeno d), které zní:

„d)	nástroj ke stabilizaci příjmu ve formě finančních příspěvků do vzájemných fondů k poskytování kompenzací zemědělcům v konkrétním odvětví v důsledku výrazného poklesu jejich příjmů.“;

Odůvodnění

Upřednostňovat využívání nástrojů řízení rizik, zejména záruk, spíše posiluje záruční systém, než aby bylo přínosné pro zemědělce. Posílení těchto nástrojů by mohlo snížit finanční prostředky určené na rozvoj venkova, které jsou nezbytné pro soudržnost venkovských oblastí.

Pozměňovací návrh 19

Článek 267

Vložit nový odstavec za odstavec 7

Text navržený Komisí	Pozměňovací návrh VR
	Článek 37 nařízení (EU) č. 1305/2013 se zrušuje.

Odůvodnění

Hrozí, že by pojistné nástroje by pohltily veškeré dostupné finanční prostředky určené na rozvoj venkova. Tyto nástroje nejsou dostatečnými nástroji řízení k tomu, aby umožnily zachování příjmů zemědělců. USA od tohoto postupu ustupují.

Pozměňovací návrh 20

Článek 269

Odstavec 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

„8.	Členské státy mohou rozhodnout, že ustanovení tohoto článku nebudou od roku 2018 uplatňovat. Toto rozhodnutí oznámí Komisi do 1. srpna 2017.“

Odůvodnění

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je zajistit, aby byly finanční prostředky SZP i nadále určeny pro aktivní zemědělce jakožto jediné způsobilé příjemce přímých plateb, což zároveň zabrání roztříštěnosti finančních zdrojů.

Pozměňovací návrh 21

Článek 269

Vložit nový odstavec za odstavec 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Čl. 44 odst. 1 nařízení (EU) č. 1307/2013 se mění takto:

Diverzifikace plodin

1. Pokud orná půda zemědělce zahrnuje plochu mezi 10 a 30 hektary a po významnou část roku nebo během střídání plodin není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě, musejí na ní být pěstovány alespoň tři různé plodiny. Hlavní plodina se nesmí pěstovat na více než 50 % plochy této orné půdy.

Ke střídání plodin lze díky jeho pozitivnímu vlivu na úrodnost půdy a na produktivitu použít směsi jetele a dvouleté trávy nebo jiné formy meziplodin a podsetby.

Odůvodnění

Kromě zjednodušení je třeba učinit první krok k reformě SZP. Střídání plodin je součástí tohoto prvního kroku. [nařízení (EU) č. 1307/2013]

Pozměňovací návrh 22

Článek 270

Vložit nový odstavec za odstavec 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3d. V článku 152 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a. Bez ohledu na použití čl. 101 odst. 1 SFEU může organizace producentů, která je uznána podle odstavce 1 tohoto článku, naplánovat výrobu zemědělských produktů, umístit je na trh a jednat o smlouvách na dodávku těchto produktů jménem svých členů, pokud jde o veškerou celkovou produkci nebo její část.“

Odůvodnění

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je soustředit odchylky jednotné společné organizace trhů od uplatňování právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže do článku 152, v souladu s doporučením 157a zprávy pracovní skupiny pro zemědělské trhy a bodem 8 stanoviska výboru AGRI k výroční zprávě o evropské politice v oblasti hospodářské soutěže.

Pozměňovací návrh 23

Článek 270

Vložit nový odstavec za odstavec 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3 k. V nařízení (EU) č. 1308/2013 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 152b

Sdílení hodnot

Aniž je dotčen článek 125 týkající se odvětví cukru, mohou se producenti zemědělských produktů v jednom z konkrétních odvětví uvedených v čl. 1 odst. 2 prostřednictvím svých organizací a podniky, které obchodují s těmito produkty nebo je zpracovávají, dohodnout na doložkách o sdílení hodnot, včetně tržních bonusů a ztrát, jež určí, jak bude mezi nimi rozdělen vývoj příslušných tržních cen nebo jiných trhů s komoditami.“

Odůvodnění

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je umožnit producentům zemědělských produktů, aby se prostřednictvím svých organizací dohodli s podniky, které obchodují s jejich produkty nebo je zpracovávají, na doložkách o rozdělení hodnoty podle modelu odvětví cukru.

Pozměňovací návrh 24

Článek 270

Vložit nový odstavec za odstavec 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3 z. V hlavě II nařízení (EU) č. 1308/2013 se vkládá nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA IIIa

Vztahy v rámci dodavatelského řetězce

Článek 175a

Nekalé obchodní praktiky

Do 30. června 2018 Evropská komise předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh rámce na úrovni Unie za účelem boje proti praktikám, které se hrubě odchylují od řádné obchodní praxe a jsou v rozporu s dobrou vírou a spravedlivým zacházením při transakcích mezi zemědělci, včetně jejich organizací a zpracovatelských malých a středních podniků, a jejich obchodními partnery v navazujících částech dodavatelského řetězce.“

Odůvodnění

Evropské komisi by se tím ukládala povinnost přijmout do poloviny roku 2018 evropský legislativní rámec za účelem boje proti nekalým obchodním praktikám, a to v souladu se stanoviskem Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2016 a s doporučením č. 113 zprávy pracovní skupiny pro zemědělské trhy.

Pozměňovací návrh 25

Článek 270

Vložit nový odstavec za odstavec 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4c. V čl. 219 odst. 1 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Tato opatření mohou v rozsahu nezbytném a na dobu nezbytnou k vyřešení případu narušení trhu či hrozby narušení trhu rozšířit nebo pozměnit oblast působnosti, dobu trvání nebo jiné aspekty dalších opatření stanovených tímto nařízením nebo stanovit vývozní náhrady, zcela či částečně pozastavit dovozní cla, a to dle potřeby i na určitá množství nebo období, nebo navrhnout jakákoli vhodná opatření v oblasti řízení dodávek.“

Odůvodnění

V zájmu posílení účinnosti článku 219 by Komisi měla být dána možnost využít všechny prostředky, které má k dispozici podle nařízení (EU) č. 1308/2013, ale také jakákoli jiná vhodná opatření v oblasti řízení dodávek.

II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

upozorňuje na to, že finanční nařízení stanoví zásady a postupy, které upravují plnění všech oblastí rozpočtu EU a kontrolu finančních prostředků a programů EU. Návrh proto zahrnuje všechny druhy výdajů EU, počínaje nástroji kombinujícími zdroje financování, jako je Evropský fond pro strategické investice (EFSI), po sdílenou správu, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy), a centrálně spravované programy EU, jako je Horizont 2020. Finanční nařízení EU se vztahuje také na správní náklady orgánů EU a jeho uplatňováním je – jakožto instituce EU – vázán i VR;

doporučuje, aby se vzhledem k takto rozsáhlému přezkumu, kdy se musí změnit 15 legislativních aktů, provedlo nejdříve posouzení dopadů, než bude předložen návrh. Při tomto posouzení dopadů by se měl vzít v úvahu územní rozměr a dopad učiněných návrhů. Za současné situace je obtížné posoudit důsledky návrhu pro místní a regionální orgány a jeho soulad se zásadou proporcionality. Kromě toho má VR pochybnosti o názoru Evropské komise, že tento legislativní návrh spadá do výlučné pravomoci Unie, protože návrhy odvětvových legislativních aktů přesahují pouhé uvedení textu do souladu s novými finančními pravidly pro rozpočet Unie;

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány opakovaně požadovaly jednodušší a flexibilnější pravidla, aby se urychlilo čerpání finančních prostředků EU a zjednodušil se každodenní operační provoz pro příjemce (zejména pro malé a střední podniky) i pro správní orgány;

vítá, že díky dobré spolupráci mezi VR a Evropskou komisí byla do legislativního návrhu zapracována řada zjednodušujících návrhů, které byly vypracovány během společných workshopů pořádaných společně s předsednictvím Rady na téma zjednodušení politiky soudržnosti. Jedná se například o přechod Komise na přístup k platbám více založený na výkonnosti;

vítá rozšíření možnosti uplatňovat zjednodušené náklady, upozorňuje však na to, že určité aspekty by bylo možné zlepšit. Doporučuje rozšířit možnost uplatňovat zjednodušené náklady na projekty související se službami obecného hospodářského zájmu (SOHZ) i na projekty, které podléhají pravidlům státní podpory. Kromě toho by používání standardních stupnic nemělo podléhat předchozímu schválení Evropskou komisí nebo by mělo být přinejmenším omezeno tak, aby řídicí orgány mohly významným způsobem zjednodušit správní postupy;

konstatuje, že navrhovaná opatření ke zjednodušení auditů by měla vést k významnému zjednodušení ve všech oblastech politiky EU, v nichž má EU výdaje. Pokud jde o snížení počtu auditů, chyb a administrativní zátěže a zlepšení image, použití a zacílení výsledků, lze ve finančním nařízení díky návrhům ohledně sestavování rozpočtu podle výkonnosti dosáhnout v kombinaci se zjednodušením a křížovým spoléháním se na audit (jediný audit) značného pokroku. Cílem opatření týkajících se křížového spoléhání se na audit je podporovat pokud možno spoléhání se na jediný audit, pokud je audit spolehlivý podle mezinárodně uznávaných auditorských standardů;

lituje, že do legislativního návrhu nebyly zapracovány všechny návrhy na zjednodušení auditu. Nepřiměřené požadavky na audit jsou spojeny se značným rizikem pro orgány regionální samosprávy i pro malé a střední podniky. Proto panuje obecný názor, že podpora z ESI fondů se jednoduše nevyplatí. Další zjednodušení by mělo zmírnit zátěž pro příjemce. V tomto ohledu je třeba zohlednit návrh na křížové spoléhání se auditních orgánů v souvislosti s řídicími kontrolami správních orgánů a zavést první úroveň kontroly namísto navracení příjemci;

doporučuje zjednodušení a větší transparentnost, pokud jde o požadavky týkající se auditu. Konkrétně doporučuje zkrátit dobu uchovávání digitálních údajů, neboť náklady na jejich ukládání mohou být stejně vysoké jako stávající náklady na fyzickou archivaci;

doporučuje zavést možnost individuálně uzpůsobené strategie auditu operačního programu vycházející z metod a zásad, kterými se auditní orgány v členských státech musí řídit, jako jsou zásady proporcionality, a odměňující dobré výsledky předcházejících auditů a použití metod vnitrostátních auditů;

10.

vítá návrh uvedený ve finančním nařízení a spočívající v tom, že financování by nemělo souviset s náklady příslušných operací, nýbrž být založeno na splnění podmínek týkajících se dosažení pokroku při provádění nebo plnění cílů programů. Doporučuje podporovat větší využívání sestavování rozpočtu podle výkonnosti;

11.

je potěšen tím, že je v legislativním návrhu zohledněn jeho požadavek, aby vnitrostátním/regionálním veřejným finančním institucím poskytujícím finanční prostředky na rozvoj mohly být přímo zadávány zakázky, pokud tyto instituce při uplatňování finančních nástrojů jednají jako finanční zprostředkovatelé;

12.

vítá navrhované zjednodušení společných akčních plánů, avšak konstatuje, že tyto plány se zatím téměř vůbec nevyužívaly, neboť se řídící orgány obávaly, že auditoři by pravidla o společných akčních plánech vykládali jinak a ukládali by finanční opravy. Využívání společných akčních plánů navíc vyžaduje další úrovně správy. Proto doporučuje prozkoumat zkušenosti s využíváním společných akčních plánů a vyhodnotit prováděcí mechanismy. Dále požaduje informace o tom, jaké konkrétní kroky podnikla Evropská komise k řešení chybějící důvěry a přetrvávající nejistoty. Žádá Evropskou komisi, aby předložila vzorový společný akční plán, k němuž by si měla vyžádat postoj Evropského účetního dvora. Naléhavě doporučuje, aby již ve stávajícím období bylo ve všech členských státech spuštěno určité množství pilotních společných akčních plánů, neboť by to umožnilo jejich testování před rozsáhlým využitím v období po roce 2020;

13.

vítá, že návrhy zlepšit kombinování ESI fondů a fondu EFSI (čl. 38 odst. 1 písm. c) a čl. 39 písm. a) nařízení o společných ustanoveních o ESI fondech), zejména co se týče finančních nástrojů, se zdají být v podstatě velmi pozitivní a podle všeho reagují na požadavky Výboru regionů ohledně větších synergických účinků mezi ESI fondy a fondem EFSI. Stále však ještě přetrvávají pochybnosti ohledně přidané hodnoty existence dvou prováděcích mechanismů pro revolvingové fondy, které lze provádět prostřednictvím EFSI i ESI fondů. Administrativní zátěži plynoucí z existence dvou prováděcích mechanismů lze zamezit prostřednictvím předběžného posouzení kombinovaného využívání ESI fondů a EFSI, a to případ od případu. VR upozorňuje také na skutečnost, že v porovnání s ESI fondy je provádění EFSI – včetně souvisejících podmínek – jednodušší. Odlišný status přímo řízených fondů EU, jako jsou EFSI a program Horizont 2020, a společně řízených ESI fondů, pokud jde o veřejnou podporu, zvyšuje administrativní zátěž a brání součinnosti mezi jednotlivými nástroji;

14.

vyjadřuje politování nad tím, že legislativní návrh umožňuje přesunout zdroje určené na politiku soudržnosti do jiných centrálně řízených programů či zvýšit schopnost Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) nést riziko. Z místního a regionálního hlediska se to jeví problematické, vzhledem k tomu, že žádost o provedení takového převodu musí členský stát podat bez výslovné povinnosti konzultovat místní a regionální orgány. Proto místní a regionální orgány tento návrh v podobě, v jaké je nyní předložen, odmítají, a proto také VR navrhuje, aby Komise převod prostředků ověřila a schválila pouze v případě, že žádost byla předložena z podnětu nebo se souhlasem řídicího orgánu nebo dotčených místních a regionálních orgánů. Místní a regionální orgány by měly být s to takovou žádost předložit;

15.

doporučuje, aby legislativní návrhy rovněž umožňovaly přesouvat zdroje z centrálně řízených programů a z EFSI do politiky soudržnosti. Tyto aspekty se řeší v pozměňovacím návrhu 1;

16.

zdůrazňuje, že složitost je často důsledkem aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů, ale také pokynů Komise. Značný počet dodatečných povinností a aspektů spojených se správou, auditem a dohledem je totiž důsledkem těchto sekundárních předpisů. Bylo by žádoucí tyto předpisy zjednodušit;

17.

připomíná, že nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 480/2014 ze dne 3. března 2014 v čl. 27 odst. 2 zavádí zpětnou účinnost předpisu při kontrolách a auditech operací, což vede k nepřijatelné právní nejistotě pro příjemce. Tato zásada zpětné účinnosti by měla být zrušena, ledaže by platné předpisy byly pro příjemce výhodnější;

NÁVRHY NA ZJEDNODUŠENÍ V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ PO ROCE 2020

18.

požaduje, aby se pokračovalo ve zjednodušování politiky soudržnosti na základě návrhů pro programové období po roce 2020. V tomto ohledu by se měly prioritně řešit následující otázky:

—	vytvořit rovné podmínky pro různé finanční nástroje EU vypracováním společných definic, které umožní srovnat výsledky a kombinovat fondy;

—	prozkoumat možné využití předběžných podmínek v rámci politiky soudržnosti (článek 19 nařízení o společných ustanoveních) k dalšímu zjednodušení;

—	přehodnotit víceúrovňový přístup v programech sdíleného plnění. Bylo by efektivnější jednat buď s regionálními/místními orgány nebo s celostátními orgány, v závislosti na tom, jaký má program zeměpisnou působnost;

—	v zájmu zvýšení transparentnosti a omezení složitosti předpisů uplatňovat na jednotlivé ESI fondy stejná pravidla. To lze učinit prostřednictvím zřízení jednoho správního místa pro podávání žádostí příjemců prostředků z ESI fondů s cílem umožnit snadný a rovný přístup;

—

omezit podmínky na tento obecný jeden soubor pravidel. Finanční pravidla by neměla umožňovat doplňující podmínky pro zvláštní pravidla auditů pro jednotlivé fondy ani pro způsobilost nákladů pro konkrétní fondy a programy. Předpisy pro konkrétní fondy by se měly omezovat na pravidla upravující obsah programu a podávání zpráv. Toto předcházení gold-platingu by mělo platit i pro všechny partnery, kteří se účastní programů sdíleného plnění;

—	omezit obsah výroční zprávy o provádění na poskytnutí hlavních informací o provádění programu, aniž by byla na řídící orgány uvalována další zbytečná zátěž;

—	zrušit byrokratické postupy, které mají pouze omezenou přidanou hodnotu a které se uplatňují zcela odlišně, jako např. postup pro určení orgánů (článek 124 nařízení o společných ustanoveních);

—	vyvinout diferencované systémy pro audit a podávání zpráv na základě dohod o důvěře mezi EU a vnitrostátními auditními a řídicími orgány;

—

v zájmu zamezování zátěži související s kontrolami by článek o funkcích auditního orgánu (článek 127 nařízení o společných ustanoveních) měl být doplněn takto: „Tato strategie auditu se předem objasní řídicímu orgánu a posoudí ji Komise, aby byla zachována zásada proporcionality a zohledněna rizika konkrétního operačního programu.“;

—

jako příklad použít předběžné posouzení a postup pro určení orgánů, které platily v minulém programovém období 2007–2013 a v jejichž rámci Komise kontrolovala a potvrzovala veškeré systémy zavedené řídicími orgány, aby bylo zaručeno rychlejší poskytnutí finančních prostředků na začátku programového období;

—	ustanovení upravující pozastavení plateb (článek 142 nařízení o společných ustanoveních) by měla umožňovat větší flexibilitu;

—	stanovit rozlišování mezi podvodnými chybami a neúmyslnými chybami;

—	vybudovat větší důvěru mezi subjekty sdílené správy ESI fondů a Evropskou komisí;

—

nařízení (EU) č. 480/2014 v článku 28 odkazuje na přijatelnou míru chybovosti ve výši 2 %. Zkušenosti ukazují, že tato míra neodpovídá podmínkám projektů uskutečňovaných v rámci politiky soudržnosti. Mezinárodní auditorské standardy nestanoví žádnou číselnou normu, a proto by mělo být možné tuto prahovou hodnotu zvýšit na 5 %;

19.

zdůrazňuje, že legislativní návrh „finančních pravidel pro souhrnný rozpočet Unie“ a odpovídající odvětvová pravidla obsažená v 15 legislativních aktech se týkají všech komisí VR, jež byly konzultovány během přípravné fáze tohoto stanoviska. Na koncipování tohoto stanoviska se podílela i pracovní skupina komise COTER pro rozpočet EU.

V Bruselu dne 11. května 2017.

předseda Evropského výboru regionů

Markku MARKKULA

Top

Choose the experimental features you want to try