10.3.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 75/103

Zpravodajka:

Tellervo KYLÄ-HARAKKA-RUONALA

Spoluzpravodaj:

Mindaugas MACIULEVIČIUS

1.1.

EHSV vítá vhodně přicházející návrhy Komise ohledně plnění závazku EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů ve všech odvětvích hospodářství i sférách společnosti. EHSV nicméně zdůrazňuje, že je třeba mít zároveň na paměti celosvětovou dlouhodobou výzvu, jíž je zmírňování změny klimatu. To vyžaduje důkladné posouzení toho, zda je stávající přístup EU ke klimatické politice, pokud jde o úsilí na globální, unijní i vnitrostátní úrovni, vhodný k tomu, aby připravil půdu pro uhlíkově neutrální svět.

1.2.

Co se týče sdílení úsilí, EHSV naprosto souhlasí s názorem, že kvůli zajištění spravedlnosti a nákladové efektivnosti je třeba brát v potaz rozdíly mezi členskými státy. Má-li však být spravedlivým způsobem dosaženo skutečné nákladové efektivnosti, měly by výpočty související se sdílením úsilí řešit oba aspekty současně a napříč členskými státy a cíle by se měly stanovit tak, aby všechny země měly stejné relativní náklady. Jelikož sdílení úsilí vykazuje nedostatky, považuje EHSV za důležité zavést mechanismy flexibility a dále je rozvinout.

1.3.

Začlenění využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 vnáší do politiky EU v oblasti klimatu význačný nový prvek. EHSV pokládá za důležité, aby toto začlenění proběhlo způsobem, který podpoří dlouhodobou uhlíkovou neutralitu. Klíčovým prvkem tohoto přechodu je udržitelné využívání a aktivní hospodaření s přírodními zdroji biologického původu, tj. udržitelné biohospodářství (zahrnující udržitelné lesní hospodářství a produkci potravin, která inteligentně přistupuje k problematice klimatu), jímž je třeba se důkladně zabývat, má-li být dosaženo environmentálně, ekonomicky a sociálně udržitelného růstu.

1.4.

Úloha zemědělství a lesnictví si od politiky EU v oblasti klimatu žádá holistický přístup. V potaz je třeba vzít jak snižování emisí, tak pohlcování uhlíku, stejně jako výzvy spočívající v přizpůsobení se a v potravinovém zabezpečení. Pařížská dohoda zavádí důraznou povinnost usilovat o udržení globálního oteplování výrazně pod hranicí 2 oC, vyvíjet úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 oC a zvyšovat schopnost přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilovat odolnost vůči změně klimatu a nízkoemisní rozvoj způsobem, který neohrozí produkci potravin. Je tudíž důležité zabývat se zároveň se zmírňováním změny klimatu potřebou zvýšené odolnosti zemědělství.

1.5.

EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby uznaly zásadní úlohu a potenciál lesů a udržitelného lesního hospodářství jakožto propadu uhlíku a s tím spojený společenský, environmentální a hospodářský přínos.

1.6.

Pohlcování uhlíku není pouze záležitostí zalesněných ploch, nýbrž v první řadě podpory růstu lesů a intenzivní fotosyntézy prostřednictvím aktivního lesního hospodářství a zvýšeného využívání dřevní biomasy na výrobky a produkci energie. Omezení využívání lesních zdrojů by v dlouhodobém výhledu vedlo k oslabení propadů vlivem stárnutí a tedy pomalého růstu lesů. Cyklus pěstování a sklizně plodin na orné půdě a pastvinách obdobně zajišťuje, aby odstraňování oxidu uhličitého zůstalo co nejúčinnější.

1.7.

EHSV považuje za důležité, aby byly emise a odstraňování skleníkových plynů hodnoceny vědecky, transparentně a za použití jednotných měřítek. Vyzývá Komisi, aby vypracovala taková pravidla započítávání pro hospodaření s půdou a lesní hospodářství, která budou odrážet skutečné emise a míry pohlcování uhlíku. Členské státy musí navíc v souladu s předpokládaným udržitelným využíváním lesních zdrojů stanovit vnitrostátní referenční úrovně pro lesy. EU by měla rovněž vyvinout přesný nástroj pro celosvětové monitorování lesů využívající družicové snímkování. Dále by měly být vypracovány vhodné metody započítávání pro pohlcování uhlíku nedřevnatými rostlinami na zemědělské půdě. Je rovněž důležité předcházet zdvojenému započítávání emisí souvisejících s biomasou pocházející z odvětví LULUCF v jiných sektorech.

1.8.

EHSV vybízí jednotlivé členské státy, aby pro odvětví LULUCF vytvořily za účasti občanské společnosti na celostátní, regionální i místní úrovni cestou zdola nahoru ambiciózní vnitrostátní politiky.

1.9.

EHSV uznává, že k tomu, aby byly tyto ambiciózní návrhy úspěšné, budou nezbytné značné finanční zdroje, a vyzývá Komisi, aby jako doplněk ke stávajícím finančním nástrojům zřídila ve spojení s EIB samostatný nástroj financování, jímž plnění těchto cílů podpoří. Jsou rovněž zapotřebí intenzivní výzkum a inovace, s jejichž pomocí se vyvinou a zavedou nové metody zmírňování změny klimatu.

2.1.

Dne 20. července 2016 předložila Evropská komise návrhy nařízení o snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 (sdílení úsilí do roku 2030) a nařízení o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Současně Komise vydala sdělení o evropské strategii pro nízkoemisní mobilitu. V tomto stanovisku vyjadřuje EHSV své názory ohledně navržených nařízení, zatímco jeho názory týkající se sdělení o dopravě jsou uvedeny v jiném stanovisku (TEN/609).

2.2.

Návrhy jsou součástí plnění závazku EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů ve srovnání s úrovní z roku 1990 nejméně o 40 %. Jak bylo v rámci EU dohodnuto, vyžaduje cíl pro rok 2030 snížení emisí o 43 % v odvětvích, jež jsou součástí systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), a o 30 % v ostatních odvětvích (mimo ETS), obojí ve srovnání s úrovněmi v roce 2005. Revizí směrnice o ETS se zabývá Evropský parlament i Rada. EHSV vyjádřil svoje názory ohledně této revize ve svém stanovisku NAT/675.

2.3.

Navržená nařízení se vztahují na odvětví a činnosti mimo ETS, jako jsou doprava, budovy, zemědělství a odpad, stejně jako využívání půdy a lesnictví. Cíle snižování emisí členskými státy navazují na stávající rozhodnutí o sdílení úsilí v oblasti klimatických cílů EU do roku 2020, zatímco využívání půdy a lesnictví jsou do rámce EU pro klima a energetiku zahrnuty poprvé. Doposud byly zvažovány v kontextu Kjótského protokolu.

2.4.

Komise navrhuje rozdílné vnitrostátní cíle snižování emisí, aby byly dodrženy zásady spravedlnosti a nákladové efektivnosti vyžadované Evropskou radou. Cíle pro rok 2030 pro jednotlivé členské státy se pohybují od 0 % do 40 %. Co se týče využívání půdy a lesnictví, Komise navrhuje, aby byly emise a odstraňování, vypočítané podle pravidel započítávání, v každém členském státě v rovnováze.

2.5.

Komise navrhuje pokračovat v systému flexibility, který umožňuje převádět emisní příděly mezi členskými státy a do budoucna. Komise rovněž navrhuje nové možnosti flexibility, jež sektoru sdílení úsilí umožňují činit určité kompromisy s odvětvími, na něž se vztahuje systém ETS, a odvětvími LULUCF.

2.6.

Navržená nařízení se rovněž zabývají monitorováním a podáváním zpráv o skleníkových plynech, včetně pravidel započítávání pro využívání půdy a lesnictví.

3.1.

Obecně vzato EHSV vítá vhodně přicházející návrhy Komise ohledně plnění závazku EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů ve všech odvětvích hospodářství i sférách společnosti. Zdůrazňuje nicméně, že je třeba mít zároveň na paměti celosvětovou dlouhodobou výzvu, jíž je zmírňování změny klimatu. To znamená, že politiky a opatření musí být slučitelné s dlouhodobým cílem dosáhnout uhlíkově neutrálního světa.

3.2.

EHSV vyzval ve svém nedávném stanovisku (NAT/690) EU, aby usilovala o zvýšení svého pozitivního dopadu na celosvětové klima („uhlíkového otisku ruky“) namísto toho, aby se soustředila pouze na snižování vlastních emisí. Poskytování řešení týkajících se klimatu třetím zemím a realizace společných projektů s třetími zeměmi by proto mělo být podporováno i v kontextu klimatické politiky do roku 2030, a to s ohledem na skutečnost, že Pařížská dohoda zmiňuje v souvislosti s bojem se změnou klimatu nový mechanismus mezinárodní spolupráce.

3.3.

EHSV ve výše zmíněném stanovisku rovněž požádal o účinnější „klimatickou unii“, v níž by byly klimatické aspekty důkladně začleněny do souvisejících politik jednotného trhu. Rozdělení společného cíle snižování emisí na dílčí vnitrostátní cíle může vést k větší roztříštěnosti a nesoudržnosti. EHSV proto vyzývá Komisi, aby zhodnotila také možnosti soudržnějšího přístupu EU v odvětvích mimo ETS, pokud jde o politiku EU v oblasti klimatu v období po roce 2030.

3.4.

Další možnou cestou v oblasti klimatické politiky je odvětvový přístup, stojící v protikladu k přístupu založenému na sdílení úsilí mezi členskými státy. Z tohoto přístupu vychází sdělení o dopravě. EHSV pokládá za důležité rozlišovat mezi otázkami souvisejícími s jednotným trhem a těmi, jež jsou ze své povahy vnitrostátní. Obecně vzato je odvětvový přístup vhodnější pro jednotný trh, zatímco různé přístupy pro různé země jsou relevantní v otázkách, jako je například hospodaření s domácími přírodními zdroji. Platí to obzvlášť pro politiku týkající se lesnictví.

3.5.

Začlenění využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 vnáší do politiky EU v oblasti klimatu význačný nový prvek. EHSV pokládá za důležité, aby toto začlenění proběhlo způsobem, který podpoří dlouhodobou uhlíkovou neutralitu a udržitelný růst, namísto toho, aby se soustředilo pouze na krátkodobé a střednědobé akce.

3.6.

Potřeba snižovat emise a zvyšovat ukládání uhlíku působí jako podnět k využívání biomasy jako suroviny pro nejrůznější druhy biologických produktů a jako obnovitelného zdroje energie, včetně využívání udržitelné bioenergie ve spojení s dekarbonizací dopravy. Udržitelné využívání přírodních zdrojů biologického původu a hospodaření s nimi, tj. udržitelné biohospodářství, je tudíž klíčovým prvkem tohoto přechodu k uhlíkové neutralitě.

3.7.

Odvětví lesnictví může hrát zásadní roli při snižování emisí oxidu uhličitého, zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů a podpoře udržitelné spotřeby. Lesní zdroje EU rostou, a to díky dlouhodobým investicím do lesního hospodářství majícím za cíl zvýšit do budoucna udržitelné úrovně těžby. Aktivní lesní hospodářství bude v budoucnu zapotřebí také ke zvýšení využívání biomasy.

3.8.

EHSV by rád zdůraznil, že politika EU v oblasti klimatu nesmí stanovit limity pro využívání lesů, ovšem za předpokladu, že těžba nepřesáhne růst lesních zdrojů a budou dodrženy postupy udržitelného lesního hospodářství. Krátkodobé omezení využívání lesů by v dlouhodobém výhledu vedlo k úbytku propadů.

3.9.

Změna klimatu je také úzce provázána s potravinovým zabezpečením, zejména na celosvětové úrovni. Je tudíž zásadní umět současně reagovat na výzvy spojené s potravinovým zabezpečením a výzvy týkající se zmírňování změny klimatu. Dostupnost půdy pro pěstování a urbanizační tlaky by měly podněcovat k udržitelnému zvyšování produktivity, aby Evropa dokázala přispět svým dílem k celosvětové výzvě potravinového zabezpečení.

3.10.

Co se týče čistých emisí ze zemědělství, EHSV připomíná, že existuje podobně ambiciózní návrh týkající se národních emisních stropů, a vyzývá k důslednosti a k tomu, abychom se při vypracovávání a provádění různých právních předpisů vyhnuli zdvojování.

4.1.

Komise vyslyšela výzvu Evropské rady, aby ve svém návrhu zohlednila zásady spravedlnosti a nákladové efektivnosti. EHSV naprosto souhlasí s názorem, že kvůli zajištění spravedlnosti a nákladové efektivnosti je třeba brát v potaz rozdíly mezi členskými státy. To se týká rozdílných specifických rysů a výchozích postavení jednotlivých zemí, jakož i jejich hospodářského a společenského potenciálu snižovat emise.

4.2.

EHSV nicméně upozorňuje na to, že navržený přístup nevede na úrovni EU k nejefektivnějšímu výsledku, neboť spravedlnost a nákladová efektivnost jsou posuzovány každá zvlášť. Má-li však být spravedlivým způsobem dosaženo skutečné nákladové efektivnosti, měly by výpočty řešit oba aspekty současně a napříč členskými státy.

4.3.

V ideálním případě by nákladově nejefektivnější řešení mělo být nalezeno vypočtením nákladových křivek snižování emisí v každé zemi a následným stanovením cílů v bodě, v němž jsou mezní náklady ve vztahu k HDP stejné. Vyloučil by se tak i případný problém nadměrného přidělování. Další možností by bylo stanovit pro každou zemi stejný relativní cíl a poté využít mechanismy flexibility k nalezení nejlepšího řešení.

4.4.

Co se týče výsledku sdílení úsilí, EHSV konstatuje, že jej lze jen těžko ověřit. EHSV proto podtrhuje význam transparentnosti poskytovaných údajů, východisek výpočtů i používané metodiky.

4.5.

Aby se zvýšila předvídatelnost, pokládá EHSV za důležité vzít v potaz možné dopady brexitu na sdílení úsilí a připravit se na ně. Na druhou stranu záměr podílet se na společné akci EU vyjádřily Norsko a Island, což by mohlo realizaci sdílení úsilí rovněž ovlivnit.

4.6.

Jelikož sdílení úsilí nutně vykazuje nedostatky, je důležité zavést mechanismy flexibility a pravidla, jež umožní dosažení maximální účinnosti. Prozkoumat by se rovněž měly nové typy meziodvětvové flexibility. Kromě toho je zapotřebí účinný transparentní systém monitorování výsledků možností flexibility.

4.7.

Flexibilita poskytovaná možností obchodovat s ročními emisními příděly mezi členskými státy a provádět opatření v jiných státech přispívá jak k větší nákladové efektivnosti, tak k větší spravedlnosti. Možnost převádět emisní příděly do budoucna je rovněž nezbytná a měla by být méně omezena, neboť opatření ke snižování emisí v praxi nepostupují z roku na rok lineárně.

4.8.

Návrh Komise ohledně možnosti využívat emisní příděly z odvětví v rámci ETS ke kompenzaci emisí z jiných odvětví je vítaný, neboť jeho cílem je rovněž optimalizace snižování emisí. Současně je třeba uznat, že zrušení emisních přídělů v jedné zemi má v důsledku celounijního systému obchodování s emisemi dopad i na jiné země.

4.9.

EHSV vítá možnost využívat odstraňování uhlíku a snižování emisí v odvětví LULUCF ke kompenzaci emisí z jiných odvětví. Případné zahrnutí lesnictví do mechanismů flexibility musí být navrženo tak, aby stimulovalo udržitelné lesní hospodářství a růst lesů a neodrazovalo od využívání lesních zdrojů jako suroviny pro biohospodářství.

5.1.

Úloha zemědělství a lesnictví si od politiky EU v oblasti klimatu žádá holistický přístup. Vedle zmírňování změny klimatu čelí zemědělství a lesnictví také výzvě spočívající v přizpůsobování se změně klimatu, neboť jsou to odvětví nejvíce zasažená nepříznivými klimatickými jevy. Z toho důvodu je nutné podporovat způsob zmírňování s co nejmenším nepříznivým dopadem na produkci. Jak zmiňuje návrh Komise, je důležité zvážit postoj EU na světové scéně a zohlednit globální hodnocení Pařížské dohody, zejména pokud jde o ekologickou vyváženost a možné negativní účinky úniku uhlíku.

5.2.

Podle Pařížské dohody by emise skleníkových plynů z lidských činností z různých zdrojů a jejich intenzivní pohlcování propady, jako jsou lesy, měly být do druhé poloviny století v rovnováze. Je tudíž zásadní lesy jakožto propady uhlíku zachovat a zabránit nasycení uhlíkem ve stárnoucích lesích.

5.3.

Účinným způsobem řízení uhlíkové rovnováhy je udržitelné lesní hospodářství spolu s využíváním dřeva jako suroviny pro výrobky a nahrazováním fosilních paliv bioenergií. Aby se předešlo oslabení ekologické vyváženosti, neměly by být emise z fosilních paliv z jiných odvětví pohlcovány lesními propady způsobem, který by omezil dostupnost dřeva pro účely biohospodářství.

5.4.

Řízení lesních propadů není pouze záležitostí zalesněných ploch, nýbrž v první řadě podpory růstu lesů prostřednictvím aktivního lesního hospodářství a zvýšeného využívání výrobků ze dřeva. EHSV proto považuje za důležité, aby byly výrobky z vytěženého dřeva zahrnuty do odvětví LULUCF a aby členské státy plně využívaly jejich potenciál v oblasti ukládání uhlíku a tím způsobem vytvořené kredity. Kromě toho by mělo být možné kompenzovat emise způsobené odlesňováním zvýšeným objemem lesních zdrojů dosaženým udržitelným lesním hospodářstvím.

5.5.

S cílem využít značný potenciál udržitelného lesního hospodářství (1) při zmírňování změny klimatu vyzývá EHSV Komisi, aby zaměřila intenzivní úsilí na vypracování pravidel započítávání pro lesní hospodářství. Tato pravidla musí odrážet skutečné míry růstu lesů a pohlcování uhlíku, má-li se předejít problému spojenému se stávajícími pravidly, a sice že jsou propady v některých případech definovány jako zdroje emisí.

5.6.

Navržená pravidla započítávání týkající se referenčních úrovní pro lesy jsou složitější než dříve a dostatečně nemotivují k podpoře růstu lesů či biohospodářství. EHSV navrhuje, aby místo určování příliš podrobných kritérií byly vnitrostátní referenční úrovně pro lesy stanovovány členskými státy v souladu s jejich plánovaným využíváním lesních zdrojů, přičemž by současně bylo zajištěno, aby v dlouhodobém výhledu nepřekročila roční těžba roční nárůst.

5.7.

EHSV vítá poznámku Komise o tom, že chceme-li předejít zdvojenému započítávání emisí, je důležité považovat využívání biomasy v odvětví energetiky za uhlíkově neutrální, jak uvádějí pokyny IPCC. Mimoto se musí předcházet jakémukoliv dalšímu zdvojenému započítávání emisí.

5.8.

EHSV vyzývá Komisi, aby usilovala o racionalizaci celosvětových pravidel započítávání pro odvětví LULUCF. S cílem motivovat další země k účasti na tomto procesu by pravidla měla být co nejjednodušší. Na mezinárodní úrovni by EU rovněž měla přispět vlastními znalostmi ohledně inventarizace lesních zdrojů a metod monitorování a zejména vyvinout přesný družicový systém EU, který dokáže poskytovat reálné údaje z celého světa.

5.9.

Stejně jako lesní hospodářství přispívá k boji proti změně klimatu i aktivní hospodaření s ornou půdou a pastvinami a současně se přitom podílí na celosvětovém potravinovém zabezpečení. Lepší hospodaření s ornou půdou a pastvinami, zahrnující také úrodnost půdy, sklizeň a opětovné vysazování, zvyšuje pohlcování uhlíku, a mělo by tedy být řádně oceněno. Omezení produkce biomasy by v dlouhodobém výhledu vedlo kvůli omezené fotosyntéze ke stále nižšímu pohlcování skleníkových plynů z atmosféry. V úvahu by se měla rovněž vzít zvláštní povaha organických půd a možnosti pro jejich další obdělávání.

5.10.

S cílem využít značný potenciál hospodaření s ornou půdou a pastvinami při zvyšování schopností půdy jako propadu uhlíku a určení možných zlepšení jejich výkonnosti, vyzývá EHSV k průzkumu a vypracování pravidel započítávání pro biomasu z jednoletých i víceletých nedřevnatých rostlin. Potenciál dynamického přístupu k hospodaření s půdou, který je zaměřený na optimalizaci jejích funkcí a zohledňuje místní podmínky, by byl přínosný nejen pro klima a životní prostředí, ale napomohl by také ekonomické a sociální udržitelnosti zemědělství, zejména malých rodinných podniků.

5.11.

Celkově vzato bylo úspěchu v Paříži dosaženo díky přístupu zdola nahoru, při němž byly stanoveny vnitrostátní cíle na základě silných stránek a příležitostí jednotlivých států. EHSV rovněž uznává rozdíly mezi členskými státy v odvětví LULUCF. Politiky by tudíž měly být uzpůsobeny na míru vnitrostátní úrovni v souladu se zásadou subsidiarity a odvětví LULUCF by měla být zachována jako samostatný pilíř klimatické politiky.

5.12.

EHSV vybízí jednotlivé členské státy, aby zavedly ambiciózní politiky zmírňování změny klimatu v odvětví LULUCF, aby také vypracovaly dlouhodobou vizi udržitelného využívání půdy a lesnictví a zejména aby do tohoto procesu na vnitrostátní, regionální i místní úrovni zapojily občanskou společnost a sociální partnery.

5.13.

K zavedení těchto politik v praxi budou nezbytné značné finanční zdroje. EHSV proto vyzývá Komisi, aby jako doplněk ke stávajícím finančním nástrojům zřídila ve spojení s EIB samostatný nástroj financování, jímž plnění těchto cílů podpoří. Mimoto je jasně zapotřebí zvýšit investice do výzkumu a vývoje nových metod zmírňování změny klimatu.