52015PC0024

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu[1] (dále jen „úmluva“) obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dohodami uzavřenými mezi smluvními stranami. EU podepsala úmluvu dne 15. června 2011 a Turecko dne 4. listopadu 2011.

EU uložila svou listinu o přijetí u depozitáře úmluvy dne 26. března 2012 a Turecko dne 4. prosince 2013. V důsledku toho podle čl. 10 odst. 3 úmluvy vstoupila tato úmluva v platnost pro EU dne 1. května 2012 a pro Turecko dne 1. února 2014.

Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana přijme vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem by smíšený výbor zřízený Dohodou mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Tureckou republikou o obchodu s výrobky, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli[2], měl přijmout rozhodnutí nahrazující protokol č. 1 týkající se definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce novým protokolem, který, pokud jde o pravidla původu, odkazuje na úmluvu. Postoj, který má EU zaujmout v rámci smíšeného výboru, by měla stanovit Rada.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Členské státy EU byly informovány o předloze rozhodnutí Rady v rámci Výboru pro celní kodex (odboru pro původ) dne 13. května 2013. Smluvní strany úmluvy byly naposled konzultovány na zasedání celoevropsko-středomořské pracovní skupiny ve dnech 22. a 23. října 2014.

Nebylo třeba využít externích odborných konzultací. Kromě toho nebylo třeba posuzovat dopady, jelikož navrhované úpravy jsou technického rázu a nevztahují se na podstatu v současnosti platného protokolu o pravidlech původu.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Právním základem rozhodnutí Rady je čl. 207 odst. 4 první pododstavec Smlouvy o fungování Evropské unie ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy.

Návrh spadá do výlučné pravomoci Unie. Zásada subsidiarity se proto neuplatní.

Navrhovaný nástroj: rozhodnutí Rady.

2015/0016 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být jménem Evropské unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném Dohodou mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Tureckou republikou o obchodu s výrobky, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, pokud jde o nahrazení protokolu č. 1 k uvedené dohodě týkajícího se definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce novým protokolem, který, pokud jde o pravidla původu, odkazuje na Regionální úmluvu o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Protokol č. 1 k Dohodě mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Tureckou republikou ze dne 25. července 1996 o obchodu s výrobky, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli[3] (dále jen „dohoda“), se týká definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce (dále jen „protokol č. 1“).

(2)       Regionální úmluva o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu[4] (dále jen „úmluva“) obsahuje ustanovení o původu zboží obchodovaného v souladu s příslušnými dohodami uzavřenými mezi smluvními stranami.

(3)       Unie podepsala úmluvu dne 15. června 2011 a Turecko dne 4. listopadu 2011.

(4)       Unie uložila svou listinu o přijetí u depozitáře úmluvy dne 26. března 2012 a Turecko dne 4. prosince 2013. V důsledku toho podle čl. 10 odst. 3 uvedené úmluvy vstoupila tato úmluva v platnost pro Unii dne 1. května 2012 a pro Turecko dne 1. února 2014.

(5)       Článek 6 úmluvy stanoví, že každá smluvní strana má přijmout vhodná opatření, aby zajistila účinné uplatňování úmluvy. Za tímto účelem by smíšený výbor zřízený dohodou měl přijmout rozhodnutí nahrazující protokol č. 1 novým protokolem, který, pokud jde o pravidla původu, odkazuje na úmluvu.

(6)       Postoj Unie ve smíšeném výboru by proto měl vycházet z připojené předlohy rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Evropské unie zaujat ve smíšeném výboru zřízeném Dohodou mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Tureckou republikou o obchodu s výrobky, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, pokud jde o nahrazení protokolu č. 1 k uvedené dohodě týkajícího se definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce novým protokolem, který, pokud jde o pravidla původu, odkazuje na Regionální úmluvu o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu, vychází z předlohy rozhodnutí smíšeného výboru připojené k tomuto rozhodnutí.

Zástupci Unie ve smíšeném výboru mohou odsouhlasit drobné změny předlohy rozhodnutí smíšeného výboru bez dalšího rozhodnutí Rady.

Článek 2

Rozhodnutí smíšeného výboru se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.

[2]               Úř. věst. L 227, 7.9.1996, s. 3.

[3]               Úř. věst. L 227, 7.9.1996, s. 3.

[4]               Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.

Předloha ROZHODNUTÍ SMÍŠENÉHO VÝBORU ESUO-TURECKO č. …

ze dne …,

kterým se nahrazuje protokol č. 1 k Dohodě mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Tureckou republikou o obchodu s výrobky, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, týkající se definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce

SMÍŠENÝ VÝBOR ESUO-TURECKO,

s ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Tureckou republikou o obchodu s výrobky, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli[1], a zejména na čl. 6 odst. 2 uvedené dohody,

s ohledem na protokol č. 1 k Dohodě mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Tureckou republikou o obchodu s výrobky, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, týkající se definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Ustanovení čl. 6 odst. 2 Dohody mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Tureckou republikou o obchodu s výrobky, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli (dále jen „dohoda“), odkazuje na protokol č. 1 k dohodě (dále jen „protokol č. 1“), kterým se určují pravidla původu a stanoví kumulace původu mezi EU, Tureckem a dalšími smluvními stranami úmluvy.

(2) Článek 39 protokolu č. 1 stanoví, že smíšený výbor zřízený podle článku 14 dohody může rozhodnout o změnách tohoto protokolu.

(3) Cílem Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu[2] (dále jen „úmluva“) je nahradit protokoly o pravidlech původu, které jsou v současné době platné mezi zeměmi celoevropsko-středomořské oblasti, jediným právním aktem.

(4) Evropská unie podepsala úmluvu dne 15. června 2011 a Turecko dne 4. listopadu 2011.

(5) Evropská unie uložila svou listinu o přijetí u depozitáře úmluvy dne 26. března 2012 a Turecko dne 4. prosince 2013. V důsledku toho podle čl. 10 odst. 3 úmluvy vstoupila tato úmluva v platnost pro Evropskou unii dne 1. května 2012 a pro Turecko dne 1. února 2014.

(6) Úmluva zahrnuje účastníky procesu stabilizace a přidružení do celoevropsko-středomořské oblasti kumulace původu.

(7) Protokol č. 1 by proto měl být nahrazen novým protokolem, který odkazuje na úmluvu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Protokol č. 1 k Dohodě mezi Evropským společenstvím uhlí a oceli a Tureckou republikou o obchodu s výrobky, na které se vztahuje Smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, týkající se definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce, se nahrazuje zněním stanoveným v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Použije se ode dne …

V … dne …

                                                                       Za smíšený výbor

                                                                       předseda

Příloha

Protokol č. 1

týkající se definice pojmu „původní produkty“ a metod správní spolupráce

Článek 1

Použitelná pravidla původu

1.         Pro účely provádění této dohody se použijí dodatek I a příslušná ustanovení dodatku II Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu[3] (dále jen „úmluva“).

2.         Všechny odkazy na „příslušnou dohodu“ v dodatku I a v příslušných ustanoveních dodatku II Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu se považují za odkazy na tuto dohodu.

Článek 2

Řešení sporů

1.         Spory, které vyvstanou při ověřování podle článku 32 dodatku I úmluvy a které není možné vyřešit mezi celními orgány žádajícími o ověření a celními orgány příslušnými k tomuto ověření, se předkládají smíšenému výboru.

2.         Ve všech případech se řešení sporů mezi dovozcem a celními orgány země dovozu řídí právními předpisy země dovozu.

Článek 3

Změny protokolu

Smíšený výbor může rozhodnout o změnách tohoto protokolu.

Článek 4

Odstoupení od úmluvy

1.         Pokud Evropská unie nebo Turecko depozitáři úmluvy písemně oznámí svůj úmysl od úmluvy odstoupit podle článku 9 úmluvy, zahájí Evropská unie a Turecko neprodleně jednání o pravidlech původu pro účely provádění této dohody.

2.         Do dne vstupu takovýchto nově sjednaných pravidel původu v platnost se budou na tuto dohodu i nadále vztahovat pravidla původu obsažená v dodatku I a případně příslušná ustanovení dodatku II úmluvy platná v okamžiku odstoupení. Nicméně od okamžiku odstoupení je třeba pravidla původu obsažená v dodatku I a případně příslušná ustanovení dodatku II úmluvy vykládat tak, aby umožňovala dvoustrannou kumulaci pouze mezi Evropskou unií a Tureckem.

Článek 5

Přechodná ustanovení – kumulace

Bez ohledu na čl. 16 odst. 5 a čl. 21 odst. 3 dodatku I úmluvy, pokud se kumulace týká pouze států ESVO, Faerských ostrovů, Evropské unie, Turecka a zemí zapojených do procesu stabilizace a přidružení, může být původ prokázán průvodním osvědčením EUR.1 nebo prohlášením o původu.

[1]               Úř. věst. L 227, 7.9.1996, s. 3.

[2]               Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.

[3]               Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.