1.7.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 240/9

1.

Městská agenda je evropským projektem obrovského významu: v jeho rámci se vyvíjí nová pracovní metoda, která má poskytnout operační rámec a účinné nástroje s cílem zajistit soulad všech politik týkajících se měst a jejich okolních funkčních oblastí. Vzhledem k tomu, že přibližně dvě třetiny všech odvětvových politik EU mají dopad na městské oblasti Evropy, by města měla být lépe zapojena do jejich navrhování a provádění. Cílem je zlepšení kvality života ve městech a vytvoření nové „městské“ správy, jež vytyčuje a plní cíle na základě praktického a konkrétního přístupu, který je koordinován mezi různými úrovněmi za současného dodržování zásad subsidiarity a proporcionality. Toto nové městské paradigma přináší velké příležitosti. Místní obyvatelé se díky němu mohou seznámit s evropskou přidanou hodnotou pro řešení sociálních a demografických problémů a může také – úzce propojeno s programem Evropské komise pro zlepšování právní úpravy – zlepšit kvalitu evropských politik tím, že je navzájem prováže s celostátními, regionálními a místními strategiemi, čímž se daleko přesáhnou dosavadní rámce spolupráce. VR zdůrazňuje, že městská agenda musí být součástí komplexnější územní vize, která by se zaměřila jak na městské, tak venkovské oblasti (1).

Dále může rovněž významně přispět k dosažení cílů stanovených v článku 3 Smlouvy o EU, obzvláště pak cíle, kterým je hospodářská, sociální a územní soudržnost, a cílů strategie Evropa 2020 (2).

Pro úspěch tohoto procesu jsou rozhodující přístup „zdola nahoru“, víceúrovňová správa a tři ústřední kritéria:

2.

VR připomíná úsilí vyvíjené od roku 1989 a městské pilotní projekty, jejichž cílem je dosáhnout toho, aby byla města a velkoměsta více zohledňována při tvorbě politik na evropské úrovni a intenzivněji zapojována do tohoto procesu, a připravit městskou agendu na úrovni EU:

3.

Význam měst: Celosvětový trend vzrůstající koncentrace obyvatelstva ve městech lze pozorovat i v Evropě – Evropa je světadílem, kde asi 70 % obyvatelstva žije ve městech nebo městských aglomeracích. Ty jsou hybnou silou hospodářského rozvoje – neboť je v nich vytvářeno více než 75 % HDP –, sociálního začlenění a udržitelného rozvoje. Města se však rovněž vyznačují tím, že se v nich přímo setkávají sociální protiklady – za všechny uveďme chudobu a bohatství, potenciál pro tvorbu pracovních míst a dlouhodobou nezaměstnanost, poptávku na trhu práce a nedostatek pracovních sil, výrazné nerovnosti v oblasti vzdělávání a specifické výzvy v oblasti životního prostředí. A coby „katalyzátory integrace“ budou města hrát zásadní úlohu i při zvládání současného přílivu uprchlíků, ale i migrace v rámci EU. Žádnou z politik Evropské unie nelze provádět bez zohlednění městského rozměru.

4.

Integrované a multidisciplinární přístupy: již Lipská charta z roku 2007 zdůraznila, že ve městech mohou být úspěšné pouze integrované přístupy a že klíčem k řešení komplexních problémů ve městech je víceúrovňová správa. K úspěšným přístupům patří: upustit od škatulkového uvažování ve veřejné správě (tzn. zaujmout mezirezortní přístup k řešení problémů), spolupracovat napříč klasickými hierarchiemi a zapojit různé zainteresované strany s přihlédnutím k rozdílům mezi místními a regionálními celky. Tím jsou naznačeny směry, jež velmi korespondují s představou Evropské komise o lepší právní úpravě, lepším financování a lepší koordinaci. Integrované přístupy ovšem vyžadují vysokou míru koordinace a spolupráce na všech úrovních i mezi jednotlivými úrovněmi – místní, regionální, celostátní i evropskou.

5.

Město a venkov jako doplňující se funkční oblasti: V diskusích týkajících se městské agendy jsou opakovaně vyjadřovány obavy z toho, že větší zaměření se na městské zájmy znamená menší podporu venkovských oblastí. VR zdůrazňuje význam propojení mezi městskými a venkovskými oblastmi a uznává úlohu venkovských oblastí, které také přispívají k růstu a vytváření pracovních míst. Politiky Unie nesmí podporovat konkurenční vztah mezi těmito dvěma rozměry – ty jsou totiž provázané zeměpisně a administrativně i v oblasti funkčních a tematických politik. Jde tedy o to zdůraznit, že se tyto dva rozměry vzájemně doplňují, čímž by se rovněž vyzkoušely a umožnily nové formy správy mezi nimi, zejména díky rozšířenému přístupu ke službám a rozvoji digitálních technologií. Pouze pokud městské i venkovské oblasti budou silné, může být realizován nadřazený cíl: ekologicky, ekonomicky a sociálně silná Evropa a větší územní soudržnost. Evropská městská politika věnuje pozornost všem městům a okolním funkčním oblastem, tedy nejen hlavním městům a velkoměstům, ale také středně velkým a malým městům, která mají pro své okolí velký význam.

6.

Městská agenda EU by také měla poskytnout vodítko pro vyjednávací postoje EU na konferenci Habitat III, která se bude konat v Quitu od 17. do 20. října 2016. EU by kromě toho měla v souladu se svým cílem, kterým je získat silnější postavení v celosvětovém měřítku, a s potřebou zvýšit soudržnost mezi svými vnějšími a vnitřními politikami posilovat a povzbuzovat mezinárodní spolupráci a výměnu mezi městskými orgány.

7.

Aby bylo její provádění úspěšné, musí být městská agenda založena také na integrovaném přístupu mezi městskou a regionální správou a musí v ní být zohledněn institucionální a správní kontext.

8.

Má-li být evropská městská agenda v souladu se zásadou subsidiarity a má-li zajišťovat zapojení místních a regionálních orgánů „zdola nahoru“, jsou neodmyslitelné faktory jako zapojení volených místních a regionálních subjektů a celostátních a evropských sdružení, která je zastupují, do procesu rozhodování, jejich účast a odpovědnost při přípravě operačních programů a při provádění a hodnocení politiky soudržnosti, a to při respektování jejich vlastních institucionálních funkcí.

9.

Evropská komise začala společně s nizozemským předsednictvím Rady a se zapojením mnoha zainteresovaných stran připravovat Amsterodamský pakt. Jeho cílem je v rámci dvanácti tematických partnerství během tří let vytvořit a provést akční plány integrovaných politik zaměřených na zásadní problémy měst.

Tato partnerství mají být jedním z klíčových prováděcích nástrojů v rámci městské agendy EU. Bude v nich propojeno více odvětvových politik, které mají vliv na městské oblasti EU. Zásadním předpokladem pro úspěch partnerství a fóra „EU Urban Agenda Board“, které bude tento proces monitorovat, je také to, aby postupovaly v úzké spolupráci s městskými, místními a regionálními orgány, členskými státy, orgány a institucemi EU (včetně VR) a relevantními místními zainteresovanými stranami.

VR se vyslovuje pro zaměření na omezený počet důležitých oblastí politiky, díky čemuž by bylo možné dosáhnout viditelných výsledků a prokázat přidanou hodnotu městské agendy EU. Těchto dvanáct definovaných tematických priorit netvoří vyčerpávající seznam. Partnerství by měla být navazována taktéž pro další témata, u nichž je zapotřebí integrovaných politických přístupů, jako je např. zohlednění kultury a cestovního ruchu při rozvoji měst a zohlednění nových inkluzivních forem účasti, inovací a „inteligentních měst“. Úplné posouzení tematických priorit však bude možné teprve tehdy, až se partnerství rozvinou, neboť teprve pak vyjde najevo, zda a jak jsou v nich zakotvena pro Evropskou unii natolik zásadní témata, jako je třeba nezaměstnanost mladých lidí. VR vítá, že čtyři pilotní partnerství („kvalita ovzduší“, „výstavba bytů“, „chudoba ve městech“ a „migrace a integrace uprchlíků“) již zahájila činnost. Pro další průběh partnerství má rozhodující význam, aby byla hned na počátku dohodnuta vysoká míra závaznosti, např. v podobě vypracovávání půlročních zpráv pro Komisi, Parlament, Radu a VR. VR rovněž poukazuje na to, že by tematická partnerství mohla přispět k vypracovávání budoucích a revizi stávajících právních předpisů EU. Pokud jde o financování účasti v tematických partnerstvích, do nichž bude zapojeno zhruba 15 partnerů, a vzhledem k tomu, že Nizozemsko již vyčlenilo 50 000 eur na podporu každého partnerství, VR Komisi žádá, aby posoudila možnost financování technické pomoci s cílem usnadnit zainteresovaným místním orgánům účast v partnerství.

10.

V budoucím programovém období by v rámci operačních programů mohly být rozvíjeny a financovány městské akční plány vypracované v rámci Amsterodamského paktu nebo jiných evropských programů (např. URBACT).

11.

Mimoto je důležité, aby Evropská komise hrála výraznou a oficiální úlohu v oblasti koordinace. K tomu patří jmenování prvního místopředsedy koordinátorem městské agendy EU, který by prostřednictvím svojí funkce zabezpečoval také úzké propojení s programem zlepšování právní úpravy. Takováto koordinace by navíc ukončila roztříštěné nahlížení na města vyplývající z odborných perspektiv jednotlivých generálních ředitelství. „Inteligentní města“ – a v případě venkovských oblastí „inteligentní regiony“ – by tedy nebyla „inteligentní“ jen technologicky, ale rovněž sociálně. V rámci městské agendy EU je rovněž zapotřebí integrované politiky, aby byly zefektivněny strategie týkající se inteligentních měst a inteligentní specializace (RIS3). Vzhledem k výzvám, jako je uprchlická vlna a s ní související potřeba integrace, je nezbytný holistický přístup. Dalším prvkem – jenž rovněž přispívá k transparentnosti a závaznosti tohoto procesu – je začlenění městské agendy do každoročně předkládaného pracovního programu Evropské komise.

12.

VR zdůrazňuje, že je nutné učinit ještě další pokrok s cílem lépe zapojit místní a regionální orgány, včetně městských a regionálních sítí a dalších zainteresovaných stran, do přípravy i hodnocení politiky EU, jež má dopad nebo se zaměřuje na orgány odpovědné za městské oblasti.

13.

Rozšíření posuzování dopadu o městský rozměr: Pilotní projekt zahájený na popud VR a Evropské komise, který se týká posuzování územního dopadu na příkladu energetické náročnosti budov, ukázal, že existují vhodné nástroje, a posuzování dopadu tedy může být rozšířeno o zkoumání územního rozměru. V neposlední řadě pak tento pilotní projekt demonstroval velký zájem, připravenost a schopnost měst a regionů aktivně se podílet na příslušných opatřeních a v potřebné míře k nim přispět.

14.

Je nezbytné, aby se prostřednictvím co největšího snížení administrativní zátěže napomohlo sdílení poznatků a spolupráci mezi městy s cílem podpořit výměnu odborných znalostí a osvědčených postupů mezi městy a místními orgány. Ke shromažďování údajů týkajících se rozvoje měst by se mělo přistupovat pouze ve výjimečných případech a mělo by být omezeno na nezbytné minimum.

15.

VR dále požaduje systematický přezkum možností, jak zlepšit podporu měst a jejich funkčních oblastí. V úvahu přichází:

16.

Vzhledem k rostoucímu významu evropského semestru coby nástroje pro koordinaci hospodářské politiky Výbor požaduje, aby byly v rámci evropského semestru náležitě zohledněny také městské a venkovské aspekty. Toho by mohlo být dosaženo tím, že by členské státy zapojovaly místní a regionální orgány do každoroční přípravy národních programů reforem již v rané fázi. Důležitou úlohu by při tom mohl hrát zmocněnec Evropské komise pro evropský semestr jmenovaný v každém členském státě.

17.

VR rovněž zdůrazňuje dynamiku a schopnosti sítí měst, pokud jde o přispění k dosažení cílů politiky Evropské unie. S ohledem na Pakt starostů a primátorů, který sdružuje přes 6 000 místních a regionálních orgánů, jež se zavázaly snížit emise oxidu uhličitého pod úroveň stanovenou v rámci cílů EU v oblasti klimatu do roku 2020, vyzývá VR Evropskou komisi, aby dále rozvinula úlohu Paktu s cílem prodloužit jeho činnost na období po roce 2020 a učinit z něj prostředek, jehož pomocí by regiony a města mohly konkrétně přispět k boji proti změně klimatu v širším rámci EU (4).

18.

Amsterodamský pakt by měl vést k závazné dohodě o procesu provádění městské agendy. Mělo by být neprodleně zahájeno zbylých osm partnerství, která dosud nebyla vytvořena. Dále by měl být naplánován brzký přezkum tematického seznamu, aby bylo možné posoudit, zda se v partnerstvích odráží městská realita ve svých podstatných prvcích. Výbor vítá návrh nizozemského předsednictví, který je uveden v návrhu Amsterodamského paktu, a sice aby byly ve všech tematických partnerstvích zohledněny průřezové otázky, k nimž mimo jiné patří městská správa, správa přesahující administrativní hranice, včetně spolupráce mezi městy a venkovem a přeshraniční spolupráce, či poskytování veřejných služeb obecného zájmu. U posledně zmíněného aspektu je třeba zajistit, aby byla v městské agendě EU v souladu s článkem 14 SFEU a protokolem č. 26 respektována místní a regionální samospráva a s ní související diskreční pravomoci ve smyslu primárního práva EU, a zejména aby do ní byly tematicky začleněny obecně prospěšné komunální služby.

19.

Vedle orgánů a povinnosti podávat zprávy, které stanoví Amsterodamský pakt, by měla být zavedena povinnost pravidelného předkládání zpráv Evropské komisi, Evropskému parlamentu, Radě a VR s cílem zajistit transparentní a také obecně přístupný postup, v jehož rámci mohou daný proces sledovat nejen přímí účastníci, ale i široká veřejnost, jež se o tuto problematiku zajímá (5).

20.

V zájmu zajištění vysoké míry závaznosti pro budoucí předsednictví Rady by Amsterodamský pakt po svém schválení dne 30. května 2016 na neformálním zasedání Rady ministrů pro městský rozvoj měl být v červnu 2016 začleněn do závěrů Rady pro obecné záležitosti. To by mělo být spojeno s výzvou pro budoucí předsednictví Rady, aby městskou agendu zařazovala do svých pracovních programů.

Za slovenského předsednictví Rady by do konce roku 2016 měla být poprvé předložena zpráva o provádění výše uvedených partnerství.

21.

Aby byla stanovena závaznost, pokud jde o další politický vývoj a udržitelnost v souvislosti s městskou agendou, měla by být vypracována bílá kniha, jež by vyhodnotila a utřídila výsledky partnerství a popsala prvky lepší správy a zajistila jejich přenosnost. Tím by bylo dosaženo nejen závaznosti, ale i větší transparentnosti. Tato bílá kniha by však neměla být vypracována až po ukončení tříletého období trvání partnerství, ale měla by již po přezkumu v polovině období v roce 2017 shrnout a utřídit všechny dosavadní zkušenosti a zajistit jejich využití při přípravě příštího programového období evropských strukturálních a investičních fondů, jež začne rokem 2021, a strategie EU na období po roce 2020.