5.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 120/6

1.

zdůrazňuje nutnost identifikovat různé skupiny starších osob v rámci společenství, definovat jejich tržní preference a potřeby za účelem rozvoje uzpůsobených obchodních plánů s cílem zajistit co možná nejlepší vývoj cestovního ruchu vstřícného vůči starším osobám v EU zaměřeného na skupinové a individuální cestovní nabídky. Zdůrazňuje rovněž nutnost identifikovat různé překážky, s nimiž se starší osoby mohou potýkat (např. jazyk, dostupnost informací, organizační výzvy, diskriminace z důvodu věku, dostupnost zdravotní péče a pohotovosti, cestovní pojištění atd.), jakož i navrhnout cesty a způsoby, jak mají být tyto překážky překonány;

2.

zdůrazňuje, že je velmi důležité zajistit, aby byl v budoucnu stanoven jednotný věk nebo jednotná definice cestovního ruchu starších osob, tak aby bylo možné provádět monitorování a srovnávací studie za účelem optimálního využití potenciálu tohoto rostoucího segmentu trhu;

3.

zdůrazňuje, že zásadní význam pro to, aby příslušné regiony dostaly příležitost vypracovat a provádět strategicky udržitelnou konkurenční výhodu (v cestovním ruchu), má rozsáhlý výchozí trh, tj. rozšíření širokopásmového připojení po celé Evropě; prospěch z toho mohou mít zejména malé a střední podniky v oblasti cestovního ruchu;

4.

vyzývá Komisi, aby cestovnímu ruchu pro starší osoby přiznala v rámci Digitální agendy pro Evropu přední místo coby mechanismu k překlenutí digitální propasti;

5.

domnívá se, že politika cestovního ruchu pro starší osoby vyžaduje integrovaný přístup. Zejména místní a regionální orgány by měly zvážit meziodvětvový přístup zahrnující různé organizace činné například v oblasti zdravotní péče, fyzické přístupnosti nebo dopravy;

6.

uznává, že je důležité vytvořit evropskou databázi obsahující údaje o finančně silné skupině často aktivních starších lidí. V tomto systematickém rámci lze vypracovávat analýzy a ukazatele, jež umožní účinným způsobem odpovědět na otázku, co znamená vzrůstající počet starších lidí pro poskytování služeb v oblasti cestovního ruchu, pokud jde o: turistické destinace, dopravní společnosti, atrakce, ubytovací zařízení, obchody, poskytovatele informací a média, jež turistům poskytují nápady a znalosti, které mohou výrazně přispět k obohacení osobních turistických zážitků. S ohledem na rostoucí objem cestovního ruchu starších osob bude hrát tato databáze stále důležitější úlohu;

7.

odkazuje na cíl politiky EU v oblasti cestovního ruchu z roku 2010 (1) podporovat „udržitelný, odpovědný, kvalitní a soudržný cestovní ruch“ a s ním související pracovní příležitosti a sociální rozvoj v EU;

8.

vyzývá Evropskou komisi, aby v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) poskytla větší prostor rozvoji cestovního ruchu poté, co vyhodnotí potřeby místních a regionálních orgánů. Kromě toho může Komise poskytovat finanční podporu prostřednictvím pokračování programu CALYPSO, zvláštní pozornosti věnované podnikům v oblasti cestovního ruchu v rámci fondu COSME a vytvoření fondu programu Erasmus + pro seniory. S ohledem na potenciální pracovní příležitosti, jež toto odvětví nabízí, by mělo být zařazení podpory cestovního ruchu, zejména pokud jde o malé a střední podniky, jednou z priorit víceletého rámce na období po roce 2021;

9.

zdůrazňuje, že přístupnost má zásadní význam pro zajištění řádného fungování všech aktivit v oblasti cestovního ruchu, zejména pro starší osoby, neboť dosažitelnost turistických destinací a míst zájmu (hotely, lázně atd.) prostřednictvím udržitelné, bezpečné a finančně dostupné dopravy uzpůsobené potřebám různých věkových skupin turistů je předpokladem pro to, aby mohly vůbec cestovat. Proto by bylo vhodné zapojit poskytovatele dopravy, jako jsou letecké společnosti, námořní společnosti pro přepravu cestujících a autobusové společnosti, provozovatele vlaků a výletních plaveb s cílem navázat spolupráci mezi nimi a zajistit intermodalitu mezi různými druhy dopravy, aby senioři mohli pohodlně a snadno dosáhnout svých turistických destinací, včetně odlehlých regionů;

10.

podporuje v této souvislosti návrh meziskupiny Evropského parlamentu pro rozvoj evropského cestovního ruchu, aby byl rok 2018 vyhlášen „Evropským rokem cestovního ruchu“. Zvláštní pozornost je při tom třeba věnovat opatřením pro starší osoby a podpoře cestovního ruchu ve vedlejší sezóně a mimo sezónu;

11.

zdůrazňuje, že odvětví cestovního ruchu má díky příjmům a souvisejícím pracovním příležitostem pro celou řadu evropských regionů zásadní význam, a pro některé regiony je dokonce nezbytné pro podporu a udržování konkurenční výhody. Cestovní ruch má značný potenciál růstu a je přímo i nepřímo napojen na řadu hospodářských, sociálních a kulturních odvětví. Často je motorem komplexního, strategického a udržitelného rozvoje a růstu konkurenceschopnosti regionů. Je proto nanejvýš důležité, aby bylo na evropské úrovni podporováno co nejlepší využívání jejich znalostí a zkušeností prostřednictvím místní a regionální spolupráce;

12.

připomíná, že starší lidé významně přispívají k evropskému odvětví cestovního ruchu a představují obrovský tržní potenciál. Mimo to lze konstatovat, že kupní síla Evropanů ve věku nad 65 let přesahuje 3 000 miliard EUR a že počet osob s omezeními způsobenými vyšším věkem naroste z 68 milionů osob v roce 2005 na 84 milionů v roce 2020. V současné době je více než 128 milionů občanů Evropské unie ve věku 55 až 80 let, což představuje asi 25 % celkového počtu obyvatel. Nicméně 41 % evropských občanů ve 28 členských státech nikdy nevycestovalo mimo hranice svého státu a 7 z 10 starších občanů vyráží výhradně na tuzemské zájezdy;

13.

konstatuje, že demografický vývoj má značný dopad na poptávku po službách v oblasti cestovního ruchu, a tím i na trh práce. Ukázalo se, že odvětví cestovního ruchu je mnohem odolnější vůči vnějším otřesům a krizím, než se předpokládalo. Za současné ekonomické situace zůstávají výdaje za rekreaci a cestovní ruch i nadále významné. Cestovní ruch zahrnuje velmi vysoký podíl lidské práce a představuje značný přínos pro zaměstnanost a sociální rozvoj, a měla by mu proto být v rámci příštího víceletého finančního rámce věnována větší pozornost;

14.

konstatuje, že odvětví cestovního ruchu čelí řadě výzev, k nimž patří: a) demografická změna, b) digitální technologie, c) diverzifikace nabídky cestovního ruchu. Vlivem celosvětové konkurence se od základu mění běžné marketingové strategie a do popředí se dostávají ty, které turistům umožňují lepší a flexibilnější přístup ke službám;

15.

je přesvědčen, že při rozvíjení cestovního ruchu pro seniory jsou klíčovými prvky vysoká kvalita, udržitelnost, neustálé inovace a kvalifikované pracovní síly;

16.

navrhuje proto, aby byl národní a regionální význam demografické výzvy zohledněn v regionálních operačních programech. Tyto programy se týkají mj. konkurenceschopnosti malých a středních podniků, zaměstnanosti a trhu práce a sociálního začleňování. To je důležité pro boj proti sezónní nezaměstnanosti a pro aktivaci pracovních míst v odvětví cestovního ruchu;

17.

konstatuje, že tvůrci politik by za účelem rozšíření místní a regionální turistické sezóny měli posuzovat kromě konkrétních věkových skupin také konkrétní skupiny vycházející ze společných zájmů, jako jsou kulturní dědictví, dějiny, vzdělání, náboženství, sport a rekreace;

18.

konstatuje, že zdravotní cestovní ruch představuje rostoucí evropské odvětví cestovního ruchu a jeho dva rozměry (zdravotní péče a wellness cestovní ruch) by měly být podporovány. Je důležité, zejména z regionálního hlediska, podporovat konkurenceschopnost a přeměnit evropské destinace na destinace excelence v oblasti zdraví s vysokou přidanou hodnotou. Zdravotní cestovní ruch se stává segmentem trhu s nejvyšším růstem v rámci cestovního ruchu, zejména mezi staršími lidmi, kteří vyhledávají zdravotní péči, je jedním z hlavních důvodů pro cestování;

19.

je přesvědčen, že zlepšení digitálních technologií s cílem dosáhnout rychlejšího přístupu k IKT slouží více cílům, z nichž jedním je „cestovní ruch vstřícný vůči starším osobám“, jenž může být řazen k významným prioritám EU. Usnadnění přístupu k technologické infrastruktuře významně přispěje k „seniorizaci“ existující kupní síly. Ta je v současné době z velké části v rukou osob starších 50 let (hospodářský potenciál „stříbrné ekonomiky“);

20.

připomíná význam gastronomického cestovního ruchu pro vytváření udržitelných pracovních míst, regionálního růstu a soudržnosti, neboť více než třetina výdajů turistů jde na jídlo;

21.

doporučuje, aby místní a regionální orgány v rámci operačních programů zaměřily pozornost na následující činnosti: přijetí participativní úlohy, podpora partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), vytváření sítí a podpora a rozvoj cestovního ruchu vstřícného vůči starším osobám. Významnou součástí agendy orgánů na místní a regionální úrovni by proto měly být také komunikační činnosti na podporu informovanosti o tržním potenciálu cestovního ruchu vstřícného vůči starším osobám;

22.

konstatuje, že homogenní trh cestovního ruchu pro starší osoby neexistuje. Senioři představují spíše nesourodou skupinu jednotlivců s různými potřebami, motivacemi a očekáváními. Existuje riziko společenské izolace starších osob, a cestovní ruch jim poskytuje příležitosti k navazování nových sociálních kontaktů. Výzkum ukazuje, že starší lidé, kteří se účastní aktivit cestovního ruchu, mají nejen lepší zdraví, a jsou proto méně závislými na pečovatelských službách, ale také si aktivně volí své destinace, aby využívali kvalitních zdravotnických a sociálních služeb;

23.

doporučuje, aby byla posílena vazba na evropské inovační partnerství v oblasti zdravého stárnutí, pokud jde o podporu mobility, bezpečnost, přístupnost veřejné sféry, zdravotní péči a sociální péči;

24.

připomíná orgánům a institucím EU i členským státům, že místní a regionální orgány hrají významnou úlohu při koordinaci odvětvových politik, jako je doprava, péče, městské plánování a rozvoj venkova. Tato odvětví mají zase přímý a nepřímý dopad na místní cestovní ruch, který tvoří malé a střední rodinné podniky;

25.

souhlasí s tím, že by místní orgány měly být zapojeny do využívání potenciálu cestovního ruchu pro rozvoj „inteligentních“ měst a měly by vycházet z individuálních schopností malých a středních podniků a podporovat je. Různé činnosti v rámci této podpory mohou pomáhat zvyšovat informovanost. Pozornost při tom musí být věnována budování kapacit s cílem informovat podniky o možnostech financování, koordinaci partnerství v rámci evropských projektů, například prostřednictvím programů partnerství, a vytváření společných podniků na základě místních a regionálních osvědčených postupů v oblasti usnadňování přístupu k informacím, dopravní infrastruktuře a produktům přizpůsobených potřebám všech věkových skupin;

26.

vyzývá politické činitele k vytvoření podmínek nutných pro to, aby se v oblasti cestovního ruchu:

27.

konstatuje, že k příkladům aplikací pro cestovní ruch, jež jsou k dispozici na internetu, patří především rezervační systémy, sociální média a elektronická tržiště. Rovněž místní orgány mohou zvolit využití moderních komunikačních technologií, např. v podobě vyhledávačů, které uživatelům poskytují transparentnost, takže senioři mohou poznat, jakou kvalitu a za jakou cenu mohou očekávat. Nicméně ne všichni starší lidé jsou obeznámeni s rezervačními systémy on-line a s webovými stránkami zaměřenými na recenze. Kvůli digitální propasti se někdy spoléhají spíše na tradiční metody rezervace a na osobní kontakt např. s cestovními kancelářemi. Má-li mít starší generace možnost využívat příležitosti v digitální oblasti, mohou například místní a regionální orgány nabízet kurzy pro starší občany;

28.

domnívá se, že kontakty „mohou starším lidem pomoci k tomu, aby byli zdraví, nezávislí a aktivní v práci nebo ve společnosti“. Toho lze dosáhnout podporou sociálních sítí a zapojením zainteresovaných stran (např. výzkumných středisek a institucí, soukromých podniků z oblasti IT, organizované občanské společnosti, místního společenství atd.) do navrhování a vývoje technologických rozhraní a univerzální koncepce vstřícných vůči starším osobám;

29.

je si vědom toho, že účinek digitální interakce mezi zúčastněnými prodělal značný vývoj a ukazuje, jak důležitá je evropská databáze. V zájmu maximálního využití stávajících nástrojů by mohlo databázi cestovního ruchu starších osob spravovat Virtuální středisko sledování cestovního ruchu. Bylo by nicméně ještě zapotřebí určit, kdo by měl tento model rozpracovat a kdo by měl shromažďovat údaje týkající se ukazatelů;

30.

poukazuje na to, že enormní náklady na zdravotní péči jsou příčinou zvýšené pozornosti, jež je věnována stárnutí a vytváření partnerství mezi odvětvími. Na rozvoj cestovního ruchu vstřícného vůči starším osobám tak může mít velmi pozitivní vliv program elektronického zdravotnictví. Senioři pravidelně uvádějí zdraví jako druhý důvod, proč se nevydají na cesty. Pokud získají (elektronický) přístup ke kvalitní zdravotní péči mimo své bydliště, mohlo by to jejich obavy omezit nebo odstranit. Mohlo jim to umožnit, aby trávili svůj volný čas zážitkovějším způsobem. Cestování do příznivějšího podnebí a nové zkušenosti mohou současně pomoci překonávat každodenní rutinu a pozitivně ovlivňovat zdraví;

31.

zdůrazňuje význam směrnice o přeshraniční zdravotní péči a vyzývá regionální a vnitrostátní orgány, aby zlepšily přístup k informacím o zdravotnických službách pro starší občany v zahraničí, což jim umožní činit informovaná rozhodnutí ohledně postupů léčby a péče a cestovat po EU bez zdravotních obav;

32.

doporučuje zlepšit mobilitu, zahájit iniciativy zaměřené na bezpečnost a rozšířit obecnou přístupnost veřejné sféry pro všechny věkové skupiny; je velmi důležité vytvořit silné vazby mezi oblastí cestovního ruchu pro starší osoby na straně jedné a Evropským inovačním partnerstvím v oblasti aktivního a zdravého stárnutí na straně druhé;

33.

podporuje myšlenku založení evropského paktu primátorů o demografické změně a vyzývá, aby byl cestovní ruch uznán za důležitou oblast politiky, která může přispívat k podpoře inovací, zdravého a aktivního života a podpořit solidaritu mezi generacemi.