Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52015IP0316

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. září 2015 o Ázerbájdžánu (2015/2840(RSP))

    Úř. věst. C 316, 22.9.2017, p. 207–211 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    22.9.2017   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 316/207


    P8_TA(2015)0316

    Ázerbájdžán

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 10. září 2015 o Ázerbájdžánu (2015/2840(RSP))

    (2017/C 316/22)

    Evropský parlament,

    s ohledem na svá předchozí usnesení o Ázerbájdžánu, zejména na usnesení o situaci lidských práv a o právním státě,

    s ohledem na vztahy navázané mezi EU a Ázerbájdžánem, které nabyly účinnosti v roce 1999, jak ukazuje uplatňování akčního plánu v rámci evropské politiky sousedství, vytvoření Východního partnerství, jednání o dohodě o přidružení mezi EU a Ázerbájdžánem a účast Ázerbájdžánu v parlamentním shromáždění Euronest,

    s ohledem na zprávu o pokroku Ázerbájdžánu dosaženém v rámci evropské politiky sousedství v roce 2014 ze dne 25. března 2015 (SWD(2015)0064),

    s ohledem na akční plán evropské politiky sousedství EU-Ázerbájdžán,

    s ohledem na vyjádření, které dne 22. července 2015 učinil předseda Evropské rady Donald Tusk po setkání s prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem,

    s ohledem na návštěvu zvláštního zástupce EU pro lidská práva Stavrose Lambrinidise v Baku ve dnech 23.–26. února 2015,

    s ohledem na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zajda Raada Husajna ze dne 8. září 2015, v němž odsuzuje pokračování zásahů proti občanské společnosti a nezávislým hlasům v Ázerbájdžánu,

    s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové a komisaře Johannese Hahna v souvislosti s nedávným zadržováním, uvězněním, odsouzením a vraždami předních novinářů a obhájců lidských práv v Ázerbájdžánu,

    s ohledem na prohlášení EU ze dne 19. srpna 2015 o lidských právech v Ázerbájdžánu učiněné na zvláštním zasedání Stálé rady OBSE č. 1064 ve Vídni,

    s ohledem na nedávná prohlášení generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjørna Jaglanda o případu Chadídži Ismailové, o případu Lejly Junusové, ředitelky Institutu pro mír a demokracii v Ázerbájdžánu, a jejího manžela Arifa Junuse a o vraždě ázerbájdžánského novináře Rasima Alijeva,

    s ohledem na Helsinskou deklaraci, kterou na svém výročním zasedání konaném ve dnech 5.–9. července 2015 přijalo Parlamentní shromáždění OBSE a která „odsuzuje pokračující pronásledování a věznění novinářů a obhájců lidských práv na základě politicky motivovaných obvinění v několika členských státech OBSE a vyjadřuje znepokojení nad pokračujícím zneužíváním daňových a správních předpisů k ospravedlnění těchto činů“,

    s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 23. června 2015 o fungování demokratických institucí v Ázerbájdžánu,

    s ohledem na stanovisko Benátské komise Rady Evropy ze dne 15. prosince 2014, v němž se konstatuje, že nedávné změny zákona o nevládních organizacích „dále omezují činnost nevládních organizací v Ázerbájdžánu“,

    s ohledem na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv a na závěry Rady ze dne 23. června 2014 v souvislosti s desátým výročím těchto zásad,

    s ohledem na ustanovení Deklarace OSN o zastáncích lidských práv, přijaté na Valném shromáždění OSN dne 9. prosince 1998,

    s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

    A.

    vzhledem k tomu, že situace lidských práv v Ázerbájdžánu se v uplynulých několika letech celkově zhoršovala, rostl počet případů zastrašování a represí a stupňovalo se trestní stíhání vedoucích představitelů nevládních organizací, obhájců lidských práv, novinářů a dalších zástupců občanské společnosti;

    B.

    vzhledem k tomu, že Chadídža Ismailová, oceněná investigativní novinářka stanice RFE/RL, byla odsouzena k sedmi a půl rokům vězení na základě údajné zpronevěry a daňových úniků poté, co uveřejnila několik článků o korupci dotýkající se prezidentovy rodiny; vzhledem k tomu, že obhájci lidských práv Lejla a Arif Junusovi byli odsouzeni k osmi a půl letům a sedmi letům vězení na základě obvinění zahrnujících podvod a daňové úniky v procesu, jenž značně zaostával za mezinárodními standardy; vzhledem k tomu, že dobře známý bojovník za lidská práva Rasul Jafarov a respektovaný právník v oblasti lidských práv Intigam Alijev byli odsouzeni na základě podobných obvinění v procesech, během kterého došlo k závažným procesním porušením, a v současné době jsou ve výkonu trestu odnětí svobody na šest let a tři měsíce a sedm a půl roku; vzhledem k tomu, že řada dalších předních představitelů ázerbájdžánské občanské společnosti je nadále vězněna – např. Anar Mammadli, Rauf Mirkadirov, Ömar Mammadov, Tofiq Yaqublu, Ilgar Mammadov, Nijat Alijev, Araz Gulijev, Parviz Hašimli, Sejmur Hezi, Hilal Mammadov a Taleh Chasmammadov – a že zdravotní stav některých z nich se ve vězení postupně zhoršuje;

    C.

    vzhledem k tomu, že Lejla Junusová a Rasul Jafarov vedli před tím, než byli sami zadrženi, skupinu předních ázerbájdžánských obhájců lidských práv a odborníků, jež vypracovala seznam téměř jednoho sta Ázerbájdžánců, kteří splňují definici politického vězně, kterou v roce 2012 přijala Rada Evropy;

    D.

    vzhledem k tomu, že novináři a vedoucí představitelé občanské společnosti jsou vystavováni ustavičnému zastrašování a pronásledování, jako např. Emin Milli, ředitel stanice Meydan TV, kterému bylo vyhrožováno smrtí a jehož rodina byla na základě vykonstruovaných obvinění zadržena, a novináři pracující pro stanici Meydan TV v Ázerbájdžánu; vzhledem k tomu, že zakladatel Institutu pro svobodu a bezpečnost reportérů (IRFS) a obhájce lidských práv Emin Husejnov vyhledal útočiště ve Švýcarsku poté, co proti němu byla vznesena vykonstruovaná obvinění, a byl zbaven ázerbájdžánského občanství;

    E.

    vzhledem k tomu, že mnohem více novinářů a aktivistů občanské společnosti je v souvislosti se svou činností v oblasti lidských práv vystaveno soudním řízením, zákazům cestování a omezením svobody pohybu; vzhledem k tomu, že ázerbájdžánská vláda prostřednictvím nových restriktivních zákonů upravujících působení nevládních organizací potlačuje nezávislé skupiny; vzhledem k tomu, že mnoho skupin bylo na základě těchto zákonů nuceno ukončit činnost poté, co jim byly zmrazeny bankovní účty nebo jim byly zablokovány finanční zdroje, když vláda odmítla povolit nové příspěvky od zahraničních dárcovských organizací;

    F.

    vzhledem k tomu, že v centru Baku jsou pokojným protestujícím od roku 2006 v podstatě zakázány demonstrace, a vzhledem k tomu, že nedávno byly zavedeny přísné nové pokuty a delší lhůty správního zadržování osob, které se organizují nebo se účastní nepovolených veřejných shromáždění;

    G.

    vzhledem k tomu, že předseda IRFS, novinář Rasim Alijev, zemřel v nemocnici v Baku poté, co byl surově zbit, když se stal předtím terčem hrozeb a zastrašování poté, co kritizoval prezidenta Alijeva na sociálních sítích;

    H.

    vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán je jedním ze zakládajících členů Východního partnerství; vzhledem k tomu, že představitelé EU a zemí Východního partnerství při četných příležitostech potvrdili, že Východní partnerství je založeno na společenství hodnot a na zásadách svobody, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právního státu; vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán usiluje o posílení a prohloubení svých vztahů s EU, s cílem uzavřít strategické partnerství;

    I.

    vzhledem k tomu, že v roce 2014 nemohla EU vyplatit 11 ze svých 13 grantů pro nevládní organizace kvůli restriktivním právním předpisům a že její možnosti financování nezávislých skupin občanské společnosti a aktivistů v Ázerbájdžánu jsou nadále závažně omezovány; vzhledem k tomu, že mnoho příjemců grantů EU je buď ve vězení – např. právník v oblasti lidských práv Intigam Alijev – nebo opustilo zemi a ukončilo svou činnost;

    J.

    vzhledem k tomu, že kancelář OBSE v Baku byla dne 4. července 2015 uzavřena poté, co se ázerbájdžánské orgány rozhodly vypovědět memorandum o porozumění mezi vládou Ázerbájdžánu a OBSE;

    K.

    vzhledem k tomu, že Freedom House považuje Ázerbájdžán za nesvobodný, jeho sdělovací prostředky za nesvobodné a jeho internet za částečně svobodný; vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán zaznamenal za uplynulých deset let největší pokles demokratické veřejné správy z celé Eurasie;

    L.

    vzhledem k tomu, že se v listopadu 2015 budou v Ázerbájdžánu konat parlamentní volby; vzhledem k tomu, že Evropský parlament odmítl vyslat na tyto volby misi pro sledování průběhu voleb, neboť dospěl k závěru, že neexistuje zázemí pro uspořádání svobodných a spravedlivých voleb a že omezení svobody vyjadřování, shromažďování a sdružování, jež v zemi panují, znemožňují vytvořit rovné podmínky pro kandidáty a uskutečnit opravdovou soutěž;

    M.

    vzhledem k tomu, že odvětvová spolupráce je vzájemně přínosná, zejména v oblasti energetiky; vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán má potenciál stát se jedním z hlavních obchodních partnerů EU;

    1.

    vyjadřuje hluboké znepokojení nad dalším zhoršováním situace v oblasti lidských práv v zemi, a připomíná, že pro EU má dodržování lidských práv a základních svobod v kontextu dvoustranné spolupráce zásadní význam, jelikož jsou to klíčové prvky Východního partnerství a základní pilíře, o něž se opírají mezinárodní organizace, jako je Rada Evropy a OBSE, jichž je Ázerbájdžán členem;

    2.

    vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech zadržovaných politických vězňů, obhájců lidských práv, novinářů a jiných aktivistů občanské společnosti, včetně Chadídži Ismailové, Lejly Junusové a Arifa Junuse, Anara Mammadliho, Rasula Jafarova, Intigama Alijeva, Raufa Mirkadirova, Omara Mammadova, Tofiqa Yaqubla, Nijata Alijeva, Araze Gulijeva, Parvize Hašimliho, Sejmura Heziho, Halila Mammadova, Taleha Chasmammadova a Ilgara Mammadova, v souladu s rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), a vyzývá k tomu, aby byli zproštěni všech obvinění a aby byla plně obnovena jejich politická a občanská práva a jejich jméno očištěno;

    3.

    rozhodně odsuzuje bezprecedentní utlačování občanské společnosti v Ázerbájdžánu; s ohledem na zprávy obhájců lidských práv a domácích a mezinárodních nevládních organizací o údajných vykonstruovaných obviněních proti politickým představitelům, aktivistům a novinářům znovu vyjadřuje hluboké znepokojení nad osudy kolegů uvězněných osob, kteří jsou sice stále na svobodě, je však proti nim vedeno trestní řízení; naléhavě žádá ázerbájdžánské orgány, aby ukončily praktiky selektivního trestního stíhání a věznění novinářů, obhájců lidských práv a dalších občanů, kteří kritizují vládu, a aby zajistily, že všechny zadržené osoby, včetně novinářů a politických a občanských aktivistů, budou během soudního řízení požívat plných práv, zejména práva na přístup k právníkovi dle vlastního výběru a možnost setkání s rodinami, a že se na ně budou vztahovat další standardy spravedlivého soudního řízení;

    4.

    vítá skutečnost, že ázerbájdžánské orgány umožnily, aby Lejlu a Arifa Junuse navštívil tým evropských lékařů, a vyzývá k jejich propuštění, a to i z humanitárních důvodů; upozorňuje na podmínky, za nichž jsou Lejla a Arif Junusovi a Intagim Alijev zadržováni a které vedly k závažnému zhoršení jejich zdravotního stavu s možným ohrožením života; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby umožnily týmu evropských lékařů vyšetřit Intigama Alijeva a zajistily, aby se všem vězňům v případě potřeby dostalo řádné lékařské péče;

    5.

    vyzývá k okamžitému vyšetření smrti novináře Rasima Alijeva, předsedy IFRS; s obavami bere na vědomí obvinění, které vznesla skupina novinářů, že Rasim Alijev údajně zemřel proto, že mu ošetřující lékař přidělený v nemocnici neposkytl náležitou péči;

    6.

    připomíná orgánům Ázerbájdžánu, že dobré životní podmínky obyvatel, mezi něž patří i dodržování práv a svobod, jsou základními prvky udržitelného hospodářského růstu;

    7.

    vyzývá Ázerbájdžán, aby dodržoval a prováděl své závazky, které jakožto člen Rady Evropy přijal; opakuje svou výzvu ázerbajdžánským orgánům, aby dodržovaly veškerá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva týkající se Ázerbájdžánu; požaduje, aby bylo dodržováno rozhodnutí ze dne 16. června 2015 a veškerá další rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva;

    8.

    naléhavě vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby plně spolupracovala s Benátskou komisí Rady Evropy a komisařem pro lidská práva, zmocněncem OSN pro zvláštní postupy a aby prováděla jejich doporučení, pokud jde o obhájce lidských práv, práva na svobodu sdružování a pokojného shromažďování a svobodu projevu a svévolné zadržování, s cílem změnit právní předpisy a přizpůsobit postupy v souladu se závěry odborníků;

    9.

    vyzývá vládu Ázerbájdžánu, aby okamžitě ukončila tvrdé zásahy namířené proti občanské společnosti a činnostem v oblasti lidských práv a zajistila, aby nezávislé skupiny občanské společnosti a aktivisté mohli vykonávat svou činnost bez překážek nebo strachu z pronásledování, a mimo jiné zrušila zákony, které výrazně omezují občanskou společnost, odblokovala bankovní účty nevládních skupin a jejich představitelů a umožnila jim přístup k zahraničním zdrojům;

    10.

    vyjadřuje politování nad dalšími kroky, které učinila ázerbájdžánská vláda k omezení kontaktů mezi občanskou společností a mladými aktivisty a intelektuály z Arménie a Ázerbájdžánu, které mají mimořádný význam pro překonání dlouhodobého nepřátelství mezi oběma zeměmi; v tomto ohledu připomíná důležitou činnost Lejly a Arifa Junusových v této oblasti;

    11.

    vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby dodržovaly svobodu tisku a sdělovacích prostředků, a to jak v právních předpisech, tak v praxi, online i offline, aby zaručily svobodu projevu v souladu s mezinárodními standardy a ukončily cenzura hlasů kritizujících vládu ve sdělovacích prostředcích;

    12.

    je velmi znepokojen situací osob LGBTI v Ázerbájdžánu; rozhodně odsuzuje politické verbální projevy nenávisti namířené proti osobám LGBTI, které přicházejí z nejvyšších úrovní; vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby přestala mařit činnost obhájců lidských práv obhajujících práva osob LGBTI a zastrašovat je;

    13.

    zdůrazňuje význam seriózního a ve vzájemném respektu vedeného dialogu mezi EU a vládou Ázerbájdžánu, opozičními silami a občanskou společností;

    14.

    připomíná, že jednání o dohodě o strategickém partnerství s Ázerbájdžánem by měla být neprodleně pozastavena, dokud vláda neučiní konkrétní kroky směřující k dodržování univerzálních lidských práv;

    15.

    vyzývá Radu, Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ), aby důsledně uplatňovaly zásadu „více za více“, se zaměřením zejména na situaci obhájců lidských práv, v souladu se zásadami EU týkajícími se ochránců lidských práv, na nezávislost soudnictví, demokratické reformy a základní práva a svobody, a aby jasně stanovily důsledky plynoucí ze zaostávání v reformách; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s výše zmíněnými případy obhájců lidských práv, kteří jsou perzekuováni, jelikož dokumentují porušování lidských práv v Ázerbájdžánu, přezkoumala, a případně přechodně pozastavila veškeré financování, kromě prostředků vyčleněných na oblast lidských práv, občanské společnosti a spolupráci mezi konkrétními lidmi na základní úrovni, které bylo Ázerbájdžánu zaručeno v rámci evropského nástroje sousedství; vyzývá Komisi a členské státy, aby zachovaly financování kontaktů a spolupráce mezi konkrétními lidmi v oblastech jako je občanská společnost, vzdělávání a univerzity a také v oblasti výměn mládeže a studentů;

    16.

    vyzývá Radu, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby rozhodně a jednotně reagovaly na probíhající tvrdé zásahy v Ázerbájdžánu s cílem dát jasně najevo, že situaci, která zde panuje, nelze v žádném případě akceptovat a že v rozvíjení vztahů nelze pokračovat obvyklým způsobem, dokud vláda nepropustí všechny osoby uvězněné na základě politicky motivovaných obvinění a neukončí probíhající utlačování nezávislých skupin občanské společnosti;

    17.

    naléhavě vyzývá evropské podniky působící v Ázerbájdžánu, aby otevřeně vyžadovaly uplatňování standardů lidských práv a aby přijaly vysoké standardy sociální odpovědnosti podniků a braly v potaz dopad svých kroků na situaci lidských práv v zemi;

    18.

    vyjadřuje politování nad skutečností, že v dialogu o lidských právech mezi EU a Ázerbájdžánem, pokud jde o situaci v oblasti lidských práv v zemi, nebylo dosaženo významného pokroku; vyzývá ESVČ, aby zintenzívnila tento dialog s cílem zvýšit jeho účinnost a zaměřit jej na výsledky a aby o výsledcích Parlament pravidelně informovala;

    19.

    vyzývá orgány EU, aby zahájily řádné vyšetřování obvinění z korupce namířené proti prezidentu Alijevovi a členům jeho rodiny, jež vzešlo z vyšetřování investigativní novinářky Chadidži Ismailové;

    20.

    vyzývá Radu, aby se vyhnula uplatňování dvojích standardů v souvislosti se zeměmi Východního partnerství a zvážila v tomto ohledu cílené sankce a zákaz udělování víz všem politikům, úředníkům a soudcům zapojeným do politických perzekucí;

    21.

    vyzývá ázerbajdžánské orgány, aby spolupracovaly s představiteli regionálních organizací, jako je Rada Evropy a OBSE; důrazně odsuzuje rozhodnutí ázerbajdžánských orgánů uzavřít úřad OBSE v Baku;

    22.

    konstatuje, že nezávislé volební mise, mimo jiné dlouhodobé pozorovatelské mise OBSE a mise jednotlivých států, doložily rozsáhlé porušování volebních standardů v Ázerbájdžánu, a to ve všech prezidentských i parlamentních volbách, počínaje volbou prezidenta v říjnu roku 2003; vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, zda jsou nastoleny podmínky pro svobodné a spravedlivé volby naplánované na 1. listopadu 2015, vzhledem k tomu, že představitelé opozičních stran jsou uvězněni, sdělovacím prostředkům a novinářům není umožněno svobodně a beze strachu vykonávat svou činnost a v zemi panuje atmosféra strachu;

    23.

    vyzývá ESVČ a členské státy EU, aby prozatím upustily od veškerých činností spojených se sledováním průběhu voleb; podotýká, že mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODHIR) se v současné době nachází na místě a bylo by zvláště důležité znát jeho analýzu situace v zemi;

    24.

    připomíná své rozhodnutí vyslat do Ázerbájdžánu delegaci Evropského parlamentu a zdůrazňuje, že je důležité tuto delegaci uskutečnit, jakmile to bude možné, s cílem jednat s ázerbajdžánskými orgány o naléhavých otázkách, jako jsou lidská práva a konflikt v Náhorním Karabachu;

    25.

    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské službě pro vnější činnost, Evropské radě, Komisi, vládě a parlamentu Ázerbájdžánské republiky, Radě Evropy, OBSE a Radě OSN pro lidská práva.


    Top