25.8.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 310/2

—

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), a zejména na články 2, 3, 4, 6, 7 a 21 této smlouvy,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 1, 2, 3, 4, 18 a 19,

—

s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech a její protokoly,

—

s ohledem na příslušné nástroje OSN v oblasti lidských práv, zejména Mezinárodní pakt o občanských a politických právech ze dne 16. prosince 1966, Úmluvu proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání ze dne 10. prosince 1984 a její příslušné protokoly a na Mezinárodní úmluvu o ochraně všech osob před násilným zmizením ze dne 20. prosince 2006,

—

s ohledem na rozsudky Evropského soudu pro lidská práva v případech Al-Náširí v. Polsko, Abú Zubajdá v. Litva, Husajn (Abú Zubajdá) v. Polsko, El-Masrí v. Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Nasr a Ghálí v. Itálie a Al-Náširí v. Rumunsko,

—

s ohledem na rozsudek italského soudu, který odsoudil k trestu odnětí svobody v nepřítomnosti 22 agentů CIA, jednoho pilota Air Force a dva italské agenty kvůli jejich úloze při únosu milánského imáma Abú Omára v roce 2003,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2006 o domnělém využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů, podle průběžného výsledku práce dočasného výboru (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2007 o údajném využívání evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích: navazující zpráva výboru Evropského parlamentu TDIP (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. října 2013 o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích (4),

—

s ohledem na studii zvláštního výboru senátu USA pro zpravodajství (SSCI) zaměřenou na program agentury CIA pro zadržování a vyslýchání a na skutečnost, že tato agentura v letech 2001 až 2006 používala různé způsoby mučení vězňů,

—

s ohledem na svá usnesení o Guantánamu, z nichž poslední ze dne 23. května 2013 má název Guantánamo – hladovka vězňů (5),

—

s ohledem na závěry Rady ohledně základních práv a právního státu a na zprávu Komise z roku 2013 o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie (Lucemburk, 5. a 6. června 2014),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 27. února 2014 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v roce 2012) (6),

—

s ohledem na sdělení Komise s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ ze dne 11. března 2014 (COM(2014)0158),

—

s ohledem na zprávu Komise o boji proti korupci v EU ze dne 3. února 2014 (COM(2014)0038),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU a na transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (7),

—

s ohledem na směrnici 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV,

—

s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.

vzhledem k tomu, že dodržování základních práv a právního státu je zásadním prvkem protiteroristických politik;

B.

vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně odsoudil program CIA pro tajné zadržování a mimořádné vydávání osob, který vedl k četnému porušování lidských práv, včetně mučení a jiného nelidského nebo ponižujícího zacházení, únosů, tajného zadržování, zadržování bez soudního řízení a porušování zásady nenavracení;

C.

vzhledem k tomu, že i na politiky v oblasti vnitrostátní bezpečnosti a boje proti terorismu se přes jejich specifickou povahu vztahuje zásada odpovědnosti a že není možné, aby k porušování mezinárodního práva a lidských práv docházelo beztrestně;

D.

vzhledem k tomu, že určení odpovědnosti za mimořádné vydávání osob, únosy, nelegální tajné zadržování a mučení je nezbytné, aby bylo možné účinně chránit a podporovat lidská práva ve vnitřních i vnějších politikách EU a zajistit legitimní a účinné bezpečnostní politiky založené na právním státě;

E.

vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k úplnému vyšetření spolupráce členských států EU s programem CIA pro tajné zadržování a mimořádné vydávání osob;

F.

vzhledem k tomu, že bývalý Parlament ve svém výše uvedeném usnesení ze dne 10. října 2013 vyzval stávající Parlament, aby i nadále plnil a prováděl mandát poskytnutý dočasným výborem pro domnělé využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů, a následně zajistil, aby jeho doporučení byla plněna, aby zkoumal případné nově zjištěné skutečnosti a aby plně využíval a rozvíjel své vyšetřovací pravomoci;

G.

vzhledem k tomu, že zpráva zvláštního výboru Senátu USA pro zpravodajství odhaluje nové skutečnosti, které posilují tvrzení, že se na programu CIA pro tajné zadržování a mimořádné vydávání osob podílela řada členských států EU, jejich orgánů, úředníků a agentů jejich bezpečnostních a zpravodajských služeb, někdy na základě korupce, kdy jim CIA výměnou za jejich spolupráci poskytovala významné finanční prostředky;

H.

vzhledem k tomu, že zpráva zvláštního výboru Senátu USA pro zpravodajství vyvrací tvrzení CIA, že díky mučení byly získány informace, které by nemohly být zjištěny prostřednictvím tradičních a nenásilných vyšetřovacích postupů;

I.

vzhledem k tomu, že před vrchním soudem (Audiencia Nacional) Španělského království probíhá trestní řízení týkající se mučení na vojenské základně v zátoce Guantánamo (věc č. 150/09 projednávaná centrálním vyšetřovacím soudem č. 5 (Juzgado Central n. 5));

J.

vzhledem k tomu, že se prezident USA Barack Obama zavázal, že do ledna 2010 uzavře věznici v zátoce Guantánamo, v níž je zadržováno 122 osob, aniž by proti nim trestní soud vznesl formální obvinění, včetně 54 osob, u nichž bylo oficiálně rozhodnuto o propuštění;

K.

vzhledem k tomu, že pomoc členských států EU při přesídlování některých vězňů z guantánamského vězení byla dosud pomalá a omezená;

1.

vítá rozhodnutí zvláštního výboru Senátu USA pro zpravodajství zveřejnit souhrn své zprávy o programu agentury CIA pro zadržování a vyslýchání; zasazuje se o zveřejnění zprávy v plném znění, bez nadměrných a zbytečných redakčních zásahů;

2.

vyjadřuje hluboké odsouzení děsivých metod výslechu, které byly pro tyto nelegální protiteroristické operace charakteristické; zdůrazňuje klíčový závěr Senátu USA, že násilné metody používané CIA nevedly ke získání zpravodajských informací, které by zabránily dalším teroristickým útokům; znovu opakuje, že zcela odsuzuje mučení;

3.

domnívá se, že klima beztrestnosti týkající se programu CIA umožnilo další porušování základních práv, jak to následně dokázaly programy pro masové sledování Národní bezpečnostní agentury USA a tajných služeb různých členských států EU;

4.

vyzývá USA, aby vyšetřily a stíhaly četná porušení lidských práv, k nimž došlo v rámci programů CIA pro vydávání a tajné zadržování osob, a aby spolupracovaly s členskými státy EU, pokud jde o všechny žádosti o informace, vydání nebo opravné prostředky pro oběti v souvislosti s programem CIA;

5.

znovu vyzývá členské státy, aby vyšetřily tvrzení, že na jejich území existovaly tajné věznice, kde byli zadržováni lidé v rámci programu CIA, a aby trestně stíhaly osoby, jež byly do těchto operací zapojeny, a zohlednily přitom všechny nově zjištěné důkazy;

6.

žádá členské státy, aby plně prošetřily nedávná tvrzení o tom, že k nezákonnému vydávání, zadržování a mučení osob docházelo na jejich území, a aby odpovědné osoby stíhaly;

7.

vyjadřuje obavy ohledně překážek, s nimiž se potýkají vnitrostátní parlamentní a soudní šetření zaměřená na zapojení některých členských států do programu CIA, zneužívání státního tajemství a neoprávněnou klasifikaci dokumentů, jež vedou k ukončování trestních stíhání a de facto k beztrestnosti pachatelů, kteří mají porušování lidských práv na svědomí;

8.

vyzývá k bezodkladnému zveřejnění výsledků šetření, která probíhají v souvislosti se zapojením členských států do programu CIA, zejména Chilcotova vyšetřování;

9.

vyzývá k přijetí vnitřní strategie EU pro základní práva a žádá Komisi, aby navrhla přijetí takovéto strategie a souvisejícího akčního plánu;

10.

pověřuje svůj Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby spolu s Výborem pro zahraniční věci a zejména s podvýborem pro lidská práva obnovil vyšetřování „údajného převozu a nezákonného zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích“ a aby do roka podal plenárnímu zasedání zprávu založenou na tom, že:

11.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.