This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52015DC0565
REPORT FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT AND THE COUNCIL on financial instruments supported by the general budget according to Art.140.8 of the Financial Regulation as at 31 December 2014
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ podle čl. 140 odst. 8 finančního nařízení o finančních nástrojích podporovaných ze souhrnného rozpočtu dle stavu k 31. prosinci 2014
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ podle čl. 140 odst. 8 finančního nařízení o finančních nástrojích podporovaných ze souhrnného rozpočtu dle stavu k 31. prosinci 2014
COM/2015/0565 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 13.11.2015
COM(2015) 565 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
podle čl. 140 odst. 8 finančního nařízení o finančních nástrojích podporovaných ze souhrnného rozpočtu dle stavu k 31. prosinci 2014
{SWD(2015) 206 final}
Obsah
PŘEDMLUVA
SHRNUTÍ
1. Strategické cílové skupiny
1.1. Malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací v EU
1.2. Mikropodniky v EU
2. Strategická odvětví
2.1. Výzkum a inovace
2.2. Infrastruktura a energetická účinnost
2.3. Sociální podniky
2.4. Vzdělávání
3. Strategické regiony mimo EU
3.1. Země procesu rozšíření
3.2. Země sousedství
3.3. Země v působnosti nástroje pro rozvojovou spolupráci
ZÁVĚR
PŘEDMLUVA
Většina členských států EU prochází obdobím kladného růstu a Evropa se zotavuje z hospodářské i finanční krize, nicméně strukturální nedostatky a krizí způsobené problémy stále ještě brzdí tempo celkové obnovy. Zejména vysoká míra zadlužení soukromého sektoru a vysoký podíl úvěrů v selhání omezují schopnost bank poskytovat úvěry, což brání hospodářskému růstu i finanční stabilitě. Tyto problémy vyžadují okamžité kroky, neboť evropská ekonomika je značně závislá na úvěrech poskytovaných bankovním sektorem a přístup ke kapitálovému financování, zejména pro malé podniky, zůstává omezený.
V této hospodářské situaci se veřejné finanční instituce i soukromí investoři zdráhají poskytovat úvěry reálné ekonomice, zejména pak malým a středním podnikům, jejichž investice se považují za vysoce rizikové. Rozsah poptávky po financování zde naráží na omezenou nabídku veřejných zdrojů, což znamená, že k zaplnění mezery je třeba aktivovat další kapitálové toky. Na Unii tedy je, aby ze svého rozpočtu uvolnila dodatečné investice, a to za pomoci finančních nástrojů. V podmínkách stávajícího víceletého finančního rámce 2014–2020 reaguje Unie na tyto výzvy těmito způsoby:
nabízí příležitosti k propojení veřejných a soukromých zdrojů: EU vytvořila inovativní finanční nástroje (například nástroje v rámci programu Horizont 2020 pro výzkum a inovace či programu COSME pro malé a střední podniky) a v rámci prvního společného finančního nástroje – iniciativy na podporu malých a středních podniků – umožňuje členským státům kombinovat evropské strukturální a investiční fondy se zdroji programů Horizont 2020 a COSME. Oba finanční nástroje, COSME a Horizont 2020, se již od zahájení své činnosti setkaly se silnou poptávkou na trhu. Finanční krytí, jež na ně bylo původně vyčleněno, bylo rychle vyčerpáno. Nedávno bylo navýšeno, aby byl posílen aktivační účinek v rámci kapacity k přijímání rizik, kterou nabízí Evropský fond pro strategické investice (EFSI);
rozvíjí iniciativy, které by veřejné finanční instituce pobídly k poskytování úvěrů subjektům, jež mají horší přístup k soukromému kapitálu: EU vypracovala investiční plán pro Evropu, včetně EFSI, jehož cílem je vyvolat v Unii v průběhu příštích tří let další investice. Poskytnutím kapacity nést riziko (záruk) Evropské investiční bance (EIB) má být zajištěn i lepší přístup k financování společnostem s nejvýše 3 000 zaměstnanci, přičemž zvláštní důraz je kladen na malé a střední podniky; a
podporuje příznivější podnikatelské prostředí pro soukromé investice prostřednictvím opatření k vytvoření unie kapitálových trhů 1 .
Podpora EU poskytovaná prostřednictvím finančních nástrojů se zaměřuje hlavně na malé a střední podniky. V EU na ně připadají dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru a téměř 60 % reálné přidané hodnoty. Zvláštní pozornost je věnována podnikům a dalším cílovým skupinám ve strategických odvětvích, zejména výzkumu a inovací, infrastruktury a energetické účinnosti, sociálního podnikání a vzdělávání.
Zkušenosti utvrzují Komisi v tom, že finanční nástroje jsou účinným způsobem, jak řešit finanční potřeby reálné ekonomiky a posílit růst a zaměstnanost. Tyto nástroje, které jsou využívány v partnerství s veřejnými a soukromými institucemi, řeší selhání trhu v oblasti vnějšího financování a brání tomu, aby byli vytěsňováni soukromí investoři.
Uplatňování centrálně řízených finančních nástrojů v období 2007–2013 pomohlo zmírnit selhání finančních trhů a vyvolat pozitivní efekty celounijních opatření. Pro potřeby těchto nástrojů vyčlenila Unie na období 2007–2013 celkový příspěvek ve výši téměř 5,5 miliardy EUR. Z této sumy bylo do 31. prosince 2014 podpořeno financování v objemu přibližně 82,9 miliardy EUR, jehož využívají strategické cílové skupiny a odvětví v kontextu vnitřních i vnějších politik EU. Celkový aktivační koeficient dosažený uvedenou částkou tak přesahuje hodnotu 15 (viz graf č. 1).
V období 2014–2020 dosahuje finanční krytí z rozpočtu 4,8 miliardy EUR 2 a má podpořit financování v objemu 86 miliard EUR. Aktivační koeficient by tak v průměru dosahoval téměř hodnoty 18 (viz graf č. 2). V nadcházejících letech bude z příspěvku Unie ve výši 890 milionů EUR, který se podařilo přidělit do 31. prosince 2014 na závazky, podpořeno financování v předpokládaném objemu zhruba 3,8 miliardy EUR, čímž by aktivační koeficient měl podle předpokladů dosáhnout zhruba hodnoty 4 3 .
Komise tímto s potěšením předkládá tuto zprávu o centrálně řízených finančních nástrojích, které jsou uplatňovány ve vnitřních i vnějších oblastech politiky EU podporovaných z unijního rozpočtu. Plní tak povinnost, kterou jí ukládá čl. 140 odst. 8 finančního nařízení.
Zpráva poukazuje na výrazný účinek, jehož uvedené nástroje ke dni 31. prosince 2014 dosáhly. Podává přehled o tom, jak byly vynakládány peníze daňových poplatníků a jakého posunu bylo při uplatňování finančních nástrojů dosaženo.
SHRNUTÍ
Předmětem této zprávy jsou centrálně řízené finanční nástroje EU, které jsou používány pro účely vnitřních i vnějších oblastí unijní politiky.
Zpráva podává komplexní přehled o posunu, jehož bylo doposud při uplatňování finančních nástrojů období 2007–2013 i 2014–2020 dosaženo, čímž zajišťuje transparentnost a odpovědnost při vynakládání peněz daňových poplatníků. Zpráva dokládá, že centrálně řízené finanční nástroje generovaly významný aktivační účinek, a na základě aktuálních poznatků referuje o tom, jak tyto nástroje plnily své politické cíle. Podrobnější odborné údaje jsou uvedeny v příloze.
Graf č. 1: Finanční nástroje období 2007–2013, prosinec 2014 (v milionech EUR)
Graf č. 2: Finanční nástroje období 2014–2020, prosinec 2014 (v milionech EUR)
Nástroje, jež uplatňují členské státy v režimu sdíleného řízení, jsou předmětem samostatné zprávy. Pokud jde o programové období 2007–2013, byla do 1. října každého roku 4 zveřejňována výroční souhrnná zpráva o uplatňování nástrojů finančního inženýrství v rámci EFRR a ESF 5 . Od roku 2016 bude Komise předkládat souhrny údajů o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení; tuto povinnost jí ukládá nařízení o společných ustanoveních, jímž se řídí evropské strukturální a investiční fondy 6 .
Předkládanou zprávu o centrálně řízených nástrojích doprovází pracovní dokument útvarů Komise s podrobnými tabulkami a informacemi o nástrojích, jež jsou v období 2007–2013 a 2014–2020 uplatňovány v režimech přímého a nepřímého řízení.
Komise má v úmyslu pojmout tuto zprávu jako dynamický nástroj rozhodovacího procesu. Jejím záměrem zejména je tuto zprávu těsněji navázat na další dokumenty, jež o finančních nástrojích EU informují 7 . Přestože jsou tyto dokumenty předkládány pro odlišné praktické i procesní účely a přestože se tedy liší i jejich načasování, Komise by ráda jejich obsah plně vzájemně provázala, tak aby bylo možné je případně sloučit do jediné zprávy.
1.Strategické cílové skupiny
1.1Malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací v EU
Malé a střední podniky obecně představují onu kategorii podniků, která se z hlediska dostupnosti financování potýká se zvlášť velkými potížemi, a to zejména od nástupu finanční krize a krize státního dluhu.
S cílem řešit selhání trhu v podobě asymetrických informací bylo zřízeno několik záručních facilit, jež mají navýšit objem úvěrů poskytovaných rizikovější skupině podniků za zvýhodněných podmínek. Tyto facility mají podpořit rozvoj celoevropského trhu financování malých a středních podniků a zaměřit se na ony druhy selhání trhu, které je s ohledem na jejich rozšířenost vhodnější řešit na úrovni EU. Jako takové jsou s to dosáhnout úspor z rozsahu a šířit osvědčené postupy.
1.Dostupnost dluhového financování z pohledu malých a středních podniků zlepšil záruční mechanismus pro malé a střední podniky (SMEG 07) spadající do rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP). K 31. prosinci 2014 měly zaručené úvěry v objemu 27,3 miliardy EUR vážící se k období 2007–2014 celkem 357 000 příjemců z řad malých a středních podniků, jejichž počet stále roste.
2.Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME, nástupce mechanismu SMEG07, poskytuje malým a středním podnikům limitované záruky za dluhové financování formou úvěrů a leasingu. Jeho účelem je odbourat specifické problémy, jimž životaschopné malé a střední podniky usilující o přístup k financování čelí v důsledku toho, že jsou vnímány jako vysoce rizikové či toho, že nemohou nabídnout dostatečné zajištění. Do konce roku 2014 provedl Evropský investiční fond (EIF) hloubkové prověrky a se třemi finančními zprostředkovateli ze tří zúčastněných zemí uzavřel záruční dohody v celkovém objemu 42,4 milionu EUR. Podle předpokladů by v období 2014–2020 mělo být aktivováno financování v celkovém objemu 14,3 až 21,5 miliardy EUR, jejichž příjemci bude 220 000 až 330 000 malých a středních podniků. V případě tří uvedených transakcí, jež byly v roce 2014 s finančními zprostředkovateli uzavřeny, dosáhl maximální objem financování pro malé a střední podniky téměř 851 milionů EUR.
3.Nástroj pro sdílení rizika (RSI) spadající do 7. rámcového programu představuje specializovanou facilitu k poskytování záruk za úvěrové a leasingové financování, která překlenuje nedostatek finančních prostředků u inovativních malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací (podniků s nejvýše 499 zaměstnanci). Z tohoto nástroje byly doposud poskytnuty záruky a protizáruky v objemu 1,59 miliardy EUR ve prospěch 37 bank a záručních společností, které tak budou dle předpokladů s to podpořit až 3 000 inovativních malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací. Do konce roku 2014 bylo poskytnuto financování v objemu 831 milionů EUR, na němž se Unie podílela příspěvkem ve výši 270 milionů EUR.
4.Nástupcem nástroje pro inovativní malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací v období 2014–2020 je nástroj InnovFin – záruky pro MSP v rámci programu Horizont 2020. Očekává se, že tento nástroj bude generovat úvěry v celkovém objemu zhruba 9,5 miliardy EUR, z nichž bude na příspěvek Unie připadat zhruba 1 060 milionů EUR. Pokud jde o rok 2014, očekává se, že celková hodnota financování podpořeného unijním příspěvkem dosáhne zhruba 475 milionů EUR, přičemž z této částky již bylo poskytnuto 11 milionů EUR.
5.Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví v rámci programu Kreativní Evropa bude poskytovat záruky bankám, jejichž klienty jsou malé a střední podniky v kulturním a kreativním odvětví, čímž v těchto odvětvích posílí finanční kapacitu. Tento nástroj začne být uplatňován v roce 2016, s tím, že celková výše jím generovaných úvěrů v uvedených odvětvích, které budou podpořeny z příspěvku Unie v objemu 121 milionů EUR, je odhadován na zhruba 690 milionů EUR.
6.V rámci iniciativy EU na podporu malých a středních podniků, jež byla koncipována jako nástroj reakce na krizi, jsou ke zlepšení dostupnosti financování pro malé a střední podniky včetně inovativních a vysoce rizikových podniků v této kategorii poskytovány nelimitované záruky či je prováděna sekuritizace. Jedná se o společný nástroj, v němž jsou za spolupráce s EIB a EIF sdruženy prostředky programů COSME a Horizont 2020 se zdroji fondů EFRR a EZFRV s cílem generovat pro malé a střední podniky další úvěry. Díky příslibu prostředků z EFRR v objemu 800 milionů lze očekávat, že nové podporované úvěry španělským malým a středním podnikům dosáhnou ve všech tamních regionech 5 723 milionů EUR.
Malé a střední podniky čelí i specifickým problémům při obstarávání vlastního kapitálu. Evropský rizikový kapitál trpí zpomalením dynamiky, jež v letech 2008–2014 postihlo sektor soukromého kapitálu, pokud jde o obstarávání kapitálu, objemy investic (bez ohledu na mírné zvýšení v roce 2014) i podmínky snižování jejich velikosti. Tento kapitál zůstává roztříštěný mezi jednotlivými zeměmi a je stále více závislý na pomoci veřejných investorů.
K řešení této roztříštěnosti je velmi důležitá podpora z unijních finančních nástrojů. Na posílení vnitřního trhu rizikového kapitálu cestou kompenzace selhání trhu (s nímž se potýkají zejména malé a střední podniky v rané fázi, jež mají vysoký růstový potenciál) se tedy zaměřilo zřízení několika facilit kapitálového financování, jejichž dalším cílem je uvádět na trh inovace a generovat pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou. Jmenovitě se jedná o:
1.mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem (GIF), jenž spadá do rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a má zvýšit nabídku kapitálu pro inovativní malé a střední podniky v rané fázi (GIF1) a fázi expanze (GIF2). Do konce roku 2014 se díky čistým závazkům z unijního rozpočtu v celkovém objemu 625,2 milionu EUR dostalo podpory 43 fondům rizikového kapitálu a 371 konečným příjemcům, čímž bylo vyvoláno kapitálové financování v objemu téměř 1 miliardy EUR;
2.nástupce GIF2 v podobě nástroje pro kapitálové investice do růstu (EFG) v rámci programu COSME, který má stimulovat využívání a nabídku kapitálového financování pro malé a střední podniky ve fázi expanze. V období 2014–2020 se předpokládá, že díky prostředkům přiděleným na závazky v orientační výši 633 milionů EUR budou podpořeny investice rizikového kapitálu v rozmezí 2,6 až 3,9 miliardy EUR ve prospěch 360 až 540 malých a středních podniků; a
3.nástupce GIF1 v podobě nástroje InnovFin – rizikový kapitál pro MSP, jenž spadá do programu Horizont 2020 a má zlepšit dostupnost rizikového financování pro malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací zaměřené na výzkum a vývoj a nacházející se v rané fázi svého vývoje. Očekává se, že závazek v objemu 430 milionů EUR, který je na období 2014–2020 orientačně naplánován, podpoří kapitálové financování v objemu zhruba 2,5 miliardy EUR.
1.2 Mikropodniky v EU
Evropské odvětví mikrofinancování se vyznačuje trvalým poklesem bankovních úvěrů a silnou tržní poptávkou po mikrofinancování, k nimž přistupuje omezená kapacita národních vlád tento druh financování podpořit. Nadále je tedy dán jednoznačný důvod k zásahu na úrovni EU, který by spočíval v nabídce řešení ke sdílení rizik a financování pro mikrofinanční instituce.
Konkrétněji platí, že „v několika členských státech EU si vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí žádá průběžnou podporu inkluzivního podnikání jakožto možnosti, jak (opětovně) vstoupit na pracovní trh. Důležitým prostředkem k tomu je poskytování mikroúvěrů“ 8 . Vzhledem k široké diverzifikaci institucionálních aktérů a nabízených produktů jsou žádoucí specifické mikrofinanční facility, jež by mikropodnikům zjednodušily přístup k úvěrům. Právě mikropodniky totiž hrají důležitou roli při tvorbě pracovních míst, ale na rozdíl od malých a středních podniků se potýkají s četnějšími problémy.
1.Evropský nástroj mikrofinancování Progress (2010–2013) tvoří:
a.záruční facilita, která poskytla záruky limitované až na 20 % z objemu portfolií mikroúvěrů, jež zprostředkovatelé poskytli mikropodnikům; a
b.Fonds commun de placement — Fonds d’investissement spécialisé, specializovaný investiční fond, který má přístup k mikrofinancování rozšířit pomocí řady finančních produktů (zejména úvěrů).
K 31. prosinci 2014 bylo z těchto nástrojů poskytnuto konečným příjemcům 31 371 mikroúvěrů v celkovém objemu 291,7 milionu EUR (původní cíl činil 46 000 mikroúvěrů ve výši 500 milionů EUR do roku 2018). Facilita je na dobré cestě ke splnění původního cíle, jelikož od nynějška až do roku 2018 budou sjednány další nové úvěry.
2.Program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) – Mikrofinancování a sociální podnikání – Mikrofinancování, nástupce výše uvedených nástrojů, má zlepšit dostupnost mikrofinancování pro zranitelné skupiny a mikropodniky a za tímto účelem podporovat poskytovatele mikroúvěrů. Z příspěvku Unie ve výši nejméně 86 milionů EUR má být podpořeno 41 000 mikroúvěrů v celkovém objemu 528 milionů EUR 9 .
2.Strategická odvětví
2.1 Výzkum a inovace
Smíšené a z metodického hlediska již obtížněji získatelné jsou důkazy o tom, že problémy s dostupností dluhového financování inovačních projektů mají větší, zavedené společnosti, jež se velkou měrou zabývají výzkumem a inovacemi. Nedávná ekonometrická studie 10 i empirické zkušenosti však naznačují, že poptávka po dluhovém financování výzkumu a inovací dalece přesahuje stávající nabídku.
S cílem řešit potřeby financování výzkumu a inovací, které lze stěží plně uspokojit na vnitrostátní úrovni, zřídila Komise finanční nástroj pro sdílení rizik (2007–2013) a v rámci programu Horizont 2020 pak nástroje InnovFin – velké projekty, InnovFin – financování růstu společností se střední tržní kapitalizací a InnovFin – záruky pro společnosti se střední tržní kapitalizací:
1.Finanční nástroj pro sdílení rizik (2007–2013) nabízí za účelem lepší dostupnosti rizikového financování výzkumných a inovačních projektů úvěry a hybridní či mezaninové financování. Příspěvek Unie na uvedený nástroj vyčleněný na období 2007–2014 v objemu 960 milionů EUR podpořil činnosti, na něž z předpokládaných 11,31 miliardy EUR připadá přes 9,56 miliardy EUR.
2.Úvěry a hybridní či mezaninové financování nabízí za účelem snazšího přístupu výzkumných a inovačních projektů k rizikovému financování rovněž nástupce finančního nástroje pro sdílení rizik, kterým je služba v oblasti půjček v oblasti výzkumu a inovací v rámci programu Horizont 2020 (2014–2020). V období 2014–2020 se příspěvek EU ve výši 1 060 milionů EUR zaměřuje na to, aby bylo aktivováno financování konečných příjemců v objemu 13 250 milionů EUR. Do konce roku 2014 EU již bylo z příspěvků EU v celkové výši 483 milionů EUR podpořeno financování v objemu 1 157,2 milionu EUR.
2.2 Infrastruktura a energetická účinnost
Dopravní, telekomunikační a energetická infrastruktura hraje zásadní úlohu v rozvoji a udržitelném růstu v situacích, kdy nezbytný výstup produkují ve vzájemné součinnosti soukromé podniky všech velikostí a veřejné subjekty. Infrastruktura zvyšuje produktivitu hospodářství, umožňuje růst a propojuje vnitřní trh.
Navíc v Unii nabývá na významu energetická účinnost a její podpora, zejména s ohledem na cílových 20 % na poli energetické účinnosti, jichž má být dosaženo do roku 2020, a na další cíle vytčené pro období po tomto datu.
Záměrem finanční intervence EU v těchto odvětvích je pomoci překonat nedostatky evropských kapitálových trhů. Programy na uplatňování finančních nástrojů EU v různých dílčích odvětvích (dopravní a energetické infrastruktury, energetické účinnosti včetně životního prostředí a opatření v oblasti klimatu, IKT), jež byly zahájeny v období 2007–2013 anebo zkoncipovány v období 2014–2020, používají tyto nástroje:
1.nástroj pro úvěrové záruky pro projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (LGTT), tedy dluhový nástroj k financování projektů v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí. Dosud platná záruka, jež byla prostřednictvím LGTT poskytnuta, dosahuje k 31. prosinci 2014 celkem 497 milionů EUR. Pokrývá šest projektů, jež by měly dle předpokladů generovat (pomocí kapitálových a dluhových nástrojů a grantů) investice ve výši 12,1 miliardy EUR. Dle závěrů hodnocení ex post, jež Komise v roce 2014 provedla, měl nástroj LGTT v případech svého uplatnění kladný dopad, který však nepostačoval k dosažení širších cílů tohoto nástroje;
2.v rámci nástroje pro propojení Evropy:
a.iniciativu projektových dluhopisů (PBI, víceletý finanční rámec 2007–2013), jejímž záměrem je podnítit, aby byly infrastrukturní projekty na poli transevropských dopravních a energetických, jakož i širokopásmových sítí financovány na kapitálovém trhu. K dnešnímu dni již v rámci pilotní fáze PBI proběhly finanční uzávěrky několika operací:
I.v roce 2014 bylo z příspěvku Unie ve výši 10 milionů EUR na síť TEN-E podpořeno úvěrové posílení projektových dluhopisů ve výši 54,9 milionu EUR na projekty v objemu 421 milionů EUR; a
II.z příspěvku Unie na síť TEN-T bylo podpořeno financování:
belgické dálnice A11, která je budována v rámci dopravního projektu na zelené louce; projekt byl financován emisí projektových dluhopisů ve výši 578 milionů EUR a kapitálovým příspěvkem ve výši 79,6 milionu EUR (příspěvek Unie zde dosáhl 200 milionů EUR); a
dálnice A7 v Německu prostřednictvím emise projektových dluhopisů v objemu 429 milionů EUR.
V témže roce 2014 umožnil rozpočtový příspěvek ve výši 20 milionů EUR vyčleněný na odvětví IKT docílit úvěrového posílení o přibližně 38 milionů EUR v případě emise dluhopisů v objemu zhruba 189 milionů EUR, kterou provedl francouzský poskytovatel širokopásmových služeb; a
b.dluhový nástroj pro sdílení rizik, jenž se zaměří na projekty společného zájmu v odvětví dopravy, širokopásmového připojení a energetických sítí. Od roku 2015 navazuje tento nástroj na stávající iniciativu projektových dluhopisů a nástroj pro úvěrové záruky pro projekty v oblasti transevropských dopravních sítí. Za předpokladu, že bude na tento nástroj vyčleněn rozpočtový příděl ve výši 3 miliard EUR v plném rozsahu, bylo by možno díky příspěvku Unie přilákat financování v celkovém objemu 18 až 45 miliard EUR;
3.soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE) v rámci programu LIFE, jež s sebou přinese mimo jiné nástroj na sdílení rizik, který má snížit úvěrové riziko plynoucí finančním zprostředkovatelům z úvěrování projektů energetické účinnosti a poskytnout finančním zprostředkovatelům technickou pomoc při vytváření nového tržního segmentu. Příspěvek Unie ve výši 80 milionů EUR by měl dle předpokladů podpořit v období 2014–2017 investice v celkovém objemu až 540 milionů EUR;
4.Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu (fond Marguerite), který je koncipován jako celoevropský kapitálový fond na podporu investic do infrastruktury v odvětví dopravy (TEN-T), energetiky (TEN-E) a obnovitelných zdrojů energie v členských státech. Z příspěvku Unie ve výši 80 milionů EUR zde má být podpořeno financování v objemu zhruba 10,2 miliardy EUR; z této částky již bylo uvolněno 4,9 miliardy EUR v podobě kapitálového a dluhového financování (kde příspěvek EU dosahuje 31,3 milionu EUR). Do 31. prosince 2014 byly z fondu přislíbeny kapitálové investice v objemu 295 milionů EUR do tří projektů TEN-T a sedmi projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie;
5.Evropský fond pro energetickou účinnost (EEEF), jemuž dal vzniknout Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR) a jenž investuje do energetické účinnosti, projektů energie z obnovitelných zdrojů a čisté městské dopravy. Do konce března 2014 se z fondu podařilo alokovat příspěvek Unie (125 milionů EUR) v plném rozsahu, a to do projektů s celkovým objemem investic 219 milionů EUR. Technická pomoc z EEEF se ukázala jako užitečný pomocník orgánů veřejné moci při přípravě projektů, jež budou následně financovány. Úhrnem bylo alokováno zhruba 200 milionů EUR na dvanáct projektů, jež budou generovat konečné investice v přibližném objemu 333 milionů EUR. Do prosince 2014 již byly generovány konečné investice ve výši 216 milionů EUR, jež byly vloženy do devíti projektů. Na rok 2015 se připravuje šest projektů v celkovém objemu 243 milionů EUR, z nichž má na EEEF dle předpokladů připadat 92 milionů EUR; a
6.nástroj financování přírodního kapitálu (NCFF), z něhož budou financovány pilotní projekty zaměřené na dosahování příjmů či úsporu nákladů při podpoře ochrany, obnovy, správy a zvyšování přírodního kapitálu; smyslem je přispět ke splnění cílů Unie, pokud jde o přírodu, biodiverzitu a přizpůsobení změně klimatu. V pilotní fázi se počítá s příspěvkem Unie ve výši 60 milionů EUR, z nichž na závazky již bylo přiděleno 10 milionů EUR.
2.3 Sociální podniky
Mezi podniky, jež trpí ztíženou dostupností úvěrů, si zvláštní pozornost zaslouží sociální podniky, a to s ohledem na korelaci mezi sociálním kapitálem a hospodářským růstem. Primárním cílem těchto podniků je dosahovat měřitelného a pozitivního sociálního dopadu.
Nicméně skutečnost, že sociální podniky neusilují v prvé řadě o maximalizaci zisku, vystavuje tyto podniky o to akutnějším problémům z hlediska dostupnosti financování, neboť tradičně uvažující bankéři se zdráhají vyhodnocovat jejich podnikatelské záměry a takové hodnocení je pro ně obtížné. Pro potřeby sociálních podniků vyčlenila EU na období 2014–2020 nový finanční nástroj pod názvem Mikrofinancování a sociální podnikání v rámci EaSI – Sociální podnik, který má podpořit rozvoj sociálních podniků za pomoci rozpočtu ve výši nejméně 86 milionů EUR.
2.4 Vzdělávání
Vzdělání jakožto forma akumulace lidského kapitálu je primárním zdrojem hospodářského růstu, avšak úměrně k rozsahu, v němž mají ke vzdělání přístup studenti z různého sociálního a ekonomického prostředí, napomáhá rovněž sociální spravedlnosti a soudržnosti. Navíc se ukázalo, že mobilita studentů významně ovlivňuje sociální a hospodářský rozvoj.
Nový finanční nástroj EU, nástroj pro záruky za studentské půjčky (půjčky na magisterské studium Erasmus+, záruční facilita v rámci programu Erasmus+), má podpořit mobilitu, rovný přístup a vynikající úroveň studia prostřednictvím záruk finančním institucím, jež budou studentům nabízet zvýhodněné půjčky na magisterské studium v jiné zemi. Z příspěvku Unie na období 2014–2020 plánovaného ve výši 517 milionů EUR (z nichž bylo 28,4 milionu EUR již přiděleno na závazky) by měly být dle očekávání podpořeny půjčky do výše 3 miliard EUR.
3.Strategické regiony mimo EU
3.1 Země procesu rozšíření 11
Jedním z největších problémů malých a středních podniků na západním Balkáně zůstává přístup k úvěrům, a to navzdory tomu, že se tyto podniky stávají nejefektivnějším segmentem ekonomiky v přechodové fázi a jedním z pilířů růstu a zaměstnanosti. Téměř nemožné je získat financování od bank pro malé a střední podniky v rané fázi, neboť nemají finanční historii. Obecně nejistý je přístup k financování v energetice. Tyto problémy jsou řešeny prostřednictvím:
1.záruční facility v rámci nástroje pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu (EDIF), která má podporou předpokladů vzniku a růstu malých a středních podniků, jež jsou inovativní a mají velký potenciál, posilovat socioekonomický růst. Na EDIF je určen příspěvek Unie v objemu téměř 22 milionů EUR, jenž by měl podle odhadů podpořit investice v celkové výši přes 98 milionů EUR;
2.Fondu pro rozšiřování podniků (ENEF) v rámci nástroje EDIF, který si klade za cíl posílit v regionu socioekonomický růst cestou vytváření podmínek ke vzniku a růstu malých a středních podniků, jež jsou inovativní a mají velký potenciál a nacházejí se ve fázi expanze a rozvoje. Finanční krytí ve výši 11 milionů EUR by mělo dle předpokladů aktivovat investice v celkovém objemu 55 milionů EUR. Vzhledem k provázanosti ENEF a facility spolufinancování Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) budou příspěvkem Unie podpořeny ve prospěch konečných příjemců investice v objemu zhruba 110 milionů EUR;
3.Fondu pro inovaci podniků (ENIF) v rámci nástroje EDIF, jenž na západním Balkáně podporuje socioekonomický růst tím, že vytváří podmínky pro vznik a růst inovativních malých a středních podniků v rané fázi. Příspěvek Unie ve výši 21 milionů EUR by zde měl dle předpokladů podpořit v období 2014–2020 investice v objemu zhruba 40 milionů EUR;
4.Evropského fondu pro jihovýchodní Evropu (EFSE) jakožto formy partnerství veřejného a soukromého sektoru, jehož cílem je přilákat ze soukromého sektoru kapitál za účelem úvěrování mikropodniků, malých podniků a domácností. Příspěvek Unie ve výši 88 milionů EUR dosud v regionu zemí v procesu rozšíření aktivoval financování v celkovém objemu 3,2 miliardy EUR ve prospěch 496 716 konečných příjemců;
5.Fondu „Zelenou energií k růstu“ (GGF), jenž poskytuje účelové financování projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a pomáhá cílovým zemím snižovat emise CO2 a spotřebu energie. Příspěvek Unie ve výši 38,6 milionu EUR by zde měl ve prospěch konečných příjemců aktivovat investice v celkovém objemu až 281 milionů EUR. Stávající portfolio projektů s dvaceti partnerskými institucemi v devíti partnerských zemích má hodnotu 185,1 milionu EUR; a
6.půjčky pro podporu obnovy malých a středních podniků v Turecku, jež má zmírnit dopady krize na malé a střední podniky, přispět k rozvoji tureckého hospodářství a zvýšit zaměstnanost. Příspěvek Unie ve výši 30 milionů EUR zde uvolnil úvěry v celkovém objemu 300 milionů EUR.
3.2 Země sousedství 12
Smyslem programů financovaných z prostředků EU je podpořit v partnerských zemích evropské politiky sousedství (EPS) udržitelný, inkluzivní růst a příznivé investiční prostředí. Ke strategickým cílům politiky sousedství EU patří lépe propojit energetickou a dopravní infrastrukturu mezi EU a sousedními zeměmi, řešit hrozby pro naše společné životní prostředí a cestou podpory malých a středních podniků napomáhat inteligentnímu růstu. Tyto cíle sleduje EU prostřednictvím:
1.investičního nástroje sousedství (NIF), jehož cílem je posílit energetickou a dopravní infrastrukturu a propojení v regionu, řešit hrozby pro životní prostředí včetně změny klimatu a cestou podpory malých a středních podniků a sociálního sektoru napomáhat socioekonomickému rozvoji. V období 2007–2014 se z příspěvku Unie ve výši přibližně 1 159 milionů EUR podařilo aktivovat úvěry evropských finančních institucí v objemu 11,9 miliardy EUR, přičemž celkové náklady na související projekty jsou odhadovány na 26 miliard EUR; a
2.nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP), z něhož je poskytován kapitál soukromému sektoru v partnerských zemích Středomoří, a to za podmínek srovnatelných s jinými komerčními investory v regionu. Účelem podpory je zakládání, restrukturalizace a růst podniků. Stávající celkový příspěvek EU zde činí 224 milionů EUR.
3.3 Země v působnosti nástroje pro rozvojovou spolupráci
V některých nečlenských zemích EU je neexistence zavedeného institucionálního rámce, jenž by chránil vlastnická práva, řešil selhání trhu a vytvářel pobídky soukromým iniciativám, nezřídka příčinou nedostatečného rozvoje sektoru malých a středních podniků, nepostačující infrastruktury a poddimenzovaných celkových investic do zdraví, vzdělání a ochrany životního prostředí. Hlavní výzvou vnější politiky EU je tyto problémy řešit financováním slibných malých a středních podniků, infrastruktury a produktivních investic. EU tak činí prostřednictvím těchto nástrojů:
1.investiční facility pro Střední Asii (IFCA) a asijské investiční facility (AIF), jejichž cílem je podporovat investice a klíčovou infrastrukturu, přičemž hlavní pozornost je věnována kvalitnější energetické infrastruktuře, zvýšené ochraně životního prostředí a růstu malých a středních podniků. Na tyto facility je aktuálně vyčleněno celkem 171,56 milionu EUR. Příspěvky z IFCA ve výši 82 milionů EUR aktivovaly k dnešnímu dni financování v přibližném objemu 465 milionů EUR a příspěvky z facility AIF ve výši 62 milionů EUR pak financování v objemu zhruba 2 046 milionů EUR;
2.latinskoamerické investiční facility (LAIF), která se v zemích Latinské Ameriky zaměřuje jednak na podporu investic a infrastruktury v odvětví dopravy, energetiky a životního prostředí, jednak na rozvoj sociálního a soukromého sektoru. Prostřednictvím zhruba 210 milionů EUR byly v letech 2009–2014 aktivovány úvěry v objemu 2,9 miliardy EUR, jež evropské finanční instituce poskytly na investice v celkovém objemu 6,6 miliardy EUR 13 ; a
3.Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (GEEREF), z něhož je v rozvojových zemích a transformujících se ekonomikách podporována energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie. Celkové investice, jimž se dostalo z příspěvku Unie podpory, zde koncem roku 2014 dosahovaly přibližně 1 miliardy EUR.
ZÁVĚR
V období poznamenaném finanční krizí se důležitým odvětvím ekonomiky výrazně zhoršila dostupnost financování. Avšak i po krizi přetrvávají nepříznivé dopady snižování finanční páky a finanční roztříštěnosti, v jejichž důsledku se zejména zranitelné členské státy a cílové skupiny potýkají s problémy co do objemu a podmínek financování.
Při řešení těchto problémů se finanční nástroje EU ukázaly jako účinné a nákladově efektivní a Komise se již jednoznačně zavázala jich využívat v širším měřítku. Prozkoumá možnost, jak stávající nástroje posílit nebo vytvořit nové a reagovat tak na nedostatky trhu či suboptimální investiční podmínky, a to v případech, kdy se jako nejvhodnější model podpory budou jevit tržní financování využívající záruky EU, kapitálové investice či sdílení rizik.
Zároveň bude Komise i nadále zachovávat rovnováhu mezi větší jistotou pro rozpočtový orgán, pokud jde o podávání zpráv, monitorování a audit na straně jedné, a vyšší efektivitou při uplatňování finančních nástrojů na straně druhé. V tomto ohledu byla vykonána důležitá práce. Nový rámec, jímž se řídí uplatňování nástrojů na období 2014–2020, zakotvuje robustní úpravu technických požadavků, transparentnosti, vnitřní kontroly, auditu a podávání zpráv. Byla rovněž limitována odměna pověřených subjektů, a to jednotným a přiměřeným způsobem, tak aby jejich zájmy byly sladěny s politickými cíli Komise.
Stanoveny byly i procesní požadavky na centrálně řízené nástroje, tak aby bylo zajištěno, že bude příspěvek Unie v plném rozsahu investován a že prostředky vyplacené pověřeným subjektům budou průběžně kalibrovány podle specifických operativních potřeb daného nástroje. V případě nástrojů, jež zřídily a spravují členské státy v režimu sdíleného řízení společně se zdroji z unijního rozpočtu, byla určena regulační ustanovení, jež mají vyplácení prostředků vázat na skutečnou podporu, kterou finanční zprostředkovatelé postupují dále konečným příjemcům. Počínaje rokem 2016 bude Komise podávat zprávy o obou druzích nástrojů konzistentnějším způsobem.
Komise hodlá přezkoumat regulační rámec, aby mohla omezit případnou zbytečnou byrokracii v první fázi provádění. Má též v úmyslu koncepci finančních nástrojů blíže sladit s nejefektivnějšími a aktuálními tržními postupy. Průběžné hodnocení nástrojů tedy bude Komise provádět s ohledem na tyto záměry. Podobně má – v souladu se samotným finančním nařízením – v úmyslu přezkoumat ta z jeho ustanovení, která se týkají právě finančních nástrojů, a ve vhodných případech předložit návrhy, jimiž by se do nařízení promítly zkušenosti z praxe, lépe zohlednily tržní postupy a dále zjednodušilo provádění tohoto nařízení. Tento přezkum by měl zejména zvážit možnost zkombinovat různé formy podpory z unijního rozpočtu EU, zejména s cílem zvýšit aktivační účinek, a tedy i efektivitu finančních nástrojů EU.
Viz sdělení Komise Uvolnění potenciálu skupinového financování v Evropské unii (březen 2014).
Do finančního krytí na období 2014–2020 dosud nejsou započteny prostředky na nové nástroje, které mohou být vyčleněny na země v procesu rozšíření, země sousedství či země v působnosti nástroje pro rozvojovou spolupráci.
Předpokládaný objem finančních prostředků je v tomto stadiu omezen na částky, jež plynou ze smluv již uzavřených mezi pověřenými subjekty a finančními zprostředkovateli / konečnými příjemci.
Zpráva za rok 2013 je k dispozici na adrese:
http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/thefunds/instruments/doc/summary_data_fei_2013.pdf.
Zkratky jsou vysvětleny v glosáři doprovodného pracovního dokumentu útvarů Komise.
Ustanovení čl. 46 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013.
Zejména pracovní dokument předkládaný podle čl. 38 odst. 5 finančního nařízení a dokument prezentující údaje požadované čl. 49 odst. 1 písm. e) finančního nařízení.
Evers & Jung (2014); http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=12485&langId=en .
Tento cíl se může změnit, neboť podrobnosti realizace a spolufinancování jsou stále předmětem jednání.
Evropská komise (2013a).
Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Srbsko, Turecko a Albánie. Spolu s nimi dvě potenciální kandidátské země Bosna a Hercegovina a Kosovo. Island přístupová jednání pozastavil a již si nepřeje být pokládán za kandidátskou zemi.
Arménie, Ázerbájdžán, Egypt, Gruzie, Izrael, Jordánsko, Libanon, Moldavsko, Maroko, Palestina, Tunisko, Ukrajina (země plně zapojené do evropské politiky sousedství), Alžírsko (v současnosti v jednání o přístupu k této politice), Bělorusko, Libye a Sýrie (mimo většinu struktur evropské politiky sousedství); viz rovněž http://eeas.europa.eu/enp/index_en.htm .
Údaj vychází z 27 projektů, z nichž byly dva zrušeny.
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 13.11.2015
COM(2015) 565 final
PŘÍLOHA
ZPRÁVY KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
podle čl. 140 odst. 8 finančního nařízení o finančních nástrojích podporovaných ze souhrnného rozpočtu dle stavu k 31. prosinci 2014
{SWD(2015) 206 final}
PŘÍLOHA
Na následujících listech je uveden souhrn dostupných údajů o finančních nástrojích ke dni 31. prosince 2014; uváděno je přitom všech dvanáct údajů vyžadovaných dle čl. 140 odst. 8 finančního nařízení. Více podrobností lze nalézt v pracovním dokumentu.
Údaj dle čl. 140 odst. 8 písm. k) předpokládá, že bude provedeno srovnání mezi cílovou a dosaženou aktivací mimorozpočtových zdrojů. Je však třeba poznamenat, že u většiny finančních nástrojů v působnosti víceletého finančního rámce 2007–2013 nebyla cílová aktivace stanovována. Předkládané údaje se tedy omezují na dosažený aktivační účinek, jehož výpočet je popsán v příslušném oddíle pracovního dokumentu 1 . V této fázi není v mnoha případech dosažený aktivační účinek dosud konečný, neboť počet konečných příjemců stále roste. V případě nových nástrojů, jejichž provádění bylo právě zahájeno, je představen očekávaný aktivační účinek na základě finanční částky určené způsobilým konečným příjemcům, jež má vzejít z transakcí, které pověřený subjekt již podepsal s finančními zprostředkovateli (nebo konečnými příjemci).
A -Kapitálové nástroje
|
Mechanismus pro inovativní malé a střední podniky a malé a střední podniky s vysokým růstem – rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace (CIP) Mechanismus GIF (bod V. 1.1 pracovního dokumentu) GŘ odpovědná za příslušnou politiku: GROW a ECFIN |
Nástroje pro kapitálové investice do růstu (EFG) v rámci programu COSME (bod V. 1.2 pracovního dokumentu) GŘ odpovědné za příslušnou politiku: GROW |
|
|
a) Identifikace / základní právní akt |
Rozhodnutí č. 1639/2006/ES |
Nařízení (EU) č. 1287/2013 |
|
b) Popis |
Kapitálový nástroj, jenž má zvýšit přísun vlastního kapitálu do inovativních malých a středních podniků v počáteční fázi a ve fázi expanze |
Kapitálový nástroj, jenž má poskytnout rizikový kapitál a mezaninové financování malým a středním podnikům ve fázi expanze a v růstové fázi |
|
c) Zúčastněné finanční instituce |
EIF |
EIF |
|
d) Celkové rozpočtové závazky a platby |
625,2 mil. EUR 358,0 mil. EUR |
51,7 mil. EUR 32,5 mil. EUR |
|
e) Výkonnost |
Podpis 43 dohod s fondy rizikového kapitálu, které se vztahují na 371 způsobilých malých a středních podniků |
Nepoužije se |
|
f) Hodnocení využití veškerých částek vrácených do nástroje |
Více než 90 % |
Nepoužije se |
|
g) Zůstatek na svěřenském účtu |
81,6 mil. EUR |
31,1 mil. EUR |
|
h) Příjmy a splátky |
Příjmy: 19,5 mil. EUR |
Nepoužije se |
|
i) Hodnota kapitálových investic |
241,5 mil. EUR |
Nepoužije se |
|
j) Znehodnocení aktiv / uplatněné záruky |
2,8 mil. EUR |
Nepoužije se |
|
k) Aktivace mimorozpočtových zdrojů |
Dosažená: 5,5 |
Cíl: mezi 4 a 6 |
|
l) Příspěvek k dosažení cílů politiky |
Ke konci roku 2014 činily příspěvky z GIF na financování inovativních malých a středních podniků 984 milionů EUR |
Hodnota investic rizikového kapitálu, jež byla aktivována příspěvkem EU, se bude pohybovat v rozmezí 2,6 až 3,9 miliardy EUR |
B -Záruční nástroje:
|
Záruční mechanismus pro malé a střední podniky v rámci CIP – SMEG 07 (bod V. 2.1 pracovního dokumentu) GŘ odpovědné za příslušnou politiku: GROW a ECFIN |
Evropský záruční nástroj mikrofinancování Progress – EPMF-G (bod V. 2.2 pracovního dokumentu) GŘ odpovědné za příslušnou politiku: EMPL a ECFIN |
Pilotní záruční nástroj pro malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací orientované na výzkum a inovace – nástroj pro sdílení rizika (RSI ) (bod V. 2.5 pracovního dokumentu) GŘ odpovědné za příslušnou politiku: RTD |
|
|
a) Identifikace / základní právní akt |
Rozhodnutí č. 1639/2006/ES |
Rozhodnutí č. 283/2010/EU |
Rozhodnutí č. 1982/2006/ES |
|
b) Popis |
Záruční nástroj ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financování |
Záruční nástroj ke zlepšení přístupu jednotlivců či mikropodniků k mikrofinancování |
Záruční nástroj ke zlepšení přístupu investic v oblasti výzkumu, vývoje a inovací k úvěrovému financování |
|
c) Zúčastněné finanční instituce |
EIF |
EIF |
EIF |
|
d) Celkové rozpočtové závazky a platby |
637,8 mil. EUR 336,2 mil. EUR |
23,9 mil. EUR 18,5 mil. EUR |
270 mil. EUR 270 mil. EUR |
|
e) Výkonnost |
Podpis 73 dohod s 57 finančními zprostředkovateli;
|
Podpis 35 dohod s finančními zprostředkovateli;
|
Záruky a protizáruky ve výši 1,59 miliardy EUR poskytnuté 37 finančním zprostředkovatelům;
|
|
f) Hodnocení využití veškerých částek vrácených do nástroje |
Více než 60 % |
Veškeré získané výnosy byly použity |
Nepoužije se |
|
g) Zůstatek na svěřenském účtu |
150,8 mil. EUR |
13,42 mil. EUR |
81,13 mil. EUR |
|
h) Příjmy a splátky |
12,1 mil. EUR |
273 348 EUR |
1,32 mil. EUR |
|
i) Hodnota kapitálových investic |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
j) Znehodnocení aktiv / uplatněné záruky |
181,7 mil. EUR |
2,5 mil. EUR |
1,7 mil. EUR |
|
k) Aktivace mimorozpočtových zdrojů |
Dosažená: 31,6 |
Cíl: 6,67 Dosažená: 7,1 |
Dosažená: 12 |
|
l) Příspěvek k dosažení cílů politiky |
Podpora nového financování ve výši 18,6 miliardy EUR, které bylo poskytnuto 356 589 malým a středním podnikům; podpora investic ve výši 27,3 miliardy EUR; zahrnuto 24 zemí; vytvoření / zachování 356 589 pracovních míst |
Podpora nových mikroúvěrů o objemu 160,26 mil. EUR, které byly poskytnuty 14 448 způsobilým konečným příjemcům; zahrnuto 18 členských států; vytvoření 21 939 pracovních míst |
Podpora nových úvěrů o objemu 831 milionů EUR, které byly poskytnuty 1 376 způsobilým konečným příjemcům; zahrnuto 18 zemí |
|
Mikrofinancování a sociální podnik v rámci programu EaSI
(bod V. 2.3 pracovního dokumentu) GŘ odpovědné za příslušnou politiku: EMPL |
Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME – LGF (bod V. 2.4 pracovního dokumentu) GŘ odpovědné za příslušnou politiku: GROW |
Služba v oblasti půjček pro malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací pro výzkum a inovace v rámci programu Horizont 2020 –InnovFin SMEG (bod V. 2.6 pracovního dokumentu) GŘ odpovědné za příslušnou politiku: RTD |
|
|
a) Identifikace / základní právní akt |
Nařízení (EU) č. 1296/2013 |
Nařízení (EU) č. 1287/2013 |
Nařízení (EU) č. 1291/2013 |
|
b) Popis |
Záruční nástroj na podporu zaměstnanosti a sociálního začleňování rozšiřováním přístupu k mikrofinancování |
Nástroj, kterým se poskytují záruky a jiná ujednání o sdílení rizik s cílem zlepšit přístup malých a středních podniků k financování |
Záruční nástroj na podporu přístupu malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací orientovaných na výzkum a inovace k rizikovému financování |
|
c) Zúčastněné finanční instituce |
EIF |
EIF |
EIF |
|
d) Celkové rozpočtové závazky a platby |
28,4 milionu EUR 2 |
89,1 mil. EUR 41,7 mil. EUR |
168,6 mil.EUR 168,6 mil. EUR |
|
e) Výkonnost |
Zatím se nepoužije |
Podpis 3 dohod s finančními zprostředkovateli s poskytnutím záruk o objemu 42,4 mil. EUR |
Podpis dohod o novém financování o objemu 475 milionů EUR, které má být poskytnuto 900 konečným příjemcům |
|
f) Hodnocení využití veškerých částek vrácených do nástroje |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
g) Zůstatek na svěřenském účtu |
Nepoužije se |
39,3 mil. EUR |
67,4 mil. EUR |
|
h) Příjmy a splátky |
Nepoužije se |
0 EUR |
61 000 EUR |
|
i) Hodnota kapitálových investic |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
j) Znehodnocení aktiv / uplatněné záruky |
Nepoužije se |
Žádné |
Žádné |
|
k) Aktivace mimorozpočtových zdrojů |
Cíl: 5,5 |
Cíl: 20 až 30 Očekávaná: 10 |
Cíl: 9 Očekávaná: 2,82 |
|
l) Příspěvek k dosažení cílů politiky |
Cílová podpora nového financování ve výši 528 mil. EUR;
|
Podpora očekávaného nového financování ve výši 851 mil. EUR, která se má zaměřit na 13 000 malých a středních podniků |
Podpora nových úvěrů ve výši 11 mil. EUR poskytnutých 21 konečným příjemcům |
|
Nástroj pro záruky za studentské půjčky (program Erasmus +) – SLGF (bod V.2.8 pracovního dokumentu)
|
Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost -PF4EE (bod V.2.9 pracovního dokumentu)
|
|
|
a) Identifikace / základní právní akt |
Nařízení (EU) č. 1288/2013 |
Nařízení (EU) č. 1293/2013 |
|
b) Popis |
Záruční nástroj na podporu mobility, rovného přístupu a vysoké kvality studia prostřednictvím půjček mobilním studentům magisterských studií |
Záruční nástroj poskytující přístup k odpovídajícímu a dostupnému komerčnímu financování způsobilých investic v oblasti energetické účinnosti (EE) |
|
c) Zúčastněné finanční instituce |
EIF |
EIB |
|
d) Celkové rozpočtové závazky a platby |
28,4 mil.EUR |
30 mil. EUR 6 mil. EUR |
|
e) Výkonnost |
Zatím není k dispozici |
Zatím není k dispozici |
|
f) Hodnocení využití částek vrácených do nástroje |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
g) Zůstatek na svěřenském účtu |
Nepoužije se |
6 mil. EUR |
|
h) Příjmy a splátky |
Nepoužije se |
0 |
|
i) Hodnota kapitálových investic |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
j) Znehodnocení aktiv / uplatněné záruky |
Nepoužije se |
0 |
|
k) Aktivace mimorozpočtových zdrojů |
Cíl: 5,7 |
Cíl: 8 |
|
l) Příspěvek k dosažení cílů politiky |
Cílená podpora nového financování o objemu 3 miliardy EUR pro maximálně 200 000 studentů; možnost absolvovat magisterské studium v jiné zemi programu |
Cílená podpora ve výši 540 mil. EUR nového financování (úvěry na investice do energetické účinnosti); rovněž umožňuje využít zkušenosti z pilotních projektů pro možné rozšiřování činnosti |
C -Nástroje pro sdílení rizik:
|
Finanční nástroj pro sdílení rizik – RSFF (bod V. 3.1 pracovního dokumentu) GŘ odpovědné za příslušnou politiku: RTD |
Služba v oblasti půjček pro nástroj pro výzkumu a inovace v rámci programu Horizont 2020 – InnovFin (bod V.3.2 pracovního dokumentu)
|
Nástroj pro úvěrové záruky – LGTT
(bod V. 3.3 pracovního dokumentu)
|
|
|
a) Identifikace / základní právní akt |
Rozhodnutí č. 1982/2006/ES |
Nařízení (EU) č. 1291/2013 |
Nařízení (ES) č. 680/2007 a (EU) č. 670/2012 |
|
b) Popis |
Nástroj dluhového financování na zlepšení přístupu konečných příjemců v oblasti výzkumu, vývoje a inovací k rizikovému financování |
Nástroj dluhového financování na zlepšení přístupu konečných příjemců investujících do oblasti výzkumu a inovací k dluhovému financování |
Nástroj pro sdílení rizik u dopravních projektů založených na příjmech |
|
c) Zúčastněné finanční instituce |
EIB |
EIB |
EIB; veřejné a soukromé banky v členských státech |
|
d) Celkové rozpočtové závazky a platby |
960,73 mil. EUR 960,73 mil. EUR |
483 mil. EUR 483 mil. EUR |
257 mil. EUR 212 mil. EUR |
|
e) Výkonnost |
114 operací na nové úvěry v objemu 11,3 miliardy EUR podepsaných se způsobilými konečnými příjemci |
30 operací na nové úvěry v objemu 2,5 miliardy EUR podepsaných se způsobilými konečnými příjemci |
6 transakcí podepsaných v odvětví silniční, přístavní a železniční dopravy, tj. poskytnutí dosud platné záruky ve výši 497 mil. EUR |
|
f) Hodnocení využití veškerých částek vrácených do nástroje |
Nepoužije se |
Žádné |
Částky zahrnuté do tranše portfolia nesoucí ztrátu jako první |
|
g) Zůstatek na svěřenském účtu |
108,63 mil. EUR |
61,57 mil. EUR |
28,4 mil. EUR |
|
h) Příjmy a splátky |
136,11 mil. EUR |
0 |
35,4 mil. EUR |
|
i) Hodnota kapitálových investic |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
j) Znehodnocení aktiv / uplatněné záruky |
5,02 mil. EUR |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
k) Aktivace mimorozpočtových zdrojů |
Cíl: 5 až 6,5 Dosažená: 12 |
Cíl: 12,5 Dosažená: 2,4 (Očekávaná: 5,1) |
Dosažená: 57,1 |
|
l) Příspěvek k dosažení cílů politiky |
Podpora nového rizikového financování ve výši 9,6 miliardy EUR pro 98 způsobilých konečných příjemců; podpora investic ve výši 19 miliard EUR; zahrnuto 25 zemí |
Podpora nového rizikového financování ve výši 1,2 miliardy EUR pro 15 způsobilých konečných příjemců; podpora investic ve výši 3,2 miliardy EUR |
Podpora nového financování (náklady na projekty) ve výši 12,1 miliardy EUR pro 6 způsobilých konečných příjemců; zahrnuto 5 zemí |
|
|
Iniciativa projektových dluhopisů – PBI (bod V. 3.4 pracovního dokumentu) GŘ odpovědné za příslušnou politiku: MOVE ENER, CNECT |
Nástroj financování přírodního kapitálu – NCFF (bod V.3.6 pracovního dokumentu)
|
Iniciativa na podporu malých a středních podniků (bod V.3.7 pracovního dokumentu) GŘ odpovědné za příslušnou politiku: ECFIN, RTD, GROW, REGIO |
|||
|
a) Identifikace / základní právní akt |
Nařízení (EU) č. 670/2012 |
Nařízení (EU) č. 1293/2013 |
Nařízení (EU) č- 1287/2013, 1291/2013 a 1303/2013 |
|||
|
b) Popis |
Nástroj pro sdílení rizika, který generuje pobídky pro financování infrastrukturních projektů (doprava, energetika a širokopásmové sítě) na kapitálovém trhu |
Nástroj pro sdílení rizika na financování investic vytvářejících příjmy do přírodního kapitálu |
Nástroj pro sdílení rizika na doplňování a využívání součinnosti mezi stávajícími vnitrostátními a evropskými programy podpory malých a středních podniků |
|||
|
c) Zúčastněné finanční instituce |
EIB |
EIB |
EIB, EIF |
|||
|
d) Celkové rozpočtové závazky a platby |
230 mil. EUR 146 mil. EUR 3 |
10 mil. EUR 3,25 mil. EUR |
Nepoužije se |
|||
|
e) Výkonnost |
Podpis 5 operací (2 v dopravě, 2 v energetice, 1 v telekomunikacích); úvěrové posílení projektových dluhopisů u 5 transakcí: 493 mil. EUR |
Zatím není k dispozici |
Zatím není k dispozici |
|||
|
f) Hodnocení využití veškerých částek vrácených do nástroje |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|||
|
g) Zůstatek na svěřenském účtu |
15,15 mil. EUR |
0 EUR 4 |
Nepoužije se |
|||
|
h) Příjmy a splátky |
7,04 mil. EUR |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|||
|
i) Hodnota kapitálových investic |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|||
|
j) Znehodnocení aktiv / uplatněné záruky |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|||
|
k) Aktivace mimorozpočtových zdrojů |
Dosažená: 9 |
Cíl: 2–4 |
Cíl: 7 |
|||
|
l) Příspěvek k dosažení cílů politiky |
Podpora nového financování (investiční náklady) ve výši 2,1 miliardy EUR u 4 projektů s úvěrovým posílením ve výši 493 milionů EUR |
Cílená podpora nového financování v objemu 100 až 200 milionů EUR na podporu ekosystémových služeb, zelené infrastruktury a biologické rozmanitosti |
Nové úvěry o cílovém objemu 5 723 milionů EUR mají být generovány ve všech španělských regionech |
|||
D -Účelové investiční jednotky
|
Evropský nástroj mikrofinancování Progress – FCP-FIS
(bod V.4.1 pracovního dokumentu)
|
Evropský fond 2020 – Marguerite (bod V.4.2 pracovního dokumentu)
|
Evropský fond pro energetickou účinnost – EEEF (bod V.4.3 pracovního dokumentu)
|
|
|
a) Identifikace / základní právní akt |
Rozhodnutí č. 283/2010/EU |
Nařízení (ES) č. 680/2007 |
Nařízení (EU) č. 1233/2010 |
|
b) Popis |
Sdružení bez právní subjektivity zaměřené na zlepšení přístupu k mikrofinancování, v jehož majetku jsou cenné papíry a další způsobilá aktiva |
Celoevropský kapitálový fond, jehož cílem je podpořit v EU úspěšné dlouhodobé investice do infrastruktury v odvětví dopravy, energetiky a obnovitelných zdrojů energie |
Specializovaný investiční fond (SICAV), který investuje do energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a čisté městské dopravy |
|
c) Zúčastněné finanční instituce |
EIF (správcovská společnost) EIB (spoluinvestor) |
Spoluinvestoři: Francie (CDC), Itálie (CdP), Německo (KfW), Španělsko (ICO), Polsko (PKO) a EIB |
EIB (pověřený subjekt), Deutsche Bank (investiční manažer), CDP (investor) |
|
d) Celkové rozpočtové závazky a platby |
80 mil. EUR 63,4 mil. EUR |
80 mil. EUR 31,3 mil. EUR |
146,3 mil. EUR 98,6 mil. EUR |
|
e) Výkonnost |
Podpis 41 dohod s finančními zprostředkovateli o nových úvěrech v objemu 292,1 mil. EUR, které mají být poskytnuty 41 060 konečným příjemcům |
Příslib investic ve výši 295 mil. EUR do vlastního kapitálu u 10 projektů (3 v dopravě v rámci TEN-T a 7 v oblasti obnovitelných zdrojů energie) |
265 mil. EUR vlastního kapitálu fondu (s příspěvkem Unie 125 mil. EUR), z něhož se mají podporovat investice ve výši 441 mil. EUR |
|
f) Hodnocení využití veškerých částek vrácených do nástroje |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
g) Zůstatek na svěřenském účtu |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
26,8 mil. EUR 5 |
|
h) Příjmy a splátky |
EUR 8,7 mil. EUR 13,4 mil. EUR |
Nepoužije se |
6,1 mil. EUR |
|
i) Hodnota kapitálových investic |
Čistá hodnota majetku: 59,9 mil. EUR |
Čistá hodnota majetku: 36,6 mil. EUR |
Čistá hodnota majetku: 64,29 mil. EUR |
|
j) Znehodnocení aktiv / uplatněné záruky |
Není k dispozici |
Žádné |
Nepoužije se |
|
k) Aktivace mimorozpočtových zdrojů |
Cíl: 2,33 Dosažená: 1,8 Očekávaná: 4,6 |
Cíl: 125 Dosažená: 157 |
Cíl: 5,6 Dosažená: 2,12 |
|
l) Příspěvek k dosažení cílů politiky |
Podpora nového financování ve výši 114 mil. EUR pro 16 025 konečných příjemců; zahrnuto 14 členských států |
Financování v objemu 4,9 miliardy EUR na 10 projektů, aktivované vlastním kapitálem fondu (295 mil. EUR) |
Financování v objemu 185 mil. EUR přidělené na 12 projektů, z nichž 9 jich bylo podepsáno na celkové investice ve výši 216 mil. EUR |
E -Finanční nástroje v zemích procesu rozšíření:
|
Záruční nástroj v rámci WB EDIF
6
– GF WB (bod V.5.1 pracovního dokumentu)
|
Fond pro rozšiřování podniků – ENEF 7 (bod V.5.2 pracovního dokumentu) GŘ odpovědné za příslušnou politiku: NEAR |
Fond pro inovaci podniků –ENIF 8 (bod V.5.3 pracovního dokumentu) GŘ odpovědné za příslušnou politiku: NEAR |
|
|
a) Identifikace / základní právní akt |
Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 |
Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 |
Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 |
|
b) Popis |
Záruční nástroj, jenž má vytvářet podmínky pro vznik a růst inovativních společností a společností s vysokým potenciálem |
Kapitálový nástroj, z něhož je financován kapitál potřebný k rozvoji a rozšiřování zavedených malých a středních podniků v zemích západního Balkánu |
Kapitálový nástroj, z něhož je financována raná fáze rozvoje inovativních malých a středních podniků v zemích západního Balkánu |
|
c) Zúčastněné finanční instituce |
EIF |
EIF (svěřenský správce) EBRD, DEG |
EIF (svěřenský správce) EBRD, KfW |
|
d) Celkové rozpočtové závazky a platby |
21,9 mil. EUR 21,9 mil. EUR |
11 mil. EUR 10,4 mil. EUR |
21,2 mil. EUR 21,2 mil. EUR |
|
e) Výkonnost |
Podpis 5 dohod s bankami o nových úvěrech v objemu 98 mil. EUR určených konečným příjemcům |
9,5 mil. EUR vázaných na fond |
Založení fondu ENIF se očekává v roce 2015 |
|
f) Hodnocení využití veškerých částek vrácených do nástroje |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
g) Zůstatek na svěřenském účtu |
20,57 mil. EUR |
9,97 mil. EUR |
21,25mil. EUR |
|
h) Příjmy a splátky |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
i) Hodnota kapitálových investic |
Nepoužije se |
24 004 EUR |
Nepoužije se |
|
j) Znehodnocení aktiv / uplatněné záruky |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
k) Aktivace mimorozpočtových zdrojů |
Cíl: 5,5 Dosažená: 1,5 (Očekávaná: 4,5) |
Cíl: 10 Dosažená: 7 |
Cíl: 2 |
|
l) Příspěvek k dosažení cílů politiky |
Podpora nového financování v objemu 32,5 mil. EUR pro 532 konečných příjemců |
Očekávaná podpora ve výši 77 mil. EUR, z níž bude financováno 10–14 konečných příjemců |
Cílená podpora kapitálového financování v objemu 40 mil. EUR |
|
|
Evropský fond pro jihovýchodní Evropu – EFSE (bod V.5.4 pracovního dokumentu)
|
Fond „Zelenou energií k růstu“ – GGF
(bod V.5.5 pracovního dokumentu)
|
Půjčka pro podporu obnovy malých a středních podniků v Turecku – RSL (bod V.5.6 pracovního dokumentu)
|
|
a) Identifikace / základní právní akt |
Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 |
Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 |
Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 |
|
b) Popis |
Partnerství veřejného a soukromého sektoru, jež napomáhá rozvoji soukromého sektoru v regionu zemí v procesu rozšíření |
Inovativní fond, z něhož mají být financovány projekty v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie v jihovýchodní Evropě a Turecku |
Nástroj spolufinancování ke zmírnění dopadů krize a k podpoře malých a středních podniků za účelem rozvoje tureckého hospodářství |
|
c) Zúčastněné finanční instituce |
EIF (svěřenský správce) Ostatní investoři (např. EBRD, KfW, EIB) |
EIF (svěřenský správce) Spoluinvestoři (např. EIB, EBRD, KfW) |
EIB (partner pro sdílení rizika) Halkbank, Akbank |
|
d) Celkové rozpočtové závazky a platby |
26,2 mil. EUR 26,0 mil. EUR |
38,6 mil. EUR 38,6 mil. EUR |
30 mil. EUR 30 mil. EUR |
|
e) Výkonnost |
Podíl EU ve výši 112,6 mil. EUR na podporu očekávaných celkových finančních prostředků pro konečné příjemce ve výši 1 miliardy EUR |
Podíl EU ve výši 38,6 mil. EUR na podporu celkových finančních prostředků pro konečné příjemce ve výši 281 milionů EUR |
Poskytnutí 265 úvěrů konečným příjemcům na vytvoření 5 000 nových pracovních míst |
|
f) Hodnocení využití veškerých částek vrácených do nástroje |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
g) Zůstatek na svěřenském účtu |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
52 840 EUR |
|
h) Příjmy a splátky |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
i) Hodnota kapitálových investic |
112,6 mil. EUR (na úrovni EFSE) |
39,3 mil. EUR (na úrovni GGF) |
Nepoužije se |
|
j) Znehodnocení aktiv / uplatněné záruky |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
k) Aktivace mimorozpočtových zdrojů |
Dosažená: 36 |
Cíl: 7,2 Dosažená: 4,8 |
Cíl: 10 Dosažená: 10 |
|
l) Příspěvek k dosažení cílů politiky |
Z fondu EFSE byly pro způsobilé konečné příjemce (mikropodniky a domácnosti) aktivovány prostředky ve výši 3,2 miliardy EUR; fond EFSE se stal mezinárodním vzorem pro oblast mikrofinancování (viz pracovní dokument) |
Podpora nového financování ve výši 185,1 mil. EUR pro 11 375 konečných příjemců roční úspory energie 1 049 745 MWh/rok; snížení emisí CO2 – 428 447 tun/rok |
Podpora nového financování ve výši 299,64 mil. EUR zahrnující 265 způsobilých konečných příjemců |
F -Finanční nástroje v zemích sousedství a zemích využívajících nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI)
|
Investiční nástroj sousedství – NIF (bod V.6.1 pracovního dokumentu)
|
Investiční facilita pro Střední Asii – IFCA (bod V. 6.2 pracovního dokumentu) GŘ odpovědné za příslušnou politiku: DEVCO |
Asijská investiční facilita –AIF (část V. 6.2 pracovního dokumentu) GŘ odpovědné za příslušnou politiku: DEVCO |
|
|
a) Identifikace / základní právní akt |
Nařízení (ES) č. 1638/2006 |
Nařízení (ES) č. 1905/2006 |
Nařízení (ES) č. 1905/2006 |
|
b) Popis |
Nástroj zaměřený na aktivování investic na podporu dobrých sousedských vztahů a prosperity |
Nástroj podporující investice a klíčové infrastruktury se zaměřením na energetiku a životní prostředí |
Nástroj podporující investice a klíčové infrastruktury se zaměřením na změnu klimatu a zelené investice, MSP |
|
c) Zúčastněné finanční instituce |
EIB, EBRD, CEB, NIB, AFD, KfW, AECID, SIMEST |
EIB, EBRD, NIB, KfW, AFD, SIMEST, AECID |
EIB, EBRD, NIB, KfW, AFD, SIMEST, AECID |
|
d) Celkové rozpočtové závazky a platby |
1 159,1 mil. EUR 448,9 mil. EUR (SANAD: 10,2 mil. EUR; EFSE: 5 mil. EUR; GGF: EUR 13,4 mil. EUR) |
85,6 mil. EUR 27,5 mil. EUR |
86 mil. EUR 17,95 mil. EUR |
|
e) Výkonnost |
101 schválených projektů; odkaz na rostoucí aktivační kapacitu |
Financování 15 projektů pomocí příspěvku Unie ve výši 82 mil. EUR a aktivace dalších 342 milionů EUR prostřednictvím EFI |
Schválení 13 projektů využívajících příspěvek Unie ve výši 62 mil. EUR a aktivace další 1 miliardy EUR prostřednictvím EFI |
|
f) Hodnocení využití veškerých částek vrácených do nástroje |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
g) Zůstatek na svěřenském účtu |
SANAD: 1,0 mil. EUR GGF: 2,7 mil. EUR |
Dluhový fond MIFA: 2,0 mil. EUR |
Jako v případě facility IFCA |
|
h) Příjmy a splátky |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
i) Hodnota kapitálových investic |
23,0 mil. EUR |
9,4 mil. EUR |
Jako v případě facility IFCA |
|
j) Znehodnocení aktiv / uplatněné záruky |
Žádné |
Nepoužije se |
Nepoužije se |
|
k) Aktivace mimorozpočtových zdrojů |
Cíl: 4-5 Očekávaná: 9 21 |
Cíl: 4-5 Dosažená: 5,6 |
Cíl: 4-5 Dosažená: 32,98 |
|
l) Příspěvek k dosažení cílů politiky |
Podpora celkových nákladů na projekt ve výši 26 miliard EUR |
Podpora celkových investic v objemu 465 mil. EUR |
Podpora celkových investic v objemu 2,1 miliardy EUR |
|
Latinskoamerická investiční facilita –LAIF (bod V. 6.3 pracovního dokumentu) GŘ odpovědné za příslušnou politiku: DEVCO |
Podpora ve prospěch nástroje pro EMIP 10
(bod V.6.4 pracovního dokumentu)
NEAR |
Globální fond pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii – GEEREF GŘ odpovědné za příslušnou politiku: DEVCO |
|
|
a) Identifikace / základní právní akt |
Nařízení (ES) č. 1905/2006 |
Nařízení (ES) č. 1638/2006 |
Nařízení (ES) č. 1905/2006 |
|
b) Popis |
Nástroj zaměřený na podporu investic a infrastruktury v odvětvích, jako je doprava, energetika, životní prostředí a sociální odvětví v Latinské Americe |
Nástroj poskytující kapitál soukromému sektoru za podmínek, které by jinak nebyly místně dostupné |
Nástroj inovativního financování zaměřený na podporu projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím regionálních fondů soukromého kapitálu |
|
c) Zúčastněné finanční instituce |
EIB, AFD, AECID, KfW a SIMEST |
EIB |
EIF (svěřenský správce) EIB, Německo, Norsko, atd. (spoluinvestoři) |
|
d) Celkové rozpočtové závazky a platby |
210,4 mil. EUR 104,8 mil. EUR Položka pro oblast změny klimatu: 17,3 mil. EUR 15,8 mil. EUR |
224 mil. EUR 224 mil. EUR |
81,1 mil. EUR 79,5 mil. EUR |
|
e) Výkonnost |
Schválení 27 projektů s příspěvkem Unie ve výši 204 mil. EUR a aktivace další 2,9 miliardy EUR prostřednictvím EFI |
Přidělení 33 mil. EUR na 20 opatření technické pomoci; přidělení 180,2 mil. EUR na 28 transakcí s rizikovým kapitálem; přidělení 4 mil. EUR na 2 transakce mikrofinancování; |
8 investic do regionálních fondů soukromého kapitálu s celkovým příspěvkem 61,9 mil. EUR z fondu GEEREF; 27 mil. EUR již vyplaceno |
|
f) Hodnocení využití veškerých částek vrácených do nástroje |
Nepoužije se |
Částky plně využity nástrojem |
Nepoužije se |
|
g) Zůstatek na svěřenském účtu |
Nepoužije se |
102,8 mil. EUR |
1,7 mil. EUR |
|
h) Příjmy a splátky |
Nepoužije se |
6,8 mil. EUR |
Nepoužije se |
|
i) Hodnota kapitálových investic |
Nepoužije se |
7,2 mil. EUR Fondy rizikového kapitálu: 46, mil. EUR |
70,3 mil. EUR |
|
j) Znehodnocení aktiv / uplatněné záruky |
Nepoužije se |
7,7 mil. EUR |
Žádné |
|
k) Aktivace mimorozpočtových zdrojů |
Cíl: 4-5 Dosažená: 28,2 |
Dosažená: 20 |
Cíl: 2–2,5 Dosažená: 2,3 11 |
|
l) Příspěvek k dosažení cílů politiky |
Podpora 27 projektů o celkových investičních nákladech ve výši 6,6 miliardy EUR |
Podpora celkového financování v objemu 6,7 miliardy EUR Spolufinancování EIB ve výši 2,3 miliardy EUR |
Podpora nových investic ve výši 1 miliardy EUR, které by měly zajistit udržitelné energetické služby pro 3 miliony lidí |
Stávající finanční nařízení a jeho prováděcí pravidla vyžadují, aby byly údaje k aktivačnímu účinku podány na základě jednotného přístupu. Vzhledem k tomu, že ustanovení vztahující se na finanční nástroje vstoupily v platnost v lednu 2014, bude takovýto přístup uplatněn pouze na finanční nástroje období 2014–2020.
Celkový závazek (viz též pracovní dokument).
Platba ve výši 84 milionů EUR byla splatná v roce 2014, ale k jejímu provedení došlo teprve počátkem roku 2015.
Dne 29. prosince 2014 bylo vyplaceno 3,25 mil. EUR, což bylo zaneseno do svěřenského účtu dne 6. ledna 2015.
Byly zřízeny dva svěřenecké účty, jež ovšem nejsou svěřenskými účty podle definice v příloze 5: Pokyny k čl. 140 odst. 8 ( http://myintracomm.ec.testa.eu/budgweb/EN/imp/financial-instruments/Pages/financial-instruments-2015.aspx ):
na svěřenecký účet fondu je připsána část příspěvku EU k dalšímu využití fondem, plus vzniklé úroky a z účtu jsou odepsány platby příspěvku EU do fondu. Zůstatek k 31. prosinci 2014 činil 24,9 milionu EUR,
na svěřenecký účet technické pomoci je připsána část příspěvku EU, která bude využita na technickou pomoc, společně se vzniklými úroky a zpětně získanými prostředky z technické pomoci, a z účtu jsou odepsány příspěvky EU na způsobilé náklady na technickou pomoc, náklady na externí audit, prostředky, které se musí vrátit Komisi a správní poplatek na technickou pomoc. Zůstatek k 31. prosinci 2014 činil 1,9 milionu EUR.
Nástroj pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu (WB EDIF).
V rámci nástroje WB EDIF.
Tamtéž.
Může se blížit dosažené aktivaci, viz pracovní dokument.
Evropsko-středomořské investice a partnerství.
Stávající aktivační účinek na úrovni konečných příjemců činí 42.