1.7.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 204/1

ČÁST I.

Kapitola 1.

Kapitola 2.

2.1.

2.2.

2.3.

2.4.

2.5.

Kapitola 3.

3.1.

3.2.

3.3.

3.4.

3.5.

3.6.

3.7.

ČÁST II.

Kapitola 1.

1.1.

1.1.1.

1.1.1.1.

1.1.1.2.

1.1.1.3.

1.1.1.4.

1.1.2.

1.1.3.

1.1.4.

1.1.5.

1.1.5.1.

1.1.5.2.

1.1.6.

1.1.7.

1.1.8.

1.1.9.

1.1.10.

1.1.10.1.

1.1.10.2.

1.1.10.3.

1.1.11.

1.2.

1.2.1.

1.2.1.1.

1.2.1.2.

1.2.1.3.

1.2.1.4.

1.2.1.5.

1.2.1.6.

1.2.1.7.

1.2.2.

1.2.2.1.

1.2.2.2.

1.3.

1.3.1.

1.3.2.

1.3.3.

1.3.4.

1.3.5.

1.3.6.

Kapitola 2.

2.1.

2.1.1.

2.1.2.

2.1.3.

2.1.4.

2.1.5.

2.1.6.

2.2.

2.3.

2.4.

2.5.

2.6.

2.7.

2.8.

2.8.1.

2.8.2.

2.8.3.

2.8.4.

2.8.5.

2.8.6.

2.9.

2.9.1.

2.9.2.

Kapitola 3.

3.1.

3.2.

3.3.

3.4.

3.5.

3.6.

3.7.

3.8.

3.9.

3.10.

3.11.

ČÁST III.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

(1)

Z ustanovení čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie („Smlouva“) vyplývá, že „podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak“.

(2)

I přes tento obecný zákaz však může být zapotřebí poskytnout státní podporu jako reakci na selhání trhu, aby se zajistilo řádné fungování spravedlivého hospodářství. Smlouva proto ponechává prostor pro poskytování státní podpory v rámci plnění několika politických cílů. Pro odvětví zemědělství a lesnictví má zvláštní význam zaprvé čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy, podle něhož jsou podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi slučitelné s vnitřním trhem. Zadruhé se jedná o čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, na jehož základě může Komise považovat za slučitelné s vnitřním trhem státní podpory, které mají napomoci hospodářskému rozvoji v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech, jestliže tyto podpory nemají nepříznivý vliv na podmínky obchodu.

(3)

S ohledem na specifika odvětví zemědělství navíc článek 42 Smlouvy stanoví, že se pravidla hospodářské soutěže vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty pouze v rozsahu, který vymezí Evropský parlament a Rada.

(4)

V těchto pokynech Komise stanoví podmínky a kritéria, za nichž se bude podpora v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech považovat za slučitelnou s vnitřním trhem, a upravuje kritéria pro vymezení oblastí, jež splňují podmínky čl. 107 odst. 3 Smlouvy. Pokud jde o podporu poskytovanou podle čl. 107 odst. 2 písm. b), Komise v těchto pokynech stanoví podmínky, jejichž splnění se bude ověřovat při rozhodování, zda se na opatření, které představuje podporu určenou k náhradě škody způsobené přírodními pohromami nebo mimořádnými událostmi, uvedený článek skutečně vztahuje.

(5)

Státní podpora, která má napomoci hospodářskému rozvoji odvětví zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech, je zakotvena ve společné zemědělské politice („SZP“) v širším slova smyslu. V rámci SZP poskytuje Unie finanční podporu v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech. Vzhledem k tomu, že se hospodářské účinky státní podpory nemění podle toho, zda je podpora (třeba i částečně) financována Unií, nebo zda je financována pouze příslušným členským státem, má Komise za to, že by měl v zásadě existovat soulad a jednotnost mezi její politikou kontroly státní podpory a podporou poskytovanou podle samotné společné zemědělské politiky Unie. V důsledku toho lze využívání státní podpory odůvodnit pouze v případě, že je v souladu s cíli této politiky, a zejména se základními cíli reformy SZP do roku 2020 (1). Proto Komise při uplatňování pravidel obsažených v těchto pokynech na konkrétní režimy podpory a při jejich výkladu zohledňuje pravidla a politiky SZP.

(6)

Pro otázky státní podpory související se SZP jsou obzvláště důležité tyto evropské nástroje:

(7)

SZP je založena na dvou pilířích: do prvního pilíře patří nástroje vztahující se k fungování zemědělských trhů a potravinového řetězce (nařízení (EU) č. 1308/2013, nařízení (ES) č. 3/2008, nařízení (EU) č. 228/2013 a nařízení (EU) č. 229/2013) a k přímým platbám (nařízení (EU) č. 1307/2013) podmíněným povinnými požadavky na hospodaření, dobrým zemědělským a environmentálním stavem. Ve vzájemné kombinaci tato opatření představují základní úroveň podpory pro zemědělce v Unii a vytvářejí základ pro zachování udržitelného zemědělství v celé Unii. Opatření prvního pilíře jsou pro členské státy povinná a s několika málo výjimkami zde neexistuje spolufinancování. Tím je zajištěno uplatňování společné politiky v rámci vnitřního trhu. Druhý pilíř SZP tvoří politika rozvoje venkova, která je upravena v nařízení (EU) č. 1305/2013 a jejíž cíle spočívají ve zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství, v udržitelném řízení přírodních zdrojů, opatřeních v oblasti klimatu a ve vyváženém územním rozvoji venkovských oblastí. Opatření v oblasti rozvoje venkova jsou z velké míry dobrovolná, smluvní povahy, spolufinancovaná a zajišťována na základě strategického rámce a jejich realizace probíhá formou programů rozvoje venkova reagujících na priority, které Unie této oblasti přiznává na národní, regionální a místní úrovni.

(8)

Podle čl. 39 odst. 1 Smlouvy je cílem SZP zvýšit produktivitu zemědělství, zajistit odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, stabilizovat trhy a zajistit plynulé zásobování, které spotřebitelé získávají za rozumné ceny. Podle čl. 39 odst. 2 Smlouvy platí, že při vypracovávání SZP a zvláštních metod, které může zahrnovat, se bude přihlížet ke zvláštní povaze zemědělské činnosti, vyplývající ze sociální struktury v zemědělství a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi různými zemědělskými oblastmi, k nutnosti provádět vhodné úpravy postupně a ke skutečnosti, že zemědělství představuje odvětví, které je těsně spjato s celým hospodářstvím.

(9)

Zemědělství se musí přizpůsobit novým skutečnostem a reagovat na nové problémy, pokud jde o zajištění potravin, životní prostředí, změnu klimatu a zachování životaschopnosti venkovského hospodářství. Za účelem řešení těchto hlavních problémů navrhla Komise ve svém sdělení „Budoucnost SZP do roku 2020“ (10) pro SZP v období 2014–2020 tyto cíle: 1) efektivní produkce potravin, 2) udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a 3) vyvážený územní rozvoj.

(10)

Politika rozvoje venkova, která je nedílnou součástí SZP, přispěje v období 2014–2020 k dosažení těchto cílů: 1) podpora konkurenceschopnosti zemědělství, 2) zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu a 3) dosažení vyváženého územního rozvoje venkovských hospodářství a komunit, včetně vytváření a udržení pracovních míst. K dosažení těchto cílů v oblasti rozvoje venkova se využijí tyto priority Unie stanovené pro oblast rozvoje venkova: 1) podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech, 2) zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů, 3) podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství, 4) obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím, 5) podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, která je odolná vůči klimatu, v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, a 6) podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech (11).

(11)

Cíle SZP rovněž spadají do oblasti působnosti cílů vyplývajících ze sdělení Komise ze dne 3. března 2010„Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (12) a její stěžejní iniciativy „Evropa účinněji využívající zdroje“ (13), která stanoví cíle v oblastech, jako je konkurenceschopnost, změna klimatu, energetika a biologická rozmanitost.

(12)

Politika státní podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech musí být rovněž zahrnuta do iniciativy Komise spočívající v celkové modernizaci státní podpory. Komise ve svém sdělení o modernizaci státní podpory (14) oznámila tři cíle, které budou sledovány v rámci modernizace kontroly státní podpory: 1) podpořit na konkurenčním vnitřním trhu udržitelný a inteligentní růst podporující začlenění, 2) zaměřit kontrolu ex ante, kterou vykonává Komise, na případy s nejrozsáhlejším dopadem na vnitřní trh, a současně zintenzívnit spolupráci členských států při prosazování pravidel státní podpory a 3) racionalizovat právní úpravu a urychlit rozhodovací postupy. Sdělení zejména vyzvalo ke společnému přístupu, pokud jde o revize jednotlivých pokynů a rámců, s cílem posílit vnitřní trh a účelnější vynakládání veřejných prostředků tím, že se státní podpora bude více podílet na plnění cílů v obecném zájmu, bude se podrobněji zkoumat motivační účinek, podpora se omezí na minimum a zabrání se potenciálním negativním účinkům podpory na hospodářskou soutěž a obchod. Z těchto společných zásad pro posuzování slučitelnosti vycházejí i podmínky slučitelnosti, které stanoví tyto pokyny a které se použijí na režimy podpory podléhající oznamovací povinnosti i na případy jednotlivé podpory.

(13)

Podle článku 42 Smlouvy se, pokud jde o zemědělské produkty uvedené v příloze I Smlouvy, pravidla státní podpory vyplývající z článků 107 až 109 Smlouvy použijí pouze v rozsahu, který vymezí Evropský parlament a Rada.

(14)

Podle čl. 211 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 jako obecné pravidlo platí, že se pravidla státní podpory použijí na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty. Toto obecné pravidlo má však řadu výjimek, které mj. vyplývají z čl. 211 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, článku 13 nařízení (EU) č. 1307/2013, čl. 13 odst. 6 nařízení (ES) č. 3/2008, článku 23 nařízení (EU) č. 228/2013 a článku 17 nařízení (EU) č. 229/2013.

(15)

Pokud jde o podporu pro rozvoj venkova, jako obecné pravidlo platí použitelnost pravidel státní podpory vyplývající z čl. 81 odst. 1 nařízení (EU) č. 1305/2013. Ustanovení čl. 81 odst. 2 a článku 82 uvedeného nařízení však stanoví, že se pravidla státní podpory nepoužijí na platby členských států uskutečněné podle nařízení (EU) č. 1305/2013 a v souladu s ním ani na doplňkové vnitrostátní financování v rámci oblasti působnosti článku 42 Smlouvy.

(16)

Pravidla státní podpory se proto nepoužijí na spolufinancování podpory rozvoje venkova (tj. na části financované z EZFRV i z vnitrostátních zdrojů) ani na doplňkové vnitrostátní financování poskytované nad rámec této podpory, jestliže dotyčné opatření souvisí se zemědělskou činností spadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy a je součástí programu rozvoje venkova.

(17)

Pravidla státní podpory se však použijí v plném rozsahu na všechna spolufinancovaná opatření podpory (na část financovanou z EZFRV i na část financovanou z vnitrostátních zdrojů) a na vnitrostátní financování doplňující tato opatření, která nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, což nařízení (EU) č. 1305/2013 stanoví v těchto případech: a) opatření podporující činnosti ve venkovských oblastech a b) opatření v odvětví lesnictví.

(18)

Jestliže členský stát hodlá výlučně z vnitrostátních zdrojů (tj. bez spolufinancování z EZFRV) financovat opatření, které je navrženo převážně v souladu s podmínkami daného opatření pro rozvoj venkova („opatření podobné opatření pro rozvoj venkova“), pravidla státní podpory se použijí v plném rozsahu bez ohledu na to, zda opatření spadá do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy či nikoli.

(19)

Komise použije tyto pokyny na režimy podpory i na jednotlivé podpory.

(20)

Tyto pokyny se vztahují na státní podpory ve prospěch odvětví zemědělské prvovýroby, zpracování zemědělských produktů, jehož výsledkem je jiný zemědělský produkt, a uvádění zemědělských produktů na trh.

(21)

Na základě obecných východisek uvedených v oddílu 2.1 části I těchto pokynů a s ohledem na to, aby se zajistila soudržnost s politikou rozvoje venkova a zjednodušilo se dodržování pravidel státní podpory, je vhodné do těchto pokynů rovněž zahrnout některá opatření v oblasti rozvoje venkova, která nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy bez ohledu na to, zda jsou spolufinancována z EZFRV, nebo v rámci doplňkového vnitrostátního financování jakož i v rámci opatření podobných opatřením pro rozvoj venkova financovaných pouze z vnitrostátních zdrojů. Tyto pokyny proto kromě odvětví zemědělství stanoví kritéria slučitelnosti i pro státní podporu v odvětví lesnictví a pro podporu podnikům činným ve venkovských oblastech, které jinak nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy.

(22)

Při analýze státní podpory a její slučitelnosti s obecnými zásadami platnými pro státní podporu Komise vezme v maximální možné míře do úvahy podmínky stanovené v nařízení (EU) č. 1305/2013 a v jeho prováděcích opatřeních a aktech v přenesené pravomoci.

(23)

S ohledem na výše uvedená východiska se tyto pokyny vztahují na následující kategorie podpory:

(24)

Tyto pokyny se mohou vztahovat na podporu místního rozvoje v rámci iniciativy LEADER vyplývající z článku 35 nařízení (EU) č. 1303/2013 a z článků 42 až 45 nařízení (EU) č. 1305/2013, která zahrnuje individuální projekty navržené a prováděné místními partnery s cílem řešit konkrétní místní problémy, za předpokladu, že tato podpora splňuje podmínky, které tyto pokyny stanoví pro související opatření v oblasti rozvoje venkova.

(25)

Tyto pokyny se v zásadě použijí na podporu určenou malým a středním podnikům i velkým podnikům. Velké podniky bývají méně zasaženy selháním trhů než malé a střední podniky. Je navíc pravděpodobnější, že velké podniky v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech jsou významnými aktéry na daném trhu, a v důsledku toho může podpora poskytnutá velkým podnikům v některých případech značně narušit hospodářskou soutěž a obchod na vnitřním trhu. Vzhledem k tomu, že podpora velkým podnikům v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech a jiným velkým podnikům může potenciálně způsobit podobné narušení hospodářské soutěže, měla by se pravidla státní podpory pro velké podniky obsažená v těchto pokynech harmonizovat s obecnými pravidly státní podpory a měly by se na ně vztahovat společné zásady pro posuzování slučitelnosti, které vyplývají z kapitoly 3 části I těchto pokynů. Aniž jsou tím dotčeny tyto společné zásady pro posuzování slučitelnosti, pokud jde o opatření v oblasti rozvoje venkova, pro účely souladu a soudržnosti s politikou rozvoje venkova by pravidla pro poskytování státní podpory velkým podnikům měla být uvedena do souladu s příslušnými pravidly vyplývajícími z nařízení (EU) č. 1305/2013. Pokud jde o opatření podpory určená odvětví živočišné výroby, na která se nevztahuje nařízení (EU) č. 1305/2013, Komise i nadále uplatňuje svou dřívější politiku, tj. že velké podniky by měly být schopné náklady na taková opatření financovat samy. Podpora v odvětví živočišné výroby by proto měla být poskytována výhradně malým a středním podnikům.

(26)

Z oblasti působnosti těchto pokynů jsou v zásadě vyloučeny podniky v obtížích (15). Komise je toho názoru, že podnik, který se nachází ve finančních obtížích, nelze vzhledem k tomu, že je ohrožena jeho samotná existence, považovat za vhodný nástroj k prosazování jiných cílů veřejné politiky, dokud není zajištěna jeho životaschopnost. Proto, je-li příjemce podpory ve finančních obtížích ve smyslu bodu (35) odst. 15, bude podpora posouzena v souladu s pokyny Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci v pozměněném či nahrazeném znění (16). Tato zásada se nepoužije na vyrovnávací podporu poskytovanou v případě škody způsobené přírodními pohromami a mimořádnými událostmi uvedenými v oddílech 1.2.1.1 a 2.1.3 části II těchto pokynů, která je vždy slučitelná s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy. Jestliže finanční obtíže podniku působícího v odvětví zemědělství a lesnictví vyvolala riziková událost uvedená v oddílech 1.2.1.2, 1.2.1.3, 1.2.1.5, 1.2.1.5, 2.1.3 nebo 2.8.5 části II těchto pokynů, může být podpora na náhradu škody nebo obnovu v důsledku ztrát nebo škod způsobených takovými rizikovými událostmi nebo podpora na pokrytí nákladů na eradikaci škůdců rostlin poskytnuta v souladu s těmito pokyny a může být rovněž považována za slučitelnou s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy. Navíc z důvodů souvisejících s ochranou veřejného zdraví a s ohledem na mimořádnou situaci by se za určitých okolností nemělo rozlišovat podle hospodářské situace podniku, pokud se poskytuje podpora na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat podle oddílu 1.2.1.4 a podpora na eradikační opatření v případě choroby zvířat uvedené v bodu (375) písm. c) oddílu 1.2.1.3.

(27)

Komise při posuzování podpory poskytnuté podniku, na který se vztahuje dosud neuhrazený příkaz k navrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Komise, jímž byla podpora prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, zohlední částku podpory, která má být navrácena (17). To však neplatí pro podporu určenou k náhradě škody způsobené přírodní pohromou ve smyslu čl. 107 odst. 2 písm. b) Smlouvy.

(28)

Komise nepovolí podporu na činnosti související s vývozem do třetích zemí nebo členských států, která by byla přímo spojena s vyváženým množstvím, podporu vázanou na použití domácího zboží na úkor dováženého zboží ani podporu, jejímž cílem je zřízení a provoz distribuční sítě nebo uhrazení jakýchkoli dalších výdajů v souvislosti s vývozními činnostmi. Podporu vývozu v zásadě nepředstavuje podpora umožňující pokrytí nákladů na účast na veletrzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k zavedení nového nebo stávajícího produktu na nový trh.

(29)

Členským státům se připomíná, že systém financování, např. parafiskálními odvody, by měl být oznámen, jestliže je tento systém nedílnou součástí opatření podpory (viz věc TFI, T-275/11, body 41 až 44) (18).

(30)

Komise přímo na základě čl. 107 odst. 3 Smlouvy posoudí jednotlivě veškerá opatření podpory, na která se nevztahují tyto pokyny nebo jakákoli jiná pravidla v oblasti státní podpory, a vezme přitom do úvahy pravidla zakotvená v článcích 107, 108 a 109 Smlouvy, SZP a analogicky i tyto pokyny, je-li to možné. Členské státy oznamující státní podporu, která nespadá do oblasti působnosti těchto pokynů, budou muset prokázat, že dotyčná státní podpora splňuje společné zásady pro posuzování slučitelnosti, jak vyplývá z kapitoly 3 části I těchto pokynů. Komise schválí taková opatření pouze tehdy, pokud pozitivní příspěvek k rozvoji odvětví zjevně převáží nad riziky narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu a ovlivnění obchodu mezi členskými státy.

(31)

Aby se racionalizovala pravidla státní podpory a vzhledem k podobnostem mezi podniky působícími v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech a ostatními podniky, uplatní se na odvětví spadající do oblasti působnosti těchto pokynů v zásadě obecné nástroje v oblasti státní podpory, jež stanoví kritéria pro posouzení slučitelnosti. Týká se to zejména pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích, rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (19), v pozměněném či nahrazeném znění, pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020 (20), v pozměněném či nahrazeném znění, pokynů EU k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (21), v pozměněném či nahrazeném znění, pokynů k státní podpoře investic v rámci rizikového financování (22), v pozměněném či nahrazeném znění, sdělení Komise – kritéria pro analýzu slučitelnosti státních podpor na vzdělávání podléhajících individuální oznamovací povinnosti (23), v pozměněném či nahrazeném znění, sdělení Komise – kritéria pro analýzu slučitelnosti státních podpor na zaměstnávání znevýhodněných a zdravotně postižených pracovníků podléhajících individuální oznamovací povinnosti (24), v pozměněném či nahrazeném znění, a nástrojů týkajících se služeb obecného hospodářského zájmu (25).

(32)

Výše uvedené horizontální nástroje se použijí na prvovýrobu, zpracování nebo uvádění zemědělských produktů na trh, pokud tyto pokyny nestanoví specifická pravidla. Tyto pokyny upravují specifická opatření podpory na ochranu životního prostředí, jako jsou agroenvironmentální a klimatické závazky a závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat (oddíl 1.1.5 části II), podpora kompenzující znevýhodnění v souvislosti s oblastmi Natura 2000 a rámcovou směrnicí o vodě (26) (oddíl 1.1.6 části II) a podpora ekologického zemědělství (oddíl 1.1.8 části II). Podpory na investice k plnění environmentálních cílů v oblasti zemědělské prvovýroby budou posouzeny v souladu s pravidly vyplývajícími z oddílu 1.1.1.1 části II těchto pokynů. Podpora na ochranu životního prostředí ve prospěch podniků, které působí v oblasti zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, se prohlásí za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže splňuje všechny podmínky vyplývající z pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020. Oblast působnosti kapitol 2 a 3 části II těchto pokynů se nevztahuje na podporu na investice do úspory energie, biopaliv a do energie z obnovitelných zdrojů, jež by měla být v souladu s pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020, jestliže taková podpora není vyňata z oznamovací povinnosti. Avšak podpora na investice související se zemědělskou prvovýrobou, které se vztahují k výrobě energie z obnovitelných zdrojů nebo k výrobě biopaliv v zemědělských podnicích, může spadat do oblasti působnosti těchto pokynů za předpokladu, že taková výroba nepřesáhne průměrnou roční spotřebu paliv nebo energie daného zemědělského podniku (oddíl 1.1.1.1).

(33)

Kvůli specifikům odvětví prvovýroby zemědělských produktů se na podporu tohoto odvětví nepoužijí pokyny k regionální státní podpoře na období 2014–2020 (27). Uvedené pokyny se však uplatní na zpracování zemědělských produktů a na jejich uvádění na trh tak, jak stanoví tyto pokyny.

(34)

Obecná pravidla státní podpory i specifická pravidla vyplývající z těchto pokynů se mohou týkat podniků působících v odvětví lesnictví nebo ve venkovských oblastech. Podpora určená podnikům působícím v odvětví lesnictví může být případně považována za slučitelnou za podmínek vyplývajících z obecných pravidel Unie v oblasti státní podpory a v souladu s nimi (zejména pokud jde o pokyny k regionální státní podpoře na období 2014–2020, rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací a pokyny pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020).

(35)

Pro účely těchto pokynů:

(36)

Jsou-li splněny podmínky čl. 107 odst. 1 Smlouvy, členské státy musí oznámit Komisi podporu v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy a neprovedou navrhované opatření, dokud není v tomto řízení přijato konečné rozhodnutí, s výjimkou opatření, která splňují podmínky vyplývající z nařízení o blokové výjimce.

(37)

Na jednotlivou podporu poskytnutou na základě režimu podpory se i nadále vztahuje oznamovací povinnost podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jestliže podpora překročí následující prahové hodnoty oznamovací povinnosti:

(38)

Komise při posuzování toho, zda lze oznámené opatření podpory považovat za slučitelné s vnitřním trhem podle čl. 107 odst. 3 Smlouvy, obecně analyzuje, zda návrh opatření podpory zajišťuje, že pozitivní dopad podpory na cíl ve společném zájmu převažuje nad případnými negativními účinky na obchod a hospodářskou soutěž.

(39)

Sdělení o modernizaci státní podpory vyzvalo k určení a vymezení společných zásad pro posuzování slučitelnosti, které v případě veškerých opatření podpory provádí Komise. Komise proto bude považovat opatření podpory za slučitelné se Smlouvou pouze tehdy, pokud opatření splňuje každé z těchto kritérií:

(40)

Na celkovou bilanci některých kategorií režimů lze dále uplatnit požadavek hodnocení ex post popsaný v bodech (720) až (723). Komise v takových případech může omezit délku trvání těchto režimů (běžně na čtyři roky i méně) s možností následně znovu oznámit, že byla platnost režimu prodloužena.

(41)

Pokud státní podpora nebo podmínky, které jsou s podporou spojeny (včetně metody jejího financování, je-li nedílnou součástí této podpory), společně vedou k porušení práva Unie, nelze uvedenou podporu považovat za slučitelnou s vnitřním trhem (38). Lze mít za to, že porušení práva EU, které je s opatřením podpory nerozlučně spjato, se vyskytuje zejména v těchto případech podpory:

(42)

Společné zásady pro posuzování slučitelnosti je zapotřebí chápat ve specifických souvislostech SZP. Tyto obecné úvahy týkající se politiky hospodářské soutěže se proto uplatní na veškeré podpory spadající do oblasti působnosti těchto pokynů, nejsou-li v oddílech 3.1 až 3.7 části I těchto pokynů stanoveny výjimky vyplývající z konkrétních okolností použitelných v odvětví zemědělství.

(43)

Cílem podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech je zajistit životaschopnou produkci potravin a podporovat efektivní a udržitelné využívání zdrojů tak, aby se dosáhlo inteligentního a udržitelného růstu.

(44)

Podpora v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech by měla být úzce spjata se SZP, měla by odpovídat cílům v oblasti rozvoje venkova uvedeným v bodu (10) těchto pokynů a měla by být v souladu s pravidly o společné organizaci trhů se zemědělskými výrobky.

(45)

Pro účely posouzení slučitelnosti podpory se cíle v oblasti rozvoje venkova zohlední pouze ve spojení s obecnými zásadami týkajícími se státní podpory.

(46)

Komise má za to, že opatření prováděná podle nařízení (EU) č. 1305/2013 a jeho prováděcích předpisů a aktů v přenesené pravomoci a v souladu s nimi nebo prováděná jako doplňkové vnitrostátní financování v rámci programu rozvoje venkova jsou sama o sobě v souladu s cíli v oblasti rozvoje venkova a přispívají k jejich plnění.

(47)

Co se týče opatření podobných opatřením v oblasti rozvoje venkova, která jsou financována výlučně z vnitrostátních zdrojů, členské státy by měly za účelem toho, aby se zajistila soudržnost s opatřeními v oblasti rozvoje venkova spolufinancovanými z EZFRV v rámci programů rozvoje venkova, prokázat, jak zvažovaná státní podpora zapadá do příslušného programu rozvoje venkova a zda je s ním v souladu. Tato dokumentace musí být připojena ke všem oznámením.

(48)

Vzhledem k tomu, že Komise získala dostatečnou zkušenost, pokud jde o příspěvek některých opatření k dosažení cílů v oblasti rozvoje venkova, má za to, že je v případě opatření podpory uvedených v oddílech 1.2, 1.3, 2.8 a 2.9 části II těchto pokynů, která nespadají do oblasti rozvoje venkova, zásada příspěvku k dosažení cílů v oblasti rozvoje venkova splněna.

(49)

Orgán poskytující podporu musí v souvislosti s podporou na investiční projekty na základě režimu, jež podléhají individuální oznamovací povinnosti, prokázat, že vybrané projekty přispívají k plnění cílů režimu, a tudíž i k plnění cílů v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech. Za tímto účelem mohou členské státy vycházet z informací poskytnutých žadatelem o podporu, z nichž musí vyplývat pozitivní účinky investice.

(50)

Ačkoli se pravidla státní podpory použijí obecně na odvětví zemědělství, jejich použitelnost však – vzhledem ke specifickému charakteru tohoto odvětví (39) – podléhá ustanovením vyplývajícím z nařízení prvního pilíře SZP. Jinými slovy, jestliže se členský stát uchýlí k opatřením státní podpory, nelze to nadřadit ustanovením nařízení (EU) č. 1308/2013 (40). Komise proto nepovolí státní podporu, která není slučitelná s ustanoveními, jimiž se řídí společná organizace trhu, nebo která by narušila řádné fungování této společné organizace.

(51)

Další specifické podmínky souladu se zásadami, jimiž se řídí společná organizace trhů se zemědělskými produkty, vyplývají z oddílu 1.1.1.1 o investiční podpoře poskytované zemědělskému podniku v souvislosti se zemědělskou prvovýrobou, z oddílu 1.1.4 o podpoře na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů a z oddílu 1.2.2 o podpoře na uzavírání výrobních kapacit v části II těchto pokynů.

(52)

Článek 11 Smlouvy uvádí: „Požadavky na ochranu životního prostředí musí být zahrnuty do vymezení a provádění politik a činností Unie, zejména s ohledem na podporu udržitelného rozvoje.“ Článek 11 Smlouvy představuje právní základ podstatných opatření v oblasti ochrany životního prostředí v rámci prvního a druhého pilíře SZP. V souladu s tímto požadavkem by měly být priority Unie v oblasti rozvoje venkova naplňovány v rámci udržitelného rozvoje. Prosazování cíle ochrany životního prostředí ze strany Unie, jak vyplývá z článku 11 Smlouvy, rovněž zohledňuje zásadu „znečišťovatel platí“ (41). V budoucích oznámeních státní podpory je proto zapotřebí věnovat náležitou pozornost environmentálním otázkám. V budoucnu by všechna oznámení státní podpory měla obsahovat posouzení toho, zda se očekává, že podporovaná činnost bude mít nějaký dopad na životní prostředí. V případech dopadu na životní prostředí by oznámení státní podpory měla poskytovat informace, z nichž vyplývá, že dané opatření podpory nepovede k porušení platných právních předpisů Unie na ochranu životního prostředí. Například v případě režimu podpory investic, které jsou určeny ke zvýšení produkce a které vyvolají zvýšené použití omezených zdrojů nebo zvýšené znečištění, bude zapotřebí prokázat, že tento režim nepovede k porušení platných právních předpisů Unie, včetně právních předpisů na ochranu životního prostředí (42), a dobrých zemědělských a environmentálních podmínek v rámci podmíněnosti podle nařízení (EU) č. 1307/2013. Je-li oznámena státní podpora, která je součástí programu rozvoje venkova, požadavek na ochranu životního prostředí u tohoto opatření státní podpory by měl být zcela shodný s požadavkem na ochranu životního prostředí u opatření v oblasti rozvoje venkova.

(53)

K posouzení toho, zda je státní podpora pro dosažení cíle společného zájmu nezbytná, je zapotřebí provést nejprve rozbor problému, který je třeba řešit. Státní podpora by se měla zaměřovat na situace, v nichž může přinést podstatné zlepšení, které trh sám není schopen zajistit.

(54)

Za určitých podmínek může státní podpora skutečně napravit selhání trhu, a přispět tak k efektivnímu fungování trhů a posílit konkurenceschopnost. I v případě, že trhy vedou k efektivnímu výsledku, který však není uspokojivý z hlediska spravedlnosti a soudržnosti, může státní podpora přinést vhodnější a spravedlivější výsledek fungování trhu.

(55)

Komise se pro účely těchto pokynů domnívá, že trh nepřináší bez státního zásahu očekávané výsledky v případě opatření podpory, která splňují specifické podmínky stanovené v části II těchto pokynů. Taková podpora by proto měla být považována za nezbytnou k dosažení cílů společného zájmu definovaných v oddílu 3.1 části I těchto pokynů.

(56)

Navrhované opatření podpory musí být nástrojem politiky vhodným ke sledování příslušných cílů společného zájmu. Opatření podpory nebude považováno za slučitelné s vnitřním trhem, pokud existují jiné méně narušující nástroje politiky nebo jiné méně narušující druhy podpory, které umožňují stejný pozitivní přínos pro cíle SZP, a zejména pro rozvoj venkova. Je důležité mít na paměti to, že k dosažení těchto cílů lze využít i jiné, vhodnější nástroje, jako jsou např. právní regulace, tržní nástroje, rozvoj infrastruktury a zlepšování podnikatelského prostředí.

(57)

Komise má za to, že podpora poskytnutá v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech splňuje specifické podmínky vyplývající z příslušných oddílů části II těchto pokynů, která představuje vhodný nástroj politiky.

(58)

Jestliže se členský stát rozhodne, že provede opatření podpory podobné opatření pro rozvoj venkova, které je financováno výlučně z vnitrostátních zdrojů, a jestliže je totéž opatření uvedeno v příslušném programu rozvoje venkova, tento členský stát by měl prokázat výhody takového vnitrostátního nástroje podpory, které dané opatření v rámci programu rozvoje venkova nemůže nabídnout.

(59)

Podporu lze poskytovat v různých formách. Členské státy by však měly zajistit, aby byla podpora poskytována v takové formě, která bude pravděpodobně znamenat nejmenší narušení obchodu a hospodářské soutěže.

(60)

Jestliže se u opatření podpory uvedeného v části II těchto pokynů předpokládá specifická forma podpory, je pro účely těchto pokynů tato forma považována za vhodný nástroj podpory.

(61)

Pokud jde o opatření v oblasti rozvoje venkova, která jsou buď spolufinancována z EZFRV, nebo poskytnuta jako doplňkové financování těchto spolufinancovaných opatření v oblasti rozvoje venkova, Komise má za to, že vhodným nástrojem podpory je podpora poskytnutá ve formě vyplývající z příslušného opatření pro rozvoj venkova.

(62)

Pokud jde o investiční podporu, na niž se nevztahuje nařízení (EU) č. 1305/2013, neboť je součástí programu rozvoje venkova nebo je poskytována jako doplňkové financování daného opatření na rozvoj venkova, je-li podpora poskytována ve formě, která přináší přímou finanční výhodu (např. ve formě přímé dotace, osvobození od daní, dávek na sociální zabezpečení nebo jiných povinných dávek nebo jejich snížení apod.), musí členský stát prokázat, proč jsou jiné, pravděpodobně méně narušující formy podpory, jako jsou např. vratné zálohy nebo formy podpory, jež vycházejí z dluhových nebo kapitálových nástrojů (např. úvěry s nízkou úrokovou sazbou, slevy na úrocích, státní záruky nebo jiná forma poskytnutí kapitálu za výhodných podmínek) v tomto případě méně vhodné.

(63)

Pokud jde o opatření v odvětví lesnictví uvedená v oddílu 2.8 části II těchto pokynů, členské státy musí prokázat, že ekologické, ochranné a rekreační cíle, o jejichž splnění tato opatření usilují, nemohou být dosažena prostřednictvím opatření v odvětví lesnictví, která jsou podobná opatřením pro rozvoj venkova, uvedeným v oddílech 2.1 až 2.7 části II těchto pokynů.

(64)

V případě několika kategorií podpory, jako je podpora poskytnutá na náklady na studie trhu, návrh a design produktů, včetně podpory poskytnuté pro přípravu žádostí o uznání režimů jakosti, podpora poskytnutá na předávání znalostí a informační akce, podpora na poradenské služby, podpora na zástup v zemědělském podniku, podpora na propagační opatření, podpora na kompenzaci nákladů na prevenci a eradikaci chorob zvířat a škůdců rostlin a podpora v odvětví živočišné výroby, se podpora poskytuje konečným příjemcům podpory nepřímo a má formu nepeněžního plnění, tedy subvencovaných služeb. V těchto případech je podpora vyplácena subjektu, který poskytuje dané služby nebo vykonává dané činnosti.

(65)

Posouzením slučitelnosti opatření podpory s vnitřním trhem nejsou dotčena platná pravidla pro zadávání veřejných zakázek a zásady transparentnosti, otevřenosti a zákazu diskriminace při výběru poskytovatele služeb.

(66)

Podporu poskytnutou v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech lze prohlásit za slučitelnou s vnitřním trhem pouze tehdy, jestliže vykazuje motivační účinek. Podpora vykazuje motivační účinek, jestliže mění chování podniku takovým způsobem, že podnik zahájí další činnost, která přispívá rozvoji daného odvětví a kterou by bez poskytnutí podpory nevykonával nebo by ji vykonával pouze omezeným nebo jiným způsobem. Podpora však nesmí subvencovat náklady na činnost, které by podniku vznikly v každém případě, a nesmí vyrovnávat běžná podnikatelská rizika hospodářské činnosti.

(67)

Pokud právní předpisy Unie nebo tyto pokyny neobsahují výslovné výjimky, představují jednostranná opatření státní podpory, která jsou zaměřena jednoduše na vylepšení finanční situace podniků, ale nijak nepřispívají k rozvoji odvětví, a zejména podpora, která se poskytuje výhradně na základě ceny, množství, výrobní jednotky nebo jednotky výrobního prostředku, provozní podporu, která je neslučitelná se společným trhem. Navíc již ze své podstaty by taková podpora mohla narušit mechanismy, kterými se řídí organizace vnitřního trhu.

(68)

Tytéž důvody vedou Komisi k tomu, že povoluje podporu pro usnadnění dodržování závazných norem pouze v tom případě, že splňuje cíle politiky rozvoje venkova.

(69)

Ze stejných důvodů by podpora poskytnutá podle oddílů 1.2 a 2.8.5 části II těchto pokynů měla být omezena na pomoc podnikům působícím v odvětví zemědělství a lesnictví, které čelí rozmanitým obtížím, přestože vynaložily přiměřené úsilí k minimalizaci těchto rizik. Státní podpora by neměla mít za následek to, že podniky svádí ke zbytečnému riskování. Podniky působící v odvětví zemědělství a lesnictví by měly samy nést následky neprozíravé volby produkčních metod nebo produktů.

(70)

Ze stejných důvodů se Komise se domnívá, že podpora nemá pro příjemce motivační účinek v případech, kdy byly příslušné projekty nebo činnosti zahájeny již před podáním žádosti příjemce o podporu u vnitrostátních orgánů.

(71)

Žádost o podporu musí obsahovat alespoň jméno/název žadatele a údaje o velikosti podniku, popis projektu nebo činnosti včetně jejich umístění a data zahájení a ukončení, částku podpory potřebnou k provedení projektu nebo činnosti a způsobilé náklady.

(72)

Velké podniky musí navíc v žádosti popsat situaci, jež by nastala v případě, že by podpora nebyla poskytnuta, tedy hypotetický srovnávací scénář, nebo uvést alternativní projekt nebo činnost a předložit doklady, z nichž vychází hypotetické srovnání uvedené v žádosti.

(73)

Po obdržení žádosti musí orgán poskytující podporu provést kontrolu věrohodnosti uvedeného hypotetického srovnání a potvrdit, že podpora má požadovaný motivační účinek. Hypotetické srovnání je důvěryhodné, jestliže je věrohodné a týká se faktorů rozhodovacího procesu převládajících v okamžiku, kdy příjemce přijímá rozhodnutí o daném projektu nebo o dané činnosti.

(74)

Odchylně od bodů (70) až (73) se má za to, že podpora ve formě daňového zvýhodnění poskytnutá malým a středním podnikům se považuje za podporu s motivačním účinkem, jestliže režim podpory zakládá právo na podporu podle objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovacích pravomocí členského státu a jestliže je režim podpory schválen a je platný před zahájením prací na subvencovaném projektu nebo před zahájením činnosti. Tento požadavek se neuplatní v případě následných daňových režimů, pokud se na danou činnost vztahovaly již předchozí režimy ve formě daňového zvýhodnění.

(75)

Odchylně od bodů (70) až (74) se u následujících kategorií podpory vyplývajících z těchto pokynů nevyžaduje motivační účinek nebo se má za to, že podpora má motivační účinek:

(76)

Vedle výše uvedených požadavků týkajících se investiční podpory, jež podléhá individuální oznamovací povinnosti, musí členský stát poskytnout jasné důkazy o tom, že podpora má skutečný dopad na volbu investice. Aby umožnily komplexní posouzení, členské státy musí poskytnout nejen informace týkající se podporovaného projektu, ale také komplexní popis hypotetického srovnání se situací, v níž by veřejný orgán příjemci žádnou podporu neposkytl.

(77)

Členské státy se vybízejí, aby vycházely z dokumentů, jako jsou např. úřední dokumenty správní rady, posouzení rizik, včetně posouzení specifického rizika spojeného s umístěním, finanční zprávy, interní podnikatelské plány, odborné posudky a jiné studie související s posuzovaným investičním projektem. Při prokázání motivačního účinku by pro členské státy mohly být přínosné i dokumenty obsahující informace o prognózách poptávky, prognózách nákladů, finančních prognózách, dokumenty, které jsou předkládány investičnímu výboru a které rozvíjejí různé investiční scénáře, nebo dokumenty poskytnuté finančním institucím.

(78)

V této souvislosti lze úroveň ziskovosti posoudit odkazem na metodiky, které se v dotyčném odvětví běžně používají a které mohou zahrnovat: způsoby hodnocení čisté současné hodnoty projektu (NPV) (43), míry vnitřní návratnosti (IRR) (44) nebo průměrné návratnosti použitého kapitálu (ROCE). Ziskovost projektu musí být srovnávána s běžnou mírou návratnosti, kterou podnik uplatňuje na další investiční projekty podobného druhu. Nejsou-li tyto míry k dispozici, musí být ziskovost projektu porovnána s kapitálovými náklady podniku jako celku nebo s mírou návratnosti, kterou lze v daném odvětví běžně vysledovat.

(79)

Pokud není žádný hypotetický srovnávací scénář znám, lze motivační účinek předpokládat, jestliže existuje mezera ve financování, tzn., když investiční náklady převyšují čistou současnou hodnotu očekávaných provozních zisků investice na základě předem vypracovaného obchodního plánu.

(80)

Pokud podpora nezmění chování příjemce tím, že podnítí dodatečné investice, nemá pozitivní účinky na rozvoj daného odvětví. Podpora se proto neschvaluje v případech, kde se má za to, že by tytéž investice byly prováděny i bez ní.

(81)

Podpora v odvětví zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech se považuje za přiměřenou, jestliže je výše podpory na jednoho příjemce omezená na minimum, které je nezbytné k dosažení sledovaného obecného cíle.

(82)

Komise je v zásadě toho názoru, že by výše podpory neměla převyšovat způsobilé náklady proto, aby taková podpora mohla být považována za přiměřenou. Tím nejsou dotčena pravidla na ochranu životního prostředí nebo další veřejné pobídky, které jsou výslovně uvedeny v oddílech 1.1.3 a 1.2.2 části II těchto pokynů.

(83)

Komise v těchto pokynech dále uplatňuje maximální intenzity podpory, aby zajistila předvídatelnost a rovné podmínky pro všechny. Aby se zajistila přiměřenost podpory v případě, kdy není možné stanovit maximální intenzitu podpory, např. u podpory na zahájení činnosti mladých zemědělců a rozvoj malých zemědělských podniků, jsou stanoveny maximální výše podpory definované v nominálním vyjádření.

(84)

Jsou-li způsobilé náklady vypočteny správně a jsou-li dodrženy maximální intenzity podpory nebo maximální výše podpory vyplývající z části II těchto pokynů, kritérium přiměřenosti se pokládá za splněné.

(85)

Orgán poskytující podporu musí při poskytování podpory vypočítat maximální intenzitu podpory a výši podpory. Způsobilé náklady musí být doloženy písemnými doklady, které by měly být jasné, konkrétní a aktuální. Pro účely výpočtu intenzity podpory a způsobilých nákladů se všechny použité číselné údaje musí uvádět před srážkou daně nebo jiných poplatků.

(86)

Daň z přidané hodnoty (DPH) není pro podporu způsobilá, s výjimkou případů, kdy je podle vnitrostátních právních předpisů o DPH neodečitatelná.

(87)

Je-li podpora poskytnuta jinak než formou dotace, částka podpory se rovná jejímu grantovému ekvivalentu.

(88)

Podpora splatná v několika splátkách je diskontována na hodnotu v době poskytnutí podpory. Způsobilé náklady jsou diskontovány na hodnotu platnou v době poskytnutí podpory. Úrokovou sazbou, která se použije pro účely diskontování, je diskontní sazba platná k datu poskytnutí podpory.

(89)

Je-li podpora poskytnuta prostřednictvím daňového zvýhodnění, dochází k diskontování jednotlivých tranší podpory na základě diskontní sazby platné v jednotlivých dnech, kdy nastane účinnost daňového zvýhodnění.

(90)

Pokud jde o investiční podporu ve venkovských oblastech, maximální intenzita podpory pro velké investiční projekty musí být snížena použitím upravené výše podpory definované v bodu (35) odst. 31. Velké investiční projekty navíc nemohou využívat zvýšení intenzity podpory určené pro malé a střední podniky.

(91)

Jsou-li závazky uvedené v oddílech 1.1.5.1, 1.1.8, 2.3 a 3.4 části II těchto pokynů vyjádřeny v jiných jednotkách, než které jsou uvedeny v příloze II nařízení (EU) č. 1305/2013, mohou členské státy vypočítat platby na základě těchto jiných jednotek. Členské státy musí v takových případech zajistit, aby byla dodržena roční maximální výše podpory.

(92)

S výjimkou podpory na závazky související s chovem místních plemen hospodářských zvířat, jejichž chov je ohrožen, podle oddílu 1.1.5.1, nemůže být podpora podle oddílů 1.1.5.1, 1.1.8, 2.3 a 3.4 části II těchto pokynů poskytnuta na dobytčí jednotku. Přepočítací koeficienty pro jednotlivé kategorie zvířat na dobytčí jednotky jsou uvedeny v příloze II prováděcího aktu k nařízení (EU) č. 1305/2013.

(93)

Členské státy mohou stanovit výši podpory u opatření nebo u druhů operací uvedených v oddílech 1.1.5, 1.1.6, 1.1.7, 1.1.8, 2.3, 3.4 a 3.5 části II těchto pokynů na základě standardních předpokladů dodatečných nákladů a ušlých příjmů. Členské státy by měly zajistit, že výpočty a odpovídající podpora a) obsahují pouze takové prvky, které lze ověřit, b) jsou založeny na hodnotách vytvořených odborným posouzením, c) jasně uvádějí zdroj použitých hodnot, d) jsou odlišeny tak, aby případně braly v úvahu regionální nebo místní podmínky a využití půdy, a e) neobsahují prvky související s investičními náklady.

(94)

Komise při posuzování slučitelnosti podpory vezme do úvahy veškeré pojistky, které příjemce podpory uzavřel nebo mohl uzavřít. Pokud jde o podporu určenou k náhradě škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které je možno přirovnat k přírodním pohromám, podpora v maximální intenzitě by měla být poskytnuta pouze subjektu, jehož ztráta nemůže být hrazena z pojistky, aby se zamezilo riziku narušení hospodářské soutěže. Z toho důvodu musí být příjemci pobízeni k uzavírání pojistek, kdykoli je to možné, aby se ještě dále zkvalitnilo řízení rizik.

(95)

Jako obecné pravidlo se předpokládá, že je investiční podpora, která podléhá individuální oznamovací povinnosti, omezena na minimum, jestliže výše podpory odpovídá čistým dodatečným nákladům (vícenákladům) na realizaci investice v dané oblasti ve srovnání s hypotetickým srovnávacím scénářem neexistence podpory. Stejně tak musí členské státy v případě investiční podpory poskytnuté velkým podnikům v rámci oznámených režimů zajistit, aby byla podpora omezena na minimum na základě „přístupu vycházejícího z čistých dodatečných nákladů“.

(96)

Podpora by neměla převýšit minimum nezbytné k tomu, aby byl projekt dostatečně ziskový, např. by neměla zvýšit míru vnitřní návratnosti tohoto projektu nad běžnou míru návratnosti uplatňovanou daným podnikem v jiných investičních projektech podobného druhu, nebo jestliže tyto míry nejsou k dispozici, neměla by zvýšit míru vnitřní návratnosti projektu nad rámec kapitálových nákladů podniku jako celku nebo nad rámec míry návratnosti, kterou lze v daném odvětví běžně vysledovat.

(97)

Pokud jde o investiční podporu určenou velkým podnikům v rámci oznámených režimů, členské státy musí zajistit, že výše podpory odpovídá čistým dodatečným nákladům na realizaci investice v dané oblasti, a to na základě hypotetického srovnávacího scénáře se situací, kdy by podpora nebyla poskytnuta. Metoda popsaná v bodu (96) se musí používat společně s limitem v podobě maximálních intenzit podpory.

(98)

V případě investiční podpory, která podléhá individuální oznamovací povinnosti, Komise ověří, zda výše podpory přesahuje nezbytné minimum nutné k tomu, aby byl projekt dostatečně ziskový, použitím metody uvedené v bodu (96). Výpočty používané pro analýzu motivačního účinku lze využít i k posouzení přiměřenosti dané podpory. Členský stát musí prokázat přiměřenost podpory na základě takových dokumentů, které jsou např. uvedeny v bodu (77). Tento požadavek se nevztahuje na investice související s prvovýrobou zemědělských produktů.

(99)

Podporu lze poskytnout současně v rámci několika režimů nebo kumulovat s podporou ad hoc, pokud celková výše státní podpory na určitou činnost nebo projekt nepřekročí stropy podpory stanovené v těchto pokynech.

(100)

Podporu s identifikovatelnými způsobilými náklady lze kumulovat s jinou státní podporou, jestliže se tyto podpory týkají různých identifikovatelných způsobilých nákladů. Podporu s identifikovatelnými způsobilými náklady lze kumulovat s jinou státní podporou ve vztahu k shodným způsobilým nákladům – částečně či plně se překrývajícím – pouze tehdy, pokud taková kumulace nevede k překročení nejvyšší intenzity podpory nebo částky podpory platné pro daný druh podpory podle těchto pokynů.

(101)

Podporu bez identifikovatelných způsobilých nákladů podle oddílů 1.1.2 a 3.3 části II těchto pokynů lze kumulovat s jiným opatřením státní podpory s identifikovatelnými způsobilými náklady. Podporu bez identifikovatelných způsobilých nákladů lze kumulovat s jinou státní podporou bez identifikovatelných způsobilých nákladů až do výše nejvyšší příslušné prahové hodnoty celkového financování, která je pro konkrétní okolnosti každého případu stanovena v těchto pokynech, nebo jiných pokynech pro státní podporu, v nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí Komise.

(102)

Státní podpora ve prospěch odvětví zemědělství by se neměla kumulovat s platbami uvedenými v čl. 81 odst. 2 a článku 82 nařízení (EU) č. 1305/2013, které jsou určeny na tytéž způsobilé náklady, jestliže by taková kumulace vedla k tomu, že intenzita podpory nebo její výše přesáhnou hodnoty vyplývající z těchto pokynů.

(103)

Jestliže se financování z prostředků Unie, které centrálně spravují orgány, agentury, společné podniky a jiné subjekty Unie a které není přímo ani nepřímo pod kontrolou členských států, kombinuje se státní podporou, pak při určování, zda jsou dodrženy prahové hodnoty oznamovací povinnosti a maximální intenzity a stropy podpory, se bere v potaz pouze tato státní podpora, a to za předpokladu, že celková výše veřejných finančních prostředků poskytnutých k úhradě týchž způsobilých nákladů nepřekračuje nejvýhodnější sazbu financování, kterou stanoví použitelná ustanovení práva Unie.

(104)

Podpora schválená podle těchto pokynů by se ve vztahu k týmž způsobilým nákladům neměla kumulovat s podporou de minimis, pokud by intenzita podpory vzniklá v důsledku této kumulace převýšila intenzitu podpory nebo výši podpory vyplývající z těchto pokynů.

(105)

Podpora na investice určené k obnově produkčního potenciálu v zemědělství uvedená v bodu (143) písm. e) by se neměla kumulovat s podporou na náhradu materiální škody podle oddílů 1.2.1.1, 1.2.1.2 a 1.2.1.3 těchto pokynů.

(106)

Mělo by být vyloučeno dvojí financování zemědělských činností, které jsou přínosem pro klima a životní prostředí podle oddílů 1.1.5.1, 1.1.6, 1.1.8 a 3.5 části II těchto pokynů, a odpovídajících činností uvedených v článku 43 nařízení (EU) č. 1307/2013. Zamezení dvojímu financování by mělo zajistit i ustanovení o přezkumu uvedené v bodu (724) těchto pokynů.

(107)

Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství uvedená v oddílu 1.1.4 části II těchto pokynů by se neměla kumulovat s podporou na zřizování seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství, jak vyplývá z článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013. Podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců a podpora na rozvoj malých zemědělských podniků uvedená v oddílu 1.1.2 by se neměla kumulovat s podporou na zahájení podnikatelské činnosti pro mladé zemědělce nebo pro rozvoj malých zemědělských podniků, jak vyplývá z čl. 19 odst. 1 písm. a) bodu i) a iii) nařízení (EU) č. 1305/2013, jestliže by taková kumulace vedla k tomu, že by výše podpory přesáhla výši stanovenou v těchto pokynech.

(108)

Negativní účinky opatření podpory týkající se narušení hospodářské soutěže a dopadu na obchod mezi členskými státy musí být omezeny a vyváženy pozitivními účinky, které přispívají k plnění cíle společného zájmu, k tomu, aby byla podpora slučitelná s vnitřním trhem.

(109)

Při posuzování negativních účinků opatření podpory Komise zaměří svou analýzu narušení hospodářské soutěže na předpokládaný dopad, jaký bude podpora mít v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech na hospodářskou soutěž mezi podniky na dotčených trzích s výrobky (45).

(110)

Nejprve se vychází z toho, že je-li podpora cílená, přiměřená a omezená na čisté dodatečné náklady, zmírní se negativní účinek takové podpory a více se omezí riziko, že podpora nežádoucím způsobem naruší hospodářskou soutěž. A zadruhé Komise stanoví maximální intenzity podpory. Tyto intenzity představují základní požadavek pro slučitelnost, jehož cílem je zamezit používání státní podpory pro projekty, které vykazují značně vysoký poměr mezi výší podpory a způsobilými náklady a u nichž je třeba považovat narušení hospodářské soutěže za velmi pravděpodobné. Obecně platí, že čím větší jsou pozitivní účinky, které podporovaný projekt pravděpodobně vyvolá, a čím vyšší je pravděpodobná potřeba podpory, tím vyšší je strop intenzity podpory.

(111)

Avšak i v případech, kdy je podpora nezbytná a přiměřená, může vést ke změně chování příjemců, která naruší hospodářskou soutěž. Tato situace je pravděpodobnější v odvětví zemědělství, které se od ostatních trhů liší specifickou strukturou zemědělské prvovýroby, jež je charakterizována vysokým počtem malých podniků, které jsou do ní zapojeny. Na takových trzích je riziko narušení hospodářské soutěže vysoké, i když je podpora poskytována jen v malé výši.

(112)

Poskytnutí podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech může vyvolat dva hlavní potenciální případy narušení hospodářské soutěže a obchodu. Jedná se o narušení výrobkového trhu a dopady na umístění činnosti. Oba druhy narušení mohou vést k neefektivitě při přidělování prostředků, což zhoršuje hospodářské výsledky vnitřního trhu, a k obavám ze změny rozložení činnosti, jelikož podpora ovlivňuje rozdělení hospodářské činnosti mezi regiony.

(113)

Komise se vzhledem k pozitivním účinkům podpory na rozvoj odvětví v zásadě domnívá, že pokud tato podpora splňuje podmínky a nepřekračuje příslušné maximální intenzity podpory, které vyplývají z použitelných oddílů části II těchto pokynů, je negativní účinek podpory na hospodářskou soutěž a obchod omezen na minimum.

(114)

Avšak vzhledem k tomu, že investiční podpora určená podniků působícím v oblasti zpracování zemědělských produktů a v oblasti uvádění zemědělských produktů na trh a podpora určená podnikům působícím v jiných odvětvích, např. v potravinářském odvětví (46), mívá podobný negativní účinek na hospodářskou soutěž a obchod, měla by se na všechna tato odvětví uplatňovat stejným způsobem obecná východiska politiky v oblasti hospodářské soutěže, pokud jde o účinky na hospodářskou soutěž a obchod. Podmínky uvedené v bodech (115) až (127) proto musí být respektovány i v případě investiční podpory určené na zpracování zemědělských produktů a na uvádění zemědělských produktů na trh, v odvětví lesnictví a ve venkovských oblastech.

(115)

Režimy podpory nesmí vést k významnému narušení hospodářské soutěže a obchodu. I když na jednotlivé úrovni lze považovat narušení za velmi omezená (za předpokladu, že jsou splněny všechny podmínky pro investiční podporu), na kumulativním základě ale režimy investiční podpory mohou vést ke značným narušením. Taková narušení mohou ovlivňovat výsledky trhů v tom, že vytvářejí nebo zhoršují situaci nadbytečné kapacity nebo vytvářejí, zvyšují nebo zachovávají významnou tržní sílu některých příjemců takovým způsobem, který působí negativně na dynamické pobídky. Podpora dostupná v rámci režimu investiční podpory také může vést k podstatným ztrátám v hospodářské činnosti v jiných oblastech Evropského hospodářského prostoru (EHP). Jestliže se režim investiční podpory zaměřuje na určitá odvětví, je riziko takových narušení dokonce zřetelnější.

(116)

Dotčené členské státy proto musí prokázat, že jakékoli negativní účinky budou omezeny na minimum, a musí zohlednit např. rozsah daných projektů, výše jednotlivé i kumulované podpory, předpokládané příjemce i charakteristiky cílových odvětví. Aby Komise mohla posuzovat pravděpodobné negativní účinky, vyzývá členské státy, aby jí předkládaly veškerá posouzení dopadů, která mají k dispozici, jakož i hodnocení ex-post vypracovaná k podobným dřívějším režimům.

(117)

Při posuzování negativních účinků jednotlivé investiční podpory klade Komise zvláštní důraz na negativní účinky související s vytvářením nadbytečné kapacity na upadajících trzích, prevenci opouštění trhu a pojem významné tržní síly. Tyto negativní účinky jsou popsány v bodech (118) až (127) a musí být vyváženy pozitivními účinky podpory.

(118)

S cílem označit a posoudit případná narušení hospodářské soutěže a obchodu by členské státy měly poskytnout důkazy, které Komisi umožní určit dotčené výrobkové trhy (tj. výrobky, které jsou dotčeny změnou chování příjemce podpory) a dotčené konkurenty a zákazníky/spotřebitele.

(119)

K posouzení těchto případných narušení Komise používá různá kritéria, jako je např. tržní struktura dotčených výrobků, výsledky trhu (upadající nebo rostoucí trhy), postup výběru příjemce podpory, překážky vstupu na trh a jeho opuštění, diferenciace výrobků.

(120)

Systematické spoléhání podniku na státní podporu může znamenat, že podnik není schopen sám soutěžit a že oproti svým konkurentům využívá neoprávněné výhody.

(121)

Komise rozlišuje dva hlavní zdroje případných negativních účinků na výrobkové trhy:

(122)

S cílem posoudit, zda podpora může vytvořit nebo zachovat neúčinné tržní struktury, Komise vezme v úvahu dodatečnou výrobní kapacitu vytvořenou projektem a to, zda je trh nevýkonný.

(123)

Jestliže předmětný trh roste, běžně existuje méně důvodů k obavám, že podpora negativně ovlivní dynamické pobídky nebo nežádoucím způsobem ovlivní opuštění trhu nebo vstup na něj.

(124)

Více obav vzniká v případě upadajícího trhu. Komise proto rozlišuje mezi případy, kdy je relevantní trh z dlouhodobé perspektivy ve strukturálním poklesu (tj. vykazuje zápornou míru růstu), a případy, kdy je relevantní trh v relativním poklesu (tj. vykazuje kladnou míru růstu, ale nepřesahuje referenční hodnotu míry růstu).

(125)

Nedostatečná výkonnost trhu se bude běžně měřit srovnáním HDP v EHP za poslední tři roky před zahájením projektu (referenční hodnota). Lze ji rovněž stanovit na základě předpokládané míry růstu v nadcházejících třech až pěti letech. Mezi ukazatele může patřit předvídatelný budoucí růst dotyčného trhu a výsledné očekávané míry využití kapacity, jakož i pravděpodobný dopad zvýšení kapacity na soutěžitele prostřednictvím účinků na ceny a zisková rozpětí.

(126)

V určitých případech nemusí být vhodné vycházet pro účely komplexního posouzení účinků podpory z růstu výrobkového trhu v EHP, zejména jedná-li se o celosvětový zeměpisný trh. Komise v těchto případech zváží účinky podpory na dotčené tržní struktury, zejména pokud jde o její potenciál vytěsnit producenty v EHP.

(127)

Komise zohlední postavení příjemce v období před získáním podpory a jeho předpokládané tržní postavení po ukončení investice k tomu, aby zhodnotila existenci významné tržní síly. Komise zohlední tržní podíly příjemce i tržní podíly jeho konkurentů a další relevantní faktory, včetně např. struktury trhu, a zaměří se přitom na koncentraci na trhu, případné překážky vstupu (47), kupní sílu (48) a překážky rozšiřování nebo opuštění trhu.

(128)

Členské státy musí zajistit, aby se na souhrnné internetové stránce věnované státní podpoře na celostátní nebo regionální úrovni zveřejnily tyto informace:

(129)

U režimů ve formě daňového zvýhodnění mohou být informace o výši jednotlivé podpory poskytovány v těchto rozpětích (v milionech EUR): 0,06 – 0,5 pouze v případě zemědělské prvovýroby, 0,5–1, 1–2, 2–5, 5–10, 10–30, 30 a více.

(130)

Pokud jednotlivě poskytnutá podpora spadá do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 1305/2013 a je spolufinancována z EZFRV, nebo je poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření, může dotyčný členský stát rozhodnout, že informace o této podpoře nezveřejní na internetových stránkách uvedených v bodu (128), pokud již bylo poskytnutí jednotlivé podpory zveřejněno v souladu s články 111, 112 a 113 nařízení (EU) č. 1306/2013. V takovém případě by členský stát měl na internetových stránkách uvedených v bodu (128) odkázat na internetové stránky podle článku 111 nařízení (EU) č. 1306/2013.

(131)

Tyto informace musí být zveřejněny po přijetí rozhodnutí o poskytnutí podpory, musí se uchovávat po dobu alespoň deseti let a být bez omezení dostupné široké veřejnosti (49). Od členských států se nevyžaduje, aby výše uvedené informace zveřejnily před 1. červencem 2016 (50).

(132)

Pro účely transparentnosti musí členské státy podávat zprávy a provádět přezkum, jak vyžaduje kapitola 2 části III těchto pokynů.

(133)

Tento oddíl se použije na investice do zemědělských podniků spojené se zemědělskou prvovýrobou, na investice související se zpracováním zemědělských produktů a s uváděním zemědělských produktů na trh.

(134)

Podpora na investice podle oddílů 1.1.1.1, 1.1.1.2, 1.1.1.3, a 1.1.1.4 části II těchto pokynů musí splňovat tuto podmínku: pokud společná organizace trhu, včetně režimů přímé podpory, financovaná z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) vede na úrovni jednotlivých podniků, zemědělských podniků nebo zpracovatelských zařízení k omezení produkce nebo omezení podpory Unie, neposkytne se na investice, které by zvýšily produkci nad rámec těchto omezení, žádná státní podpora.

(135)

Komise bude považovat podporu na investice do hmotného majetku a nehmotného majetku v zemědělských podnicích, které souvisí se zemědělskou prvovýrobou, za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, obecnou podmínkou pro investiční podporu uvedenou v bodu (134) těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(136)

Tento oddíl se použije na podporu na investice do hmotného majetku a nehmotného majetku v zemědělských podnicích, které souvisí se zemědělskou prvovýrobou. Investice je uskutečněna jedním nebo několika příjemci nebo se týká hmotného majetku či nehmotného majetku používaného jedním či několika příjemci.

(137)

Tento oddíl se použije rovněž na investice do hmotného majetku a nehmotného majetku spojené s výrobou biopaliv nebo s výrobou energie z obnovitelných zdrojů v zemědělském podniku, které splňují tyto podmínky:

(138)

Jestliže do výroby energie z obnovitelných zdrojů investuje více zemědělských podniků s cílem uspokojit vlastní energetické potřeby nebo vyrábět v zemědělském podniku biopaliva, roční průměrná spotřeba odpovídá součtu průměrné roční spotřeby všech příjemců.

(139)

Členské státy musí vyžadovat dodržování minimálních norem energetické účinnosti u investic do infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů, při nichž dochází ke spotřebě nebo produkci energie, pokud takové normy existují na vnitrostátní úrovni.

(140)

Investice do zařízení, která jsou primárně určena k výrobě elektřiny z biomasy, nejsou způsobilé pro podporu, pokud se nevyužívá minimální procentní podíl tepelné energie, který stanoví členské státy.

(141)

Členské státy musí pro různé typy zařízení stanovit prahovou hodnotu pro maximální podíl obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukronosných plodin a olejnin využívaných na výrobu bioenergie, včetně biopaliv. Podpora projektům na výrobu bioenergie musí být omezena na bioenergii, která splňuje platná kritéria udržitelnosti stanovená v právních předpisech Unie, včetně čl. 17 odst. 2 až 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES.

(142)

Jestliže výrobní kapacita zařízení převýší průměrnou roční spotřebu energie příjemce nebo příjemců uvedenou v bodech (137) a (138) těchto pokynů, členské státy musí splnit podmínky vyplývající z pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky na období 2014–2020, pokud taková podpora není z oznamovací povinnosti vyňata.

(143)

Investice musí sledovat alespoň jeden z těchto cílů:

(144)

Podpora se vztahuje na tyto způsobilé náklady:

(145)

Podpora nesmí být poskytnuta na:

(146)

Odchylně od bodu (145) písm. c) lze podporu poskytnout na nákup zvířat, který se uskutečnil s cílem uvedeným v bodu (143) písm. e) těchto pokynů.

(147)

Odchylně od bodu (145) písm. c) lze podporu poskytnout na nákup plemenných zvířat za účelem zlepšení genetické hodnoty stáda za předpokladu, že podpora splňuje tyto podmínky:

(148)

Odchylně od bodu (145) písm. d) lze poskytnout podporu na dodržování norem, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

(149)

Pokud jde o zavlažování v nových i stávajících zavlažovaných oblastech, za způsobilé náklady se budou považovat pouze ty investice, které splňují tyto podmínky:

(150)

Pro účely určení čistého zvětšení zavlažované plochy mohou být za zavlažované plochy považovány plochy, které nejsou zavlažovány, ale na nichž bylo v nedávné minulosti používáno zavlažovací zařízení a které stanoví s odůvodněním členské státy.

(151)

Od 1. ledna 2017 může být podpora v případě zavlažování vyplacena pouze těmi členskými státy, které ve vztahu k povodí, kde se investice realizuje, zajistí, aby byl odpovídající podíl různých způsobů využívání vody k úhradě nákladů na vodohospodářské služby využívané v odvětví zemědělství v souladu s čl. 9 odst. 1 první odrážkou směrnice 2000/60/ES, a případně zohlední sociální, environmentální a hospodářské dopady této úhrady, jakož i geografické a klimatické podmínky dotčeného regionu nebo dotčených regionů.

(152)

Intenzita podpory nesmí překročit:

(153)

Hodnoty intenzity podpory uvedené výše v bodu (151) se mohou zvýšit o 20 procentních bodů, pokud maximální kombinovaná podpora nepřesáhne 90 %, v případě:

(154)

Pokud jde o neproduktivní investice uvedené v bodu (143) písm. d) a investice na obnovení produkčního potenciálu uvedené v bodu (143) písm. e), maximální intenzita podpory nesmí přesáhnout 100 % způsobilých nákladů.

(155)

Pokud jde o investice v souvislosti s preventivními opatřeními podle bodu (143) písm. e), maximální intenzita podpory nesmí přesáhnout 80 %. Intenzita podpory se však může zvýšit až na 100 %, je-li investice prováděna společně více než jedním příjemcem.

(156)

Komise bude považovat podporu na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělském podniku, za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti, obecnou podmínkou pro investiční podporu uvedenou v bodu (134) těchto pokynů a následujícími podmínkami.

(157)

Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(158)

Podpora by měla být poskytována na kulturní a přírodní dědictví ve formě přírodní krajiny a staveb, které jsou příslušnými orgány veřejné moci v daném členském státě oficiálně uznány za kulturní nebo přírodní dědictví.

(159)

Způsobilé jsou tyto náklady určené na zachování kulturního a přírodního dědictví:

(160)

Použijí se tyto intenzity podpory:

(161)

Komise bude považovat podporu na investice týkající se přemístění zemědělských staveb za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, obecnou podmínkou pro investiční podporu uvedenou v bodu (134) a následujícími podmínkami.

(162)

Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(163)

Přemístění zemědělské stavby musí sledovat cíl veřejného zájmu. Veřejný zájem, kterým se odůvodňuje poskytnutí podpory podle tohoto oddílu, musí být upřesněn v příslušných předpisech dotčeného členského státu.

(164)

Použijí se tyto intenzity podpory:

(165)

Komise bude považovat podporu na investice související se zpracováním zemědělských produktů a uváděním zemědělských produktů na trh za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu se společnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů, obecnou podmínkou pro investiční podporu uvedenou v bodu (134) a následujícími podmínkami.

(166)

Podle tohoto oddílu by neměla být poskytována podpora na biopaliva z potravinářských plodin, tak aby byl stimulován přechod na produkci pokročilejších forem biopaliv, což vyplývá z horizontálních pravidel pro státní podporu v oblasti ochrany životního prostředí a energetiky.

(167)

Tento oddíl se použije na podporu na investice do hmotného majetku a nehmotného majetku v souvislosti se zpracováním zemědělských produktů a s uváděním zemědělských produktů na trh podle bodu (35) odst. 11 a bodu (35) odst. 12.

(168)

Členské státy mohou poskytnout podporu na investice v souvislosti se zpracováním zemědělských produktů a uváděním zemědělských produktů na trh, jestliže podpora splňuje všechny podmínky jednoho z níže uvedených nástrojů podpory:

(169)

Způsobilé náklady podle bodu (168) písm. c) jsou omezeny na:

(170)

Způsobilé nejsou tyto náklady:

(171)

Maximální intenzita podpory podle těchto pokynů nesmí přesáhnout:

(172)

Hodnoty intenzity podpory uvedené výše v bodu (171) se mohou zvýšit o 20 procentních bodů, pokud maximální intenzita podpory nepřesáhne 90 % u operací:

(173)

Jednotlivá podpora přesahující prahovou hodnotu oznamovací povinnosti uvedenou v bodu (37) písm. a) musí být oznámena Komisi v souladu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy.

(174)

Komise bude považovat podporu na zahájení činnosti mladých zemědělců a podporu na zahájení činnosti týkající se rozvoje malých zemědělských podniků za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(175)

Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(176)

Podpora se poskytuje mladým zemědělcům, jak je definuje bod (35) odst. 29 těchto pokynů, kteří mají formu mikropodniků nebo malých podniků, nebo malým zemědělským podnikům. Definici malých zemědělských podniků musí stanovit členské státy na základě objektivních kritérií a musí ji omezit na mikropodniky a malé podniky.

(177)

Členské státy musí definovat horní a spodní prahovou hodnotu pro přístup k podpoře na zahájení činnosti mladých zemědělců a na rozvoj malých zemědělských podniků ve smyslu produkčního potenciálu zemědělského podniku vymezeného jako standardní produkce, jejíž definice vyplývá z článku 5 nařízení Komise (ES) č. 1242/2008 (54), nebo jako její ekvivalent. Spodní prahová hodnota pro přístup k podpoře na zahájení činnosti mladých zemědělců musí být vyšší než horní prahová hodnota pro přístup k podpoře na rozvoj malých zemědělských podniků.

(178)

Je-li podpora poskytována mladému zemědělci, který zakládá zemědělský podnik ve formě právnické osoby, musí mladý zemědělec nad touto právnickou osobou vykonávat účinnou a dlouhodobou kontrolu, pokud jde o řízení, výhody a finanční rizika. Pokud se na kapitálu nebo řízení této právnické osoby podílí několik fyzických osob, včetně osob, které nejsou mladými zemědělci, musí být mladý zemědělec schopen vykonávat tuto účinnou a dlouhodobou kontrolu buď sám, nebo společně s jinými osobami. Pokud má nad právnickou osobou výhradní nebo společnou kontrolu jiná právnická osoba, tyto požadavky se musí použít na veškeré fyzické osoby, které mají kontrolu nad touto jinou právnickou osobou.

(179)

Podpora musí být podmíněna tím, že příslušnému orgánu dotčeného členského státu je předložen podnikatelský plán, jehož provádění musí být zahájeno do devíti měsíců ode dne vydání rozhodnutí o udělení podpory.

(180)

Podnikatelský plán v případě podpory pro mladé zemědělce musí stanovit, že příjemce musí splňovat definici aktivního zemědělce vyplývající z článku 9 nařízení (EU) č. 1307/2013 po dobu osmnácti měsíců ode dne zahájení činnosti.

(181)

Mladí zemědělci, kteří nemají odpovídající profesní dovednosti a způsobilost, mají nárok na poskytnutí podpory za předpokladu, že se zaváží k tomu, že uvedené dovednosti získají ve lhůtě 36 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí o udělení podpory. Tento závazek se musí uvést v podnikatelském plánu.

(182)

Podnikatelský plán musí obsahovat alespoň tyto údaje:

(183)

Podpora musí být poskytnuta nebo vyplacena v nejméně dvou tranších nebo splátkách po dobu nejvýše pěti let. V případě mladých zemědělců musí být poslední tranše podpory nebo poslední splátka podpory podmíněna náležitým prováděním podnikatelského plánu uvedeného v bodu (179).

(184)

Maximální podpora musí být omezena částkou ve výši 70 000 EUR pro mladého zemědělce a 15 000 EUR na malý zemědělský podnik. Členské státy musí určit výši podpory rovněž s přihlédnutím k sociálně-ekonomické situaci dotčené oblasti.

(185)

Komise bude považovat podporu na převod zemědělských podniků za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(186)

Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě, které trvale převádějí celý svůj zemědělský podnik na jiný podnik působící v zemědělské prvovýrobě.

(187)

Podpora se poskytuje podnikům, které jsou způsobilé k účasti na režimu pro malé zemědělce zavedenému hlavou V nařízení (EU) č. 1307/2013 a které ke dni podání žádosti o podporu k tomu byly způsobilé alespoň po dobu jednoho roku a které se zaváží, že trvale převedou celý svůj zemědělský podnik a související platební nároky na jiný podnik.

(188)

Podpora musí být vyplacena buď ve formě roční platby, nebo jednorázové platby.

(189)

Podpora musí být vyplacena od data převodu zemědělského podniku do 31. prosince 2020.

(190)

Podpora odpovídá 120 % roční platby, k jejímuž vyplácení je příjemce způsobilý podle režimu pro malé zemědělské podniky.

(191)

Komise nahlíží příznivě na podporu na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů, protože vytváří pobídky ke spojování zemědělců. Bude proto považovat podporu na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(192)

Tento oddíl se použije na celé odvětví zemědělství (55).

(193)

Pro podporu jsou způsobilá pouze seskupení nebo organizace producentů, které jsou příslušným orgánem členského státu oficiálně uznány na základě předložení podnikatelského plánu.

(194)

Poskytnutí podpory na zahájení činnosti musí být podmíněno splněním povinnosti členského státu, který musí ověřit, zda bylo do pěti let ode dne oficiálního uznání seskupení nebo organizace producentů dosaženo cílů stanovených v podnikatelském plánu.

(195)

Dohody, rozhodnutí a jednání ve shodě přijaté v rámci seskupení nebo organizace producentů musí být v souladu s pravidly hospodářské soutěže, jak se uplatňují na základě článků 206 až 210 nařízení (EU) č. 1308/2013.

(196)

Jako alternativu poskytování podpory na zahájení činnosti seskupení nebo organizací producentů lze poskytnout podporu až do výše stejné celkové částky přímo producentům jakožto vyrovnání jejich příspěvků na provozní náklady seskupení nebo organizací v průběhu období prvních pěti let od založení dotyčného seskupení nebo organizace.

(197)

Členské státy mohou i nadále poskytovat podporu na zahájení činnosti seskupení producentů i po jejich uznání za organizace producentů v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení (EU) č. 1308/2013.

(198)

Podpora se musí omezit na seskupení producentů a organizace producentů, na které se vztahuje definice malých a středních podniků (56). Komise nepovolí státní podporu na náklady, na něž se vztahuje tento oddíl, ve prospěch velkých podniků (57).

(199)

Režimy podpory schválené podle tohoto oddílu budou podmíněny tím, že se v případě veškerých změn v nařízeních, kterými se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými výrobky, náležitě přizpůsobí.

(200)

Způsobilé náklady mohou zahrnovat nájem odpovídajících prostor, nákup kancelářského vybavení, včetně počítačového hardwaru a softwaru, náklady na administrativní pracovníky, režijní náklady a právní a správní poplatky. V případě nákupu prostor musí být způsobilé náklady na budovy omezeny na náklady na pronájem za tržní cenu.

(201)

Podpora nesmí být poskytnuta:

(202)

Podpora musí být vyplacena formou paušální podpory v ročních splátkách po dobu prvních pěti let ode dne, kdy byly seskupení nebo organizace producentů na základě svého podnikatelského plánu oficiálně uznány příslušným orgánem. Poslední splátku musí členské státy vyplatit až po ověření správného provedení podnikatelského plánu.

(203)

Podpory poskytnuté seskupením nebo organizacím producentů na úhradu výdajů, které nesouvisejí s náklady na zahájení činnosti, jako jsou investice nebo propagační činnosti, budou posuzovány v souladu s pravidly, jimiž se takové druhy podpor řídí.

(204)

Intenzita podpory je omezena na 100 % způsobilých nákladů.

(205)

Celková výše podpory je omezena částkou 500 000 EUR. Podpora se postupně snižuje. Podpora se postupně snižuje.

(206)

Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(207)

Komise bude považovat podporu na agroenvironmentální a klimatické závazky za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(208)

Tento oddíl se použije na podporu poskytovanou podnikům a skupinám takových podniků, které se dobrovolně zaváží k provádění operací sestávajících z jednoho nebo více agroenvironmentálních a klimatických závazků na zemědělské půdě, které musí definovat členské státy a které se mimo jiné týkají zemědělsky využité plochy definované v bodu (35) odst. 50 těchto pokynů.

(209)

Cílem tohoto opatření musí být zachování a prosazování nezbytných změn v zemědělských postupech, které pozitivně přispívají k ochraně životního prostředí a klimatu.

(210)

Podpora se vztahuje pouze na takové dobrovolné závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných norem stanovených podle hlavy VI kapitoly I nařízení (EU) č. 1306/2013, příslušných kritérií a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodů ii) a iii) nařízení (EU) č. 1307/2013 a příslušných minimálních požadavků, jež se týkají používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, a dalších příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním právem. Všechny tyto závazné normy a požadavky musí být určeny a popsány v oznámení určeném Komisi.

(211)

Členské státy by měly usilovat o zajištění toho, aby podniky, které se zaváží k provádění operací v rámci tohoto opatření, měly k dispozici znalosti a informace potřebné k jejich realizaci, jako je např. odborné poradenství související s dotyčným závazkem a/nebo podmínění podpory v rámci tohoto opatření získáním příslušného vzdělání.

(212)

Závazky v rámci tohoto opatření se musí přijímat na období mezi pěti až sedmi lety. Je-li to však nezbytné k dosažení či zachování požadovaných přínosů pro životní prostředí, mohou členské státy stanovit u určitých druhů závazků delší období, a to i včetně povolením jejich ročního prodloužení po uplynutí počátečního období (58). Pro nové závazky přímo následující po závazcích uskutečněných v počátečním období mohou členské státy určit kratší období.

(213)

V příslušných případech se musí respektovat pravidla pro platby na plochu vyplývající z článku 47 nařízení (EU) č. 1305/2013 a veškerých aktů v přenesené pravomoci přijatých podle uvedeného ustanovení.

(214)

Podle oddílu 3.4 části II těchto pokynů lze podporu na agroenvironmentální a klimatické závazky poskytnout i jiným správcům půdy a jiným skupinám příjemců, které nepředstavují podnik působící v odvětví zemědělství.

(215)

Závazky v rámci agroenvironmentálních a klimatických opatření týkající se rozšíření chovu hospodářských zvířat musí splňovat alespoň tyto podmínky:

(216)

Závazky v rámci agroenvironmentálních a klimatických opatření, které se týkají chovu místních plemen, jejichž chov je ohrožen, nebo ochrany genetických zdrojů rostlin ohrožených genetickou erozí, musí vyžadovat:

(217)

Pro poskytnutí podpory jsou způsobilé tyto druhy hospodářských zvířat: skot, ovce; kozy; koňovití; prasata a ptáci.

(218)

Místní plemena budou považována za plemena, jejichž chov je ohrožen, jsou-li splněny následující podmínky a jsou-li tyto podmínky rovněž popsány a zahrnuty v oznámení určeném Komisi:

(219)

Bude se mít za to, že rostlinné genetické zdroje jsou ohroženy genetickou erozí, pokud oznámení určené Komise popisuje a obsahuje dostatečné důkazy genetické eroze založené na vědeckých výsledcích a ukazatelích snížení výskytu krajových forem či původních místních odrůd, rozmanitosti jejich populace a případně změn zemědělských postupů převládajících na místní úrovni.

(220)

Podporu lze za účelem zachování a udržitelného využívání a rozvoje genetických zdrojů v zemědělství poskytnout na operace, na něž se nevztahují ustanovení bodů (208) až (219) tohoto oddílu.

(221)

Podpora, s výjimkou podpory na operace určené k zachování genetických zdrojů uvedená v bodu (220), se vztahuje na kompenzace příjemcům za celkové nebo částečné dodatečné náklady a ušlé příjmy vyplývající ze závazků, které přijali. Podpora se musí poskytovat ročně.

(222)

V řádně odůvodněných případech lze pro operace týkající se zachování životního prostředí poskytnout v případě závazků, že plochy nebudou nadále využívány k obchodním účelům, podporu formou paušální sazby nebo jednorázové platby na jednotku, která se vypočte na základě vzniklých dodatečných nákladů a ušlých příjmů.

(223)

V případě potřeby může tato podpora pokrývat rovněž transakční náklady až do výše 20 % prémie vyplacené na agroenvironmentální a klimatické závazky. Jsou-li závazky přijaty skupinami zemědělců, musí maximální výše činit 30 %.

(224)

Pokud však chce členský stát kompenzovat transakční náklady způsobené přijetím agroenvironmentálních a klimatických závazků, musí předložit přesvědčivé důkazy takových nákladů, například v podobě porovnání nákladů s náklady podniků, které takové závazky nepřijaly. Komise proto obvykle nepovolí státní podporu na transakční náklady na pokračování závazků, které byly přijaty již v minulosti, pokud členský stát nedoloží, že předmětné náklady i nadále vznikají nebo že nabíhají nové transakční náklady.

(225)

Pokud jsou transakční náklady vypočteny na základě průměrných nákladů, popřípadě průměrných zemědělských podniků, měly by členské státy doložit, že zejména velkým podnikům nejsou poskytovány nadměrné kompenzace. Pro účely výpočtu kompenzací členské státy musí zohlednit, zda dotyčné transakční náklady vznikají na podnik nebo na hektar.

(226)

Podpora v rámci tohoto opatření nesmí být poskytnuta na závazky, na něž se vztahuje opatření týkající se ekologického zemědělství podle oddílu 1.1.8 části II těchto pokynů.

(227)

Podpora na zachování genetických zdrojů v zemědělství musí zahrnovat náklady na tyto operace:

(228)

Podpora, s výjimkou podpory na operace určené k zachování genetických zdrojů uvedená v bodu (220), musí být omezena na tyto maximální výše: 600 EUR na hektar ročně u jednoletých plodin; 900 EUR na hektar ročně u speciálních trvalých plodin; 450 EUR na hektar ročně u jiných způsobů využívání půdy. 200 EUR na živočišnou jednotku ročně v případě místních plemen, jejichž chov je ohrožen.

(229)

Tyto částky mohou být v řádně odůvodněných případech zvýšeny s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v oznámení určeném Komisi zdůvodněny.

(230)

Pokud jde o zachování genetických zdrojů v oblasti lesnictví i zemědělství, podpora musí být omezena na 100 % způsobilých nákladů.

(231)

Komise bude považovat podporu na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(232)

Tento oddíl se použije na podporu podnikům působícím v zemědělské prvovýrobě, které se dobrovolně zaváží k tomu, že budou provádět operace související s jedním či více závazky týkajícími se dobrých životních podmínek zvířat, a které jsou aktivními zemědělci.

(233)

Podpora se vztahuje pouze na ty závazky, které jdou nad rámec příslušných závazných norem stanovených podle kapitoly I hlavy VI nařízení (EU) č. 1306/2013 a dalších příslušných závazných požadavků. Tyto relevantní požadavky musí být vymezeny a popsány v oznámení určeném Komisi.

(234)

Závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat, které jsou způsobilé pro podporu, musí zajišťovat vyšší úroveň produkčních metod v jedné z těchto oblastí:

(235)

Závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat se musí přijmout na období jednoho roku až sedmi let s možností prodloužení.

(236)

Prodloužení platnosti smlouvy může být rovněž automatické, jestliže jsou jeho podrobnosti ve smlouvě vymezeny. Mechanismus prodloužení závazků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat musí stanovit členské státy v souladu se svými příslušnými vnitrostátními pravidly. O tomto mechanismu musí být Komise informována v rámci oznámení státní podpory podle tohoto oddílu. Prodloužení platnosti musí vždy podléhat dodržení podmínek schválených Komisí pro podpory podle tohoto oddílu.

(237)

Podpora se poskytuje ročně a může podniku působícímu v zemědělské prvovýrobě kompenzovat v plné výši či částečně dodatečné náklady a ušlé příjmy v důsledku závazku, který přijal.

(238)

V případě potřeby mohou hradit rovněž transakční náklady až do výše 20 % prémie vyplacené na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat. Pokud však chce členský stát kompenzovat transakční náklady způsobené přijetím závazků týkajících se dobrých životních podmínek zvířat, musí předložit přesvědčivé důkazy takových nákladů, například v podobě porovnání nákladů s náklady podniků, které takové závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat nepřijaly. Komise proto obvykle nepovolí státní podporu transakčních nákladů na pokračování závazků v oblasti dobrých životních podmínek zvířat již v minulosti přijatých, pokud členský stát nedoloží, že předmětné náklady i nadále vznikají nebo že nabíhají nové transakční náklady.

(239)

Pokud jsou transakční náklady vypočteny na základě průměrných nákladů, popřípadě průměrných zemědělských podniků, měly by členské státy doložit, že zejména velkým podnikům nejsou poskytovány nadměrné kompenzace. Pro účely výpočtu kompenzací členské státy musí zohlednit, zda dotyčné transakční náklady vznikají na podnik nebo na hektar.

(240)

Podpora musí být omezena na 500 EUR na živočišnou jednotku.

(241)

Komise bude považovat podporu kompenzující znevýhodnění v souvislosti s oblastmi Natura 2000 a rámcovou směrnicí o vodě za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(242)

Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(243)

Podporu určenou jiným správcům půdy, než jsou podniky působící v zemědělské prvovýrobě, lze v řádně odůvodněných případech poskytnout v souladu s oddílem 3.5 části II těchto pokynů.

(244)

Podpora pokrývá kompenzaci dodatečných nákladů a příjmů ušlých v důsledku znevýhodnění v dotčených oblastech, která souvisejí s prováděním směrnice o ochraně přírodních stanovišť, směrnice o ochraně ptáků a rámcové směrnice o vodě (59).

(245)

Podporu související se směrnicí o ochraně přírodních stanovišť a směrnicí o ochraně ptáků lze poskytnout pouze ve vztahu k znevýhodněním vyplývajícím z požadavků nad rámec dobrého zemědělského a environmentálního stavu podle článku 94 a přílohy II nařízení Rady (EU) č. 1306/2013 a příslušných kritérií stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu ii) nařízení o přímých platbách a minimálních činností stanovených podle čl. 4 odst. 1 písm. c) bodu iii) nařízení (EU) č. 1307/2013.

(246)

Podporu související s rámcovou směrnicí o vodě lze poskytnout pouze ve vztahu ke zvláštním požadavkům, které:

(247)

Požadavky uvedené v bodech (245) a (246) jsou vymezeny a popsány v oznámení určeném Komisi.

(248)

Podpora se vyplácí na tyto plochy:

(249)

Podpora musí být omezena na tyto výše: maximálně 500 EUR na hektar ročně v prvním období nepřesahujícím pět let; maximálně 200 EUR na hektar ročně v následujícím období. Minimální výše podpory související s rámcovou směrnicí o vodě musí činit 50 EUR na hektar ročně.

(250)

Ve výjimečných případech, kdy se zohlední zvláštní okolnosti, které je třeba zdůvodnit, lze maximální výše 500 EUR a 200 EUR zvýšit. V řádně odůvodněných případech, kdy se zohlední zvláštní okolnosti, které je třeba zdůvodnit, lze v případě podpory související s rámcovou směrnicí o vodě minimální výši 50 EUR snížit.

(251)

Komise bude považovat podporu pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(252)

Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(253)

Podporu lze poskytnout podnikům, které se zaváží, že budou vykonávat zemědělskou činnost v oblastech vymezených podle článku 32 nařízení (EU) č. 1305/2013, a které jsou aktivními zemědělci.

(254)

Podpora se poskytuje zemědělským podnikům působícím v zemědělské prvovýrobě a pokrývá kompenzaci celkových nebo částečných dodatečných nákladů a ušlého příjmu v souvislosti s omezeními zemědělské produkce v dotyčné oblasti. Členské státy musí doložit existenci dotyčných omezení a poskytnout důkazy o tom, že výše kompenzace, která má být vyplacena, nepřekračuje výši ušlého příjmu a dodatečných nákladů, které v souvislosti s těmito omezeními vznikly.

(255)

Dodatečné náklady a ušlé příjmy se musí vypočítat v porovnání s oblastmi, jež nejsou postiženy přírodními či jinými zvláštními omezeními, s přihlédnutím k platbám podle hlavy III kapitoly 3 nařízení (EU) č. 1307/2013.

(256)

Při výpočtu dodatečných nákladů a ušlých příjmů mohou členské státy v řádně odůvodněných případech odlišit výši jednotlivých plateb, přičemž se zohlední:

(257)

Podpora se bude poskytovat ročně na hektar zemědělské plochy.

(258)

Podpora musí být stanovena v rozmezí mezi minimální a maximální výší: minimálně 25 EUR na hektar ročně (průměru plochy příjemce podpory) a maximálně 250 EUR na hektar ročně. Maximální výše podpory však může dosáhnout 450 EUR na hektar ročně v horských oblastech definovaných v čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1305/2013.

(259)

Tyto maximální výše mohou být v řádně odůvodněných případech zvýšeny s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musejí být v oznámení určeném Komisi zdůvodněny.

(260)

Členské státy musí zajistit postupné snižování podpory po překročení určité prahové úrovně plochy na jednotlivý zemědělský podnik, která bude vymezena, s výjimkou případů, kdy se poskytnutí podpory týká pouze minimální výše na hektar za rok, jak vyplývá z bodu (258) těchto pokynů. Za tímto účelem by oznámení měla uvádět velikost zemědělského podniku, který bude příjemcem této podpory.

(261)

Členské státy mohou v případě právnické osoby nebo skupiny fyzických či právnických osob uplatnit snižování podpory na úroveň, která odpovídá úrovni členů těchto právnických osob nebo skupin, umožňují-li vnitrostátní právní předpisy, aby jednotliví členové měli práva a povinnosti srovnatelné s právy a povinnostmi jednotlivých zemědělců, kteří jsou v postavení vedoucího daného zemědělského podniku, zejména pokud jde o jejich hospodářské, sociální a daňové postavení, za předpokladu, že přispěli k posílení zemědělských struktur daných právnických osob nebo skupin.

(262)

Kromě podpory uvedené v bodu (253) mohou členské státy v období mezi rokem 2014 a 2020 poskytovat podporu v rámci tohoto opatření příjemcům v oblastech, které byly podle čl. 36 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 1698/2005 (60) způsobilé v programu rozvoje venkova na období 2007–2013. Pokud jde o příjemce v oblastech, které již nejsou na základě nového vymezení vyplývajícího z čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013 způsobilé, podpora se musí postupně snižovat během maximálně čtyř let od data, kdy bylo ukončeno nové vymezení oblastí podle čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) č. 1305/2013, a nejpozději do roku 2018. Počáteční výše takové podpory nesmí činit více než 80 % průměru plateb stanovených v programu rozvoje venkova na období 2007–2013 nebo v případě, že opatření bylo financováno výlučně z vnitrostátních zdrojů, v příslušném rozhodnutí o státní podpoře, a to v souladu s čl. 36 písm. a) bodem ii) nařízení (ES) č. 1698/2005, a poskytování podpory musí skončit nejpozději v roce 2020 a konečná výše nesmí činit více než 20 % uvedeného průměru. Jakmile výše platby v důsledku uplatňování postupného snižování částky dosáhne 25 EUR, může členský stát pokračovat v poskytování podpory na této úrovni až do skončení období postupného ukončování.

(263)

Jakmile je vymezení dokončeno, musí příjemci v oblastech, které jsou způsobilé i nadále, obdržet platby v rámci tohoto opatření v plné výši.

(264)

Komise bude považovat podporu ekologického zemědělství za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami.

(265)

Tento oddíl se použije na podniky působící v zemědělské prvovýrobě.

(266)

Podpora se poskytuje na hektar zemědělské plochy podnikům nebo skupinám podniků, které se dobrovolně zaváží k přechodu na postupy a způsoby ekologického zemědělství či k zachování těchto postupů a způsobů, jak jsou vymezeny v nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (61), a které jsou aktivními zemědělci.

(267)

Podpora se poskytuje pouze ve vztahu k závazkům, které přesahují níže uvedené normy a požadavky, které musí být vymezeny a popsány v oznámení určeném Komisi:

(268)

Závazky musejí být prováděny po počáteční období pěti až sedmi let. Je-li však podpora poskytnuta na přechod na ekologické zemědělství, členské státy mohou stanovit kratší počáteční období, které odpovídá období přechodu. Je-li podpora poskytnuta na zachování ekologického zemědělství, mohou členské státy povolit roční prodloužení po uplynutí počátečního období. Pro nové závazky, které se týkají zachování ekologického zemědělství a přímo následují po závazcích uskutečněných v počátečním období, mohou členské státy určit kratší období.

(269)

Popřípadě se musí respektovat pravidla pro platby na plochu vyplývající z článku 47 nařízení (EU) č. 1305/2013 a veškerých aktů v přenesené pravomoci přijatých podle uvedeného ustanovení.

(270)

Podpora se vztahuje na kompenzace příjemcům za celkové nebo částečné dodatečné náklady a ušlé příjmy vyplývající ze závazků.

(271)

V případě potřeby se může podpora vztahovat i na transakční náklady až do výše 20 % prémie vyplacené na závazek. Jsou-li závazky přijaty skupinami podniků, činí maximální výše 30 %. Tato podpora se poskytuje jednou za rok.

(272)

Pokud však chce členský stát kompenzovat transakční náklady způsobené přijetím závazků v souvislosti s ekologickým zemědělstvím, musí předložit přesvědčivé důkazy takových nákladů, například v podobě porovnání nákladů s náklady podniků, které takové závazky nepřijaly. Komise proto obvykle nepovolí státní podporu na transakční náklady na pokračování závazků v souvislosti s ekologickým zemědělstvím, které byly přijaty již v minulosti, pokud členský stát nedoloží, že předmětné náklady i nadále vznikají nebo že nabíhají nové transakční náklady.

(273)

Pokud jsou transakční náklady vypočteny na základě průměrných nákladů, popřípadě průměrných zemědělských podniků, měly by členské státy doložit, že zejména velkým podnikům nejsou poskytovány nadměrné kompenzace. Pro účely výpočtu kompenzací by členské státy měly zohlednit, zda dotyčné transakční náklady vznikají na podnik nebo na hektar.

(274)

Podpora podle tohoto oddílu nesmí být poskytnuta na závazky, na něž se vztahují agroenvironmentální nebo klimatická opatření, ani na náklady, na něž se vztahuje oddíl o podpoře na povzbuzení účasti producentů zemědělských produktů v režimech jakosti.

(275)

Na podporu na investice do prvovýroby a zpracování ekologických produktů a jejich uvádění na trh se vztahují ustanovení oddílů o podpoře na investice.

(276)

Maximální výše podpory činí: 600 EUR na hektar ročně u jednoletých plodin; 900 EUR na hektar ročně u speciálních trvalých plodin; 450 EUR na hektar ročně u jiných způsobů využívání půdy.

(277)

Tyto stropy mohou být překročeny ve výjimečných případech s přihlédnutím ke zvláštním okolnostem, které musí být odůvodněny.

(278)

Komise bude považovat podporu na účast producentů zemědělských produktů v režimech jakosti za slučitelnou s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy, jestliže je v souladu s obecnými zásadami pro posuzování slučitelnosti vyplývajícími z těchto pokynů a s následujícími podmínkami:

(279)

Tento oddíl se použije pouze na producenty zemědělských produktů. Pro podporu uvedenou v bodu (280) písm. a) jsou způsobilí pouze aktivní zemědělci.

(280)

Podpora se poskytuje na tyto způsobilé náklady související s režimy jakosti podle bodu (282) těchto pokynů:

(281)

Podpora uvedená v bodu (280) písm. a) a b) se nesmí poskytnout na náklady vynaložené na kontroly, které provedli sami příjemci, nebo v případě, kdy právní předpisy Unie stanoví, že náklady na kontroly musí nést producenti zemědělských produktů nebo jejich seskupení, bez uvedení skutečné výše poplatků.

(282)

Pokud jde o režimy jakosti uvedené v bodu (280) písm. a) těchto pokynů, musí platit, že:

(283)

K podpoře musí mít přístup všechny způsobilé podniky v dotčené oblasti na základě objektivně stanovených podmínek.

(284)

Podpora uvedená v bodu (280) písm. b) a c) těchto pokynů musí zahrnovat přímé platby příjemcům a musí se vyplácet orgánu odpovědnému za kontrolní opatření, poskytovateli výzkumu nebo poradenství.

(285)

Podpora uvedená v bodu (280) písm. a) musí být poskytována na období maximálně pěti let a její výše musí činit maximálně 3 000 EUR na příjemce ročně. Podpora musí být poskytována jako roční pobídková platba, jejíž výše se určuje podle úrovně fixních nákladů vyplývajících z účasti v režimech jakosti.

(286)

Podpora uvedená v bodu (280) písm. b) a c) může dosáhnout 100 % skutečných vynaložených nákladů.

(287)

Tento oddíl upravuje podporu na zajištění technické pomoci v odvětví zemědělství, s výjimkou podpory na zástup v zemědělském podniku, kterou lze poskytnout pouze podnikům působícím v zemědělské prvovýrobě.