52014DC0420

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Nizozemska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Nizozemska na rok 2014

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik[1], a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy[2], a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise[3],

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu[4],

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Dne 26. března 2010 schválila Evropská rada návrh Evropské komise zahájit novou strategii pro zaměstnanost a růst, Evropa 2020, založenou na intenzivnější koordinaci hospodářských politik, které se zaměří na klíčové oblasti, v nichž je třeba přijmout opatření za účelem posílení evropského potenciálu pro udržitelný růst a konkurenceschopnost.

(2) Dne 13. července 2010 přijala Rada na základě návrhů Komise doporučení o hlavních směrech hospodářských politik členských států a Unie (na období 2010–2014) a dne 21. října 2010 přijala rozhodnutí o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států, které společně tvoří „integrované hlavní směry“. Členské státy byly vyzvány, aby vzaly integrované hlavní směry v úvahu v rámci svých vnitrostátních politik v oblasti hospodářství a zaměstnanosti.

(3) Dne 29. června 2012 přijali hlavy států nebo předsedové vlád rozhodnutí o Paktu pro růst a zaměstnanost, jenž představuje jednotný rámec opatření na úrovni členských států, EU a eurozóny a využívá veškerých možných pák, nástrojů a politik. Rozhodli o krocích, které mají být podniknuty na úrovni členských států, a vyjádřili zejména plné odhodlání dosáhnout cílů strategie Evropa 2020 a naplnit doporučení určená jednotlivým zemím.

(4) Dne 9. července 2013 přijala Rada doporučení k národnímu programu reforem Nizozemska na rok 2013 a vydala stanovisko k aktualizovanému programu stability Nizozemska na období 2012–2017. Dne 15. listopadu 2013 předložila Komise v souladu s nařízením (EU) č. 473/2013[5] své stanovisko k návrhu rozpočtového plánu Nizozemska na rok 2014[6].

(5) Dne 13. listopadu 2013 přijala Komise roční analýzu růstu[7], která zahájila evropský semestr koordinace hospodářské politiky na rok 2014. Tentýž den přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 zprávu mechanismu varování[8], ve které je Nizozemsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum.

(6) Dne 20. prosince 2013 potvrdila Evropská rada jak priority pro zajištění finanční stability a fiskální konsolidace, tak opatření na podporu růstu. Zdůraznila potřebu další diferencované fiskální konsolidace podporující růst, návratu ke standardním podmínkám poskytování úvěrů ekonomice, podpory růstu a konkurenceschopnosti, řešení nezaměstnanosti a sociálních dopadů krize a modernizace veřejné správy.

(7) Dne 5. března 2014 zveřejnila Komise podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011 výsledky svého hloubkového přezkumu pro Nizozemsko[9]. Tato analýza vede Komisi k závěru, že Nizozemsko je i nadále vystaveno makroekonomické nerovnováze, kterou je nutno sledovat a na níž musí politika aktivně reagovat. Pozornost si zaslouží zejména makroekonomický vývoj kolem zadlužení soukromého sektoru a trvající snižování páky doprovázené přetrvávajícími nedostatky na trhu s bydlením. Ačkoliv značný přebytek běžného účtu nepředstavuje rizika podobná velkým schodkům a je zčásti svázán s potřebou snižování páky, bude Komise v kontextu evropského semestru sledovat vývoj běžného účtu v Nizozemsku.

(8) Dne 29. dubna 2014 předložilo Nizozemsko svůj národní program reforem na rok 2014 a dne 30. dubna 2014 svůj program stability na rok 2014. Vzhledem k jejich vzájemným vazbám byly oba programy posuzovány současně.

(9) Cílem rozpočtové strategie stanoveným v programu stability na rok 2014 je zajistit udržitelnost nápravy nadměrného schodku provedené v roce 2013 a do roku 2015 dosáhnout stavu rozpočtu, jenž by se blížil střednědobému cíli. Střednědobým cílem je strukturální schodek v maximální výši 0,5 % HDP, což odpovídá požadavkům Paktu o stabilitě a růstu. Dodatečně byla sice provedena rozsáhlá fiskální opatření, plánuje se však, že se (nově vypočtené) strukturální saldo v roce 2014 ve srovnání s rokem 2013 nezmění, což poukazuje na významnou odchylku od požadované minimální korekce ve výši 0,5 % HDP. V roce 2015 by se (nově vypočtené) strukturální saldo mělo podle očekávání zlepšit o 0,3 procentního bodu HDP. Výdaje porostou tempem odpovídajícím výdajovému kritériu jak v roce 2014, tak v roce 2015. Podle celkového posouzení rozpočtové strategie Nizozemska je cesta k dosažení střednědobého cíle částečně v souladu s požadavky Paktu o stabilitě a růstu. Podle programu stability se hrubé veřejné zadlužení v roce 2015 stabilizuje a poté bude klesat. Makroekonomický scénář, vypracovaný Nizozemským úřadem pro analýzu hospodářské politiky, na němž jsou založeny rozpočtové projekce programu, je realistický. Rizika pro rozpočtové cíle se zdají být sice značná, na druhé straně jsou ale poměrně vyrovnaná. Prognóza Komise z jara 2014 očekává stabilizaci strukturálního salda v roce 2014 a jeho zlepšení o 0,5 % HDP v roce 2015. Podle prognózy Komise Nizozemsko splní výdajové kritérium v roce 2014, ne však v roce 2015. V zájmu posílení potenciálu růstu Nizozemska je nesmírně důležité, aby při požadované konsolidaci byly zachovány prorůstové výdaje, např. do inovací a výzkumu, včetně základního výzkumu, vzdělávání a odborné přípravy. Na základě svého posouzení programu a prognózy Komise a podle nařízení Rady (ES) č. 1466/97 se Rada domnívá, že Nizozemsko snížilo udržitelným způsobem svůj schodek veřejných financí pod 3 % HDP v roce 2013, ale hrozí mu, že se od roku 2014 začne významně odchylovat od požadavků preventivní složky Paktu o stabilitě a růstu.

(10) Stěžejní výzvu představuje trh s bydlením, na němž se v průběhu desetiletí nashromáždily nepružné prvky a pobídky pokřivující trh, které se projevují u financování bydlení i u odvětvových úspor. Tendence domácností ručit za hrubý hypoteční dluh svým nemovitým majetkem do značné míry odráží dlouhodobé fiskální pobídky, zejména možnost úplného daňového odpočtu hypotečních úroků. Od dubna roku 2012 byla provedena řada opatření s cílem částečně reagovat na tyto pobídky. Některá z těchto opatření se týkají úprav financování bydlení z fiskálního hlediska. Postupný přechod k omezení možnosti daňového odpočtu hypotečních úroků a ke zvýšení motivace pro amortizaci je sice zajištěn, avšak postupné zavádění tohoto opatření je příliš pomalé na to, aby významně ovlivnilo chování při amortizaci. Dosažení 100% poměru mezi úvěrem a hodnotou v roce 2018 je stále ještě příliš ambiciózním cílem. Trh s nájemním bydlením brzdí regulace a existence velice rozsáhlého sektoru sociálního bydlení, které se mimo jiné potýká s dlouhými pořadníky. Nedávné zavedení odstupňování výše nájmu založené více na příjmu je v odvětví sociálního bydlení krokem správným směrem, avšak jeho dopad je omezený. Společnosti působící v oblasti sociálního bydlení stále ještě smějí stavět byty s měsíčním nájmem překračujícím strop stanovený pro sociální nájemné. Doporučení v roce 2013 sice vybízela k zaměření na podporu domácností, které jsou v největší nouzi, k této změně ale nedošlo. Ačkoli se navrhovaná opatření ubírají žádoucím směrem, při řešení základních problémů je celkové tempo reforem pomalé, a musí tedy být zrychleno, přičemž by měla být i nadále garantována dostupnost sociálního bydlení pro znevýhodněné občany, kteří nejsou schopni získat bydlení za tržních podmínek, a to i v lokalitách s výraznou poptávkou. Doporučení v roce 2013 navrhovala, aby se vystupňování opatření na trhu s bydlením řídilo celkovým hospodářským vývojem. Vzhledem k tomu, že se očekává pokračující oživení hospodářství a trhu s bydlením, mělo by se uvažovat o zrychlení tempa reforem.

(11) Dlouhodobá udržitelnost penzijního systému se zlepšila postupným zvyšováním zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu z 65 let v roce 2012 až na 67 let v roce 2023. Nizozemsko zahájilo rozsáhlou reformu veřejného i soukromého pilíře penzijního systému a systému dlouhodobé péče. K tomu se připojily reformní kroky, které povzbuzují starší pracovníky, aby déle pracovali, a které vedou ke zvýšení mobility na trhu práce. Reformy systému dlouhodobé péče přenesly odpovědnost na obce, čímž dosáhly snížení celkových výdajů a zaměření na úspory z důvodu vyšší efektivity. Části těchto zásadních reforem ještě musí být přijaty. Mezi zbývající výzvy patří přiměřené rozdělení nákladů a rizik v rámci generací a mezi generacemi a nutnost sledovat kvalitu a dostupnost dlouhodobé péče. Provádění plánů na reformu dlouhodobé péče by přispělo k omezení rychle rostoucích nákladů v souvislosti se stárnutím obyvatelstva, a tedy i k větší udržitelnosti veřejných financí. V tomto ohledu by měla být kvalita a dostupnost dlouhodobé péče zachována na odpovídající úrovni.

(12) Reformy trhu práce navrhované vládou mají za cíl zvýšit na tomto trhu zapojení a mobilitu. Cílem zákona o účasti na trhu práce je stimulovat zapojení na daném trhu. Reformy však dosud nejsou právně zakotveny. Kromě toho je třeba přijmout další opatření zaměřená na odstranění fiskálních faktorů, které odrazují od zapojení do pracovního procesu, a na zlepšení uplatnitelnosti lidí na okraji trhu práce, včetně žen, lidí z rodin migrantů, osob s postižením a starších osob. Nizozemsko oznámilo reformy systému dávek v nezaměstnanosti a svých relativně přísných právních předpisů na ochranu zaměstnání, včetně daňové pobídky ke zvýšení zapojení. Jakkoli se tato opatření ubírají správným směrem, nemohou být v plném rozsahu posouzena dříve, než dojde k jejich skutečnému provedení. Potenciál pro další zmírnění nedostatečné budoucí nabídky pracovních sil má i rychlejší odstraňování zbývajících faktorů, které druhé výdělečně činné osoby demotivují od většího počtu odpracovaných hodin. Lepší využití stávající flexibility uvnitř institucionálního rámce, pokud jde o diferencovanější nárůst mezd, může napomoci celkovým příjmům domácností a tím i domácí poptávce, aniž by došlo k narušení konkurenceschopnosti.

(13) V kontextu evropského semestru provedla Komise komplexní analýzu hospodářské politiky Nizozemska. Posoudila jak program stability, tak národní program reforem. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-hospodářskou politiku v Nizozemsku, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny EU, vzhledem k nutnosti posílit celkovou správu ekonomických záležitostí v Evropské unii tím, že pro rozhodování členských států budou poskytnuty vstupy na úrovni EU. Její doporučení v rámci evropského semestru jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 1 až 4.

(14) Na základě tohoto posouzení přezkoumala Rada program stability Nizozemska a její stanovisko[10] je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(15) Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem a program stability. Její doporučení podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011 jsou promítnuta do níže uvedených doporučení č. 2 a 4.

(16) V kontextu evropského semestru provedla Komise analýzu hospodářské politiky eurozóny jako celku. Na jejím základě vydala Rada konkrétní doporučení určená členským státům, jejichž měnou je euro. Nizozemsko by mělo rovněž zajistit, aby byla uvedená doporučení včas a plně provedena,

DOPORUČUJE, aby Nizozemsko v období 2014–2015 provedlo tato opatření:

1.           Po korekci nadměrného schodku posílit rozpočtová opatření na rok 2014 s ohledem na rozdíl ve výši 0,5 % HDP vznikající podle prognózy Komise z jara 2014, která poukazuje na riziko hrozící významné odchylky od požadavků Paktu o stabilitě a růstu. V roce 2015 významně posílit rozpočtovou strategii, aby se zajistilo dosažení střednědobého cíle, udržet úroveň střednědobého cíle i poté a zajistit splnění pravidla týkajícího se zadlužení s cílem trvale snižovat míru veřejného zadlužení. Zachovat výdaje v oblastech bezprostředně důležitých pro růst, jako jsou vzdělávání, inovace a výzkum.

2.           Zvýšit úsilí o reformu trhu s bydlením rychlejším snižováním možnosti daňového odpočtu hypotečních úroků, tím, že se na trhu s nájemním bydlením zavede tržněji orientovaný cenový mechanismus, a že v odvětví sociálního bydlení bude výše nájmu lépe odrážet příjmy domácností. Sledovat účinky reforem sociálního bydlení, pokud jde o jeho dosažitelnost a cenovou dostupnost pro domácnosti s nízkými příjmy. Pokračovat v úsilí o změnu zaměření politik v oblasti sociálního bydlení na podporu domácností, které jsou v největší nouzi.

3.           Provést reformu druhého pilíře penzijního systému a zajistit přiměřené rozdělení nákladů a rizik v rámci generací a mezi generacemi. Podpořit postupné zvýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu prostřednictvím opatření ke zlepšení uplatnitelnosti starších pracovníků na trhu práce. Provést plánovanou reformu v oblasti dlouhodobé péče s cílem zajistit udržitelnost, spravedlivý přístup a kvalitu služeb a sledovat její přínosy.

4.           Přijmout další opatření pro zlepšení zapojení na trhu práce, zejména u lidí na okraji trhu práce, a omezovat daňové faktory, které odrazují od zapojení do pracovního procesu. Provést reformy právních předpisů na ochranu zaměstnání a systému dávek v nezaměstnanosti a dále řešit nepružné prvky na trhu práce. V konzultaci se sociálními partnery a v souladu s vnitrostátními postupy umožnit diferencovanější nárůst mezd prostřednictvím plného využití stávajícího institucionálního rámce.

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda

[1]               Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

[2]               Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

[3]               COM(2014) 420 final.

[4]               P7_TA(2014)0128 a P7_TA(2014)0129.

[5]               Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 11.

[6]               C(2013) 8008 final.

[7]               COM(2013) 800 final.

[8]               COM(2013) 790 final.

[9]               SWD(2014) 87 final.

[10]             Podle čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.