52014DC0354

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Vývoj situace na trhu s mlékem a mléčnými výrobky a provedení ustanovení balíčku předpisů týkajících se mléka

1.           Oblast působnosti

V čl. 225 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013[1] je stanoveno, že Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě do 30. června 2014 zprávu o vývoji situace na trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků, se zaměřením zejména na provádění článků 148 až 151, čl. 152 odst. 3 a čl. 157 odst. 3, hodnotící především dopady na producenty mléka a produkci mléka ve znevýhodněných regionech v souvislosti s obecným cílem zachovat v těchto regionech produkci a zahrnující možné pobídky, jež by zemědělce vedly k uzavírání dohod o společné produkci, spolu s případnými vhodnými návrhy.

Na konferenci na téma „Odvětví mléka a mléčných výrobků v EU: vývoj po roce 2015“, jež se konala v Bruselu dne 24. září 2013, byly prozkoumány nové výzvy, kterým bude odvětví mléka čelit, a bylo zde projednáno, zda v souvislosti s ukončením režimu kvót v roce 2015 budou potřebné a možné další nástroje. V orgánech EU pokračuje projednávání výsledků konference. Tato zpráva přináší další prvky pro diskuzi a Komise by chtěla nadále jednat s Parlamentem, členskými státy a zúčastněnými stranami o způsobu, jak po ukončení kvót nejlépe spravovat trhy, a případně předložit další návrhy.

2.         vývoj situace na trhu v odvětví mléka a mléčných výrobků

Situace na trhu s mlékem v EU je v současné době[2] poměrně příznivá. V lednu 2014 byla průměrná cena mléka v EU 40,03 c/kg, což je o 17 % více než v lednu 2013 a jedná se o nejvyšší průměrnou cenu mléka, která byla dosud za leden zaznamenána (statistiky od roku 1977). Tento vzestupný trend byl pozorován také u ceny mléčných výrobků, ačkoliv ceny másla byly od začátku roku 2014 pod určitým tlakem. Za stabilními cenami stála dosud silná globální poptávka. Vzhledem k nárůstu produkce mléka zaznamenanému u hlavních vývozců by však korekce cen neměla být vyloučena.

Střednědobé výhledy pro mléko a mléčné komodity jsou příznivé jak na světových, tak na domácích trzích. Světová poptávka zůstává dynamická, zejména v rozvíjejících se ekonomikách. Přes zpomalení ekonomického růstu zaujímají mléčné výrobky vzhledem k rostoucímu podílu domácností patřících ke střední třídě ve stravě obyvatelstva výraznější místo. Nárůst produkce způsobený zrušením kvót lze očekávat zejména v členských státech, které jsou v současné době kvótami omezeny, jako jsou například Irsko, Německo, Nizozemsko, Dánsko, Rakousko a Polsko, jakož i Francie. Produkce bude záviset na rychlosti zvyšování spotřeby jak v EU, tak ve světě a na dalších faktorech, jako jsou například omezení v oblasti životního prostředí.

Podrobnější informace o vývoji situace na trhu jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k této zprávě.

3.           provádění ustanovení balíčku předpisů týkajících se mléka

Takzvaný balíček předpisů týkajících se mléka[3], který byl zveřejněn v březnu 2012, je plně v platnosti od 3. října 2012 a je použitelný do 30. června 2020. Prováděcí nařízení a nařízení v přenesené pravomoci[4] byla zveřejněna v červnu a září 2012.

Ustanovení balíčku právních předpisů týkajících se mléka (začleněných do nařízení (EU) č. 1308/2013) a jejich provádění je popsáno níže. Tato zpráva vychází z odpovědí členských států na zvláštní dotazník[5] a z oznámení stanovených v prováděcích pravidlech.

3.1.        povinné smlouvy (článek 148)

Smlouvy stanoví odpovědnosti hospodářských subjektů dodavatelského řetězce v odvětví mléka a mléčných výrobků, zvyšují povědomí o tržních signálech, zlepšují přenos cen, přizpůsobují nabídku poptávce a zamezují určitým nekalým obchodním praktikám. Po zrušení režimu kvót na mléko jsou užitečným nástrojem pro producenty a zpracovatele, díky kterému mohou plánovat objemy produkce. Podle článku 148 mají členské státy možnost rozhodnout se, že uzavření písemné smlouvy mezi zemědělci a zpracovateli bude povinné, a uložit odběratelům mléka povinnost, aby nabízeli zemědělcům minimální dobu trvání smlouvy. Tyto smlouvy by měly být uzavřeny před dodávkou a obsahovat konkrétní prvky, jako je cena, objem, doba trvání, podrobné informace o platbách, odběr a pravidla týkající se vyšší moci. Všechny tyto prvky by měly být mezi stranami volně sjednány a zemědělci mají právo nabídku minimální doby trvání ve smlouvě odmítnout. Na dodávky zemědělců družstvu, jehož jsou členy, se tato smluvní povinnost nevztahuje, pokud stanovy nebo pravidla daného družstva obsahují ustanovení, která mají podobné účinky jako předepsaná smlouva.

Povinné smlouvy byly dosud zavedeny ve 12 členských státech, přičemž v některých z nich dokonce před vstupem balíčku předpisů týkajících se mléka v platnost.

Tabulka 1                             Povinné smlouvy

Členský stát || Vnitrostátní právní předpisy || Minimální doba trvání smlouvy

Lotyšsko || září 2009 || -

Francie || duben 2011 || 5 let

Itálie || březen 2012 || 6 měsíců

Španělsko || říjen 2012 || 1 rok

Litva || říjen 2012 || -

Maďarsko || prosinec 2012 || 6 měsíců

Slovensko || prosinec 2012 || -

Chorvatsko || červen 2013 || 6 měsíců

Kypr || červen 2013 || 6 měsíců

Portugalsko || červen 2013 || 6 měsíců

Bulharsko || listopad 2013 || 6 měsíců

Rumunsko || 1. čtvrtletí 2014 || 6 měsíců

Sedm členských států stanovilo, že smlouva navržená kupujícím zemědělci by měla trvat minimálně 6 měsíců, Španělsko se rozhodlo pro jednoleté a Francie pro pětileté smlouvy. Spojené království se inspirovalo ustanoveními balíčku předpisů týkajících se mléka a producenti a zpracovatelé se dohodli na dobrovolném kodexu zásad, který upravuje smlouvy za podobných podmínek, jako jsou podmínky uvedené v balíčku předpisů týkajících se mléka, a který se vztahuje na více než 85 % produkce syrového mléka. V Belgii podepsalo 98 % zpracovatelů a tři nejdůležitější organizace zemědělců kodex osvědčených postupů. Kodex zahrnuje především dohody o kvalitě, ujednání týkajících se výpovědní lhůty pro zemědělce a kupující, dohody o udržitelnosti a ujednání týkající se role organizací producentů. V Německu se pro dodávky sjednané prostřednictvím organizací producentů běžně používají modelové smlouvy, které by v budoucnosti měly kromě kvality, cenových parametrů a doby trvání obsahovat i podrobnější informace o objemu mléka.

Smlouvy jsou povinné zejména v členských státech, kde je méně rozvinutá družstevní struktura smluvních vztahů mezi producenty a zpracovateli v odvětví mléka a mléčných výrobků. V grafu 1 je uveden přehled podílu produkce kravského mléka podle druhu smluvních ujednání, přičemž se rozlišuje mezi dodávkami zemědělců – členů družstva do zpracovatelských a odběratelských družstev a dodávkami zemědělců soukromým zpracovatelům a případně podle jiných smluvních ujednání. V posledně uvedeném případě se jedná zejména o dodávky soukromým odběratelům nebo obchodním společnostem. Přibližně 64 % všech dodávek kravského mléka dodávají zemědělci – členové družstva zpracovatelským nebo odběratelským družstvům. V případě Francie nebylo možné rozlišit mezi dodávkami pro zpracovatelská a odběratelská družstva. V Německu byly dodávky soukromým zpracovatelům realizovány zejména prostřednictvím organizací producentů nebo jejich sdružení. Obecně je uváděno, že podíly příslušných typů smluvních ujednání byly v posledních letech poměrně stabilní. Nicméně některé členské státy (EE, IT, LV, AT, SK) oznámily nárůst v dodávkách soukromým odběratelům, nicméně jejich podíl je v absolutním vyjádření poměrně omezený.

Graf 1    Smluvní vztahy

3.2.        organizace producentů (čl. 152 odst. 3)

Členské státy jsou povinny formálně uznat organizace producentů, které jsou vytvořené producenty v odvětví mléka z podnětu producentů a které mají konkrétní zaměření, jež může zahrnovat i) zajištění plánování produkce a její přizpůsobení poptávce, zejména pokud jde o jakost a množství, ii) soustředění nabídky a uvádění produktů vyprodukovaných jejími členy na trh, iii) optimalizaci produkčních nákladů a zajišťování stálosti cen producentů. Členské státy mohou stanovit minimální počet členů a/nebo minimální objem tržní produkce, které organizace producentů musí splnit, aby byly uznány (viz příloha, tabulka 3).

Všechny uznané organizace producentů se zaměřují na kravské mléko s výjimkou jedné organizace ve Španělsku zaměřené výhradně na ovčí mléko. Velký počet z celkového počtu 228 organizací producentů v odvětví mléka a mléčných výrobků v EU existoval již před vstupem balíčku předpisů týkajících se mléka v platnost, a to zejména v Německu a Itálii. Nicméně počet uznání v roce 2013 vzrostl (BE +1; CZ + 8; DE + 18; ES + 3, FR + 27). V Německu bylo v roce 2013 uznáno jedno sdružení organizace producentů, čímž se jejich počet zvýšil na dvě. V několika členských státech vstoupily vnitrostátní právní předpisy pro uznání v platnost teprve nedávno.

Poměrně velké rozdíly v minimálních požadavcích ukazují, že je obtížné nalézt rovnováhu mezi snahou vytvářet velké organizace producentů, které mají potenciál zvýšit vyjednávací sílu producentů, a motivováním k vytvoření organizací producentů prostřednictvím stanovení realistických prahových hodnot. Je však třeba mít na paměti, že ve druhé fázi může několik organizací producentů vytvořit sdružení organizací producentů, které má stejné možnosti pro kolektivní vyjednávání jako organizace producentů, avšak ve větším měřítku.

Zdá se, že relativně příznivý vývoj na trhu v posledním roce (viz bod 2) nemotivoval zemědělce ke vstupu do organizací producentů.

Odborníci ve zprávě „Analýza budoucího vývoje odvětví mléka a mléčných výrobků“[6] mimo jiné navrhují posílit roli organizací producentů, zejména zajištěním přiměřené velikosti těchto organizací tak, aby měly dostatečnou vyjednávací sílu.

Možnost rozšíření působnosti některých pravidel uznaných organizací producentů a jejich sdružení (a meziodvětvových organizací) na nečleny a povinné příspěvky nečlenů v rámci reformované SZP[7] platí nyní rovněž pro tyto organizace v odvětví mléka a mléčných výrobků a očekává se, že to bude mít pobídkový efekt pro vytvoření zastupující organizace.

Další pobídky pro zemědělce, aby vstoupili do organizací producentů, jsou uvedeny v bodě 3.8.

3.3.        kolektivní jednání (článek 149)

V zájmu posílení pozice producentů mléka při vyjednávání se zemědělci mohou sdružovat do organizací producentů, které mohou kolektivně jednat o smluvních podmínkách, včetně ceny syrového mléka. Objem mléka, o kterém mohou organizace producentů jednat, je vázán určitými jasně stanovenými omezeními (tj. 3,5 % produkce EU, 33 % národní produkce členského státu). Dodávky zemědělců zpracovatelským družstvům, jichž jsou členy, nemohou být předmětem společných jednání v rámci balíčku právních předpisů týkajících se mléka, odběratelská družstva však mohou vytvořit organizace producentů, které mohou kolektivně jednat se zpracovateli.

Dodávky syrového mléka v roce 2013 na základě smluv, které byly vyjednány podle tohoto ustanovení, uvedly čtyři členské státy.

Tabulka 2. Skutečné dodávky kravského mléka v roce 2013 podle kolektivně vyjednaných smluv

Členský stát || Objemy syrového kravského mléka x 1 000 tun || Přibližný  podíl dodávek

Česká republika || 445 || 18 %

Německo || 11 158 || 33 %

Španělsko || 255 || 4 %

Francie || 2 689 || 11 %

V Německu pokrývají dvě sdružení organizací producentů společně se 143 organizacemi producentů téměř veškeré dodávky mléka zpracovatelům, kteří již nejsou členy družstva. Ve Francii bylo téměř 90 % ročního tržního objemu uznaných organizací producentů vyjednáno kolektivně, zatímco ve Španělsku byla vedena kolektivní jednání u přibližně 16 % tržních objemů uznaných organizací producentů. Kromě toho Španělsko uvedlo v roce 2013 dodávky 68 000 tun ovčího mléka, přičemž výroba dosahovala 571 000 tun. Protože v rámci balíčku právních předpisů týkajících se mléka nelze jednat o dodávkách zemědělců zpracovatelským družstvům, jichž jsou členy, existuje stále potenciál pro kolektivní vyjednávání, s výjimkou Německa a členských států s vysokým podílem družstevních zpracovatelů.

3.4.        regulace nabídky sýrů s chop/chzo (článek 150)

Vzhledem k významu sýrů s chráněným označením původu (CHOP) nebo chráněným zeměpisným označením (CHZO), zejména pro zranitelné venkovské oblasti, a s cílem zajistit přidanou hodnotu a kvalitu mohou členské státy na žádost organizace producentů, mezioborové organizace nebo skupiny CHOP/CHZO uplatňovat pravidla pro regulaci nabídky sýrů s CHOP/CHZO. Pravidla pro řízení nabídky sýrů přijaly doposud dva členské státy. Francie přijala opatření týkající se sýru „Comté“, která se používají ode dne 1. dubna 2012, a sýru „Beaufort“, která se použijí ode dne 27. února 2014, a Itálie přijala pravidla týkající se sýru „Asiago“, která se použijí ode dne 12. února 2014. V obou těchto členských státech jsou posuzovány nebo vypracovávány další žádosti.

3.5.        mezioborové organizace (čl. 157 odst. 3))

Zvláštní pravidla pro mezioborové organizace v odvětví mléka umožňují subjektům v dodavatelském řetězci mléka vést dialog a uskutečňovat řadu činností, které lze za určitých podmínek částečně vyjmout z pravidel hospodářské soutěže (článek 210). Tyto společné činnosti se týkají mimo jiné zlepšování znalostí a zvyšování transparentnosti produkce a trhu, propagace, výzkumu, inovací a zvyšování kvality. Mezioborové organizace by měly být tvořeny zástupci producentů syrového mléka a alespoň jedním nebo více zástupci následujících fází dodavatelského řetězce zpracování nebo obchod (včetně distribuce).

Mezioborové organizace v odvětví mléka byly uznány ve Španělsku (jedna pro kravské, ovčí a kozí mléko), ve Francii (jedna pro kravské mléko, jedna pro kozí mléko a dvě pro ovčí mléko), v Maďarsku (pro kravské mléko) a Portugalsku. Obvykle působí na celostátní úrovni, s výjimkou dvou mezioborových organizací pro ovčí mléko ve Francii, které mají regionální působnost. Všechny tyto subjekty zahrnují výrobu a zpracování, zatímco maloobchod je v mezioborové organizaci zastoupen pouze v Maďarsku.

Jedna z praktik francouzské mezioborové organizace, která se týká šíření určitých informací o trhu a hospodářských ukazatelů, byla přijata v souvislosti s článkem 177a nařízení (EU) č. 1234/2007[8].

3.6.        povinné výkazy o dodávkách mléka (článek 151)

Toto ustanovení se týká včasných údajů o dodaných objemech mléka za účelem pečlivého sledování vývoje na trhu po vypršení režimu kvót a za účelem zajištění transparentnosti. Je použitelné ode dne 1. dubna 2015. Prováděcí pravidla se připravují.

3.7.      účinky balíčku předpisů týkajících se mléka na producenty mléka a produkci mléka ve znevýhodněných regionech

Jelikož neexistuje jednotná definice „znevýhodněných regionů“ ve vztahu k produkci mléka, členské státy byly požádány, aby uvedly kritéria, které v této souvislosti používají. Členské státy většinou uvádějí horské oblasti, ale také znevýhodněné oblasti postižené zvláštními znevýhodněními, oblasti ohrožené opuštěním, obecně znevýhodněné oblasti a nejvzdálenější regiony (např. Azory). Některé členské státy uplatňují různě odstupňovaná znevýhodnění a/nebo doplňují zvláštní kritéria, např. odlehlost, ostrov, roztříštěná struktura, půda, klima, nízká dojivost, vysoké produkční náklady atd. a většinou odkazují na své vnitrostátní programy rozvoje venkova. Některé členské státy uvedly, že k této problematice nemají k dispozici žádné údaje (BG, LT, LU, HU, MT, SK).

Na základě těchto poměrně různorodých definic „znevýhodněných oblastí“ byly zaznamenány tyto údaje a vývoje:

Graf 2    Produkce mléka ve znevýhodněných regionech

I v těchto znevýhodněných regionech lze ve všech členských státech v posledních letech pozorovat obecný klesající trend počtu producentů mléka, i když v Polsku se uvádí vyšší snížení než v regionech, které nejsou znevýhodněny. Na druhou stranu ve Francii, v Rakousku a ve Slovinsku se pokles v horských oblastech projevil méně než v jiných regionech, zatímco Španělsko vykazuje pomalejší pokles počtu producentů mléka od roku 2006, kdy byly zavedeny přímé platby v odvětví mléka. Objemy produkce mléka ve znevýhodněných regionech klesají v Estonsku, Řecku a v Polsku, zatímco v Německu, Irsku, Lotyšsku a Rakousku rostou. Španělsko zaznamenalo značné zvýšení produkce zejména v regionech s nízkým počtem obyvatelstva (což představuje téměř 40 % celostátních dodávek).

Smluvní ujednání ve znevýhodněných regionech, pokud jsou údaje dostupné, jsou více či méně podobná těm, která jsou uvedena v bodě 3.1, avšak s vyšším podílem dodávek zpracovatelským družstvům v Belgii, Irsku, Itálii, Polsku, Švédsku a Francii. O činnostech organizací producentů ve znevýhodněných regionech není k dispozici dostatečné množství informací. Pouze Francie uvedla, že 14 z 36 organizací producentů působí částečně také v těchto regionech, ačkoliv v těchto regionech nebyla obdržena žádná oznámení pro kolektivní jednání podle článku 149.

Členské státy neuvedly žádný výrazný vliv balíčku předpisů týkajících se mléka na odvětví mléka ve znevýhodněných regionech, především protože ustanovení byla provedena teprve nedávno a období skutečného uplatňování bylo příliš krátké. Členské státy dále nebyly schopny poskytnout k této problematice podrobnější údaje.

Přehled ukazuje, že situace a vývoj v odvětví mléka ve znevýhodněných regionech v členských státech a mezi nimi jsou poměrně různorodé a vyžadují cílený přístup. Podobná tvrzení lze nalézt v usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2013 o udržení produkce mléka v horských oblastech, znevýhodněných a odlehlých oblastech po vypršení kvót na mléko[9]. Toto zaměření je upraveno stávajícími a novými opatřeními v rámci reformované SZP.

Členské státy mohou v rámci svých programů rozvoje venkova[10] řešit konkrétní potřeby odvětví mléka strategickým přístupem a vypracovávat tematické zaměřené podprogramy na míru např. na restrukturalizaci produkce mléka, pokud má odvětví zvláštní dopad na rozvoj venkovské oblasti, nebo na horské oblasti. Kromě toho jsou v rámci podpory oblastem s přírodními a jinými zvláštními omezeními poskytovány finanční náhrady za ušlý zisk a dodatečné náklady v oblastech, kde je zemědělská produkce ovlivněna přírodními omezeními. To by se samozřejmě mohlo týkat také producentů mléka v případě, že se nacházejí v oblasti s omezeními. Tyto platby jsou zvláště důležité, aby se předešlo opouštění zemědělské půdy. Nové nařízení o rozvoji venkova také obsahuje zvýšený strop pro platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními – od 250 EUR do 450 EUR/ha v horských oblastech a od 150 EUR do 250 EUR/ha v jiných oblastech.

V rámci přímých plateb[11] se například členské státy mohou rozhodnout, že poskytnou producentům mléka a mléčných výrobků dobrovolnou podporu vázanou na produkci, a to do určitého limitu svého vnitrostátního přídělu a v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce. Tato podpora bude směrována do odvětví nebo regionů, v nichž určité druhy zemědělské činnosti nebo určitá zemědělská odvětví, které jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních nebo environmentálních důvodů, čelí určitým obtížím. Členský stát se může dále rozhodnout, že poskytne platbu oblastem s přírodními omezeními, a to až do výše 5 % vnitrostátního přídělu.

Pro nejvzdálenější regiony EU jsou určena opatření programu POSEI[12] („Programme d'Options Spécifiques à l'Éloignement et l'Insularité“), který zohledňuje jejich zeměpisná a hospodářská znevýhodnění, jako je například odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí a hospodářská závislost na malém množství produktů.

Stojí za to zmínit, že mezi roky 2010 a 2013 zavedlo 14 členských států zvláštní podporu v odvětví mléka podle čl. 68 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 73/2009, přičemž celková přidělená částka dosahovala výše přibližně 1 miliardy EUR.

3.8.      možné pobídky, jež by zemědělce vedly k uzavírání dohod o společné produkci

V odpovědi na dotazník (viz bod 3) řada členských států navrhuje finanční podporu zejména pro organizace producentů (některé státy uvedly jako příklad odvětví ovoce a zeleniny) jako vhodnou pobídku, jež by zemědělce vedla k uzavírání dohod o společné produkci. Další návrhy poukazují na zvýšení schopnosti organizací producentů rozvíjet další funkce nad rámec kolektivního jednání o dodávkách syrového mléka, např. větší zapojení do regulace trhu, společná jednání s dodavateli krmiv nebo výkrmci skotu. Byly rovněž navrženy informační kampaně ke zvýšení povědomí o výhodách členství v organizacích producentů a prezentace úspěšných příkladů. Další skupina členských států se domnívá, že tyto pobídky nejsou nutné, přičemž odkazuje na dobře vyvinutou družstevní strukturu jejich odvětví mléka.

V této souvislosti reformovaná politika rozvoje venkova nabízí zejména tyto možnosti:

Podpora pro zřizování seskupení producentů byla v období 2014 – 2020 rozšířena na organizace producentů.

· Nové opatření o spolupráci (které je potenciálně otevřené seskupením producentů, družstvům a meziodvětvovým organizacím) stanoví možnosti podpory, například v oblasti vývoje nových výrobků a postupů, krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů, jakož i spolupráce mezi malými hospodářskými subjekty při organizování společných pracovních postupů a sdílení zařízení. Pro kolektivní investice mohou být spolu s podporou v rámci investičních opatření využity vyšší sazby podpory (možné zvýšení o 20 procentních bodů).

· Skupiny zemědělců mohou rovněž využívat řadu opatření pro rozvoj venkova, jako je například podpora investic, účast v režimech jakosti a zapojení se do informačních/propagačních činností, agroenvironmentálně-klimatická opatření atd.

4.           Závěrečné poznámky

Ačkoli pravděpodobně dojde vícekrát k většímu extrémnímu kolísání cen, situace na trhu s mlékem v EU je v současnosti příznivá a střednědobé vyhlídky jsou dobré.

Ustanovení balíčku předpisů týkajících se mléka byla provedena do vnitrostátních právních předpisů. Dvanáct členských států zavedlo povinné smlouvy mezi zemědělci a zpracovateli. V dalších dvou členských státech byly mezi zemědělci a zpracovatelskými organizacemi přijaty kodexy osvědčených postupů inspirované balíčkem předpisů týkajících se mléka.

Téměř všechny členské státy přijaly vnitrostátní kritéria pro uznávání organizací producentů, přičemž některé z nich tak učinily teprve v nedávné době. V šesti členských státech bylo do konce roku 2013 uznáno celkem 228 organizací producentů, z nichž řada existovala ještě před vstupem balíčku předpisů týkajících se mléka v platnost. Vytvoření (nových) organizací producentů vyžaduje čas a samozřejmě silnou iniciativu samotných zemědělců. Nedávný příznivý vývoj na trhu a dobré vyhlídky zřejmě nemotivovaly zemědělce ke vstupu do organizací producentů. V této souvislosti byly v rámci reformované politiky rozvoje venkova poskytnuty zemědělcům možné pobídky, jež by je vedly k uzavírání dohod o společné produkci (podpora vytváření organizací producentů, nová opatření týkající se spolupráce a způsobilosti skupin zemědělců pro řadu opatření pro rozvoj venkova). Vytváření velkých organizací výrobců by dále mohlo být podníceno možnostmi pro rozšíření některých pravidel organizací producentů a zavedením povinných příspěvků pro nečleny.

V rámci balíčku předpisů týkajících se mléka vedly uznané organizace producentů kolektivní jednání ve čtyřech členských státech. Tato jednání vedla v roce 2013 ke skutečným dodávkám, které činily 4 % až 33 % celkových dodávek v příslušných členských státech.

Regulace nabídky sýrů s CHOP/CHZO je prozatím uplatňována dvěma členskými státy na 3 sýry. Byly ohlášeny další iniciativy.

Možnosti rozšíření pravidel a finančních příspěvků uvedené výše se vztahují také na mezioborové organizace a mohly by motivovat k jejich vytváření. Mezioborové organizace byly dosud uznány ve čtyřech členských státech.

Je ještě příliš brzy na to, aby se projevily významné účinky balíčku předpisů týkajících se mléka na odvětví mléka ve znevýhodněných regionech. Podle dostupných údajů a na základě různých kritérií používaných členskými státy k určení „znevýhodněných regionů“ se trendy produkce mléka v těchto regionech v různých členských státech a v regionech v rámci jednoho členského státu značně liší. Několik členských států však uvedlo, že podíl dodávek družstevním zpracovatelům ve znevýhodněných regionech je vyšší než v ostatních regionech. O činnostech organizací producentů ve znevýhodněných regionech nebylo možné získat žádné konkrétní údaje.

Na konferenci na téma „Odvětví mléka a mléčných výrobků v EU: vývoj po roce 2015“, která se konala v Bruselu dne 24. září 2013, se zrodila myšlenka vytvořit evropské středisko pro sledování trhu s mlékem, jejíž realizací se v současné době zabývají útvary Komise. Středisko pro sledování je nástrojem v rámci Evropské komise odpovědným za poskytování údajů o trhu a krátkodobých analýz pro trh s mlékem a mléčnými výrobky, do kterého jsou zapojeni producenti, zpracovatelé, obchod a maloobchod, jakož i nezávislí odborníci, a který má za cíl řešit rostoucí potřebu transparentnosti pomocí podrobnějších a včasných informací. Zúčastněné strany přispívají svými odbornými znalostmi a znalostmi trhu a doplňují kvantitativní aspekt sběru údajů a analýzy trhu kvalitativním přístupem. Konečným cílem je poskytnout hospodářským subjektům kvantitativní a kvalitativní nástroje s cílem zvýšit jejich povědomí o trhu a pomoci jim při přijímání jejich obchodních rozhodnutí. Pokud to vyžaduje situace na trhu, bude mít středisko pro sledování rovněž možnost zaslat včasné varování útvarům Komise.

V rámci nové SZP (2014–2020) má odvětví mléka a mléčných výrobků k dispozici záchrannou síť (intervenční nákup másla a sušeného odstředěného mléka, podpora soukromého skladování másla, sušeného odstředěného mléka a sýrů s CHOP/CHZO), která je doplněna regulačním rámcem, na jehož základě může Komise reagovat na výjimečné okolnosti (např. prodloužení období intervenčního nákupu, podpora soukromého skladování pro jiné mléčné výrobky, vývozní náhrady, povolení dočasné výjimky z pravidel hospodářské soutěže, pokud jde o dohody a rozhodnutí uznaných organizací s cílem přijmout určitá opatření, mimořádné anticyklické platby). Producenti mléka navíc využívají přímé platby a programy rozvoje venkova, v jejich rámci mají členské státy značnou volnost zaměřit opatření konkrétně pro odvětví mléka.

Stávající výhled pro světové trhy s mlékem a mléčnými výrobky je i nadále převážně pozitivní. Stále však existují pochybnosti, pokud jde o schopnost regulačního rámce EU řešit případy mimořádných výkyvů trhu nebo krizové situace po zrušení režimu kvót, zejména s cílem zajistit vyvážený rozvoj produkce mléka v celé Evropské unii a zabránit extrémní koncentraci v nejproduktivnějších oblastech.

Vytvoření střediska pro sledování trhu s mlékem pomůže Komisi sledovat vývoj na trhu a aktivním způsobem uvádět ustanovení o záchranné síti do praxe. Byly předloženy různé návrhy na další postup a na posílení dostupných nástrojů. Byly zejména představeny návrhy, jak vybavit EU prostředky na zachování životaschopné produkce mléka a mléčných výrobků v krizových situacích, na lepší řízení škodlivých důsledků pro produkci mléka v znevýhodněných regionech a na poskytnutí nástrojů na boj proti značnému nárůstu produkce, který by mohl ovlivnit dlouhodobou stabilitu trhu. Byly vzneseny rovněž otázky, jakým způsobem lze přimět účastníky trhu k odpovědnosti za jejich rozhodnutí s cílem využít možností rozvoje a přispět k řešení krizí.

Komise bude pokračovat v diskusi s cílem tyto obavy vyřešit. Prozkoumá zejména potřebu a prostor, pokud jde o další nástroje pro lepší předvídání krizových situací a pro lepší zvládání krizových situací a nestability trhu. Dále je potřebná další analýza pro nalezení účinnějších způsobů, jak podpořit odvětví mléka s cílem přispět k vyšší konkurenceschopnosti a udržitelnosti dodávek mléka v celé EU po třiceti letech mléčných kvót. Diskuze o již platných nástrojích a o potřebě dalších nástrojů se uskuteční bezodkladně, tedy před další zprávou Komise o provádění balíčku předpisů týkajících se mléka a o vývoji na trhu, která je plánována na rok 2018.

[1] NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

[2] Na základě údajů, které byly dostupné do poloviny března 2014.

[3] Nařízení (EU) č. 261/2012, Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 38.

[4] Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 511/2012, Úř. věst. L 156, 16.6.2012, s. 39, a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 880/2012, Úř. věst. L 263, 28.9.2012, s. 8.

[5] http://ec.europa.eu/agriculture/milk/milk-package/questionnaire-implementation-2013_en.pdf

[6] Externí studie vypracovaná společností Ernst & Young pro Generální ředitelství Evropské komise pro zemědělství a rozvoj venkova. Viz: http://ec.europa.eu/agriculture/events/dairy-conference-2013_en.htm.

[7] Článek 164 a 165 nařízení (EU) č. 1308/2013.

[8] Nyní článek 210 nařízení (EU) č. 1308/2013.

[9] http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+TA+P7-TA-2013-0577+0+DOC+XML+V0//CS

[10] Nařízení (EU) č. 1305/2013; Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487.

[11] Nařízení (EU) č. 1307/2013; Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608.

[12] Nařízení (EU) č. 228/2013; Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23.

PŘÍLOHA

Organizace producentů: Minimální kritéria stanovená členskými státy / uznání

Členský stát || Vnitrostátní právní předpisy || Minimální počet zemědělců || Minimální tržní produkce    x 1 000t * || Počet uznaných organizací producentů do konce roku 2013

Francie || před rokem 2012 || 200 || nebo 60 || 36

Portugalsko || před rokem 2012 || 12 || 20 ||

Španělsko || listopad 2011 || || 200 || 7

Finsko || květen 2012 || 15 || 3 ||

Nizozemsko || červen 2012 || 150 || 90 ||

Estonsko || září 2012 || || 5 % ||

Rakousko || říjen 2012 || 20 || nebo 3 ||

Česká republika || říjen 2012 || 10 || || 8

Litva || říjen 2012 || 20 || 1 ||

Belgie || prosinec 2012 / srpen 2013 || 40/20 || || 2

Itálie || prosinec 2012 || 5 || 3 || 32

Slovensko || prosinec 2012 || 5 || ||

Maďarsko || prosinec 2012 || || 30 ||

Dánsko || počátek roku 2013 || 5 || 3 ||

Lotyšsko || leden 2013 || 10 || 0,125 ||

Spojené království || duben 2013 || 10 || 6 ||

Švédsko || květen 2013 || 10 || 6 ||

Chorvatsko || červen 2013 || 5 || 3 ||

Kypr || červen 2013 || 35 || 20 ||

Řecko || září 2013 || 5/20 || 0,5/5 ||

Německo || listopad 2013 || 5 || || 143

Polsko || listopad 2013 || 20 || 2 ||

Rumunsko || 1. čtvrtletí 2014 || 5 || 0,035 ||

Slovinsko || březen 2014 || 20 || 2,000 ||

Lucembursko || březen 2014 || 10 || ||

* Kumulativně k požadavku na počet zemědělců, není-li uvedeno jinak.

Několik členských států má odlišné požadavky např. pro ekologické zemědělce, producenty ovčího nebo kozího mléka a organizace producentů v určité zeměpisné oblasti.