52014DC0342

1.         Shrnutí

Schválením této souhrnné zprávy, jež vychází z prohlášení o věrohodnosti a výhrad generálních ředitelů a vedoucích útvarů v jejich výročních zprávách o činnosti, přijímá Komise celkovou politickou odpovědnost za řízení rozpočtu EU.

V oblasti přímého řízení prostředků EU jsou dle názoru Komise v rámci úsilí o snižování míry chyb klíčové posílené systémy vnitřní kontroly a skutečné zjednodušení pravidel způsobilosti i dalších pravidel. Podrobnější kontroly jsou však nákladné a Komise se domnívá, že další kontroly by měly být prováděny pouze, pokud lze prokázat, že potenciální přínos by mohl převážit nad náklady Komise a příjemců.

Při řešení konkrétních problémů v rámci sdíleného řízení zaujímá Komise k řadě otázek jednoznačný postoj:

- v zájmu ochrany rozpočtu EU by měly orgány členských států u všech programů maximálně využívat všech dostupných nástrojů, aby zabránily chybám a účinně plnily své povinnosti a závazky v rámci sdíleného řízení. Měly by odstranit zbývající nedostatky v rámci svých řídicích a kontrolních systémů. Komise bude i nadále poskytovat užitečné kontrolní ukazatele a statistiky, které napomáhají při důkladné analýze řízení prostředků ze strany členských států,

- kde je to vhodné, zintenzívní Komise svůj rámec a strategii auditu, aby mohly být odhaleny přetrvávající nedostatky v systémech členských států, zejména těch, jejichž profily vykazují v souvislosti s prováděním programů EU nejvyšší riziko,

- jestliže se objeví závažné nedostatky, bude Komise i nadále uplatňovat pravidla pro pozastavení a přerušení plateb. V případě potřeby použije i nový mechanismus pro pozastavení plateb v zemědělství jakožto nový ex-ante nástroj na ochranu rozpočtu EU před nedostatky v kontrolních systémech členských států,

- členským státům, které neprovádí spolehlivé systémy, Komise ukládá finanční opravy. Nástroj čistých finančních oprav bude Komise používat vždy, když budou splněny podmínky stanovené v novém právním rámci.

Finanční rozsah výhrad generálních ředitelů ve srovnání s rokem 2012 vzrostl. Tento nárůst je výsledkem dodatečného úsilí jak v oblasti zdrojů, tak metodiky, které mají za cíl přesněji posoudit výši ohrožených částek a míru zbytkových chyb. Rozhodně se nejedná o zhoršení finančního řízení ze strany útvarů. Vzhledem k tomu, že programy a kontrolní systémy jsou víceleté, skutečný dopad nedostatků systémů dohledu a kontrolních systémů i řízení rozpočtu EU lze posoudit až s ohledem na finanční dopad nápravných opatření v následujících vykazovaných letech.

V této zprávě Komise shrnuje hlavní úspěchy dosažené v rámci zlepšování měření výkonnosti a vykazování. Znovu opakuje své odhodlání k dalšímu posilování těchto systémů. Útvary dostaly řadu konkrétních pokynů, jejichž cílem je zachovat strukturu vykazování co nejjednodušší:

–  pokud jde o jednotlivé přehledové zprávy, jako je hodnotící zpráva a souhrnná zpráva, ústřední útvary by měly přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zabránily překrývání,

–  pokud jde o jednotlivé výroční zprávy o činnosti: 1. část by měla předkládat pravdivý a věrný obraz stavu dosažených úspěchů politiky. V tomto ohledu se osvědčuje použití stejného formátu jako v plánovacích dokumentech. Prohlášení o věrohodnosti by se měla zaměřovat na řízení a finanční záležitosti.

2. 1      Odpovědnost v jednotlivých fázích a zprávy o řízení

Podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) odpovídá Evropská komise v mezích dostupných prostředků za plnění rozpočtu EU v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Uvedený článek ukládá členským státům povinnost spolupracovat s Komisí tak, aby bylo zajištěno využití rozpočtových prostředků v souladu s těmito zásadami.

Sbor komisařů pověřuje operativním prováděním politických cílů a cílů řízení generální ředitele a vedoucí útvarů, kteří jakožto „pověřené schvalující osoby“ obdrží prostředky, jež jim umožní jednat. Pro tuto decentralizovanou organizaci řízení je příznačné jasné vymezení odpovědnosti jednotlivých subjektů. Pověřené schvalující osoby jsou v plném rozsahu zplnomocněny stanovit nejvhodnější a nejúčinnější kontrolní systém pro zajištění řádného a účelného finančního řízení zdrojů, za které odpovídají. Výroční zprávy o činnosti jsou hlavními nástroji, jimiž pověřené schvalující osoby odůvodňují to, jak spravují lidské a finanční zdroje, za něž odpovídají. Pověřené schvalující osoby podávají zprávu o plnění svých úkolů ve výročních zprávách o činnosti[1], v nichž uvádějí veškeré problémy, které vyplývají z jejich řídicí činnosti a na něž je třeba upozornit sbor komisařů.

Výroční zprávy o činnosti obsahují vždy podepsané prohlášení o věrohodnosti, ve kterém generální ředitel nebo vedoucí útvaru ve funkci pověřené schvalující osoby poskytuje záruku, že zpráva ukazuje věrný a poctivý obraz, záruku legality a správnosti finančního řízení všech finančních transakcí v rámci jeho odpovědností, a záruku, že nedošlo k opomenutí významných informací. V případě potřeby obsahuje prohlášení výhrady týkající se vymezených oblastí příjmů a výdajů.

V části 1 výroční zprávy o činnosti poskytuje pověřená schvalující osoba každý rok informace o pokroku při dosahování politických cílů stanovených v plánu řízení, které vycházejí z dostupných údajů v době vykazování. Tyto informace zahrnují vstupy, výstupy, střednědobé výsledky a dlouhodobé dopady. Je třeba rozlišovat mezi povinností Komise předkládat zprávy o pokroku při dosahování cílů politiky a odpovědností za jejich dosažení. Útvary Komise jsou odpovědné za plnění rozpočtu a řízení finančních programů, přičemž musí náležitě zohlednit způsob řízení. Zatímco Komise má zajistit, aby tyto finanční programy vedly k požadovaným účinkům v praxi, vliv na dosahování výsledků a dopadů mají rovněž společní normotvůrci v EU, orgány členských států a řada dalších subjektů na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni. Úspěchy (nebo selhání) politiky vyplývající z iniciativ útvarů Komise navíc závisí i na mnoha vnějších činitelích (sociálních, demografických, ekonomických i environmentálních), které nemohou generální ředitelé ovlivnit.

Komise potvrzuje, že v zájmu zajištění plného souladu s finanční odpovědností za plnění rozpočtu EU by se měla prohlášení o věrohodnosti ve výročních zprávách o činnosti zaměřovat na řízení finančních záležitostí.

V každé výroční zprávě o činnosti se před konečným podepsáním prohlášení o věrohodnosti výslovně potvrdí, že odpovědný(í) komisař(i) byl(i) informován(i) o hlavních aspektech výroční zprávy o činnosti včetně veškerých výhrad, které má pověřená schvalující osoba v úmyslu vznést.

Tato zpráva byla přijata po projednání sborem komisařů dne 11. června 2014. Schválením této souhrnné zprávy, jež vychází z prohlášení o věrohodnosti a výhrad generálních ředitelů a vedoucích útvarů v jejich výročních zprávách o činnosti, přijímá Komise celkovou politickou odpovědnost za řízení rozpočtu EU. V této souhrnné zprávě Komise rovněž stanoví klíčové otázky řízení, jež by měly být řešeny přednostně, a opatření, jež je třeba přijmout k řešení zjištěných nedostatků.

Kromě tohoto shrnutí výsledků řídicí činnosti předloží Komise rovněž shrnutí dosažených výsledků v oblasti výdajových programů. Učiní tak ve výroční hodnotící zprávě o hodnocení financí Unie na základě dosažených výsledků předkládané podle článku 318 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „hodnotící zpráva podle článku 318“). Souhrnná zpráva a hodnotící zpráva podle článku 318 slouží každá konkrétnímu účelu a společně tvoří východisko pro postup udělení absolutoria. Na internetových stránkách Evropské unie naleznete množství dalších informací obecného charakteru. Zúčastněné strany, které požadují podrobnější rozpočtové informace, mohou nahlédnout do zprávy Komise o rozpočtovém a finančním řízení.[2] Občané, kteří hledají obecnější informace o výsledcích dosažených v rámci strategie Evropa 2020, naleznou zprávy o jednotlivých stěžejních iniciativách a výdajových programech[3] na příslušných internetových stránkách.

Komise svým útvarům ukládá, aby zajistily náležité a aktuální informace přizpůsobené potřebám jednotlivých uživatelů a aby v zájmu zefektivnění vykazování dosažených výsledků stanovily, které zprávy jsou zastaralé nebo nadbytečné.

3. 2      Zlepšení rámce Komise pro výkonnost řízení

Hlavními prvky rámce Komise pro výkonnost řízení jsou ex ante stanovení cílů a ukazatelů pro výdajové programy a nevýdajové činnosti v plánech řízení a ex post měření, hodnocení a vykazování dosažených výsledků. Toto takzvané „zrcadlení“ zajišťuje větší objektivitu výkonnostního rámce.

Jak vyplývá ze závazku uvedeného v souhrnné zprávě za rok 2012, usiluje Komise o zlepšení výkonnostního rámce. Tento důležitý posun důrazu umožní zajistit doklady výsledků a dopadů činností EU ve střednědobém až dlouhodobém horizontu.

Komise zvolila postupný přístup. Za prvé zajistila, aby právní základy výdajových programů na období 2014–2020 zahrnovaly soudržnější rámec pro monitorování, hodnocení a podávání zpráv o jejich plnění. Za druhé byly rámce začleněny do plánů řízení generálních ředitelství na rok 2014 a počínaje výroční zprávou o činnosti za rok 2014 a další hodnotící zprávou podle článku 318 budou sloužit jako základ pro vykazování dosažených výsledků. Za třetí se Komise zavázala zlepšit výkonnostní rámec pro „nevýdajové činnosti“[4], a to počínaje řídicími plány na rok 2015.

Kromě toho Útvar interního auditu (IAS) v rámci svého strategického plánu auditu na období 2013–2015 provádí řadu auditů výkonnosti. V roce 2013 provedl Útvar interního auditu 12 auditů, které se převážně zaměřovaly na výkonnost. V průběhu auditů se postupně začala objevovat některá společná zjištění, zejména pokud jde o systémy měření výkonnosti, řízení lidských zdrojů a řízení projektů v oblasti informačních technologií a bezpečnosti v oblasti informačních technologií. Podrobnější informace o auditech výkonnosti budou orgánu příslušnému k udělení absolutoria poskytnuty v rámci zprávy o interních auditech podle čl. 99 odst. 5 finančního nařízení.

Komise rovněž za velmi cenný nástroj pro další rozvoj systému řízení výkonnosti v různých oblastech politiky považuje zvláštní zprávy Účetního dvora.

2.1         Požadavky na výkonnost ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020

V průběhu roku 2013 a na počátku roku 2014 byly prvky monitorování, hodnocení a vykazování stanovené v právních základech jednotlivých programů v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 dále rozpracovány v řadě prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci a v případě Evropských strukturálních a investičních fondů (ESI) byly zapracovány do dohod o partnerství s členskými státy a do operačních programů. Do fondů ESI byly kromě toho začleněny finanční pobídky v podobě výkonnostní rezervy (viz oddíl 2.6).

Všechny výkonnostní rámce pro programy a fondy na období 2014–2020 jsou v souladu se zásadami týkajícími se výkonu zakotvenými ve finančním nařízení. Sem patří přesné a podrobné informace o přidané hodnotě finančních intervencí v letech 2014–2020 a jejich významu z hlediska strategických cílů Komise, cílů odvětvových politik EU a specifických cílů, spolu s kvantitativními a kvalitativními ukazateli pro měření jejich dosažení. Je třeba připomenout, že na stanovení programových cílů a ukazatelů výkonnosti se významně podíleli společní normotvůrci[5].

2.2         Plány řízení

V posledním čtvrtletí roku 2013 a na počátku roku 2014 zapracovaly útvary Komise hlavní prvky výkonnostních rámců pro nové výdajové programy do plánů řízení na rok 2014. Uvedené prvky se skládají z cílů a ukazatelů, a také z ustanovení o monitorování, hodnocení a vykazování v právních základech jednotlivých programů. Zvláštní pozornost byla věnována vytvoření příslušných základních úrovní a dostatečně ambiciózních a realistických milníků a cílů. Kde to bylo vhodné – a vzhledem k časové prodlevě mezi prováděním výdajových programů a jejich očekávanými výsledky – stanovily útvary Komise další interní ukazatele, které jim umožnily ve výročních zprávách o činnosti smysluplně prokázat, že programy plní očekávané výsledky. Kromě toho generální ředitelství odpovědná za řízení programu popsala u každého programu a fondu logiku, jíž se řídí poskytování pomoci (tj. vazby mezi použitými zdroji, vyprodukovanými výstupy a stanovenými cíli). V této souvislosti také vysvětlila, jak jejich plánované akce a výstupy mohou přispět k dosažení cílů programu. Ústřední útvary podpořily přípravu plánů řízení na rok 2014 zejména pořádáním specializovaných setkání věnovaných vzájemnému hodnocení.

Je třeba si uvědomit, že v některých případech se cíle plánů řízení generálních ředitelství týkají společenských problémů, jejichž řešení je dosahováno různými způsoby, jako např. finanční intervencí, koordinací politik, regulačními opatřeními nebo vymáháním práva, a je prováděno na různých úrovních veřejné správy. Oddělení příspěvků jednotlivých generálních ředitelství k dosažení těchto cílů od vlivu vnějších činitelů a účasti dalších subjektů je náročný úkol. Útvary Komise však mají povinnost sledovat dosahování politických cílů Komise a hlavních politických priorit s důrazem na změny, které mají dopad na život občanů EU.

Komise vítá zlepšení plánů řízení pro výdajové činnosti, jež umožňují vhodně odrážet výkonnostní rámce výdajových programů pro období 2014–2020. Komise ukládá svým ústředním útvarům, aby vypracovaly potřebné pokyny pro posílení a měření výkonnosti a vykazování „nevýdajových činností“, jako je tvorba právních předpisů, monitorování a prosazování, vývoj a koordinace politik nebo podpůrné administrativní činnosti. Tyto pokyny by se měly soustředit na výsledky (výkonnost politik), přičemž je třeba prokázat, do jaké míry vlastní zásah ze strany Komise (jeho výkonnost) ovlivnil dosažení cílů nebo k jejich dosažení pomohl.

2.3         Výroční zprávy o činnosti

Výroční zprávy o činnosti jsou důležitým zdrojem informací, zejména pro Evropský účetní dvůr a pro orgán příslušný pro udělení absolutoria. V posledních letech pověřené schvalující osoby prohloubily vykazování, pokud jde o to, jak využily finanční a lidské zdroje, jež jim byly k dosažení politických cílů stanovených sborem komisařů přiděleny a jakou přidanou hodnotu tyto politiky pro společnost EU vytvořily.

Komise se domnívá, že v posledních letech učinila významný pokrok v oblasti vykazování úspěchů politiky – společně s vykazováním výsledků řízení – a že výroční zprávy o činnosti jejích generálních ředitelství obsahují velké množství užitečných informací o politických cílech, dosažených výsledcích a dopadu těchto výsledků na společnost.

Výroční zprávy o činnosti za rok 2014 a následná hodnotící zpráva podle článku 318 budou poprvé obsahovat prvky vykazování pokroku při dosahování cílů nových programů víceletého finančního rámce, i když se budou týkat jen velmi rané fáze realizace programu.

Vedle řady úprav struktury výročních zpráv o činnosti (viz oddíl 0) bylo přijato několik opatření s cílem zajistit vyšší důraz na výkonnost:

- uvedení příkladů snahy o zlepšení účinnosti a hospodárnosti řízení,

- uvedení podrobnějších informací o výkonnosti na základě různých zdrojů, např. hodnocení, studií, auditů a posouzení dopadů,

- uvedení reprezentativních příkladů dokládajících evropskou přidanou hodnotu programů a

- další sbližování plánů řízení s výročními zprávami o činnosti (např. používáním stejných šablon pro vykazování cílů a ukazatelů).

Komise ukládá ústředním útvarům, aby využily těchto zkušeností a zlepšily dokumenty strategického plánování a programování tak, aby – jakmile bude k dispozici dostatek informací – poskytovaly silnější a komplexnější analýzu toho, do jaké míry výdaje EU přispěly k dosahování obecných cílů. Ústřední útvary by měly prošetřit, zda je třeba vytvořit více specializovaných zpráv, nebo zda k tomuto účelu postačí zlepšit stávající nástroje vykazování.

Ústřední útvary zkontrolovaly, zda výroční zprávy o činnosti odpovídají stávajícím pokynům. Potíže se zajištěním souladu s pokyny, s nimiž se potýkala řada útvarů Komise, dokládají potřebu dalších pokynů a další pomoci ze strany ústředních útvarů v oblasti vykazování výkonnosti. Méně než polovina generálních ředitelství například ve výroční zprávě o činnosti uvedla vhodný příklad konkrétních výsledků v rámci výdajových programů. 80 % GŘ uvedlo příklady iniciativy na zlepšení účinnosti a hospodárnosti svých operací, avšak kvalita těchto příkladů se různila.

Komise ukládá ústředním útvarům, aby ve výročních zprávách o činnosti za rok 2014 navrhly individuálnější přístup k vykazování (např. podle „skupin“ útvarů) tak, aby byla jednoznačněji vyjasněna odpovědnost Komise při dosahování politických cílů a aby zprávy obsahovaly informace o iniciativách ke zlepšení účinnosti a hospodárnosti činností.

2.4         Hodnotící zpráva (článek 318 SFEU), celokomisní hodnocení výsledků financování z EU

V červnu 2013 Komise potřetí podala zprávu[6] o svém hodnocení financí EU na základě dosažených výsledků. Záměrem této zprávy, jejíž vypracování stanoví článek 318 SFEU, je poskytnout přehled o pokroku při realizaci programů a o dopadech a výsledcích dosažených díky financování z EU. Zpráva se zabývá programy EU ve všech oblastech politik týkajících se výdajů v rámci víceletého finančního rámce. Vedle výsledků hodnocení byly do zprávy zahrnuty i další informace týkající se výkonnosti.

Komise se snaží tento způsob vykazování neustále zlepšovat. Začlenění zprávy podle článku 318 do cyklu strategického plánování a programování si žádá, aby zpráva vycházela z informací o hodnocení ve výročních zprávách o činnosti, což současně vyžaduje větší důraz na hodnocení v části 1 výročních zpráv o činnosti. Toto začlenění také zajišťuje, že výkonnostní ukazatele a cíle budou odpovídat ukazatelům a cílům v ostatních dokumentech strategického plánování a programování.

Jednotlivá hodnocení poskytla užitečné informace o úspěších politiky vykazovaných v těchto zprávách. Ne všechna hodnocení však přímo vyhovují potřebám výročních zpráv o činnosti, protože např. časový rámec, který pokrývají, nemusí odpovídat danému roku.

Komise ukládá svým útvarům, aby v rámci svých monitorování a hodnocení posílily hlediska související s výkonností (tj. výsledky a dopady), a zlepšily tak vykazování výkonnosti v hodnotící zprávě.

2.5         Vykazování týkající se strategie Evropa 2020 a přidané hodnoty rozpočtu EU

Komise přijala několik opatření, aby prokázala význam kvality vynakládání finančních prostředků a přidanou hodnotu rozpočtu EU. Například souhrnnou zprávu o přidané hodnotě výdajů EU předložila na podporu svých návrhů programů nové generace v rámci příštího víceletého finančního rámce.[7] Kromě toho všechny právní návrhy nových výdajových programů nebo fondů obsahují posouzení jejich přidané hodnoty a jejich příspěvku ke strategii Evropa 2020.

2.6         Přidělené rozpočtové prostředky podle jednotlivých členských států a výkonnostní rezervy

U nového víceletého finančního rámce bude další pobídkou k dosažení cílů nově vytvořený mechanismus výkonnostní rezervy v rámci fondů ESI. Výkonnostní rezerva tvoří 6 % z celkového přídělu v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a společných řídicích opatření v oblasti námořní a rybářské politiky. Členské státy a regiony budou muset předem oznámit, jakých cílů chtějí prostřednictvím dostupných zdrojů dosáhnout, a přesně určit, jak budou měřit pokrok. To bude vyžadovat pravidelné sledování a návazné kroky v souvislosti se způsobem využívání finančních prostředků. Rezerva bude přidělena pouze programům a prioritám, které podle konečného hodnocení výkonnosti – prováděného Komisí v roce 2019 – dosáhnou stanovených milníků. Díky tomu bude možné se více zaměřit na výkonnost a plnění cílů strategie EU pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a na specifické cíle fondů.

4. 3      Zlepšení kvality výročních zpráv o činnosti

3.1         Posouzení Účetním dvorem

Ve své zprávě za rok 2012 Účetní dvůr přezkoumával výroční zprávy o činnosti za rok 2012. Připomínky se obecně týkaly potřeby soudržnějšího přístupu ke stanovení rozsahu a množství výhrad, zejména pokud jde o výši rizikové částky a míru zbytkových chyb. Komise mezitím učinila konkrétní kroky umožňující stanovení (viz příloha 2) a odhad (viz oddíl 0) rizikové částky soudržným a srovnatelným způsobem ve všech generálních ředitelstvích.

3.2         Revize struktury výročních zpráv o činnosti

Struktura výroční zprávy o činnosti za rok 2013 prošla zásadními změnami, které pomohou pověřeným schvalujícím osobám plnit požadavky na vykazování podle nového finančního nařízení a které reagují na řadu doporučení auditu.

Během posledních deseti let se zprávy ukázaly být užitečné jak pro interní, tak pro externí zúčastněné strany. V důsledku toho dostává Komise pravidelně žádosti, aby do zpráv zahrnula další údaje a informace. Kde je to možné, revidované pokyny na tyto požadavky reagují, přitom ovšem jednoznačně stanoví, že se jedná o zprávy o řízení určené sboru komisařů a jako takové musí obsahovat závěry týkající se řízení v oblasti dosahování politických a operativních cílů, fungování systémů vnitřní kontroly a v oblasti finančního řízení informace o tom, zda mají pověřené schvalující osoby přiměřenou jistotu, že zdroje přidělené na činnosti byly použity ke stanovenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Informace posuzované ve zprávě musejí uvedené závěry přiměřeně dokládat.

Během přezkumu pokynů bylo značné úsilí věnováno tomu, aby zprávy obsahovaly jen to, co je důležité, a aby byly jasnější a jednotnější napříč jednotlivými generálními ředitelstvími. Cílem je zajistit soulad s předpisy, stručnost, srozumitelnost a soudržnost způsobem, který současně sníží zátěž spojenou s vykazováním.

Pokyny byly důkladně prozkoumány a jiné než podstatné požadavky vypuštěny. Díky tomu je nyní jasný rozdíl mezi povinnými požadavky a pokyny.

Zprávy jsou uspořádány do tří vrstev, které jsou stále podrobnější, aby vyhovovaly odlišným potřebám jednotlivých uživatelů informací:

1)      shrnutí, které stručně a pro neodbornou veřejnost srozumitelně vysvětluje hlavní úspěchy politik a závěry pro řízení týkající se kontroly a věrohodnosti;

2)      hlavní část zprávy, která uvádí prvky, o něž se opírají závěry uvedené ve shrnutí a

3)      přílohy obsahující podrobnější (technické) informace.

Použití šablony s navrženými úvodními odstavci vedlo k podstatně větší přehlednosti a srovnatelnosti napříč jednotlivými generálními ředitelstvími. Shrnutí se ukázala být užitečná zejména jako snadno dostupný zdroj klíčových informací o všech generálních ředitelstvích.

Komise ukládá svým útvarům, aby přijaly opatření k zachování odpovídající úrovně transparentnosti, aniž by přitom byla překročena přiměřená délka výročních zpráv. Ústředním útvarům je dále uloženo, aby je podporovaly a určily osvědčené postupy.

3.3         Posílený proces vzájemného hodnocení

V rámci snahy o další zlepšování se ústřední útvary od rané fáze snaží podporovat generální ředitelství při vypracování návrhu výročních zpráv o činnosti. Projednávají s nimi klíčové otázky a v případě potřeby jim poskytují poradenství. Vzájemná hodnocení se ukázala být účinnou platformou ke sdílení stanovisek k formulaci průřezových otázek a řešení nedostatků. Na těchto rozpravách se aktivně podílel Útvar interního auditu a poskytl včasnou zpětnou vazbu k návrhům výročních zpráv o činnosti.

3.4         Nákladová efektivnost kontrol

Revidované finanční nařízení[8] obsahuje nová ustanovení, která požadují, aby pověřené schvalující osoby braly při přípravě systémů vnitřní kontroly v úvahu rizika a nákladovou efektivnost[9] (čl. 66 odst. 2 finančního nařízení), a určují četnost a intenzitu kontrol (článek 49 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení). Pověřené schvalující osoby mají nyní rovněž povinnost ve výroční zprávě o činnosti uvádět poměr celkových nákladů a přínosů kontrol (čl. 66 odst. 9 finančního nařízení).

Primárním účelem posouzení nákladové efektivnosti kontrol je podpořit rozhodování v rámci řízení přípravy návrhu kontrolních systémů a přidělování souvisejících zdrojů. Kontrolní strategie a systémy by měly zajišťovat vyšší intenzitu a četnost kontrol v rizikovějších oblastech i důslednou přidanou hodnotu kontrol.

Ústřední finanční služba Komise pomáhá pověřeným schvalujícím osobám v rámci celé Komise rozvinout přístup ke kontrolám diferenciovaný na základě rizik. Na podporu provádění tohoto přístupu účinným způsobem zřídila pracovní skupiny a poskytuje pokyny k revizi strategií vnitřní kontroly, šablony a příklady, jak stanovit a vypočítat potřebné ukazatele nákladové efektivnosti pro čtyři hlavní režimy výdajů a řízení. Všechny výroční zprávy o činnosti obsahují kontrolní strategie v souladu s navrhovanou strukturou tak, aby bylo možné:

- vytvořit přímou vazbu mezi riziky a kontrolami,

- stanovit kritéria pro přizpůsobení četnosti a intenzity kontrol rizikům a

- vypracovat ukazatele pro hodnocení účinnosti a účelnosti kontrol.

Využití těchto informací k úpravě intenzity a četnosti kontrol podle rizika však bude ještě vyžadovat další úsilí. Významné rozdíly jsou patrné, pokud jde o tvorbu ukazatelů pro kontrolu nákladové efektivnosti. Důvodem je zejména absence systematického zaznamenávání výsledků kontroly a problémy při odhadování přínosů kontroly.

Komise vítá úsilí o přezkum strategie vnitřních kontrol, jehož cílem je zajistit, že kontroly budou účinné a nákladově efektivní. Útvary Komise by měly i nadále přizpůsobovat intenzitu kontrol rizikům, kterým čelí, a to způsobem, který bude zohledňovat jejich vliv na dosažení cílů politiky. Komise dále ukládá generálnímu ředitelství pro rozpočet, aby i nadále vyvíjelo další pokyny a stanovilo určitý počet ukazatelů nákladové efektivnosti, které by mohly být používány napříč Komisí, a aby přesněji vymezily metodiku, která se používá k jejich výpočtu.

5. 4      Záruky věrohodnosti získané na základě výročních zpráv o činnosti a výhrad generálních ředitelů

Komise po přezkoumání výročních zpráv o činnosti, a zejména prohlášení pověřených schvalujících osob, s přihlédnutím k jejich výhradám konstatuje, že všechna poskytují záruku přiměřené věrohodnosti, pokud jde o použití zdrojů na účely, na které byly určeny, dodržování zásad řádného finančního řízení a o skutečnost, že použité kontrolní postupy poskytují nezbytné záruky v souvislosti s legalitou a správností podkladových operací.

4.1         Počet výhrad a rizikové částky

Počet výhrad ve výročních zprávách o činnosti klesl z 29 v roce 2012 na 21 v roce 2013. Byly vzneseny tři[10] nové výhrady a jedenáct jich bylo staženo.[11] Čtyři výhrady byly vzneseny „z důvodu ochrany dobré pověsti“, přičemž dalších sedmnáct se týká legality a správnosti finančních operací.

Počet výhrad není ukazatelem počtu nebo rozsahu problémů, které útvary řeší, protože jediný problém se může týkat programů řízených několika útvary a může vést k neúměrně vysokému počtu vyjádřených výhrad.[12] Také povaha a rozsah příčin či omezení bývají málokdy srovnatelné. Vzhledem k tomu, že zrušené výhrady souvisely s výdajovými aktivitami s nižšími objemy finančních prostředků, nižší počet výhrad nevedl ke snížení rozsahu rizika nebo rizikové částky[13]. Naopak jak rozsah, tak finanční expozice výhrad v roce 2013 vzrostly.

Pověřené schvalující osoby uvedly hlavní důvody pro své výhrady a stanovily nápravná opatření k jejich řešení. Příloha č. 1 k této zprávě poskytuje kvantifikovaný přehled výhrad a následující tabulka uvádí rizikovou částku (3 807 milionů EUR) té části výdajů, na které se vztahuje výhrada (v rozsahu 129 149 milionů EUR).

Tabulka výhrad za rok 2013 – rozsah rizika a výše rizikové částky (v milionech EUR)[14]

Oblast || Celkové výdaje || Rozsah || Riziková částka

Zemědělství || 58 227 || 58 051 || 1 888

Soudržnost || 58 912 || 57 723 || 1 506

Mezisoučet pro sdílené řízení || 117 139 || 115 774 || 3 394

|| || ||

Vnější pomoc || 6 383 || 3 768 || 126

Výzkum || 11 539 || 6 291 || 180

Ostatní vnitřní politiky || 4 217 || 354 || 8

Administrativa || 5 488 || 0 || 0

Mezisoučet pro přímé/nepřímé řízení || 27 626 || 10 412 || 314

Celkový rozpočet EU || 144 766 || 126 186 || 3 708

ERF || 2 963 || 2 963 || 99

Celkem || 147 729 || 129 149 || 3 807

Finanční výhrady jsou vznášeny, pokud riziková částka překročí 2% práh významnosti. Zbývající část výdajů, která není zahrnuta mezi výhradami, však může rovněž zahrnovat případy neplnění. Riziková částka u těchto výdajů bez výhrad však nebude vyšší než 2 %, a proto v roce 2013 dosahuje nejvýše 372 milionů EUR[15].

Z tohoto důvodu je Komise přesvědčena, že maximální celková riziková částka pro všechny výdaje za rok 2013 (rozpočtu EU a ERF), včetně obou rizikových částek u výdajů, na které se vztahují výhrady, a výdajů, na které se výhrady nevztahují, je nižší než 4 179 milionů EUR (3 807 milionů EUR + 372 milionů EUR), což odpovídá 2,8 %[16] všech čerpaných výdajů.

V roce 2013 provedla Komise v souladu s finančním nařízením a odvětvovými předpisy finanční opravy a získala zpět částky ve výši 3 362 milionů EUR, což představuje 2,3 % plateb z rozpočtu EU. Pokles oproti roku 2012 (4 419 milionů EUR) je způsoben rozsáhlým případem (který tvořil 49 % z celkové částky finančních oprav provedených v roce 2012) souvisejícím s finančními opravami ve výši 1,8 miliard EUR v roce 2012 z programů Fondu soudržnosti v letech 2000–2006 ve Španělsku. Výsledný pokles v roce 2013 o 34 % provedených finančních oprav (z 3 742 milionů EUR na 2 472 milionů EUR) byl jen částečně kompenzován zvýšením zpětně získaných částek o 31 % v roce 2013 (z 678 milionů EUR na 890 milionů EUR).

Vzhledem k tomu, že kontroly a audity podle článku 59 finančního nařízení, včetně následných kontrol ze strany Komise a členských států, jsou víceleté, musejí být v zájmu smysluplnější představy o významu a účinnosti nápravných mechanismů uplatňovaných Komisí a členskými státy a jejich dopadu na zbytkovou rizikovou částku použity kumulativní údaje. Z následujících ukazatelů jednoznačně vyplývá rostoucí tendence finančního dopadu nápravného působení systémů dohledu a kontroly Komise za posledních pět let. Celková částka finančních oprav a zpětně získaných prostředků v roce 2013 (3 362 milionů EUR) je o 632 milionů EUR vyšší než průměrná výše těchto částek v letech 2009–2013 (2 730 milionů EUR). V období 2009–2013 představovala průměrná výše finančních oprav a zpětně získaných částek 2,13 % z průměrné výše plateb z rozpočtu EU, zatímco v období 2009–2012 se jednalo o 2,07 %.

4.2         Příjmy

Obavy ohledně spolehlivosti prohlášení týkajících se tradičních vlastních zdrojů belgických orgánů byly řešeny prostřednictvím zlepšených vnitřních kontrol. Díky tomu mohla generální ředitelka pro rozpočet zrušit výhradu týkající se nedostatečné záruky věrohodnosti, pokud jde o spolehlivost belgických celních a účetních systémů.

4.3         Správní výdaje

GŘ pro lidské zdroje a bezpečnost vzneslo výhradu z důvodu ochrany dobré pověsti na základě nálezu Evropského účetního dvora v roční účetní závěrce evropských škol za rok 2012 a odhalení nesrovnalostí spojených s možným podvodem souvisejícím s jednou ze škol. GŘ pro lidské zdroje a bezpečnost již přijalo opatření v rámci stávajícího rámce správy, např. trvale prosazuje bezodkladné plnění doporučení Účetního dvora a Útvaru interního auditu, zejména pokud jde o nový účetní systém (SAP). Kromě toho využije revize finančního nařízení evropských škol, aby navrhlo způsob přepracování systému odpovědnosti evropských škol.

Komise Generálnímu ředitelství pro lidské zdroje a bezpečnost ukládá, aby pomohlo posílit kontrolní postupy a zlepšit celkové prostředí kontrol v evropských školách tím, že bude i nadále prostřednictvím správní rady prosazovat, aby školy přijaly nezbytná rozhodnutí a opatření. Školy musí navázat na doporučení Evropského účetního dvora a Útvaru interního auditu, zejména pokud jde o nový účetní systém.

4.4         Zemědělství a rozvoj venkova, životní prostředí, rybolov a zdraví

Generální ředitel pro zemědělství a rozvoj venkova vznesl novou výhradu týkající se tržních opatření financovaných z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) pro různé režimy podpory v devíti členských státech (v Rakousku, České republice, Francii, Itálii, Nizozemsku, Polsku, Španělsku, Švédsku a ve Spojeném království). Riziková částka odpovídá 7,43 % vyplacených výdajů. U většiny dotčených opatření zjistila Komise nedostatky během auditu na místě. V ostatních případech (organizace producentů v Nizozemsku a programy mléko do škol ve Francii a Švédsku) byly výhrady vzneseny na základě vysoké míry chyb hlášených platební agenturou nebo certifikačním orgánem. Ve všech případech již byla určena nezbytná nápravná opatření, která byla sdělena dotčeným členským státům.

Generální ředitel trval na své výhradě týkající se přímých plateb z EZZF, a to s ohledem na 20 platebních agentur v šesti členských státech (Španělsko (15), Francie, Spojené království (Anglie), Řecko, Maďarsko a Portugalsko). Riziková částka odpovídá 2,34 % vyplacených výdajů. Vzhledem k tomu, že nedostatky odhalila samotná Komise, nezbytná nápravná opatření již byla určena a oznámena příslušným členským státům.

Generální ředitel trval na své výhradě týkající se výdajů z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), a to s ohledem na 31 platebních agentur v 19 členských státech (v Belgii, Bulharsku, na Kypru, Německu (2), Dánsku, Španělsku (6), Finsku, Francii (2), Spojeném království (2), Řecku, Maďarsku, Irsku, Itálii (5), Lucembursku, Nizozemsku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku a Švédsku). Riziková částka odpovídá 5,12 % vyplacených výdajů. Vzhledem k tomu, že nedostatky odhalila samotná Komise, nezbytná nápravná opatření již byla určena a oznámena příslušným členským státům.

Generální ředitel rovněž vznesl novou výhradu k výdajům v Turecku z nástroje pro předvstupní pomoc na rozvoj venkova (IPARD). Riziková částka odpovídá 5,46 % celkových výdajů z nástroje IPARD.

Generální ředitelka pro námořní záležitosti a rybolov trvala na své výhradě týkající se řídicích a kontrolních systémů Evropského rybářského fondu (EFF) (s ohledem na způsobilost vykázaných výdajů pro šest členských států (Českou republiku, Dánsko, Španělsko, Finsko, Nizozemsko a Spojené království). Platby v souvislosti s šesti dotčenými programy jsou nebo budou přerušeny. Pro každý z uvedených případů bude vypracován akční plán obsahující opatření k nápravě nedostatků, které byly důvodem vysoké míry chyb, a příslušné časové rámce. Platby budou obnoveny až poté, co tyto problémy budou uspokojivě vyřešeny. Riziková částka těchto šesti programů s vysokou mírou chyb činí celkem jen 1,91 % z celkových plateb z EFF.

4.5         Regionální politika, energetika a doprava

Generální ředitel pro regionální a městskou politiku trval na svých dvou výhradách. Hlavní výhrada se týká systémů řízení a kontroly Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) / Fondu soudržnosti / nástroje předvstupní pomoci (NPP) v období 2007–2013 provedené v roce 2013, a to v souvislosti s 68 operačními programy v 15 členských státech (v Rakousku, Belgii, Bulharsku, České republice, Německu, Estonsku, Španělsku, Maďarsku, Itálii, na Maltě, v Nizozemsku, Polsku, ve Slovinsku, na Slovensku a ve Spojeném království), pěti programy evropské územní spolupráce a dvěma programy NPP. Riziková částka odpovídá 2,66 % z plateb z EFRR/FS a NPP uskutečněných v roce 2013. Další výhrada se týká systémů řízení a kontroly EFRR / Fondu soudržnosti na období 2000–2006 provedené v roce 2013, a to v souvislosti s pěti operačními programy v Itálii a v Irsku, a v případě Fondu soudržnosti (odvětví dopravy) v Polsku a Rumunsku, kterými však nebyly dotčeny žádné konečné platby v roce 2013.

V jednotlivých případech byla přijata nebo naplánována konkrétní opatření, včetně:

- varování, aby se zabránilo předkládání žádostí o platby u nezpůsobilých výdajů,

- pozastavení lhůt pro platby,

- zahájení opravných postupů, pokud se Komise domnívá, že vnitrostátní orgány neprovedly dostatečné kontroly před ukončením projektů,

- doplňkového poradenství a podpory pro vnitrostátní orgány,

- vzájemného hodnocení auditů, která ověří schopnost vnitrostátních auditorů plnit své povinnosti,

- aktualizování plánů auditu s trvalým důrazem na audity založené na analýze rizika a

- sledování provádění schválených akčních plánů nápravných opatření v návaznosti na přerušení/pozastavení plateb.

Pokud jde o programové období 2000–2006 byla v jednotlivých případech přijata nebo naplánována konkrétní opatření, včetně:

- zahájení postupů finančních oprav v rámci postupu uzavření a

- požádání orgánů, aby před ukončením projektů provedly další kontroly.

4.6         Zaměstnanost a sociální věci

Generální ředitel pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování trval na dvou výhradách v souvislosti se závažnými nedostatky v klíčových aspektech systémů řízení a kontroly uvedených operačních programů. Hlavní výhrada je výhrada finanční a týká se Evropského sociálního fondu (ESF) v období 2007–2013 za rok 2013, a to v souvislosti s 36 operačními programy v 11 členských státech (Belgii, České republice, Francii, Německu, Irsku, Itálii, Polsku, Rumunsku, na Slovensku, ve Španělsku a Spojeném království). Riziková částka za období 2007–2013 odpovídá 2,4 % plateb uskutečněných v rámci ESF za rok 2013.

Další výhrada je výhradou z důvodu ochrany dobré pověsti a týká se ESF na období 2000–2006 z roku 2013, a to s ohledem na šest operačních programů ve čtyřech členských státech (Francii, Itálii, ve Švédsku a Spojeném království). Pokud jde o programové období 2000–2006 neexistuje žádné finanční riziko, protože konečné platby se provedou až po vyřešení všech problémů a po dosažení dohody s členskými státy ohledně výše finanční opravy. Komise přijala nebo připravuje konkrétní opatření pro každý dotčený program, aby získala záruku, že byla požadovaná nápravná opatření provedena.

Kromě důsledné politiky přerušení a pozastavení plateb v zájmu ochrany zdrojů EU Komise v rámci jednání o dohodách o partnerství a operačních programech pro programové období 2014–2020 aktivně prosazuje výhody používání zjednodušeného vykazování nákladů pro ESF.

Vzhledem k tomu, že třetina výhrad v rámci operačních programů se stále týká Španělska, bude v úzké spolupráci se španělskými orgány vyvinut specificky cílený akční plán, který bude řešit konkrétní zjištěné problémy.

GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování bude také pozorně sledovat, jak Rumunsko provádí opatření, která jsou požadována za účelem zlepšení systému řízení a kontroly.

4.7         Vnější vztahy, rozvojová pomoc a rozšíření

Generální ředitel pro rozvoj a spolupráci – EuropeAid trvá na své obecné výhradě, tedy výhradě týkající se všech cyklů činností a řízení, protože celková míra zbytkových chyb, pokud jde o legalitu a správnost podkladových transakcí v roce 2013, byla 3,35 %. Na základě výhrady z roku 2012 byl vypracován akční plán. Realizace tohoto akčního plánu již probíhá a řeší také opakované výhrady.

4.8         Výzkum a jiné vnitřní politiky

Třetina výhrad ve výročních zprávách o činnosti za rok 2013 se týká sedmého rámcového programu pro výzkum (FP7). Důvodem je skutečnost, že na provádění programu se podílí šest různých generálních ředitelství a dvě výkonné agentury. Vzhledem k tomu, že zjištěná míra chyb společného reprezentativního auditního vzorku na konci roku 2013 činila 4,14 %, všechny příslušné pověřené schvalující osoby trvají na svých výhradách. Výjimku tvoří pouze Výkonná agentura Evropské rady pro výzkum (ERCEA) a Výkonná agentura pro výzkum (REA), a to s ohledem na dvě konkrétní podoblasti (projekty „Myšlenky“ a „Lidé“), které mají zvýhodněné profily a jednodušší způsoby poskytování grantu, díky čemuž je míra chyb u programu nižší než průměr.

Ředitel agentury REA vznesl výhradu vztahující se ke konkrétní podoblasti malých a středních podniků (projekty malých a středních podniků), protože dle jeho soudu může míra zbytkových chyb v důsledku poměrně vyššího rizikového profilu dosahovat až 14 %.

Zjednodušující opatření zavedená v roce 2011 měla na míru chyb kladný dopad. Komise se však domnívá, že možnosti zjednodušení pravidel pro sedmý rámcový program byly vyčerpány.

Komise ukládá útvarům, které jsou pověřené řízením sedmého rámcového programu pro výzkum, aby zachovaly opatření ke snížení míry chyb, například poskytování pokynů a zpětné vazby účastníkům a auditorům vydávajícím osvědčení, a předcházely tak výskytu chyb. Kontroly a audity by měly pokračovat způsobem, který zajistí rovnováhu mezi legalitou a správností a dalšími cíli, jako jsou přitažlivost a úspěšnost výzkumné politiky EU, konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni, vědecká excelence, podpora zapojení malých a středních podniků a omezení nárůstu nákladů na kontroly.

Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) trvá na své výhradě k programu celoživotního učení, jelikož míra zbytkových chyb je stále vyšší než 2 % (3,04 %). Agentura analyzuje nejčastější chyby a – pokud je to nutné – přijímá další opatření, přičemž zohledňuje náklady a přínosy případných nápravných opatření. Povinné používání osvědčení o auditu ze strany příjemců by spolu se zlepšenou komunikací o finančních závazcích mělo u projektů realizovaných v posledním roce stávajícího programového období, tj. v roce 2013, umožnit dosažení 2% prahu významnosti. Podle odhadu ředitele agentury EACEA, bude vzhledem k míře chyb za celé programové období 2007–2013 programu celoživotního učení třeba zachovat výhradu ještě několik let.

Generální ředitel pro oblast klimatu trvá na své obecné výhradě z důvodu ochrany dobré pověsti týkající se přetrvávajících závažných nedostatků v bezpečnosti v registrech systému EU pro obchodování s emisemi (ETS). Po organizovaném kybernetickém útoku na některé vnitrostátní registry v období mezi listopadem 2010 a lednem 2011 a krádeži značného počtu povolenek byly odhaleny závažné a systémové nedostatky v příslušném zabezpečení. Jeden provozovatel podal proti Komisi stížnost u Evropského soudního dvora pro krádež povolenek. To vedlo ke stanovení podmíněného závazku ve výši 16,2 milionu EUR na účtech GŘ pro oblast klimatu. Řízení u soudu stále probíhá. I když v letech 2012 a 2013 nebyly zaznamenány žádné bezpečnostní incidenty, Komise pokračuje ve zlepšování úrovně zabezpečení. „Prohlášení o bezpečnosti“, které na konci ledna 2013 společně vydalo GŘ pro oblast klimatu a GŘ pro informatiku zahrnuje akční plán navrhující pět dodatečných bezpečnostních opatření, která mají řešit současně šest stanovených podnikatelských rizik. Včasné a úspěšné zavedení akčního plánu do roku 2015 by poskytlo přiměřenou jistotu, že zbytkové riziko úspěšného kybernetického útoku je omezeno na přijatelně nízkou úroveň.

Generální ředitelka pro zdraví a spotřebitele potvrdila platnost své výhrady týkající se přesnosti žádostí o uhrazení nákladů členských států (míra zbytkových chyb v roce 2013 činila 2,3 %) v rámci programů eradikace a monitorování nákaz zvířat spadajících do oblasti politiky potravin a krmiv. Generální ředitelství už přijalo řadu zmírňujících opatření ke snížení míry chyb v této oblasti. Pro veterinární programy zahájené dne 1. ledna 2011 byla rozhodnutím Komise zavedena přesnější a restriktivnější definice způsobilých výdajů. Použití jednotkových nákladů u programů na léta 2012 a 2013 pomůže omezit chyby v žádostech o uhrazení nákladů. Očekává se, že dalšího snížení míry chybovosti bude dosaženo prostřednictvím kumulativního účinku všech opatření, pravděpodobně pod práh 2 %.

6. 5      Záruka věrohodnosti na základě činnosti Útvaru interního auditu

Výbor pro pokrok v oblasti auditu (APC) informoval sbor komisařů o otázkách auditu včetně otázek, které se týkaly celé Komise. Zpráva o interních auditech Komise za rok 2013[17] informovala o pokroku při provádění doporučení Útvaru interního auditu. Do konce roku 2013 bylo provedeno 79 % doporučení přijatých v období 2009–2013. Z „velmi důležitých“ nebo „závažných“ doporučení vydaných v období 2009–2013 došlo k prodlení delšímu než 6 měsíců (oproti lhůtě stanovené v původním akčním plánu) pouze u deseti „velmi důležitých“ doporučení (2,3 %). K prodlení došlo rovněž v provádění tří „velmi důležitých“ doporučení vydaných před rokem 2009. Všechna „závažná“ doporučení byla provedena. Výbor pro pokrok v oblasti auditu byl vždy informován, pokud při provádění „velmi důležitých“ nebo „závažných“ doporučení došlo k prodlení delšímu než šest měsíců. Následné kontroly Útvaru interního auditu potvrdily, že doporučení jsou obecně prováděna uspokojivě a kontrolní systémy útvarů, kde byl audit proveden, se zlepšují. Útvar interního auditu „uzavřel“ 96 % doporučení sledovaných během tohoto období.

Interní auditor Komise předložil celkové stanovisko, které vychází především z práce vykonané útvary interního auditu a zaměřuje se na finanční řízení. Interní auditor Komise je toho názoru, že Komise zavedla postupy správy, řízení rizik a vnitřní kontroly, které jsou dostatečnou zárukou přiměřené věrohodnosti, pokud jde o dosažení jejích finančních cílů. Celkové stanovisko obsahuje výhrady vyjádřené pověřenými schvalujícími osobami ve výročních zprávách o činnosti. Kromě toho doplnil interní auditor odstavec „zdůraznění“, ve kterém upozorňuje na tři problémy, které vyžadují zvláštní pozornost:

1)    pokud jde o vykazování nákladové efektivnosti kontrol ve výročních zprávách o činnosti (viz oddíl Error! Reference source not found. výše), interní auditor navrhuje, aby byly pokyny dále zpřesněny tak, aby mohly útvary zřetelněji ukázat, že kontroly jsou účinné a přiměřené a že nedostatkové zdroje jsou používány cíleně a přiměřeně;

2)    interní auditor uznává pokrok ve způsobu, jakým jsou ve výročních zprávách o činnosti formulovány a předkládány míry zbytkových chyb, zejména pokud jde o strukturální fondy, výzkum, zemědělství a rozvoj venkova. Domnívá se, že je nezbytné, aby generální ředitelství nadále prokazovala, že míry zbytkových chyb jsou spolehlivé a dobře podložené. Pokud jsou používány informace o míře chyb a finančních opravách poskytnuté členskými státy, generální ředitelství by měla prostřednictvím své kontrolní a auditní činnosti přijmout veškerá přiměřená opatření, aby ověřila jejich správnost. Dále musí GŘ zajistit, aby jejich vlastní nápravná opatření byla v praxi uplatňována důsledně a

3)    v rámci svých auditů v roce 2013 týkajících se práce Výkonné agentury pro konkurenceschopnost a inovace (EACI)[18] a Výkonné agentury pro výzkum dospěl Útvar interního auditu k významným zjištěním ohledně kontrolních strategií a systémů a nastínil odpovídající opatření, která mají být přijata.

Ve víceletém finančním rámci na léta 2014–2020 bude více úkolů přeneseno na výkonné agentury. Rostoucí operační výdaje a větší rozsah povinností bude od agentur vyžadovat, aby odpovídajícím způsobem posílily své systémy vnitřní kontroly, aby byly schopny čelit budoucím problémům a plně řešit riziko chyb v podkladových transakcích.

Pokud jde o kapacitu víceletých systémů dohledu a kontroly v oblasti finančních oprav, interní auditor Komise uvádí, že lze rozumně předpokládat, že s platbami provedenými v roce 2013 budou spojeny srovnatelné průměrné roční úrovně finančních oprav a zpětně získaných částek jako v posledních čtyřech letech. V důsledku toho jsou finanční opravy a zpětně získané částky považovány za dostatečně velké z hlediska ochrany rozpočtu jako celku a po celou dobu.

Souhrnná zpráva o činnosti interního auditora bude předložena orgánu příslušnému k udělení absolutoria v souladu s čl. 99 odst. 5 revidovaného finančního nařízení.

7. 6      Problém sdíleného řízení

V rámci sdíleného řízení mají členské státy povinnost zavést a udržovat spolehlivé řídicí a kontrolní systémy. V souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU a novým finančním nařízením sdílené řízení rovněž znamená sdílenou odpovědnost mezi Komisí a členskými státy. Podle výroční zprávy Evropského účetního dvora za rok 2012 mohly vnitrostátní orgány zjistit a opravit zhruba dvě třetiny zjištěných chyb.

6.1         V zájmu ochrany rozpočtu EU by měly orgány členských států u všech programů maximálně využívat všech dostupných nástrojů, aby zabránily chybám a plnily své závazky a povinnosti v rámci sdíleného řízení a odstranily zbývající nedostatky v rámci svých řídicích a kontrolních systémů.

Bude zapotřebí přijmout dodatečná vnitrostátní opatření a zaměřit se na nejslabší články v řetězci záruky věrohodnosti, tj. nedostatečné kontroly řídicích a kontrolních systémů na úrovni řídicích/platebních orgánů a agentur, které provádějí neúčinné prvostupňové kontroly, jež mají za následek nespolehlivé výsledky kontroly. Komise posílí svou kontrolní úlohu vůči orgánům členských států s cílem co nejúčinněji zajistit, aby v budoucnu nedocházelo k chybám a výdaje z minulosti byly opraveny. Proto bude Komise pokračovat ve svých opatřeních na budování kapacit. Kromě toho podporuje co nejširší používání zjednodušených platebních režimů, které jsou mnohem méně náchylné k chybám, než tradiční výdajové mechanismy.

Komise vyzývá členské státy, aby prokázaly své odhodlání zlepšit odpovědnost a transparentnost prostřednictvím posílených kontrolních opatření tam, kde je to nezbytné, zejména pokud jde o prvostupňové kontroly prováděné před osvědčením výdajů Komisi, a přijetím jednoznačných pravidel způsobilosti ke snížení rizika výskytu chyb.

Důležitým aspektem řádného finančního řízení je oprava neoprávněně vyplacených částek. V roce 2013 pokračovalo úsilí o uplatňování finančních oprav tam, kde to bylo nutné, zlepšování kvality údajů členských států o finančních opravách a zpětně získaných částkách a na podporu používání osvědčených postupů s cílem zlepšit mechanismy zpětného získávání prostředků na úrovni členských států a EU.

Pokud jde o sdílené řízení, výroční zprávy o činnosti obsahují podrobné informace o opravách provedených členskými státy a oznámených Komisi a také posouzení vnitrostátních systémů kontroly. V oblasti politiky soudržnosti, stejně jako v oblasti zemědělství, členské státy provádějí finanční opravy, které jsou výsledkem jejich vlastní auditní činnosti a auditů EU. Ty se u programového období 2007–2013 oznamují kumulativně s jednoročním zpožděním k 31. březnu, v roce 2013 tedy byly oznámeny opravy za rok 2012. Kromě oprav v souvislosti s audity EU oznámily členské státy také opravy a zpětně získané částky vyplývající z vlastních auditů, a to ve výši 1 411 milionů EUR. Pověřené schvalující osoby však oznámily nejaktuálnější údaje známé ke dni podpisu příslušných výročních zpráv o činnosti.[19]

6.2         Komise zintenzívní svůj rámec a strategii auditu, aby tak napomohla odhalení přetrvávajících nedostatků v systémech členských států, zejména těch, jejichž profily vykazují nejvyšší riziko, pokud jde o provádění programů EU.

Evropský účetní dvůr zjistil, že auditní zprávy členských států, z nichž vychází analýza rizik prováděná Komisí, jsou občas nespolehlivé. I když většina auditních zpráv o členských státech je spolehlivá, Komise se na jejich výsledky nespoléhá nekriticky, ale vždy je hodnotí a vyvozuje závěry ohledně věrohodnosti.

V oblasti zemědělství bude Komise i nadále uplatňovat přístup založený na míře rizika, i když v období 2014–2020 bude přecházet na víceleté strategie auditu s cílem zajistit lepší rovnováhu mezi pokrytím rizik a zeměpisným pokrytím. Žádný členský stát nebude vynechán a v členských státech s vyšším rizikem budou kontroly probíhat intenzivněji. Audity Komise se budou i nadále zaměřovat na kontroly platebních agentur před provedením platby konečným příjemcům. Ve všech případech závažných nedostatků budou členské státy povinny vypracovat a provádět detailní nápravné akční plány a Komise bude sledovat jejich provádění. Této činnosti se bude věnovat nový útvar pro přímé platby a bude také zlepšen systém evidence půdy (LPIS). Pokud nedojde k odpovídající nápravě nedostatků v souladu s akčním plánem, dojde k pozastavení plateb. Nezávisle na tomto opatření (jako součást samostatného postupu schvalování souladu) jsou na ochranu rozpočtu EU uloženy čisté finanční opravy.

V rámci reformy společné zemědělské politiky (v souladu s ustanoveními revidovaného finančního nařízení) budou certifikační orgány muset znovu provést základní kontroly reprezentativního vzorku transakcí na úrovni příjemců a vydat stanovisko o legalitě a správnosti uskutečněných operací, a to počínaje rokem podání žádosti 2014. Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova bude kontrolovat spolehlivost tohoto stanoviska a použije jej jako podklad pro záruku věrohodnosti a doplnění analýzy rizik pro účely vlastního auditu na úrovni základních kontrol. V oblasti politiky soudržnosti, je víceletá strategie auditu Komise pro období 2007–2013, která je každoročně aktualizována na základě posouzení rizika, tvořena dvěma hlavními částmi:

- ověřením (pomocí opětovného provedení vnitrostátního auditu na místě, a to i na úrovni příjemců) toho, do jaké míry se Komise může spolehnout na práci vnitrostátních kontrolních orgánů a na uvedené výsledky auditů a míru chyb, a

- přímým auditem programů nebo orgánů, u nichž Komise dospěla k závěru, že nedostatečně řeší zjištěná vysoká rizika, včetně auditů na místě na úrovni příjemců za účelem potvrzení výsledků cílených auditů systémů.

Nová jednotná auditní strategie na období 2014–2020 odráží modernizaci některých hledisek ročního cyklu finančního řízení a kontroly, který bude nejpozději do 15. února každého roku ukončen předložením schválené účetní závěrky programu, výkazu o správě a řízení a roční souhrnné zprávy, výroku auditora k fungování systémů, legalitě a správnosti výdajů a účtů a příslušné kontrolní zprávy.

Na základě svých rozsáhlých auditů provedených od roku 2009 posuzujících spolehlivost nejdůležitějších kontrolních orgánů (pokrývajících 96 % prostředků) budou GŘ pro regionální a městskou politiku a GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování nadále monitorovat výkonnost orgánů s cílem zajistit, že jejich činnost splňuje požadované standardy. Pokud některé auditní orgány nebudou fungovat dobře, budou od nich vyžadovat plán nápravných opatření a poskytnou jim pokyny a společné metodické nástroje.

Prvostupňové kontroly výdajových prohlášení příjemců ze strany řídicích orgánů / platebních agentur jsou základním kamenem v řetězci záruky věrohodnosti. Prostřednictvím svých vlastních auditů systémů založených na míře rizika (které zahrnují i kontroly příjemců na místě) Komise ověří, že vnitrostátní orgány provádí odpovídající kontroly. Následně Komise sleduje zjištění vyplývající z jejích auditů, dokud nezíská jistotu, že systémové nedostatky byly vyřešeny a napraveny, a uloží finanční opravy za účelem ochrany rozpočtu EU.

6.3         Komise bude nadále uplatňovat pozastavení plateb v případě závažných nedostatků, které stále nebývají řešeny ze strany členských států včas. Bude používat posílený mechanismus pro pozastavení plateb v zemědělství jakožto nový ex-ante nástroj na ochranu rozpočtu EU před nedostatky v kontrolních systémech členských států.

Útvary provádějící transakce v rámci sdíleného řízení oznámily ve svých výročních zprávách o činnosti všechna rozhodnutí o přerušení/pozastavení plateb, včetně údajů o dotčených operačních programech, dotčených členských státech, druhu nedostatků, hlavních skutečnostech, které vedly k přijetí jednotlivých rozhodnutí o přerušení/pozastavení plateb, a dopadu těchto rozhodnutí na rozpočet. Tyto informace představují důležitý rozměr přiměřené věrohodnosti a odpovědnosti.

Po zavedení nového nástroje přerušení pro programové období 2007–2013 se v roce 2013 generální ředitelství, která uplatňují sdílené řízení, formálně rozhodla přerušit běh lhůt pro platby ve 265 případech, jejichž celková hodnota činila 4 930 milionů EUR. V roce 2013 a v prvním čtvrtletí roku 2014 přijal sbor komisařů také 17[20] rozhodnutí o pozastavení plateb v rámci programů na období 2007–2013. Platby nebudou obnoveny, dokud pověřené schvalující osoby nezískají jednoznačné důkazní informace, že důvody pro přerušení a/nebo pozastavení byly odstraněny, že byly provedeny nezbytné finanční opravy a že budoucí výdaje, jež mají být certifikovány Komisi, již nejsou rizikové.

Tato zkušenost v rámci sdíleného řízení potvrzuje účinnost pozastavení plateb jako pobídky pro členské státy k přijetí vhodných nápravných opatření.

6.4         Členským státům, které nezavedou spolehlivé systémy, Komise ukládá finanční opravy. Bude uplatňovat nástroj čistých finančních oprav.

Celkově byla Komise v roce 2013 při zpětném získávání neoprávněně vyplacených částek a provádění finančních oprav velmi aktivní. Jak jednoznačně vyplývá z oddílu 0, chrání dostatečně rozpočet EU před výdaji vynakládanými v rozporu s právními předpisy. Více informací o těchto údajích a nápravných mechanismech v platných právních předpisech lze nalézt v poznámce 6 k účetní závěrce za rok 2013 a ve sdělení Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria a Účetnímu dvoru každý rok v září. Na žádost Evropského parlamentu bude sdělení obsahovat rozpis finančních oprav podle jednotlivých členských států, údaje o čistých finančních opravách, které vedou k účelově vázaným příjmům pro rozpočet EU, a výsledky nápravy ze strany členských států.

Komise bude i nadále spolupracovat s členskými státy, jejichž systémy auditů vykazují trvalé a systémové nedostatky. Kromě toho využívá všech dostupných nástrojů, aby zabránila chybám a ochránila rozpočet EU.

V oblasti zemědělské politiky, včetně rozvoje venkova, se finanční opravy používají všude tam, kde jsou zjištěny nesprávné výdaje. Dalším cílem je nyní zkrácení doby provádění rozhodnutí o čisté finanční opravě. V současné době trvá postup – s řízením o sporných otázkách a dohodovací fází – příliš dlouho. Rychlejší postup[21] by měl vytvořit větší pobídku pro členské státy, aby řešily nedostatky ve svých řídicích a kontrolních systémech včas, i když je třeba zdůraznit, že rozpočet EU je dobře chráněn i tehdy, pokud jsou opravy provedeny pozdě.

U Evropských strukturálních a investičních fondů doplňují nová ustanovení o čistých finančních opravách stávající opravné postupy, kdy členský stát může znovu použít prostředky EU uvolněné pro jiné projekty nebo programy, pokud souhlasí s opravou. U vážných nedostatků zjištěných po předložení roční účetní závěrky však bude Komise uplatňovat opravy, které sníží příděl daného členského státu tak, že opravené částky nebudou moci být znovu použity. Nařízení o společných ustanoveních, které se vztahuje na ESI fondy stanoví jednoznačná pravidla[22] a podmínky pro uplatňování oprav[23]. Je-li zjištěn závažný nedostatek, musí je Komise použít. S ohledem na případné řízení o sporných otázkách s dotyčným členským státem Komise očekává, že opravy budou provedeny během 10 až 12 měsíců od oznámení zjištění.

Komise ukládá svým útvarům, aby zajistily účinný systém pro co nejvčasnější uplatňování čistých finančních oprav v souladu s předpisy pro nové programové období od roku 2016 a aby přijaly opatření k urychlení stávajícího postupu pro schvalování shody v zemědělství.

6.5         Komise bude i nadále poskytovat užitečné statistiky, které napomáhají při důkladné analýze výkonnosti ze strany členských států.

Výroční zprávy o činnosti jsou velmi cenným zdrojem informací pro orgán příslušný k udělení absolutoria, protože transparentním způsobem ukazují, jak Komise dostává své odpovědnosti v oblasti zajišťování legality a správnosti politik v rámci sdíleného řízení na úrovni jednotlivých členských států a programů (v případě politiky soudržnosti) či platebních agentur (v případě zemědělství). Zprávy obsahují odhady míry chyb a zbytkových rizikových částek, rozdělených podle platební agentury/programu a podle členských států. Pomáhají také orgánu příslušnému k udělení absolutoria podrobněji vyhodnotit situaci, protože jakmile členské státy a Komise (u čisté finanční opravy) provedou opravná opatření, stávají se ukazatelem skutečného rizika.

V roce 2013 Komise oznámila výši zpětně získaných částek prostřednictvím finančních oprav a zpětného získávání v průběhu roku 2012. Tyto informace se týkaly preventivních a nápravných opatření, a bylo-li to možné, také jejich dopadu z hlediska zajištění trvalého zlepšení systémů řízení a kontroly, které se odrazilo v míře chyb.

Je třeba také připomenout, že míry zbytkových chyb oznámené útvary Komise se používají k odhadu finanční expozice a jsou odlišné od míry chyb oznámené Evropským účetním dvorem. Hlavním důvodem je to, že se do nich promítají jednotlivé opravné mechanismy, jakmile jsou provedeny.

8. 7      Průřezové problémy a řešení

7.1         Standardy v oblasti vnitřní kontroly

Komise vzala na vědomí „přehled o stavu vnitřní kontroly“ připravený generálním ředitelem pro rozpočet a je potěšena pozitivním vývojem v oblasti provozních postupů.

Komise generálnímu ředitelství pro rozpočet ukládá, aby pokračovalo ve svém úsilí o zjednodušení standardů vnitřní kontroly a o jejich větší zaměření na účelnost a účinnost a aby je odpovídajícím způsobem revidovalo.

7.2         Vliv subjektů pověřených správou prostředků na věrohodnost v jednotlivých fázích

Revidované finanční nařízení zjednodušilo definici režimů a metod řízení tím, že je začlenilo do společného logického rámce, který zahrnuje:

- přímé řízení, pokud jsou finanční prostředky EU převáděny pověřenými schvalujícími osobami příjemcům grantu a zhotovitelům a

- nepřímé řízení neboli sdílené řízení, pokud jsou finanční prostředky EU svěřeny jiným subjektům nebo členskému státu dříve, než jsou převáděny konečným příjemcům.

Nařízení rovněž obsahuje ustanovení pro potenciální vytváření nových subjektů pověřených správou prostředků, kterým pověřené schvalující osoby svěří úkoly plnění rozpočtu v rámci široké škály opatření jako např.:

- křížové pověřování jiných pověřených schvalujících osob,

- provozní rozpočty pro výkonné agentury,

- prostředky pro společné podniky,

- prostředky pro dohody o poskytnutí příspěvku EuropeAid s třetími zeměmi,

- finanční nástroje spravované Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropským investičním fondem (EIF),

- rozpočty prováděné prostřednictvím vnitrostátních agentur a

- mandáty jiných mezinárodních organizací.

V roce 2013 využilo 22 útvarů Komise pomoc orgánů pověřených správou prostředků při plnění rozpočtu prostřednictvím operací v celkové výši 6 572 milionů EUR. Všechny agentury kromě Výkonné agentury pro transevropskou dopravní síť dospěly k závěru, že mají dostatečné informace pro závěry o záruce věrohodnosti.

V souhrnné zprávě za rok 2012 Komise potvrdila, že prohlášení o věrohodnosti se týká všech prostředků přidělených jejím generálním ředitelstvím, a to bez ohledu na to, jaký režim řízení se používá a zda se na pověřený orgán vztahuje samostatný postup udělení absolutoria. Pověřené schvalující osoby by měly zajistit odpovídající dohled, vzít v úvahu všechny negativní výsledky kontrol nebo nedostatky kontrolních systémů a v případě potřeby vznést výhrady.

Generální ředitelství pro rozpočet poskytlo návod, šablony a pokyny pro specializované části a přílohy ve výročních zprávách o činnosti, v nichž mohou útvary popsat svůj dohled a získávání záruky věrohodnosti u subjektů, kterým jako mateřská generální ředitelství svěřila úkoly plnění rozpočtu.

Generální ředitelství pro hospodářské a finanční záležitosti zmínilo především problémy spojené s prováděním pokynů s ohledem na nepřeberné množství specifických ujednání v případě orgánů pověřených správou prostředků vyplývající z několik let starých dohod.

Vzájemná hodnocení návrhu výročních zpráv o činnosti rovněž odhalila nedostatky v předepsané kontrolní strategii. Není zcela použitelná v případech, kdy financování nepokrývá provozní výdaje, ale je určeno výhradně na pokrytí administrativních nákladů orgánů pověřených správou prostředků.

Komise ukládá generálnímu ředitelství pro rozpočet, aby dále rozpracovalo konkrétní pokyny k nejvýznamnějším strategiím vnitřní kontroly pro externí řízení a k osvědčeným postupům dohledových kontrol prováděných mateřskými generálními ředitelstvími a k jejich dokumentaci.

7.3         Strategie Komise proti podvodům (CAFS)

Sdělení o strategii Komise proti podvodům[24] zdůrazňuje potřebu, aby generální ředitelství a útvary posílily své systémy vnitřní kontroly, aby se dokázaly vypořádat s rizikem podvodu. Jedním z klíčových opatření bylo navrhnout a přijmout vlastní strategie pro boj proti podvodům do konce roku 2013.

12 útvarů[25] již plně provedlo svou strategii a ostatní uvedly předpokládané datum plného provedení i opatření, která zbývá dokončit, pokud mohla být zveřejněna, aniž by tím byla ohrožena jejich účinnost. Nebyla vykázána žádná zbytková neřešená rizika.

Oznámené kvantitativní ukazatele vyjadřují počet podezření na podvod předaných Evropskému úřadu pro boj proti podvodům nebo vyšetřovaných tímto úřadem. GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování a GŘ pro zdraví a ochranu spotřebitele rovněž uvádějí jako finanční ukazatele příslušné částky spojené s rizikovějšími finančními operacemi, které vyžadují pečlivé sledování.

Na základě výročních zpráv o činnosti je možné dojít k závěru, že z hlediska provádění „strategie pro boj proti podvodům“ ze strany útvarů, nebyla shledána žádná neřešená rizika, z nichž by vyplývalo, že tento kontrolní cíl není dostatečně splněn, ačkoliv ne všechny jednotlivé strategie už byly plně provedeny.

Opatření v této oblasti (např. analýza konkrétních rizik příjemců, pečlivé sledování vybraných projektů nebo zakázek, jakákoli jiná opatření ke zmírnění rizika podvodu) jsou již uvedena se všemi prvky věrohodnosti, které z nich lze vyvodit, v některých výročních zprávách o činnosti spolu s konkrétními výsledky opatření boje proti podvodům, jež byla přijata během vykazovaného roku. Ta budou prováděna plošně ve všech zprávách za rok 2014.

Komise vítá skutečnost, že většina generálních ředitelství již při vytváření a zavádění strategie proti podvodům dosáhla značného pokroku. Komise svým útvarům ukládá, aby i nadále v rámci posouzení svých vnitřních systémů kontroly uváděly informace o předcházení podvodům.

[1]               Článek 66 finančního nařízení.

[2]              Tato zpráva obsahuje popis cílů dosažených za daný rok v souladu se zásadou řádného finančního řízení (článek 227 prováděcích pravidel k finančnímu nařízení). Podle článku 141 finančního nařízení připraví všechny orgány a instituce, jejichž účetní závěrky musí být konsolidovány, výroční zprávu o rozpočtovém a finančním řízení svých správních výdajů. Zpráva Komise se zabývá operačními výdaji Evropské unie.

3                     Např. roční analýza růstu, národní programy reforem a specializovaný portál strategie Evropa 2020 na adrese http://ec.europa.eu/europe2020/index_cs.htm

[4]               „Nevýdajovými činnostmi“ se rozumí pouze ty činnosti, které kromě správních výdajů nemají žádný výrazný provozní rozpočet.

[5]               Komise shrnula výsledky legislativního procesu týkajícího se víceletého finančního rámce na období 2014 – 2020 ve zvláštním sdělení s názvem „Zjednodušení: závěrečný srovnávací přehled pro VFR na období 2014 – 2020“, COM(2014) 114 final.

[6]               COM(2013) 461 final.

[7]               Zpráva o přidané hodnotě výdajů EU, (SEC(2011) 867).

[8]               Revidované finanční nařízení se začalo používat v lednu 2013.

Finanční nařízení: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

Prováděcí pravidla: nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1)

[9]               Finanční nařízení definuje „kontrolu“ jako jakékoli opatření přijaté za účelem poskytnutí záruky, pokud jde o dosažení cílů vnitřní kontroly. To vyžaduje vytvoření systémů celkových vnitřních kontrol, které pokrývají všechna opatření pro hospodaření s rozpočtovými prostředky, od stanovení potřeb a cílů, které předchází jakýmkoli právním závazkům, až po konečné rozhodnutí o uzavření víceletých programů.

[10]      Nejvýznamnější nová výhrada se týká tržních opatření Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a druhá nástroje pro předvstupní pomoc na rozvoj venkova (IPARD) (obě předložilo Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova). Třetí výhrada byla vznesena z důvodu ochrany dobré pověsti a vztahuje se k problematice odpovědnosti v evropských školách (GŘ pro lidské zdroje a bezpečnost).

[11]      Před zrušením výhrady musí ověřené schvalující osoby prokázat, že nedostatky byly účinně vyřešeny. Zrušené výhrady se týkaly:

– čtyř zbývajících výhrad RP6 (GŘ zodpovědná za výzkum),

– certifikovaných ekologických produktů (GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova),

– finančního nástroje pro orientaci rybolovu (FNOR) (GŘ pro námořní záležitosti a rybolov),

– Evropského energetického programu pro hospodářské oživení (EEPR) (GŘ pro energetiku),

– projektu Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) (GŘ pro vnitřní věci),

– spolehlivosti účetního výkaznictví Evropské kosmické agentury (GŘ pro podniky a průmysl),

– volebních pozorovatelských misí (Služba nástrojů zahraniční politiky) a

– výhrad souvisejících s příjmy k tradičním vlastním zdrojům (GŘ pro rozpočet).

[12]    To platí zejména v oblasti výzkumné politiky, kde se problémy související s řízením rámcových programů týkají šesti generálních ředitelství a dvou výkonných agentur.

[13]             Pojem rizikové částky je definován v příloze 2.

[14]             Pokud není uvedeno jinak, jsou zdrojem pro všechny uvedené údaje v této zprávě předběžné konsolidované účetní závěrky EU za rozpočtový rok 2013 a výroční zprávy o činnosti. V případě nesrovnalostí je použit údaj z prozatímní účetní uzávěrky. Tyto případy jsou výslovně uvedeny.

[15]   372 milionů EUR odpovídá 2 % z rozdílu mezi 147 729 miliony EUR a 129 149 miliony EUR.

[16]                              Chyby by se neměly automaticky považovat za podvod. Chybami se rozumí např. nesprávné vyplnění formuláře nebo nedodržení řádného postupu ve výběrovém řízení. Pouze malá část chyb je způsobena záměrně. Podvodem je úmyslné uvedení nepřesnosti, jež představuje trestný čin. Případy podezření ze spáchání podvodu se systematicky zasílají Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF).

[17]             Čl. 99 odst. 3 finančního nařízení.

[18]             Následně byla přejmenována na Výkonnou agenturu pro malé a střední podniky (EASME).

[19]             V případě zemědělství se informace o finančních opravách a zpětně získaných částkách vztahují k roku dané zprávy.

[20]             Patnáct rozhodnutí o pozastavení bylo přijato v roce 2013 a dvě v prvním čtvrtletí roku 2014. Šest rozhodnutí o pozastavení se týkalo EFRR a 11 ESF.

[21]             Pro další informace viz bod 2.b.

[22]             Závažné nedostatky budou stanoveny s ohledem na (ne)soulad s hlavními prvky řídicích a kontrolních systémů podrobně posuzovaných na základě 18 klíčových požadavků pro všechny programové orgány. Hlavními prvky, které mají být hodnoceny na základě podrobných a komplexních výsledků auditu, jsou:

– odpovídající oddělení funkcí programových orgánů a dohledu nad všemi zprostředkujícími subjekty, které se podílejí na řídicím a kontrolním systému,

– odpovídající výběr operací a účinné ověřování ze strany řídicích orgánů, aby se zabránilo chybám hned na začátku,

– účinná opatření proti podvodům,

– vhodné postupy pro vypracování žádostí o platby a osvědčování úplnosti, přesnosti a věrohodnosti účtů programu pro Komisi a

– účinné audity systémů, operací a účtů.

Slabý soulad nebo nesoulad s jedním z uvedených klíčových požadavků navržených v aktu v přenesené pravomoci, nebo se dvěma či více klíčovými požadavky bude Komise automaticky považovat za závažný nedostatek, což bude mít za následek čisté finanční opravy.

[23]             Akt v přenesené pravomoci rovněž stanoví kritéria, která použije Komise k určení výše paušální opravy (5 %, 10 %, 25 % nebo 100 %). Ta je odvozena od relativního měřítka závažnosti nedostatku, jeho četnosti a rozsahu a výše ztráty pro rozpočet Unie. Akt také stanoví, že paušální částky mohou být zvýšeny na další úroveň v případě opakovaných závažných nedostatků, které jsou důsledkem toho, že programové orgány po uplatnění finanční opravy v předchozím účetním období nepřijaly nezbytná opatření k nápravě systému.

[24]             KOM(2011) 376 v konečném znění, 24. 6. 2011.

[25]             GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova (AGRI), GŘ pro komunikační sítě, obsah a technologie (CNECT), GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (EMPL), GŘ pro vnitřní věci (HOME), GŘ pro spravedlnost (JUST), GŘ pro regionální politiku (REGIO) a Služba nástrojů zahraniční politiky (FPI), Útvar interního auditu (IAS), Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), právní služba, Výbor poradců pro evropskou politiku (BEPA) a Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA).