52014DC0247

I. Souvislosti

EU, její členské státy a další klíčoví partneři uskutečnili řadu činností za účelem zlepšení schopnosti předcházet chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným (CBRN) incidentům a incidentům s výbušninami a chránit občany, instituce a infrastrukturu před takovými incidenty.

Je však nutné vynaložit ještě větší úsilí. Po předložení zpráv o pokroku[1] podle akčního plánu EU v oblasti CBRN[2] a podle akčního plánu na zvýšení zabezpečení výbušnin v roce 2012[3] proběhly rozsáhlé konzultace s členskými státy a jinými zúčastněnými subjekty o tom, jak tyto otázky co nejlépe řešit. Byl vypracován nový program v oblasti chemických, biologických, radiologických, jaderných a výbušných materiálů (CBRNE), který se soustředí na klíčové priority, jež mají být řešeny na úrovni EU.

Ve svých závěrech přijatých dne 11. prosince 2012 Rada „zdůrazňuje potřebu určit oblasti s nedostatečnými bezpečnostními opatřeními a zaměřit se na další společné úsilí o zdokonalení bezpečnosti výroby a zabezpečení skladování chemických, biologických, radiologických, jaderných a výbušných materiálů, manipulace s nimi a jejich přepravy a toto úsilí upřednostnit“. Dále Rada vyzývá Komisi, aby „při vytváření nového programu v oblasti CBRNE používala akční plán EU v oblasti CBRN a akční plán na zvýšení zabezpečení výbušnin jako základ pro vytvoření revidované politiky“[4].

Toto sdělení je prvním krokem při provádění nového programu v oblasti CBRNE. Jeho cílem je dosáhnout pokroku v oblasti odhalování hrozeb CBRNE a zavést účinná opatření pro odhalování a zmírňování těchto hrozeb a rizik na úrovni EU.

II. Širší souvislosti a cíle

II.1 Měnící se hrozba a rizikové prostředí

Ochrana občanů, institucí, infrastruktury a majetku je jedním ze čtyř klíčových pilířů strategie EU pro boj proti terorismu[5]. V přístupu EU k hrozbám v oblasti CBRNE musí být brána v úvahu i strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie[6], přičemž odhalování a zmírňování rizik v oblasti CBRNE je jedním z jejích hlavních cílů.

Nedávný vývoj – jak dokládají zprávy INTCEN[7] nebo Interpolu – zavdává dobrý důvod k domněnce, že hrozba ze strany materiálů CBRN a výbušnin zůstává vysoká a vyvíjí se. Události, jako jsou teroristické útoky v Madridu, Londýně a Moskvě, a bombové útoky během Bostonského maratonu v loňském roce, stejně jako nedávné doporučení džihádistům zaměřovat se na místa, na nichž se shromažďuje velký počet osob[8], ukázaly, jak inovativní a oportunističtí mohou být útočníci a že hrozby pro veřejné akce a bezpečnost ve městech musí být lépe odhalovány. I když teroristé doposud používali spíše běžně dostupné nebo podomácku vyrobené výbušniny, představují vážnou hrozbu i látky CBRN, jako jsou sarin, ricin nebo antrax. Od útoku pomocí chemické látky (sarin) v Tokiu v roce 1995 a pomocí biologické látky (bakterie salmonella) v Oregonu v roce 1984[9] se teroristické skupiny pokusily získat dovednosti k manipulaci s materiály CBRN a jejich používání. Do popředí se tato problematika dostala i po nedávném použití plynu sarinu v Sýrii.

Při stovkách příležitostí ročně dojde ke krádežím a ztrátě materiálů CBRN. Nedávné případy, kdy došlo k zachycení vysoce obohaceného uranu (v Gruzii v roce 2010 a v Moldavsku v roce 2011), ukazují, že obchodování s radiologickými a jadernými materiály je i nadále vážným problémem. Do databáze incidentů a nezákonných obchodů (ITDB) Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) je každý rok hlášeno více než 150 takových případů. Tolik příkladů nezákonného obchodování zdůrazňuje potřebu tvorby účinných protiopatření, která nespočívají pouze ve snaze zabránit nezákonným obchodníkům v přístupu k takovým materiálům, ale opírají se i o účinnou strategii odhalování.

Hrozby mohou také představovat vysoce kvalifikované osoby, které mají přístup k citlivým informacím a materiálům, jako například vedoucí výzkumný pracovník v oblasti obrany proti biologickým zbraním, který prováděl lékařský výzkum pro armádu USA a který údajně uskutečnil útoky antraxem v roce 2001, nebo francouzský vědec z organizace CERN[10], který byl odsouzen, že napomáhal síti al-Káida provést útoky ve Francii.

V poslední době se v EU zintenzivnila debata o radikalizaci. Nejnovější zprávy naznačují, že velké obavy vyvolávají navrácené osoby ze Sýrie. Některé z nich a další radikalizovaní jednotlivci, kteří mají přístup k citlivým oblastem a v takových oblastech pracují, mohou jako zasvěcené osoby využívat důvěrné informace k útokům na kritickou infrastrukturu, například čističku vod, nebo mohou přerušit napájení elektrických drah. Takové hrozby zasvěcených osob mohou mít nadnárodní dopad, a představují tudíž i hrozbu pro bezpečnost EU.

Nedávným příkladem útoku na měkký cíl je bombový útok na Bostonský maraton v roce 2013, kde mladí útočníci použili starou metodu výroby bomby. Tento příklad, stejně jako dřívější útoky na metro a železnici zdůrazňují nutnost zdokonalit odhalování hrozeb.

Ačkoli práce na vnitrostátní úrovni hraje v boji proti terorismu stále zásadní úlohu, je zapotřebí spolehlivé, lépe navržené a přiměřené strategie předvídání budoucích rizik CBRNE a jejich zamezování na úrovni EU, včetně řešení nezákonných metod výroby těchto materiálů, manipulace s nimi, jejich ukrývání a uchovávání.

Je tudíž důležité přijmout aktivní přístup a zavést účinná, přiměřená ochranná opatření, včetně opatření v oblasti prevence, připravenosti a reakce na úrovni EU, za současného dodržování základních práv.

II.2 Úspěchy a probíhající práce na úrovni EU

EU a její členské státy již vynaložily na řešení priorit v oblasti CBRNE velké úsilí. Například vytvoření databázových nástrojů, jako je Evropský systém údajů o bombách (EBDS) a systém včasného varování (EWS), jakož i činnosti Evropské sítě pro odstraňování výbušných zařízení (EEODN). Dalším příkladem je nové nařízení (č. 98/2013) o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, jehož cílem je omezit přístup veřejnosti k nebezpečným prekurzorům.

Vedle výzkumu, školení a zvyšování informovanosti byla provedena celá řada praktických činností s cílem určit a sdílet osvědčené postupy, testovat a zkoušet nová zařízení, rozvíjet pokyny pro osoby působící v praxi apod.

Pokroku bylo dosaženo ve všech oblastech, ale nedávná hodnocení obou akčních plánů v oblasti CBRNE ukázala, že je nutné vyvíjet činnost i nadále, upřednostňovat klíčové oblasti, v nichž se projevuje přidaná hodnota EU, a lépe se na tyto oblasti zaměřovat.

II.3 Nutnost řešit rizika v oblasti CBRNE na úrovni EU

Některá vyšetřování útoků ukázala, že výbušné materiály a prekurzory byly zakoupeny v jednom členském státě a poté byly převezeny do jiného členského státu, kde byly útoky spáchány. Měsíční zprávy zpravodajských služeb Interpolu týkající se CBRNE také obsahují četné příklady pokusů o získání, pašování nebo použití materiálů CBRNE. Útoky s použitím látek CBRN, jako byl případ otravy Alexandra Litviněnka radiologickou látkou, ukázaly, že nebezpečné látky CBRN byly dovezeny do Evropské unie i vyvezeny z ní, aniž to bylo odhaleno. Vážné radiologické nebo jaderné incidenty nebo záměrné šíření biologických činitelů (např. SARS, H1N1 nebo virus slintavky a kulhavky) by mohly mít vážný dopad na lidi a hospodářství v celé Evropě.

Analýza nedostatků v EU při odhalování výbušnin z roku 2012, provedená jako součást akčního plánu pro výbušniny, zdůrazňuje četné nedostatky při odhalování hrozeb v oblasti výbušnin navzdory technologickému pokroku a podtrhuje naléhavou potřebu posílit schopnost EU odhalovat takovéto látky. Zpráva vychází z přezkumu bezpečnostních opatření, zařízení a procesů využívajících nejmodernější technologie a naléhavě nabádá k dalšímu přezkumu a zdůrazňuje potřebu posílit opatření v různých oblastech veřejné bezpečnosti. Na základě této analýzy nedostatků Komise zahájila v roce 2013 i analýzu nedostatků v EU při odhalování nebezpečných látek CBRN.

Hrozby a rizika v oblasti CBRNE jsou společné všem členským státům EU. EU má tudíž výborné předpoklady pro to, aby hrála ústřední roli tím, že bude pomáhat odhalovat a zmírňovat tyto hrozby a že bude zajišťovat, aby: i) byla dávána přednost oblastem nejvážnějších hrozeb, ii) tyto problémy byly řešeny společně, iii) nedocházelo ke zdvojování úsilí a iv) byly maximalizovány úspory z rozsahu a synergické účinky.

EU může přidat hodnotu tím, že bude rozvíjet praktické a účinné nástroje pro osoby působící v praxi, počínaje semináři, materiály s pokyny, odbornou přípravou a zvyšováním informovanosti a konče podporou činností v oblasti výzkumu a zkoušení. Jedním z příkladů je podpora poskytovaná spolupráci (pod záštitou sítě ATLAS) speciálních zásahových policejních jednotek v EU, které jsou školeny a vykonávají operace společně.

III. Nový přístup k odhalování a zmírňování rizik v oblasti CBRNE

Cíli tohoto sdělení je lépe posuzovat rizika, rozvíjet protiopatření, sdílet poznatky a osvědčené postupy, testovat a validovat nová ochranná opatření s hlavním úkolem přijmout nové bezpečnostní normy.

Každá účinná strategie zmírňování se musí zabývat následujícími otázkami:

– účinnost a výkonnost stávajících zařízení a procesů,

– nové nebezpečné látky,

– nové způsoby práce při útocích,

– nové metody ukrývání ve snaze obejít bezpečnostní kontroly,

– nové cíle útoků (měkké cíle, kritická infrastruktura, veřejná místa, jiné oblasti než letectví).

Nový přístup bude zaveden do praxe postupně s ohledem na jednotlivé typy hrozeb a prostředí a jeho cílem bude:

– zlepšit odhalování rizik,

– zlepšit využívání výsledků výzkumu, testování a validace,

– podporovat zvyšování informovanosti, školení a cvičení,

– propagovat iniciativy vedoucí země a spolupracovat s průmyslem a jinými zúčastněnými subjekty v oblasti bezpečnosti,

– brát případně v úvahu vnější rozměr.

V celém procesu je důležité, aby byly do práce zapojeny všechny zúčastněné subjekty, například akademická obec, soukromý sektor nebo orgány civilní ochrany, a aby byla poskytována dostatečná finanční podpora k zajištění náležitého provádění činností a politik v této oblasti. V rámci každého z pěti aspektů uvedených výše budou určena opatření, jejichž hodnota bude zvýšena prací vykonanou Evropskou unií.

III.1 Lepší odhalování

V minulosti vycházela naše strategie předcházení hrozbám obvykle z údajů týkajících se útoků v minulosti. Ochranná opatření byla často zaváděna až po provedení útoků nebo odhalení spiknutí a nejednali jsme dostatečně aktivně při rozvoji účinné strategie odhalování a zmírňování hrozeb.

Účinné strategie odhalování hrozeb lze dosáhnout pouze za předpokladu, že nebezpečné látky a prostředí (letectví, veřejná sportoviště apod.) budou zohledňovány již během jejího vývoje a přezkumu.

Přístupy uplatňované v minulosti, jimiž se snažíme přizpůsobovat bezpečnostní technologie či procesy konkrétní hrozbě, nefungují. Přístupy vycházející z konkrétních rizik musí být brány v úvahu pro každou ochrannou misi, včetně celé řady různých činností určených k účinnému odhalování různých hrozeb. Každé prostředí, které máme v úmyslu chránit, by mělo být pečlivě zanalyzováno a zvažovaná opatření by měla brát v úvahu nejen historické údaje, ale i způsoby zmírňování vznikajících hrozeb.

Každá strategie EU týkající se odhalování by měla vycházet ze zjištěných nedostatků, které byly zdůrazněny v analýze nedostatků v EU při odhalování výbušnin z roku 2012. Nedávné hodnocení také ukazuje, že navzdory významnému pokroku v posledních letech je stále nutné usilovně pracovat, aby byly účinně řešeny nedostatky v technologii odhalování v různých oblastech veřejné bezpečnosti, včetně dopravy. Činnosti se tudíž musí vypořádat se zjištěnými slabými stránkami a musí rozvíjet realistická řešení pro rizika, která zmírňujeme.

Pokud jde o hrozbu CBRNE, mohou specifickou výzvu představovat „zasvěcené osoby“ a jsou nutná další opatření pro hrozby v oblasti CBRN spojená se zasvěcenými osobami. Například jedno z opatření podle akčního plánu v oblasti CBRN žádá, aby se Komise a členské státy snažily zlepšit bezpečnostní prověřování pracovníků. Náležité prověření pracovníků zapojených do celého životního cyklu výbušnin a materiálů CBRN je zásadní pro řešení problematiky hrozeb ze strany zasvěcených osob. Na toto téma byla provedena studie, která doporučuje podniknout kroky pro harmonizaci postupů prověřování pro odvětví CBRNE počínaje přijetím osvědčených postupů pro ověřování spolehlivosti a bezpečnostní prověřování. Jelikož postupy bezpečnostních kontrol spadají do působnosti členských států, bude s nimi Komise při řešení těchto otázek úzce spolupracovat.

Komise spolupracuje s konečnými uživateli, jako jsou soukromé subjekty a subjekty z oblasti vymáhání práva, s cílem dosáhnout lepšího povědomí o technologických možnostech. Využívá k tomu semináře, při nichž úředníci z oblasti vymáhání práva a další úředníci dostávají utajené informace o limitech bezpečnostních technologií a procesů. Pro zapojení konečných uživatelů a osob působících v praxi do procesu navrhování činností pro odhalování však musíme vyvinout ještě větší úsilí. Ponaučení získaná při olympiádě ve Spojeném království a při mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012 v Polsku zdůraznila toto klíčové sdělení ze sféry vymáhání práva: ne vždy stačí jeden nástroj odhalování a kombinace nástrojů, jako jsou analýzy chování při odhalování v kombinaci se psy cvičenými k zjišťování výbušnin, mohou zajistit, že systém bude fungovat lépe. To, jaký nástroj použít, musí určit mise v oblasti odhalování, a nikoli naopak.

Komise provádí společně s osobami působícími v praxi rovněž různé praktické zkoušky v oblastech, které nelze reprodukovat v laboratorním prostředí. Cílem je zhodnotit a otestovat technologie, produkty a procesy s přihlédnutím k různým cílům odhalování, aby odhalování bylo účinnější. Příkladem takové zkoušky je „testování zařízení pro odhalování CBRNE společně s polskými úřady během mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2012“. Na základě těchto zkušeností se Komise spojila s belgickou policií za účelem testování zařízení pro odhalování CBRNE během summitu EU-Afrika začátkem dubna 2014. Součástí zkoušky byly činnosti v rámci odhalování na místě konání summitu a v prostředí belgického metra, vysokorychlostních vlaků a letiště.

Komise

– bude podporovat další krátkodobé zkoušky pro osoby působící v praxi s cílem zlepšit odhalování během budoucích sportovních, kulturních a jiných velkých akcí, jako je mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2016, což nakonec povede k vytvoření přístupu EU k bezpečnosti veřejných akcí,

– provede přezkum analýzy nedostatků při odhalování výbušnin a z této analýzy bude vycházet,

– provede analýzu nedostatků při odhalování materiálů CBRN,

– bude na podporu politiky připravovat analytické dokumenty a přehledy o hrozbách a rizicích spojených s CBRN a výbušninami v různých oblastech veřejné bezpečnosti, včetně dopravy,

– bude organizovat a podporovat více opatření zabývajících se problematikou hrozeb ze strany zasvěcených osob, např. semináře, činnosti ke zvýšení informovanosti a poskytování pokynů na toto téma,

– zahrne rizika CBRN do meziodvětvového přehledu přírodních a člověkem způsobených rizik, jimž Unie může čelit, přičemž tento přehled bude Komise muset vytvořit a aktualizovat,

– bude se opírat o stávající sítě EU a společně s členskými státy bude zkoumat zřízení civilně-vojenské skupiny pro spolupráci v oblastech a) technologií odhalování a b) metod boje proti improvizovaným výbušným zařízením, přenosným systémům protivzdušné obrany (MANPAD) a jiným souvisejícím hrozbám, jako jsou hrozby v oblasti CBRNE[11].

III. 2 Lepší využívání výzkumu, testování a validace

Členské státy, akademická obec, průmysl a jiné zúčastněné subjekty by měly společně pracovat na přesném stanovení a definování potřeb, které by výzkum CBRNE měl uspokojovat. Komise již financovala mnoho výzkumných činností v sedmém rámcovém programu (FP7). Výsledky musí být lépe šířeny a přeměňovány na užitečné komerční produkty. Nový výzkumný program Horizont 2020 by měl lépe reagovat na potřeby politiky a potřeby konečných uživatelů. Komise bude hrát v tomto ohledu klíčovou roli.

1. Doposud byla v rámci FP7 z finančních prostředků přidělena šedesáti projektům souvisejícím s CBRN částka ve výši 200 milionů EUR. Vedle toho bylo více než 67 milionů EUR přiděleno více než patnácti projektům, které byly zaměřeny na výbušniny. Z těchto projektů lze jmenovat PREVAIL (PRecursors of ExplosiVes: Additives to Inhibit their use including Liquids; Prekurzory výbušnin: přídavné látky pro omezení jejich používání včetně kapalin)[12] a rozsáhlý demonstrační projekt EDEN[13], vysoce významný pro politiku a práci v praxi v oblasti CBRNE.

2. Vědeckou podporu potřeb politiky v oblasti CBRNE zajišťuje též Společné výzkumné středisko Komise (JRC).

Má například dlouhodobé zkušenosti s jadernou bezpečností, ochrannými opatřeními a zabezpečením, podílelo se na mnoha výzkumných projektech a spolupracovalo s klíčovými partnery. Kupříkladu ve spolupráci s partnery z USA realizovalo projekt ITRAP+10 (Hodnotící program pro odhalování nedovoleného obchodu s radioaktivními látkami), jehož cílem bylo testovat a hodnotit výkon různých zařízení pro odhalování radiace. Výsledky by mohly orgánům členských států pomoci určit zařízení pro odhalování radiace, které by nejlépe odpovídalo jejich potřebám. Výrobci rovněž obdrželi doporučení, jak zlepšit výkonnost tohoto zařízení, jeho spolehlivost a uživatelskou vstřícnost. Tuto práci bude Komise nadále podporovat.

JRC také provádí projekt, jehož cílem je zlepšit databázi incidentů a nezákonných obchodů (ITDB) Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Společně s členskými státy připravilo JRC soubor osvědčených postupů ke zlepšení kultury podávání zpráv ITDB, a tudíž i kvality údajů dostupných agentuře MAAE. Mimo to JRC vyvíjí zabezpečený protokol, aby zprávy do databáze ITDB mohly být podávány on-line.

3. Komise rovněž zahájila spolupráci mezi různými sítěmi pro vymáhání práva, aby jim umožnila lépe formulovat jejich potřeby, pokud jde o nové technologie, a prověřila, zda by ENLETS (Evropská síť technologických služeb pro vymáhání práva) mohla být využita jako centrum pro sítě pro vymáhání práva při informování výzkumných pracovníků a jejich odvětví.

4. Pro doplnění výzkumných činností FP7 a podporu činností v souvislosti s certifikací a normalizací v různých oblastech provádí Komise pokusy a testy na novém zařízení. Začínají se provádět testy se stávající nejmodernější technologií, jejichž cílem je zjistit, jak by ji bylo možné přizpůsobit potřebám jednotlivých odvětví. Jako příklad osvědčených postupů, které by bylo možné použít v jiných odvětvích, by mohly posloužit zkušenosti získané na letištích.

Pokusy se soustředí na podrobné stanovení toho, jak by osoby působící v praxi měly používat různá zařízení a postupy v různých prostředích (doprava, veřejná bezpečnost, sportovní akce apod.). Osobám působícím v praxi a členským státům poskytnou též vstupní informace pro další vylepšování nástrojů používaných při odhalování hrozeb v jejich zemích.

5. Komise rovněž provádí v této oblasti četné aktivity pro zajištění harmonizovaného vývoje norem a zkušebních postupů. Je nutné vyvinout a v celé EU uplatňovat vhodné normy odhalování na základě hrozeb a rizik, aby všichni občané Unie byli chráněni na stejné úrovni. Takové normy by také pomohly dodavatelům technologií lépe pochopit specifické požadavky z oblasti vymáhání práva.

Normy v oblasti odhalování pro reakce na známé útoky jsou dobře rozvinuté. Je však také zapotřebí zvážit vojenské technologie, postupy a zkušenosti a případně je přizpůsobit civilnímu použití. Úřady pro vymáhání práva by měly spolupracovat s vojenskou sférou, aby docházelo k výměně zkušeností a nacházení těch nejlepších řešení pro společné problémy.

Komise

– bude i nadále zajišťovat, aby výzkum bral v úvahu potřeby bezpečnostní politiky, a bude pomáhat rozvíjet tvorbu programů, aby priority výzkumu odrážely potřeby uživatelů v oblasti vymáhání práva a jiných konečných uživatelů, ale také potřeby politiky,

– bude nadále podporovat činnosti v oblasti výzkumu, testování a validace týkající se CBRNE a pokrok směrem k vhodným normám odhalování přizpůsobeným jednotlivým typům prostředí, včetně projektů, jako je ERNCIP (Evropská referenční síť pro ochranu kritické infrastruktury),

– bude nadále podporovat druhou fázi projektu ITRAP, což je návazný projekt, který bude poprvé posuzovat, zda je možné odhalovat radiologická a jaderná rizika i výbušniny stejným zařízením. Pomáhá též laboratořím členských států získat akreditaci v oblasti detekce radiologických a jaderných rizik a hodnotit nová zařízení pro odhalování radiologických a jaderných rizik a umožňuje vymezení evropských nebo mezinárodních norem v úzké spolupráci s různými organizacemi pro normalizaci.

III.3 Školení, informovanost a budování kapacit

Pro řádné provádění bezpečnostních opatření má zásadní význam účinné školení a zvyšování informovanosti v rámci bezpečnostního společenství. Komise proto musí poskytovat více finančních prostředků a zdokonalovat iniciativy v oblasti školení, které poskytují vhodnou podporu školení pro oblast vymáhání práva a soukromou sféru. Níže je uvedeno několik příkladů:

– podpora Evropské sítě pro odstraňování výbušných zařízení (EEODN), která odborníkům na výbušniny z jednotlivých členských států nabízí funkční fórum pro sdílení osvědčených postupů a školení v oblastech výbušnin a hrozeb CBRN,

– zlepšení možností pro školení osob působících v praxi v oblasti vymáhání práva s cílem pomoci členským státům řešit rizika v oblasti CBRNE, například prostřednictvím různých sítí EU pro vymáhání práva (Atlas, Airpol, Railpol, Aquapol apod.),

– Komise s cílem poskytnout pomoc při vývoji společného přístupu pro řešení budoucích útoků na měkké cíle, jako například po útoku na letišti v Burgasu, společně s členskými státy vyvíjí pokyny týkající se měkkých cílů na letištích,

– zlepšení civilní a vojenské spolupráce, například společné školení Evropské obranné agentury a Komise (na jaře 2014) na téma metodiky hodnocení a pokynů ohledně zranitelnosti přenosných systémů protivzdušné obrany (MANPAD), které proběhne v rámci sítě letištní policie (Airpol),

– odborná skupina EU pro detekční technologie celních orgánů, která sdílí informace a osvědčené postupy s cílem zlepšit možnosti odhalování hrozeb v oblasti CBRNE a výkonnostní normy stávajících a nových zařízení pro odhalování,

– příležitosti školení v Evropském vzdělávacím středisku pro jadernou bezpečnost (EUSECTRA) v oblasti jaderného odhalování, reakce a jaderných forenzních postupů. To bude doplňovat školení na vnitrostátní úrovni a bude prováděno ve spolupráci s partnery z členských států a mezinárodních organizací. Součástí školicích programů budou víceoborové aspekty, včetně vymáhání práva, ochrany před radiací a analýzy materiálů.

Mělo by se zintenzivnit i úsilí o zvýšení povědomí a budování kapacit. Mělo by zahrnovat větší množství práce, pokud jde o sdílení osvědčených postupů a rozvoje pokynů. Jako příklady takových činností lze uvést:

1) ATLAS, síť speciálních zásahových policejních jednotek, je vynikajícím příkladem toho, jak EU buduje kapacitu a důvěru mezi těmito jednotkami, které jsou využívány v případech, kdy selžou jiná opatření. Podpora pro takové sítě pomáhá EU budovat její kapacitu, aby byla připravena na krize, vytvářet součinnosti a odstraňovat zdvojování úsilí mezi členskými státy při ochraně občanů EU.

2) Pracovní skupina týkající se psů cvičených k zjišťování výbušnin, což je fórum pro osoby působící v praxi, které úspěšně propaguje sdílení osvědčených postupů v oblasti školení, uplatňování a certifikace včetně materiálů s pokyny a příruček. Tvoří ji odborníci Komise a členských států a pozorovatelé z Kanady a USA.

3) Podomácku vyrobené výbušniny a relativní snadnost, s níž lze získat materiály pro výrobu bomb, zdůrazňují potřebu vynakládat v této oblasti větší úsilí a rychle provádět ustanovení nařízení č. 98/2013 o omezení nezákonného přístupu k prekurzorům výbušnin, které lze použít při výrobě bomb.

4) Je důležité zohlednit i lidský faktor. Vedle výběru a základního školení je nutné optimalizovat a vyladit procesy, jako je rozpoznání poplachu, aby mohlo být zajištěno, že u zařízení budeme mít kvalifikované operátory, kteří budou kvalitně vyškoleni a motivováni k tomu, aby zlepšovali své výsledky a současně v plné míře využívali dostupnou technologii.

5) Nedávno přijaté právní předpisy o mechanismu civilní ochrany Unie[14] jsou přípravou pro vybudování evropské kapacity pro reakci na mimořádné události v podobě dobrovolného společného souboru předem vyčleněných kapacit. Součástí toho jsou i specifické kapacity zabývající se incidenty v oblasti CBRN (např. moduly odhalování a odběru vzorků CBRN a pátrací a záchranné týmy v městském prostředí pro situace zahrnující látky CBRN).

Komise

– bude dále rozvíjet školicí nástroje, vybízet ke sdílení osvědčených postupů a rozvíjet materiály s pokyny pro nejmodernější podpůrná školení osob působících v praxi, zejména bude pomáhat osobám působícím v oblasti vymáhání práva zlepšovat jejich postupy odhalování, například prostřednictvím činností sítě EEODN,

– bude pokračovat ve zvyšování informovanosti, pokud jde o limity zařízení pro odhalování výbušnin,

– zveřejní v polovině roku 2014 příručku týkající se měkkých cílů na letištích v EU, která bude na letištích v EU k dispozici každému policistovi, který je členem sítě letištních policií Airpol,

– bude vytvářet modelové programy kontroly kvality pro testování účinnosti nasazení psů cvičených k zjišťování výbušnin (např. Belgie, Maďarsko, Itálie),

– bude poskytovat školení členům Airpolu na téma posuzování systémů MANPAD na letištích,

– bude členským státům nápomocna při tvorbě protokolů uznaných jako špičkové celosvětové modely pro certifikaci psů cvičených k zjišťování výbušnin,

– bude zlepšovat své pokyny k provádění nařízení č. 98/2013 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání,

– bude se zabývat riziky selhání lidského faktoru tím, že bude propagovat program, jenž bude zajišťovat, aby osoby obsluhující zařízení na odhalování byly dobře vyškoleny a motivovány, a bude zlepšovat komunikaci mezi průmyslem, poskytovateli bezpečnostních služeb a členskými státy prostřednictvím seminářů a nástrojů a bude zvyšovat úroveň zabezpečení,

– zajistí, aby rizika CBRN byla brána náležitě v úvahu při budování evropské kapacity pro reakci na mimořádné situace,

– přezkoumá možnosti lepšího využívání školení a cvičení, která jsou poskytována v rámci mechanismu civilní ochrany EU,

– bude rozšiřovat portfolio kurzů na téma jaderné bezpečnosti v Evropském vzdělávacím středisku pro jadernou bezpečnost (EUSECTRA).

III. 4 Větší podpora iniciativ vedoucí země a spolupráce s průmyslem

Cílem iniciativ vedoucí země, které Komise zahájila v roce 2012, je přimět členské státy k aktivnějšímu provádění akčních plánů v oblasti CBRN a výbušnin. Komise členské státy vyzvala k tomu, aby se přihlásily jako vedoucí země pro opatření, která pokládají za prioritní a jejichž provádění by mohly koordinovat na úrovni EU. Doposud bylo zahájeno nebo se chystá zahájení pěti iniciativ[15].

Iniciativy vedoucích zemí by měly být pokládány za způsob, jak urychlit počáteční fázi většího projektu. Iniciativy se dotýkají široké škály témat. Výsledkem první iniciativy byl projekt týkající se bezpečnosti prodeje vysoce rizikových chemických látek, na který Komise poskytla finanční prostředky. Ostatní řeší takové otázky, jako jsou bezpečnostní opatření v zařízeních, která manipulují s vysoce rizikovými biologickými činiteli a toxiny nebo je vlastní, nebo lepší šíření výsledků výzkumu.

Komise zlepší dialog se soukromým sektorem, například s provozovateli zařízení, která manipulují s materiály CBRNE, s výrobci zařízení a poskytovateli bezpečnostních služeb, aby lépe pochopila jeho potřeby a obavy. Úkolem je vytvořit účinný dialog mezi veřejným a soukromým sektorem o hrozbách a rizicích v oblasti CBRNE, dialog podobný tomu, který probíhá v souvislosti s prekurzory výbušnin, prostřednictvím zřízení stálého výboru pro prekurzory. Členy tohoto výboru jsou orgány členských států a průmyslová sdružení.

Komise

– bude aktivně v kontaktu se zúčastněnými subjekty a bude organizovat jednání se zástupci členských států ohledně záležitostí v oblasti CBRN za účelem lepšího řešení opatření prevence, připravenosti a reakce,

– zřídí platformu pro výměnu informací mezi Komisí, členskými státy a jinými zúčastněnými subjekty a bude organizovat pravidelné semináře o potřebách konečných uživatelů v oblasti výzkumu,

– bude nadále pomáhat členským státům předkládat opatření vedoucí země v rámci jednoho či více opatření v akčních plánech v oblasti CBRN nebo výbušnin. Komise bude zejména podporovat iniciativy, které se zabývají otázkami odhalování.

III. 5 Vnější rozměr

Jak ukazují viry SARS a ptačí chřipky (H1N1), neznají hrozby CBRNE hranic. Ačkoli virus byl rozšířen neúmyslně, důsledky nabyly celosvětových rozměrů. Dalším příkladem vnějších hrozeb, které překračují hranice EU, jsou hrozby komerčně dostupných a podomácku vyrobených výbušnin, například bomby v nákladních letadlech letících z Jemenu v roce 2010.

Z tohoto důvodu musíme budovat vztahy se třetími zeměmi a podporovat opatření na zvýšení připravenosti a zlepšování odhalování ve třetích zemích, abychom zajistili náležitou ochranu EU.

Komise tudíž navrhuje sjednotit provádění iniciativy středisek excelence pro zmírňování rizik v oblasti CBRN v EU[16], která v současné době zahrnuje více než 44 zemí z osmi regionů světa. Tato iniciativa EU poskytuje podporu a odborné poznatky (např. posuzování vnitrostátních potřeb v oblasti CBRN, navrhování vnitrostátních akčních plánů, regionální projekty v oblasti CBRN) partnerským zemím na základě dobrovolného přístupu zdola nahoru.

Je také důležité pokračovat ve spolupráci s klíčovými mezinárodními partnery. Jedním z příkladů je fórum odborníků na výbušniny v EU a USA, které v listopadu 2013 uspořádalo páté zasedání EU-USA. Kvalitní pokrok v těchto oblastech zaznamenaly tři pracovní skupiny pro odhalování, sdílení informací a školení. Fórum dává odborníkům členských států příležitost zapojit se do častých výměnných školení, sdílení informací o různých zařízeních na výrobu bomb a o látkách CBRN za pomocí stávajících mechanismů, jako jsou oznámení Interpolu, Europol a systém USA nazvaný TRIPwire.

Dalším příkladem takové spolupráce je zájem orgánů třetích zemí o pracovní skupinu zaměřenou na psy cvičené k zjišťování výbušnin a o postupy a normy EU pro tyto psy a potenciální zavedení těchto postupů a norem v Kanadě.

Komise se rovněž aktivně účastní mezinárodních shromáždění odborníků, například Mezinárodní technické pracovní skupiny pro jadernou forenzní vědu nebo celosvětové iniciativy pro boj s nelegálním obchodováním, které slouží jako zdroj pro vyvíjení vhodných postupů a dokumentů s pokyny.

Komise:

– bude usilovat o dosahování výsledků v rámci skupiny odborníků EU a USA na výbušniny, včetně sdílení poznatků získaných při provádění příslušných nařízení o chemických prekurzorech a jiných kontrolních opatření; bude zkoumat nové způsoby sdílení informací a osvědčených postupů, pokud jde o informování veřejného a soukromého sektoru o ukazatelích incidentů s improvizovanými výbušnými zařízeními a o ochranných opatřeních,

– bude organizovat pilotní projekty poskytující technickou pomoc a školení ve třetích zemích, například projekty a školení týkající se hodnocení zranitelnosti s cílem pomoci budovat jejich kapacity. Podkladem pro první školení by mohl být materiál EU s pokyny týkajícími se měkkých cílů na letištích,

– bude společně s USA vyvíjet programy týkající se psů cvičených k zjišťování výbušnin, přičemž bude využívat zdroje pracovní skupiny pro tyto psy,

– bude podporovat sdílení osvědčených postupů EU a informací o programech týkajících se psů cvičených k zjišťování výbušnin se třetími zeměmi, které mají o takovou výměnu zájem (Kanada, USA a další),

– bude společně s členskými státy podporovat činnost mezinárodních skupin odborníků v oblasti jaderné bezpečnosti.

Komise bude rovněž zkoumat způsoby poskytování finanční podpory navrhovaným činnostem.

Současný program financování Komise, Předcházení trestné činnosti a boje proti ní (2007–2013), poskytl doposud více než 20 milionů EUR téměř třiceti projektům v oblasti CBRN a více než dvaceti projektům zaměřeným na výbušniny. Tyto projekty zahrnují širokou škálu činností, od kurzů a činností (například v rámci sítě EEODN) a rozvoje nových screeningových metod pro odhalování až po nástroje IT pro výměnu informací, jako je Evropský systém údajů o bombách (EBDS).

V současnosti probíhají přípravy nového programu financování, Fondu pro vnitřní bezpečnost – Policie (2014–2020). Během politických dialogů s každým členským státem Komise zdůraznila potřebu lepší kapacity pro reakci na hrozbu v podobě CBRNE, potřebu používat systémy a databáze, které jsou v současnosti pro výměnu informací zavedeny (například SCEPYLT[17], systém včasného varování a systém EBDS opírající se o Europol) a důležitost zvyšování povědomí o novém nařízení o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání.

Komise se lépe zaměří na používání zdrojů dostupných v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost a bude lépe využívat finanční prostředky v rámci nového výzkumného programu Horizont 2020, aby činnosti financované Evropskou unií lépe reagovaly na potřeby uživatelů a byly více v souladu s politikami v oblasti CBRNE na úrovni EU.

IV. ZÁVĚRY

Vzhledem k inovacím a přizpůsobivosti teroristů, kteří se snaží způsobit škody pomocí materiálů CBRNE, musí EU zaujmout aktivnější přístup k odhalování těchto látek. Součástí tohoto nového postupného přístupu je posouzení každé hrozby a prostředí, lepší využití výzkumu, testování a validace, podpora zvyšování informovanosti, školení a cvičení a zapojení všech zúčastněných subjektů. Komise se domnívá, že s tímto přístupem dokáže hrát na úrovni EU aktivní úlohu při poskytování pomoci členským státům a jiným důležitým subjektům a bude s to udělat z Evropy bezpečnější místo pro její občany.

V současnosti jsou zahajovány práce zaměřené na provádění iniciativ navržených v tomto sdělení, které představuje první část nového programu v oblasti CBRNE. První rok bude věnován řešení nejnaléhavějších potřeb s ohledem na odhalování a zmírňování rizik v oblasti CBRNE. Současně bude pokračovat spolupráce s členskými státy a zúčastněnými subjekty ve všech dalších klíčových oblastech určených v programu. Cílem je navrhnout opatření v jiných oblastech taktéž pro účinnou prevenci a reakci na hrozby a rizika v oblasti CBRNE na úrovni EU.

[1] Zpráva o pokroku v provádění akčního plánu EU v oblasti CBRN, květen 2012 (veřejné znění): http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/crisis-and-terrorism/securing-dangerous-material/docs/eu_cbrn_action_plan_progress_report_en.pdf.

Zpráva o pokroku v provádění akčního plánu EU na zvýšení zabezpečení výbušnin (veřejné znění): http://ec.europa.eu/dgs/home-affairs/what-we-do/policies/crisis-and-terrorism/explosives/docs/progress_report_on_explosives_security_2012_en.pdf.

[2] Dokument Rady 15505/1/09 REV 1.

[3] Dokument Rady 8109/08.

[4] Dokument Rady 16980/12.

[5] Dokument Rady 14469/4/05 REV 4.

[6] KOM(2010) 673 v konečném znění.

[7] Středisko EU pro analýzu zpravodajských informací.

[8] Ve 12. čísle (jaro 2014) internetového časopisu sítě al-Káida na Arabském poloostrově nazvaného Inspire je džihádistům doporučeno zaměřovat se za pomoci improvizovaných výbušných zařízení ukrytých v automobilech na místa, na nichž se shromažďuje velký počet osob, jako jsou sportovní akce, turisticky oblíbené cíle, předvolební akce a festivaly.

[9] Biologický teroristický útok náboženské sekty Rajneeshee v roce 1984 byl největším biologickým útokem v historii USA, při němž se otrávilo více než 750 osob.

[10] Evropská organizace pro jaderný výzkum.

[11] Uvedeno též v COM(2013) 542 final; Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Směrem ke konkurenceschopnějšímu a účinnějšímu odvětví obrany a bezpečnosti.

[12] PREVAIL, podporovaný z FP7 částkou ve výši 4,3 mil. EUR, byl prvním projektem v části „předcházení“ v akčním plánu EU v oblasti CBRN. Zabýval se problémem bezpečnosti, který představují chemické látky dostupné veřejnosti v důsledku jejich každodenního zákonného používání, které však lze zneužít k sestavení podomácku vyrobených výbušnin. Prvním úkolem projektu PREVAIL bylo omezit použitelnost těchto každodenně používaných chemických látek jako výbušnin nebo prekurzorů výbušnin určením inhibitorů, které k nim lze přidávat. Druhým úkolem tohoto projektu bylo zlepšit odhalitelnost výbušnin podomácku vyrobených z umělých hnojiv nalezením markerů, které lze přidat do hnojiv, a vytvořením detektorů pro tyto markery. Projekt PREVAIL tak přímo podpořil politiku EU tím, že utlumil potenciál prekurzorů některých každodenně používaných chemických látek, omezil dostupnost prekurzorů výbušnin a zlepšil jejich odhalitelnost a sledování.

[13] Vlajkovou lodí FP7 v oblasti CBRN je projekt rozsáhlý demonstrační EDEN (s 39 partnery a s příspěvkem EU ve výši 24 milionů EUR). Tento projekt ovlivní přidanou hodnotu nástrojů a systémů z předchozího úsilí výzkumu a vývoje a zlepší odolnost CBRNE prostřednictvím jejich přizpůsobení a integrace. Koncepcí projektu je poskytnout „souborný soubor nástrojů“ „sklad EDEN“, díky němuž zúčastněné subjekty získají přístup k interoperabilním schopnostem, které považují za důležité nebo cenově dostupné, z certifikovaného souboru použití. Bude sdílet úsilí v oblasti vývoje a umožní vzít si ponaučení a zdokonalit použití.

[14] Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie, Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924.

[15] Oficiálně zahájené iniciativy:

1. Opatření C7 a C11 akčního plánu EU v oblasti CBRN, vedená Nizozemskem a Spojeným královstvím

2. Opatření B2 vedené Francií

3. Opatření H29 vedené Spojeným královstvím

4. Opatření H63 vedené Švédskem v úzké spolupráci s Nizozemskem a Spojeným královstvím.

[16] Byla zahájena roku 2010 v rámci nástroje stability a nyní pokračuje v rámci nového nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (IcSP 2014–2020).

[17] SCEPYLT – celoevropský informační systém kontroly výbušnin za účelem předcházení terorismu a boje proti němu. Systém se používá k výměně informací o pohybu výbušnin ve Společenství.