19.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 271/87

Zpravodaj

:

pan Henk KOOL (NL/SES) radní města Den Haag

Odkazy

:

návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady

1.

poukazuje na to, že místní a regionální orgány při financování svých střednědobých a dlouhodobých projektů úzce spolupracují s bankovními institucemi. Vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány nesou odpovědnost za dvě třetiny veškerých veřejných investic v EU, což jen za rok 2011 představovalo 179 miliard eur neboli 1,4 % HDP EU, tedy více než celkový rozpočet Unie (1 %), je zcela zřejmé, že z hlediska místních a regionálních orgánů má odolnost bank prvořadý význam a že probíhající reforma bankovní regulace na ně bude mít silný dopad;

2.

zdůrazňuje, že z politického a ekonomicko-vědeckého pohledu má rozsáhlou podporu názor, že dohled nad bankami a prováděním reforem by byl účinnější, kdyby se neprováděl na vnitrostátní, nýbrž na evropské úrovni;

3.

vítá návrhy nařízení o strukturálních opatřeních zvyšujících odolnost úvěrových institucí EU a o podávání zpráv a transparentnosti u obchodů zajišťujících financování, které předložila Komise. Zdůrazňuje, že zabránění vzniku regulační a administrativní zátěže má zásadní význam;

4.

lituje však, že podněty předložené odbornou skupinou na vysoké úrovni, kterou Komise jmenovala v únoru 2012, byly co do rozsahu a ambic značně zredukovány. Konstatuje, že návrhy budou mít na dotčené banky nevelký dopad, neboť zejména Francie, Německo a Spojené království již přijaly vnitrostátní reformy podobné povahy (1);

5.

konstatuje, že záměrem obou návrhů nařízení předložených Komisí je harmonizace určitých pravidel za účelem posílení regulačního rámce pro bankovní a finanční instituce. Vzhledem k vysoké míře provázanosti mezi dotčenými subjekty a systémovým rizikem, které by mohly představovat, mohou být tato nařízení prováděna pouze na úrovni Evropské unie. Proto je VR toho názoru, že právní základ (článek 114 SFEU) je správný a navrhované předpisy jsou v souladu se zásadou subsidiarity;

6.

znovu opakuje význam úvěrů pro financování veřejných investic místními a regionálními orgány v projektech veřejného zájmu mimo jiné v oblasti infrastruktury, výzkumu a vzdělávání. Připomíná, že tyto investice představují značný podíl veřejných výdajů a jsou zásadní pro růst a dobré životní podmínky občanů;

7.

zdůrazňuje specifický charakter půjček uzavíraných místními a regionálními orgány. Tyto orgány totiž v žádném případě nelze přirovnat k zákazníkům z řad soukromých osob či podniků a povaha, objem a trvání těchto úvěrů proto od bank vyžadují specifické cílené odborné služby;

8.

uznává klíčovou roli místních a regionálních bank a bank, jež se specializují na místní a regionální orgány, v rozvoji a financování regionů a obcí. Podporováním malých a středních podniků, sdružení a sociální ekonomiky zajišťují nezbytnou oporu místnímu hospodářskému rozvoji;

9.

vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby chránily a posílily model místního podnikání založený na vzájemných pojišťovnách, družstevních bankách a spořitelnách, především malých bankách, které hrají zásadní roli v reálné ekonomice díky své intenzivní a vyvážené přítomnosti v místních a regionálních společenstvích;

10.

nesouhlasí s neúměrnou a nekontrolovanou expanzí některých místních a regionálních bank, které získáním toxických aktiv vážně ohrozily ekonomiku území jejich původu;

11.

konstatuje pokles v poskytování bankovních úvěrů místním a regionálním orgánům, jenž je patrný nejen z nižších objemů úvěrů a vyšších marží, ale také ze znepokojivého krácení délky trvání půjček. Tento jev může být odrazem začarovaného kruhu, v němž univerzální banky redukují svou účast v reálné ekonomice, což zvyšuje pravděpodobnost, že se angažují v obchodování a stínovém bankovnictví;

12.

je znepokojen značným rozpětím úrokových sazeb mezi sazbou ECB (0,25 % v listopadu 2013) a sazbami, které banky nabízejí místním a regionálním orgánům, a domnívá se, že toto rozpětí není založeno na objektivním posouzení finanční situace příslušné lokality, přičemž riziko selhání zůstává relativně nízké;

13.

má za to, že toto zpřísnění podmínek vyvíjí citelný tlak na rozpočty místních a regionálních orgánů, jimž stále více ztěžuje úsilí o rozpočtovou rovnováhu, dosažení dobré absorpční kapacity a financování dlouhodobých projektů přínosných z hlediska růstu a zaměstnanosti;

14.

vyzývá proto Evropskou komisi, aby v pozdější fázi předložila legislativní návrh na zavedení účinných opatření k řešení zamrznutí úvěrového trhu pro malé a střední podniky a místní a regionální orgány;

15.

upozorňuje na skutečnost, že některé místní a regionální orgány emitují finanční nástroje, jako třeba dluhopisy, jakožto prostředek k financování svých aktivit a politik;

16.

odsuzuje to, že některé banky vybízely místní a regionální orgány ke koupi toxických a komplexních finančních produktů v nadměrné míře, s plným vědomím souvisejících rizik. Zdůrazňuje, že vzhledem k nedostatku příslušné odborné způsobilosti většina místních a regionálních orgánů nemá k dispozici technické znalosti nezbytné k plnému porozumění těmto produktům. Lituje proto, že zatížení způsobené selháním těchto aktiv nesou v plném rozsahu místní a regionální orgány a jejich daňoví poplatníci;

17.

apeluje na členské státy a Evropskou komisi, aby banky vybízely k přijetí komplexního, poctivého a odpovědného přístupu k místním a regionálním orgánům při poskytování poradenství ohledně podstupovaných rizik. Vyzývá rovněž k rozvoji jednoduchých a transparentních finančních nástrojů pro místní a regionální orgány, jejichž podmínky musí být při podpisu smlouvy jasně definovány. Požaduje, aby v zájmu dosažení transparentnosti v demokratickém rozhodovacím procesu místních a regionálních orgánů tyto nástroje nabízely jasné sazby;

18.

souhlasí s cílem posílit stabilitu a odolnost bank zákazem obchodování na vlastní účet a zavedením možnosti oddělení rizikových obchodních činností;

19.

schvaluje cíle prevence systémových rizik, finančních problémů a selhání velkých, komplexních a vzájemně propojených subjektů finančního systému, uvedené v článku 1;

20.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala, zda je při zohlednění administrativní zátěže a nákladů proveditelné rozšířit uplatňování podobných pravidel na banky všech velikostí, neboť by tyto iniciativy také potenciálně mohly učinit menší banky bezpečnějšími;

21.

podporuje návrh Komise týkající se zákazu obchodování na vlastní účet s finančními nástroji a surovinami, tedy pokud je jediným záměrem banky dosáhnout obchodováním zisku, a to vzhledem k tomu, že směrnice o trzích finančních nástrojů (COM(2011) 0656, tzv. MIFID II) specificky neřešila obchodování na vlastní účet. Emitování těchto nástrojů by mělo být vyhrazeno pouze těm tržním subjektům, které jsou schopny prokázat, že tyto produkty budou využity k pokrytí jejich vlastních obchodních a průmyslových rizik. V opačném případě by mohlo dojít k zaměňování úlohy mezi poradenstvím a investičními aktivitami bank, což by stimulovalo spekulace, volatilitu cen a systémová rizika pro bankovní systém;

22.

má obavy v souvislosti s vysokofrekvenčním obchodováním, které by mohlo vést ke vzniku závažných rizik pro bankovní systém, a žádá členské státy a Komisi, aby přijaly účinná opatření za účelem regulace v této oblasti;

23.

znovu opakuje, že oblast působnosti navrhovaného nařízení byla podstatně zredukována, neboť členské státy již přijaly nebo uvažují o přijetí vnitrostátních předpisů podobné povahy, a že doporučení vyslovená Liikanenovou skupinou byla podstatně zmírněna;

24.

zdůrazňuje, že v tak vysoce integrovaném odvětví je důležité zajistit jednotnost na úrovni EU, aby se zatížení a náklady spojené s dodržováním předpisů snížily na minimum, zaručily se rovné podmínky pro všechny, předešlo narušování hospodářské soutěže a zajistilo fungování vnitřního trhu v tomto odvětví;

25.

vítá informaci Komise, že tato pravidla budou po zavedení předmětem přezkumu, a vybízí k důkladnému prozkoumání možných negativních dopadů, zejména na financování reálné ekonomiky v městech a regionech EU;

26.

klade si otázku, zda rozhodnutí o oddělení určitých obchodních činností, jež je založeno na omezeném šetření, poskytne dostatečné právní prostředky k dosažení hlavních cílů tohoto nařízení a jestli by tato oblast nebyla lépe ošetřena pomocí obsáhlejšího šetření zahrnujícího všechny cíle;

27.

zpochybňuje účinnost tohoto velmi složitého zvoleného přístupu, který může na jedné straně ztížit posouzení a monitorování provádění pravidel a učinit je nákladnějšími, a na druhé straně umožnit výjimky z nařízení a ponechat prostor k provádění regulační arbitráže;

28.

s politováním konstatuje omezení oblasti působnosti návrhu nařízení, především vyloučení obchodování s deriváty z rozhodovacího procesu. Jsou zde totiž obavy, že nadměrné spekulativní obchodování vede k předimenzovaným trhům a narušuje jak finanční trhy, tak reálnou ekonomiku. Tato narušení mohou být příčinou stanovování nesprávných cen na trzích s deriváty komodit v zemědělství, energetice a kovech, jež mají zásadní význam pro místní a regionální ekonomiku;

29.

vyzývá Komisi, aby z definice uvedené v čl. 5 odst. 4 nařízení o strukturálních opatřeních zvyšujících odolnost úvěrových institucí EU vyloučila dlouhodobé držení cenných papírů (tzv. kup a drž), neboť je součástí základních bankovních činností;

30.

vyzývá Komisi, aby mechanismy pro řešení problémů v bankovnictví doplnila o zásadu symetrie. Orgány příslušné k řešení by měly možnost nechat věřitele, aby nesli ztráty stejně, jako by těžili z jakýchkoli výnosů. To by se mělo vztahovat stejnou měrou na všechny typy věřitelů;

31.

schvaluje nařízení o podávání zpráv a transparentnosti u obchodů zajišťujících financování a považuje tato opatření za doplněk strukturálních reforem bankovnictví a za nezbytná k zaplnění již dříve zjištěné právní mezery;

32.

uznává nutnost regulace vzhledem k úzkému propojení mezi tradičními bankami a stínovým bankovnictvím a ke skutečnosti, že subjekty stínového bankovnictví bez přiměřené kontroly plní stejné ekonomické funkce jako banky, konkrétně: zprostředkování úvěrů, převod úvěrového rizika, přeměnu likvidity a přeměnu splatnosti;

33.

naléhavě vyzývá ECB, Komisi, Evropský parlament a členské státy, aby intenzivně pokračovaly v úsilí zajistit si přísun dostatečných a komplexních informací o stínovém bankovnictví. Informace jsou klíčovým faktorem, který by měl veřejným orgánům umožnit dostatečnou schopnost reagovat, co se týče regulace systému, a to navzdory bouřlivému tempu vývoje a pokusům o obcházení zákona;

34.

vítá navrhovanou povinnost podávat zprávy o všech transakcích do společné databáze a má za to, že tento postup napomůže zlepšit monitorování rizik a expozic souvisejících s obchody zajišťujícími financování. Vítá skutečnost, že tato opatření také zlepší transparentnost pro investory a poskytnou jim nástroje umožňující přijímat investiční rozhodnutí na základě lepší informovanosti o znacích obchodů zajišťujících financování;

35.

podporuje stanovení minimálních podmínek, které zlepší transparentnost rehypotekace tím, že zajistí, aby klienti vyslovovali souhlas a činili svá rozhodnutí při plné znalosti rizik, která mohou mít za následek.