19.12.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 458/36

Zpravodaj:

pan PEZZINI

Spoluzpravodaj:

pan PARIZA CASTAÑOS

1.1

EHSV plně podporuje tyto dva návrhy nařízení, z nichž první se týká zavedení cestovních víz a víz pro více vstupů a změny Úmluvy k provedení Schengenské dohody a druhý přepracování a vylepšení vízového kodexu s cílem podpořit růst a vznik nových pracovních míst.

1.2

EHSV se zcela ztotožňuje s tím, co uvedla Evropská rada dne 23. června 2014, totiž že „je třeba usnadněním legálního cestování a posílenou místní schengenskou konzulární spoluprací modernizovat společnou vízovou politiku a zároveň zachovat vysokou úroveň bezpečnosti a zavést nový systém správy schengenského prostoru“.

1.3

EHSV je přesvědčen o tom, že je třeba podpořit veškerá opatření – včetně vízové politiky –, jejichž cílem je zjednodušit a usnadnit pohyb osobám, které chtějí z jakéhokoliv legitimního důvodu přicestovat do EU a mají na to právo a prostředky.

1.4

Evropa je součástí globalizovaného a propojeného světa, v němž podle předpokladů poroste mezinárodní mobilita. Je tedy třeba zaručit lepší součinnost s ostatními strategickými odvětvími, například s odvětvím obchodu, cestovního ruchu a kultury, a podporovat legitimní a bezpečné vstupy na bázi plné vzájemnosti.

1.5

Příslušné orgány by se měly zaměřit především na mladé lidi z mimoevropských zemí, neboť EU může – i prostřednictvím vhodné finanční podpory a zjednodušených postupů – novým generacím předat své hodnoty, aby tak vznikla a šířila se kultura vzájemné úcty a tolerance mezi národy a učinila přítrž jakémukoliv extremismu.

1.6

V zájmu bezpečné a uvědomělé politiky přijímání se EU – díky procesu sjednocování, jehož utváření a podpoře věnovaly členské státy po dramatických událostech první poloviny „krátkého 20. století“ značné úsilí – musí stát místem, v němž se naplňuje skutečný sen o míru, pokroku, demokracii a respektování všech občanů, ale také o růstu, zaměstnanosti a konkurenceschopnosti.

1.7

Inteligentní politika vstupů do tohoto evropského prostoru práva a svobody musí logicky vyplývat z Nobelovy ceny, jež byla EU udělena coby hmatatelný doklad toho, čeho dosáhla v oblasti lidských práv, rovnosti žen a mužů, vnímání lidí jakožto inteligentních spotřebitelů, udržitelného rozvoje, ochrany a respektování náboženského vyznání a sexuální orientace všech lidí a bezpečnosti evropských občanů.

1.8

EHSV se jakožto fórum občanské společnosti domnívá, že opatření k inteligentnímu a bezpečnému usnadnění vstupu různých národů na území EU musí být schopna přispět k růstu a hospodářskému a sociálnímu blahobytu, ale ještě více k šíření hodnot, na nichž je postaveno soužití evropských občanů.

1.9

EHSV je přesvědčen o tom, že nazrál čas překonat kulturní a politické důvody, jež vedly jednotlivé evropské státy k tomu, že si zřídily svá vlastní velvyslanectví, a že jedno společné zastoupení EU ve třetích zemích by představovalo zásadní posun v postoji ke zbytku světa, dalo by procesu sjednocování evropského kontinentu nový impuls i z hlediska politiky vstupů, vyřešilo by řadu problémů spojených s rozdílnými postupy při udělování víz a posílilo by vážnost a úctu k plné politické integraci Unie.

1.10

EHSV tudíž Evropské komisi, Evropskému parlamentu a Radě doporučuje:

2.1

Společná vízová politika má zásadní význam pro vytvoření společného prostoru bez vnitřních hranic a je nedílnou součástí SFEU, konkrétně čl. 77 odst. 2 písm. a) a článku 79, které EU udělují pravomoc přijímat opatření týkající se víz a povolení k pobytu v souvislosti s legálním pobytem v členských státech EU (hlava V SFEU Prostor svobody, bezpečnosti a práva).

2.2

Schengenské acquis v oblasti vízové politiky, které bylo vypracováno v rámci schengenské mezivládní spolupráce, tedy bylo začleněno do institucionálního a právního rámce EU – vízový kodex a společná vízová politika se v současnosti vztahují pouze na krátkodobá víza (tzv. schengenská víza pro pobyty v délce trvání 90 dnů během období 180 dnů) a týkají se víz, jež uděluje 22 členských států a čtyři přidružené země. Neplatí pro Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Irsko, Rumunsko a Spojené království (1).

2.3

V roce 2013 udělilo stávajících 26 států schengenského prostoru více než 16,1 milionu schengenských víz na základě 1 7 2 04  391 žádostí. Schengenský prostor má pozemní hranice o délce 7  702 km, námořní hranice o délce 41  915 km a 644 leteckých hraničních přechodů. Podle nedávno uskutečněných studií (2) přišel v roce 2012 o celkem 6,6 milionu potenciálních cestujících kvůli složitosti postupů při udělování víz, a připravil se tak o možnost zvýšit počet vstupů o 30 % až 60 % a o příjmy ve výši až 130 miliard eur.

2.4

K hlavním opatřením, jež byla v rámci Schengenu přijata, patří:

2.5

Vízový kodex (3), který stanoví harmonizované postupy a podmínky pro udělování krátkodobých víz, vznikl přepracováním a konsolidací všech právních aktů, jež upravují podmínky a postupy pro udělování těchto víz, a nahradil zastaralé části schengenského acquis.

2.6

Deklarovaným záměrem vízového kodexu je posílit soudržnost společné vízové politiky s cílem zvýšit její transparentnost a právní jistotu a posílit procedurální záruky a rovné zacházení se žadateli o víza tím, že bude zaručena kvalita služeb a zavedena zásada jediného kontaktního místa pro podávání žádostí, aby se tak usnadnilo cestování s legitimním účelem cesty, zamezilo se nedovolenému přistěhovalectví a byl zachován veřejný pořádek a bezpečnost.

2.7

Posílení schengenského prostoru, dohoda o společném evropském azylovém systému, zkvalitnění společné vízové politiky, zintenzivnění evropské spolupráce v boji proti organizované trestné činnosti a jejím nejnebezpečnějším formám pro občany (terorismus, obchodování s lidmi, kyberkriminalita atd.) – to vše jsou významné výsledky, ještě stále to však nestačí. Z tohoto důvodu je nutné posílit spolupráci v rámci schengenského prostoru a se třetími zeměmi. Společná vízová politika má rovněž za cíl:

2.8

Konkrétněji vízová politika souvisí s politikou EU týkající se hranic, protože občané třetích zemí, na něž se vztahuje vízová povinnost, jsou podrobováni první kontrole, jejímž účelem je ověřit, zda splňují podmínky pro vstup na území EU, v okamžiku, kdy je posuzována jejich žádost o vízum.

2.9

Při uplatňování ustanovení vízového kodexu byly zjištěny různé nedostatky, například:

2.10

Evropa je součástí globalizovaného a propojeného světa, v němž podle předpokladů poroste mezinárodní mobilita. Je tedy třeba zaručit lepší součinnost s ostatními strategickými odvětvími, například s odvětvím obchodu, cestovního ruchu a kultury, a podporovat krátkodobé cesty vysoce kvalifikovaných poskytovatelů služeb. Očekává se, že se bude zvyšovat počet potenciálních návštěvníků, kteří přijedou z legitimního důvodu na dobu delší než 90 dnů během období 180 dnů, aniž by se chtěli v některém ze států schengenského prostoru usadit na delší dobu.

2.10.1

Především mladým lidem musí být poskytnuty právní a finanční možnosti, aby mohli snadno vstoupit na území Evropy, která by již neměla být pevností, nýbrž školou demokracie a tolerance pro celý svět.

2.11

Nová správa schengenského prostoru musí zajistit, aby mohli evropští občané a evropská ekonomika i nadále plně těžit z pohybu uvnitř schengenského prostoru bez hraničních kontrol, a musí podpořit příležitosti k cestování s legitimním účelem cesty modernizací vízové politiky a realizací iniciativy týkající se „inteligentních hranic“, přičemž musí být zachována vysoká úroveň bezpečnosti, ale musí být také splněna oprávněná očekávání žadatelů.

2.12

Vzhledem k očekávanému nárůstu počtu žadatelů o víza bude mít řádné fungování Schengenského informačního systému (SIS) a Vízového informačního systému (VIS) rozhodující význam pro to, aby se omezila možnost žadatelů o víza hledat snazší vstup do schengenského prostoru u států, které jsou pokládány za benevolentnější nebo mají rychlejší a méně složité postupy.

3.1

Hlavní součásti balíčku, který navrhla Komise, lze shrnout takto:

4.1

EHSV je toho názoru, že společná vízová politika má zásadní význam pro vytvoření společného prostoru bez vnitřních hranic. Schengenské acquis v oblasti vízové politiky, které bylo vypracováno v rámci schengenské mezivládní spolupráce, tak bylo v souladu se Smlouvou začleněno do institucionálního a právního rámce EU.

4.2

Nezbytná hlubší spolupráce mezi konzuláty musí přispět k větší interoperabilitě a k uskutečnění konkrétních kroků k vytvoření společného zastoupení EU v řadě zemí světa, čímž by se vyslal jasný signál posílení politického postavení, dosáhlo by se značných úspor a zjednodušily a sjednotily by se tím také postupy.

4.2.1

Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), která funguje od 1. ledna 2011, má ostatně vedle svého sídla v Bruselu 140 delegací po celém světě, čítá 3  292 zaměstnanců a na rok 2014 jí byl přidělen rozpočet ve výši 519 milionů eur.

4.3

Sloučení všech právních předpisů týkajících se zpracovávání žádostí o krátkodobá víza do jediného nástroje a změna systému udělování víz nesporně přispěly ke zjednodušení právních předpisů, zvýšení transparentnosti a posílení právní jistoty.

4.4

Výbor vítá obecný cíl vízového kodexu, tj. zaručit, aby byla společná vízová politika skutečně společná a aby ji všechny členské státy všude uplatňovaly stejným způsobem, pomocí souboru právních předpisů a praktických pokynů.

4.5

EHSV zdůrazňuje, jaký význam mají pro podporu hospodářského růstu a tvorby pracovních míst ekonomické výhody, jež přináší usnadnění cest s legitimním účelem v jasném právním rámci, a to nejen u pobytů na dobu nejvýše 90 dní během jakéhokoli období 180 dnů.

4.6

I žadatelé ze třetích zemí, kteří mají legitimní důvod k pobytu přesahujícímu tento limit – například umělci, podnikatelé, profesoři, výzkumní pracovníci, studenti či důchodci, kteří chtějí v schengenském prostoru pobývat po dobu delší 90 dnů, aniž by přitom setrvali více než 90 dnů v téže zemi, by měli tuto možnost mít, musí být ovšem zachována vysoká úroveň bezpečnosti.

4.7

EHSV se domnívá, že jakmile budou tato opatření přijata, musí vést nejen k hospodářskému růstu EU, ale také umožnit uplatňování společných zásad evropské legislativy, jež jsou zakotveny ve Smlouvě a v Listině základních práv, v různých kulturách na celém světě:

4.8

EHSV podporuje návrh týkající se víz pro více vstupů, protože mohou cestujícím usnadnit situaci – udělování většího počtu víz pro více vstupů by snížilo administrativní zátěž jak žadatelům, tak konzulátům, a přineslo by výraznou úsporu nákladů, mimo jiné díky Vízovému informačnímu systému (VIS).

4.9

EHSV tudíž podporuje návrhy Komise ohledně:

5.1

EHSV podporuje návrh na zavedení závazných pravidel pro harmonizaci podpůrných dokladů k žádostem o víza v rámci místní schengenské konzulární spolupráce a na vyhotovování výročních zpráv o obecné situaci v této oblasti, jež budou k dispozici zákonodárcům, aby byla zaručena soudržnost a transparentnost. Tato pravidla musí zamezit jakýmkoliv nerovnostem mezi konzuláty, pokud jde o kladené požadavky.

5.2

EHSV se domnívá, že je nezbytné zaručit přesnější shromažďování údajů přezkoumáním soupisu údajů zaznamenávaných a předkládaných členskými státy, aby bylo možné provádět odpovídající statistické monitorování a lépe analyzovat jednotlivé položky, typy a postupy udělování víz za účelem náležitého posouzení realizace budoucích cílů.

5.3

EHSV podporuje zavedení cestovních víz jakožto právního nástroje, který na základě racionálních kritérií umožňuje osobám s počestným a legitimním účelem cesty pobývat po dobu delší 90 dnů během období 180 dnů v několika členských státech v schengenském prostoru, aniž by přitom setrvali více než 90 dnů v téže zemi.

5.4

EHSV se domnívá, že lepší určení „příslušného“ státu a zjednodušení formuláře žádosti posílí procedurální záruky a zamezí průtahům a komplikacím.

5.5

EHSV vítá upuštění od zásady „osobního podávání žádostí“ – aniž by tím byla dotčena ustanovení o odebírání otisků prstů osobám, jež o vízum žádají poprvé –, musí však být dána možnost zorganizovat osobní rozhovor a získat vyjasnění ohledně možného podávání žádostí on-line nejpozději 6 měsíců před plánovaným datem příjezdu. Tento návrh přináší výhody zejména častým cestujícím, jejichž dříve podané žádosti o víza jsou zdokumentované a jejichž údaje pro vstup do schengenského prostoru zůstávají v platnosti.

5.5.1

EHSV doporučuje, aby při současném zachování vysoké úrovně bezpečnosti byla zajištěna stejně tak vysoká míra ochrany osobních a biometrických údajů, jakož i údajů „citlivých“, k čemuž se EHSV již vyjádřil (4). EHSV proto žádá evropskou agenturu eu-LISA, aby zaručila plnou ochranu údajů v rámci systémů VIS a SIS II.

5.6

Velmi kladně EHSV hodnotí zavedení prvků zaručujících právní jistotu a zkrácení maximálních lhůt pro odpověď a sestavení zjednodušeného vyčerpávajícího výčtu podpůrných dokladů, který nezahrnuje cestovní zdravotní pojištění, především pro prokazatelně důvěryhodné a bezúhonné cestující.

5.7

Návrh na stanovení závazných pravidel na základě objektivních a přesně vymezených kritérií pro rozlišování mezi různými kategoriemi žadatelů má žadatelům s pozitivní vízovou minulostí, kteří mají záznamy v databázi VIS z 12 měsíců předcházejících podání jejich žádosti, přinést větší flexibilitu, co se týče podpůrných dokladů. EHSV se domnívá, že to urychlí celý proces a sníží náklady, i u víz pro více vstupů a víz na dobu přesahující platnost cestovního dokladu.

5.8

Osvobození přesně vymezených kategorií žadatelů, zejména nezletilých osob, studentů a účastníků programu Erasmus Mundus, od vízového poplatku, které má být povinně a stejným způsobem uplatňováno ve všech členských státech bez ohledu na to, ve kterém státě byla žádost podána, je v souladu s kritérii rovnosti a nediskriminace a se zásadou právní jistoty.

5.9

Pokud jde o přezkum kritérií pro udělování víz na hranicích námořníkům a osobám žádajícím o jednorázová krátkodobá turistická víza, EHSV doporučuje, aby se k němu přistupovalo s náležitou flexibilitou (musí být ovšem zachována příslušná úroveň bezpečnosti) a aby byla přezkoumána související pravidla vízového kodexu.

5.10

EHSV se staví kladně také k přezkumu pravidel pro letištní průjezdní víza v zájmu větší proporcionality, čímž se odstraní restriktivní přístup členských států.

5.11

Co se týče udělování víz státním příslušníkům třetích zemí za účelem návštěvy rodinných příslušníků, kteří jsou občany jednoho z členských států EU a pobývají v něm, má EHSV za to, že se na ně musí vztahovat alespoň stejná ustanovení, jež jsou uvedena ve směrnici 2004/38/ES o volném pohybu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků, s cílem usnadnit udržování rodinných vazeb, zjednodušit postupy a osvobodit je od vízových poplatků.

5.12

Pokud jde o přezkum stávajícího vymezení konzulární spolupráce v zájmu zaručení větší flexibility a s ohledem na zavedení zásady povinného zastoupení, je EHSV toho názoru, že tento přezkum musí přinést úsporu nákladů a zvýšit hustotu a zlepšit interoperabilitu konzulární sítě.

5.13

V tomto ohledu je EHSV přesvědčen o tom, že společné zastoupení by vyřešilo řadu problémů spojených s rozdílnými postupy při udělování víz, umožnilo by značnou úsporu finančních prostředků a EU by tak i v této oblasti vystupovala jednotně.