30.10.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 316/14

---

Zveřejnění žádosti o změnu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

2013/C 316/09

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

ŽÁDOST O ZMĚNU

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (2)

ŽÁDOST O ZMĚNU PODLE ČLÁNKU 9

„NEUFCHÂTEL“

č. ES: FR-PDO-0117-01086-19.01.2013

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Položka specifikace produktu, jíž se změna týká

—		Název produktu
—	☒	Popis produktu
—		Zeměpisná oblast
—	☒	Důkaz původu
—	☒	Metoda produkce
—	☒	Souvislost
—	☒	Označování
—	☒	Vnitrostátní požadavky
—		Jiná (uveďte)

2.   Druh změny (změn)

—		Změna jednotného dokumentu nebo přehledu
—	☒	Změna specifikace zapsaného CHOP nebo CHZO, k němuž nebyl zveřejněn jednotný dokument ani přehled
—		Změna specifikace, která nevyžaduje změnu zveřejněného jednotného dokumentu (čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 510/2006)
—		Dočasná změna specifikace vyplývající z uložení závazných hygienických nebo rostlinolékařských opatření ze strany veřejných orgánů (čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 510/2006)

3.   Změna (změny)

3.1   Popis

Tento bod byl za účelem větší jasnosti a přesnosti celý přepsán.

Doplňují se výrazy „mléčný, vláčný, bez propadů, pevný, ale ne tvrdý, mazlavý a hladký, nelepí, neteče a nedrobí se“, aby byla přesněji popsána hmota sýru.

Místo „V souladu se zvyklostmi se nabízí v těchto tvarech … 2,4 cm na výšku“ je uvedeno „Sýr „Neufchâtel“ se vyrábí ve tvarech: váleček, čtverec, cihlička, velký váleček, malé a velké srdce, jejichž velikost vychází z tvarů a rozměrů forem na sýr popsaných v kapitole 5“.

Doplňuje se: „Po ukončení minimální doby zrání podle kapitoly 5 týkající se metod produkce.“

V metodě produkce se, pokud jde o dodržení minimální doby zrání podle kapitoly 5, upřesňuje, že hmotnost, minimální obsah tuku nebo sušiny se týkají konečného výrobku po ukončení této minimální doby zrání.

3.2   Důkaz původu

Tato část se věnuje určování všech hospodářských subjektů a vedení dokumentace a prohlášení, které umožňují zapsání jejich pracovních postupů a/nebo účetní záznamy surovin.

3.3   Způsob produkce

Tento bod byl za účelem větší jasnosti a přesnosti celý přepsán. Žádá se o následující změny.

—

Doplňuje se: „Od 1. června 2017 se stádo každého producenta mléka, z něhož se vyrábí sýr „Neufchâtel“, musí skládat alespoň z 60 % z normandského plemene. Stádem se pro účely této specifikace rozumí veškeré dojnice z jednoho hospodářství v laktaci i zaprahlé a mladé kusy určené k obnově stáda“ a „Ve výrobnách sýrů „Neufchâtel“ je možné používat pouze mléko od výše definovaných stád, a to od přijetí mléka až po zrání sýrů.“ Doplnily se podmínky produkce mléka. Podle nich mají ve stádech producentů převažovat krávy místního plemene, tedy normandské krávy. V době, kdy bylo sýru „Neufchâtel“ uděleno CHOP (1969), nepovažovali odborníci za důležité uvádět do specifikace využívání normandského plemene a skutečnost, že se dobytek převážně pase. Jednalo se o praxi všech chovatelů a nehrozilo, že by se změnila. Postupem času se objevily a vytvořily nové postupy, například krmení kukuřičnou siláží a chov plemene Prim’Holstein, producenti si stále více uvědomovali, jaký význam má pro „Neufchâtel“ a jeho image normandské plemeno a pastva. Sdružení chtělo tyto změny v produkci zastavit, vrátit se k jejím původním podmínkám, na nichž byla známost sýrů založena, a tím posílit vazbu produktu na danou oblast. Proto stanovilo metodu produkce mléka – minimální poměr normandského plemene ve stádě a minimální poměr travnaté plochy na pastvu. Díky těmto novým ustanovením je označení „Neufchâtel“ těsněji spojené s danou zeměpisnou oblastí a zohledňuje někdejší vazbu místních chovatelů na zvířata, přizpůsobení se místního plemene prostředí a vhodnost mléka k výrobě sýrů. Od 1. června 2012 se proto stanovuje pětileté přechodné období, které umožní producentům, kteří dosud tyto limity nedodržují, aby se jim přizpůsobili. Sdružení si kromě toho přálo doplnit definici stáda dojnic tak, aby zahrnovala i mladé kusy určené k obnově stáda.

—

Doplňuje se „Dojnice se pasou alespoň šest měsíců v roce. Během tohoto období tvoří pastva více než 50 % základní krmné dávky vyjádřené v sušině. (…).“ Toto vymezení podmínek pro krmení dojnic má zdůraznit vazbu mezi sýrem a místem jeho původu. Konkrétně se uvádí, že krmivo určené dojnicím musí minimálně z 80 % (vyjádřeno v sušině) pocházet z příslušného zemědělského podniku. Dále jsou stanoveny podmínky pro pastvu dojnic a pravidla zatížení v jednotlivých podnicích (minimální plocha pastvin na jednu dojnici v laktaci, maximální plocha využívaná na kukuřičnou siláž na jednu dojnici, udržování pastvin). Cílem těchto ustanovení je také zachovat a zvýšit podíl trávy v krmivu dojnic.

—

Doplňuje se „V produkci mléka se mléko nesmí v podniku skladovat déle než 48 hodin od prvního dojení. (…) uchovávání čerstvých sýrů a sýrů v procesu zrání v ochranné atmosféře je zakázáno.“ Aby se lépe zachovaly charakteristické vlastnosti sýrů, podrobněji se popisují podmínky jeho výroby: přísně vymezeny jsou podmínky skladování mléka v podniku až do okamžiku zpracování, dále podmínky sýření, odkapávání a lisování sýřeniny. Přesně se stanovuje odlévání do forem, přenášení hmoty a také podmínky zrání. Úprava sýrů a používání přísad je předmětem všeobecných právních předpisů. Zjistilo se, že nové techniky, jež se v určitém počtu týkají úprav a přísad, jako je mikrofiltrace, částečné zahušťování mléka nebo enzymy pro zrání, mohly mít dopad na vlastnosti sýrů s označením původu. Zejména některé enzymatické přísady se jeví jako neslučitelné s udržením základních vlastností produktů s CHOP. Ukázalo se tedy, že je ve specifikaci každého označení původu nezbytné upřesnit, jaké se v současnosti používají postupy u úprav a použití přísad do mléka a při výrobě sýrů. Díky tomu se budoucími neregulovanými postupy nezmění vlastnosti sýrů s označením původu. V této části se také přesně vymezily tvary forem. Této změně předcházel průzkum sdružení o rozměrech používaných forem. Navrhuje se změnit původní rozměry zapsané ve specifikaci, které se týkaly konečného výrobku, na rozměry přesnější.

3.4   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Tato část byla zpřesněna a je strukturována do tří bodů. Komentuje se v nich zvláštnost sýru „Neufchâtel“ vyráběného různými povolenými způsoby. Dále je v nich vysvětleno dřívější využívání normandského plemene a jeho význam pro zvláštnost sýru „Neufchâtel“ (historické plemeno v oblasti Pays de Bray, jehož mléko je mimořádně vhodné k výrobě sýrů díky vysokému obsahu kaseinu a tuku).

3.5   Označování

Podrobněji se uvádí, co musí být uvedeno na štítku. Ruší se povinnost uvádět logo INAO.

Doplňuje se povinnost uvádět symbol „AOP“ (CHOP) Evropské unie.

3.6   Vnitrostátní požadavky

Byly doplněny hlavní body týkající se kontroly specifikace označení původu a související metody hodnocení.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (3)

„NEUFCHÂTEL“

č. ES: FR-PDO-0117-01086-19.01.2013

CHZO ( ) CHOP ( X )

1.   Název

„Neufchâtel“

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1   Druh produktu

Třída 1.3.

Sýry

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

„Neufchâtel“ je měkký sýr vyráběný výlučně ze sýřeného kravského mléka, přičemž sýřenina se odkapává a lisuje před formováním. Sýr má mléčnou jemně slanou hmotu bez bublin, je vláčný, bez propadů, pevný, ale ne tvrdý, mazlavý a hladký, nelepí, neteče a nedrobí se. Jeho kůrku tvoří tenká bílá plíseň bez dutin.

Sýr „Neufchâtel“ se vyrábí ve tvarech: váleček, čtverec, cihlička, velký váleček, malé a velké srdce.

Po ukončení minimální doby zrání (jež je minimálně 10 dní včetně formování) váží „Neufchâtel“ ve tvaru válečku, čtverce a cihličky alespoň 100 g; srdce a velký váleček váží alespoň 200 g a velké srdce alespoň 600 g.

Sýr po úplném vysušení obsahuje na 100 gramů minimálně 45 gramů tuku a na 100 gramů sýra 40 gramů sušiny.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

„Neufchâtel“ se vyrábí z kravského mléka. Mléko používané pro výrobu sýra „Neufchâtel“ pochází od stád složených zejména z krav normandského plemene (60 % od 1. června 2017).

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

Dojnice se pasou alespoň šest měsíců v roce. Během tohoto období tvoří pastva více než 50 % základní krmné dávky vyjádřené v sušině.

Zemědělský podnik má alespoň 0,25 ha travnaté pastviny na dojnici v laktaci a maximálně 0,25 ha plochy využívané na kukuřičnou siláž určenou stádům, a to na dojnici ze stáda.

Do 1. ledna 2015 lze udělit výjimku z výše uvedených požadavků týkajících se pastviny, pokud hospodářství disponuje travnatou plochou o rozloze alespoň 0,5 ha na dojnici stáda.

Pastviny se skládají z trvalých a dočasných pastvin. Jsou k dispozici pro pastvu dojnic v laktaci a jsou vhodné ke krmení těchto zvířat.

Konkrétně se uvádí, že krmivo určené dojnicím musí minimálně z 80 % (vyjádřeno v sušině) pocházet z příslušného zemědělského podniku. Krmivo se skládá z těchto čerstvých či sušených objemných krmiv: tráva, kukuřice, vojtěška, krmná řepa celá nebo v podobě řízků.

Sušená tráva a kukuřice obsahující méně než 50 % sušiny nepřesahují 50 % hmotnosti denní krmné dávky vypočtené v sušině.

Přidávání doplňků krmiva je omezeno na 1 800 kg na dojnici ve stádě a kalendářní rok. Jsou uvedeny na pozitivním seznamu.

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Produkce mléka, výroba a zrání sýrů probíhá v zeměpisné oblasti.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

—

3.7   Zvláštní pravidla pro označování

Nehledě na platná pravidla týkající se všech sýrů je každý sýr prodávaný s označením původu „Neufchâtel“ označen údajem označením původu, a to písmem, jehož velikost odpovídá nejméně dvěma třetinám velikosti největších písmen na označování.

Při označování sýrů, které mají označení původu „Neufchâtel“ se povinně uvádí označení „Appellation d’origine Protégée“ (Chráněné označení původu) a logo EU „AOP“ (CHOP).

Název „Neufchâtel“ s uvedením „Appellation d’origine Protégée“ či „AOP“ (CHOP) musí být povinně uváděn na fakturách a obchodních dokumentech.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Oblast Pays de Bray, v části departementů Oise a Seine Maritime.

V departementu Oise (60) do oblasti patří obec Quincampoix-Fleuzy; v departementu Seine-Maritime (76) do oblasti spadají obce Argueil, Aubéguimont, Aubermesnil-aux-Erables, Aumale, Auvilliers, Avesnes-en-Bray, Bailleul-Neuville, Baillolet, Beaubec-la-Rosière, Beaussault, Beauvoir-en-Lyons, La Bellière, Bois-Guilbert, Bois-Héroult, Bosc-Bordel, Bosc-Edeline, Bosc-Mesnil, Bosc-Roger-sur-Buchy, Bouelles, Bradiancourt, Brémontier-Merval, Buchy, Bully, Bures-en-Bray, Callengeville, Le Caule-Sainte-Beuve, La Chapelle-Saint-Ouen, Clais, Compainville, Conteville, Criquiers, Croixdalle, Cuy-Saint-Fiacre, Dampierre-en-Bray, Dancourt, Doudeauville, Elbeuf-en-Bray, Ernemont-sur-Buchy, Esclavelles, Fallencourt, Ferrieres-en-Bray, La Ferté-Saint-Samson, Fesques, La Feuillie, Flamets-Frétils, Fontaine-en-Bray, Forges-les-Eaux, Le Fossé, Foucarmont, Fréauville, Fresles, Fresnoy-Folny, Freulleville, Fry, Gaillefontaine, Gancourt-Saint-Etienne, Gournay-en-Bray, Grandcourt, Graval, Grumesnil, La Hallotière, Haucourt, Haudricourt, Haussez, Héronchelles, Hodeng-Hodenger, Illois, Landes-Vieilles-et-Neuves, Londinières, Longmesnil, Lucy, Marques, Massy, Mathonville, Maucomble, Mauquenchy, Ménerval, Ménonval, Mésangueville, Mesnières-en-Bray, Mesnil-Follemprise, Le Mesnil-Lieubray, Mesnil-Mauger, Meulers, Molagnies, Montérolier, Mortemer, Nesle-Hodeng, Neufbosc, Neufchâtel-en-Bray, Neuville-Ferrières, Nolléval, Notre-Dame-d'Aliermont, „Nullemont“, Osmoy-Saint-Valery, Pommereux, Pommeréval, Preuseville, Puisenval, Quièvrecourt, Réalcamp, Rétonval, Ricarville-du-Val, Richemont, Roncherolles-en-Bray, Ronchois, Rouvray-Catillon, Sainte-Agathe-d'Aliermont, Sainte-Beuve-en-Rivière, Sainte-Croix-sur-Buchy, Sainte-Geneviève, Saint-Germain-sur-Eaulne, Saint-Jacques-d'Aliermont, Saint-Léger-aux-Bois, Saint-Martin-au-Bosc, Saint-Martin-l'Hortier, Saint-Martin-Osmonville, Saint-Michel-d'Halescourt, Saint-Pierre-des-Jonquières, Saint-Riquier-en-Rivière, Saint-Saëns, Saint-Saire, Saint-Vaast-d'Equiqueville, Saumont-la-Poterie, Serqueux, Sigy-en-Bray, Smermesnil, Sommery, Le Thil-Riberpré, Vatierville, Ventes-Saint-Rémy, Villers-sous-Foucarmont, Wanchy-Capval.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti

Přírodní faktory

Z geomorfologického hlediska se Le Pays de Bray nachází na antiklinální vráse vzniklé erozí na křídových vrstvách pařížské kotliny. Působením eroze se její vzhled podobá propadlině obklopené dvěma protilehlými hřebeny. Tato propadlina představuje zeměpisnou oblast produkce sýru „Neufchâtel“ a svým kopcovitým reliéfem, krajinou bohatě protkanou remízky, hustou sítí vodních toků a četnými pastvinami se tak odlišuje od vápencových a otevřených planin regionů Haute-Normandie a Pikardie, na nichž jsou pěstovány obiloviny a jsou sídlem řady průmyslových podniků.

V oblasti Le Pays de Bray se vlivem nestejnorodé eroze objevily formace typické pro svrchní křídu sestávající se z rozmanitých křídových typů (glaukonitovou křídu, slínovou křídu, pazourkovou křídu) a pro spodní křídu až po svrchní juru. Tato eroze působí na nejměkčí svrchní vrstvy (křídu a jíl) a nechává vystoupit odolnější vrstvy (písky a pískovce). Le Pays de Bray tak poskytuje řadu terénů: půdu vhodnou k zemědělské činnosti, jež se rozvinula na glaukonitové křídě na západní hranici či svrchní portlandské vápence s nepropustnou půdou nevhodnou k zemědělské činnosti, jež se však znamenitě hodí pro traviny, jako je například gaultský jíl či portlandské svrchní slíny a jíly. Právě posledně jmenované jílovité a vlhké půdy nejlépe charakterizují Le Pays de Bray, a je od nich odvozen i název „Bray“, což je původní keltský název pro „bahno“.

V regionu převládá chladnější podnebí (s průměrnou roční teplotou 9,8 °C) se značnou vlhkostí vzduchu a citelně chladnou zimou (67 dnů pod bodem mrazu za rok) oproti travnatým pláním regionu Basse-Normandie. Průměrný roční úhrn srážek činí 800 mm, přičemž v rámci roku nedochází k výraznějším odchylkám v objemu srážek.

Lidské faktory

Původ sýru „Neufchâtel“ sahá do 10. století. Ghislain Gaudefroy považuje „Neufchâtel“ za jeden z nejstarších sýrů v Normandii, který se podobá sýrům vyráběným v oblasti Pays de Bray, jež jsou poprvé zmíněny v listině z roku 1037. Ale prvním písemným dokladem o sýru „Neufchâtel“ jsou účetní knihy kláštera Saint-Amand v Rouen z let 1543–1544 – „jedná se o velkém sýru Neufchâtel“.

Od svých počátků až do 18. století se chov v Le Pays de Bray vyznačoval zaměřením na celou řadu produktů. Le Pays de Bray je až do současnosti regionem produkce sýra, másla a masa. Brayonští rovněž z důvodu škály úkolů spojených s produkcí masa a mléka rozšířili již před začátkem 19. století řadu travin v krajině plné remízků a mezí. Hledání mléka oplývajícího tuky a bílkovinami rovněž přivedlo chovatele z Pays de Bray k využití normanského plemene, jež se ustálilo na konci 19. století, přičemž tento vývoj doprovázel velký rozmach výroby sýru „Neufchâtel“. Toto plemeno spojuje znamenité vlastnosti z hlediska jatečného využití i na tuky bohaté mléko. To díky svým bílkovinným charakteristikám disponuje znamenitými vlastnostmi pro sýrařské použití.

Zemědělci z Le Pays de Bray v této souvislosti vyvinuli jednoduchou metodu výroby sýra, která se podobá výrobě čerstvého sýra a je přizpůsobená rytmu jejich práce a množství mléka a surovinám dostupným v rámci podniku. Za jedinečným postavením sýru „Neufchâtel“ mezi měkkými sýry s plísní na povrchu stojí dovednosti místních sýrařů, zejména zvláštní způsob odkapávání a lisování sýřeniny před formováním. Tento sýr, jenž je tradičně vyráběn v různých tvarech, vyrábějí i dnes farmáři, kteří produkují téměř polovinu objemu výroby. Zbytek je vyráběn producenty sýřeniny a mlékárnami.

Zásadní fáze výroby sýru „Neufchâtel“ tvoří: podmínky lisování, naočkování kultivovaných či nakoupených kvasných kultur, pomalé srážení působením kyseliny mléčné, získání hmoty odkapáváním a lisováním sýřeniny, formování získané sýřeniny, nasolení suchou solí, naočkování na povrchu, minimální doba krátkého zrání za stálé teploty a vlhkosti vzduchu. Kromě toho výrobci sýra dodnes dodržují tradiční zvláštní postupy, jimiž je například velmi rychlé sýření bez předehřátí či pomalé odkapávání/lisování ve vacích či v tkanině.

5.2   Specifičnost produktu

„Neufchâtel“ je měkký sýr vyráběný výlučně ze sýřeného kravského mléka, který má mléčnou jemně slanou hmotu bez bublin. Sýr je vláčný, bez propadů, pevný, ale ne tvrdý, mazlavý a hladký, nelepí, neteče a nedrobí se. Kůrku tvoří tenká bílá plíseň bez dutin. Tento sýr se řadí mezi krátkozrající sýry, avšak může se dle regionálních zvyklostí konzumovat i po dozrání přesahujícím tři měsíce.

Sýr „Neufchâtel“ má zpravidla tvar válečku, čtverce, cihličky, velkého válečku, malého a velkého srdce a po úplném vysušení obsahuje minimálně 45 gramů tuku na 100 gramů sýra.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Spojitost sýru „Neufchâtel“ se zeměpisnou oblastí vyplývá z toho, že tato oblast je velmi vhodná k produkci mléka. V oblasti se pasou převážně krávy normandského plemene a jejich mléko se zpracovává jednoduchým způsobem přizpůsobeným selské výrobě. Oblast je vhodná k pastvě dobytka zejména díky převažující vlhké, jílovité půdě a pravidelným a hojným srážkám. Tento typ půdy vede spolu se zvlněnou krajinou k tomu, že se zde vyskytuje a dobře roste tráva, zároveň však není možné půdu obdělávat. Navíc bylo odjakživa možné stáda na pastvě napájet, protože v oblasti je hustá síť vodních toků a řada mokřin. Díky rozlehlým pastvinám se mohou zemědělci z Le Pays de Bray dostatečně zásobovat senem a trávou na dlouhé a tuhé zimy, které dobytek musí trávit v chlévech. Navíc je díky tomu, že místní půdy vznikly na vápenném podkladu cenomanu a portlandu (stratotypy druhohor), možné kromě pastvin také obdělávat pole – chovy určené k produkci mléka jsou tedy soběstačné, pokud jde o objemná krmiva jiná než tráva. Tak se rozvinuly specifické znalosti spojené s produkcí mléka.

Normandské plemeno je výsledkem šlechtění zemědělců z Normandie. Krávy jsou přizpůsobené místním podmínkám (zelené krmivo a pastva), jejich mléko je bohaté na tuky a bílkoviny a výborně se hodí na produkci měkkých sýrů. Toto mléko umožňuje zejména získání sýřeniny mléka, jež je po odkapání a lisování vhodná k získání hmoty, jež je následně formována. Návaznost po sobě jdoucích krátkých úkonů (kromě formování), mezi nimiž je vždy 6 až 24 hodiny, dodává sýru „Neufchâtel“ na jeho výjimečnosti. Vývoj know-how s typickým rychlým zráním je z velké části spojený se zeměpisnou polohou Le Pays de Bray, která umožňuje rychlý a pravidelný odbyt. Tento způsob výroby příznačný pro „Neufchâtel“, jenž ponechává dostatek času pro jiné činnosti spojené s chovem, je vhodný zejména pro produkci v řadě drobných zemědělských usedlostí.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (4))

https://www.inao.gouv.fr/fichier/CDCNeufchatel.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(3)  Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(4)  Viz poznámka pod čarou 3.

---