31.8.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 251/8

---

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

2013/C 251/06

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (2)

„DAUJĖNŲ NAMINĖ DUONA“

č. ES: LT-PGI-0005-01059-28.11.2012

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název

„Daujėnų naminė duona“

2.   Členský stát nebo třetí země

Litevská republika

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1   Druh produktu

Třída 2.4

Chléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

CHZO „Daujėnų naminė duona“ představuje hnědý žitný chléb vyráběný zcela podomácku v souladu s tradičním postupem. Těsto z žitné mouky se nechá pomalu kynout samovolným kvašením v dřevěné míse, která musí být vyrobena celá z dubového dřeva, nebo v míse s dubovým dnem a stranami, a chléb se peče nad žhavými uhlíky nebo v peci.

Tvar

Bochníky jsou oválného nebo obdélníkového tvaru.

Hmotnost

Oválné bochníky: 4 až 4,5 kg.

Obdélníkové bochníky: 4,5 až 10 kg.

Vzhled

Závisí na použití. Bochníky k běžné konzumaci mají hladký povrch, zatímco slavnostní bochníky (pro zvláštní příležitosti) se zdobí zvláštními nápisy, slavnostními ornamenty nebo květinovými motivy vytvořenými z žitného těsta.

Povrch může být upečený dosti do tmava, s viditelnými prasklinami.

Tloušťka kůrky – bez ohledu na tvar bochníků je tloušťka kůrky na svrchní straně až 6 mm a na spodní straně až 4 mm. Barva kůrky – hnědá až tmavě hnědá.

Střída upečeného, vychladlého bochníku je světle hnědé barvy, pružná, pórovitá, beze známek nedostatečného smísení, bez dutin či hutnějších míst, poměrně lepkavá, místy jsou viditelná kmínová semínka.

Fyzikální a chemické vlastnosti

Obsah vody ve střídě – až 43 %.

Kyselost střídy – nejvýše 11 stupňů (obsah titrovatelných kyselin).

Pórovitost střídy – nejméně 57 %.

Chuť a vůně

Chléb se vyznačuje příjemným aroma, které je pro tento druh chleba typické, s výraznou vůní a sladkokyselou chutí.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

—	prosetá žitná mouka o teplotě 20–22 °C,

—	pitná voda,

—

cukr,

—	stolní sůl,

—	kmínová semínka,

—	přírodní kvásek přítomný v míse na těsto.

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)

—

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny kroky při produkci se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti:

—	míšení přísad,

—	kvašení směsi,

—	hnětení těsta,

—	ruční tvarování bochníků,

—	pečení chleba nad žhavými uhlíky nebo v peci,

—	chladnutí chleba (alespoň 12 hodin).

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.

Vychladlé bochníky chleba „Daujėnų naminė duona“ v různých velikostech se balí celé nebo krájené. Oválné bochníky se krájí na poloviny nebo čtvrtiny. Obdélníkové bochníky se krájí na díly o hmotnosti 400 až 450 g. Celé bochníky nebo nakrájené díly se balí do fólie nebo papírových sáčků určených k balení chleba.

3.7   Zvláštní pravidla pro označování

V souladu se specifikacemi zveřejněnými pro tento produkt mohou výrobci tohoto produktu používat pro účely reklamy a marketingu na etiketě označení „Daujėnų naminė duona“.

Na etiketě se musí uvádět tyto údaje:

—	přesný název a adresa výrobce,

—	slova „saugoma geografinė nuoroda“ (chráněné zeměpisné označení) a/nebo symbol Evropské unie.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Správní hranice obce Daujėnai.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti

Žitný chléb se v pecích na chleba v obci Daujėnai peče již od 17. století. Každý zemědělec pekl chleba pro potřeby vlastní rodiny a měl všechno potřebné náčiní – mlýnské kameny na mletí obilí, dřevěné (dubové) mísy na kvašení těsta, hliněnou pec na chleba a dřevěné sázecí lopaty. Vše bylo podomácku vyrobené, zůstávalo v rodině a předávalo se z generace na generaci. Dochované potřeby k výrobě chleba (pece na chleba, dřevěné mísy na těsto, sázecí lopaty) jsou dodnes ve vlastnictví jednotlivých rodin a jsou také vystaveny v muzeích. Tyto hluboce zakořeněné tradice výroby chleba, které se rozvíjely během dlouhých let a přežívají dodnes, nebyly ovlivněny rychlým všudypřítomným rozšířením průmyslové výroby chleba na konci 19. a ve 20. století. Když na konci 20. století nastaly vhodné podmínky pro výrobu této komodity k drobnému prodeji, započalo (v roce 1995) uvádění chleba „Daujėnų naminė duona“ na trh a z domácího pečení tohoto chleba se stal rodinný podnik, který je dodnes omezen na tuto jednu domácnost.

Výraz „naminė“ v názvu produktu znamená „domácí“, zatímco výraz „Daujėnų“ je vlastní jméno.

Specifické vlastnosti tohoto chleba byly zdokonalovány po mnoho let jeho výroby. Přestože popis výroby tohoto produktu, který je úzce spjat s oblastí vymezenou v oddíle 4 výše, není uveden v příručkách ani literatuře, podrobnosti o jeho výrobě a potřebné praktické dovednosti se předávaly z generace na generaci v jednotlivých rodinách.

Chléb vyráběný v této zeměpisné oblasti vděčí za svou jedinečnost informacím shromážděným ženami, které se tradičně staraly o domácnost, tradičním receptům a užití tradičních výrobních postupů, při nichž se využívá dochované nebo podomácku vyrobené původní náčiní, které se uchovává v rodině. Tato bedlivě střežená tajemství jsou zásadní pro jakost a chuť chleba. K nejvýznamnějším zárukám jakosti patří mísa na hnětení těsta a zbytkové kyseliny v ní. S tím souvisí tradice, že mísa na hnětení těsta se nikdy nepůjčuje do jiné domácnosti, aby se zajistilo, že první domácnost nepřijde o chlebovou kyselinu, a tím se nepřipraví o domácí kvásek. Dalším tajemstvím je délka kvašení a doba míšení, které pekař či pekařka určuje na základě vlastních znalostí a zkušeností.

Dodnes jsou všechny osoby, které se podílejí na výrobě tohoto druhu chleba, potomky rodin žijících v oblasti vymezené v oddíle 4 výše, které domácí chléb pekly po celé generace.

5.2   Specifičnost produktu

Jedinečné vlastnosti tohoto chleba jsou výsledkem téměř nezměněného výrobního postupu, který zahrnuje pečlivou ruční práci, důkladnost, zkušenosti a porozumění. Celý výrobní proces se provádí tradičním postupem – přísady se smísí a těsto z žitné mouky se nechá pomalu kynout samovolným kvašením v dřevěné míse, která by měla být celá vyrobena z dubového dřeva nebo by měla mít dubové dno a strany. Dubové dřevo zajistí, že v dřevěných stranách mísy na těsto se uchovává kyselina, která mu propůjčuje typickou chuť. Proto se dubové náčiní používá po sto let i déle a předává se z generace na generaci.

Chléb „Daujėnų naminė duona“ se od jiných druhů chleba odlišuje velikostí bochníků (bochníky o hmotnosti 4 až 10 kg) a svými typickými vlastnostmi.

Další charakteristickou vlastností tohoto chleba je, že se vyrábí výhradně z žitné mouky, která prochází zkvašením v dubové míse na těsto. Díky tomu chléb vydrží déle čerstvý (dva týdny) a nezatuchne. Delší doba skladování nemá negativní vliv na jeho chuťové vlastnosti, které se plně rozvinou druhý den po upečení.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)

Souvislost mezi chlebem „Daujėnų naminė duona“ a zeměpisnou oblastí je založena na jeho dobré pověsti a schopnosti osob vyrábět chléb, který má vlastnosti popsané v oddíle 5.2.

Pověst chleba „Daujėnų naminė duona“ se v zásadě zakládá na nezměněné tradici výroby chleba, která se v oblasti Daujėnai předává z generace na generaci a zajišťuje jedinečný produkt stálé kvality, v nějž mají spotřebitelé důvěru.

Dobrou pověst chleba „Daujėnų naminė duona“ dokládá pravidelná přítomnost tohoto produktu na výstavách, veletrzích a festivalech, udělené ceny a vyznamenání a články v tisku i jiných médiích:

—

tento chléb Litvu reprezentoval na řadě světových veletrhů: v roce 2002 na výstavě Biofach v Norimberku v Německu, od roku 2003 na výstavách „Zelený týden“ v Berlíně, v roce 2004 na mezinárodní výstavě potravin a nápojů „Expo dei sapori“ v Miláně v Itálii, na výstavě potravin Polagra v Poznani v Polsku, v roce 2006 na mezinárodní výstavě zemědělství a potravin „Zolotaja oseň“ v Moskvě i jinde,

—	bochníky chleba „Daujėnų naminė duona“ s krásným zdobením z písmen či jiných slavnostních dekorací jsou ozdobou a symbolem festivalů v celé oblasti Daujėnai, jako jsou vesnické, školní či církevní slavnosti, svatodušní svátky atd.,

—	složitě zdobené bochníky chleba „Daujėnų naminė duona“ se používají také při rodinných slavnostech, jako ozdoba stolu u příležitosti svateb, křtin a výročí a jako symbol síly rodu, věrnosti, plodnosti a pokory,

—	chléb „Daujėnų naminė duona“ se podává hostům na nejrůznějších trzích, lidových slavnostech a podobně.

Od roku 2002 je chléb „Daujėnų naminė duona“ uznáván jako produkt kulinářského dědictví a je držitelem certifikátu vydávaného litevským orgánem „Fond kulinářského dědictví“. V roce 2008 získal zlatou medaili Agrobaltu a v témže roce byl oceněn diplomem v soutěži „Nejlepší litevský chléb“, kterou společně pořádal potravinový institut Technické univerzity v Kaunasu a ministerstvo zemědělství. V roce 2009 byl uznán za produkt národního dědictví a získal od ministerstva zemědělství certifikát národního dědictví.

Chlebu „Daujėnų naminė duona“ se pravidelně dostává uznání a jeho dobrá pověst se potvrzuje v článcích a zprávách místního, celostátního i mezinárodního tisku: „Domácí chleba z hliněných pecí“ (Darbas, 1995, č. 88); „Příjemné místo plné květin“ (Darbas, 1996, č. 92); „Na chlebu z firmy Saimeta (místní firma založená v roce 1995) si teď pochutnají i Francouzi“ (Darbas, 1997, č. 59); „Farmářka zavalená prací“ (Panevėžio rytas, 1998, č. 160); „Všudypřítomné aroma slavnostního pečení v Saimetě“ (Darbas, 1999, č. 11); „Prodala krávy a teď peče chleba“ (Panevėžio rytas, 2000, č. 39); „Je venkovský chléb chutnější?“ (Geras skonis. Gastronomija, gėrimai, vartojimo kultūra, 2000, č. 1); „Úspěšná majitelka vesnické pekárny Vita Stankevičienė nabízí několik desítek druhů obilných výrobků“ (Alytaus naujienos, 2000, č. 2008); „Švédové mají zájem o chléb z Daujėnai“ (Lietuvos aidas, 2000, č. 104); „Usíná i vstává v rozechvění“ (Lietuvos aidas, 2001, č. 262); „Obchod firmy Saimeta prodává chleba a pečivo bez chemických přísad“ (Santarvė, 2001, č. 144); „Chleba proslavil Daujėnai“ (Respublika, 2002, č. 68); „Dcera je slavná díky matčinu receptu“ (Lietuvos žinios, 2003, č. 36); „Živé zrno v chlebu z Daujėnai“ (Laikas, 21. listopadu 2003); „Litva překvapila i ty nejnáročnější návštěvníky mezinárodního veletrhu Zelený týden“ (Ūkininko patarėjas, 2003, č. 10); „Prezident chválil chleba pečený na vesnici“ (XXI Amžius, 2003, č. 40); „Firma, kterou pohání soustředěné úsilí“ (Aukštaitijos verslo balsas, 2004, č. 24); „Bouřlivý úspěch v Berlíně“ (Darbas, 2004, č. 19); „Zlatá medaile pro domácí chléb z Daujėnai“ (Darbas, 2008, č. 115); „Nová fáze AgroBaltu – mezi západem a východem“ (Ūkininko patarėjas, 2008, č. 114); „Festival AgroBalt pro výrobce i spotřebitele“ (Valstietis, 7. října 2008); „Jak Vitalija Stankevičienė proslavila Daujėnai“ (Respublika, 2010, č. 85); „Litva se proslavila díky chlebu z Daujėnai – rodinné tradici“ (Ūkininko patarėjas, 2011, č. 40); „Zelený týden – chutě a vůně z celého světa“ (Voruta, 21. ledna 2011).

Výroba chleba „Daujėnų naminė duona“ se uvádí jako jeden z typických rysů této zeměpisné oblasti v propagačních publikacích pro turisty (Путешествуем по Пасвальскому краю. Туристическая карта района; Lithuanian food export, 1998, May; Brown Bread from Daujėnai, LŽ. Trademark Lithuania. Lietuviškas ženklas, 2000, č. 2). Popularita chleba „Daujėnų naminė duona“ vyplývá rovněž ze zvláštních televizních reportáží o zemědělství, jako např. „Mezi městem a venkovem“ stanice BTV (7. prosince 2008) a „O farmách a včelách“ stanice TV3 (31. ledna 2009).

Podle zjištění spotřebitelského průzkumu provedeného v roce 2010 mají čtyři z pěti respondentů obec Daujėnai spojenou s chlebem „Daujėnų naminė duona“ (spotřebitelský průzkum z roku 2010 provedený litevským orgánem „Fond kulinárního dědictví“). Z průzkumu vyplynulo, že spotřebitelé chléb „Daujėnų naminė duona“ rozeznají, vyhledávají ho v obchodech a používají ho jako běžné pečivo, zatímco zdobené bochníky si lidé s oblibou odvážejí do zahraničí jako slavnostní výzdobu, dárek nebo suvenýr.

Odkaz na zveřejnění specifikace

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (3))

http://www.zum.lt/l.php?tmpl_into[0]=index&tmpl_name[0]=m_site_index163&tmpl_into[1]=middle&tmpl_id[1]=2945

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

(3)  Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.

---