This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52013PC0273
Proposal for a COUNCIL DECISION authorising Member States to sign, in the interests of the European Union, the Arms Trade Treaty
Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie podepsaly Smlouvu o obchodu se zbraněmi
Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie podepsaly Smlouvu o obchodu se zbraněmi
/* COM/2013/0273 final - 2013/0146 (NLE) */
Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se členské státy zmocňují, aby v zájmu Evropské unie podepsaly Smlouvu o obchodu se zbraněmi /* COM/2013/0273 final - 2013/0146 (NLE) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU 1.1 Úvod Rezoluce OSN č. 61/89 přijatá
v roce 2006 zahájila proces vedoucí k vypracování smlouvy, která by
upravovala mezinárodní obchod s konvenčními zbraněmi,
tzv. Smlouvy o obchodu se zbraněmi. Cílem bylo dospět k
právně závazné smlouvě, která by zajistila odpovědnější
legální obchod s konvenčními zbraněmi zavedením přísných
společných mezinárodních norem pro dovoz, vývoz a transfery zbraní. Intenzivní přípravné práce probíhaly
v letech 2007 a 2009; ve dnech 2. až 27. července 2012
proběhla v New Yorku první konference Organizace spojených
národů o Smlouvě o obchodu se zbraněmi. Ačkoli se během konference
nepodařilo dosáhnout všeobecné shody, jejím výsledkem byl první návrh
znění smlouvy. Během poslední konference OSN, která se
uskutečnila v březnu 2013, byl tento návrh smlouvy revidován, ale ani
tehdy nebylo dosaženo dohody, neboť tři státy zamítly návrh
předložený předsedou konference. Smlouva byla nakonec přijata
kvalifikovanou většinou dne 2. dubna 2013. Většina členů
OSN souhlasila s tím, že smlouva by měla být otevřena
k podpisu dne 3. června 2013. 1.2 Pravomoc EU V souladu s pravidly
o vnější pravomoci stanovenými v čl. 3 odst. 2
Smlouvy o fungování Evropské unie se Smlouva o obchodu se
zbraněmi týká záležitostí, které spadají do výlučné pravomoci
Unie. Smlouva
o obchodu se zbraněmi stanoví mimo jiné opatření
(např. dovozní a vývozní kontroly), která spadají
do oblasti působnosti společné obchodní politiky Unie. V této oblasti Smlouva o obchodu se
zbraněmi upravuje oblasti práva Unie, ve kterých již
existuje pokročilý stupeň regulace. Kromě
toho jsou rovněž relevantní tyto právní akty Unie týkající se
vnitřního trhu: a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES
ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů
pro obranné účely uvnitř Společenství; b) směrnice Rady
91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní; c)
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14.
března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace
spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a
jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který
doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému
zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní
povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich
součástí, dílů a střeliva. Vzhledem k tomu, že se Smlouva
o obchodu se zbraněmi týká záležitostí spadajících do výlučné
pravomoci EU, nemohou členské státy o podpisu této smlouvy rozhodnout
samostatně. Mohou ji podepsat pouze tehdy, je-li to v zájmu Unie a jsou-li
k tomu na návrh Komise zmocněny Radou. 1.3 Podrobnosti a
oblast působnosti Smlouvy o obchodu se zbraněmi Cílem Smlouvy o obchodu se zbraněmi je
přispět k míru, bezpečnosti a stabilitě na
mezinárodní a regionální úrovni prostřednictvím regulace mezinárodního
obchodu s konvenčními zbraněmi a vymýcením nedovoleného
obchodu se zbraněmi. Smlouva o obchodu se zbraněmi vytváří normy
pro transfery konvenčních zbraní a požaduje, aby smluvní státy
přezkoumaly veškerý vývoz zbraní, aby se zajistilo, že konvenční
zbraně a střelivo nebudou používány mimo jiné v souvislosti
s porušováním lidských práv, terorismem a porušováním humanitárního
práva. Smlouva o obchodu se zbraněmi stanoví
hodnocení transferů zbraní a opatření, která mají zabránit
odklonění konvenčních zbraní z vyvážejících a dovážejících
států. Navíc zvyšuje transparentnost obchodování se zbraněmi,
a to podporou vedení záznamů a podávání zpráv sekretariátu
a ostatním smluvním státům. Ustanovení Smlouvy o obchodu se
zbraněmi se týká konvenčních zbraní těchto kategorií:
bojové tanky, bojová obrněná vozidla, velkorážní dělostřelecké
systémy, bojové letouny, úderné vrtulníky, bojová plavidla, řízené
střely a odpalovací zařízení řízených střel
a ruční palné a lehké zbraně. Smlouva se rovněž vztahuje
na související střelivo/munici a součásti a díly. 1.4 Důsledky
pro acquis communautaire Smlouva o obchodu se zbraněmi
může ovlivnit nebo změnit oblast působnosti společných
pravidel přijatých Evropskou unií. Proto Rada stanovila
v příloze svého rozhodnutí .../2013, kterým se Komise zmocňuje
k jednání o Smlouvě o obchodu se zbraněmi
v záležitostech, které spadají do pravomoci Unie, tyto směrnice
pro jednání: (1)
Smlouva o obchodu se zbraněmi nesmí obsahovat
žádné ustanovení, které by členským státům bránilo uplatňovat: (a)
směrnici Rady 91/477/EHS ze dne
18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní, ve
znění pozdějších předpisů; (b)
směrnici Rady 93/15/EHS ze dne
5. dubna 1993 o harmonizaci předpisů týkajících se
uvádění na trh a dozoru nad výbušninami pro civilní použití, ve
znění pozdějších předpisů; (c)
směrnici Evropského parlamentu a Rady
2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů
produktů pro obranné účely uvnitř Společenství, ve
znění pozdějších předpisů. (2)
Smlouva o obchodu se zbraněmi nesmí obsahovat
žádné ustanovení, které by omezovalo volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu
v rámci vnitřního trhu Unie, není-li takové omezení výslovně
odůvodněno podle článku 36, čl. 45 odst. 3, čl. 52
odst. 1, článku 65 nebo článku 346 Smlouvy o fungování Evropské unie. (3)
Veškerá opatření stanovená ve smlouvě,
která omezují vývoz nebo dovoz z/do Unie nebo tranzit přes území Unie,
musí být slučitelná se všemi použitelnými právními předpisy Unie, k
nimž se řadí zejména: (a)
nařízení Rady (ES) č. 260/2009 ze dne 26.
února 2009 o společných pravidlech dovozu; (b)
nařízení Rady (ES) č. 1061/2009 ze dne
19. října 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro vývoz; (c)
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10
protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě
střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a
obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů
proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných
zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit
střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva; a (d)
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES
ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů
pro obranné účely uvnitř Společenství, ve znění
pozdějších předpisů. Tyto právní předpisy Evropské unie jsou
součástí acquis, a je proto zásadní, aby přijetím Smlouvy
o obchodu se zbraněmi nebyly zpochybněny. Vzhledem k tomu, že
smlouva neobsahuje doložku o organizaci regionální integrace (RIO clause),
je obzvláště nutné zajistit ochranu předpisů týkajících se
vnitřního trhu. Proto byla v souladu se směrnicemi Rady
pro jednání v těchto záležitostech uskutečněna podrobná
analýza, ze které vyplynulo, že ustanovení Smlouvy o obchodu se
zbraněmi (články 6, 7, 9 a 26) zajišťují soulad Smlouvy
o obchodu se zbraněmi s acquis. V každém
případě by jakýkoliv potenciální problém týkající se souladu s acquis
bylo možné řešit prostřednictvím čl. 26 odst. 1. Tento
článek stanoví, že prováděním smlouvy nejsou dotčeny
závazky, které přijaly nebo přijmou smluvní státy v souvislosti
se stávajícími nebo budoucími mezinárodními dohodami, jejichž jsou
smluvními stranami, pokud jsou zmíněné závazky v souladu s touto
smlouvou. Evropská unie se nemůže stát smluvní
stranou Smlouvy o obchodu se zbraněmi, neboť stávající
znění to umožňuje pouze státům. Smlouva o obchodu se
zbraněmi nicméně umožňuje změny v pozdější fázi
a Evropská unie se může stát smluvní stranou Smlouvy, pokud tak
odhlasuje tříčtvrtinová většina smluvních států. 1.5 Podpis smlouvy Evropská unie jako taková Smlouvu o obchodu se
zbraněmi nemůže podepsat. Avšak vzhledem k tomu, že Smlouva o
obchodu se zbraněmi spadá částečně do pravomoci Unie
a částečně do pravomoci členských států, je
nezbytné, aby orgány Unie a členské státy přijaly veškerá opatření
za účelem spolupráce při podpisu této smlouvy a s cílem zajistit
provedení závazků z ní vyplývajících. Vzhledem k tomu, že členské státy
jsou odhodlány podepsat dne 3. června 2013 Smlouvu o obchodu se
zbraněmi, je třeba zaměřit se na přípravu a
přijetí rozhodnutí Rady, kterým se členské státy zmocňují
k podpisu Smlouvy o obchodu se zbraněmi. Jakmile bude toto rozhodnutí
přijato, Komise navrhne další rozhodnutí Rady zmocňující členské
státy k ratifikaci smlouvy; se takovým rozhodnutím musí souhlasit Evropský
parlament. 1.6 Závěr Je
nezbytné vyřešit na mezinárodní úrovni problémy spojené
s neregulovaným obchodem s konvenčními zbraněmi
a napomoci budování míru a humanitárnímu úsilí. Smlouva o obchodu se zbraněmi stanoví
společné právně závazné normy pro dovoz, vývoz a transfer
konvenčních zbraní. Tím učiní obchod se zbraněmi odpovědnější
a transparentnější, což je cíl, kterého chtějí dosáhnout
Evropský parlament, Rada i Komise. Smlouva má potenciál posílit
mezinárodní mír a bezpečnost na globální úrovni. Nezákonný nebo nedostatečně regulovaný
obchod s konvenčními zbraněmi si vybírá daň na lidských
životech: každý rok umírá v důsledku ozbrojeného násilí více než
740 000 mužů, žen a dětí. Rychlý
vstup Smlouvy o obchodu se zbraněmi v platnost je tudíž nanejvýš
žádoucí; je proto velice důležité, aby členské státy dne
3. června 2013 při slavnostním ceremoniálu tuto smlouvu
podepsaly. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE
ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ Nevztahuje se na tento návrh. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU Článek 1 Vzhledem k tomu, že se EU nemůže
stát smluvní stranou této smlouvy, zmocňuje tento článek členské
státy k podpisu stávající smlouvy v oblasti, která se týká záležitostí,
jež jsou ve výlučné pravomoci Unie. Článek 2 Tento článek vybízí členské státy
EU, aby pokud je to možné, podepsaly smlouvu ve stanovený den. Řada
členských států poukazuje na to, že podepsání smlouvy
v určený den je důležitým signálem, který má zdůraznit
závazek EU a jejích členských států provést Smlouvu o obchodu se
zbraněmi co nejdříve. Podle ustanovení článku 20 Smlouvy
o obchodu se zbraněmi musí tuto smlouvu ratifikovat padesát
států, aby mohla vstoupit v platnost. Pokud tedy tuto smlouvu podepíší
všechny členské státy, bude to představovat důležitý krok
k dosažení tohoto cíle. Článek 3 Účelem tohoto rozhodnutí je zmocnit
členské státy k tomu, aby se pro ně stala tato smlouva závaznou, a
proto je rozhodnutí určeno jim. 4. ROZPOČTOVÉ
DŮSLEDKY Žádné. 2013/0146 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se členské státy zmocňují,
aby v zájmu Evropské unie podepsaly Smlouvu o obchodu se
zbraněmi RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na článek 114 a čl. 207 odst. 3 ve spojení
s čl. 218 odst. 5 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, vzhledem k těmto důvodům: (1) Dne 11. března 2013
pověřila Rada Komisi vyjednáváním o Smlouvě o obchodu
se zbraněmi v rámci Organizace spojených národů v
těch záležitostech, které spadají do výlučné pravomoci
Unie. (2) Dne 2. dubna 2013
přijalo Valné shromáždění Organizace spojených národů znění
Smlouvy o obchodu se zbraněmi[1].
Valné shromáždění rovněž vyzvalo smluvní státy, aby otevřely
tuto smlouvu k podpisu při slavnostním ceremoniálu dne 3.
června 2013. (3) Cílem této smlouvy je
zajištění co nejpřísnějších společných mezinárodních norem
pro regulaci mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi a prevence
a vymýcení nedovoleného obchodu s konvenčními zbraněmi. Členské
státy vyjádřily spokojenost s výsledky jednání a jsou
připraveny bezodkladně přistoupit k podpisu smlouvy. (4) Ustanovení této smlouvy,
která se týkají společné obchodní politiky a pravidel
vnitřního trhu pro transfer konvenčních zbraní a výbušnin,
spadají do výlučné pravomoci Unie. (5) Evropská unie smlouvu
podepsat nemůže, jelikož jejími smluvními stranami mohou být pouze státy. (6) V souladu
s čl. 2 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie by
proto Rada měla zmocnit členské státy k podpisu této smlouvy, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Členské státy se zmocňují podepsat
Smlouvu o obchodu se zbraněmi. Článek 2 Členské státy se vyzývají, aby
podepsaly Smlouvu o obchodu se zbraněmi
při slavnostním ceremoniálu v New Yorku dne 3. června 2013
nebo k nejbližšímu možnému datu. Článek 3 Toto rozhodnutí je určeno členským
státům. V Bruselu dne Za
Radu předseda [1] A/CONF.217/2013/L.3.