9.3.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 93/95

—

s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na Úmluvu Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005 (Úmluva UNESCO o ochraně kulturní rozmanitosti),

—

s ohledem na rozhodnutí Rady 2006/515/ES ze dne 18. května 2006 o uzavření Úmluvy o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů (1),

—

s ohledem na závěry ze zasedání Rady konané ve dnech 13.–14. listopadu 2006 a 24.–25. května 2007 (2), především pokud jde o přínos kulturních a kreativních odvětví k dosažení lisabonských cílů, a na usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 o evropském programu pro kulturu (3),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1855/2006/ES ze dne 12. prosince 2006, kterým se zavádí program Kultura (2007–2013) (4),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1718/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 o provádění programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007) (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o Evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2007 o sociálním postavení umělců (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o kulturním průmyslu v Evropě (8),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o kultuře jako katalyzátoru tvořivosti a inovací (9),

—

s ohledem na sdělení Komise „Autorské právo ve znalostní ekonomice“ (COM(2009)0532) ze dne 19. října 2009,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. dubna 2010 nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (COM(2010)0183),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 30. června 2010 nazvané „Evropa jako přední světová destinace cestovního ruchu – nový politický rámec pro evropský cestovní ruch“ (COM(2010)0352),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o kulturních dimenzích vnější činnosti EU (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví (11),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 10. prosince 2012 o aktualizaci sdělení o průmyslové politice: silnější evropský průmysl pro růst a hospodářskou obnovu (12),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2012 o obsahu na jednotném digitálním trhu (COM(2012)0789),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 26. září 2012 nazvaný „Konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví produkujících luxusní zboží“ (SWD(2012)0286),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 26. září 2012 nazvané „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU“ (COM(2012)0537),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 30. května 2013 (13),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A7-0248/2013),

A.

vzhledem k tomu, že tvůrčí a kulturní odvětví podporují šíření inovací v jiných odvětvích, a sehrávají tak důležitou úlohu v hospodářském (zejména s ohledem na malé a střední podniky) a sociálním rozvoji Unie a jsou nedílnou součástí strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelnou ekonomiku podporující začlenění;

B.

vzhledem k tomu, že tvůrčí a kulturní odvětví významně přispívají k podpoře sociální soudržnosti, tvořivosti a kulturní a jazykové rozmanitosti v Unii;

C.

vzhledem k tomu, že kulturní odvětví patří mezi odvětví, která pocítila dopady hospodářské krize nejméně, a že se prokázalo, že se jedná o strategickou oblast pro rozvoj společnosti;

D.

vzhledem k tomu, že tvůrčí a kulturní odvětví by měla být uznána pro svou podstatnou kulturní hodnotu a také pro svůj významný přínos ve prospěch dobrých životních podmínek veřejnosti, sociální integrace a soudržnosti a ekonomiky Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti a pro příznivý dopad na cestovní ruch;

E.

vzhledem k tomu, že evropská kulturní a tvůrčí produkce má významný hospodářský dopad na mnohá odvětví, jako jsou cestovní ruch, prodej, digitální technologie atd.;

F.

vzhledem k tomu, že součástí tvůrčích a kulturních odvětví je celá řada tvůrčích činností a služeb, které se vyznačují zvláštními charakteristikami z hlediska modelů financování a rozvoje; vzhledem k tomu, že je tudíž důležité přihlížet k této rozmanitosti při sestavování strategií pro podporu či spolupráci, včetně mezinárodní spolupráce;

G.

vzhledem k tomu, že evropské festivaly jsou příležitostí, jak podporovat evropskou kulturní produkci a vytvořit kulturní, sociální, hospodářskou a turistickou hodnotu na evropské úrovni;

H.

vzhledem k tomu, že tvůrčí a kulturní odvětví jsou tvořena především malými a středními podniky, které představují páteř hospodářství Unie;

I.

vzhledem k tomu, že Komise ve svém pracovním dokumentu ze dne 26. září 2012 (14) uznala význam špičkových kulturních a tvůrčích hospodářských odvětví (móda, šperky, hodinky, parfémy a kosmetika, doplňky, kožené zboží, nábytek a bytové zařízení, vybavení domácností, gastronomie, vína a lihoviny, automobily, čluny, hotely a volnočasové činnosti, maloobchod, aukční síně a vydavatelství), a vzhledem k tomu, že společnosti zaměřené na špičkové výrobky mohou být hnací silou všech tvůrčích a kulturních odvětví;

J.

vzhledem k tomu, že zajištění stabilnějšího postavení pracovníků v tvůrčích a kulturních odvětvích přispívá ke strukturování, životaschopnosti a věrohodnosti hospodářské činnosti a k upevnění zaměstnanosti;

K.

vzhledem k tomu, že významným prvkem tvůrčích a kulturních odvětví je mobilita, která ovšem čelí mnohým překážkám, jež se mezi jednotlivými zeměmi a regiony liší a jsou spojeny s potížemi při získávání víz, nedoceňovaným postavením umělců a zvláštními a různorodými podmínkami umělecké produkce;

L.

vzhledem k tomu, že stávající pilotní projekt „Ekonomika kulturní rozmanitosti“ by měl poskytovat přehled výzev a řešení v oblasti tvůrčích a kulturních odvětví;

M.

vzhledem k tomu, že je nutno zajistit kulturní a umělecké vzdělávání občanů EU již od raného věku, aby se rozvíjelo jejich porozumění umění a kultuře, aby se mohli vyjádřit a získali povědomí v souvislosti s obrovskou kulturní rozmanitostí v Evropě a aby se podpořila jejich tvořivost a projevy a také kulturní rozmanitost;

N.

vzhledem k tomu, že je třeba posílit vazby mezi vzdělávacími institucemi a podniky v tvůrčích a kulturních odvětvích, aby bylo možné zohlednit změny v pracovních místech a potřebu specifických schopností a podpořit tak výměnu informací a vznik smíšených schopností;

O.

vzhledem k tomu, že tvůrčí a kulturní odvětví v Evropě jsou evidentně bohatší a rozmanitější než v jiných částech světa, což by mělo být využito k podpoře růstu;

P.

vzhledem k tomu, že přechod na digitální technologie představuje pro tvůrčí a kulturní odvětví příležitost, neboť vyvstanou nové požadavky a vzniknou služby, které povedou k rozvoji nových ekonomických modelů;

Q.

vzhledem k tomu, že rozvoj nových ekonomických modelů pro on-line přístup ke kulturním dílům zažívá vzestup a měl by být podporován pomocí stabilního právního rámce, který prosazuje investice do tvůrčích a kulturních odvětví;

R.

vzhledem k tomu, že je naprosto nezbytné zaručit tvůrčím a kulturním odvětvím přístup ke stabilním způsobům financování upraveným pro jejich potřeby, aby byl zajištěn jejich budoucí rozvoj;

S.

vzhledem k tomu, že tvůrčí a kulturní odvětví představují důležitý prvek v rámci strategií územního rozvoje na místní a regionální úrovni za účelem dosažení cílů sociální soudržnosti a hospodářského rozvoje;

1.

připomíná, že tvůrčí a kulturní odvětví mají dobré hospodářské výsledky, zásadním způsobem přispívají k sociální soudržnosti a nadále vytvářejí pracovní místa, zejména pro mladé lidi, a představují významný potenciál pro inovace, a to navzdory složité situaci, v níž se ekonomika Unie v souvislosti s požadavky rozpočtové kázně momentálně nachází;

2.

trvá na tom, že musí být k dispozici aktuální a spolehlivé statistické údaje týkající se tvůrčích a kulturních odvětví, zejména jejich skutečné situace, jejich charakteristických vlastností včetně v souvislosti se statusem, a jejich potenciálu v oblasti tvorby pracovních míst a růstu a jejich hospodářského dopadu na ostatní odvětví, aby bylo možné rozhodovat o nejvhodnějších politických opatřeních v zájmu účinné podpory těchto odvětví; doporučuje zřídit centrum nebo databázi se zaměřením na tvůrčí a kulturní odvětví;

3.

žádá Komisi, aby nadále vypracovávala studie a shromažďovala údaje o hospodářské a sociální úloze tvůrčích a kulturních odvětví, zejména jakožto prvořadého prvku napříč různými hospodářskými odvětvími;

4.

vyjadřuje politování nad tím, že opatření navržená Komisí v jejím sdělení věnovaném tvůrčím a kulturním odvětvím (15) mají jen omezený výhled a rozsah; zdůrazňuje, že je třeba uvažovat o dlouhodobějších výhledech těchto odvětví a vytvořit program strukturovaných a konkrétních opatření v souladu se strategií Evropa 2020; podotýká, že je zásadní, aby kulturní tvorbu podporovaly Unie, členské státy a místní orgány;

5.

vyzývá Komisi, aby na základě existující platformy o potenciálu tvůrčích a kulturních odvětví svolala rozšířené fórum zahrnující osoby činné v těchto odvětvích, aby zvážily konkrétní řešení a aktivně se tak podílely na vytváření střednědobého a dlouhodobého strukturovaného politického programu;

6.

vyzývá Komisi a členské státy, aby kladly důraz na ústřední roli tvůrčích a kulturních odvětví v oblasti inovací s cílem vytvářet meziodvětvové vazby, aglomerační a klastrové účinky a zajistit nové příležitosti pro investice a zaměstnanost;

7.

poznamenává, že by měl být podporován výzkum zaměřený na inovace s cílem expandovat na nové trhy s nabídkou inovativních tvůrčích produktů;

8.

domnívá se, že ke stimulaci hospodářského růstu je zásadní podporovat a prosazovat rozvoj synergií s dalšími odvětvími; v souvislosti s tím zdůrazňuje úlohu, již ve vytváření bohatství má kulturní cestovní ruch, který má podobu seznamování se s kulturním dědictvím, navštěvování kulturních akcí, jako jsou festivaly, či cestování spojeného s učením se jazykům;

9.

zdůrazňuje obrovskou různorodost kulturního a tvůrčího ekosystému a trvá na tom, že je nutno tuto situaci napravit tím, že se bude podporovat vytvoření společné identity podporou společné produkce a vytvořením oblastí společného dialogu a výměn mezi nejrůznějšími subjekty činnými v kulturních a tvůrčích odvětvích s cílem vytvořit nové vazby mezi subjekty a umožnit vzájemnou výměnu dovedností a znalostí s jinými hospodářskými odvětvími; zdůrazňuje skutečnost, že tyto iniciativy by měly umožnit vznik společných zájmů při zohlednění kulturní rozmanitosti, která by měla být uznávána pro svou bohatost, inspirující sílu a potenciál pro rozvoj, jenž jako celek umožňuje vznik společné evropské identity;

10.

zdůrazňuje, že je důležité podporovat výměnu znalostí a předávání dovedností a znalostí, které jsou zásadní pro spolupráci mezi tvůrčími podniky, v rámci klastrů pro konkurenceschopnost, iniciativ zaměřených na excelenci a sítí, a vytvořit tak společnou kulturu tvůrčích a kulturních odvětví, která podpoří spolupráci mezi různými odvětvími, aby bylo možné účinněji se vypořádat s novými hospodářskými a sociálními výzvami;

11.

vybízí k rozvoji územního zakotvení, ke sdílení dovedností napříč odvětvími prostřednictvím vytváření klastrů a zlepšení vztahů s cílem přilákat investory, a umožnit tak různým kulturním a tvůrčím podnikům (velmi malým podnikům, malým a středním podnikům, nevládním organizacím a kulturním institucím) pokračovat v podpoře růstu a vytváření pracovních míst;

12.

podotýká, že většinu společností v tvůrčím a kulturním odvětví představují malé a střední podniky, a zdůrazňuje proto, že je nutné poskytnout jim v této souvislosti zvláštní podporu;

13.

důrazně žádá EU a členské státy, aby podpořily a uznaly zviditelnění kulturních a tvůrčích odvětví, což je základem výjimečnosti kultury v Evropě;

14.

upozorňuje na rozmanitost právních předpisů, které se týkají tvůrčích a kulturních odvětví, a doporučuje, aby byla provedena opatření na harmonizaci předpisů a postupů v Unii;

15.

poukazuje na to, že odborníkům z tvůrčích a kulturních odvětví musí být zaručeno takové sociální postavení, aby se mohli těšit uspokojivým pracovním podmínkám a využívat vhodná opatření, pokud jde o daňové systémy, jejich právo na práci, práva v oblasti sociálního zabezpečení a autorská práva, s cílem zlepšit jejich mobilitu v celé EU;

16.

vyzývá, aby byla zvážena opatření pro spravedlivé financování a odměňování nezávislých umělců; zdůrazňuje navíc, že je nutné zlepšit koordinaci mezi jednotlivými evropskými systémy sociálního zabezpečení pro tyto umělce vzhledem ke značně mobilní povaze jejich práce;

17.

vyzývá členské státy, aby své systémy sociálního zabezpečení přizpůsobily oblastem tvůrčí činnosti, zejména v digitálním odvětví, a náležitě zohlednily skutečnost, že osoby pracující v tvůrčích odvětvích často musí střídat status zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné nebo vykonávat oba druhy činnosti současně;

18.

vyzývá Komisi a členské státy, aby pracovníkům v tvůrčích a kulturních odvětvích umožnily přístup ke zdravotnímu pojištění a (dobrovolnému) pojištění pro případ nezaměstnanosti a také k zaměstnaneckým penzijním systémům a k individuálním penzijním systémům v případě samostatně výdělečně činných osob, a to za přijatelných podmínek;

19.

vyzývá Komisi a členské státy, aby v tvůrčích a kulturních odvětvích prosazovaly minimální standardy sociálního zabezpečení a kolektivní smlouvy mimo jiné podmíněním veřejné podpory dodržováním těchto standardů;

20.

zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zlepšily systémy vzdělávání, odborné přípravy a kvalifikací, zejména tím, že studentům v kulturních a uměleckých oborech bude nabídnuta komplexní odborná příprava zohledňující současné profesní prostředí, a to s cílem sblížit podnikatelský a vzdělávací svět a zajistit účinné provádění ve všech členských státech; zdůrazňuje, že v kurzech zaměřených na informační technologie by měla být věnována dostatečná pozornost příležitostem, které existují v odvětví on-line obsahu (např. počítačové hry);

21.

zastává názor, že v rámci odborné přípravy v kulturních, uměleckých a tvůrčích oborech je nezbytné vyučovat také dovednostem, které jsou nezbytné pro založení podniku, jenž bude působit v tvůrčích a kulturních odvětvích;

22.

domnívá se, že je nezbytné posílit atraktivitu a vnímání manuální, umělecké a kulturní odborné přípravy mezi studenty, rodiči a institucemi, a poskytovat informace o aktuální situaci, pokud jde o příležitosti a vytváření bohatství, a to i zřízením centra nebo databáze;

23.

zdůrazňuje význam, jejž má chránit a podporovat řemeslné živnosti spojené s kulturními a tvůrčími odvětvími;

24.

vyzývá Komisi, aby uznala zvláštní povahu mistrovských řemesel, která jsou skutečným zdrojem pro tvorbu pracovních míst v Evropě a jsou založena na čtyřech kritériích, jež jsou společná pro všechna špičková tvůrčí a kulturní odvětví: inovace a tvořivost; excelence a estetika; know-how a technologie; učení se v průběhu celé kariéry a rozšiřování znalostí;

25.

domnívá se, že je třeba posílit vazby mezi vzdělávacími systémy (včetně vysokých škol, jejichž nezávislost by měla být zachována), výzkumnými středisky, vzdělávacími organizacemi a společnostmi činnými v tvůrčích a kulturních odvětvích (včetně malých a středních podniků) s cílem zvýšit konkurenceschopnost těchto odvětví nabízejících četné pracovní příležitosti, vytvořit inkluzivnější meziodvětvové a mezioborové synergie, zejména zřízením platformy pro výměny, znalostních aliancí, aliancí pro odvětvové dovednosti a partnerství, pomoci účastníkům přemýšlet a jednat tak, aby dosáhli společného úspěchu, nadále zvyšovat hodnotu lidského kapitálu Unie, zajistit subjektům lepší znalosti, určit specifické dovednosti, zlepšit porozumění vývoji v oblasti pracovních příležitostí a dovedností a podpořit podnikatelského ducha;

26.

vyzývá Komisi, aby zřizovala znalostní aliance mezi vyšším vzděláním a podniky v tvůrčích a kulturních odvětvích;

27.

vyzývá Komisi, aby zřizovala aliance pro odvětvové dovednosti mezi institucemi odborného vzdělávání a přípravy a podniky působícími v tvůrčích a kulturních odvětvích;

28.

důrazně vyzývá Komisi a členské státy, aby dosáhly pokroku při vzájemném uznávání oborů, profesních kvalifikací a diplomů týkajících se kulturního a uměleckého studia;

29.

připomíná význam podpory v oblasti přístupu ke kulturní a mediální gramotnosti a vzdělávání již od raného věku a během celého života, aby se podpořil rozvoj tvořivosti, rozvinul talent a předával smysl pro kulturu;

30.

zdůrazňuje, že je naléhavě nutné podporovat tvořivost mladých tvůrců a propagovat účast veřejnosti na tvorbě kultury;

31.

domnívá se, že umělecké a kulturní vzdělávání je nezbytné pro rovné příležitosti, pro demokratizaci přístupu ke kultuře a pro sociální soudržnost, jelikož je prostředkem individuálního a kolektivního projevu a dialogu a umožňuje napomoci vzájemnému porozumění; dále zdůrazňuje, že školákům pomáhá se kultivovat tím, že rozvíjí jejich umělecké schopnosti, umožňuje jim setkávat se s umělci, prohlížet si umělecká díla a navštěvovat místa s kulturní hodnotou;

32.

vyzývá Komisi a Radu, aby zvážily zřízení evropského registru odborných znalostí s cílem chránit a podporovat evropské odborné znalosti; vyzývá členské státy a zúčastněné strany v oblasti tvůrčích a kulturních odvětví, aby zavedly kurzy odborné přípravy zaměřené na tyto znalosti;

33.

domnívá se, že je naprosto nezbytné zavést a zabezpečit odpovídající systémy financování a poskytnout tvůrčím a kulturním odvětvím, zejména malým a středním podnikům, účinné prováděcí nástroje; zdůrazňuje, že je nutné zachovat a posílit vládní politiky na podporu tvůrčích a kulturních odvětví, a zajistit tak budoucí životaschopnost vysoce kvalitní nezávislé tvůrčí činnosti; vyzývá Komisi a Radu, aby vytvořily prostředky k hodnocení nehmotných děl, zejména prostřednictvím zřízení centra nebo databáze, a zvážily možnost zřídit kulturní investiční banku;

34.

v této souvislosti také vyzdvihuje nové možnosti, jako je skupinové financování (tzv. crowdfunding) a skupinové investování (tzv. crowd-investment);

35.

naléhavě vyzývá členské státy, aby v rámci svých sociálních a hospodářských politik zvážily odpovídající podporu a financování tvůrčích a kulturních odvětví;

36.

zdůrazňuje, že je nutné podporovat financování tvůrčích a kulturních odvětví z evropských prostředků, a to i v době hospodářské krize; výslovně žádá Parlament, aby usiloval o vyjednání ambiciózního a významného rozpočtu na kulturu; vyzývá proto Radu, aby nesnižovala rozpočet, který Komise vyčlenila na program Kreativní Evropa;

37.

zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet konzultační a poradenské služby ohledně financování a řízení podniků s cílem pomáhat malým a středním podnikům a velmi malým podnikům osvojit si nástroje nezbytné pro dobré řízení společností, aby bylo možné zlepšit vytváření, produkci, propagaci a distribuci kulturního zboží a služeb;

38.

zastává názor, že členské státy a příslušní odborníci by měli zlepšit schopnosti zainteresovaných subjektů působících v tvůrčích a kulturních odvětvích, pokud jde o přípravu projektů, a to zajištěním odborné přípravy nebo zřízením subjektů, které budou nápomocny při sestavování finančních plánů;

39.

vítá navrhované úvěrové nástroje předjímané v programu Kreativní Evropa, Programu pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME) a programu Horizont 2020, neboť tyto nástroje nabízí tvůrčím a kulturním odvětvím rozmanitější možnosti financování;

40.

zdůrazňuje, že je důležité zvyšovat v rámci finančních institucí znalosti o zvláštních charakteristikách tvůrčích a kulturních odvětví s cílem zlepšit přístup těchto odvětví k soukromým zdrojům financování;

41.

žádá Radu, Komisi a členské státy, aby přijaly nezbytná opatření na podporu smíšených forem financování, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru, které by podléhaly požadavkům na transparentnost a nenarušovaly by nezbytné financování z veřejných financí, a to zavedením systémů úvěrových záruk pro malé organizace a prozkoumáním alternativních způsobů financování, jako je skupinové financování (tzv. crowdfunding);

42.

naléhavě vyzývá členské státy, aby hledaly alternativní způsoby financování tvůrčích a kulturních odvětví, zejména v době krize; v této souvislosti se domnívá, že schůdnou alternativou by bylo sponzorství;

43.

je toho názoru, že v audiovizuálním odvětví je důležité, aby audiovizuální služby přispívaly k financování evropských audiovizuálních děl v zájmu podpory tvůrčího úsilí, a tento přístup by měl být posílen prostřednictvím jasného a kvantifikovaného provedení směrnice o audiovizuálních mediálních službách (16);

44.

naléhavě žádá Radu, Komisi a členské státy, aby vytvořily příznivý právní rámec, zejména vytvořením podnikatelského prostředí, které bude příznivé pro malé a střední podniky působící v tvůrčích a kulturních odvětvích, a to prostřednictvím snížení jejich administrativní a regulační zátěže;

45.

naléhavě vyzývá Radu, Komisi a členské státy, aby usilovaly o další pokrok v daňové harmonizaci, zejména aby zrušily odchylky ve zdaňování kulturních produktů mezi jednotlivými členskými státy;

46.

podotýká, že v rámci těchto odvětví působí velké množství malých a středních podniků; domnívá se, že je pro ně třeba vytvořit vhodná daňová pravidla s cílem podpořit jejich růst a zajistit jejich přežití;

47.

připomíná, že strukturální fondy nabízejí velké možnosti v oblasti financování kultury, tvorby a inovací v Unii vzhledem k tomu, že investice do kultury mohou být financovány v rámci všech tří cílů politiky soudržnosti, konkrétně se jedná o konvergenci, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost;

48.

vyjadřuje politování nad tím, že některé členské státy navrhují, aby byly prostředky v nadcházejícím víceletém finančním rámci vyčleněné na nástroj pro propojení Evropy sníženy o 8,2 miliardy EUR, což bude mít nepříznivý dopad na podporu rozšiřování infrastruktury pro širokopásmové připojení, a tedy na rozvoj on-line obchodních modelů pro tvůrčí a kulturní odvětví;

49.

vyzývá proto členské státy a Komisi, aby využívaly stávající a budoucí nástroje a programy, jako je MEDIA nebo mechanismus záruk programu Kreativní Evropa, a přijaly zvláštní opatření, aby usnadnily přístup osob činných v tvůrčích a kulturních odvětvích k financování prostřednictvím těchto nástrojů, se zvláštním důrazem na maximálně účinné využití digitalizace platforem k usnadnění podávání žádostí, hodnocení a řízení a ke snížení administrativní zátěže na minimum;

50.

vybízí orgány EU, aby ve víceletém finančním rámci (2014-2020) zajistily ambiciózní úroveň nové složky MEDIA;

51.

domnívá se, že digitální a on-line nástroje a platformy nabízejí tvůrčím a kulturním odvětvím nebývalé příležitosti pro vývoj nových obchodních modelů, získání nového publika a rozšíření svých trhů v Unii i ve třetích zemích;

52.

zdůrazňuje, že mimořádnou zátěží pro evropská tvůrčí a kulturní odvětví je existence 27 různých systémů pro správu práv duševního vlastnictví a že stávající roztříštěný režim musí být reformován tak, aby byl usnadněn přístup k obsahu a bylo možné posílit jeho (globální) oběh, a to takovým způsobem, který umělcům, tvůrcům, spotřebitelům, podnikům a publiku umožní využít vývoje v digitální oblasti, nových distribučních kanálů, nových obchodních modelů a dalších příležitostí;

53.

domnívá se, že moderní a vyvážený systém ochrany práv duševního vlastnictví, který umožní zajistit odpovídající odměnu všem kategoriím držitelů práv a zároveň zaručit spotřebitelům snadný přístup k různorodému, legálnímu obsahu a skutečnou možnost volby v oblasti jazykové a kulturní rozmanitosti, je v digitální éře základní podmínkou pro zajištění konkurenceschopnosti tvůrčích a kulturních odvětví;

54.

zdůrazňuje, že ochrana práv duševního vlastnictví by neměla ohrožovat neutralitu internetu;

55.

zdůrazňuje exponenciální růst ve využívání inovativních digitálních služeb, pokud jde o přístup ke kulturním dílům, a podtrhuje potřebu zajistit stabilní ekosystém, který podporuje investice do tvůrčích a kulturních odvětví, tvorbu pracovních míst v Evropě a prosazování inovativních obchodních modelů;

56.

žádá proto Komisi, aby v souvislosti s právy duševního vlastnictví vytvořila právní rámec odpovídající specifické povaze jednotlivých odvětví a harmonizovala a reformovala rámec autorských práv s cílem zlepšit přístup k obsahu a posílit postavení a možnost volby tvůrců, a zasazuje se o lepší sdílení povinností v rámci celého digitálního hodnotového řetězce, přičemž je třeba věnovat náležitou pozornost konkurenceschopnosti tvůrčích a kulturních odvětví;

57.

v této souvislosti zdůrazňuje významnou úlohu, kterou mají kolektivní správci, v zajišťování přístupu ke kulturnímu dědictví tím, že účinně vymáhají práva duševního vlastnictví a zjednodušují formality, jimž jsou vystaveni uživatelé;

58.

upozorňuje na mezinárodní spolupráci a potenciál tvůrčích a kulturních odvětví v oblasti vývozu a na skutečnost, že je v zájmu Unie podporovat výměny mezi povoláními v tomto odvětví, a to i se třetími zeměmi, a přilákat a rozvíjet tvůrčí talenty, zdůrazňuje významnou úlohu tvůrčích a kulturních odvětví při šíření atraktivity a propagaci evropské kultury;

59.

zdůrazňuje, že je nutné usilovat o vzájemné uznávání postavení umělců, zabývat se tím, jak zajistit příležitosti k mobilitě a jak nejlépe využívat vzdělávací programy, vytváření sítí a volný pohyb odborníků v tvůrčích a kulturních odvětvích, zejména v případě zúčastněných subjektů v oblasti kultury, umělců, ale také děl;

60.

domnívá se, že je zásadní, aby si EU a její členské státy zachovaly možnost chránit a rozvíjet své kulturní a audiovizuální politiky a aby tak činily v rámci svých stávajících právních přepisů, norem a dohod, včetně Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů; žádá proto, aby bylo vyloučení kulturních a audiovizuálních služeb, včetně služeb poskytovaných on-line, jasně uvedeno v dohodách mezi Unií a třetími zeměmi; v této souvislosti podtrhuje nutnost nezahrnovat oblast kulturních a audiovizuálních služeb do mandátu k jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a USA a zároveň zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí díla nejsou typickým zbožím;

61.

zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby EU a její členské státy v souladu s úmluvou UNESCO z roku 2005 vypracovaly a navrhly politiky podporující kulturní rozmanitost, které jsou uzpůsobeny digitální éře;

62.

zdůrazňuje nutnost posílit politiky týkající se digitalizace děl, a podpořit tak přístup k co největšímu počtu děl evropského kulturního dědictví;

63.

zdůrazňuje význam kulturní diplomacie a nutnost, aby EU vystupovala jako globální hráč, s cílem posílit celosvětovou konkurenceschopnost jejích tvůrčích a kulturních odvětví;

64.

vyzývá Komisi, aby navrhla vhodné nástroje, které tvůrčím a kulturním odvětvím umožní vyvážet na mezinárodní trhy, a to za dobrých podmínek;

65.

vyzývá, aby k podpoře tvůrčích a kulturních odvětví byla využívána Evropská služba pro vnější činnost;

66.

poukazuje na to, že kultura nepřímo působí na jiná hospodářská odvětví; žádá proto, aby tvůrčí a kulturní odvětví zintenzivnila spolupráci s jinými odvětvími, jako jsou informační a komunikační technologie (IKT) a cestovní ruch, aby bylo možné čelit výzvám, jež představuje digitální technologie, globalizace a přístup na mezinárodní trhy;

67.

zdůrazňuje význam regionálních politik v oblasti kultury a tvorby, a tedy ústřední roli místních, regionálních a makroregionálních orgánů při propagaci a podpoře tvůrčích a kulturních odvětví, a to i s řádným zohledněním lidové kultury, za využití vhodných nástrojů a finančních opatření; vítá iniciativy subjektů veřejné správy přijaté v zájmu rozvoje regionálních struktur na podporu podnikání v tvůrčích odvětvích, a to i prostřednictvím projektů financovaných z prostředků EU;

68.

zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí odvětví by se měla stát součástí socioekonomických strategií EU a jednotlivých států; zdůrazňuje potřebu další koordinace různých politik, včetně průmyslových, vzdělávacích a inovačních politik, politik v oblasti cestovního ruchu a regionálního, městského, místního a územního rozvoje; rovněž vybízí místní a regionální orgány, aby v souladu se zásadou subsidiarity začleňovaly kulturní a tvůrčí odvětví do svých střednědobých a dlouhodobých hospodářských strategií;

69.

zdůrazňuje meziodvětvový charakter kulturních a tvůrčích odvětví sloužících jako poutavý komunikační nástroj a jejich globální význam nejen pro světovou ekonomiku, ale i pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, inovaci, podnikání, sociální soudržnost a společný rozvoj; vyzdvihuje skutečnost, že tato odvětví mají bohatý místní a regionální potenciál růstu představující nové tržní příležitosti pro podnikatele v kulturních a tvůrčích odvětvích, tedy zaměstnanosti v oblasti kultury;

70.

domnívá se, že různé schopnosti, jichž je v těchto odvětvích zapotřebí, a také interakce mezi tvůrci a technologiemi jsou často úzce spjaty s místním prostředím, a proto by měly být podporovány vytvářením místních a regionálních platforem, sítí, klastrů, podnikatelských inkubátorů a partnerství, které by posilovaly synergie, pomáhaly nalézt mechanismy k financování tvořivosti a inovací a podporovaly správu volných pracovních míst a možností financování;

71.

zdůrazňuje význam kultury pro sociální a hospodářské oživení měst; naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala vzájemné učení subjektů městské správy, a podpořila tak sdílení osvědčených postupů mezi tvůrci politik na místní úrovni;

72.

domnívá se, že modernizace kulturní infrastruktury může napomoci k oživení městských oblastí, a může tak být přínosná také ze sociálního a hospodářského hlediska;

73.

doporučuje využívat skrytý hospodářský potenciál tvůrčích odvětví s cílem zlepšit kvalitu života ve městech a regionech;

74.

prosazuje přístup založený na územní dynamice s cílem zapojit všechny zúčastněné subjekty (umělce, místní orgány, zástupce odborníků atd.) do správy kulturních záležitostí na místní a regionální úrovni;

75.

poukazuje na to, že kulturní a tvůrčí odvětví jako zdroj potenciálu pro vytváření většího počtu lepších pracovních míst v regionech mohou přispívat k sociální a územní integraci; je znepokojen tím, že tyto aspekty kulturních a tvůrčích odvětví nejsou dostatečně zanalyzovány a podporovány; zdůrazňuje, že sběr statistických údajů v těchto odvětvích je na všech úrovních nedostačující, přičemž nejhorší situace je na úrovni regionální a místní; zdůrazňuje, že je třeba analyzovat dopad IKT na kulturní a tvůrčí odvětví, aby se tato odvětví mohla přizpůsobit novému technologickému prostředí a být v kontaktu s technologickým vývojem;

76.

zdůrazňuje, že tvůrčí a kulturní odvětví, zejména malé a střední podniky, představují významný přínos pro růst a rozvoj na místní a regionální úrovni a napříč hranicemi (členských států) zejména tím, že podporují kulturní dědictví, cestovní ruch a centra excelence, zvyšují přitažlivost území, věnují zvláštní pozornost regionům s významným kulturním dědictvím, podporují sociální a ekonomickou restrukturalizaci, vznik nových činností a tvorbu stabilních a udržitelných pracovních míst; poznamenává, že se to týká především cestovního ruchu, neboť města a regiony s rozvinutým kulturním odvětvím jsou pro turisty zvláště přitažlivé;

77.

vyzdvihuje význam vzdělávacích programů pro to, aby byla podporována kreativita již od raného dětství, a pro rozvíjení uměleckého a kulturního vzdělávání tím, že bude během základního a středního vzdělávání probouzen zájem o práci a výstupy tvůrčího odvětví; zdůrazňuje, že místní a regionální orgány by měly vzhledem k tomu, že jsou často odpovědné za předškolní a základní vzdělávání, hrát významnou vzdělávací a kulturní úlohu v tomto procesu, jehož cílem je zabývat se kulturou a tvořivostí jakožto nedílnou součástí regionálního a městského rozvoje; zdůrazňuje význam neformálního vzdělávání dospělých pro rozvíjení dovedností, které jim umožní přizpůsobit se neustále se měnícím požadavkům trhu práce;

78.

zdůrazňuje, že financování dostupné z příštího víceletého finančního rámce, konkrétně z ESF a EFRR, by mělo být využito tak, aby pomohlo posílit kulturní a tvůrčí odvětví a také vnitrostátní, regionální a místní institucionální a administrativní kapacity pro spolupráci, čímž se zvýší hospodářský, sociální, vzdělávací a kulturní přínos z těchto odvětví; upozorňuje na nejvzdálenější regiony, kde je situace pro vytváření a rozvoj kulturních a tvůrčích odvětví složitější;

79.

zastává proto názor, že požadavky na vazbu na dané území stanovené v některých regionálních nebo vnitrostátních opatřeních na podporu kinematografie pomáhají tuto vazbu mezi kulturou a územím zachovávat a v souladu s podmínkami stanovenými ve sdělení z roku 2001 o filmu (17) by měla být zachována;

80.

poznamenává, že v tvůrčích a kulturních odvětvích často dochází k dynamické přeměně a že umožňují vytváření klastrů, které jsou hnací silou pokroku a rozvoje měst a regionů;

81.

poukazuje na skutečnost, že kulturní a tvůrčí odvětví přispívají k zachování a zušlechťování rozsáhlého kulturního, historického a architektonického dědictví Evropy; zdůrazňuje význam movitého kulturního dědictví, tj. artefaktů jakožto výsledku lidské tvořivosti v průběhu historie až po současnost; zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí odvětví jsou důležitá pro rozvoj odvětví cestovního ruchu EU a těší se obrovskému zájmu turistů z EU i z jiných zemí; domnívá se, že s ohledem na tuto přidanou hodnotu a vzhledem k tomu, že s sebou přinášejí významné hospodářské příležitosti, by kulturní a tvůrčí odvětví měla být významně podpořena v příštím rozpočtu EU a prostřednictvím vnitrostátních a regionálních programových dokumentů vypracovaných na období 2014–2020;

82.

zdůrazňuje, že je třeba chránit národní dědictví a propagovat kulturní bohatství daného regionu doma i v zahraničí;

83.

domnívá se, že kreativní lidé, výrobky a služby by jakožto součást kulturní rozmanitosti EU měli být základem silného evropského jednotného trhu a dobře rozvinutých regionů, ale také místních ekonomik, kde mohou přispívat k vytváření nových oblastí hospodářské činnosti a nových pracovních míst; vyzývá k lepšímu využívání kulturních a tvůrčích odvětví při lákání nových investic a různorodých talentů do Evropy; zdůrazňuje, že podnikatelé v kulturním a tvůrčím odvětví nemají snadný přístup k finančním zdrojům; vyzývá členské státy, aby přijaly příslušná sociální a fiskální opatření s cílem podpořit tvůrčí hospodářství a aby prosazovaly nové obchodní modely pro kulturní a tvůrčí odvětví uzpůsobené evropskému trhu, což by umožnilo mobilitu umělců a osob pracujících v kulturních a tvůrčích odvětvích a pomáhalo jim překonávat překážky související s rozdílnými daňovými nebo sociálními systémy a jazykové bariéry, a aby podporovaly lepší porozumění mezi zeměmi a kulturami;

84.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.