30.12.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 440/62

—

s ohledem na zprávu Komise za rok 2011 o veřejných financích v HMU (1),

—

s ohledem na zprávu Komise za rok 2012 o veřejných financích v HMU (2),

—

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 136 ve spojení s čl. 121 odst. 2 této smlouvy,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1175/2011 ze dne 16. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1466/97 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (3),

—

s ohledem na směrnici Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (4),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1174/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o donucovacích opatřeních k nápravě nadměrné makroekonomické nerovnováhy v eurozóně (5),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU) č. 1177/2011 ze dne 8. listopadu 2011, kterým se mění nařízení (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (6),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (7),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1173/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně (8),

—

s ohledem na přílohu I k závěrům zasedání Evropské rady ve dnech 24.–25. března 2011 nazvanou „Pakt euro plus: posílení koordinace hospodářských politik v zájmu konkurenceschopnosti a konvergence“ (9),

—

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ve dnech 28.–29. června 2012, a zvláště na jejich přílohu nazvanou „Pakt pro růst a zaměstnanost“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2011 o roční analýze růstu na rok 2012 (COM(2011)0815),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 o srovnávacím přehledu pro dohled nad makroekonomickou nerovnováhou: zamýšlený počáteční návrh (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2012 o příspěvku k roční analýze růstu 2012 (11),

—

s ohledem na Světový hospodářský výhled MMF z října 2012,

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A7-0425/2012),

A.

vzhledem k tomu, že hospodářská, finanční a bankovní krize dosud nepolevila a je dokladem toho, že záležitosti veřejných financí mají negativní dopad na sociální a hospodářský rozvoj a na politickou stabilitu;

B.

vzhledem k tomu, že poměr veřejného dluhu k HDP v eurozóně vzrostl z 86,2 % v prvním čtvrtletí roku 2011 na 88,2 % v prvním čtvrtletí roku 2012;

C.

vzhledem k tomu, že nedávné reformy ve správě ekonomických a rozpočtových záležitostí Evropské unie samy o sobě nedokážou krizi vyřešit; vzhledem k tomu, že v zájmu symetrického odstranění nadměrných makrofinančních nerovnováh a zvýšení úrovně celkové sociální a ekonomické konvergence a solidarity v hospodářské a měnové unii (HMU) je potřeba jednat komplexně;

D.

vzhledem k tomu, že důvěryhodný závazek ke konsolidačním opatřením, která jsou vstřícná vůči růstu, je základním předpokladem pro řešení nadměrných dluhů a deficitů ve většině členských států eurozóny;

E.

vzhledem k tomu, že v zemích EU byly učiněny významné kroky ke konsolidaci veřejných financí, ale pro zlepšení situace je třeba vyřešit ještě mnohé problémy; vzhledem k tomu, že nynější vážný hospodářský pokles vzbuzuje obavy, protože ohrožuje značné úsilí, jež členské státy vynaložily na strategie zaměřené na konsolidaci rozpočtů;

F.

vzhledem k tomu, že každý členský stát se nachází v jiné situaci a že je tudíž nutné v souladu s doporučeními Rady pro jednotlivé země a s přihlédnutím k rozpočtovým a makrofinančním rizikům daných zemí a také k jejich hospodářským a sociálním podmínkám uplatňovat diferencované udržitelné strategie vstřícné k růstu;

G.

vzhledem k tomu, že poslední doporučení pro jednotlivé země se příliš soustředila na potřebu snížit mzdy a výdaje na sociální zabezpečení a na reformu rámců veřejných důchodů; vzhledem k tomu, že v těchto konkrétních doporučeních je většinou jiným oblastem, jako jsou daně z kapitálových zisků, spotřební daně, daně z nemovitostí a daně ze znečišťování, přikládána příliš malá váha;

H.

vzhledem k tomu, že zejména členské státy, které využívají programy finanční podpory, a ty, jež podléhají přísnému dohledu nad trhem, by měly provádět důvěryhodné dlouhodobé strategie rozpočtové konsolidace; vzhledem k tomu, že je nutno naléhavě řešit negativní účinky, jež se šíří v rámci celé HMU, aby bylo znovu vyváženo a doladěno úsilí, jež musí vynaložit v zájmu překonání krize všechny členské státy;

I.

vzhledem k tomu, že demokracie vyžaduje důslednou veřejnou kontrolu na všech úrovních rozhodovacích orgánů zodpovědných za hospodářství a příslušné politiky, a rovněž mechanismy pro zajištění zodpovědnosti a legitimity;

1.

vítá předpokládané zlepšení fiskální situace v členských státech EU a úsilí, které členské státy vynaložily na dosažení svých fiskálních cílů; vyjadřuje politování nad předpokládaným prodloužením nynějšího cyklického útlumu; poukazuje na to, že nynější vážný hospodářský pokles vzbuzuje obavy, protože ohrožuje značné úsilí, jež členské státy vynaložily na konsolidaci svých rozpočtů;

2.

domnívá se, že vzhledem k vysoké úrovni veřejného a soukromého zadlužení a rozpočtových schodků některých členských států a obtížím, s nimiž se potýkají při opětovném dosahování udržitelnosti svých veřejných financí, což vyvolává silný tlak ze strany finančních trhů, jsou i nadále nezbytné důvěryhodné dlouhodobé strategie konsolidace rozpočtů; připomíná, že celkové schodky veřejných financí byly zatím sníženy díky důraznému úsilí o konsolidaci; konstatuje, že Komise nyní předpokládá negativní růst HDP v roce 2013 pro celou HMU a zhoršující se fiskální rovnováhu v roce 2013 nebo 2014 v sedmi členských zemích HMU; je proto přesvědčen, že v rámci přetrvávající potřeby intenzivní fiskální nápravy je nutno nalézt rovnováhu mezi posílením udržitelného růstu, hospodářským rozvojem a sociální ochranou;

3.

je hluboce znepokojen tím, že i přes snahu členských států o provedení reforem a konsolidace panuje na trzích se státními dluhopisy v eurozóně napětí, což se projevuje vysokými rozpětími a kolísáním úrokových sazeb; konstatuje, že bezprostředním spouštěčem a hlavní příčinou byly obavy finančních trhů ohledně stability odvětví veřejných a soukromých financí v některých zemích eurozóny;

4.

je přesvědčen, že úsilí o větší koordinaci a fiskální konsolidaci nepřinese očekávané výsledky, pokud se nebude řešit makroekonomická nerovnováha mezi členskými státy a rovněž její důsledky pro proces obnovy;

5.

zdůrazňuje, že dlouhodobá udržitelnost veřejných a soukromých financí je nezbytnou podmínkou pro růst a pro udržení přiměřené úrovně veřejných výdajů, včetně investic; zdůrazňuje, že vysoká úroveň zadlužení má negativní dopady na zdravotní péči, důchody, zaměstnanost a mezigenerační spravedlnost a je příčinou nízké míry růstu;

6.

zdůrazňuje, že vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí bude poškozovat hospodářský růst i v budoucnosti, a že by proto měly členské státy již nyní přijmout konkrétní opatření k jejímu snížení;

7.

vybízí členské státy, aby dodržovaly doporučení přijatá Radou na doporučení Komise v souladu s pravidly stanovenými v Paktu o stabilitě a růstu v podobě upravené v tzv. balíčku šesti právních předpisů pro správu ekonomických záležitostí s cílem provést konsolidaci rozpočtu důrazněji, věrohodně, včas a diferencovaně, a zohlednit při tom specifické podmínky každé země; vybízí Radu, aby tato doporučení podle potřeby revidovala tak, aby v nich bylo řádně zohledněno makroekonomické prostředí;

8.

vybízí členské státy, aby usnadnily dohodu s Parlamentem, a balíček dvou právních předpisů mohl tak být přijat co nejdříve, nejpozději do konce roku;

9.

vybízí Komisi, aby prostřednictvím jednoznačných a podrobných doporučení poskytla členským státům negativní i pozitivní zpětnou vazbu a ocenila výjimečné úsilí a osvědčené postupy;

10.

vybízí Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o doplnění své tradiční analýzy udržitelnosti alternativními metodami; vyzývá Komisi, aby v budoucnu pravidelně zveřejňovala ukazatele vyplývající z analýzy udržitelnosti ve zprávách o „veřejných financích v HMU“ a aby při hodnocení multiplikačního účinku výše veřejných výdajů na růst HDP uváděla předpoklady, z nichž jejich modely vycházejí;

11.

upozorňuje na důležitou úlohu, kterou musí hrát rozpočet Unie, aby byly úspěšně sníženy makroekonomické a sociální nerovnováhy v celé Unii, a tím obnoveny podmínky pro udržitelnou měnovou unii;

12.

vítá skutečnost, že se zpráva Komise o veřejných financích v HMU za rok 2012 nově soustředí na fiskální decentralizaci, a navrhuje, aby do budoucích zpráv byla vždy zařazována kapitola o místních a regionálních veřejných financích;

13.

domnívá se, že konsolidace rozpočtů může proběhnout efektivně a přinést dlouhodobé pozitivní výsledky za předpokladu, že s ní spojená opatření jsou příznivá pro růst, takže budou růst a vytváření pracovních míst podporovat a budou respektovat rovnost mezi občany;

14.

vyzývá členské státy, aby s ohledem na sociální ochranu, sociální začlenění a veřejné investice zavedly politiky a reformy zaměřené na růst v souladu se strategií EU 2020; připomíná své požadavky týkající se potřeby dosáhnout větší flexibility trhu práce, zejména nižším zdaněním práce, optimalizací programů odborné přípravy s cílem motivovat starší pracovníky, aby zůstali v zaměstnání déle, snížením nezaměstnanosti mladých lidí lepším sladěním jejich kvalifikací s poptávkou na trhu práce, zajištěním toho, aby vývoj mezd odpovídal produktivitě, a přesunem zdanění z práce, především pokud jde o pracovníky s nízkými příjmy, na činnosti poškozující životní prostředí; vyzývá členské státy, aby zavedly inovační politiky, jejichž cílem bude prostřednictvím investic zvýšit produktivitu a přizpůsobit ji vývoji mezd, a aby vytvořily konkurenčnější prostředí pro podnikání tím, že liberalizují některá odvětví, odstraní neodůvodněná omezení u regulovaných živností a povolání, usnadní přístup k úvěrům a usnadní zakládání nových podniků; a konečně vybízí k reformě veřejné správy odstraněním administrativní zátěže, snížením nákladů a zrušením zbytečných úrovní správy;

15.

připomíná, že klíčovou součástí vztahu mezi růstem a konsolidací je složení konsolidace; zdůrazňuje, že vhodná kombinace opatření na straně výdajů a příjmů závisí na okolnostech a měla by být důkladně posouzena; v této souvislosti však poukazuje na to, že konsolidace založená na snižování neproduktivních výdajů je ze střednědobého hlediska trvalejší a příznivější pro růst než konsolidace založená na zvyšování příjmů, nicméně v krátkodobém výhledu je recesivnější; zastává názor, že konsolidační strategie musí zmírnit krátkodobý dopad recese a zároveň se ve střednědobém výhledu zaměřovat na podporu růstu; je přesvědčen, že potenciální krátkodobý negativní dopad konsolidace lze zmírnit, zejména za předpokladu, že přijatá opatření jsou věrohodná, trvalá a nezpůsobují snížení veřejných investic do produktivních odvětví hospodářství;

16.

vybízí členské státy, aby své úsilí v oblasti konsolidace zaměřily na kombinaci opatření na straně výdajů a příjmů, která bude vhodná a bude odpovídat daným podmínkám, a aby současně zachovaly položky, které souvisí se strategií EU 2020 a podporují udržitelný růst, jako je výzkum a vývoj, vzdělávání, zdraví a energetická účinnost; domnívá se, že zvláštní pozornost je rovněž nutno věnovat zachování nebo posílení rozsahu a efektivity služeb zaměstnanosti a aktivním politikám v oblasti trhu práce, jako jsou programy poskytující odbornou přípravu a programy dalšího vzdělávání pro osoby, které hledají práci, včetně evropské záruky práce pro mladé lidi určené pro nezaměstnané a začínající podnikatele;

17.

vybízí Komisi, aby posoudila konsolidovanou fiskální situaci v eurozóně jako celku a aby dala do souvislosti rozpočtová opatření přijatá na vnitrostátní úrovni a jejich předpokládaný dopad na jednotlivé členské státy eurozóny ve formě přenosu účinků;

18.

vybízí Komisi, aby zveřejnila metodiku, z níž vychází při hodnocení strukturálního salda členských států, a také změny této metodiky zavedené od roku 2008 a jejich vliv na hodnocení strukturálního salda členských států;

19.

zdůrazňuje, že strategie konsolidace by se měla zaměřit také na příjmovou stranu rozpočtů členských států; zdůrazňuje, že konsolidační opatření na příjmové straně by měla být zvláště zaměřena na snižování daňových výdajů, které vedou ke vzniku neproduktivních oblastí nebo k neúčinnému ziskuchtivému chování, na snižování dotací poškozujících životní prostředí a rovněž na vytváření ekologických daní zaměřených na zdroje negativních externalit, což může přinést dvojí zisk, protože to zlepší stav rozpočtu a pomůže splnit cíle stanovené ve strategii EU 2020;

20.

podporuje snahu o reformu a modernizaci důchodových systémů, přičemž je třeba plně respektovat samostatnost a úlohu sociálních partnerů a zvláštní podmínky v různých členských státech a zároveň zajistit dlouhodobou finanční udržitelnost a přiměřenost důchodů; poukazuje na to, že tyto reformy slouží k tomu, aby jejich příspěvek coby automatických stabilizátorů a nástrojů sociální soudržnosti a solidarity zůstal zachován; vybízí zejména k přijetí opatření ke zvýšení efektivní věkové hranice odchodu do důchodu; podporuje politiky zaměřené na zvýšení počtu osob, které se v prvních letech po dosažení důchodového věku rozhodnou zůstat na trhu práce;

21.

vybízí členské státy, aby provedly konsolidační postupy na příjmové straně a aby se zaměřily na zlepšení dodržování daňových požadavků a rovnosti mezi občany, zejména s ohledem na boj proti daňovým podvodům a daňovým únikům; domnívá se, že nebude-li to stačit, je třeba i s ohledem na omezení hospodářských a sociálních narušení zvážit rozšíření daňového základu; je přesvědčen, že je třeba vynaložit více úsilí na boj proti daňovým únikům a daňovým podvodům;

22.

domnívá se, že v zájmu dosažení vyvážených veřejných financí ve střednědobém a dlouhodobém výhledu je důležité uplatňovat analýzy nákladů a přínosů na všechny projekty v oblasti infrastruktury, které mají výrazný dopad na rozpočet;

23.

připomíná, že členské státy se zavázaly k účasti na reformě fiskální politiky v rámci Paktu euro plus a k pravidelným jednáním o přijetí osvědčených postupů;

24.

zdůrazňuje úlohu, kterou hrají místní a regionální veřejné orgány v rámci podpory veřejných a soukromých investic; zdůrazňuje význam investic zaměřených na růst pro rychlé oživení hospodářství;

25.

vyzývá členské státy, aby objasnily odpovědnost, úlohu, fiskální transfery a zdroj příjmů různých úrovní (celostátní, regionální a místní) správy při zajišťování zdravého a udržitelného rámce veřejných financí, zejména s ohledem na vliv Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii na fiskální samostatnost místních a regionálních orgánů;

26.

je znepokojen rizikem, že zavedení vztahu mezi ústředními vládami a nižšími úrovněmi státní správy může poškodit uskutečňování fiskální konsolidace, zvláště v případě, kdy je decentralizace financována převážně transfery z ústřední vlády a neodpovídá tomu odpovědnost nižších úrovní správy na straně příjmů;

27.

je znepokojen, že v některých členských státech existují dílčí sektory vlády a ministerstev bez konkrétních pravomocí a úkolů; tyto dílčí sektory vlády celkovou správu oslabují a napomáhají plýtvání, a měly by být tedy v rámci úsilí o fiskální konsolidaci odstraněny;

28.

konstatuje, že úsilí o fiskální konsolidaci by mělo být spravedlivě rozděleno mezi různé správní orgány s ohledem na služby, které poskytují;

29.

uznává, že některé členské státy s vysokou úrovní zadlužení dosud zvyšují čistý počet státních zaměstnanců, a to i navzdory svému veřejnému závazku podíl státních zaměstnanců na trhu práce zmrazit nebo snížit;

30.

vyzývá členské státy, jež mají rozpočtové problémy, aby za prioritu považovaly opatření fiskální konsolidace, která se týkají snížení nepotřebných výdajů na obranu, jako jsou nákupy nového a nákladného vojenského vybavení;

31.

vítá různé snahy o řešení krize, včetně udržitelných strukturálních reforem podporujících růst; zdůrazňuje, že byl nedávno přijat nový posílený rámec EU pro správu a řízení; domnívá se, že i když tyto reformy nemohou krizi okamžitě vyřešit, jejich cílem by však měla být podpora věrohodnosti fiskální nápravy, omezení jejího krátkodobého negativního dopadu na růst a zavedení rámce pro lepší tvorbu politik v letech, kdy dojde k obnovení růstu;

32.

vybízí k hospodářskému dialogu a spolupráci mezi regionálními parlamenty se zákonodárnou pravomocí, parlamenty jednotlivých členských států a Evropským parlamentem, aby zejména v souvislosti s evropským semestrem diskutovaly o směřování hospodářství představeném v roční analýze růstu a doporučeních pro jednotlivé země;

33.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Evropské centrální bance a vládám a parlamentům členských států.