This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52013DC0326
REPORT FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT AND THE COUNCIL Third biannual report on the functioning of the Schengen area_1 November 2012 - 30 April 2013
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru_za období od 1. listopadu 2012 do 30. dubna 2013
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru_za období od 1. listopadu 2012 do 30. dubna 2013
/* COM/2013/0326 final */
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Třetí pololetní zpráva o fungování schengenského prostoru_za období od 1. listopadu 2012 do 30. dubna 2013 /* COM/2013/0326 final */
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A
RADĚ Třetí pololetní zpráva o fungování
schengenského prostoru
za období od 1. listopadu 2012 do 30. dubna 2013 1. Úvod Na základě
sdělení Komise z 16. září 2011 o posílení správy Schengenu[1] a souhlasu Rady pro spravedlnost
a vnitřní věci / smíšeného výboru ze dne 8. března 2012
přijímá Komise pololetní zprávy Evropskému parlamentu a Radě o
fungování schengenského prostoru. Tato třetí zpráva se zabývá obdobím od
1. listopadu 2012 do 30. dubna 2013. 2. Popis situace 2.1. Situace na vnějších
hranicích schengenského prostoru[2] V období od října do prosince 2012
bylo zaznamenáno 13 613 neoprávněných překročení hranice,
což ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2011 představuje
snížení o 52 %. Jde o nejnižší údaj od
počátku roku 2008, kdy agentura Frontex zahájila sběr údajů. Za tímto výrazným snížením stojí především řecká operace
Shield, která byla zahájena 30. července 2012 a v jejímž rámci bylo
na pozemní hranici s Tureckem nasazeno 1 800 policistů. V souvislosti s touto operací se počet odhalených
nelegálních migrantů snížil z 2 000 v prvním týdnu srpna
2012 na 200 v druhém týdnu a dále na 10 v posledním týdnu října. Většina osob byla odhalena na vnější
námořní hranici EU (59 %). Zatímco v období od
července do září 2012 přišla více než polovina všech hlášení o
neoprávněných překročeních hranice z Řecka, po zahájení
operace Shield se situace změnila. V období od
října do prosince 2012 přišlo 31 % všech hlášení z Itálie
(4 321 osob). Následovalo Řecko s 30 % všech hlášení
(4 035 osob). Došlo k nárůstu
osob zajištěných na řecké námořní hranici s Tureckem a
bulharské pozemní hranici s Tureckem, pravděpodobně
v důsledku jejich vytlačení z pozemní hranice mezi
Řeckem a Tureckem. Pokud jde o
národnosti, největší část případů neoprávněných
překročení hranice v období od října do prosince 2012 se
týkala migrantů z Afghánistánu, kterých bylo 1 969. Navzdory zoufalé situaci v domovské zemi se oproti období od
července do září 2012 počet odhalených státních
příslušníků Sýrie snížil o dvě třetiny na 1 241. 2.2. Situace v rámci schengenského
prostoru V období od října do prosince 2012
byly sekundární pohyby především z Řecka do jiných
členských států EU zaznamenány zejména u případů[3]: ·
neoprávněného překročení hranic
podél západobalkánské pozemní hranice, ·
migrantů na námořní hranici jižní Itálie, ·
černých pasažérů na palubě
trajektů do Itálie, ·
migrantů cestujících s falešnými doklady
na letech z řeckých letišť do řady významných letišť
v EU. Poslední sběr údajů o
migračních tocích v EU / schengenském prostoru (operace Aphrodite)
proběhl od 22. října do 4. listopadu 2012 ve 25 členských
státech[4]
a v Lichtenštejnsku, Norsku a Švýcarsku. Cílem této
operace bylo zaměřit se v boji proti nelegální migraci na
neoprávněná překročení hranic, sekundární pohyby nelegálních
migrantů v EU / schengenském prostoru a na trasy pohybu nelegálních
migrantů. Podle údajů nahlášených zúčastněnými
členskými státy, sestavených Kyprem a zveřejněných
v prosinci 2012[5]
bylo během těchto dvou týdnů zadrženo 5 298 státních
příslušníků třetích zemí ze 130 různých zemí. Nejvyšší
počet nelegálních migrantů v schengenském prostoru byl
zaznamenán v Německu (1 510 osob) a Španělsku (468 osob),
což jsou rovněž hlavní cílové země[6]. V období od února do dubna 2013
koordinovala evropská síť letištních donucovacích orgánů (AIRPOL)
akci zaměřenou na boj proti obchodování s lidmi a
převaděčství, falešným dokladům, krádeži totožnosti,
organizované trestné činnosti a terorismu. Zúčastněná
letiště po dobu 24 hodin prováděla cílená opatření u rizikových
letů v rámci EU a získané výsledky poskytla síti AIRPOL k dalšímu
rozboru. Zpráva
s doporučeními a návrhy na protiopatření by měla být
dokončena v létě 2013. Tyto informace jsou sice užitečné,
přesto však stále existuje prostor ke zlepšení sběru údajů a
analýzy neoprávněných migračních pohybů v EU. Po setkání
odborníků dne 2. Října 2012 Komise a agentura Frontex posoudily
připomínky členských států k dostupnosti údajů a
zvážily další kroky. Na druhém setkání dne 29. Dubna 2013 bylo dohodnuto, že
v druhé polovině roku bude na základě dostupných informací
proveden pilotní projekt s cílem zahájit od začátku roku 2014
pravidelný sběr a analýzu konkrétních údajů pod koordinací agentury
Frontex. 3. Uplatňování schengenského acquis 3.1. Případy
dočasně obnovené kontroly na vnitřních hranicích Podle ustanovení čl. 23 odst. 1 Schengenského hraničního
kodexu[7]
může členský stát v případě závažné hrozby pro
veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost výjimečně
znovu zavést ochranu svých vnitřních hranic. V období od 1. listopadu 2012
do 30. dubna 2013 byla kontrola na vnitřních hranicích obnovena jedenkrát.
Dne 30. listopadu 2012 oznámilo Norsko Komisi,
že u příležitosti slavnostního předávání Nobelovy ceny míru dne 10.
prosince 2012 zavede od 3. do 12. prosince 2012 kontrolu na vnitřních
hranicích. V uvedeném období Norsko provedlo hraniční kontrolu
3 136 osob, z nichž 19 osobám byl zamítnut vstup, 8 osob bylo
zadrženo a 9 osob požádalo o azyl[8].
3.2. Zachování neexistence kontrol
na vnitřních hranicích Velká většina údajných porušení
schengenského acquis se stále týká toho, zda provádění policejních
kontrol v blízkosti vnitřních hranic má účinek rovnocenný hraničním
kontrolám (článek 21 Schengenského hraničního kodexu), a povinnosti
odstranit překážky bránící plynulému provozu, jako např. omezení
rychlosti, na silničních přechodech na vnitřních hranicích
(článek 22 Schengenského hraničního kodexu). V období od 1.
listopadu 2012 do 30. dubna 2013 požádala Komise o informace o možných
porušeních článku 21 a/nebo 22 Schengenského hraničního kodexu ve dvou
nových případech (týkajících se Německa a Španělska),
uzavřela pět případů (týkajících se Litvy, Lotyšska,
Německa a Nizozemska) a pokračovala v šetření
čtyř otevřených případů (týkajících se České
republiky, Rakouska, Slovenska a Švédska). 3.3. Údajná porušení jiných
ustanovení schengenského acquis Provedení směrnice o navracení
(2008/115/ES) do vnitrostátního práva Lhůta pro provedení směrnice o
navracení osob (2008/115/ES) uběhla dne 24. prosince 2010. Všechny
členské státy EU vázané touto směrnicí a všechny přidružené
země s výjimkou Islandu oznámily úplné provedení této směrnice do
vnitrostátního práva. Komise zkoumá právní provedení směrnice a její
uplatňování v praxi v členských státech a do konce roku 2013
předloží první zprávu o uplatňování. Provedení nařízení o malém
pohraničním styku ((ES) č. 1931/2006) Komise sleduje provádění režimu malého
pohraničního styku od jeho vstupu v platnost v roce 2007.
V červenci 2012 se rozhodla požádat tři členské státy
(Lotyšsko, Polsko a Slovinsko) o informace o dvoustranných dohodách, které tyto
země uzavřely se sousedními třetími zeměmi. Odpovědi
zaslané v říjnu a v listopadu 2012 jsou nyní
v závěrečné fázi interního posuzování. Uplatňování schengenského acquis
při ostraze námořních hranic Evropský soud pro lidská práva shledal dne 23.
února 2012 Itálii vinnou z porušení Evropské úmluvy o lidských právech
z důvodu zadržení migrantů na volném moři a jejich odeslání
zpět do Libye[9].
Skutečnosti tohoto případu byly také předmětem šetření
italských orgánů ze strany Komise. Komise analyzovala dopady rozsudku a
provedla šetření s cílem zjistit, jaká Itálie přijme
opatření, aby rozsudku vyhověla. Itálie je rozhodnutím vázána a vyjádřila
odhodlání řídit se jím, zejména pokud jde o jakékoli současné nebo
budoucí dohody operativní povahy s Libyí. V návaznosti na
ujištění ze strany Itálie Komise tento případ uzavřela. Analýzu
tohoto rozhodnutí Komise zohledňuje v návrhu nařízení o zavedení
pravidel pro námořní operace koordinované agenturou Frontex, které má
nahradit zrušené rozhodnutí Rady 2010/252/EU[10].
Uvedený návrh byl přijat dne 12. dubna 2013[11] a byly zahájeny diskuse
s Evropským parlamentem a Radou. 3.4. Nedostatky zjištěné v
rámci schengenského hodnotícího mechanismu Uplatňování schengenského acquis
členskými státy pravidelně hodnotí odborníci z členských
států, generálního sekretariátu Rady a Komise v rámci stávajícího
schengenského hodnotícího mechanismu[12].
V období od 1. listopadu 2012 do 30.
dubna 2013 bylo schengenské hodnocení provedeno, pokud jde o: ·
policejní spolupráci v Estonsku, Litvě a
Lotyšsku, ·
vzdušné hranice v Polsku, na Slovensku a v
České republice, ·
pozemní hranice v Estonsku, Litvě a
Lotyšsku, ·
víza v Estonsku, Polsku a na Slovensku. Zprávy se dosud dokončují, očekává
se však, že budou obsahovat pozitivní i negativní připomínky a
doporučení týkající se otázek jako vzdělávání, využití analýzy rizik,
výměny informací, mezinárodní spolupráce a infrastruktury na
hraničních přechodech a velvyslanectvích/konzulátech. Stejně
jako v předcházejících šesti měsících i nyní obecně vzato
existuje prostor ke zlepšení, nebyly ovšem zjištěny takové nedostatky,
které by vyžadovaly okamžitý zásah ze strany Komise. V návaznosti na poslední misi
v únoru 2013 vyzývá Komise Řecko, aby pokračovalo
v provádění svého schengenského akčního plánu, a potvrzuje
svůj závazek pomáhat Řecku při správě jeho vnějších
hranic, mj. prostřednictvím Fondu pro vnější hranice a agentury Frontex. Orientační kalendář schengenského
hodnocení pro období květen–říjen 2013 viz příloha I. 3.5. Zrušení kontrol na
vnitřních hranicích s Bulharskem a Rumunskem V návaznosti na závěry Rady
z června 2011 o tom, že jak Bulharsko, tak Rumunsko splňují
kritéria úplného uplatňování schengenského acquis, byla provedena
další opatření, která by přispěla k jejich přistoupení.
Rada však nemohla rozhodnout o zrušení kontrol na vnitřních hranicích
těchto zemí. Komise nadále plně podporuje vstup Bulharska a Rumunska
do schengenského prostoru i snahy předsednictví v tomto ohledu. 4. Doprovodná opatření 4.1. Využití Schengenského
informačního systému Dne 9. dubna 2013 byla uvedena do provozu
druhá generace Schengenského informačního systému (SIS II), která
členským státům poskytuje vylepšené a nové funkce a kategorie
záznamů. Aby mohlo být využito plného potenciálu systému SIS II,
aktualizovala Komise ve spolupráci s členskými státy
příručku SIRENE tak, aby se praktická spolupráce kanceláří
SIRENE (vytvořených pro výměnu doplňujících informací o
záznamech v systému SIS) přizpůsobila prostředí SIS II.
Komise dále podpořila Evropskou agenturu pro provozní řízení
rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti
a práva (eu-LISA) ve zřizování vzdělávacích modulů o technickém
použití systému SIS II. Ve spolupráci s Evropskou policejní akademií
(CEPOL) a odborníky ze členských států byla uspořádána úvodní
internátní a e-learningová školení, která budou pokračovat po předání
provozního řízení systému SIS II agentuře eu-LISA v květnu 2013.
Uvedení systému SIS II do provozu doprovodila rovněž informační
kampaň o účelu nového systému a o aspektech týkajících se ochrany
údajů. 4.2. Využití vízového
informačního systému Vízový informační systém (VIS)[13] je systém pro výměnu
informací o krátkodobých vízech. Po zahájení provozu v prvním (severní
Afrika), druhém (Blízký východ) a třetím regionu (země Perského
zálivu)[14]
byl systém VIS dne 14. března 2013 spuštěn také ve čtvrtém
(západní Afrika) a pátém regionu (střední Afrika). Dne 6. června 2013
bude VIS zprovozněn v šestém (východní Afrika) a sedmém regionu
(jižní Afrika), dne 5. září 2013 v osmém regionu (Jižní Amerika) a
dne 14. listopadu 2013 v devátém (Střední Asie), desátém
(jihovýchodní Asie) a jedenáctém regionu (Palestina). Pořadí a
případně datum zahájení provozu ve zbývajících regionech se nyní
projednávají se členskými státy a bude o nich rozhodnuto v nadcházejících
měsících. Systém VIS funguje řádně a do 6.
května 2013 bylo jeho prostřednictvím zpracováno 2,9 milionu žádostí
o víza, přičemž 2,4 milionu víz bylo vydáno a 348 000 zamítnuto.
Navzdory pokračujícímu úsilí členských států zůstává
hlavním problémem střednědobý a dlouhodobý dopad neoptimální kvality
údajů (biometrických i alfanumerických), které do systému VIS vkládají konzulární
orgány členských států. Od 1. prosince 2012 provozuje systém VIS
agentura eu-LISA. 4.3. Vízová politika a readmisní
dohody Mechanismus monitorování zemí západního
Balkánu po liberalizaci vízového režimu[15] Podle zprávy
agentury Frontex za období od 31. prosince 2012 do 3. února 2013 se v lednu
2013 počet žádostí státních příslušníků ze zemí západního
Balkánu o azyl v pěti hlavních cílových členských státech EU /
schengenského prostoru snížil ve srovnání se stejným měsícem roku 2012 o
44 %. Zatímco počet žadatelů o azyl ze Srbska, Černé Hory a
Bývalé jugoslávské republiky Makedonie se snížil (–61 % u Srbska, –45 % u
Černé Hory a –46 % u Bývalé jugoslávské republiky Makedonie),
značně naopak vzrostl počet žadatelů o azyl z Albánie
(+74 %) a Bosny a Hercegoviny (+51 %). Hlavní cílovou zemí je i
nadále Německo a dále pak Švédsko, Belgie, Švýcarsko a Lucembursko. Readmisní dohody Za účelem usnadnění zpětného
přebírání osob bez povolení pobývajících v členském státě
do země původu Komise v dubnu 2012 parafovala readmisní dohodu
s Kapverdami, jejíž podepsání schválila Rada v únoru 2013.
V červnu 2012 byla parafována readmisní dohoda s Tureckem.
Očekává se podpis této dohody a zahájení dialogu o vízové liberalizaci.
V říjnu 2012 byla parafována readmisní dohoda s Arménií a Komise dále
pracuje na tom, aby mohla být co nejrychleji podepsána a uzavřena.
Zahájena byla dále jednání s Ázerbájdžánem o dohodě o zjednodušení
vízového režimu a readmisní dohodě. PŘÍLOHA I: Orientační
kalendář schengenského hodnocení pro období květen–říjen 2013[16] Období || Členské státy || Téma 2.–10. června 2013 || Estonsko, Litva, Lotyšsko || SIS/Sirene 7.–18. července 2013 || Polsko, Slovensko || Pozemní hranice 8.–14. září 2013 || Malta, Slovinsko || SIS/Sirene 29. září – 9. října 2013 || Maďarsko, Slovinsko || Pozemní hranice 6.–12. října 2013 || Česká republika, Slovensko || SIS/Sirene [1] KOM(2011) 561 v konečném znění. [2] Čtvrtletní analýza rizik agentury Frontex,
říjen–prosinec 2012. [3] Čtvrtletní analýza rizik agentury Frontex,
říjen–prosinec 2012. [4] Francie a Řecko se neúčastnily. [5] Prezentace kyperského předsednictví na zasedání
Pracovní skupiny Rady pro hranice v prosinci 2012. [6] Kromě toho bylo zjištěno 728 osob ve Spojeném
království, které je hlavní cílovou zemí v EU. [7] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
562/2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících
přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex). [8] Dokument Rady 6346/13 FRONT 9 COMIX 90. [9] Věc Hirsi Jamaa a ostatní v. Itálie. Stížnost
č. 27765/09. [10] Rozsudek ze dne 5. září 2012 ve věci C-355/10,
Evropský parlament v. Rada Evropské unie. [11] COM(2013) 197 final. [12] SCH/Com-ex (98) 26 def. [13] Rozhodnutí Rady ze dne 8. června 2004 o zřízení
Vízového informačního systému (VIS) (2004/512/ES) [14] Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 21. září
2011, kterým se určuje datum zahájení provozu Vízového informačního
systému (VIS) v prvním regionu (2001/636/EU), prováděcí rozhodnutí Komise
ze dne 21. září 2012, kterým se určuje datum zahájení provozu
Vízového informačního systému (VIS) ve třetím regionu (2012/512/EU),
prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 7. března 2013, kterým se
určuje datum zahájení provozu Vízového informačního systému (VIS) ve
čtvrtém a pátém regionu (2013/122/EU). [15] Od 19. prosince 2009 se na občany Bývalé jugoslávské
republiky Makedonie, Černé Hory a Srbska, kteří vlastní biometrické
pasy, vztahuje bezvízový režim s členskými státy EU v souladu s
nařízením 539/2001. Za stejných podmínek se bezvízový režim při
cestách do členských států EU od 15. prosince 2010 týká i
občanů Albánie a Bosny a Hercegoviny. [16] Dokument Rady 12032/12 SCH-EVAL 99 COMIX 423.