12.11.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 327/108

1.1

EHSV podporuje navýšení rozpočtu pro EMSA na období 2014–2020 ze 154 mil. EUR na 160,5 mil. EUR, které stanovuje návrh nařízení. Opakuje, že podporuje rozšíření pravomocí EMSA uvedené v nařízení č. 100/2013.

1.2

Přijetí navrženého nařízení přichází v kritický okamžik, co se týče objevu ložisek ropy a plynu ve východním Středomoří a následných iniciativ na jejich rychlé využití pomocí podmořských vrtů. Tyto činnosti budou představovat výzvu pro schopnosti EMSA reagovat na potenciální rizika spojená s podmořskými vrty a dopravou ropy a plynu.

1.3

EHSV sice podporuje navržený finanční rámec, domnívá se však, že vzhledem k rýsujícím se výzvám nemusí být dostatečný k pokrytí činností vyžadovaných v daném sedmiletém období. Mezi tyto výzvy patří: hustší provoz (více ropných tankerů a lodí dopravujících plyn) a nárůst vrtných činností souvisejících s těžbou ropy a plynu v mořích omývajících EU; další přímořské a ostrovní státy se staly členskými státy EU. Vlivem omezené schopnosti zásahu v mimořádných případech mohou v případě závažných nežádoucích příhod vzrůst vnější náklady.

1.4

EHSV se domnívá, že využití stávajících devatenácti plavidel pro asistenci členským státům při odstraňování znečištění moří nemusí být pro celé pobřeží EU dostatečné. Rovněž financování se může ukázat jako nepostačující pro další rozvoj družicových snímků k účelům odhalování znečišťujících látek vypouštěných z lodí v celé EU a jejich snazšímu zachycování.

1.5

EHSV vybízí EMSA, aby využila nově získané pravomoci a přispěla k boji proti námořnímu pirátství. Při odhalování pirátských lodí budou velmi užitečné nástroje družicového sledování EMSA.

1.6

EHSV se táže, zda jsou členské státy EU a sousední země stále řádně vybaveny k zásahu v případě závažných nehod stupně, jehož dosáhly Erika a Prestige, nebo katastrof typu Deepwater Horizon.

1.7

EHSV vyzývá EU, její členské státy a nové sousední přímořské státy, aby posílily provádění těchto regionálních úmluv vyjmenovaných v důvodové zprávě navrhovaného nařízení: Helsinské úmluvy, Barcelonské úmluvy, Bonnské dohody, úmluvy OSPAR, Lisabonské úmluvy (která ještě nevstoupila v platnost) a Bukurešťské úmluvy.

1.8

EHSV navíc vybízí EMSA, aby vysledovala nevhodná zařízení pro zachycování ropných zbytků v přístavech EU i přístavech v sousedních přímořských státech.

2.1

Dne 3. dubna 2013 předložila Komise návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o víceletém financování činnosti Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA) v oblasti zasahování při znečištění z lodí a znečištění moří způsobeném zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu (1).

2.2

Nařízení č. 2038/2006 (2) ze dne 18. prosince 2006 zavedlo víceleté financování činnosti EMSA v oblasti zasahování při znečištění z lodí na období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2013.

2.3

Nařízením č. 100/2013 ze dne 15. ledna 2013 dostala EMSA nové „prioritní“ úkoly, a sice zasahovat při znečištění z lodí a znečištění moří způsobeném zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu, a služby EMSA byly rozšířeny na země spadající do politiky rozšíření a evropské politiky sousedství (3). Toto stanovisko posuzuje zejména přizpůsobení financování EMSA jejím novým povinnostem. Výše navržených finančních prostředků dosahuje 160,5 mil. EUR na období sedmi let (1. ledna 2014–31. prosince 2020).

3.1

EHSV podporuje navýšení rozpočtu pro EMSA na období 2014–2020 ze 154 mil. EUR na 160,5 mil. EUR, které stanovuje návrh nařízení. Opakuje, že podporuje rozšíření pravomocí EMSA uvedené v nařízení č. 100/2013. Tato podpora je v souladu s řadou stanovisek EHSV (4) týkajících se úlohy EMSA.

3.2

Nařízení č. 100/2013 dává EMSA pravomoc zasahovat v případě ropných skvrn z plošin pro těžbu ropy a plynu kromě znečištění z lodí. Tato pravomoc jí byla dána po výbuchu vrtné plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu a následném úniku ropy (duben 2010). EHSV chápe, že celkovým cílem návrhu Komise je zaručit účinnou pomoc EU při zásahu v případě znečištění z lodí a zařízení pro těžbu ropy a plynu tím, že EMSA poskytne postiženým státům dlouhodobé služby v případě zásahu při znečištění. Členské státy tak mohou s touto podporou počítat při přípravě či přepracovávání vnitrostátních plánů zásahu v případě znečištění moří.

3.3

EHSV chápe, že navržený rozpočet má EMSA umožnit zachovat si síť pohotovostních plavidel pro zásah v případě úniku ropy, která jsou rozdělena mezi námořní oblasti EU, a že bude rozmístěn omezený počet nových plavidel pro zásah v případě znečištění z lodí nebo ze zařízení pro podmořskou těžbu. Očekává se rovněž, že se nebude poskytovat financování na zařízení pro terciární metody těžby ropy, které již v období 2014–2020 nemusí být optimální.

3.4

EHSV chápe, že monitorování nedovoleného vypouštění škodlivých látek ze zařízení pro podmořskou těžbu prostřednictvím systému CleanSeaNet se bude provádět především za současného využití družicových snímků, jak je již nařízeno pro monitorování znečištění z lodí. EHSV připomíná jedno minulé stanovisko (5), v němž se uvádí, že „vzhledem k vysokým nákladům, které služby satelitního snímkování vyžadují, má EHSV za to, že využití prostředků musí být optimalizováno a především, že je nutno snímků využívat koordinovaným způsobem mezi členskými státy, což by mohlo vést ke značné redukci nákladů. Současně lze konstatovat, že ve všech evropských přímořských oblastech je možné investovat do lepšího shromažďování snímků, neboť v současnosti není pokrytí satelitními snímky úplné, zejména ve středomořské oblasti“.

3.5

EHSV chápe, že se nebudou poskytovat finanční prostředky na zajištění technické pomoci nebo na budování kapacit v partnerských zemích evropské politiky sousedství.

3.6

Přijetí navrženého nařízení přichází v kritický okamžik, co se týče objevu nových zdrojů energie pro EU. Zejména objevy nových podmořských ložisek ropy a plynu ve východním Středomoří a následné vrtání s cílem rychle je využít budou představovat výzvu pro schopnosti EMSA reagovat na související potenciální rizika. EMSA by mělo být vyčleněno více zdrojů, aby mohla v tomto směru mohla plně sehrát svoji úlohu. Růst lodní dopravy a zejména provozu tankerů a lodí dopravujících LNG, objev nových ložisek ropy a plynu a související vrtná činnost budou vyžadovat mnohem více plavidel ve Středozemním a Černém moři. Devatenáct plavidel pro celé pobřeží EU na období 2014–2020 je velmi optimistický odhad, který se však za daných okolností může ukázat jako velmi skromný.

3.7

Rozšíření pravomocí EMSA na výše uvedenou oblast bude vyžadovat další rozvoj služby družicového snímkování pro účely dohledu, včasného odhalení znečištění a identifikace lodí nebo zařízení pro těžbu ropy a plynu, které jsou za něj odpovědné. Měla by se zlepšit dostupnost údajů a účinnost zásahů při znečištění.

3.8

EHSV se táže, zda jsou členské státy EU a sousední země stále řádně vybaveny k zásahu v případě závažných nehod stupně, jehož dosáhly Erika a Prestige, nebo katastrof typu Deepwater Horizon.

3.9

S ohledem na výše uvedené úvahy se EHSV domnívá, že by se mělo uvolnit více zdrojů na nahrazení zařízení pro zásah při znečištění na palubách smluvních plavidel, zajištění dodatečných pohotovostních plavidel pro těžbu ropy v oblastech, kde se nacházejí zařízení na podmořskou těžbu, které ale v současnosti nejsou v rozumném fyzickém dosahu (např. Arktida), nákup dodatečného potenciálu disperzantů a souvisejícího zařízení na zásah při úniku ropy na moři, rozšíření služeb CleanSeaNet na oblasti, v nichž jsou umístěna zřízení na podmořskou těžbu, a pomoc zemím evropské politiky sousedství.

3.10

EHSV vybízí EMSA, aby využila nově získané pravomoci a přispěla k boji proti námořnímu pirátství. Nástroje a údaje EMSA, zejména družicové sledování, budou užitečné při odhalování pirátských lodí. Poskytování údajů o poloze lodí (vždy ovšem na vyžádání vnitrostátních orgánů) by se mělo stát jedním z hlavních úkolů EMSA. EHSV opakuje, že je potřeba, aby EMSA podpořila boj proti pirátství, o němž pojednává stanovisko Námořní pirátství – posílení reakce EU ze dne 16. ledna 2013 a který byl tématem příslušného veřejného slyšení dne 21. ledna 2013.

4.3.1

EHSV chápe, že podpora, kterou EMSA poskytuje zemím, na něž se vztahuje politika rozšíření a evropská politika sousedství, by měla být financována ze stávajících programů EU pro tyto země a neměla by být součástí tohoto víceletého finančního rámce.

4.3.2

EHSV sice podporuje navržený finanční rámec, pochybuje ale, že bude vzhledem k rýsujícím se výzvám dostatečný k pokrytí činností vyžadovaných v daném sedmiletém období. Mezi tyto výzvy patří: hustší provoz (více ropných tankerů a lodí dopravujících plyn) a nárůst vrtných činností souvisejících s těžbou ropy a plynu v mořích omývajících EU. Vlivem omezené schopnosti zásahu při mimořádných událostech mohou v případě závažných nežádoucích příhod vzrůst vnější náklady.