This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52012PC0396
Proposal for a DECISION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on the mobilisation of the European Globalisation Adjustment Fund in accordance with point 28 of the Interinstitutional Agreement of 17 May 2006 between the European Parliament, the Council and the Commission on budgetary discipline and sound financial management (application EGF/2011/015/SE/AstraZeneca from Sweden)
Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2011/015/SE/AstraZeneca, Švédsko)
Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2011/015/SE/AstraZeneca, Švédsko)
/* COM/2012/0396 final - 2012/ () */
Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (žádost EGF/2011/015/SE/AstraZeneca, Švédsko) /* COM/2012/0396 final - 2012/ () */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA Bod 28 interinstitucionální dohody ze dne 17.
května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí
o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[1] umožňuje uvolnění
prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se
globalizaci (EFG) prostřednictvím mechanismu pružnosti v mezích
ročního stropu 500 milionů EUR nad rámec příslušných okruhů
finančního rámce. Pravidla pro poskytování
příspěvků z EFG jsou stanovena v nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne
20. prosince 2006 o zřízení Evropského fondu pro
přizpůsobení se globalizaci[2]. Dne 23. prosince 2011 předložilo Švédsko
žádost EGF/2011/015 SE/AstraZeneca o finanční příspěvek
z EFG v návaznosti na propouštění zaměstnanců ve
společnosti AstraZeneca ve Švédsku. Po důkladném posouzení této žádosti
dospěla Komise v souladu s článkem 10 nařízení (ES)
č. 1927/2006 k závěru, že podmínky pro poskytnutí
finančního příspěvku podle tohoto nařízení jsou
splněny. SHRNUTÍ ŽÁDOSTI A ANALÝZA Základní údaje: || Referenční číslo EFG || EFG/2011/015 Členský stát || Švédsko Článek 2 || písmeno a) Prvotní podnik || AstraZeneca Dodavatelé a výrobci, kteří jsou odběrateli dotčeného podniku || žádní Referenční období || 15. 6. 2011 – 15. 10. 2011 Počáteční datum pro individualizované služby || 26. 10. 2010 Datum podání žádosti || 23. 12. 2011 Počet pracovníků propuštěných v průběhu referenčního období || 543 Počet pracovníků propuštěných před referenčním obdobím a po něm || 444 Celkový počet způsobilých propuštěných pracovníků || 987 Počet propuštěných pracovníků, u nichž se očekává, že se budou účastnit opatření || 700 Výdaje na individualizované služby (v EUR) || 6 396 600 Výdaje na provádění EFG[3] (v EUR) || 258 560 Výdaje na provádění EFG (v %) || 3,9 Celkový rozpočet (v EUR) || 6 655 160 Příspěvek z EFG (65 %) (v EUR) || 4 325 854 1. Žádost byla předložena
Komisi dne 23. prosince 2011 a až do 16. dubna 2012 byla doplňována o
další informace. 2. Žádost splňuje podmínky
pro pomoc z EFG stanovené v čl. 2 písm. a) nařízení (ES)
č. 1927/2006 a byla předložena ve lhůtě
10 týdnů stanovené v článku 5 uvedeného nařízení. Vztah mezi propouštěním
a velkými změnami ve struktuře světového obchodu
v důsledku globalizace nebo celosvětové finanční
a hospodářské krize 3. Za účelem prokázání
vztahu mezi propouštěním a velkými změnami ve struktuře světového
obchodu v důsledku globalizace Švédsko uvádí, že odvětví
farmaceutického průmyslu je stále více ovlivněno globalizací.
Farmaceutický průmysl prochází v současné době významnými
změnami s cílem uchovat si svou konkurenceschopnost ve složité situaci.
Mnoho společností prochází transformací; uvažuje se o reorganizaci,
konsolidaci, fůzích a akvizicích s cílem zachovat centra růstu. Daný
průmysl stále více usiluje o synergie s cílem omezit nárůst
nákladů na činnosti v oblasti výzkumu a vývoje (VaV). 4. Globální investice a výzkum
v oblasti biotechnologií jsou na vzestupu a nová konkurence se objevuje v
Číně, Brazílii a Indii. Možnosti financování oblasti VaV se liší
region od regionu, přičemž v USA se očekává růst,
v Evropě se zvažují úsporná fiskální opatření, která mohou
omezit investice na několik let, a ve většině asijských
zemích je snaha plnit významné finanční závazky v oblasti VaV (podíl
globálních výdajů na VaV v letech 2009–2011: USA (34,71 % – 34,0 %),
Asie (33,6 % – 35,3 %), Evropa (24,1 % – 23,2 %)).
Během recese asijský výzkum a vývoj navýšil podíl investic a posílil své
postavení. Mezi celosvětovými výzkumnými komunitami je nejvíce
znepokojující stav oblasti VaV v EU. Snaha vymanit se z recese a tlak na
snižování rozpočtových schodků mohou ve svém důsledku ovlivnit
vládní podporu oblasti VaV[4].
Podle zprávy společnosti Growth Consulting Company Frost & Sullivan
z roku 2010[5]
přibližně 70 % oslovených farmaceutických společností
pravděpodobně přesune výrobu do Asie. Uvedené trhy také
požadují, aby byla léčiva zkoušena na místním obyvatelstvu, čímž
dochází k nárůstu aktivit v oblasti VaV na asijských trzích. 5. Další výzvou farmaceutického
průmyslu je nárůst generických léčiv, neboť u významných
značkových léčiv vyprší jejich patentová ochrana. Odvětví
generických léčiv nedávno prošlo výraznou restrukturalizací. Fúze a
akvizice soustředily rostoucí podíl na celosvětovém trhu s
generickými léčivy do rukou předních aktérů daného odvětví.
Generická léčiva jsou obvykle vyráběna v asijských zemích s nízkou
úrovní mezd a jejich cena po vypršení patentové ochrany odpovídá
přibližně 10 % původní ceny. To má dopad na mnoho
společností, které pak musí provádět úsporná opatření. Velcí
evropští výrobci se soustřeďují na provádění nákladných
klinických fází, jakož i na marketing a schvalovací proces. Výzkumné
činnosti jsou na ústupu. 6. Mnoho neevropských zemí
navrhuje strategie pro biologické vědy a průmysl v oblastech
léčiv, biotechnologií a lékařských technologií. Evropské
společnosti musí přizpůsobit svou výrobu této situaci.
AstraZeneca (která provozovala tři centra VaV ve Švédsku) následovala
tento trend a v roce 2010 přijala novou strategii pro oblast VaV.
Spočívala v nutnosti zaměřit se na menší škálu nemocí, uzavírání
pracovišť (včetně pracoviště v Lundu a Umeå) a podstatné
zvýšení využití externích zdrojů prostřednictvím ourtsourcingu. V
souladu s globálními trendy zvýšila společnost AstraZeneca investice
do oblasti VaV v Číně a Rusku (AZ China je největší nadnárodní
farmaceutickou společností na trhu s léky na předpis
v Číně; v roce 2011 AZ také otevřela výzkumné
středisko v Petrohradu (Predictive Science Centre). Doložení počtu propuštěných
pracovníků a splnění kritérií čl. 2 písm. a) 7. Švédsko předložilo tuto
žádost podle kritérií pro pomoc stanovených v čl. 2 písm. a)
nařízení (ES) č. 1927/2006, jež požadují propuštění
během doby čtyř měsíců nejméně 500
zaměstnanců jednoho podniku v členském státě,
včetně pracovníků propuštěných dodavateli nebo výrobci,
kteří jsou odběrateli uvedeného podniku. 8. Žádost uvádí 543
propuštěných pracovníků ve společnosti AstraZeneca
v průběhu čtyřměsíčního referenčního
období od 15. června 2011 do 15. října 2011. K propuštění
dalších 444 pracovníků (celkem 987) došlo před začátkem a po
skončení referenčního období a týkají se stejného hromadného
propouštění. Tento počet propuštěných pracovníků byl
vypočten podle ustanovení čl. 2 druhého pododstavce druhé odrážky
nařízení (ES) č. 1927/2006. Vysvětlení nepředvídatelnosti
uvedených případů propouštění 9. Švédské orgány uvádějí,
že vzhledem ke skutečnosti, že Švédsko mělo silnou pozici v
lékařském výzkumu, se hromadné propouštění v AstraZeneca
neočekávalo. Přestože se zhoršení situace v odvětví
farmaceutického průmyslu z důvodu rostoucí převahy generických
léčiv předpovídalo, dopad na společnost AstraZeneca byl
výraznější, než se předpokládalo. Společnost AstraZeneca byla
považována za stabilní společnost díky své dlouhé a úspěšné
historii ve švédském průmyslu, neboť dominovala danému odvětví zaměřením
se na vědu a její zaměstnanci tvořili čtvrtinu
pracovníků v oblasti biologických a příbuzných oborů. Kromě
toho švédská vláda podporuje umístění interdisciplinárního výzkumného
střediska – evropského výzkumné střediska štěpení neutronů
(European Spallation Source) v Lundu – a očekávalo se, že AstraZeneca
vyčlení další zdroje na výzkum v Lundu. Vezme-li se v úvahu významná
potřeba lékařství v oblasti dýchacího ústrojí/zánětů,
bylo uzavření tohoto výzkumného a vývojového pracoviště v Lundu
překvapivým krokem. Identifikace podniků, které
propouštějí, a pracovníků, jimž je určena pomoc 10. Žádost se týká propuštění
987 pracovníků, z nichž 543 bylo propuštěno v
průběhu a 444 před začátkem a po skončení
referenčního období; tito propuštění jsou způsobilí k
začlenění podle čl. 3a písm. b) nařízení (ES) č.
1927/2006. Švédsko odhaduje, že se 700 propuštěných pracovníků
rozhodne využít možnosti přijmout pomoc z EFG. U zbývajících
pracovníků se očekává, že si najdou zaměstnání sami, aniž by
požadovali pomoc z EFG, anebo odejdou do důchodu. 11. Rozdělení
pracovníků, kterým je určena pomoc: Kategorie || Počet || Procento Muži || 255 || 36,43 Ženy || 445 || 63,57 Občané EU || 689 || 98,43 Občané zemí, které nejsou členy EU || 11 || 1,57 15 až 24 let || 1 || 0,14 25 až 54 let || 536 || 76,57 55 až 64 let || 163 || 23,29 Nad 64 let || 0 || 0 12. Sedm pracovníků
z této skupiny má dlouhodobé zdravotní problémy či postižení. 13. Rozdělení podle
profesních kategorií: Kategorie || Počet || Procento 211 Fyzici, chemici a specialisté v příbuzných oborech || 132 || 18,86 213 Počítačoví odborníci || 29 || 4,14 221 Specialisté v biologických a příbuzných oborech || 43 || 6,14 311 Technici ve fyzikálních a příbuzných oborech || 84 || 12,00 343 Specialisté v oblasti administrativy || 14 || 2,00 411 Administrativní pracovníci || 29 || 4,14 822 Obsluha strojů na výrobu a zpracování chemických produktů || 51 || 7,29 Ostatní || 318 || 45,43 14. Švédsko v souladu
s článkem 7 nařízení (ES) č. 1927/2006 potvrdilo, že
v průběhu jednotlivých etap provádění EFG, a zejména v
přístupu k němu, je a nadále bude uplatňována politika
rovnosti mezi ženami a muži a nediskriminace. Popis příslušného území a jeho
správních orgánů a zúčastněných stran 15. Dotčené podniky se
nacházejí ve čtyřech z 290 švédských obcí. Většina
zaměstnanců byla propuštěna v Lundu v jižním Švédsku, ale
propouštění také postihlo město Umeå v severním Švédsku, Södertälje v
metropolitní oblasti a v menší míře Mölndal v západním Švédsku. Kraj
Skåne, kde se Lund nachází, je jednou z oblastí s nejdynamičtějším
trhem práce ve Švédsku. Zaměstnanost v průmyslovém odvětví
však zůstane nezměněna a předpokládaný nárůst nastane
v sektoru soukromých služeb. V kraji Västerbotten, kde se nachází
město Umeå, čelí struktura podniků problému generační
obměny a společnosti budou potřebovat kvalifikovanou pracovní sílu.
Místní trh práce v Umeå utrpěl zánikem mnoha společností. V oblasti
Stockholmu (nachází se v kraji Södermanland) je právě sektor
soukromých služeb dominantní. Projevuje se tam vysoká poptávka po kvalifikované
pracovní síle. Oproti tomu Södertälje je obcí s nejvyšší mírou nezaměstnanosti
v tomto kraji a vykazuje problematickou socioekonomickou strukturu, pokud
jde o trh práce. Trh práce v Mölndalu (nachází se v kraji Västergötland) je
závislý na blízkosti Göteborgu, kde je průmysl zaměřen na vývoz
a kde se nachází celostátně významný automobilový průmysl. V Mölndalu
samotném existuje několik společností se zaměřením na
léčiva a lékařské technologie. 16. Hlavními
zúčastněnými stranami jsou ve všech dotčených obcích švédské
veřejné služby zaměstnanosti, jakož i odbory (Unionen, SACO, IF
Metall), služby pro procesy přechodu (Trygghetsradet) a univerzita v
Lundu. Služby pro procesy přechodu vlastní zaměstnavatelé a odbory. Očekávaný dopad propouštění na
místní, regionální a celostátní zaměstnanost 17. Švédské orgány uvádějí,
že uzavření pracoviště AstraZeneca je velkou zátěží pro Lund a
rovněž ovlivňuje celé odvětví farmaceutického průmyslu.
Tento vývoj pravděpodobně způsobí nerovnováhu na trhu práce v
regionu. Situace pro uchazeče o zaměstnání v odvětví
farmaceutického průmyslu se zhoršila již v období 2008–2010.
Nezaměstnanost se zvýšila ve všech dotčených obcích od ledna 2009 do
listopadu 2011 takto: v Lundu z 2 467 na 3 025, v Umeå
z 3 725 na 4 539, v Södertälje z 3 100 na 5 555 a
v Mölndalu z 1 458 na 1 663. Koordinovaný balík individualizovaných
služeb, které mají být financovány, a podrobný rozpis odhadovaných
nákladů, včetně uvedení, jak se tyto služby budou doplňovat
s opatřeními financovanými prostřednictvím strukturálních
fondů 18. Švédsko vytvořilo
balíček opatření na podporu propuštěných pracovníků
společnosti AstraZeneca, které by nebylo možné realizovat bez podpory ve
stejné míře. Vzhledem k tomu, že propuštění pracovníci jsou
většinou vysoce kvalifikovaní, nebyli by upřednostňováni v rámci
standardní švédské politiky trhu práce. Balíček opatření navržený Švédskem pro
financování z EFG: Pomoc při hledání zaměstnání. Toto opatření sestává z jednotlivých setkání propuštěných
pracovníků se zaměstnanci místní veřejné služby
zaměstnanosti PES s cílem vytvořit osobní akční plán a
předložit úplný životopis. Pracovník může být rovněž
podpořen skrze individualizované poradenství. Předpokládá se, že
tohoto opatření využijí všichni dotčení pracovníci. Profesní poradenství.
Tato činnost je zaměřena na uchazeče o zaměstnání, kteří
chtějí změnit povolání, a skládá se z poradenství ohledně
dostupných pracovních míst, potřebných dovedností a odborné přípravy,
programů stáží a grantů na podporu mobility. Předpokládá se, že
tohoto opatření využije 300 dotčených pracovníků. Odborná příprava a rekvalifikace. Toto opatření poskytne individuální vzdělávání a odbornou
přípravu se zaměřením na nové dovednosti pro nová pracovní
místa. Dotčení pracovníci budou muset měnit zaměstnání podle
poptávky. Nabídnuta bude široká škála školení. Délka školení bude
v rozpětí mezi jedním a 24 měsíci, průměrně 6
měsíců. Předpokládá se, že tohoto opatření využije 350
dotčených pracovníků. Podpora samostatně výdělečné
činnosti. Toto opatření je
zaměřeno na pracovníky, kteří chtějí začít podnikat.
Bude jim poskytnuto speciální poradenství pro vypracování podnikatelských
záměrů a pro vypracování žádostí o nezbytné prostředky k
zahájení podnikání. Ti, kteří se rozhodnou začít s podnikáním,
budou vyškoleni ohledně právních předpisů týkajících se oblasti
daní, účetnictví, pracovního práva, zdraví a bezpečnosti při
práci a environmentálních otázek. Předpokládá se, že tohoto opatření
využije 70 dotčených pracovníků. Příspěvky při hledání
zaměstnání budou nabízeny pracovníkům
účastnícím se aktivních opatření. Příspěvky jsou
přepočítány na „den činnosti“ při délce účasti v
průměru 6 měsíců. Předpokládá se, že tyto
příspěvky budou nabídnuty 300 dotčeným pracovníkům. Příspěvky na mobilitu budou zahrnovat výdaje na dojíždění do zaměstnání a budou
dodatkem k jiným příspěvkům. Předpokládá se, že tyto
příspěvky budou nabídnuty 150 dotčeným pracovníkům. Opatření k motivaci starších
pracovníků. Tyto činnosti budou zahrnovat
zřízení platformy dovedností pro starší pracovníky ve spolupráci radou
kraje a univerzitou v Lundu. Osoby se zájmem o zahájení podnikání budou
podpořeny rozsáhlým školením a seznámí se s problematikou marketingu.
Předpokládá se, že tohoto opatření využije 100 dotčených
pracovníků. 19. Výdaje na provádění EFG
uvedené v žádosti v souladu s článkem 3 nařízení (ES)
č. 1927/2006 pokrývají přípravné, řídící a kontrolní
činnosti a rovněž informace a propagaci. Švédsko hodlá vyrobit
plakáty a další informační materiály a zorganizovat konferenci za
účelem informování o těchto činnostech. 20. Individualizované služby
předložené švédskými orgány jsou aktivními opatřeními na trhu práce v
rámci způsobilých akcí uvedených v článku 3 nařízení (ES)
č. 1927/2006. Švédské orgány odhadují celkové náklady na tyto služby
na 6 396 600 EUR a výdaje na provádění EFG na 258 560
EUR (3,9 % celkové částky). Celkový požadovaný příspěvek z EFG
činí 4 325 854 EUR (65 % celkových nákladů). Opatření || Odhadovaný počet dotčených pracovníků || Odhadované náklady na jednoho dotčeného pracovníka (v EUR) || Celkové náklady (EFG a vnitrostátní spolufinancování) (v EUR) Individualizované služby (čl. 3 první pododstavec nařízení (ES) č. 1927/2006) Pomoc při hledání zaměstnání || 700 || 81 || 56 700 Profesní poradenství || 300 || 540 || 162 000 Odborná příprava a rekvalifikace || 350 || 9 000 || 3 150 000 Podpora samostatně výdělečné činnosti || 70 || 7 170 || 501 900 Příspěvky při hledání zaměstnání || 300 || 7 170 || 2 151 000 Příspěvky na mobilitu || 150 || 500 || 75 000 Opatření k motivaci starších pracovníků || 100 || 3 000 || 300 000 Mezisoučet za individualizované služby || || 6 396 600 Výdaje na provádění EFG (čl. 3 třetí pododstavec nařízení (ES) č. 1927/2006) Přípravné činnosti || || 91 803 Řízení || || 91 190 Informační a propagační činnosti || || 50 000 Kontrolní činnosti || || 25 567 Mezisoučet výdajů na provádění EFG || || 258 560 Celkové odhadované náklady || || 6 655 160 Příspěvek z EFG (65 % celkových nákladů) || || 4 325 854 21. Švédsko potvrzuje, že výše
popsaná opatření se navzájem doplňují s opatřeními
financovanými prostřednictvím strukturálních fondů a že byla
přijata opatření, která zamezí dvojímu financování. Datum, kdy bylo zahájeno poskytování
individualizovaných služeb dotčeným pracovníkům nebo na které je
zahájení poskytování těchto služeb plánováno 22. Švédsko začalo
dotčeným pracovníkům poskytovat individualizované služby zahrnuté v
koordinovaném balíku navrženém na spolufinancování z EFG dne
26. října 2010. Toto datum tudíž představuje počátek období
způsobilosti pro veškerou případnou pomoc z EFG. Postupy konzultací se sociálními
partnery 23. Švédská veřejná služba
zaměstnanosti (PES) má informace o plánovaném propouštění, a tudíž
jsou udržovány nepřetržité kontakty se zaměstnavatelem, odbory a
jinými zúčastněnými stranami. Organizace Invest in Skåne iniciovala
vypracování žádosti a byla zapojena do přípravy projektu. PES v Lundu
udržovala pravidelné kontakty s podnikatelskou sítí společnosti
AstraZeneca. Diskuse týkající se žádosti se zúčastnily tři hlavní
odborové organizace. Organizace TRR, zabývající se podnikovým řízením a
odborovými organizacemi, se zúčastní řídící skupiny. 24. Švédské orgány potvrdily, že
požadavky stanovené vnitrostátními právními předpisy a právními
předpisy EU, které se týkají hromadného propouštění, byly
splněny. Informace o činnostech, které
jsou povinné na základě vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv 25. Co se týče kritérií
stanovených v článku 6 nařízení (ES) č. 1927/2006, švédské
orgány ve své žádosti: · potvrdily, že finanční příspěvek z EFG nenahrazuje
opatření, za něž jsou na základě vnitrostátních právních
předpisů nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, · prokázaly, že navrhovaná opatření poskytují pomoc jednotlivým
pracovníkům a nebudou použita na restrukturalizaci podniků nebo
odvětví, · potvrdily, že na výše uvedená způsobilá opatření nebyla
poskytnuta pomoc z jiných finančních nástrojů EU. Řídící a kontrolní systémy 26. Švédsko oznámilo Komisi, že
finanční příspěvky budou spravovány švédskou veřejnou
službou zaměstnanosti (PES), která byla jmenována jako řídící a
platební orgán. Účetnictví projektu bude kontrolováno prostřednictvím
útvaru vnitřního auditu, který je samostatným subjektem napojeným na radu
PES. Financování 27. Na základě žádosti
Švédska činí navrhovaný příspěvek z EFG pro koordinovaný balík
individualizovaných služeb 4 325 854 EUR (včetně
výdajů na provádění EFG), což představuje 65 % celkových
nákladů. Výše prostředků, které Komise navrhuje vyčlenit
z fondu, vycházejí z údajů předložených Švédskem. 28. Po zvážení nejvyššího možného
finančního příspěvku z EFG podle čl. 10 odst. 1
nařízení (ES) č. 1927/2006, jakož i možnosti
přerozdělení prostředků, navrhuje Komise uvolnit z EFG
celou výše uvedenou částku, jež bude přidělena v rámci
okruhu 1a finančního rámce. 29. Při této navrhované výši
finančního příspěvku zůstane více než 25 %
z nejvyšší možné roční částky vyčleněné na EFG
k dispozici pro přidělení v posledních čtyřech
měsících roku, jak požaduje čl. 12 odst. 6 nařízení (ES)
č. 1927/2006. 30. Předložením tohoto návrhu
na mobilizaci prostředků z EFG zahajuje Komise třístranné
rozhovory ve zjednodušené formě podle bodu 28 interinstitucionální dohody
ze dne 17. května 2006, aby zajistila souhlas obou složek
rozpočtového orgánu s potřebou využít prostředků EFG a
s požadovanou částkou. Komise vyzývá, aby složka rozpočtového
orgánu, která na příslušné politické úrovni dosáhne jako první dohody o
předloze návrhu na mobilizaci prostředků, své záměry
sdělila druhé složce a Komisi. Pokud některá ze složek
rozpočtového orgánu dohody nedosáhne, budou zahájeny oficiální
třístranné rozhovory. 31. Komise předkládá
odděleně žádost o převod tak, aby mohly být do rozpočtu na
rok 2012 v souladu s bodem 28 interinstitucionální dohody ze dne 17.
května 2006 zapsány příslušné položky závazků. Zdroje prostředků na platby 32. Na pokrytí částky
4 325 854 EUR potřebné pro tuto žádost se použijí
prostředky z rozpočtové linie EFG. Návrh ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o uvolnění prostředků z
Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci podle bodu 28
interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským
parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním
řízení (žádost EGF/2011/015/SE/AstraZeneca, Švédsko) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, s ohledem na interinstitucionální dohodu ze
dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí
o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení[6], a zejména na bod 28
uvedené dohody, s ohledem na nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 1927/2006 ze dne 20. prosince
2006 o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se
globalizaci[7],
a zejména na čl. 12 odst. 3 uvedeného nařízení, s ohledem na návrh Evropské komise[8], vzhledem k těmto důvodům: (1) Evropský fond pro
přizpůsobení se globalizaci (EFG) byl zřízen za účelem
poskytování doplňkové podpory pracovníkům, kteří byli
propuštěni v důsledku významných změn ve struktuře
světového obchodu způsobených globalizací, a za účelem
pomoci těmto pracovníkům při opětovném začlenění
na trh práce. (2) Oblast působnosti EFG
byla rozšířena na žádosti podané od 1. května 2009 do 30. prosince
2011, aby zahrnovala pomoc pracovníkům, kteří byli propuštěni v
přímém důsledku celosvětové finanční a hospodářské
krize. (3) Interinstitucionální dohoda
ze dne 17. května 2006 umožňuje uvolnění
prostředků z EFG v rámci ročního stropu 500
milionů EUR. (4) Dne 23. prosince 2011
předložilo Švédsko žádost o uvolnění prostředků z EFG
v souvislosti s propouštěním v podniku AstraZeneca a až do 16.
dubna 2012 ji doplňovalo o další informace. Žádost splňuje požadavky
na stanovení finančního příspěvku podle článku 10
nařízení (ES) č. 1927/2006. Komise proto navrhuje uvolnit částku
4 325 854 EUR. (5) V souvislosti s uvedenou
žádostí Švédska by proto měly být z EFG uvolněny prostředky na
finanční příspěvek, PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 V rámci souhrnného rozpočtu Evropské unie
na rozpočtový rok 2012 se z Evropského fondu pro
přizpůsobení se globalizaci (EFG) uvolní částka ve výši
4 325 854 EUR v prostředcích na závazky
a platby. Článek 2 Toto rozhodnutí bude vyhlášeno v Úředním
věstníku Evropské unie. V Bruselu dne Za Evropský parlament Za
Radu předseda předseda [1] Úř. věst. C 139, 14.6.2006, s. 1. [2] Úř. věst. L 406, 30.12.2006, s. 1. [3] V souladu s čl. 3 třetím
pododstavcem nařízení (ES) č. 1927/2006. [4] Celosvětová prognóza financování oblasti VaV
(2011), www.rdmag.com [5] „Dynamics in the Pharma and Biotech Industry“, Frost
& Sullivan, 2010, internetová adresa www.frost.com [6] Úř. věst. C 139,
14.6.2006, s. 1. [7] Úř. věst. L 406,
30.12.2006, s. 1. [8] Úř. věst. C […], […], s.
[…].