DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1) Souvislosti

Úmluva o potravinové pomoci z roku 1999 je mnohostrannou dohodou, která původně nabyla účinnosti v 60. letech jako nástroj pro koordinované a přijatelné poskytování zemědělských přebytků z rozvinutých zemí do rozvojových zemí, které to potřebují. Původně měla tato úmluva zůstat v platnosti do 30. června 2002, její platnost však byla pětkrát prodloužena, naposledy do 30. června 2012.

Smluvní strany této úmluvy (USA, Kanada, Japonsko, Švýcarsko, Austrálie a EU) dne 14. prosince 2010 souhlasily s vyjednáním úmluvy nové, jejímž cílem bude poskytovat vhodnou a účinnou potravinovou pomoc zranitelným skupinám obyvatel na základě zjištěných potřeb.

Na základě doporučení předloženého Komisí pověřila Rada Komisi, aby zahájila jednání o nové úmluvě o potravinové pomoci.

Tato jednání byla úspěšně uzavřena dne 25. dubna 2012.

Komise dne xxx předložila návrh rozhodnutí Rady o podepsání úmluvy o potravinové pomoci jménem Evropské unie, s výhradou jejího uzavření k pozdějšímu datu.

2) Povaha Úmluvy o potravinové pomoci z roku 2012 (dále jen „úmluva z roku 2012“)

V úmluvě z roku 2012 se odráží modernější pojetí potravinové pomoci. Klade si za cíl účinně a účelně reagovat na potřeby zranitelných skupin obyvatel týkající se potravin a výživy, což je více než pouhé poskytování potravinové pomoci, a naplňovat tak politiku humanitární potravinové pomoci EU. Dalšími klíčovými prvky jsou zlepšení dostupnosti vyhovujících, bezpečných a výživných potravin a jejich konzumace opírající se o řádnou analýzu potřeb, postup založený na (humanitárních) zásadách a plné dodržování závazků WTO. Úmluva se bude provádět formou ročních příspěvků v hotovosti nebo v naturáliích, k nimž se smluvní strany zaváží.

Úmluva z roku 2012 vstoupí v platnost dne 1. ledna 2013, pokud do 30. listopadu 2012 úmluvu podepíše pět signatářských stran. Úmluvu bude možno podepsat do 31. prosince 2012 a mohou ji podepsat a ratifikovat rovněž jednotlivé členské státy EU, které se zaváží k příspěvkům pocházejícím přímo z jejich státních rozpočtů.

Patrně dojde k časové prodlevě mezi ukončením platnosti současné úmluvy z roku 1999 (30. červen 2012) a pravděpodobným dnem vstupu nové úmluvy o potravinové pomoci v platnost (1. leden 2013). Otázkou možného dalšího prodloužení platnosti úmluvy z roku 1999 se bude formálně zabývat Výbor pro potravinovou pomoc na svém zasedání v červnu 2012. O návrhu předloženém Komisí Radě, aby jménem EU Komisi pověřila nepodpořit prodloužení úmluvy z roku 1999, Rada ještě nerozhodla.

3) Postup

Komise tudíž Radu žádá, aby jménem Evropské unie schválila uzavření úmluvy o potravinové pomoci.

2012/0183 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o uzavření Úmluvy o potravinové pomoci jménem Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 214 odst. 4 ve spojení s čl. 218 odst. 6 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na souhlas Evropského parlamentu[1],

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Unie je smluvní stranou Úmluvy o potravinové pomoci z roku 1999 (dále jen „úmluva z roku 1999“), jejíž platnost končí ke dni 1. července 2012.

(2)       V souladu s rozhodnutím Rady č. XXX ze dne […][2] byla dne […] podepsána Úmluva o potravinové pomoci, s výhradou jejího uzavření k pozdějšímu datu.

(3)       V zájmu Unie je být smluvní stranou úmluvy, neboť se tím napomůže dosažení cílů humanitární pomoci uvedených v čl. 214 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(4)       Dohoda by měla být schválena jménem Evropské unie,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Úmluva o potravinové pomoci se schvaluje jménem Unie.

Znění úmluvy se připojuje k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Komise rozhoduje o ročním závazku, který se bude jménem Unie odvádět podle článku 5 úmluvy, a oznamuje tento závazek sekretariátu výboru.

Článek 3

Komise vypracovává roční zprávy a jménem Unie se podílí na sdílení informací podle článku 6 úmluvy.

Článek 4

Předseda Rady jmenuje osobu zmocněnou uložit jménem Evropské unie schvalovací listinu, jak je stanoveno v článku 12 úmluvy, čímž Evropská unie vyjadřuje svůj souhlas s tím, že se cítí touto úmluvou vázána.

Článek 5

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí[3].

V Bruselu dne

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

ÚMLUVA O POTRAVINOVÉ POMOCI

PREAMBULE

Smluvní strany úmluvy,

Potvrzujíce svůj trvalý závazek k plnění stále platných cílů Úmluvy o potravinové pomoci z roku 1999, jejichž záměrem je přispět k celosvětovému zajištění potravin a zlepšení schopnosti mezinárodního společenství reagovat na mimořádné situace a jiné potřeby rozvojových zemí týkající se potravin,

Usilujíce o zlepšení účinnosti, účelnosti a kvality potravinové pomoci při ochraně lidských životů a zmírňování utrpení nejzranitelnějších skupin obyvatel zejména v mimořádných situacích prostřednictvím mezinárodní spolupráce a koordinace především mezi smluvními a zúčastněnými stranami,

Uznávajíce zvláštnost potřeb zranitelných skupin obyvatel týkajících se potravin a výživy,

Potvrzujíce primární odpovědnost států za vnitrostátní zabezpečení potravin, a tím za postupné uplatňování práva na přiměřenou výživu stanoveného v dobrovolných zásadách Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) na podporu postupného uplatňování práva na přiměřenou výživu v souvislosti s vnitrostátním zabezpečením potravin, které Rada FAO přijala v listopadu 2004,

Povzbuzujíce vlády zemí trpících nedostatkem potravin, aby vypracovaly a realizovaly vlastní strategie reakce na původní příčiny nedostatku potravin založené na dlouhodobých opatřeních a zajistily řádné propojení mezi opatřeními zaměřenými na pomoc, obnovu a rozvoj,

Odkazujíce na mezinárodní humanitární právo a základní humanitární zásady lidskosti, nestrannosti, neutrality a nezávislosti,

Odkazujíce na zásady a osvědčené postupy řádného humanitárního dárcovství schválené dne 17. června 2003 ve Stockholmu,

Uznávajíce vlastní politiku smluvních stran v oblasti poskytování potravinové pomoci za mimořádných i normálních podmínek,

Se zřetelem k akčnímu plánu Světového potravinového summitu přijatému v Římě v roce 1996, jakož i k pěti římskými zásadám pro udržitelné globální zabezpečení potravinami stanoveným v Deklaraci pro světové zabezpečení potravinami z roku 2009, zejména k závazku dosáhnout zabezpečení potravinami ve všech zemích a k trvalému úsilí o snižování chudoby a vymycování hladu, které byly znovu potvrzeny Valným shromážděním Organizace spojených národů v Deklaraci tisíciletí OSN,

S ohledem na závazky, které dárcovské a přijímající země přijaly, aby uplatňováním zásad Pařížské deklarace o účinnosti pomoci přijaté Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v roce 2005 zlepšily účinnost rozvojové pomoci,

Rozhodnuty jednat v souladu se závazky Světové obchodní organizace (WTO), zejména se všemi pravidly WTO pro potravinovou pomoc,

spolu uzavřely tuto úmluvu:

Článek 1

Cíle

Cíle této úmluvy spočívají v záchraně lidských životů, odstraňování hladu, lepším zabezpečení potravinami a ve zlepšení úrovně výživy nejzranitelnějších skupin obyvatel, a to:

(a) řešením potřeb nejzranitelnějších skupin obyvatel týkajících se potravin a výživy na základě závazků přijatých smluvními stranami, že poskytnou potravinovou pomoc, jež povede ke zlepšení dostupnosti vyhovujících, bezpečných a výživných potravin a jejich konzumace;

(b) zajištěním toho, že potravinová pomoc bude nejzranitelnějším skupinám obyvatel poskytována vhodným, účinným a účelným způsobem a včas a bude založena na skutečných potřebách a společných zásadách; a dále

(c) usnadňováním sdílení informací, spolupráce a koordinace a vytvářením prostoru pro diskuzi v zájmu účinného, účelného a soudržného využívání zdrojů, jimiž smluvní strany reagují na potřeby.

Článek 2

Zásady potravinové pomoci

Při poskytování a rozdělování potravinové pomoci nejzranitelnějším skupinám obyvatel by smluvní strany měly vždy dodržovat tyto zásady:

(a) Obecné zásady potravinové pomoci:

i)       potravinovou pomoc poskytovat, pouze pokud je tím nejúčinnějším a nejvhodnějším prostředkem, jak vyřešit potřeby nejzranitelnějších skupin obyvatel týkající se potravin nebo výživy;

ii)       při poskytování potravinové pomoci mít na zřeteli dlouhodobé cíle ozdravení a rozvoje přijímajících zemí a kdykoli je to vhodné podpořit dosahování širšího cíle spočívajícího v zabezpečení potravin;

iii)      poskytovat potravinovou pomoc způsobem, který chrání zdroje obživy a posiluje soběstačnost a odolnost zranitelných skupin obyvatel a místních společenství a pomáhá jim při předcházení krizím spočívajícím v nedostatku potravin, jakož i při jejich zmírňování a přípravě či reakci na ně;

iv)      poskytovat potravinovou pomoc způsobem, který nevede k závislosti a minimalizuje přímé i nepřímé negativní dopady na příjemce a další zúčastněné;

v)      poskytovat potravinovou pomoc způsobem, který u výroby, trhů, tržní infrastruktury, obchodu či cen základních potravin nevede na místní úrovni k negativním dopadům na zranitelné skupiny obyvatel;

vi)      potravinovou pomoc poskytovat pokud možno zcela ve formě daru;

(b) Zásady účinné potravinové pomoci:

i)       v zájmu zvyšování dostupných prostředků na potravinovou pomoc pro zranitelné skupiny obyvatel a jejich účinného využití co nejvíce minimalizovat související náklady;

ii)       aktivním způsobem usilovat o spolupráci, koordinaci a sdílení informací s cílem zlepšit účinnost a účelnost programů potravinové pomoci a soudržnost mezi potravinovou pomocí a s ní spojenými nástroji a oblastmi politiky;

iii)      kdykoli je to možné a vhodné, nakupovat potraviny a jiné položky potravinové pomoci na místní či regionální úrovni;

iv)      pokud možno a pokud to odůvodňují potřeby, navýšit poskytování nevázané potravinové pomoci formou hotovosti;

v)      potravinovou pomoc poskytovat formou peněz pouze na základě zjištěné potřeby a pokud by to vedlo k lepšímu zajišťování potravin pro zranitelné skupiny obyvatel; tuto peněžní formu pomoci opírat o transparentní a objektivní tržní analýzu a zabraňovat obchodnímu vytěsnění;

vi)      zajistit, aby smluvní strany nepoužívaly potravinovou pomoc v zájmu vlastních cílů podpory rozvoje trhu;

vii)     zabránit v co největší míře zpětnému vývozu potravinové pomoci s výjimkou předcházení mimořádné situaci či reakce na ni; potravinovou pomoc zpětně vyvážet pouze takovým způsobem, který by zabránil obchodnímu vytěsnění;

viii)    kde je to vhodné respektovat, že příslušné orgány či zúčastněné strany mají přednostní úlohu a odpovědnost při organizaci, koordinaci a realizaci operací potravinové pomoci;

(c) Zásady poskytování potravinové pomoci:

i)       poskytovat cílenou potravinovou pomoc na základě potřeb nejzranitelnějších skupin obyvatel týkajících se potravin a výživy;

ii)       zapojit příjemce a případně i další zúčastněné strany do hodnocení jejich potřeb a do plánování, provádění, sledování a hodnocení potravinové pomoci;

iii)      poskytovat takovou potravinovou pomoc, která splňuje normy bezpečnosti a kvality a respektuje kulturní a místní stravovací zvyklosti a potřeby výživy příjemců;

iv)      respektovat důstojnost příjemců potravinové pomoci;

(d) Zásady odpovědné potravinové pomoci:

i)       přijmout zvláštní a vhodná opatření vedoucí k větší odpovědnosti a transparentnosti politických opatření, programů a operací v oblasti potravinové pomoci;

ii)       pravidelně a transparentním způsobem provádět sledování, vyhodnocování a podávání zpráv ohledně výsledků a vlivu opatření spojených s poskytováním potravinové pomoci za účelem dalšího rozvíjení osvědčených postupů a maximalizace jejich účinnosti.

Článek 3

Vztah k dohodám WTO

Žádným ustanovením této úmluvy nejsou dotčeny žádné ze stávajících či budoucích závazků WTO, které by se vztahovaly na vztahy mezi smluvními stranami této úmluvy. V případě rozporu mezi těmito závazky a touto úmluvou, platí závazky WTO. Žádným ustanovením této úmluvy nejsou dotčena případná stanoviska, jež by smluvní strany zaujaly během vyjednávání v rámci WTO.

Článek 4

Způsobilá země, způsobilé zranitelné skupiny obyvatel, způsobilé produkty, způsobilá opatření a související náklady

1.           „Způsobilá země“ označuje kteroukoliv zemi na seznamu příjemců oficiální rozvojové pomoci, který vypracoval Výbor OECD pro rozvojovou pomoc, a každou další zemi uvedenou v jednacím a prováděcím řádu.

2.           „Způsobilé zranitelné skupiny obyvatel“ označují zranitelné skupiny obyvatel v kterékoliv ze způsobilých zemí.

3.           „Způsobilé produkty“ označují produkty pro lidskou spotřebu, které jsou v souladu s příslušnou vnitrostátní politikou a příslušnými právními předpisy země, v níž potravinová pomoc probíhá (mimo jiné s vhodnými a uplatnitelnými mezinárodními standardy bezpečnosti a kvality potravin), a také označují produkty, které přispívají k uspokojení potravinových potřeb a ochraně zdrojů obživy v mimořádných situacích a v situacích rychlé obnovy. Seznam způsobilých produktů je obsažen v jednacím a prováděcím řádu.

4.           Způsobilá opatření k tomu, aby smluvní strana splnila svůj minimální roční závazek podle článku 5, jsou v souladu s článkem 1 a patří k nim minimálně tyto činnosti:

(a) poskytování a distribuce způsobilých produktů;

(b) poskytování hotovosti či kuponů; a

(c) nutriční intervence.

Tato způsobilá opatření jsou blíže rozvedena v jednacím a prováděcím řádu.

5.         Související náklady způsobilé k tomu, aby smluvní strana splnila svůj minimální roční závazek podle článku 5, jsou v souladu s článkem 1 a omezují se na náklady přímo spojené s prováděním způsobilých opatření, jak je blíže rozvedeno v jednacím a prováděcím řádu.

Článek 5

Závazek

1.           V zájmu plnění cílů této úmluvy souhlasí každá smluvní strana s tím, že přijme každoroční závazek k poskytnutí potravinové pomoci, který je v souladu s jejími zákony a právními předpisy. Závazek každé ze smluvních stran se označuje jako „minimální roční závazek“.

2.           Minimální roční závazek se udává buď ve formě hodnoty nebo ve formě kvantity, jak je blíže rozvedeno v jednacím a prováděcím řádu. Smluvní strana má v případě svého závazku možnost volit mezi minimální hodnotou nebo minimální kvantitou, anebo kombinací obou.

3.           Minimální roční závazky ve formě hodnoty lze vyjádřit měnou, kterou si smluvní strana zvolí. Minimální roční závazky ve formě kvantity lze vyjádřit v tunách obilovin či jiných měrných jednotkách uvedených v rámci jednacího a prováděcího řádu.

4.           Každá smluvní strana oznámí co nejdříve svůj minimální roční závazek sekretariátu, nejpozději však šest měsíců po vstupu této úmluvy v platnost či do tří měsíců po svém přistoupení k této úmluvě.

5.           V následujících letech oznámí každá smluvní strana sekretariátu jakoukoli změnu svého minimálního ročního závazku nejpozději 15. prosince roku před provedením této změny.

6.           Sekretariát oznámí co nejdříve nový minimální roční závazek všem smluvním stranám, nejpozději však 1. ledna každého roku.

7.           Příspěvky na splnění minimálních ročních závazků by měly pokud možno probíhat zcela ve formě daru. Pokud jde o potravinovou pomoc počítanou jako závazek jednotlivé smluvní strany, poskytne se minimálně 80 % z ní způsobilým zemím a způsobilým zranitelným skupinám obyvatel zcela ve formě daru, jak je blíže rozvedeno v jednacím a prováděcím řádu. V rámci svých možností usilují smluvní strany o postupné navýšení tohoto podílu. Příspěvky, které neproběhly zcela ve formě daru, by každá smluvní strana měla vyúčtovat ve výroční zprávě.

8.           Smluvní strany se zavazují provádět veškerou potravinovou pomoc v rámci této úmluvy takovým způsobem, který by zabraňoval škodlivému vlivu na běžné způsoby výroby a mezinárodního obchodu.

9.           Smluvní strany zajistí, aby poskytování potravinové pomoci nebylo přímo či nepřímo, formálně či neformálně, explicitně či implicitně vázáno na komerční vývoz zemědělských produktů či jiného zboží a služeb do zemí přijímajících pomoc.

10.         V zájmu splnění minimálního ročního závazku (udaného buď ve formě hodnoty nebo kvantity) poskytne smluvní strana příspěvky v souladu s touto úmluvou a sestávající z prostředků na financování způsobilých produktů a opatření a souvisejících nákladů, jak je stanoveno v článku 4 a blíže rozvedeno v jednacím a prováděcím řádu.

11.         Příspěvky poskytnuté za účelem splnění minimálního ročního závazku lze v rámci této úmluvy směřovat pouze ve prospěch způsobilých zemí či způsobilých zranitelných skupin obyvatel, jak je stanoveno v článku 4 a blíže rozvedeno v jednacím a prováděcím řádu.

12.         Příspěvky smluvních stran lze poskytovat bilaterálně prostřednictvím mezivládních či jiných mezinárodních organizací a dalších partnerů v oblasti potravinové pomoci, ne však prostřednictvím druhých smluvních stran.

13.         Každá ze smluvních stran vynaloží veškeré úsilí na splnění svého minimálního ročního závazku. Pokud ho v určitém roce splnit nemůže, popíše ve výroční zprávě okolnosti, jež způsobily jeho nesplnění. Výše nesplněného závazku se připíše k minimálnímu ročnímu závazku smluvní strany na příští rok, pokud výbor zřízený podle článku 7 nestanoví jinak, či pokud tomu nebrání mimořádné okolnosti.

14.         Pokud příspěvek smluvní strany překročí její minimální roční závazek, lze tento rozdíl (ne však více než pět procent jejího minimálního ročního závazku) započítat jako součást příspěvku smluvní strany pro příští rok.

Článek 6

Výroční zpráva a sdílení informací

1.           Do devadesáti dnů po skončení kalendářního roku předloží každá smluvní strana sekretariátu výroční zprávu v souladu s jednacím a prováděcím řádem, v níž podrobným způsobem popíše, jak se jí podařilo splnit svůj minimální roční závazek přijatý na základě této úmluvy.

2.           Součástí této výroční zprávy je popisná část, která může obsahovat informace o tom, jakým způsobem smluvní strana přispěla prostřednictvím svých politik, programů a operací v oblasti potravinové pomoci k plnění cílů a zásad této úmluvy.

3.           Smluvní strany by si měly neustále vyměňovat informace o svých politikách a programech v oblasti potravinové pomoci, jakož i o výsledcích hodnocení těchto politik a programů.

Článek 7

Výbor pro potravinovou pomoc

1.           Tímto se zřizuje Výbor pro potravinovou pomoc (dále jen „výbor“) složený ze všech smluvních stran této úmluvy.

2.           Výbor činí rozhodnutí na svých formálních zasedáních a vykonává své funkce, jež vyplývají z ustanovení této úmluvy, v souladu se zásadami a cíli této úmluvy.

3.           Výbor přijme svůj jednací řád; v zájmu řádného provádění ustanovení této úmluvy může přijmout také pravidla, kterými dále rozvede její ustanovení. Dokument FAC (11/12)1 Výboru pro potravinovou pomoc Úmluvy o potravinové pomoci z roku 1999 ze dne 25. dubna 2012 slouží coby původní jednací a prováděcí řád této úmluvy. Výbor může následně rozhodnout o změně tohoto řádu.

4.           Výbor činí svá rozhodnutí na základě konsensu, tj. žádná ze smluvních stran formálně nerozporuje navržené rozhodnutí výboru ohledně záležitosti projednávané na formálním zasedání. Formálně rozporovat rozhodnutí lze buď během formálního zasedání, nebo do třiceti dnů po rozeslání zápisu z formálního zasedání, v němž je navržené rozhodnutí obsaženo.

5.           Sekretariát připraví za každý rok souhrnnou zprávu a předloží ji výboru a ten ji v souladu s jednacím a prováděcím řádem přepracuje, přijme a zveřejní.

6.           Výbor by měl zajišťovat prostor pro diskuzi mezi smluvními stranami, pokud jde o záležitosti týkající se potravinové pomoci, jako je potřeba mobilizace vhodných a včasných závazků v oblasti zdrojů s cílem řešit potřeby týkající se potravin a výživy především ve zvláštních krizových a mimořádných situacích. Měl by usnadňovat šíření informací a jejich sdílení s ostatními zúčastněnými stranami, jakož i informace s těmito stranami konzultovat a od nich přijímat, tak aby to sloužilo podpoře jednání ve výboru.

7.           Každá smluvní strana určí svého zástupce, který bude od sekretariátu dostávat oznámení a jiná sdělení.

Článek 8

Předseda a místopředseda výboru

1.           Na posledním formálním zasedání v roce rozhodne výbor o svém předsedovi a místopředsedovi pro rok následující.

2.           Předseda má tyto povinnosti:

(a) schvalovat návrh programu pro každé formální zasedání či neformální setkání;

(b) předsedat formálním zasedáním či neformálním setkáním;

(c) zahajovat a uzavírat každé formální zasedání či neformální setkání;

(d) na začátku každého formálního zasedání či neformálního setkání předkládat výboru k přijetí návrh programu;

(e) řídit jednání a zajistit dodržování postupů uvedených v jednacím a prováděcím řádu;

(f) udělovat slovo smluvním stranám;

(g) rozhodovat o jednacím pořádku v souladu s příslušným jednacím a prováděcím řádem a

(h) klást otázky a vyhlašovat rozhodnutí.

3.           Pokud se předseda neúčastní celého či části formálního zasedání nebo neformálního setkání či je dočasně indisponován vykonávat úřad předsedy, převezme jeho funkce místopředseda. V nepřítomnosti předsedy i místopředsedy jmenuje výbor dočasného předsedu.

4.           Pokud z nějakého důvodu předseda nemůže vykonávat svůj úřad, nastoupí na jeho místo až do konce roku místopředseda.

Článek 9

Formální zasedání a neformální setkání

1.           Výbor se schází na formálním zasedání a neformálním setkání v souladu s jednacím a prováděcím řádem.

2.           Výbor svolá minimálně jedno formální zasedání ročně.

3.           Na žádost předsedy či alespoň tří smluvních stran svolá výbor další formální zasedání či neformální setkání.

4.           V souladu s jednacím a prováděcím řádem může výbor pozvat k účasti na formálních zasedáních či neformálních jednáních pozorovatele a důležité zúčastněné strany, které si přejí projednat záležitosti související s konkrétní potravinovou pomocí.

5.           Výbor se schází na místě určeném v souladu s jednacím a prováděcím řádem.

6.           Tvorba programu formálních zasedání a neformálních setkání probíhá v souladu s jednacím a prováděcím řádem.

7.           Zápis z formálního zasedání obsahující navržená rozhodnutí výboru bude rozeslán do třiceti dnů po jeho konání.

Článek 10

Sekretariát

1.           Výbor jmenuje sekretariát a využívá jeho služeb v souladu s jednacím a prováděcím řádem. Výbor požádá Mezinárodní radu pro obiloviny (IGC), aby její sekretariát fungoval ze začátku coby sekretariát výboru.

2.           Sekretariát vykonává povinnosti, které mu byly uloženy v této úmluvě a v jednacím a prováděcím řádu, veškeré administrativní úkoly včetně vytváření a distribuce dokumentů a zpráv, jakož i další funkce, jež mu byly uloženy výborem.

Článek 11

Řešení sporů

Výbor usiluje o vyřešení veškerých sporů mezi smluvními stranami, které by se týkaly výkladu či provádění této úmluvy nebo jednacího a prováděcího řádu, včetně každého tvrzení o nesplnění závazků uložených touto úmluvou.

Článek 12

Podepsání a ratifikace, přijetí nebo schválení

Tato úmluva je uložena v sídle Organizace spojených národů v New Yorku od 11. června 2012 do 31. prosince 2012 a otevřena k podpisu Argentině, Austrálii, Belgickému království, Bulharské republice, České republice, Dánskému království, Estonské republice, Evropské unii, Finské republice, Francouzské republice, Chorvatské republice, Irsku, Italské republice, Japonsku, Kanadě, Kyperské republice, Litevské republice, Lotyšské republice, Lucemburskému velkovévodství, Maďarsku, Republice Malta, Nizozemskému království, Norskému království, Polské republice, Portugalské republice, Rakouské republice, Rumunsku, Řecké republice, Slovenské republice, Republice Slovinsko, Spolkové republice Německo, Spojenému království Velké Británie a Severního Irska, Spojeným státům americkým, Španělskému království, Švédskému království a Švýcarské konfederaci. Tato úmluva podléhá ratifikaci, přijetí nebo schválení každou ze signatářských stran. Listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení se ukládají u depozitáře.

Článek 13

Přistoupení

1.           Každý stát uvedený v článku 12, který úmluvu do konce období stanoveného k jejímu podpisu nepodepsal, a Evropská unie, pokud do konce tohoto období úmluvu nepodepsala, mohou k úmluvě přistoupit kdykoli po uplynutí tohoto období. Listiny o přistoupení se uloží u depozitáře.

2.           Úmluva je po jejím vstupu v platnost podle článku 15 otevřena přistoupení kteréhokoli jiného státu, než jsou státy uvedené v článku 12, či samostatného celního území majícího plnou autonomii ve vnějších ekonomických vztazích, jež výbor svým rozhodnutím uzná za způsobilé. Listiny o přistoupení se uloží u depozitáře.

Článek 14

Oznámení o prozatímním provádění

Každý ze států uvedených v článku 12 či Evropská unie mající v úmyslu ratifikovat, přijmout či schválit tuto úmluvu nebo k ní přistoupit, nebo kterýkoli stát či kterékoli samostatné celní území uznané rozhodnutím výboru za způsobilé k přistoupení podle čl. 13 odst. 2, jež ještě neuložily své listiny u depozitáře, mohou kdykoli u depozitáře uložit oznámení o prozatímním provádění této úmluvy. Na tento stát, toto samostatné celní území či na Evropskou unii se úmluva prozatímně vztahuje ode dne uložení oznámení.

Článek 15

Vstup v platnost

1.           Tato úmluva vstupuje v platnost dne 1. ledna 2013, uloží-li do 30. listopadu 2012 pět signatářských stran listiny o ratifikaci, přijetí či schválení u depozitáře.

2.           Nevstoupí-li tato úmluva v platnost podle odstavce 1, mohou signatářské strany této úmluvy, které uložily listiny o ratifikaci, přijetí či schválení, a státy či Evropská unie, které uložily listiny o přistoupení podle čl. 13 odst. 1, jednomyslně rozhodnout, že vstoupí v platnost mezi nimi.

3.           Pro kterýkoli stát, samostatné celní území či Evropskou unii, jež ratifikují, přijmou či schválí úmluvu nebo k ní přistoupí poté, co vstoupila v platnost, vstoupí tato úmluva v platnost dnem uložení jejich listiny o ratifikaci, schválení, přijetí či přistoupení u depozitáře.

Článek 16

Hodnocení a pozměňovací postup

1.           Kdykoli po vstupu této úmluvy v platnost může smluvní strana navrhnout posouzení jejího významu či její změnu. Veškeré navržené změny rozešle sekretariát všem smluvním stranám nejméně šest měsíců předem a na nejbližším formálním zasedání výboru konaném po uplynutí oznamovacího období budou podrobeny diskuzi.

2.           Návrhy na změnu této úmluvy se přijímají rozhodnutím výboru. Všechny pozměňovací návrhy přijaté výborem sdělí sekretariát všem smluvním stranám a depozitáři. Depozitář všem smluvním stranám rozešle každou přijatou změnu.

3.           Oznámení o přijetí změny se zašle depozitáři. Přijatá změna vstupuje v platnost pro ty smluvní strany, které toto oznámení zaslaly, devadesát dní ode dne, kdy depozitář obdržel taková oznámení nejméně od čtyř pětin smluvních stran této úmluvy ke dni přijetí navržené změny výborem. Tato změna vstupuje v platnost pro každou další smluvní stranu devadesát dní poté, co tato smluvní strana uložila své oznámení u depozitáře. Pro uvedení v platnost konkrétní změny může výbor rozhodnout o uplatnění jiného poměrného počtu oznámení požadovaných za tímto účelem. Takové rozhodnutí sdělí sekretariát všem smluvním stranám a depozitáři.

Článek 17

Odstoupení a ukončení

1.           Kterákoli ze smluvních stran může od úmluvy odstoupit, a to vždy na konci roku prostřednictvím písemného oznámení, které musí být doručeno depozitáři nejméně devadesát dní před koncem daného roku. Tato smluvní strana není zproštěna svého minimálního ročního závazku či svých povinností podávat zprávu, jež na sebe v rámci této úmluvy vzala a které do konce daného roku nesplnila, a to po dobu, kdy byla smluvní stranou.

2.           Kdykoli po vstupu této úmluvy v platnost může smluvní strana navrhnout její ukončení. Takový návrh písemně sdělí sekretariátu a ten ho rozešle všem smluvním stranám nejméně šest měsíců před jeho zvážením uvnitř výboru.

Článek 18

Depozitář

1.           Generální tajemník Spojených národů je jmenován depozitářem této úmluvy.

2.           Depozitář přijímá oznámení o každém podpisu, ratifikaci, přijetí, schválení, oznámení o prozatímním provádění této úmluvy a přistoupení k ní a o každém z těchto oznámení informuje všechny smluvní a signatářské strany.

Článek 19

Závazná znění

Prvopisy této úmluvy, jejíž znění v jazyce anglickém a francouzském mají stejnou platnost, jsou uloženy u generálního tajemníka Organizace spojených národů.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této úmluvě své podpisy.

V Londýně dne dvacátého pátého dubna dva tisíce dvanáct.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

ÚVODNÍ POZNÁMKY

Při vyjednávání Úmluvy o potravinové pomoci z roku 1999 byla EU hlavní hnací silou těchto jednání. Tyto snahy byly vynaloženy v souladu s politikou humanitární potravinové pomoci EU, která podporuje vytváření co nejúčinnějšího a nejúčelnějšího souboru nástrojů pro reakci na konkrétní krize.

Nová úmluva odráží moderní přístup k potravinové pomoci a má na zřeteli humanitární oblast, přičemž klade důraz na krátkodobá opatření v délce maximálně jednoho roku. Usiluje o zlepšení účinnosti postupů při poskytování potravinové pomoci a počítá se způsobilostí širší škály nástrojů potravinové pomoci (včetně poskytování hotovosti a kuponů). Úmluva podporuje poskytování potravinové pomoci striktně orientované na potřeby, které by vycházelo z objektivně zjištěných potřeb a bylo citlivé k místním zvláštnostem. Dále podporuje dodržování humanitárních zásad, nakupování potravin na místní a regionální úrovni a ve svých ustanoveních odráží problémy spojené s výživou v souvislosti s potravinovou pomocí. Jejím cílem je také podpora partnerských vztahů se zúčastněnými stranami, k čemuž patří mimo jiné vhodné nástroje pro sledování a vyhodnocování, a podporuje sdílení osvědčených postupů.

Nová úmluva o potravinové pomoci bude otevřená k podpisu a ratifikaci EU, členským státům EU a třetím zemím, jež na sebe vezmou závazky vycházející z jejich vlastních rozpočtů. Po ratifikaci úmluvy se dotyčný stává smluvní stranou s povinností oznamovat sekretariátu svůj minimální roční závazek potravinové pomoci vyjádřený ve formě hmotnosti a/nebo hodnoty. Minimální roční závazek je pohyblivý a lze jej změnit prostřednictvím oznámení zaslaného sekretariátu.

Pokud jde o rozpočet EU, počítá se u minimálního ročního závazku Evropské unie se střízlivým přístupem, tj. částkou ve výši 200 milionů EUR odpovídající zhruba 80 % průměru z rozpočtové linie humanitární potravinové pomoci za posledních deset let. Vzhledem k humanitárnímu zaměření úmluvy se následné podávání zpráv týká krátkodobých opatření potravinové pomoci, jež jsou podporována EU a způsobilá v rámci úmluvy. Ve skutečnosti se plnění minimálního ročního závazku a následné podávání zpráv týká především opatření humanitární potravinové pomoci. Pouze velmi specifické prvky operací za účelem zajišťování potravin lze výjimečně považovat za způsobilé v rámci úmluvy, což ale bude třeba vyhodnocovat případ od případu.

Každý rok má každá smluvní strana povinnost následně podat zprávu o plnění svého minimálního ročního závazku a o opatřeních potravinové pomoci, která podnikla či podpořila. Ze zpráv jednotlivých smluvních stran vypracuje sekretariát zřízený v rámci úmluvy zprávu, kterou následně zveřejní. EU podá zprávu o plnění minimálních ročních závazků EU a členské státy EU podají podobné zprávy o plnění svého závazku.

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.        Název návrhu/podnětu

Návrh Komise rozhodnutí Rady o podepsání a uzavření Úmluvy o potravinové pomoci

1.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[4]

Humanitární pomoc – potravinová pomoc

1.3.        Povaha návrhu/podnětu

¨ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[5]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4.        Cíle

1.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

(a) Silný hlas EU v okolním světě.

Návrh je v souladu se zastřešujícím cílem, kterým je „silný hlas EU v okolním světě“ a jímž se řídí roční pracovní program Komise v roce 2012.

1.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č.

Příslušné aktivity ABM/ABB

1.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

V souladu s politikou humanitární potravinové pomoci EU vede nová Úmluva o potravinové pomoci k většímu využívání inovativních nástrojů potravinové pomoci a vyšší účinnosti postupů při poskytování potravinové pomoci opírajících se o objektivně zjištěné potřeby. Nová úmluva je citlivá k místním zvláštnostem, pracuje s vhodnými nástroji pro sledování a vyhodnocování a podporuje sdílení osvědčených postupů v rámci Úmluvy o potravinové pomoci.

„Předvídatelnost“ potravinové pomoci spočívá zejména v tom, že se dárci, kteří se stali smluvními stranami úmluvy, zavazují k určité výši roční potravinové pomoci. Plnění tohoto jejich závazku bude také dokládat každoročně zveřejňovaná zpráva.

1.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Dárci, kteří se stali smluvními stranami úmluvy, se zavazují k určité výši roční potravinové pomoci; plnění tohoto jejich závazku bude dokládat každoročně zveřejňovaná zpráva (i když se v případě neplnění neplánují žádné postihy).

1.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Zajistit, aby se v zájmu reakce na potřeby těch nejzranitelnějších skupin obyvatel týkající se potravin a výživy a při dodržování základních principů, jakož i v souladu se závazky WTO prováděla co nejúčinnější a nejúčelnější potravinová pomoc, a/nebo aby taková pomoc našla podporu u hlavních dárců.

1.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU

– EU, která je jedním z hlavních poskytovatelů humanitární potravinové pomoci, se spolu s členskými státy EU zasadila za opětovné vyjednání Úmluvy o potravinové pomoci z roku 1999 a byla hlavní hnací silou procesu vedoucímu k moderní Úmluvě o potravinové pomoci jak na unijní, tak na mezinárodní úrovni v souladu s postupem stanoveným v článku 218 SFEU,

– úmluva o potravinové pomoci je nástrojem, který EU v souladu s čl. 214 odst. 4 SFEU umožňuje prosazovat na mezinárodní úrovni cíle její politiky humanitární pomoci v souladu s čl. 214 odst. 1 SFEU,

– zapojení EU přispívá k vytváření větší soudržnosti mezi opatřeními EU a členských států v oblasti potravinové pomoci,

– jednání na mezinárodní úrovni uskutečňované pod záštitou Úmluvy o potravinové pomoci umožňuje větší transparentnost a předvídatelnost opatření spojených s potravinovou pomocí,

– v reakci na potřeby při nedostatku potravin a výživy podpořila EU odklon od přístupu, jenž se orientoval pouze na produkty, k pestřejšímu přístupu využívajícímu širší a vhodnější škálu nástrojů reakce,

– opatření EU na mezinárodní úrovni přijatá v rámci Úmluvy o potravinové pomoci a prováděná spolu s dalšími velkými mezinárodními dárci přispějí k zapojení dalších dárců do podpory moderního přístupu k potravinové pomoci.

1.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Zkušenost GŘ ECHO se zapojením EU do mezinárodních úmluv a fór o záležitostech spojených s potravinovou pomocí (zejména s Úmluvou o potravinové pomoci z roku 1999, kterou EU podepsala) vedla k následujícím poučením, jejichž příspěvkem bylo, že se EU zasadila za vytvoření modernějšího mezinárodního nástroje na podporu politiky potravinové pomoci: jednak se prokázalo, že jasný důraz na co nejúčinnější a nejúčelnější pokrytí potřeb příjemců je naprosto stěžejní (v protikladu ke zdůrazňování dárcovství v minulosti, což vedlo k nadměrným dodávkám potravin), a poté bylo nezbytné dopřát všem zúčastněným stranám čas k přizpůsobení stávajících nástrojů novým potřebám a pokusit se na ně reagovat modernějším politickým přístupem.

1.5.4.     Provázanost a možná synergie s dalšími relevantními nástroji

Obchod a zemědělství. Nová úmluva bude slučitelná s WTO a podpoří osvědčené postupy usilující o minimalizaci rušivých či škodlivých vlivů na místní obyvatele, trhy a širší společnost.

Jako prozatímní sekretariát úmluvy bude fungovat Mezinárodní rada pro obiloviny, která je ustavena a financována v rámci Úmluvy o obchodu s obilovinami, za jejíž řízení je zodpovědná Evropská komise (GŘ AGRI).

Nakolik to bude vhodné a proveditelné, budou se hledat synergie s tematickým programem zajišťování potravin v rámci finančního nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) s cílem podpořit dlouhodobá řešení v oblasti zajišťování potravin a výživy.

1.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

¨ Časově omezený návrh/podnět

– ¨  Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

– ¨  Finanční dopad od RRRR do RRRR

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Vstup v platnost s počátečním obdobím od 1. ledna 2013 za předpokladu, že do 30. listopadu 2012 úmluvu ratifikuje pět smluvních stran,

– poté plné fungování.

1.7.        Předpokládaný způsob řízení[6]

¨ Přímé centralizované řízení Komisí

¨ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– ¨  výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[7]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (organizace OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže a IFRC)

Poznámky

Úmluva počítá s ustavením Výboru pro potravinovou pomoc složeného ze smluvních stran úmluvy, který by úmluvu spravoval a fungoval jako hlavní fórum pro diskuze a výměnu informací mezi smluvními stranami úmluvy.

Operace Komise (GŘ ECHO) podléhají řízení v rámci mechanismus čistého rozvoje (CDM), když jejich provádění zajišťují nevládní organizace, nebo společnému řízení, když jejich provádění spočívá na organizacích OSN či Mezinárodním výboru Červeného kříže a IFRC.

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

V článku 6 úmluvy se stanoví povinnost podávat výroční zprávu. Zvláštní požadavky týkající se podávání zpráv jsou podrobně popsány v jednacím řádu (pravidla 9 a 10), jenž bude přijat na prvním zasedání Výboru pro potravinovou pomoc.

2.2.        Systém řízení a kontroly

2.2.1.     Zjištěná rizika

Nebyla zjištěna žádná zvláštní rizika. Úmluva o potravinové pomoci nevede k žádné činnosti, která by s sebou nesla dodatečná rizika, než jsou ta, jež byla zjištěna při každoroční operaci prováděné pro celé GŘ ECHO.

2.2.2.     Předpokládané metody kontroly

V důsledku uzavření Úmluvy o potravinové pomoci nedochází k žádné změně obecné kontrolní struktury GŘ ECHO.

2.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

V důsledku uzavření Úmluvy o potravinové pomoci nedochází k žádné změně obecné kontrolní struktury GŘ ECHO.

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

číslo        [název…...….] || RP/NRP ([8]) || zemí ESVO[9] || kandidátských zemí[10] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

4 || 23.02.02 Potravinová pomoc || Rozl. || NE || NE || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

Nevztahuje se na tento návrh

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

číslo [název……………………………] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

|| [XX.YY.YY.YY] || || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || 4 || Globální Evropa

GŘ ECHO || || || Rok N[11] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || Rok N+7 || Následující roky || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || || ||

23 02 02 || Závazky || (1) || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || || 1600

Platby || (2) || 130 || 160 || 180 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 130 || 1600

Platby || (2a) || || || || || || || || || ||

Prostředky správní povahy financované  z rámce na zvláštní programy[12] || || || || || || || || || ||

nepoužije se || || (3) || || || || || || || || || ||

CELKEM prostředky pro GŘ ECHO || Závazky || =1+1a +3 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || || 1600

Platby || =2+2a +3 || 130 || 160 || 180 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 130 || 1600

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || || 1600

Platby || (5) || 130 || 160 || 180 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 130 || 1600

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 4 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || || || 1600

Platby || =5+ 6 || 130 || 160 || 180 || 200 || 200 || 200 || 200 || 200 || 130 || 1600

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 ||  Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || Rok N+7 || CELKEM

GŘ: ECHO ||

Ÿ Lidské zdroje || 0,031 || 0,031 || 0,031 || 0,031 || 0,031 || 0,031 || 0,031 || 0,031 || 0,48

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,002 || 0,002 || 0,002 || 0,002 || 0,002 || 0,002 || 0,002 || 0,002 || 0,016

GŘ ECHO CELKEM || Prostředky || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,264

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,03 || 0,03 || 0,03 || 0,03 || 0,033 || 0,033 || 0.033 || 0,033 || 0,264

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok N[13] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || Další roky || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 200,033 || 200,033 || 200,033 || 200,033 || 200,033 || 200,033 || 200,033 || || 1600,264

Platby || 130,033 || 160,033 || 180,033 || 200,033 || 200,033 || 200,033 || 200,033 || 130,033 || 1600,264

3.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– x   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || Rok N+7 || CELKEM ||

VÝSTUPY ||

Druh výstupu[14] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[15]… || || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2… || || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || 200 || || 200 || || 200 || || 200 || || 200 || || 200 || || 200 || || 200 || || 1600 ||

3.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.  Shrnutí

– Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– x   Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N[16] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || Rok N+7 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 0,031 || 0,031 || 0,031 || 0,031 || 0,031 || 0,031 || 0,031 || 0,031 || 0,248

Ostatní správní výdaje || 0,002 || 0,002 || 0,002 || 0,002 || 0,002 || 0,002 || 0,002 || 0,002 || 0,016

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,264

Mimo OKRUH 5[17] víceletého finančního rámce || || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || || ||

CELKEM || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,033 || 0,264

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– x   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Rok N+4 || Rok N+5 || Rok N+6 || Rok N+7

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[18]

XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || || || || || || || ||

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || || ||

XX 01 04 yy[19] || – v ústředí[20] || || || || || || || ||

– při delegacích || || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || || ||

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || || ||

CELKEM || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3

23 je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Připravit účast EU na zasedáních Výboru pro potravinovou pomoc a zúčastňovat se těchto zasedání. Vypracovat a rozeslat výroční zprávu o plnění minimálního ročního závazku a o podpořených opatřeních potravinové pomoci.

Externí zaměstnanci ||

3.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– X  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[21].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5.     Příspěvky třetích stran

– Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

– x   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨      dopad na vlastní zdroje

– ¨      dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[22]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || … vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek …. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               Úř. věst. C, , s. .

[2]               Úř. věst L , , s. .

[3]               Datum vstupu úmluvy v platnost zveřejní Generální sekretariát Rady v Úředním věstníku Evropské unie.

[4]               ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[5]               Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[6]               Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[7]               Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[8]               RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[9]               ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[10]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[11]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[12]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[13]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[14]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[15]             Popsaný v části 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[16]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[17]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[18]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[19]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[20]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[21]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[22]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.