13.9.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 277/18

—

podporuje požadavek přijetí holistických strategií udržitelného městského rozvoje a horizontální a vertikální spolupráce v takovém systému správy, který zohledňuje rozmanitost měst a význam sociálních inovací a předběžného plánování;

—

zdůrazňuje, že na rostoucí hospodářské a sociální rozdíly v naší společnosti je třeba reagovat investováním do vzdělávání pro všechny počínaje raným dětstvím, opatřeními týkajícími se trhů práce, jež podporují začlenění, celoživotním učením, politikou aktivního začleňování a mzdami, které by byly spravedlivé, umožňovaly by uspokojovat potřeby a byly by stejné pro muže i ženy;

—

poukazuje na nutnost zajišťování potřeb, jež mají pro společnost zásadní důležitost: dostupnost bydlení, jeslí, mateřských škol, míst, kde si mohou děti bezpečně hrát a rozvíjet se. To umožní odstranit překážky znesnadňující zakládání a rozrůstání rodin;

—

upozorňuje na problémy spojené se změnou klimatu a na nutnost snížit spotřebu energie jejím opětovným využíváním, zvýšením energetické účinnosti, propojením systémů, rozšiřováním nezastavěných a zelených ploch a prostřednictvím nových způsobů výstavby a zdravých, bezpečných a z hlediska zdrojů neutrálních forem mobility;

—

poukazuje na význam kultury a kreativity, a to nejen pro hospodářský růst, ale především pro zajištění kvalitního života, praktické demokracie, míru a vzájemné úcty;

—

podtrhuje zásadní význam participativních prvků v tvorbě politiky;

—

považuje četné snahy evropských institucí o podporu měst za nezbytné a požaduje, aby byl v nadcházejícím finančním období dán jasný signál k podpoře měst tím, že bude posílen městský rozměr, že budou flexibilně využívány prostředky a že bude místní úroveň hrát klíčovou roli při provádění politiky soudržnosti;

—

vítá rozpracování udržitelných finančních nástrojů ve strukturální politice, jež představují kreativní a stabilní mechanismy podpory.

Zpravodajka

paní Hella DUNGER-LÖPER (DE/SES), zplnomocněnkyně spolkové země Berlín při spolkové vládě a zmocněnkyně pro evropské záležitosti

1.

oceňuje skutečnost, že jej dánské předsednictví Rady EU požádalo o vypracování tohoto stanoviska a že se aktivně podílelo na 5. summitu regionů a měst na téma „Městská struktura v Evropě ve 21. století“, který proběhl ve dnech 22. a 23. března 2012 v Kodani. Jde o výraz uznání přínosu měst a regionů pro evropskou integraci a jejich ústřední úlohy při dosahování cílů strategie Evropa 2020;

2.

se zájmem bere na vědomí zprávu Evropské komise Města budoucnosti – výzvy, vize, pokrok z října 2011 a sdílí vizi města zítřka, které je ve zprávě popsáno jako „místo výrazného sociálního pokroku s vysokým stupněm sociální soudržnosti, v němž je zajištěno sociálně vyvážené bydlení a jsou poskytovány sociální a zdravotnické služby a služby v oblasti vzdělávání pro všechny“, „platforma pro demokracii, kulturní dialog a rozmanitost“, „místo pro zelenou, ekologickou či environmentální obnovu“ a „místo s vysokou atraktivností a motor hospodářského růstu“;

3.

sdílí obavy týkající se budoucnosti měst, které jsou ve zprávě Města budoucnosti vyjádřeny, s ohledem na hrozby vyplývající z demografické změny, klesajícího růstu a slábnoucích vazeb mezi hospodářským růstem, zaměstnaností a společenským pokrokem. Další hrozby spočívají v rostoucích rozdílech v příjmech, sílící sociální polarizaci a segregaci, v rostoucím počtu lidí vyloučených ze společnosti, v živelném růstu měst a v rostoucím tlaku na městské ekosystémy;

4.

zdůrazňuje, že Evropská unie jako celek může cílů strategie Evropa 2020 dosáhnout jen tehdy, když budou města coby místa inovací v sociální a hospodářské oblasti schopna plně přispívat k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a k hospodářské, sociální a územní soudržnosti;

5.

z tohoto důvodu vítá doporučení uvedená ve zprávě Města budoucnosti k posílení měst tím, že budou podporovány udržitelné místní ekonomiky pro vytvoření odolné ekonomiky podporující začlenění, že bude využíván potenciál generační, sociálně-ekonomické, kulturní a etnické rozmanitosti, že se lepším bydlením bude bojovat proti sociálnímu vyloučení a chudobě, že budou přijaty holistické strategie v oblasti životního prostředí a energie, že budou vytvářeny a udržovány přitažlivé otevřené veřejné prostory, že budou podporovány udržitelné dopravní systémy, které podporují začlenění a jsou zdraví prospěšné, a že bude podporován vyvážený územní rozvoj;

6.

podporuje požadavek přijetí holistických strategií udržitelného městského rozvoje a horizontální a vertikální spolupráce v takovém systému správy, který zahrnuje všechny úrovně a všechny oblasti politiky, je participativní a zohledňuje rozmanitost měst a význam sociálních inovací a předběžného plánování;

7.

odkazuje na Kodaňské prohlášení Výboru regionů ze dne 23. března 2012, v němž se Výbor vyslovil pro zelenější města, která více podporují sociální začlenění a jsou hospodářsky konkurenceschopnější, a na s tím spojené požadavky určené institucím EU, aby byl v rámci strategie Evropa 2020 uplatňován výraznější územní přístup, aby byly vyčleněny dostatečné finanční prostředky na komplexní městskou politiku, aby bylo přiznáno důležitější místo územní spolupráci mezi evropskými městy, aby byla posílena úloha měst a regionů v přípravě evropských politik, aby byl prohlouben proces decentralizace v členských státech EU a aby byla městům a regionům poskytnuta větší volnost ve finančních záležitostech;

8.

připomíná své stanovisko Úloha obnovy měst v budoucnosti rozvoje měst v Evropě ze dne 10. června 2010 a v něm formulovaný požadavek posílení městského rozměru ve všech politikách EU;

9.

připomíná, že města jsou vždy obrazem společenských poměrů. Podobu měst budoucnosti a kvalitu života v nich utvářejí hospodářská a sociální rozhodnutí a události na všech úrovních politické a hospodářské odpovědnosti;

10.

konstatuje, že význam měst pro EU zdaleka přesahuje hospodářské a demografické faktory. Krásná, inteligentní a zelená města, která účinně využívají energii a zdroje a podporují začlenění, jsou základem pro harmonické a solidární soužití v naší společnosti;

11.

zdůrazňuje, že města jsou díky sociálním a hospodářským kontaktům úzce a neoddělitelně spjata se svým okolím a že i z tohoto důvodu hrají důležitou úlohu pro vyvážený územní rozvoj;

12.

v této souvislosti poznamenává, že dosavadní kategorické rozlišování mezi městy a venkovskými oblastmi již neodpovídá budoucím úkolům a že namísto toho na ně musí být nahlíženo jako na oblasti, které na sebe vzájemně působí na základě své funkce a provázanosti;

13.

zdůrazňuje, že evropská města se ve srovnání s městy v ostatních částech světa vyznačují demokratickým sebeurčením, silnou občanskou společností, sociální integrací, fungujícím vzájemným vztahem mezi soukromou a veřejnou sférou, zaručením svobody, emancipací a vyhraněnou urbanistickou kulturou;

14.

podotýká, že deindustrializace a globalizace narušila důležité základy pro sociální a hospodářskou integraci. Jak v prosperujících, tak v chudších oblastech se hledají nové strategie pro posílení sociální soudržnosti, které však zatím sotva dokázaly omezit tendence směřující k sociálně prostorové diferenciaci. Navzdory těmto snahám se sociální rozdíly a segregace mnohde spíše prohloubily a i nadále představují značný problém pro soužití ve městech;

15.

poukazuje na to, že na rostoucí hospodářské a sociální rozdíly v naší společnosti je třeba neprodleně reagovat investováním do vzdělávání pro všechny počínaje raným dětstvím, opatřeními týkajícími se trhů práce, jež podporují začlenění, celoživotním učením, politikou aktivního začleňování a mzdami, které by byly spravedlivé, umožňovaly by uspokojovat potřeby a byly by stejné pro muže i ženy. Poukazuje na to, že hospodářský rozvoj a vytváření více pracovních míst ve městech jsou v tomto ohledu klíčové;

16.

s obavami sleduje, že se tyto problémy v některých metropolích ještě přiostřily, což vedlo k násilným protestům, v nichž mnoho občanů vyjádřilo rovněž svou nedůvěru v politické instituce;

17.

poukazuje na místní dopad demografických změn a stárnutí obyvatelstva, které s sebou nesou nové požadavky na sociální infrastrukturu a veřejné prostory. Ve spojitosti s rostoucí chudobou starších osob vyvstává otázka udržitelných systémů sociálního zabezpečení a služeb, jež budou občanům k dispozici, budou brát v potaz kulturní zvláštnosti a budou cenově dostupné;

18.

v této souvislosti zdůrazňuje, že nehledě na současnou enormní nezaměstnanost mladých bude Evropa v nadcházejících desetiletích odkázána na příchod mladých lidí z jiných zemí, aby byl zaručen hospodářský růst a ztlumil se dopad stárnutí obyvatelstva na sociální a zdravotní systémy. Předpokladem pro přistěhovalectví jsou otevřená a přitažlivá města. Přistěhovalci a etnické menšiny se však ve městech ještě dnes často setkávají se značným znevýhodněním, pokud jde o přístup ke vzdělávání, zaměstnání, bydlení a k lékařské péči. Nezbytnou součást prozíravé migrační politiky tudíž tvoří účinné místní strategie začleňování;

19.

poukazuje na nutnost zajišťování potřeb, jež mají pro společnost zásadní důležitost: dostupnost bydlení, jeslí, mateřských škol, míst, kde si mohou děti bezpečně hrát a rozvíjet se. To umožní odstranit překážky znesnadňující zakládání a rozrůstání rodin. Proto je třeba podporovat veškerá opatření, která napomáhají pozitivnímu demografickému vývoji;

20.

upozorňuje na problémy spojené se změnou klimatu a na nutnost snížit spotřebu energie jejím opětovným využíváním, zvýšením energetické účinnosti, propojením systémů, rozšiřováním nezastavěných a zelených ploch a prostřednictvím nových způsobů výstavby a zdravých, bezpečných a z hlediska zdrojů neutrálních forem mobility;

21.

poukazuje na význam kultury a kreativity, a to nejen pro hospodářský růst, ale především pro zajištění kvalitního života, praktické demokracie, míru a vzájemné úcty. Městská kultura zahrnuje rovněž zachování architektonického dědictví a urbánního plánování, kvalitní a pro všechny dostupné veřejné prostory a vypořádání se s místními a regionálními zvláštnostmi;

22.

podtrhuje zásadní význam participativních prvků v tvorbě politiky pro získání důvěry a zajištění spoluúčasti občanů a pro posílení sociální soudržnosti. Tato spoluúčast občanů je možná pouze v případě, že budou přístupné transparentní informace o tom, na jakém základě činí orgány městské správy svá rozhodnutí a přijímají opatření;

23.

považuje četné snahy evropských institucí o podporu měst prostřednictvím příslušných programů a iniciativ za nezbytné, protože obce bez odpovídajících vlastních finančních zdrojů jsou na těchto prostředcích závislé;

24.

s obavami sleduje, že přes prohlášení učiněná v Lipské chartě a s ní spojený politický proces angažovanost členských států v oblasti městské politiky v uplynulých letech spíše zeslábla, než aby sílila. Je to vidět na tom, že se zatím nepodařilo přiřadit otázkám městské politiky prioritu v příslušných oblastech politiky, jako je zaměstnanost, životní prostředí, vzdělávání a věda a bydlení. Tento problém se odráží také v nižších rozpočtech programů na podporu měst. Z tohoto důvodu je třeba na úrovni EU co nejrychleji vyčlenit prostředky, které městům umožní flexibilně reagovat na tyto různé problémy;

25.

je znepokojen katastrofální finanční situací obcí ve většině členských států, která se vzhledem k vnitrostátním rozpočtovým prioritám nezlepší, pokud členské státy nezmění kurz;

26.

domnívá se, že vzhledem k akutním sociálním, hospodářským a ekologickým hrozbám dosavadní úsilí v žádném případě nepostačuje k tomu, aby připravilo evropská města na budoucnost tak, aby se stala konkurenceschopnými, krásnými, inteligentními a zelenými místy, která účinně využívají energii a zdroje, podporují začlenění a provádějí sociální inovace, a mohla plně přispívat k posílení sociální, hospodářské a územní soudržnosti EU a k uskutečňování cílů strategie Evropa 2020;

27.

vzhledem ke společenským výzvám předpokládá, že všechny úrovně politické odpovědnosti mají zájem na silných a demokraticky sebeurčených městech, která jsou základem evropské společnosti. Silná, reakce schopná a účinná místní demokracie může rozhodujícím způsobem přispět k obnovení důvěry v instituce zastupitelské demokracie na všech úrovních;

28.

opakuje svůj požadavek, aby se při posuzování společenského rozvoje nepřihlíželo pouze k hrubému domácímu produktu (HDP), aby byly brány vážně starosti a potřeby občanů a aby byli občané více zapojováni do plánování programů a do provádění opatření;

29.

očekává, že volení zástupci na všech politických úrovních budou jednat sebevědomě a odvážně při zajišťování mírového a solidárního soužití. Pouze v míru a pomocí skutečné solidarity přesahující hranice jednotlivých zemí lze vytvořit inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. K tomu patří aktivní vstřícnost vůči přistěhovalcům, a také podpora mezikulturních dovedností ve veřejné správě a institucích. Řadí se sem rovněž jasné a jednoznačné odhodlání chránit uprchlíky a osoby, které jsou politicky pronásledovány a diskriminovány na základě svého původu, víry, sexuální orientace, příslušnosti k určité sociální skupině či politického přesvědčení;

30.

zdůrazňuje význam integrovaných místních strategií pro koordinované a účinné využívání prostředků a požaduje, aby zde byly zapojeny všechny relevantní oblasti politiky. Konstruktivní a samozřejmá spolupráce mezi všemi politickými úrovněmi a rezorty je důležitá k tomu, aby se občanům dalo najevo, že instituce umějí odpovědně nakládat s důvěrou, která je v ně vkládána, a že cítí povinnost zabývat se místními potřebami;

31.

vyzývá rozhodující činitele na všech úrovních k tomu, aby se zasazovali o zdravou a udržitelnou městskou a meziměstskou mobilitu. Je třeba podporovat veřejnou dopravu tak, aby byla dostupná pro všechny skupiny obyvatelstva. Kromě toho rozhodující činitele vyzývá i k tomu, aby dále rozvíjeli města v souladu s tradičním modelem evropského města integrací různých způsobů využití a zaručením hustoty a kvality (z urbanistického a architektonického hlediska);

32.

podporuje nové snahy o zvýšení informovanosti o městském rozvoji s jeho technickými, sociálními, hospodářskými a ekologickými aspekty. Musí sem být výslovně zařazen také význam virtuálního prostoru pro život a práci ve městech a regionech;

33.

vyzdvihuje význam partnerství měst, evropských sítí měst, např. EUROCITIES, a projektů nadnárodní spolupráce obcí v rámci iniciativy URBACT, INTERREG a ESÚS pro zkvalitnění znalostí a přístupů v oblasti politiky městského rozvoje. Zdůrazňuje, že je nezbytné využít této výměny poznatků při utváření politiky, zejména v oblasti strukturálních fondů, ale také v relevantních oblastech politiky, jako jsou služby obecného zájmu, doprava a ochrana životního prostředí;

34.

požaduje, aby byly města a regiony automaticky zapojovány do víceúrovňových struktur EU ve všech oblastech politiky, v nichž jsou na úrovni EU přijímána rozhodnutí, která mají vliv na akceschopnost správních orgánů na nižší než celostátní úrovni;

35.

vyzývá k tomu, aby se evropské instituce výrazně zasazovaly o posílení měst, které se odrazí v prioritách příštího rozpočtu EU;

36.

zdůrazňuje svůj požadavek strukturální podpůrné politiky, která bude obcím i nadále ponechávat dostatečný prostor pro uplatňování integrovaného přístupu, jenž byl dojednán podle místních priorit, sestává z investičních a sociálních záměrů, je založen na využívání různých fondů a odpovídá místním potřebám. Aby mohly obce strukturální politiku také skutečně provádět, je nutné snížit náklady na správu a kontrolu;

37.

zdůrazňuje význam politiky soudržnosti jakožto ústředního nástroje pro upevnění sociální, hospodářské a územní soudržnosti a požaduje, aby byl v nadcházejícím finančním období dán jasný signál k podpoře měst tím, že bude posílen městský rozměr, že budou flexibilně využívány prostředky a že bude místní úroveň hrát klíčovou roli při provádění. Vzhledem k zásadnímu významu měst pro sociální, hospodářskou a územní soudržnost musí být tato podpora mnohem vyšší, než je doposud navrhovaný 5 % minimální podíl;

38.

zdůrazňuje požadavky uvedené ve stanovisku Výboru regionů k návrhu Komise týkajícímu se Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), zejména na požadavek, aby bylo možné flexibilně využívat prostředky, aniž by byly upřednostňovány či diskriminovány určité typy oblastí, aby tak z výhod tohoto fondu mohly těžit i venkovské a příměstské oblasti. O územním zaměření prostředků z EFRR na různé typy oblastí se musí rozhodovat v rámci procesu plánování, který musí probíhat v partnerství, a nemůže být určováno předem. Přenesení úkolů na města prostřednictvím nástroje integrované územní investice, jež je definována v článku 99 nařízení o společných ustanoveních, má být volitelné, a nikoli povinné;

39.

vítá rozpracování udržitelných finančních nástrojů ve strukturální politice, jež představují kreativní a stabilní mechanismy podpory nad rámec veřejných dotací;

40.

požaduje, aby města a regiony hrály významnou úlohu v dalším vývoji migrační a integrační politiky EU, která bere v úvahu zásadní význam místní úrovně pro integraci;

41.

vyzývá členské státy, aby obnovily své úsilí v oblasti městské politiky a aby do těchto iniciativ začlenily i ty oblasti politiky, jež nemají územní rozměr. Udržitelný rozvoj měst závisí na příznivých rámcových podmínkách, především v politice zaměstnanosti a v sociální, vzdělávací a environmentální politice;

42.

vyzývá ke zintenzivnění diskuse ve městech a s městy o tom, co je třeba vykonat. Spolupráce měst a aglomerací je nezbytná pro zajištění soudržnosti a udržitelného rozvoje.