31.8.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 251/24

—

s ohledem na článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, a zejména na její článek 26,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na její článek 14,

—

s ohledem na sorbonnskou Společnou deklaraci o harmonizaci výstavby Evropského systému vysokého školství, kterou dne 25. května 1998 podepsali v Paříži příslušní čtyři ministři z Francie, Německa, Itálie a Spojeného království (Sorbonnská deklarace) (1),

—

s ohledem na společnou deklaraci, kterou dne 19. června 1999 podepsali v Boloni ministři školství z 29 evropských zemí (Boloňská deklarace) (2),

—

s ohledem na komuniké, které vydala konference evropských ministrů odpovědných za vysoké školství ve dnech 28.–29. dubna 2009 v Lovani a Louvain-la-Neuve (3),

—

s ohledem na prohlášení z Budapešti a Vídně ze dne 12. března 2010, které přijali ministři školství ze 47 zemí a kterým byl oficiálně zaveden Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA) (4),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (5),

—

s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. září 2005 pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu (6),

—

s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 15. února 2006 o další evropské spolupráci při zabezpečování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání (7),

—

s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (8),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy („ET 2020“) (9),

—

s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě ze dne 26. listopadu 2009 o rozvoji úlohy vzdělávání v rámci plně fungujícího znalostního trojúhelníku (10),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání (11),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. června 2011 o politikách snížení míry předčasného ukončování školní docházky (12),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 28. června 2011 nazvané „Mládež v pohybu – podpora mobility mladých lidí ve vzdělávání“ (13),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. května 2006 nazvané „Plnění programu modernizace pro univerzity: vzdělávání, výzkum a inovace“, (COM(2006)0208),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální agenda pro Evropu“ (COM(2010)0245),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“ (COM(2011)0567),

—

s ohledem na zprávu nazvanou „Vysokoškolské vzdělávání v Evropě 2009: vývoj v boloňském procesu“ (Eurydice, Evropská komise, 2009) (14),

—

s ohledem na zprávu nazvanou „Zaostřeno na strukturu vysokého školství v Evropě 2010: dopad boloňského procesu“ (Eurydice, Evropská komise, 2010) (15),

—

s ohledem na průzkum Eurobarometru z roku 2007 o reformě vysokoškolského vzdělávání provedený mezi pedagogy (16),

—

s ohledem na průzkum Eurobarometru z roku 2009 o reformě vysokoškolského vzdělávání provedený mezi studenty (17),

—

s ohledem na publikaci Eurostatu ze dne 16. dubna 2009 nazvanou „Boloňský proces ve vysokoškolském vzdělávání v Evropě – klíčové ukazatele v sociální oblasti a v oblasti mobility“ (18),

—

s ohledem na závěrečnou zprávu mezinárodní konference o financování vysokoškolského vzdělávání, která se konala v arménském Jerevanu ve dnech 8.–9. září 2011 (19),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. září 2008 o Boloňském procesu a mobilitě studentů (20),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0035/2012),

A.

vzhledem k tomu, že cíle boloňského procesu – umožnit v Evropě kompatibilní systémy vysokoškolského vzdělávání a odstranit překážky, které stále brání lidem přestěhovat se do jiné země za studiem nebo prací, a učinit vysokoškolské studium v Evropě přitažlivým pro co nejvíce lidí, včetně mladých lidí ze třetích zemí – stále platí a pokračování v tomto procesu prostřednictvím dialogu mezi různými úrovněmi vzdělávacího systému s cílem vytvořit osnovy tak, aby se vždy opíraly o přípravné stupně, přispívá k plnění cílů růstu založeného na znalostech a inovacích v rámci strategie Evropa 2020, zejména pak v současné hospodářské krizi; vzhledem k tomu, že je třeba vypracovat posouzení, aby se zjistil vývoj procesu a aby byly zohledněny úspěchy, problémy, nepochopení a překážky, s nimiž je třeba se potýkat;

B.

vzhledem k tomu, že úlohou vysokoškolského vzdělání je nabízet všem bez jakékoli diskriminace takové prostředí pro vzdělávání, jež podporuje samostatnost, tvořivost, přístup ke kvalitnímu vzdělání a rozšíření znalostí, a v zájmu toho je zcela nezbytné zaručit zapojení akademické obce jako celku, zejména studentů, učitelů a výzkumných pracovníků, do vypracovávání různých programů univerzitního vzdělávání;

C.

vzhledem k tomu, že univerzity s ohledem na jejich trojitou úlohu (vzdělávání, výzkum a inovace) hrají zásadní roli v budoucnosti Unie a ve vzdělávání jejích občanů;

D.

vzhledem k tomu, že univerzity jsou významnou, již téměř tisíciletou, součástí evropského dědictví, jejíž význam pro rozvoj společnosti nelze omezit jen na hospodářský přínos a jejíž rozvoj nemůže být podmíněn pouze hospodářskými potřebami;

E.

vzhledem k tomu, že se i navzdory potížím ve většině zemí boloňského procesu uplatňuje třístupňová struktura, v některých případech i úspěšně;

F.

vzhledem k tomu, že závazek prosazovat reformu by neměl být realizován prostřednictvím roztříštěných opatření a bez odpovídající finanční podpory; vzhledem k tomu, že škrty ve veřejných výdajích na vzdělávání, které provádějí některé členské státy, nepomáhají prosazování nezbytných reforem;

G.

vzhledem k tomu, že mobilita musí být dostupná pro všechny a je základním pilířem reformy vysokoškolského vzdělávání; vzhledem k tomu, že mobilita studentů může zároveň přispět k podpoře profesní mobility; vzhledem k tomu, že v celém tomto procesu je však také třeba mít na paměti dostupnost pro všechny;

H.

vzhledem k tomu, že členské státy musí vyvinout další úsilí, aby zaručily vzájemné uznávání diplomů, což je klíčové pro úspěch procesu;

I.

vzhledem k tomu, že nezbytnou podmínkou rozvoje boloňského procesu je nutnost posílit sociální rozměr, aby se právo na vzdělání stalo ekonomicky dostupným pro všechny studenty – především ty ze zranitelných skupin –, s cílem zajistit spravedlivý přístup pro všechny a lepší pracovní příležitosti;

J.

vzhledem k tomu, že univerzity, orgány veřejné správy a podniky musí být pevně odhodlány soustředit se na otázku zaměstnatelnosti; vzhledem k tomu, že by univerzity měly poskytnout jednotlivcům nástroje a dovednosti, které jsou potřebné k zajištění plného rozvoje jejich lidského potenciálu; vzhledem k tomu, že akademické vzdělání by mělo přihlédnout také k potřebám trhu práce s cílem poskytnout studentům dovednosti, které potřebují pro získání stálého a dobře placeného zaměstnání;

K.

vzhledem k tomu, že za přístup ke vzdělání – základní hodnotě Unie – nesou veřejnou odpovědnost členské státy, orgány EU a další klíčové subjekty a že Evropská unie hraje zásadní roli v budování Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání tím, že v této oblasti podporuje úsilí a spolupráci členských států; vzhledem k tomu, že při dodržování zásady subsidiarity je nezbytným předpokladem dosažení cílů zaměstnatelnosti a růstu v Evropě větší koordinace vzdělávání a akademických titulů;

L.

vzhledem k tomu, že boloňský proces nemá zpětné účinky na studenty, kteří již zahájili studium na základě plánu, který boloňskému procesu předcházel;

1.

zdůrazňuje význam vzdělávání jako klíčové oblasti spolupráce s členskými státy pro dosažení zásadních cílů v oblasti zaměstnanosti a růstu v rámci strategie EU2020 a tolik potřebného hospodářského oživení;

2.

vyzývá k výraznější podpoře boloňského procesu na úrovni EU, zejména pokud jde o vzájemné uznávání akademických kvalifikací, harmonizaci akademických norem, podporu mobility, sociální rozměr a zaměstnatelnost, aktivní demokratickou účast, analýzu stavu uplatňování boloňských zásad a odstranění administrativních překážek; vyzývá členské státy, aby potvrdily svůj závazek k tonuto procesu tím, že posílí systém financování za účelem dosažení cílů růstu stanovených ve strategii Evropa 2020;

3.

poznamenává, že Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání je zásadním úspěchem při vytváření a rozvoji skutečného evropského občanství; domnívá se, že se tento úspěch musí projevit posílením Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím využívání vhodných nástrojů a postupů;

4.

zdůrazňuje, že boloňský proces a Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání hrají klíčovou úlohu ve strategii Evropa 2020, a upozorňuje na zásadní význam spojení vyučování a výzkumu jako specifického rysu evropského vysokoškolského vzdělávání;

5.

zdůrazňuje skutečnost, že priority stanovené v rámci boloňského procesu – mobilita, uznávání, zaměstnatelnost – představují nezbytné podmínky pro zajištění toho, aby každý student zapsaný na evropské univerzitě měl právo na kvalitní vzdělání, na získání vysokoškolského titulu a na to, aby byla jeho kvalifikace uznávána ve všech zemích EU;

6.

vyzývá k vytvoření účinného přístupu zdola nahoru, který bude plně zahrnovat všechny klíčové aktéry, jako jsou univerzity, odbory, profesní organizace, výzkumné instituce, podnikatelský sektor, a především učitele, studenty, studentské organizace a zaměstnance univerzit;

7.

konstatuje, že některé evropské univerzity nejsou ochotny vyvíjet dostatečné úsilí na dosažení konsolidovaného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, ačkoli být jeho součástí je pro některé z nich jedinou možností, jak dosáhnout vyšší úrovně konkurenceschopnosti a kvality znalostí, které poskytují;

8.

vyzývá univerzity, aby se zavázaly vypracovat nové strategie výuky a nové formy odborné přípravy a celoživotního vzdělávání – s optimálním využitím nových technologií a uznáním významu doplňkových forem výuky, jako je neformální vzdělávání –, které se soustřeďují na pilíře univerzitního systému zaměřeného na učení, studenty a výzkum a schopného zajistit kritické myšlení, tvůrčí dovednosti, trvalý profesní rozvoj i teoretické a praktické znalosti, jež budou studenti potřebovat na své profesní dráze; vyzývá členské státy a EU, aby finančně podpořily univerzity v jejich úsilí o změnu a rozvoj svých vyučovacích postupů;

9.

naléhavě žádá, aby byly posíleny a rozšířeny vzdělávací programy pro učitele a aby přitom byly zohledněny možnosti, jež nabízí celoživotní vzdělávání a nové technologie;

10.

zdůrazňuje, že otevírání evropských univerzit potřebám celosvětového hospodářství a další konsolidace Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání by mělo být považováno za snahu evropských univerzit pomoci Evropě překonat období všeobecné hospodářské nejistoty a přivést ji zpět na cestu udržitelného rozvoje a růstu;

11.

vyzývá k vytvoření tzv. třetí mise univerzit směřované ke společnosti, kterou je třeba brát v úvahu i při tvorbě mnohorozměrných kritérií pro hodnocení a odměňování za excelenci;

12.

vyzývá k navýšení veřejných investic do vysokoškolského vzdělávání, zejména s cílem čelit hospodářské krizi pomocí růstu založeného na lepších dovednostech a znalostech a reagovat na vyšší poptávku studentů zlepšením kvality a přístupu ke vzdělání a službám, zejména stipendiím; je přesvědčen, že snižování rozpočtu má negativní dopad na snahy o posílení sociálního rozměru vzdělávání, což je zásada, na níž je založen boloňský proces; vyzývá proto členské státy a orgány EU k vypracování nových cílených a flexibilních finančních mechanismů, a k podpoře celoevropských grantů, s cílem podpořit růst, excelenci a zvláštní a různá zaměření univerzit; zdůrazňuje potřebu rozvíjet přístup financování z více fondů, který se řídí jasnými a účinnými pravidly a který má být schopen vyrovnat se s budoucím modelem financování EU a zajistit nezávislost univerzit;

13.

zdůrazňuje, že boloňský proces a program Erasmus podpořily mobilitu studentů a mají potenciál přispět ke zvýšení mobility pracovníků; lituje však, že míra mobility zůstává přesto i nadále poměrně nízká;

14.

vyzývá EU, členské státy a univerzity, aby zavedly mechanismy na poskytování informací a finanční a administrativní podpory všem studentům, akademickým pracovníkům a ostatním zaměstnancům, aby tak podpořily strukturované toky mobility; vítá zavedení programu Erasmus pro postgraduální studenty a vyzývá k posílení služeb programu Erasmus jako celku a nové generace vzdělávacích programů prostřednictvím lepšího financování založeného na sociálních kritériích, zpřístupnění programů většímu počtu studentů, skutečného a účinného uznávání kreditů, větších možností začlenění studijních semestrů v zahraničí do odborné přípravy a větší flexibility povolených časových rámců; trvá však na tom, že mobilita nesmí být v žádném případě příčinou diskriminace studentů, kteří mají omezené finanční prostředky;

15.

zastává názor, že mobilita vysokoškolských učitelů přináší nejen další vzdělávání a zkušenosti jim samotným, ale zprostředkovaně i jejich studentům, a zároveň jim umožňuje spolupracovat na přípravě studijních materiálů;

16.

vyzývá členské státy, aby splnily závazek plné přenositelnosti půjček a grantů a aby výrazně zlepšily finanční podporu mobilních studentů v návaznosti na zvýšení počtu nových programů EU; žádá EU, aby zvážila, jak mohou být stávající právní předpisy v oblasti práv na svobodu pohybu posíleny zaručením přenositelnosti půjček a grantů;

17.

vyzývá EU, aby lépe zohlednila přistěhovalectví z Afriky, Asie a Latinské Ameriky při stanovování pravidel pro uznávání středoškolských kvalifikací získaných studenty v zemi jejich původu;

18.

žádá EU, aby pro zajištění vzájemné důvěry a pro usnadnění uznávání akademických kvalifikací prostřednictvím uplatňování evropského rámce kvalifikací v každém členském státě upevnila systém zajišťování kvality jak na celoevropské úrovni, tak na úrovni členských států; žádá členské státy, aby uplatňovaly své vnitrostátní systémy zajišťování kvality v souladu s evropskými standardy a pokyny pro zajištění kvality a současně respetkovaly různorodost učebních plánů a přístupů jednotlivých univerzit, pokud jde o obsah a způsoby učení; povzbuzuje agentury pro zajišťování kvality, aby uplatňovaly evropský referenční rámec pro zajišťování kvality a podpořily svou spolupráci a výměnu osvědčených postupů na evropské úrovni také prostřednictvím Evropského sdružení pro zabezpečení kvality ve vysokoškolském vzdělávání (ENQA);

19.

upozorňuje na různé stupnice hodnocení v jednotlivých členských státech a na potřebu vhodné konverze bodů evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS) na známky;

20.

naléhavě vyzývá všechny země boloňského procesu, aby uplatňovaly vnitrostátní rámce kvalifikací spojené s rámcem kvalifikací Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a rozvíjely a finančně podporovaly vzájemné uznávání;

21.

vyzývá, aby byly důrazně finančně podporovány dohody o společných hlavních osnovách, které zaručují jasně vymezené studijní výsledky, a to mimo jiné testováním metodického přístupu vyvinutého na základě projektu Tuning a zkušeností z akademie Tuning; vyzývá, aby byla zvláštní pozornost věnována konkrétním charakteristickým rysům osnov humanitních oborů jako základního kamene demokracie a nástroje k dosažení evropské soudržnosti, aby bylo možno stanovit konkrétní znalosti a dovednosti, které by měly poskytnout diplomové kurzy, a podpořit tak takovou výuku, v níž se spojují měřitelné obecné dovednosti (ve smyslu schopnosti využívat znalosti) a vzdělávání a výzkum jako kritická a původní analýza; trvá na svém přesvědčení, že by všechny programy ve všech oborech měly kromě znalostí základní problematiky přinášet i klíčové průřezové dovednosti, jako je kritické myšlení, komunikace a podnikatelské schopnosti;

22.

žádá, aby byla dále podporována vnitrostátní a evropská opatření na zajištění rovného začlenění, spravedlivého přístupu ke studiu, úspěšného postupu a udržitelného systému podpor (např. ubytování, výdaje za dopravu atd.) pro všechny studenty, i cílená podpora zejména pro ty osoby, které spadají do nedostatečně zastoupených skupin, pocházejí ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo mají finanční problémy, aby se snížil počet případů nedokončeného studia a bylo zaručeno, že vzdělávání a odborná příprava jsou nezávislé na sociálně-ekonomických faktorech, jež způsobují znevýhodnění, a že výuka odpovídá individuálním vzdělávacím potřebám studentů; doporučuje, aby byl urychlen proces budování center kariérního poradenství, která nabízejí studentům bezplatné služby;

23.

upozorňuje na význam londýnského komuniké z roku 2007 (21), v němž byl sociální rozměr vzdělávání prohlášen za jeden z cílů boloňského procesu, a to s cílem zajistit rovný přístup ke vzdělávání bez ohledu na původ; vyslovuje politování nad skutečností, že při plnění tohoto cíle nebylo dosaženo dostatečného pokroku, a vyzývá Komisi, aby takový pokrok usnadnila;

24.

vyzývá Komisi a členské státy, aby odstraněním administrativních překážek podpořily vzájemné uznávání kvalifikací;

25.

upozorňuje na zvláštní potřeby bakalářského stupně vzdělání, jeho osnovy, přístup k magisterským programům a zaměstnatelnost absolventů tohoto stupně; v tomto ohledu zdůrazňuje nutnost přistoupit ke zvláštním opatřením, jako je vypracování osnov výuky teorie i praxe, a účinněji spolupracovat mezi univerzitami, členskými státy a hospodářskými a společenskými subjekty s cílem posílit vyhlídky budoucích absolventů na to, že naleznou stálé a dobře placené zaměstnání odpovídající jejich kvalifikaci; v tomto smyslu vyzývá univerzy, aby rozšířily nabídku odborné přípravy a zlepšily začlenění stáží do vysokoškolských osnov;

26.

zdůrazňuje, že opatření na podporu zaměstnatelnosti, jako je například celoživotní vzdělávání, a rozvoj širšího spektra dovedností vhodných pro pracovní trh musí být nejvyšší prioritou, aby se dosáhlo cílů udržitelného růstu a prosperity; v této souvislosti jednoznačně podporuje univerzitní výměny vysokoškolských učitelů i studentů, dialog mezi univerzitami a podniky, odbornou praxi a pas osobních dovedností;

27.

má za to, že modernizace směrnice o odborných kvalifikacích (2005/36/ES) napomůže rozvoji profesní mobility v Evropě a usnadní mobilitu studentů tím, že zajistí, aby kvalifikace získané v jednom členském státě byly uznávány po celé EU;

28.

žádá členské státy a orgány EU, aby podpořily přechod od jednooborové metodické koncepce vědy, která na evropských univerzitách stále převažuje, k mezioborové a transdisciplinární koncepci;

29.

vyzývá členské státy a orgány EU, aby podpořily dialog a spolupráci mezi univerzitami a podniky jako společný cíl sjednoceného Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání s cílem zvýšit zaměstnatelnost absolventů evropských univerzit;

30.

zdůrazňuje nezbytnost konkrétních kroků a účinnější spolupráce mezi univerzitami a trhem práce s cílem vypracovat přiměřenější osnovy, sjednotit didaktické postupy a zlepšit zaměstnatelnost tím, že se zajistí podobná kritéria pro přístup k profesím;

31.

zdůrazňuje význam zajištění dostupnosti dostatečného počtu stáží pro studenty, aby se ještě více usnadnilo jejich zapojení do trhu práce;

32.

vyzývá vnitrostátní vlády a Komisi, aby vyvinuly systém strukturované spolupráce s cílem udělovat v rámci seskupení určitých disciplín společné diplomy, které budou uznávané po celé EU, a činily tak zlepšováním výkonnosti a finanční podpory v rámci programu Erasmus Mundus a budoucích programů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a podporou vytvoření evropského akreditačního systému společných programů;

33.

vítá návrh Komise související s programem Erasmus Masters Degree Mobility;

34.

považuje akademické tituly úrovně Ph.D., včetně titulů dosažených ve spolupráci s podniky, za klíčový článek propojující vysokoškolské vzdělávání a výzkum a připomíná jejich potenciál jakožto klíčovou složku ve vytváření inovací založených na znalostech a v dosahování hospodářského růstu; uznává význam titulů úrovně Ph.D. dosažených v rámci podniků, pokud jde o integraci držitelů diplomů vyšší úrovně na trhu práce; vítá závazek Komise rozvíjet program evropských doktorátů v průmyslu v rámci „akcí Marie Curie“;

35.

je přesvědčen, že lepší spolupráce mezi Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání a Evropským výzkumným prostorem je potenciálním zdrojem posílení schopnosti inovace a rozvoje v Evropě;

36.

zdůrazňuje přínos 7. rámcového programu EU pro výzkum, rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace a Evropského výzkumného prostoru k usnadňování mobility výzkumných pracovníků z EU a rozvíjení potenciálu EU v oblasti konkurenceschopnosti a inovací;

37.

žádá, aby byla stanovena účinná strategie na podporu programů celoživotního vzdělávání v Evropě a udržitelné iniciativy, které budou plně začleněny do vysokoškolských zařízení a podpoří kulturu celoživotního vzdělávání; vyzývá rovněž k podpoře celoživotního vzdělávání v podnicích, aby tak pracovníci měli možnost rozvíjet své vzdělání a dovednosti; vyzývá vysokoškolská zařízení a univerzity, aby nabízely větší programovou flexibilitu opírající se o studijní výsledky, uznávání formálního a neformálního učení a služby na podporu učebních plánů prostřednictvím podpory partnerství mezi univerzitami, podniky a zařízeními vysokoškolské odborné přípravy s cílem zlepšit vědecké, humanitní a technické dovednosti a vyplnit mezeru mezi těmito dovednostmi;

38.

upozorňuje na potřebu zřídit status předboloňských studentů v těch zemích, v nichž jsou znevýhodněni, pokud jde o zápis do magisterských studijních programů;

39.

podotýká, že evropský systém přenosu a akumulace kreditů (ECTS) musí být transparentnější a musí nabízet přesnější porovnání kvalifikací a diplomů; vybízí Komisi a členské státy, aby používaly vylepšený nástroj ECTS, a usnadnily tak mobilitu studentů a odborníků;

40.

vítá návrh Komise výrazně navýšit finanční prostředky určené na evropské programy vzdělávání a odborné přípravy; vyzývá Komisi, aby věnovala podstatný podíl těchto finančních prostředků na podporu modernizace vysokoškolského vzdělávání a modernizace univerzitních infrastruktur v souladu s cíli boloňského procesu a programu EU pro modernizaci vysokoškolského vzdělávání; vyzývá Komisi, aby nalezla řešení, jež umožní přístup k těmto programům i studentům, kteří mají finanční potíže;

41.

vyzývá členské státy a EU, aby posoudily, zda by studijní programy mohly zahrnovat povinnost absolvovat určité studijní období na univerzitě v jiném členském státu než v domovské zemi studenta;

42.

upozorňuje na silnou vazbu mezi boloňským procesem a směrnicí o odborných kvalifikacích a zdůrazňuje potřebu koordinace ze strany Komise, a to způsobem, který je plně v souladu s boloňským procesem; uvádí, že tuto vazbu lze dále posílit tím, že studentům budou poskytnuty všechny relevantní praktické informace týkající se uznávání diplomů získaných v zahraničí a pracovních příležitostí, které jim vzdělávání v zahraničí otevírá;

43.

v rámci revize směrnice o uznávání odborných kvalifikací a s cílem dosáhnout pokroku při vytváření skutečného prostoru evropského vysokoškolského vzdělávání vyzývá ke srovnání vnitrostátních minimálních požadavků na odbornou přípravu a k pravidelnějším výměnám mezi členskými státy, příslušnými orgány a profesními subjekty;

44.

navrhuje, aby bylo uznávání kreditů získaných v rámci programu Erasmus na partnerských univerzitách povinné pro všechny instituce podílející se na studentských výměnách, které jsou podporovány z finančních prostředků EU, aby se tak posílil evropský systém přenosu a akumulace kreditů;

45.

poukazuje na význam důsledného uplatňování systému ECTS; vyzývá Komisi, členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání, aby vytvořily srovnávací tabulku, která by uváděla počty kreditů ECTS udělované za jednotlivé kurzy, s cílem posílit konzistentnost a usnadnit mobilitu studentů a odborníků; bere na vědomí překážky, s nimiž se studenti setkávají při převodu kreditů mezi univerzitami, a je přesvědčen, že tyto překážky mohou odrazovat studenty od účasti na akademických výměnách;

46.

požaduje vypracování účinné strategie pro plnou harmonizaci akademických titulů po celé Evropské unii s možným zpětným uznáváním (včetně starších akademických titulů) od zavedení boloňského procesu;

47.

vyzývá členské státy EU, aby přijaly konečné a jednoznačné rozhodnutí o plném vzájemném uznávání kvalifikací a diplomů, nebo aby vytvořily časový plán, kdy bude toto rozhodnutí konečně možné;

48.

požaduje systematičtější organizaci spolupráce mezi univerzitami a její posílení, což umocní dopad na instituce a systémy vysokoškolského vzdělávání a přinese výhody studentům a zaměstnancům;

49.

navrhuje, aby univerzity v signatářských státech uznávaly praktické stáže absolvované v rámci programů mobility podporovaných Evropskou komisí;

50.

požaduje zvýšenou transparentnost informací poskytovaných studentům před začátkem dané výměny ohledně počtu kreditů, které lze získat, a vyzývá členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání, aby při hodnocení počtu kreditů udělovaných za kurzy spolupracovaly; vybízí k vytvoření společných platforem s cílem poskytnout základní znalosti a dovednosti definované odborníky a institucemi vysokoškolského vzdělávání s případným cílem dosáhnout sblížení některých diplomů za současného zachování možnosti vnitrostátních specifik, přičemž by se použil příklad automatického uznávání odborných kvalifikací v EU (22);

51.

vyzývá ke zlepšení vytváření univerzitních sítí, koordinace a komunikace mezi univerzitami EU s cílem urychlit uznávání nových diplomů, usnadnit přenositelnost kreditů, zlepšit znalosti a povědomí o různých systémech vzdělávání a odborné přípravy a umožnit studentům lépe porozumět rozmanitosti evropských programů;

52.

vyzývá Evropskou komisi, aby v rámci nového programu vzdělávání a odborné přípravy podporovala spolupráci, a to i finančními pobídkami, v oblasti nadnárodních osnov, společných diplomů a vzájemného uznávání; je zastáncem zvýšení počtu partnerských pracovních stáží ERASMUS v praxi;

53.

upozorňuje na existenci mnoha institucí zabývajících se vysokoškolským vzděláváním a výzkumem v Evropě; vyzývá Evropskou unii, aby podpořila jejich koordinaci pod jednou zastřešující organizací;

54.

je přesvědčen, že by měly být zavedeny iniciativy, které usnadní studentům převést své záznamy během studia z jedné univerzity na jinou;

55.

vyzývá členské státy a EU, aby poskytovaly aktualizované a srovnatelné údaje, mimo jiné o poměrném zastoupení zranitelných skupin, na jejichž základě bude možné monitorovat uplatňování Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, a aby za tímto účelem odstranily překážky a problémy spojené s uplatňováním procesu a nepenalizovaly instituce, které ještě neprovedly plánované reformy; je přesvědčen, že by jednotlivé státy a jednotlivé univerzity měly tyto údaje každoročně zveřejňovat, což by vedlo ke snazšímu pochopení toho, kde je třeba dosáhnout pokroku;

56.

vybízí univerzity, aby harmonizovaly akademické standardy tím, že vytvoří partnerství pro výměnu osvědčených postupů;

57.

žádá Komisi a členské státy, aby posílily programy spolupráce a výzkumu a aby vytvořily další takové programy, které budou vycházet ze společných zájmů s univerzitami třetích zemí, zejména s univerzitami z oblastí konfliktů, aby byl studentům z těchto zemí umožněn přístup k vysokoškolskému vzdělání a odborné přípravě bez jakékoli diskriminace;

58.

považuje Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání vytvořený v rámci boloňského procesu za progresivní; žádá proto, aby byl do této stávající struktury začleněn evropsko-středomořský prostor vysokoškolského vzdělávání a aby bylo dosaženo pokroku ve zřizování účinného prostoru vysokoškolského vzdělávání pro země zapojené do spolupráce v rámci východního partnerství a v rámci jiných mezistátních regionů v EU; vyzývá Komisi, aby odstranila překážky volného pohybu studentů a učitelů, aby podporovala vybudování sítě evropsko-středomořských univerzit, včetně EMUNI, a aby nadále uplatňovala osvědčené postupy z programů Tempus a Erasmus Mundus;

59.

zdůrazňuje potřebu zlepšit informovanost o boloňském procesu a o Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím komplexní, účinné a celoevropské komunikační politiky s cílem zvýšit přitažlivost univerzit v Evropě i mimo ni;

60.

vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby zaručily přenositelnost půjček a grantů, zejména prospěchových a sociálních stipendií, mezi všemi evropskými zeměmi, a aby tak zajistily rovný přístup k možnostem mobility;

61.

podporuje vytvoření jednotných univerzitních značek na regionální úrovni, aby byla posílena prestiž univerzit na mezinárodní úrovni v souladu s cíli boloňského procesu;

62.

vyzývá orgány EU, aby uvedly do praxe mechanismy, které podpoří členské státy a instituce vysokoškolského vzdělávání při provádění boloňských cílů, což by mohlo být učiněno pravidelným podáváním zpráv a cíleným využitím programů EU včetně těch, které se týkají spolupráce se zeměmi, které nejsou členy EU, v rámci Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;

63.

žádá EU, aby podpořila provádění svých závazků v rámci boloňského procesu ve své politické spolupráci s příslušnými zeměmi, které nejsou členy EU; vyzývá Komisi a Evropský parlament, aby se důrazně postavily do čela tohoto úsilí;

64.

věří, že bilance provedená na ministerské konferenci, která se bude konat v letošním roce v Bukurešti, umožní stanovit jasnou strategii pro vytvoření plně funkčního Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání do roku 2020; trvá na tom, aby byly předloženy meziodvětvové návrhy týkající se odborné přípravy v oblasti IKT, odborného a celoživotního vzdělávání a pracovních stáží a aby tyto návrhy aktivně podporovaly nejen začlenění, ale i inteligentní a trvalý růst, což poskytne Evropské unii konkurenční výhodu ve světě čelícím důsledkům krize, pokud jde o vytváření pracovních míst, lidský kapitál, výzkum, inovace, podnikání a veškeré stránky znalostní ekonomiky;

65.

vyzývá Komisi a ministry školství EU, aby plně využili příležitostí vyplývajících ze společné účasti v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání k převzetí vedoucí úlohy při dosahování boloňských cílů, a ministry, aby podpořili své závazky v rámci boloňského procesu společnými závazky na úrovni EU v Radě za podpory Komise, aby tento vzájemně se podporující proces pokračoval a byl harmonicky uplatňován;

66.

poukazuje na to, že konference ministrů, která se koná každé dva roky a v roce 2012 se uskuteční v Bukurešti, musí zohlednit skutečnost, že vytvoření Evropského prostoru pro vysokoškolské vzdělávání umožňuje EU a členským státům silně a jednotně přispět k boloňskému procesu na základě jejich sdílené odpovědnosti v otázce vysokoškolského vzdělávání, jejich společné účasti v tomto procesu a na jejich sdíleném odhodlání k akci, podpořené politickými prohlášeními orgánů EU;

67.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.