Tento dokument je výňatkem z internetových stránek EUR-Lex
Dokument 52012DC0736
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS eHealth Action Plan 2012-2020 - Innovative healthcare for the 21st century
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Akční plán pro elektronické zdravotnictví na období 2012–2020 – inovativní zdravotní péče pro 21. století
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Akční plán pro elektronické zdravotnictví na období 2012–2020 – inovativní zdravotní péče pro 21. století
/* COM/2012/0736 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Akční plán pro elektronické zdravotnictví na období 2012–2020 – inovativní zdravotní péče pro 21. století /* COM/2012/0736 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU
PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A
VÝBORU REGIONŮ Akční plán pro
elektronické zdravotnictví na období 2012–2020 – inovativní zdravotní péče
pro 21. století OBSAH SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU,
RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU
REGIONŮ Akční plán pro elektronické zdravotnictví na období 2012–2020
– inovativní zdravotní péče pro 21. století......................................................................................... 2 1........... Úvod.............................................................................................................................. 3 2........... Příležitosti a výzvy
elektronického zdravotnictví v Evropě................................................. 4 2.1........ Výzvy pro evropské systémy
elektronického zdravotnictví............................................... 4 2.2........ Příležitosti – stavět na
tržním potenciálu........................................................................... 4 2.3........ Překážky rozšíření
elektronického zdravotnictví............................................................... 5 3........... Vize............................................................................................................................... 5 4........... Dosažení širší interoperability
služeb elektronického zdravotnictví..................................... 6 4.1........ Řešení na technické a
sémantické úrovni – podpora celounijních standardů, testování
interoperability a certifikace...................................................................................................................................... 7 4.2........ Řešení na organizační
úrovni............................................................................................ 8 4.3........ Řešení právních otázek................................................................................................... 8 5........... Podpora výzkumu, vývoje, inovací a
konkurenceshopnosti v oblasti elektronického zdravotnictví 10 5.1........ Podpora výzkumu, vývoje a inovací.............................................................................. 10 5.2........ Podpora rozvoje konkurenceschopného
trhu elektronického zdravotnictví...................... 12 6........... Umožnění zavádění a
zajištění většího rozšíření elektronického zdravotnictví................... 12 6.1........ Nástroj pro propojení Evropy....................................................................................... 12 6.2........ Politika soudržnosti....................................................................................................... 12 6.3........ Dovednosti a gramotnost týkající se
digitálního zdraví.................................................... 13 6.4........ Měření přidané
hodnoty................................................................................................ 13 7........... Podpora politického dialogu a
mezinárodní spolupráce týkající se elektronického zdravotnictví na
celosvětové úrovni........................................................................................................................... 13 8........... Závěry.......................................................................................................................... 14 1. Úvod Využití informačních a komunikačních
technologií (ICT) ve zdravotnictví a při poskytování zdravotní péče
může zvětšit efektivitu, zlepšit kvalitu života a spustit
inovační procesy na trzích zdravotnických služeb[1]. Tento příslib však zůstává z
větší části nenaplněn. Jak to vyjádřil estonský prezident
Thomas Henrik Ilves, předseda nezávislé pracovní skupiny na vysoké úrovni
pro oblast elektronického zdravotnictví: „Víme, že sektor zdravotní
péče zaostává v zavádění IT řešení prakticky za všemi ostatními
obory nejméně o 10 let. Z mnoha jiných oblastí služeb víme, že aplikace informačních
technologií mohou přinést radikální zlepšení a doslova revoluci v tom, jak
věci děláme.“ (květen 2012)[2] První akční plán pro elektronické
zdravotnictví[3]
byl přijat v roce 2004. Od té doby Komise vyvíjí cílené programové
iniciativy zaměřené na podporu elektronického zdravotnictví a jeho
celoplošného přijetí v celé Evropské unii[4].
Členské státy zareagovaly energicky a prokázaly, že k programu politiky
elektronického zdravotnictví přistupují velmi odpovědně,
především svou účastí na nejdůležitějších rozsáhlých
pilotních projektech, jako je epSOS[5].
Dalším krokem k formální spolupráci na elektronickém zdravotnictví bylo
přijetí směrnice o uplatňování práv pacientů
v přeshraniční zdravotní péči[6] v roce 2011 a její článek
14, kterým se ustavuje síť pro elektronické zdravotnictví. Cílem tohoto
kroku bylo zavedením systémů elektronického zdravotnictví a
interoperability zajistit maximální společenský a hospodářský
přínos. Navzdory značnému pokroku však stále
existují překážky, které je třeba překonat, než bude možné
požívat všech výhod plynoucích z úplného a interoperabilního systému
elektronického zdravotnictví v Evropě. Nový akční plán pro elektronické
zdravotnictví se má těmito překážkami zabývat a odstranit je.
Přesněji vymezuje oblast působnosti dané politiky a definuje
vizi elektronického zdravotnictví v Evropě v souladu s cíli strategie
Evropa 2020[7]
a Digitální agendy pro Evropu[8].
Představuje a sjednocuje opatření, jež mají naplnit
příležitosti, které elektronické zdravotnictví nabízí, popisuje roli EU a
podněcuje členské státy a zainteresované subjekty k vzájemné
spolupráci. 2. Příležitosti a
výzvy elektronického zdravotnictví v Evropě 2.1. Výzvy
pro evropské systémy elektronického zdravotnictví Veřejné výdaje na zdravotnictví v 27
členských státech EU činily v roce 1990 v průměru
5,9 % HDP, do roku 2010 vzrostly na 7,2 % HDP a prognózy ukazují, že v
důsledku stárnutí populace a vlivem dalších sociálně-ekonomických a
kulturních faktorů by mohly pokračovat v růstu až na úroveň
8,5 % HDP v roce 2060[9].
Kromě toho by se během daného období podle odhadů měly v
průměru téměř zdvojnásobit výdaje na dlouhodobou péči[10]. Zároveň se očekává,
že se v EU dramaticky propadne počet obyvatel v produktivním věku, a
to z 61 % na 51 % celkové populace, přičemž mezi roky 2010 a
2060 vzroste podíl starších lidí (65+) ze 17,4 % na 30,0 % a velmi starých lidí
(80+) z 4,7 % na 12,1 %[11]. Dopad těchto změn lze pocítit už
nyní a v době zvýšeného tlaku na veřejné rozpočty, trvalého
poklesu počtu zdravotnického personálu[12],
vyššího výskytu chronických onemocnění a rostoucí poptávky i
očekávání občanů, pokud jde o kvalitu služeb a sociální
péče, představuje obzvláště akutní problém. K zajištění udržitelnosti systémů
zdravotní péče a zároveň i přístupu všech občanů
k zdravotnickým službám je třeba provést hluboké strukturální
reformy. Jako součást této snahy musí Evropa snížit všeobecnou
regulační zátěž a přitom zajistit bezpečnost. Oblasti
elektronického zdravotnictví a tělesné a duševní pohody mají vysoký
potenciál růstu a jsou příležitostí pro inovace, především díky
uvolnění efektivní výměny zdravotních informací. Avšak výzvy, které
přinesla ekonomická krize, roztříštěnost trhu a další níže
uvedené překážky redukují výhody elektronického zdravotnictví pro
poskytování zdravotní péče, systémy zdravotní péče, ekonomiku i
jednotlivé občany a brání trhu se zdravotnickými službami, aby se vyvíjel
tak rychle, jak se doufalo v roce 2007, kdy Komise označila elektronické
zdravotnictví za jeden ze šesti hlavních slibně se rozvíjejících trhů[13]. 2.2. Příležitosti
– stavět na tržním potenciálu Elektronické zdravotnictví má i přes
ekonomickou krizi silný tržní potenciál. Hodnota celosvětového trhu
telemedicíny vzrostla z 9,8 miliard dolarů v roce 2010 na 11,6 miliard
dolarů v roce 2011 a předpokládá se, že do roku 2016 vzroste až na
27,3 miliard dolarů, což představuje složenou roční míru
růstu (CAGR) 18,6 %[14].
Trh se službami podporujícími tělesnou a duševní pohodu využívající
digitální technologie (mobilní aplikace a zařízení) rapidně roste.
Díky konvergenci mezi technologiemi bezdrátové komunikace a zdravotnickými
prostředky a mezi zdravotní a sociální péčí vznikají nové podniky. Nové pojetí poskytování péče a tzv.
„stříbrná ekonomika“ představují velmi slibné trhy. Z elektronického zdravotnictví mohou
těžit jak pacienti a zdravotnický a ošetřující personál, tak
zdravotnické organizace a orgány veřejné moci. Elektronické zdravotnictví
– je-li účinně aplikováno – přináší osobnější zdravotní
péči, v jejímž středu stojí pacient a jež je cílenější,
účinnější a výkonnější, méně chyb a také kratší dobu
hospitalizace. Díky větší transparentnosti, zprostředkování
přístupu ke službám a informacím a využití sociálních médií pro
potřeby zdravotnictví usnadňuje sociálně-ekonomické
začlenění a rovnost, zlepšuje kvalitu života a přispívá k
aktivnější účasti pacienta[15].
Tyto výhody prokázalo použití telemedicíny v
oblastech léčby chronických onemocnění, duševního zdraví a podpory
zdraví[16].
Podobné přínosy byly zaznamenány u technologicky asistovaných terapií, jež
mohou účinně doplňovat běžnou klinickou péči a zlepšit
nákladovou efektivitu léčby, jakož i u interoperabilních systémů pro
vedení elektronických zdravotních záznamů a elektronické
předepisování léků, jsou-li využívány důsledně[17]. V
okamžiku, kdy hodnota přínosů začne pokrývat investiční
náklady, čistý přínos roste a získává význam. V zemích, které se
účastní programu přizpůsobení, nabylo elektronické zdravotnictví
značného významu jako prostředek ke zlepšení účinnosti
systémů a jejich kontroly a ke snížení výdajů[18]. Zavádění elektronického
zdravotnictví je konečně i jedním z konkrétních kroků na podporu
volného pohybu občanů v EU[19].
2.3. Překážky
rozšíření elektronického zdravotnictví I přes příležitosti a výhody, které
nabízí, brání širšímu zavedení elektronického zdravotnictví několik
velkých překážek[20]:
·
nedostatečné povědomí o elektronickém
zdravotnictví a nedůvěra pacientů, občanů a
zdravotnických pracovníků v řešení, jež nabízí; ·
nedostatečná interoperabilita jednotlivých
řešení elektronického zdravotnictví; ·
omezené množství rozsáhlých důkazů
nákladové efektivity nástrojů a služeb elektronického zdravotnictví; ·
nejasný právní status mobilních aplikací na podporu
zdraví a tělesné a duševní pohody a netransparentnost, pokud jde o využití
dat shromažďovaných těmito aplikacemi; ·
neadekvátní nebo roztříštěné právní rámce
a neexistence pravidel pro proplácení služeb elektronického zdravotnictví; ·
vysoké počáteční náklady na zavedení
systémů elektronického zdravotnictví; ·
regionální rozdíly v dostupnosti služeb ICT, omezená
dostupnost ve znevýhodněných oblastech. Kombinace několika překážek
může vést k selhání trhu, např. důležitou otázku neexistující
výměny zdravotních údajů lze překonat jen koordinovaným
řešením roztříštěnosti právních rámců, právní nejasnosti a
nedostatečné interoperability. 3. Vize Vizí tohoto akčního plánu je rozvinout
elektronické zdravotnictví a využít je k řešení několika
nejnaléhavějších úkolů v oblasti zdraví a systémů zdravotní
péče první poloviny 21. století: –
zlepšit situaci na poli chronických onemocnění
a multimorbidity (souběžný výskyt několika chorob) a zefektivnit
prevenci a metody podpory zdraví; –
zvýšit udržitelnost a účinnost systémů
zdravotní péče pomocí inovací, prosazováním péče zaměřené
přímo na pacienta/občana, aktivnější účastí občana a
podněcováním k organizačním změnám; –
podporovat přeshraniční péči,
zdravotní bezpečnost, solidaritu, univerzálnost a rovnost; –
zlepšit právní a tržní podmínky pro rozvoj
produktů a služeb elektronického zdravotnictví. Akční plán se zaměřuje na odstranění
překážek a na tyto operativní cíle: –
dosažení širší interoperability služeb
elektronického zdravotnictví; –
podpora výzkumu, vývoje a inovací v oblasti
elektronického zdravotnictví a zajišťování tělesné a duševní pohody s
cílem odstranit nedostatek uživatelsky příjemných nástrojů a služeb; –
umožnění zavádění a většího
rozšíření; –
podpora politického dialogu a mezinárodní
spolupráce týkající se elektronického zdravotnictví na celosvětové úrovni.
Přestože akční plán
zdůrazňuje přeshraniční aktivity, je třeba
připomenout, že práce odvedená na úrovni EU má významný dopad na
vnitrostátní úrovni a naopak. Akční plán proto vybízí vnitrostátní a
regionální orgány, zdravotnické a sociální pracovníky, podniky, pacienty,
poskytovatele služeb, výzkumné pracovníky a orgány EU, aby vzájemně úzce
spolupracovali. 4. Dosažení širší interoperability
služeb elektronického zdravotnictví Komise si uvědomuje, že je třeba
vytvořit rámec pro interoperabilitu elektronického zdravotnictví[21], který bude postaven na
existujících plánech elektronického zdravotnictví (eHealth roadmaps) a
na Evropském rámci interoperability[22]
a jeho čtyř úrovních interoperability: právní,
organizační, sémantické a technické. Hlavním strategickým a řídícím orgánem,
který na úrovni EU usiluje o dosažení interoperability přeshraničních
služeb elektronického zdravotnictví, je síť pro elektronické zdravotnictví
zřízená na základě směrnice 2011/24/EU. Jejím úkolem je vypracovat pokyny pro
elektronické zdravotnictví podle uvedené směrnice a pro rámec interoperability
pro přeshraniční služby elektronického zdravotnictví. Do roku 2015 Komise s podporou sítě pro elektronické zdravotnictví na základě výsledků studií a pilotních a výzkumných projektů navrhne rámec interoperability pro elektronické zdravotnictví. 4.1. Řešení
na technické a sémantické úrovni – podpora celounijních standardů,
testování interoperability a certifikace Podmínkou pro lepší koordinaci a integraci
celého řetězce poskytování zdravotní péče a výměny
zdravotních inforamcí a zároveň otevření evropského jednotného trhu
elektronického zdravotnictví je interoperabilita řešení založených na ICT
a výměny informací. Způsobem, jak
zajistit interoperabilitu ICT řešení obecně, je využití evropských a
mezinárodních standardů[23].
V oblasti elektronického zdravotnictví však tyto standardy často nejsou
dostatečně konkrétní[24].
S pomocí sítě pro elektronické zdravotnictví budou v novém
nařízení EU o normalizaci[25]
obsaženy podrobnější specifikace, např. ohledně veřejných
zakázek, což přispěje ke zdokonalení technické a sémantické
úrovně rámce interoperability pro elektronické zdravotnictví. Specifickým
cílem sítě pro elektronické zdravotnictví je vypracovat pokyny pro seznam
minimálních údajů, které mají být zahrnuty do zdravotnické dokumentace pacientů
a které mohou zdravotničtí pracovníci sdílet v zájmu zajištění
přeshraniční kontinuity péče a bezpečnosti pacienta. Kromě evropských a mezinárodních
standardů a specifikací jsou zásadní i procesy testování interoperability,
označování a certifikace. V rámci několika projektů se v
současnosti testují a zavádějí standardy, otevřená a
bezpečná architektura, klinické procesy a podmnožiny terminologií[26] a také formulují
doporučení k daným politikám, aby byly služby elektronického zdravotnictví
připraveny k rozsáhlému zavádění. Komise navrhuje interoperabilitu
zesílit dalším rozvíjením a potvrzováním specifikací a komponentů. Od roku 2012
bude Komise síť pro elektronické zdravotnictví podporovat ve vypracování
pokynů pro soubor dat zdravotnické dokumentace pacientů, jež mají být
předmětem přeshraniční výměny informací, a
společných opatření pro interoperabilní elektronickou identifikaci a
ověřování[27]
v elektronickém zdravotnictví a posílí bezpečnost informací o zdravotním
stavu a služeb elektronického zdravotnictví i interoperabilitu databází
léčivých přípravků. Do roku 2015
chce Komise získat podporu sítě pro elektronické zdravotnictví pro: • vytvoření
specifikací sémantické a technické přeshraniční interoperability a
aktiv nezbytných pro rámec interoperability pro elektronické zdravotnictví; • navržení
evropského rámce pro testování interoperability, označování kvality a
certifikaci systémů elektronického zdravotnictví. Aktiva, jako
například slovní zásoba, budou převzata z minulých nebo
současných projektů rámcového programu pro konkurenceschopnost a
inovace, sedmého rámcového programu a programu ISA[28] a v budoucnu také z programu
Horizont 2020. Využívána a spravována budou moci být prostřednictvím
navrhovaného nástroje pro propojení Evropy (viz oddíl 6.1). 4.2. Řešení
na organizační úrovni Tento aspekt interoperability se zabývá
otázkou, jak organizace, jako například orgány veřejné správy
různých členských států, spolupracují, aby dosáhly
společně dohodnutých cílů. V praxi znamená organizační interoperabilita
integraci obchodních procesů a výměny souvisejících dat a nalézání
nástrojů k formalizaci vzájemné pomoci, součinnosti a propojených
obchodních procesů ve spojení s poskytováním přeshraničních
služeb[29]. Projekt epSOS definoval, jak mohou
členské státy spolupracovat a integrovat své procesy, aby se služby
elektronického zdravotnictví rozšířily po celé Evropě. Síť pro
elektronické zdravotnictví a nástroj pro propojení Evropy mají tyto výsledky
realizovat a tím se začít věnovat další fázi procesů
přeshraničního elektronického zdravotnictví. V závislosti na vývoji v uvedených oblastech bude Komise od roku 2013 podporovat konkrétní kroky směrem k hlubší integraci procesů přeshraničního elektronického zdravotnictví. Vypracuje návrhy týkající se organizace, jejichž cílem bude usnadnit spolupráci v EU. 4.3. Řešení
právních otázek Pro zavedení elektronického zdravotnictví v
Evropě je naprosto nutné odstranit právní překážky. Směrnice o
uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní
péči objasňuje práva pacientů na přeshraniční zdravotní
péči, a to i na dálku pomocí telemedicíny, čímž tento cíl pomůže
naplnit. Pracovní dokument útvarů Komise o
uplatňování stávajícího právního rámce EU na služby telemedicíny[30] se věnuje
legislativě EU, která upravuje otázky, jež vyvstávají při poskytování
telemedicínských služeb přes hranice, jako je náhrada nákladů,
odpovědnost, vydávání licencí zdravotnickým pracovníkům a ochrana
dat. V roce 2013 Komise v rámci sítě pro
elektronické zdravotnictví a na dalších fórech, jako je např. evropské
inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí, zahájí
diskuze o právních otázkách elektronického zdravotnictví. Dále bude proveden
mezioborový právní rozbor vztahů mezi elektronickým zdravotnictvím a
dalšími inovacemi založenými na ICT, jehož výsledky by měly být známy v
letech 2013–2014. Komise rovněž zahájí diskuze
členských států o systémech proplácení služeb elektronického
zdravotnictví podle kritérií účinnosti a výkonnosti. V roce 2013
Komise v rámci příštího programu zdraví na období 2014–2020[31] zahájí studii právních
předpisů členských států o elektronických zdravotních
záznamech, aby pak na základě svých zjištění mohla síti pro
elektronické zdravotnictví přednést doporučení ohledně právních
aspektů interoperability. Aktivnější účast občanů
a pacientů – přezkum předpisů o ochraně údajů Aby mohli občané používat aplikace pro
zdraví a tělesnou a duševní pohodu s důvěrou, musí být
zřízeny odpovídající záruky a následně zajištěna „integrace
dat generovaných uživatelem s oficiálními lékařskými údaji, tak aby
péče mohla být jednotná, cílená a pacientovi prospěšná“[32]. Účinná ochrana dat je pro vybudování
důvěry v elektronické zdravotnictví zásadní. Je také klíčovým
hnacím prvkem pro jeho úspěšné rozšíření přes hranice
států, jehož základním předpokladem je sjednocení předpisů
týkajících se přeshraniční výměny zdravotních informací. V lednu 2012 přijala Komise návrh
nařízení, kterým se stanovuje obecný evropský rámec pro ochranu dat[33] s cílem modernizovat stávající
předpisy o ochraně dat a zesílit jejich harmonizaci[34]. Jak zpráva pracovní skupiny pro elektronické
zdravotnictví, tak reakce během veřejných konzultací[35] k akčnímu plánu pro
elektronické zdravotnictví poukazují na velký zájem diskutovat o pojetí
vlastnictví a kontroly dat a současně objasnit podmínky přístupu
a opětovného použití dat k výzkumným účelům a pro potřeby
ochrany veřejného zdraví a toku těchto dat zdravotnickými systémy, za
předpokladu, že budou odpovídajícím způsobem chráněna. Otázku ochrany dat je třeba řešit
také ve vztahu k využívání infrastruktur a služeb cloud computingu[36] ke zpracování dat o zdravotním
stavu a tělesné a duševní pohodě. Iniciativy na zavádění ICT v oblasti
elektronického zdravotnictví a zajišťování tělesné a duševní pohody
by měly být postaveny na vědomém a implicitním principu ochrany
soukromí a využívat technologie na podporu ochrany soukromí, tak jak to
předpokládá navrhované nařízení o ochraně dat. Toto
nařízení definuje nové principy, které umožní rozšíření
důvěryhodných nástrojů, např. princip, podle něhož budou
správci dat odpovídat za zpracování dat, provádět posouzení dopadů
ochrany dat a dodržovat požadavky na zvýšenou bezpečnost[37]. V reakci na doporučení pracovní skupiny
pro elektronické zdravotnictví a po přijetí navrhovaného nařízení o
ochraně dat Komise využije mechanismů ustanovených nařízením a
vypracuje pokyny pro uplatňování předpisů EU o ochraně dat
na zdravotnické služby. Řešení právních a dalších nejasností
ohledně „mobilního zdraví“ (mHealth) a aplikací na podporu zdraví a
tělesné a duševní pohody
Růst trhu zdravotní péče a podpory
tělesného a duševního zdraví poskytovaných prostřednictvím mobilních
aplikací vzrostl spolu s rapidním nárůstem množství softwarových aplikací
pro mobilní zařízení. Tyto aplikace potenciálně nabízejí informace,
diagnostické nástroje, možnosti měření nejrůznějších
tělesných, zdravotních a dalších hodnot (tzv. self-quantifying) i
nové způsoby péče. Stírají rozdíl mezi tradičním způsobem
poskytování klinické péče lékařem a samostatnou péčí o vlastní
zdraví a tělesnou a duševní pohodu. Provozovatelé sítí, dodavatelé
zařízení, vývojáři softwaru i zdravotničtí pracovníci hledají
jasnou definici role, kterou by mohli hrát v hodnotovém řetězci
mobilního zdraví. Dne 26. září
2012 Komise v zájmu posílení právního rámce EU pro zdravotnické prostředky
a diagnostické zdravotnické prostředky in vitro předložila dva
návrhy nařízení. Tyto návrhy, doplněné sdělením o
bezpečných, účinných a inovativních zdravotnických prostředcích
a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro přinášejících
prospěch pacientům, spotřebitelům a zdravotnickým
pracovníkům, mají zvýšit úroveň ochrany zdraví v EU a zároveň
zlepšit fungování vnitřního trhu a podpořit inovace a
konkurenceschopnost těchto dvou odvětví[38]. V roce 2012 Komise rovněž zveřejnila
pokyny o používání samostatného softwaru v rámci zdravotní péče v souladu
s právním rámcem pro zdravotnické prostředky[39] s cílem definovat kritéria,
podle nichž lze samostatný software klasifikovat jako zdravotnický
prostředek, a aplikování kritérií pro klasifikaci rizik na takový
software. Vzhledem ke
komplexnosti této problematiky, kterou přineslo především používání
aplikací na podporu zdraví a tělesné a duševní pohody a mobilních
technologií v rámci politiky mobilního zdraví, je třeba vnést větší
jasno do právního rámce, který se na tyto konkrétní oblasti vztahuje. Rychlý
vývoj tohoto odvětví vyvolává otázky ohledně použitelnosti
stávajících právních rámců, o použití dat získaných pomocí těchto
aplikací jednotlivci a lékařskými pracovníky i otázky, zda a jak budou
integrovány do systémů zdravotní péče. Zvážit je třeba i
srozumitelnost informací a uživatelskou přívětivost. Toho by
mělo být dosaženo bez přílišné regulace, neboť se jedná o
nově vznikající soubor technologií, s nimiž se pojí nižší náklady a
rizika, ale také nižší ziskovost. Problematické bude například zajistit,
aby trh aplikací na podporu zdraví a tělesné a duševní pohody
splňoval požadavky občanů co do kvality a transparentnosti, což
by měl usnadnit dostatek kvalitních a srozumitelných informací o používání
a fungování těchto aplikací a zajištění interoperability oblasti
zdraví a oblasti podpory tělesné a duševní pohody. V reakci na
doporučení pracovní skupiny pro elektronické zdravotnictví se navrhuje,
aby Komise do roku 2014 přijala zelenou knihu o mobilním zdraví a
aplikacích na podporu zdraví a tělesné a duševní pohody. 5. Podpora výzkumu,
vývoje, inovací a konkurenceshopnosti v oblasti elektronického zdravotnictví 5.1. Podpora
výzkumu, vývoje a inovací Krátkodobé a střednědobé priority výzkumu
zahrnují řešení pro občany a zdravotnické pracovníky v oblasti
podpory zdraví a tělesné a duševní pohody, kvalitnější péči, a
to i u chronických onemocnění, a současně zvyšování
nezávislosti, mobility a bezpečnosti občanů. Zvláštní péče
je věnována navrhování mobilních technologií a aplikací a jejich
zaměření na uživatele. Kromě toho se zaměří pozornost
i na způsoby analýzy a získávání velkých objemů dat pro potřeby
jednotlivých občanů, výzkumných pracovníků, lékařů,
podniků a osob s rozhodovacími pravomocemi. Dlouhodobé cíle výzkumu se věnují tématům,
jež mohou pomoci vytváření synergií mezi souvisejícími vědními obory
a technologiemi a zrychlit nalézání nových poznatků v oblasti podpory
zdraví a tělesné a duševní pohody. Patří k nim i použití medicíny in
silico ke zlepšení léčby a schopnosti předvídat vznik
onemocnění, k lepší prevenci, diagnostice a léčení nemocí. Pracovní
skupina pro elektronické zdravotnictví doporučila vyčlenit
prostředky z fondů EU na inovace iniciované uživateli, na podporu
rychlého vývoje prototypů a nízké limity pro přístup k financování.
Aby byl dopad opatření na úrovni EU co největší, bude
předmětem podpory celé spektrum vývojových a inovačních
činností, včetně: –
partnerství veřejného a soukromého sektoru
(PPP) a dalších činností zahrnujících výzkum a inovace a promítání znalostí
do provádění klinických zkoušek a rozsáhlých demonstračních
projektů[40]; –
zadávání veřejných zakázek v předobchodní
fázi a veřejných zakázek v oblasti inovací na nové produkty,
rozšířitelnost, interoperabilitu a účinnost řešení
elektronického zdravotnictví s pomocí definovaných standardů a
společných pokynů. Zavádění a výzkum a inovace v oblasti
péče o stárnoucí populaci, včetně řešení elektronického
zdravotnictví, jsou také předmětem strategického prováděcího
plánu evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého
stárnutí[41].
Účelem tohoto partnerství je umožnit občanům delší a
zdravější samostatný život, dosáhnout udržitelnějších nákladů na
péči, rozšířit trh inovativních produktů a služeb a zvýšit
konkurenceschopnost EU na celosvětové úrovni. K naplnění cílů
tohoto partnerství přispěje program Horizont 2020 a příští
program zdraví na období 2014–2020. V období 2014–2020 budou výzkum a inovace podporovány v rámci projektu Zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky programu Horizont 2020, a to v těchto oblastech: · nástroje ICT, informatiky a inženýrství pro digitální, personalizovanou a prediktivní medicínu, včetně pokročilého modelování a simulací[42]; · inovativní nástroje a metody pro odhalení hodnoty dat a pro pokročilé analýzy, diagnostiku a rozhodování; · nová digitální média, webové a mobilní technologie a aplikace i digitální nástroje integrace systémů zdravotní a sociální péče a podpory zdraví a prevence; · systémy a služby elektronického zdravotnictví se silným zapojením uživatelů, zaměřené na interoperabilitu a integraci nově vznikajících technologií, v jejichž centru pozornosti je pacient, a na snížení nákladů na zdravotní péči. Od roku 2012 Komise vybízí členské státy, aby se zapojily do evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí a mohly tak na základě mezinárodních doporučení lépe rozvíjet a sdílet své národní (i regionální) strategie v oblasti elektronického zdravotnictví a ve větší míře zavádět slibná řešení pro aktivní a zdravé stárnutí[43]. 5.2. Podpora
rozvoje konkurenceschopného trhu elektronického zdravotnictví Pro růst trhu produktů a služeb
elektronického zdravotnictví a podpory tělesné a duševní pohody je
důležité zajistit podnikatelům odpovídající právní a tržní podmínky.
Komise bude podporovat, počínaje sedmým rámcovým programem pro výzkum a
technologický rozvoj, mechanismy jako vytváření sítí malých a
středních podniků, týdny elektronického zdravotnictví a studie
podnikového modelování, jež mají umožnit těsnější spolupráci mezi
zainteresovanými subjekty, výzkumnými institucemi, průmyslem a subjekty
odpovědnými za implementaci nástrojů a služeb ICT za účelem
rychlejšího a širšího přijetí výsledků výzkumu trhem. Komise
bude podporovat vytváření sítí evropských inkubátorů vyspělých
technologií, které budou začínajícím podnikům v odvětví
elektronického zdravotnictví poskytovat právní a jiné rady. V období
2013–2020 bude Komise podporovat opatření ke zlepšení tržních podmínek pro
podnikatele, kteří vyvíjejí produkty a služby elektronického zdravotnictví
a ICT pro podporu tělesné a duševní pohody. 6. Umožnění
zavádění a zajištění většího rozšíření elektronického
zdravotnictví 6.1. Nástroj pro propojení Evropy Úkolem nástroje pro propojení Evropy[44] je mimo jiné umožnit
zavádění přeshraničních interoperabilních služeb ICT, jež jsou v
obecném zájmu, jako např. elektronické zdravotnictví, a to
překonáváním překážek představovaných vysokými
počátečními investičními náklady a riziky spojenými s jejich
zaváděním. Nástroj pro propojení Evropy bude zpracovávat a využívat
výsledky rozsáhlých pilotních projektů jako epSOS[45] (který končí v roce 2013)
a dalších projektů a studií. Zkušenosti z projektu epSOS ukázaly, že
spojení členských států při budování a zavádění
interoperabilních informačních struktur a infrastruktur přispívá
rovněž k jejich šíření na národní, regionální a místní úrovni. Do konce roku 2013 Komise připraví pokyny pro rozsáhlé zavádění interoperabilních služeb elektronického zdravotnictví v rámci nástroje pro propojení Evropy na období 2014–2020, přičemž vezme v potaz doporučení pracovní skupiny pro elektronické zdravotnictví. 6.2. Politika
soudržnosti Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) pro
stávající programové období (2007–2013) uvolnil ve prospěch 27
členských států přibližně 15 miliard EUR na priority
týkající se ICT (4,4 % celkových prostředků na politiku soudržnosti),
tedy na zajištění přístupu k základnímu širokopásmovému
připojení (2,3 miliardy EUR) a na podporu aplikací a služeb ICT pro
občany a malé a střední podniky (12,7 miliard EUR). Dokument Prvky
společného strategického rámce na období 2014 až 2020[46] definuje několik
klíčových kroků EFRR, které pomáhají širšímu využívání služeb
elektronického zdravotnictví, jako např. zavádění inovativních
aplikací ICT, jež pomáhají naplňovat společenské výzvy a
příležitosti, jako je elektronické zdravotnictví, modernizace,
strukturální transformace a udržitelnost systémů zdravotní péče
(zejména integrované zdravotní a sociální péče), a vedou k
měřitelnému zlepšení výsledků v oblasti zdraví, včetně
opatření v oblasti elektronického zdravotnictví. Definuje také
klíčové kroky ke snížení nerovností v oblasti zdraví, zaměřené
na zlepšení přístupu marginalizovaných skupin ke službám. Evropské
inovační partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí nabízí
strategický plán, který má umožnit a zrychlit zavádění inovací
včetně elektronického zdravotnictví pro aktivnější a
zdravější stárnutí. V období
2013–2020 Komise poskytne pro nástroj pro propojení Evropy a EFRR
prostředky na rozsáhlé zavádění inovačních nástrojů,
replikaci osvědčených postupů a služby v oblastí zdraví,
stárnutí a tělesné a duševní pohody, přičemž zvláštní pozornost
bude věnována zajištění rovnějšího přístupu ke službám. 6.3. Dovednosti
a gramotnost týkající se digitálního zdraví Na jedné straně je pro úspěšné
zavádění elektronického zdravotnictví zásadní aktivní účast pacienta
a gramotnost týkající se digitálního zdraví. Na druhé straně elektronické
zdravotnictví umožňuje pacientům starat se o svůj zdravotní stav
a zdravým občanům těžit z dostupných preventivních
opatření. Velkou překážkou je však nedostatečné povědomí o
příležitostech a výzvách, které elektronické zdravotnictví nabízí svým
uživatelům (občanům, pacientům, zdravotnickým a sociálním
pracovníkům)[47]. Od roku 2013,
nejdříve v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace a poté
v rámci programu Horizont 2020, bude Komise podporovat činnosti
zaměřené na zvyšování gramotnosti občanů v oblasti
digitálního zdraví. U odborníků (zdravotnické a vědecké obce) se
pozornost zaměří na vypracování pokynů klinické praxe pro
telemedicínské služby na základě důkazů, kdy největší
důraz bude kladen na ošetřující personál a pracovníky sociální
péče. 6.4. Měření přidané hodnoty K dosažení širšího zavádění
elektronického zdravotnictví na základě důkazů a vytvoření
konkurenceschopného prostředí pro řešení elektronického zdravotnictví
je nezbytné měřit a posuzovat přidanou hodnotu inovativních
produktů a služeb elektronického zdravotnictví. Úzká spolupráce
členských států a zainteresovaných subjektů při hodnocení
zdravotnických technologií na základě směrnice o právech
pacientů v přeshraniční zdravotní péči a v rámci
evropského inovačního partnerství v oblasti aktivního a zdravého stárnutí
pomůže zlepšit metodiky hodnocení a sdílení klinických důkazů o
technologiích a službách elektronického zdravotnictví. Od roku 2014
budou k dispozici soubory společných ukazatelů pro měření
přidané hodnoty a přínosů řešení elektronického
zdravotnictví získaných z činnosti financované společně Komisí a
zainteresovanými subjekty. V období
2013–2016 Komise posoudí přínosy v oblasti nákladů a produktivity a
obchodní modely, a to zejména formou hodnocení zdravotnických technologií. 7. Podpora politického
dialogu a mezinárodní spolupráce týkající se elektronického zdravotnictví na
celosvětové úrovni Světová zdravotnická organizace, OECD a
další mezinárodní instituce zdůrazňují důležitost koordinovaného
postupu na celosvětové úrovni, jehož cílem má být odstranění
konkrétních problémů spojených s elektronickým zdravotnictvím. Nedávné
iniciativy[48]
nastínily výzvy spočívající v interoperabilitě a zejména v používání
společných terminologií na mezinárodní úrovni coby jedněch z
klíčových složek tržního růstu. V souvislosti s tím podepsala EU v
roce 2010 memorandum o porozumění se Spojenými státy americkými o
interoperabilních systémech elektronického zdravotnictví a dovednostech. Počínaje rokem 2013 Komise zintenzívní svou práci s příslušnými vnitrostátními a mezinárodními orgány v oblasti sběru dat a srovnávacích analýz ve zdravotnictví, aby získala více ukazatelů týkajících se konkrétně elektronického zdravotnictví a posoudila dopady a ekonomickou hodnotu zavedení elektronického zdravotnictví. Od roku 2013 začne Komise propagovat politické diskuze o elektronickém zdravotnictví na celosvětové úrovni s cílem podpořit interoperabilitu, používání mezinárodních standardů, rozvíjení dovedností v oblasti ICT, porovnat důkazy o účinnosti elektronického zdravotnictví a podpořit inovační ekosystémy v elektronickém zdravotnictví. 8. Závěry Evropské systémy zdravotní péče se v
současnosti potýkají s vážnými rozpočtovými omezeními a
současně musí reagovat na výzvy, jako je stárnutí populace, rostoucí
očekávání občanů a mobilita pacientů a zdravotnických
pracovníků. Cestou vpřed k lepšímu zdraví a lepší a
bezpečnější péči pro občany EU, větší transparentnosti
a aktivnější účasti pacientů, kvalifikovanější pracovní
síle, účinnějším a udržitelnějším systémům zdravotní a sociální
péče, lepším a vstřícnějším orgánům veřejné správy,
novým podnikatelským příležitostem a konkurenceschopnější evropské
ekonomice těžící z mezinárodního obchodu v oblasti elektronického
zdravotnictví je posilování inovačního ducha v oblasti elektronického
zdravotnictví v Evropě. Komise bude
provádění tohoto akčního plánu pozorně sledovat a o dosaženém
pokroku a výsledcích podá zprávu. [1] Pojem
elektronické zdravotnictví (eHealth) označuje využití informačních a
telekomunikačních technologií ve zdravotnických výrobcích, službách a
postupech spolu s organizačními změnami v systémech zdravotní
péče a novými dovednostmi s cílem zlepšit zdraví občanů,
účinnost a výkonnost v poskytování zdravotní péče i ekonomickou a
společenskou hodnotu zdraví. Elektronické
zdravotnictví zahrnuje interakci mezi pacienty a poskytovateli zdravotnických
služeb, předávání údajů mezi zdravotnickými zařízeními či
přímou komunikaci (peer-to-peer) mezi pacienty a/nebo zdravotnickými
pracovníky. [2] Pracovní
skupina složená z předních myslitelů ze světa politiky,
zdravotnictví a ICT se sešla v květnu 2011 na pozvání
místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesové a komisaře
Johna Dalliho. Jejím úkolem bylo
prozkoumat transformační roli technologií při řešení těch
největších problémů ve zdravotnictví. http://ec.europa.eu/information_society/activities/health/policy/ehtask_force/index_en.htm. [3] http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2004:0356:FIN:CS:PDF.
[4] Například:
Akční plán pro elektronické zdravotnictví KOM(2004) 356 v konečném
znění; Iniciativa rozhodujících trhů pro Evropu a související plán
elektronického zdravotnictví [KOM(2007) 860 v konečném znění
příloha I – pracovní dokument útvarů Komise: SEK(2007) 1729];
Doporučení Komise o přeshraniční interoperabilitě
systémů elektronických zdravotních záznamů (2008/594/ES);
Sdělení o přínosu telemedicíny pro pacienty, systémy zdravotní
péče a společnost (KOM(2008) 689 v konečném znění). [5] www.epsos.eu. [6] Síť
byla zřízena na základě článku 14 směrnice 2011/24/EU o
uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní
péči, http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2011:088:0045:0065:CS:PDF – Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s.45. [7] Sdělení Komise Evropa 2020 – Strategie pro
inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010)
2020 v konečném znění. [8] http://ec.europa.eu/information_society/digital-agenda/index_en.htm. [9] Viz Zpráva
o stárnutí obyvatelstva 2012: Hospodářský
a rozpočtový výhled pro členské státy EU-27 (2008–2060),
kapitola 3 na http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/2012-ageing-report_en.htm. [10] Viz Zpráva o
stárnutí obyvatelstva 2012: Hospodářský
a rozpočtový výhled pro členské státy EU-27 (2008–2060),
kapitola 4 na http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/european_economy/2012/2012-ageing-report_en.htm. [11] http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_details/publication?p_product_code=KE-ET-10-001. [12] Zelená kniha
o pracovnících ve zdravotnictví v Evropě, KOM(2008) 725
v konečném znění ze dne 10.12.2008. [13] http://ec.europa.eu/enterprise/policies/innovation/policy/lead-market-initiative/files/final-eval-lmi_en.pdf. [14] Podle
výsledků výzkumu BCC z března 2012. [15] „Princip
aktivnější účasti pacienta má pomoci lidem získat kontrolu, což
zahrnuje převzetí iniciativy, řešení problémů a rozhodování, a
lze jej aplikovat v různých podmínkách zdravotní a sociální péče
včetně samostatného fungování.“ [ENOPE 2012]. [16] Pracovní
dokument útvarů Komise připojený k akčnímu plánu pro
elektronické zdravotnictví – inovativní zdravotní péče pro 21. století. [17] Ekonomický
dopad interoperabilních systémů elektronických zdravotních záznamů v
Evropě (01–2008/02–2009): http://ec.europa.eu/information_society/activities/health/docs/publications/201002ehrimpact_study-final.pdf [18] Viz výše. [19] Zpráva o
občanství EU za rok 2010 – Odstranit překážky pro výkon práv
občanů Unie KOM(2010) 603 v konečném znění (viz
opatření 7). [20] Více
informací v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k
akčnímu plánu pro elektronické zdravotnictví – inovativní zdravotní
péče pro 21. století. Viz
také doporučení pracovní skupiny EU pro elektronické zdravotnictví. [21] Interoperabilita
znamená schopnost dvou nebo více aplikací elektronického zdravotnictví
(např. systémů elektronických zdravotních záznamů) zajistit
výměnu informací týkajících se zdravotního stavu
pacientů/občanů a jiných zdravotních informací a vědomostí
mezi klinickými lékaři, pacienty a dalšími aktéry a organizacemi
komunikujícími v různých jazycích a pocházejících z různých
kulturních prostředí a možnost tyto informace interpretovat a na jejich
základě jednat a spolupracovat napříč jurisdikcemi i uvnitř
jednotlivých jurisdikcí. [22] http://ec.europa.eu/isa/documents/isa_annex_ii_eif_en.pdf. [23] Studie EU o
specifických politických potřebách pro normalizaci v oblasti ICT, http://ec.europa.eu/enterprise/sectors/ict/files/full_report_en.pdf. [24] Evropské
státy na cestě k národním infrastrukturám elektronického zdravotnictví,
studie EU, http://www.ehealth-strategies.eu/. [25] http://ec.europa.eu/enterprise/policies/european-standards/documents/official-documents/index_en.htm. [26] Mimo jiné www.epsos.eu a www.semantichealthnet.eu. [27] Směrnice
1999/93/ES o zásadách Společenství pro elektronické podpisy http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:31999L0093:CS:NOT. [28] Program ISA –
řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy – pomáhá
orgánům veřejné správy zřídit účinný systém mezistátní a
meziodvětvové elektronické výměny informací a spolupráce. Platforma ISA Joinup umožňuje
odborníkům sdílet řešení interoperability pro orgány veřejné
správy a vyhledat aktiva pro sémantickou interoperabilitu. https://joinup.ec.europa.eu/. [29] http://ec.europa.eu/isa/documents/isa_annex_ii_eif_en.pdf. [30] http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0689:FIN:CS:PDF. [31] http://ec.europa.eu/health/programme/policy/proposal2014_en.htm. [32] Zpráva
pracovní skupiny pro elektronické zdravotnictví z května 2012. [33] Návrh Komise
na nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se
zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů: http://ec.europa.eu/justice/data-protection/document/review2012/com_2012_11_cs.pdf. [34] Viz
Stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k balíčku
opatření pro reformu ochrany údajů ze dne 7. března 2012,
odst. 298 a 299: http://www.edps.europa.eu/EDPSWEB/webdav/site/mySite/shared/Documents/Consultation/Opinions/2012/12-03-07_EDPS_Reform_package_EN.pdf. [35] http://ec.europa.eu/information_society/activities/health/ehealth_ap_consultation/index_en.htm. [36] Cloud computing představuje model, který
umožňuje pohodlný síťový přístup kdykoliv a odkudkoliv ke
sdílené množině konfigurovatelných výpočetních zdrojů
(např. sítím, serverům, úložištím, aplikacím a službám), které lze
rychle poskytnout či spustit s vynaložením minimálních prostředků
pro řízení příslušné operace a bez zásahu ze strany poskytovatele
služby. (Definice NIST (Americký
Národní institut pro standardizaci a technologii) http://csrc.nist.gov/publications/PubsSPs.html#800-145). [37] http://ec.europa.eu/justice/data-protection/article-29/index_en.htm. [38] Návrh nařízení Evropského parlamentu a
Rady o zdravotnických prostředcích a změně směrnice
2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES)
č. 1223/2009, COM(2012) 542 final, k dispozici na http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0542:FIN:CS:PDF; Návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady o diagnostických zdravotnických
prostředcích in vitro, COM(2012) 541 final, k dispozici na http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0541:FIN:CS:PDF; Sdělení
Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a
sociálnímu výboru a Výboru regionů, Bezpečné, účinné a
inovativní zdravotnické prostředky a diagnostické zdravotnické prostředky
in vitro přinášející prospěch pacientům,
spotřebitelům a zdravotnickým pracovníkům, COM(2012) 540 final,
k dispozici na http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2012:0540:FIN:CS:PDF. [39] http://ec.europa.eu/health/medical-devices/files/meddev/2_1_6_ol_en.pdf. [40] Projekty
vytvořené s cílem prokázat životaschopnost nových technologií, které
nabízejí potenciální ekonomické výhody, ale které nelze přímo nabízet na
trhu, případně s úmyslem stimulovat přijetí inovativních služeb
či produktů doložením potenciálu vlivu a technické, organizační
a právní proveditelnosti operačních pilotních projektů na
základě přijetí dokončené výzkumné práce nebo již otestovaných
prototypů služeb. [41] http://ec.europa.eu/research/innovation-union/index_en.cfm?section=active-healthy-ageing&pg=implementation-plan. [42] Iniciativa s
názvem Virtuální lidská fyziologie (Virtual Physiological Human) http://ec.europa.eu/information_society/activities/health/research/fp7vph/index_en.htm. [43] Soubor
nástrojů vnitrostátní strategie pro elektronické zdravotnictví. Světová zdravotnická organizace a
Mezinárodní telekomunikační unie 2012. http://www.itu.int/dms_pub/itu-d/opb/str/D-STR-E_HEALTH.05-2012-PDF-E.pdf. [44] http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/president/news/speeches-statements/pdf/20111019_2_en.pdf. [45] www.epsos.eu. [46] Pracovní
dokument útvarů Komise SWD(2012) 61 ze dne 14. 3. 2012. [47] Viz souhrn důkazů v pracovním
dokumentu útvarů Komise připojeném k akčnímu plánu pro
elektronické zdravotnictví a odpovědi na konzultace k akčnímu plánu
pro elektronické zdravotnictví. http://ec.europa.eu/information_society/activities/health/docs/policy/ehap2012public-consult-report.pdf. [48] http://ec.europa.eu/information_society/activities/health/docs/publications/2009/2009semantic-health-report.pdf a http://www.semantichealthnet.eu/.