OBSAH

OSVĚDČENÍ ÚČETNÍCH ZÁVĚREK.. 2

PLNĚNÍ A ÚČTOVÁNÍ ZDROJŮ ERF. 3

ČÁST I – ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF: FONDY SPRAVOVANÉ EVROPSKOU KOMISÍ  8

1.......... FINANČNÍ VÝKAZY 8., 9. A 10. EVROPSKÉHO ROZVOJOVÉHO FONDU   9

1.1....... 8., 9. a 10. ERF: SOUHRNNÁ ROZVAHA, VÝSLEDOVKA, VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV.. 9

1.2....... 8. ERF: ROZVAHA, VÝSLEDOVKA A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV.. 13

1.3....... 9. ERF: ROZVAHA, VÝSLEDOVKA A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV.. 16

1.4....... 10. ERF: ROZVAHA, VÝSLEDOVKA A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV.. 19

1.5....... VYSVĚTLIVKY K FINANČNÍM VÝKAZŮM 8., 9. A 10. ERF. 22

2. ZPRÁVA O FINANČNÍM PLNĚNÍ. 46

2.1....... PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY.. 50

2.2 CONSOLIDATED ACCOUNTS.. 53

2.3...... DALŠÍ ÚDAJE O SPRÁVĚ PROSTŘEDKŮ.. 58

ČÁST II – ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF: FINANČNÍ VÝKAZY INVESTIČNÍHO NÁSTROJE   59

3.......... FINANČNÍ VÝKAZY INVESTIČNÍHO NÁSTROJE.. 61

3.1....... VÝKAZ O ÚPLNÉM VÝSLEDKU ZA ROK UKONČENÝ K 31. PROSINCI 2011   61

3.2....... VÝKAZ O FINANČNÍ POZICI K 31. PROSINCI 2011.. 62

3.3....... VÝKAZ ZMĚN ZDROJŮ OD PŘISPĚVATELŮ.. 63

3.4....... VÝKAZ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH ZA ROK UKONČENÝ K 31. PROSINCI 2011   64

3.5....... VYSVĚTLIVKY K FINANČNÍM VÝKAZŮM.. 65

PŘÍLOHA K ČÁSTI I — KAPITOLE 2 (ZPRÁVA O FINANČNÍM PLNĚNÍ): STAV PODLE ZEMĚ A NÁSTROJE.. 96

OSVĚDČENÍ ÚČETNÍCH ZÁVĚREK

Roční účetní závěrky 8., 9. a 10. Evropského rozvojového fondu za rok 2011 byly sestaveny v souladu s hlavou VIII finančního nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k finančním výkazům.

Potrvrzuji svou odpovědnost za to, že roční účetní závěrky 8., 9. a 10. Evropského rozvojového fondu byly připraveny a mají podobu v souladu s článkem 125 finančního nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond.

Od účetního a EIB, kteří zaručují spolehlivost svých údajů, jsem obdržel všechny údaje potřebné pro sestavení účetních závěrek, jež poskytují přehled o aktivech a pasivech Evropských rozvojových fondů a o plnění rozpočtu.

Tímto potvrzuji, že na základě těchto údajů a provedených kontrol, jež jsem považoval ke schválení účetních závěrek za potřebné, jsem nabyl dostatečné jistoty, že účetní závěrky poskytují ve všech podstatných aspektech věrný a poctivý obraz finanční pozice Evropských rozvojových fondů.

                                                                                                               

[podpis]

Philippe Taverne

Účetní

                                                                                               

PLNĚNÍ A ÚČTOVÁNÍ ZDROJŮ ERF

1.         SOUVISLOSTI

Evropská unie spolupracuje v oblasti rozvoje s mnoha rozvojovými zeměmi. Hlavním cílem je podpora hospodářského a sociálního rozvoje se zvláštním důrazem na omezení a zmírnění chudoby v dlouhodobém horizontu, a to prostřednictvím rozvojové a technické pomoci poskytované příslušným zemím. Za tímto účelem Unie spolu s partnerskými zeměmi vypracovává strategie pro spolupráci a k jejich provedení uvolňuje finanční prostředky. Tyto prostředky, které Unie přiděluje na rozvoj, pocházejí ze tří zdrojů:

– rozpočtu Evropské unie,

– Evropského rozvojového fondu,

– Evropské investiční banky.

Evropský rozvojový fond (ERF) je hlavním nástrojem k poskytování pomoci ze strany Unie určené na rozvojovou spolupráci v zemích Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT) a v zámořských zemích a územích (ZZÚ). Římská smlouva z roku 1957 ustanovila jeho vytvoření s cílem poskytnout technickou a finanční pomoc, omezenou původně na země Afriky, které v té době byly stále koloniemi a s kterými měly některé členské státy historické vazby.

ERF není financován z rozpočtu Evropské unie. Je financován členskými státy, podléhá vlastnímu finančnímu nařízení a je řízen zvláštním výborem. Evropská komise odpovídá za finanční plnění operací prováděných se zdroji ERF a Evropská investiční banka (EIB) spravuje investiční nástroj.

V období 2008 až 2013 bude geografická pomoc poskytovaná státům AKT a ZZÚ i nadále financována hlavně prostřednictvím ERF. Každý ERF se obvykle uzavírá na dobu kolem pěti let. Od uzavření první úmluvy o partnerství v roce 1964 se programové cykly ERF obecně řídily cykly dohod či úmluv o partnerství. Každý ERF se řídí vlastním finančním nařízením, jež ukládá povinnost vypracovat finanční výkazy. Finanční výkazy se proto připravují samostatně u každého ERF pro tu část, kterou spravuje Evropská komise. Finanční výkazy se také předkládají v souhrnné podobě, která poskytuje celkový pohled na finanční stav zdrojů, za něž Evropská komise odpovídá.

V rámci dohody z Cotonou byl zřízen investiční nástroj. Tento investiční nástroj spravuje Evropská investiční banka a používá se na podporu rozvoje soukromého sektoru ve státech AKT – jsou z něj v zásadě financovány soukromé investice (nikoli však výlučně). Nástroj je navržen jako obnovitelný fond, aby splátky úvěrů mohly být opětovně investovány do dalších operací; nástroj se tedy sám obnovuje a je finančně nezávislý. Vzhledem k tomu, že investiční nástroj není spravován Evropskou komisí, není konsolidován v první části roční účetní závěrky obsahující finanční výkazy 8., 9. a 10. ERF a související zprávu o finančním plnění. Finanční výkazy investičního nástroje jsou uvedeny ve zvláštní části ročních účetních závěrek (část 2), aby tak poskytly úplný obraz o rozvojové pomoci z ERF. ERF zahrnuje období 2008 až 2013 a jeho celkový rozpočet činí 22 682 milionů EUR. Z této částky je 21 966 milionů EUR přiděleno zemím AKT, 286 milionů EUR ZZÚ a 430 milionů EUR Komisi jako výdaje na podporu programování a plnění ERF[1].

2.         JAK JE ERF FINANCOVÁN ?

Evropská rada na svém zasedání ve dnech 15. a 16 prosince 2005 přijala finanční výhled na období 2007 až 2013. V této souvislosti bylo rozhodnuto, že zeměpisná spolupráce se státy AKT nebude začleněna do rozpočtu Evropské unie (rozpočtována), ale že v období 2008 až 2013 bude nadále financována prostřednictvím existujícího mezivládního ERF.

Rozpočet Evropské unie je roční a podle zásady ročního rozpočtu jsou příjmy a výdaje plánovány a schvalovány na dobu jednoho roku. Na rozdíl od Evropské unie funguje ERF na víceletém základě. Každý ERF je uzavírán prostřednictvím dohody o partnerství mezi členskými státy a jsou mu přiděleny celkové prostředky k provádění rozvojové spolupráce obvykle během pěti let. Vzhledem k tomu, že zdroje jsou přidělovány na víceletém základě, mohou být přidělené prostředky využity během doby trvání ERF. Absence ročního základu rozpočtu je zřejmá z rozpočtového výkaznictví, v němž je plnění rozpočtu Evropských rozvojových fondů posuzováno vzhledem k celkovým prostředkům.

Zdroje ERF jsou příspěvky „ad hoc“ od členských států EU. Přibližně jednou za pět let se na mezivládní úrovni sejdou zástupci členských států, rozhodnou o celkové částce, která bude fondu přidělena, a zkontrolují její plnění. Fond následně spravuje Komise. Jelikož členské státy mají své vlastní politiky rozvojové pomoci (kromě politik na úrovni Unie), musí své politiky s EU koordinovat, aby byla zajištěna jejich komplementarita. Do roku 2010 byly příspěvky žádány od 15 zúčastněných členských států. V roce 2011 byly vyžádány první příspěvky na 10. ERF, jehož se účastní 27 členských států.

Některé prostředky z 10. ERF byly vyhrazeny na nepředvídané potřeby, ale většina je plánována v orientačních víceletých rámcích, především zeměpisných, ale i tematických, které jsou v současnosti pro období 2008 až 2013 stanoveny. Komise tedy přijala strategické dokumenty pro jednotlivé země, regiony a v rámci AKT. Jejich plnění je každoročně sledováno a strategie jsou přezkoumávány v polovině (2010 – přezkum probíhá) a na konci období (2012). Na základě těchto přezkumů v polovině a na konci období může Komise jménem Evropské unie přezkoumat strategie a rozdělení finančních prostředků podle aktuálních potřeb a výsledků příslušných států nebo regionů AKT.

Kromě výše uvedených příspěvků mohou členské státy také uzavřít ujednání o spolufinancování nebo poskytnout ERF dobrovolný finanční příspěvek.

3.       JAK JSOU ZDROJE ERF SPRAVOVÁNY A VYNAKLÁDÁNY?

3.1      Provozní výdaje

Provozní výdaje ERF mají různou formu v závislosti na tom, jak jsou finanční prostředky vypláceny a spravovány. V souladu s finančním nařízením plní Komise zdroje ERF s použitím těchto metod:

Decentralizované řízení: jedná se o případy, kdy Komise pověřuje větší či menší měrou, v závislosti na situaci dotčeného příjemce, některými úkoly plnění rozpočtu třetí země.

Centralizované řízení: týká se případů, kdy je rozpočet plněn přímo, útvary Komise, nebo nepřímo, kdy Komise svěřuje úkoly spojené s plněním rozpočtu subjektům práva Společenství nebo vnitrostátního práva, např. veřejnoprávním agenturám Evropské unie nebo agenturám Evropské unie plnícím úkoly veřejné služby.

Společné řízení s mezinárodními organizacemi : podle této metody Komise svěřuje určité úkoly spojené s plněním rozpočtu mezinárodním organizacím.

3.2      Různí účastníci finančních operací

Pověřená schvalující osoba odpovídá za celý proces řízení od stanovení způsobu, jak dosáhnout stanovených cílů politik až po řízení zahájených činností z provozního i rozpočtového hlediska, včetně podpisu právních závazků, sledování výkonu, provádění plateb a v případě potřeby dokonce včetně zpětného získávání prostředků.

Vedoucí delegace Evropské unie je odpovědný za styk mezi Komisí a vnitrostátními či regionálními orgány států AKT nebo ZZÚ přímo na místě. Úzce spolupracuje s vnitrostátními nebo regionálními schvalujícími osobami na vymezení prováděcí strategie a odvětvových politik, jakož i na přípravě, posuzování a přezkumu programů a projektů ERF.

Vnitrostátní schvalující osoba v přijímající zemi je vyšší státní úředník jmenovaný vládou jednotlivých zemí AKT/ZZÚ. Je představitelem orgánů své země ve všech Fondem financovaných činnostech, které jsou řízeny Komisí a EIB. Tuto funkci většinou vykonává člen vlády, obvykle státní ministr plánování nebo financí. Vnitrostátní schvalující osoba plní správní, technické a finanční povinnosti spojené s řízením programů a projektů ERF.

Účetní provádí platby a inkasní příkazy vydané schvalujícími osobami a odpovídá za správu pokladny, stanovování účetních pravidel a metod, potvrzování platnosti účetních systémů, vedení účtů a sestavování příslušných ročních účetních uzávěrek. Účetní je dále povinen schvalovat účetní uzávěrku a prohlásit, že poskytuje věrný a poctivý obraz finanční situace.

3.3      Plnění zdrojů ERF

Naprostá většina finančních zdrojů přidělovaných státům AKT a ZZÚ prostřednictvím ERF má podobu grantů. Na počátku každého ERF informuje Evropská unie státy AKT a ZZÚ o výši grantů, které by měly mít po dobu trvání fondu k dispozici. Zdroje jsou přidělovány na základě konkrétních potřeb určité země s přihlédnutím k vlastním politikám přijímající země a jejímu úsilí o rozvoj.

Během konzultací s rozvojovými partnery (dárci) nebo po jejich ukončení vypracuje přijímající země strategii pro spolupráci. Strategie pro spolupráci připravené ve spolupráci s Evropskou unií obvykle obsahují vlastní střednědobé strategie rozvoje dané země, analýzu politického a sociálněekonomického kontextu a vlastní hodnocení Evropské unie. Při přípravě strategie spolupráce poskytují vnitrostátním orgánům technickou podporu zaměstnanci Evropské komise.

Následně je vypracován národní orientační program, který slouží k provedení strategie spolupráce. Tento program vymezí odvětví a oblasti, které obdrží pomoc, vysvětlí, jakým způsobem pomoc splní svůj cíl, předloží rozvrh plnění programu a podrobně objasní, jak se na programu budou podílet další hráči jako mezinárodní a nevládní organizace (v případě potřeby). Tento orientační souhrnný program podléhá ročnímu a střednědobému přezkumu a přezkumu na konci období ERF. Je–li třeba, provádějí se v něm během doby jeho platnosti zlepšení a změny.

3.4      Závazky k uvolnění prostředků ze zdrojů ERF

Žádné zdroje ERF nesmí být vynaloženy, dokud Komise a případný příjemce prostředků ERF neuzavřou písemný právní závazek.

Před přijetím jakéhokoli právního závazku (například uzavřením smlouvy nebo dohody o grantu) vůči třetí straně musí být vyčleněna konkrétní rozpočtová linie, jíž je daná činnost schválena. Je–li tato podmínka splněna, musí být v rozpočtu vyhrazeny požadované prostředky prostřednictvím rozpočtového závazku v účetním systému. Tato skutečnost však nemá žádný účinek na obecné účty (nebo na hlavní knihu), protože dosud nevznikly žádné výdaje. Je tomu tak proto, že účetní systém ERF se skládá ze dvou samostatných, přitom ale spojených prvků:

(a) rozpočtových účtů, které podávají podrobný obraz plnění rozpočtu, a

(b) obecných účtů, které se používají k přípravě rozvahy a hospodářského výsledku.

Rozpočtové účty zobrazují závazky a provedené platby. Jsou založeny na zásadě hotovostního účetnictví, podle níž je výdajová nebo příjmová položka zapsána do účetních knih až po přidělení, vyplacení či obdržení hotovosti. Tento druh účetnictví je typický pro veřejný sektor, jenž se tradičně zaměřoval na rozpočet a jeho plnění.

Obecné účty (založené na zásadě akruálního účetnictví) zobrazují všechny příjmy a výdaje v rozpočtovém roce (a tedy hospodářský výsledek) a stanovují finanční situaci ERF v podobě rozvahy aktiv a pasiv ke dni 31. prosince daného roku.

3.5      Provádění plateb

Žádnou platbu nelze provést, dokud schvalující osoba neschválí rozpočtový závazek.

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní dohodě o předběžném financování. Počáteční hotovost neboli záloha se ve lhůtě vymezené v dohodě použije buď k tomu účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo se vrátí – pokud příjemci nevznikly způsobilé výdaje, je povinen vrátit zálohu předběžného financování ERF. Vyplacené zálohy tedy nejsou definitivním výdajem, dokud nejsou splněny příslušné smluvní podmínky, a proto se po provedení počáteční platby zaznamenají do rozvahy jako aktivum. Částka zálohového aktiva se sníží (úplně nebo částečně) po schválení výše způsobilých výdajů (které se ve výsledovce vykáží jako náklady) a vrácených příslušných částek.

Na konci roku je nutno posoudit způsobilé výdaje vzniklé příjemcům finančních prostředků z ERF, které ještě nebyly oznámeny. Po provedení těchto uzávěrkových operací jsou odhadované způsobilé částky zaúčtovány jako výdaje příštích období, zatímco nezpůsobilé částky zůstávají otevřeny na účtech „zkontrolovat způsobilost“. Tyto částky se vykazují v krátkodobých závazcích, tak aby nedocházelo k nadhodnocování aktiv a pasiv.

3.6      Zpětné získávání neoprávněně vyplacených prostředků

Způsobilost výdajů z ERF se ověřuje na základě podkladů, jež jsou stanoveny v platných předpisech nebo podmínkách jednotlivých grantů. V zájmu optimalizace vztahu mezi náklady a přínosem systémů kontroly bývají kontroly podkladů u závěrečných žádostí podrobnější než u průběžných žádostí o platby, a mohou tak vést ke zjištění chyb v průběžných platbách, jež jsou opraveny úpravou konečné platby. Navíc je Komise oprávněna během provádění financované akce či zpětně (ex–post) kontrolovat řádnost podkladů přímo v prostorách žadatele. Chyby zjištěné během prováděcího období mohou být opraveny tím, že se upraví částky, na něž znějí následné žádosti. Chyby zjištěné ex–post jsou opraveny vydáním inkasního příkazu.

4.         ROČNÍ VÝKAZY

4.1      Roční účetní závěrky

Za sestavení roční účetní závěrky odpovídá účetní, který také ručí za to, že tato účetní závěrka poskytuje věrný a poctivý obraz finanční situace ERF.

Roční účetní závěrka má tyto části:

            Část I: Fondy spravované Evropskou Komisí

– Finanční výkazy 8. 9. a 10. Evropského rozvojového fondu

– Zpráva o finančním plnění 8. 9. a 10. Evropského rozvojového fondu

            Část II: Fondy spravované Evropskou investiční bankou

– Finanční výkazy investičního nástroje

Finanční výkazy investičního nástroje jsou uvedeny ve zvláštní části účetních závěrek, aby tak poskytly úplný obraz o rozvojové pomoci z ERF.

Poté co Účetní dvůr provede audit roční účetní závěrky, přijímá ji Komise do 31. července následujícího roku a předkládá ji Radě a Parlamentu pro udělení absolutoria.

4.2      Výroční zpráva o činnosti

Schvalující osoba musí vypracovat výroční zprávu o činnostech, za něž nese odpovědnost. V této výroční zprávě o činnosti informuje o výsledcích politiky, a také v ní vyjádří přiměřenou jistotu, že zdroje přidělené na činnosti popsané v její zprávě byly využity k jejich zamýšlenému účelu a v souladu se zásadami řádného finančního řízení, a že zavedené kontrolní postupy poskytují dostatečné záruky legality a správnosti uskutečněných operací.

5.         AUDIT A ABSOLUTORIUM

5.1      Audit

Roční účetní závěrku ERF a hospodaření se zdroji kontroluje externí auditor, Evropský účetní dvůr, který pro Radu a Evropský parlament vypracovává výroční zprávu. Hlavním úkolem Účetního dvora je provést externí nezávislý audit roční účetní závěrky ERF. V rámci své činnosti Účetní dvůr vydává:

(1) výroční zprávu, ve které podrobně popisuje svá zjištění ohledně roční účetní závěrky a uskutečněných operací;

(2) výrok o auditu, který je založený na provedených auditech a zveřejněný ve výroční zprávě v podobě prohlášení o věrohodnosti o i) spolehlivosti účetní závěrky a ii) o legalitě a správnosti uskutečněných operací;

(3) zvláštní zprávy, v nichž jsou uvedena zjištění auditů zaměřujících se na konkrétní oblasti řízení.

Účetní dvůr má právo nahlížet do všech dokumentů, které v průběhu auditu potřebuje. Účetní dvůr provádí audity všech oblastí činnosti ERF až na úroveň ověřování legality a správnosti jednotlivých transakcí a plateb. Kontroluje také samotnou roční účetní závěrku, ověřuje jednotlivé rozvahové účty i účty výsledovky i celkovou prezentaci finančních výkazů. Účetní dvůr tak může vydat výrok nejen k uvedeným číselným údajům, ale také k stávajícímu systému a kontrolním mechanismům.

5.2      Absolutorium

Závěrečnou kontrolou je absolutorium za finanční plnění zdrojů ERF v daném rozpočtovém roce. Orgánem příslušným pro udělení absolutoria ERF je Evropský parlament. To znamená, že po auditu a finalizaci roční účetní závěrky je úkolem Rady, aby vydala doporučení, a Parlamentu, aby rozhodl, zda udělí Komisi absolutorium za finanční plnění zdrojů ERF v předcházejícím rozpočtovém roce. Toto rozhodnutí vychází z posouzení účetní závěrky a výroční zprávy Účetním dvorem (která obsahuje prohlášení o věrohodnosti) a odpovědi Komise a z následných otázek a dalších žádostí o informace předložených Komisi.

Absolutorium představuje politický rozměr vnější kontroly finančního plnění a je rozhodnutím, kterým Evropský parlament na doporučení Rady „zprostí“ Komisi odpovědnosti za správu finančního plnění zdrojů ERF v daném rozpočtovém roce. Proces absolutoria může skončit jedním ze dvou výsledků: udělením nebo odložením absolutoria. Při udělování absolutoria může Parlament zdůraznit připomínky, které považuje za důležité, a často Komisi doporučí opatření, která by v tomto ohledu měla přijmout. Komise následně vypracuje zprávu o přijatých opatřeních a akční plán a obojí zašle Parlamentu a Radě.

ČÁST I – ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF: FONDY SPRAVOVANÉ EVROPSKOU KOMISÍ[2]

1.           FINANČNÍ VÝKAZY 8., 9. A 10. EVROPSKÉHO ROZVOJOVÉHO FONDU        

1.1         8., 9. a 10. ERF: SOUHRNNÁ ROZVAHA, VÝSLEDOVKA, VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

SOUHRNNÁ ROZVAHA 8., 9. a 10. ERF     

|| || || || v milionech EUR

|| Vysvětlivka: || 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010

|| DLOUHODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Dlouhodobé předběžné financování || 2.1 || 380 || 353

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Krátkodobé předběžné financování || 2.2 || 1 175 || 1 096

|| Krátkodobé pohledávky || 2.3 || 111 || 247

|| Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty || 2.5 || 1 224 || 808

||   || || ||

|| AKTIVA CELKEM || || 2 891 || 2 503

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY || || ||

|| Krátkodobé splatné závazky || 2.6 || (1 033) || (1 045)

|| || || ||

|| ZÁVAZKY CELKEM || || (1 033) || (1 045)

|| || || ||

|| ČISTÁ AKTIVA || || 1 858 || 1 458

|| || || ||

|| FONDY A REZERVY || || ||

|| Vyžádaný kapitál || 2.7 || 26 979 || 23 879

|| Ostatní rezervní fondy || 2.8 || 2 252 || 2 252

|| Hospodářské výsledky převedené z minulých let || || (24 674) || (21 909)

|| Hospodářský výsledek za rok || || (2 700) || (2 765)

|| ČISTÁ AKTIVA || || 1 858 || 1 458

SOUHRNNÁ VÝSLEDOVKA 8., 9. a 10. ERF

|| || v milionech EUR

|| Vysvětlivka: || 2011 || 2010

|| || ||

PROVOZNÍ VÝNOSY || 3.1 || 99 || 140

|| || ||

PROVOZNÍ NÁKLADY || || ||

Provozní náklady || 3.2 || (2 702) || (2 914)

Správní náklady || 3.3 || (75) || (86)

|| || ||

PŘEBYTEK (SCHODEK) Z PROVOZNÍCH ČINNOSTÍ || || (2 679) || (2 860)

|| || ||

Finanční příjmy || 3.4 || (20) || 95

PŘEBYTEK (SCHODEK) Z FINANČNÍCH OPERACÍ || || (21) || 95

|| || ||

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK || || (2 700) || (2 765)

SOUHRNNÝ VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ 8., 9. a 10. ERF      

|| || v milionech EUR

|| Vysvětlivka: || 2011 || 2010

|| || ||

Hospodářský výsledek za rok || || (2 700) || (2 765)

|| || ||

PROVOZNÍ ČINNOSTI || 4.2 || ||

Řádné příspěvky členských států || || 3 238 || 3 420

Příspěvky na spolufinancování od členských států || || 7 || 65

(Odúčtování) ztrát ze snížení hodnoty pohledávek || || 6 || 2

|| || ||

(Zvýšení)/snížení dlouhodobého předběžného financování || || (28) || (157)

(Zvýšení)/snížení krátkodobého předběžného financování || || (79) || (296)

(Zvýšení)/snížení krátkodobých pohledávek || || 14 || (62)

Zvýšení/(snížení) krátkodobých splatných závazků || || (42) || 78

|| || ||

ČISTÉ PENĚŽNÍ TOKY || || 417 || 285

|| || ||

ČISTÉ ZVÝŠENÍ /(SNÍŽENÍ) PENĚZ A PENĚŽNÍCH EKVIVALENTŮ || || 417 || 285

Peníze a peněžní ekvivalenty počátkem roku || 2.5 || 808 || 523

Peníze a peněžní ekvivalenty na konci roku || 2.5 || 1 224 || 808

SOUHRNNÝ VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV 8., 9. a 10. ERF           

|| || || || || || || v milionech EUR

|| Kapitál fondu (a) || Nevyžádané prostředky (b) || Vyžádaný kapitál (c)=(a)–(b) || Kumulované rezervy (d) || Ostatní rezervní fondy (e) || Čistá aktiva celkem (c)+(d)+(e)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2009 || 45 761 || 25 381 || 20 381 || (21 909) || 2 252 || 724

|| || || || || ||

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || (3 500) || 3 500 || – || – || 3 500

Reklasifikace příspěvků na spolufinancování[3] || (70) || (69) || (2) || – || – || (2)

Hospodářský výsledek za rok || – || – || – || (2 765) || – || (2 765)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2010 || 45 691 || 21 812 || 23 879 || (24 674) || 2 252 || 1 458

|| || || || || ||

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || (3 100) || 3 100 || – || – || 3 100

Hospodářský výsledek za rok || – || – || – || (2 700) || – || (2 700)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2011 || 45 691 || 18 712 || 26 979 || (27 374) || 2 252 || 1 858

1.2         8. ERF: ROZVAHA, VÝSLEDOVKA A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

ROZVAHA 8. ERF     

|| || || || v milionech EUR

|| Vysvětlivka: || 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010

|| KRÁTKODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Krátkodobé předběžné financování || 2.2 || 70 || 100

|| Krátkodobé pohledávky || 2.3 || 4 || 9

|| Styčné účty || 2.4 || 387 || 497

|| || || ||

|| AKTIVA CELKEM || || 461 || 605

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY || || ||

|| Krátkodobé splatné závazky || 2.6 || (29) || (45)

|| || || ||

|| ZÁVAZKY CELKEM || || (29) || (45)

|| || || ||

|| ČISTÁ AKTIVA || || 432 || 560

|| || || ||

|| FONDY A REZERVY || || ||

|| Vyžádaný kapitál || 2.7 || 12 840 || 12 840

|| Ostatní rezervní fondy || 2.8 || (2 276) || (2 237)

|| Hospodářské výsledky převedené z minulých let || || (10 042) || (9 985)

|| Hospodářský výsledek za rok || || (90) || (58)

|| ČISTÁ AKTIVA || || 432 || 560

VÝSLEDOVKA 8. ERF           

|| || v milionech EUR

|| Vysvětlivka: || 2011 || 2010

|| || ||

PROVOZNÍ VÝNOSY || 3.1 || 40 || 54

|| || ||

PROVOZNÍ NÁKLADY || 3.2 || (128) || (116)

|| || ||

|| || ||

PŘEBYTEK (SCHODEK) Z PROVOZNÍCH ČINNOSTÍ || || (88) || (61)

|| || ||

Finanční příjmy || 3.4 || (1) || 4

PŘEBYTEK (SCHODEK) Z FINANČNÍCH OPERACÍ || || (2) || 4

|| || ||

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK || || (90) || (58)

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV 8. ERF

|| || || || || || || v milionech EUR

|| Kapitál fondu (a) || Nevyžádané prostředky (b) || Vyžádaný kapitál (c)=(a)–(b) || Kumulované rezervy (d) || Ostatní rezervní fondy (e) || Čistá aktiva celkem (c)+(d)+(e)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2009 || 12 840 || – || 12 840 || (9 985) || (2 153) || 703

|| || || || || ||

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || – || – || – || – || –

Převody do 10. ERF || – || – || – || – || (85)   || (85)

Hospodářský výsledek za rok || – || – || – || (58) || – || (58)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2010 || 12 840 || – || 12 840 || (10 042) || (2 237) || 560

|| || || || || ||

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || – || – || – || – || –

Převody do 10. ERF || – || – || – || – || (38) || (38)

Hospodářský výsledek za rok || – || – || – || (90) || – || (90)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2011 || 12 840 || – || 12 840 || (10 132) || (2 276) || 432

1.3         9. ERF: ROZVAHA, VÝSLEDOVKA A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

ROZVAHA 9. ERF

|| || || || v milionech EUR

|| Vysvětlivka: || 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010

|| DLOUHODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Dlouhodobé předběžné financování || 2.1 || 191 || 158

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Krátkodobé předběžné financování || 2.2 || 569 || 742

|| Krátkodobé pohledávky || 2.3 || 87 || 233

|| Styčné účty || 2.4 || 2 557 || 2 516

|| Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty || 2.5 || 6 || 7

||   || || ||

|| AKTIVA CELKEM || || 3 410 || 3 655

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY || || ||

|| Krátkodobé splatné závazky || 2.6 || (315) || (392)

|| || || ||

|| ZÁVAZKY CELKEM || || (315) || (392)

|| || || ||

|| ČISTÁ AKTIVA || ||  3 096 || 3 263

|| || || ||

|| FONDY A REZERVY || || ||

|| Vyžádaný kapitál || 2.7 || 11 699 || 11 039

|| Ostatní rezervní fondy || 2.8 || 4 227 || 4 157

|| Hospodářské výsledky převedené z minulých let || || (11 932) || (10 854)

|| Hospodářský výsledek za rok || || (898) || (1 078)

|| ČISTÁ AKTIVA || || 3 096 || 3 263

VÝSLEDOVKA 9. ERF

|| || v milionech EUR

|| Vysvětlivka: || 2011 || 2010

|| || ||

PROVOZNÍ VÝNOSY || 3.1 || 49 || 82

|| || ||

PROVOZNÍ NÁKLADY || || ||

Provozní náklady || 3.2 || (924) || (1 230)

Správní náklady || 3.3 || (3) || (6)

|| || ||

|| || ||

PŘEBYTEK (SCHODEK) Z PROVOZNÍCH ČINNOSTÍ || || (879) || (1 155)

|| || ||

Finanční příjmy || 3.4 || (19) || 77

PŘEBYTEK (SCHODEK) Z FINANČNÍCH OPERACÍ || || (19) || 77

|| || ||

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK || || (898) || (1 078)

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV 9. ERF

|| || || || || || || v milionech EUR

|| Kapitál fondu (a) || Nevyžádané prostředky (b) || Vyžádaný kapitál (c)=(a)–(b) || Kumulované rezervy (d) || Ostatní rezervní fondy (e) || Čistá aktiva celkem (c)+(d)+(e)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2009 || 11 699 || 4 160 || 7 539 || (10 854) || 4 308 || 993

|| || || || || ||

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || (3 500) || 3 500 || – || – || 3 500

Převody do 10. ERF || – || – || – || – || (151) || (151)

Hospodářský výsledek za rok || – || – || – || (1 078) || – || (1 078)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2010 || 11 699 || 660 || 11 039 || (11 932) ||  4 157 || 3 263

|| || || || || ||

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || (660) || 660 || – || – || 660

Převody do 10. ERF a z něho || – || – || – || – || 70 || 70

Hospodářský výsledek za rok || – || – || – || (898) || – || (898)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2011 || 11 699 || 0 || 11 699 || (12 830) || 4 227 || 3 096

1.4         10. ERF: ROZVAHA, VÝSLEDOVKA A VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

ROZVAHA 10. ERF

|| || || || v milionech EUR

|| Vysvětlivka: || 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010

|| DLOUHODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Dlouhodobé předběžné financování || 2.1 || 189 || 195

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÁ AKTIVA || || ||

|| Krátkodobé předběžné financování || 2.2 || 536 || 255

|| Krátkodobé pohledávky || 2.3 || 20 || 5

|| Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty || 2.5 || 1 218 || 801

||   || || ||

|| AKTIVA CELKEM || || 1 963 || 1 255

|| || || ||

|| KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY || || ||

|| Krátkodobé splatné závazky || 2.6 || (689) || (608)

|| Styčné účty || 2.4 || (2 944) || (3 013)

|| || || ||

|| ZÁVAZKY CELKEM || || (3 633) || (3 621)

|| || || ||

|| ČISTÁ AKTIVA || || (1 670) || (2 366)

|| || || ||

|| FONDY A REZERVY || || ||

|| Vyžádaný kapitál || 2.7 || 2 440 || –

|| Ostatní rezervní fondy || 2.8 || 301 || 333

|| Hospodářské výsledky převedené z minulých let || || (2 699) || (1 070)

|| Hospodářský výsledek za rok || || (1 712) || (1 629)

|| ČISTÁ AKTIVA[4] || || (1 670) || (2 366)

VÝSLEDOVKA 10. ERF

|| || v milionech EUR

|| Vysvětlivka: || 2011 || 2010

|| || ||

PROVOZNÍ VÝNOSY || 3.1 || 10 || 4

|| || ||

PROVOZNÍ NÁKLADY || || ||

Provozní náklady || 3.2 || (1 650) || (1 567)

Správní náklady || 3.3 || (72) || (80)

|| || ||

|| || ||

PŘEBYTEK (SCHODEK) Z PROVOZNÍCH ČINNOSTÍ || || (1 712) || (1 643)

|| || ||

Finanční příjmy || 3.4 || 0 || 14

PŘEBYTEK (SCHODEK) Z FINANČNÍCH OPERACÍ || || (1) || 14

|| || ||

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK || || (1 712) || (1 629)

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV 10. ERF

|| || || || || || || v milionech EUR

|| Kapitál fondu (a) || Nevyžádané prostředky (b) || Vyžádaný kapitál (c)=(a)–(b) || Kumulované rezervy (d) || Ostatní rezervní fondy (e) || Čistá aktiva celkem (c)+(d)+(e)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2009 || 21 222 || 21 221 || 2 || (1 070) || 97 || (971)

|| || || || || ||

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || – || – || – || – || –

Reklasifikace příspěvků na spolufinancování[5] || (70) || (69) || (2) || – || – || (2)

Převody z 8. a 9. ERF || – || – || – || – || 236 || 236

Hospodářský výsledek za rok || – || – || – || (1 629) || – || (1 629)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2010 || 21 152 || 21 152 || – || (2 699) || 333 || (2 366)

|| || || || || ||

Zvýšení kapitálu – řádné příspěvky || – || (2 440) || 2 440 || – || – || 2 440

Převody z / do 8. a 9. ERF || – || – || – || – || (32) || (32)

 Hospodářský výsledek za rok || – || – || – || (1 712) || – || (1 712)

ZŮSTATEK K 31. PROSINCI 2011 || 21 152 || 18 712 || 2 440 || (4 411) || 301 || (1 670)

1.5         VYSVĚTLIVKY K FINANČNÍM VÝKAZŮM 8., 9. A 10. ERF        

1.         VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

1.1.     PRÁVNÍ USTANOVENÍ A FINANČNÍ NAŘÍZENÍ

Finanční výkazy jsou sestaveny v souladu s finančním nařízením platným pro 10. ERF. V souladu s článkem 121 tohoto nařízení se finanční výkazy sestavují podle zásady účetnictví na akruální bázi.

Tyto finanční výkazy byly sestaveny v souladu s účetními pravidly a metodami ERF vypracovanými na základě mezinárodních standardů pro veřejný sektor (International Public Sector Standards – IPSAS), které vydává Mezinárodní rada pro účetní standardy veřejného sektoru (IPSASB), nebo případně mezinárodních standardů účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards – IFRS), které vydává Mezinárodní rada pro účetní standardy (IASB). Pravidla oceňování a účetní metody, které přijal účetní ERF, se použily na tu část zdrojů ERF, za jejíž správu odpovídá Evropská komise.

Účetní ERF předá předběžnou účetní závěrku Účetnímu dvoru k auditu vždy do 31. března následujícího roku. Účetní dvůr musí na druhé straně zaslat Komisi vyjádření k této závěrce do 15. června (článek 125). Komise na základě jeho vyjádření schválí konečnou účetní závěrku do 31. července a zašle ji Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru. Závěrka se pak spolu s prohlášením o věrohodnosti, které vydal Účetní dvůr k té části zdrojů ERF, u kterých odpovídá za finanční řízení Komise, zveřejní do 15. listopadu v Úředním věstníku.

1.2.     ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytnout informace o finanční pozici, výkonnosti a peněžních tocích subjektu, které jsou užitečné pro širokou skupinu uživatelů. V případě takového veřejnoprávního subjektu, jakým je ERF, mají výkazy poskytnout zejména informace, které lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání subjektu se zdroji, které mu byly svěřeny.

Finanční výkazy předkládají věrný a poctivý obraz pouze tehdy, pokud poskytují příslušné informace, které popisují povahu a rozsah činností organizace, vysvětlují financování a uvádějí konečné údaje o operacích jasným a srozumitelným způsobem, který umožňuje srovnání účetních období. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Účetní systém ERF se skládá z obecných účtů a rozpočtových účtů. Rozpočtové účty podávají podrobný obraz plnění rozpočtu. Vycházejí ze zásady účetnictví na hotovostním základě. Obecné účty umožňují přípravu účetní závěrky, protože vykazují všechny výdaje a příjmy za účetní období podle zásad akruálního účetnictví a jsou určeny ke stanovení finanční pozice v podobě rozvahy k 31. prosinci.

Podle článku 120 finančního nařízení 10. ERF se pro vypracování účetní závěrky používají tyto účetní zásady:

– kontinuita činnosti;

– obezřetnost;

– stálost účetních metod;

– srovnatelnost informací;

– významnost;

– zákaz vzájemných zápočtů;

– přednost skutečnosti před vnějším zdáním;

– účetnictví na akruální bázi.

1.3.     ZÁKLAD SESTAVENÍ

1.3.1.  Pracovní a zúčtovací měna

Finanční výkazy se prezentují v milionech eur, protože euro je pracovní a zúčtovací měnou ERF.

1.3.2.  Měna a základ pro přepočet

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění operací. Ve výsledovce se vykazují kurzové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání transakcí v cizí měně a z přepočtu cizoměnových peněžních aktiv a závazků za pomoci směnných kurzů ke konci účetního období.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů platných dne 31. prosince:        

Měna || 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010 || Měna || 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010

BGN || 1.9558 || 1.9558 || LTL || 3.4528 || 3.4528

CZK || 25.7870 || 25.0610 || PLN || 4.4580 || 3.9750

DKK || 7.4342 || 7.4535 || RON || 4.3233 || 4.2620

EEK || neuv. || 15.6466 || SEK || 8.9120 || 8.9655

GBP || 0.8353 || 0.8607 || CHF || 1.2156 || 1.2504

HUF || 314.5800 || 277.9500 || JPY || 100.2000 || 108.6500

LVL || 0.6995 || 0.7094 || USD || 1.2939 || 1.3362

1.3.3.  Použití odhadů

V souladu s mezinárodními standardy pro veřejný sektor (IPSAS) a obecně přijatými účetními zásadami zahrnují účetní závěrky nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné výše rezerv, ztráty ze snížení hodnoty pohledávek a výdaje příštích období. Skutečná hodnota se může od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny.

1.4.     ROZVAHA

1.4.1   Částky předběžného financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. Může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní dohodě o předběžném financování. Počáteční hotovost nebo záloha se ve lhůtě vymezené v dohodě použije buď k tomu účelu, k němuž byla poskytnuta, nebo se vrátí. Pokud příjemci nevznikly způsobilé výdaje, je povinen zálohu předběžného financování vrátit ERF. Částka předběžného financování se sníží (úplně nebo částečně) po vyjádření souhlasu s výší způsobilých nákladů a vrácených částek.

Nevypořádané částky předběžného financování se na konci roku ocení ve výši původně vyplacených částek snížených o vrácené částky, zúčtované způsobilé částky, odhadované způsobilé částky, které na konci roku ještě nebyly zúčtovány, a opravné položky.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou příjmy z naběhlých úroků.

1.4.2   Pohledávky

Pohledávky jsou vykazovány v původní výši snížené o opravné položky. Opravná položka k pohledávce se vytvoří v případě, existují–li objektivní důkazy, že nebude možné inkasovat všechny dlužné částky podle původních podmínek pohledávky. Výše této opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva, která odpovídá současné hodnotě očekávaných budoucích peněžních toků diskontovaných tržní úrokovou sazbou pro podobné dlužníky. Zúčtovává se také obecná opravná položka za nevypořádané inkasní příkazy, na které se nevztahuje zvláštní opravná položka. Tato obecná opravná položka vychází z historické ztrátovosti. Opravná položka se vykazuje ve výsledovce.

1.4.3   Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Peníze a peněžní ekvivalenty jsou finanční nástroje a jsou definovány jako krátkodobá aktiva. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

1.4.4   Splatné závazky

Významná část splatných závazků ERF nesouvisí s nákupem zboží či služeb, ale s neuhrazenými žádostmi příjemců grantů o proplacení nákladů a jiné finanční podpory. Jako splatné závazky jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů a poté, co je příslušní účastníci finanční operace ověří a schválí jako způsobilé. V této fázi se oceňují v jejich schválené a způsobilé výši.

Splatné závazky z nákupu zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající výdaje se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení.

1.4.5   Rezervy

Rezervy jsou tvořeny v okamžiku, kdy má ERF aktuální právní nebo implicitní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a lze–li částku spolehlivě odhadnout. Výše rezerv se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných výdajů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání.

1.4.6   Náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období

Důležitým prvkem akruálního účetnictví je účtování transakcí v rozpočtovém roce, s nímž souvisejí. Tento postup je označován jako oddělování účetních období v rámci účetní uzávěrky. Zejména je nutno posoudit způsobilé výdaje vzniklé příjemcům finančních prostředků ERF, které ještě nebyly ERF nahlášeny (výdaje příštích období). A naopak souvisí některé platby provedené v aktuálním rozpočtovém roce s následujícím obdobím (náklady příštích období), a je nutné je identifikovat a účetně zachytit v příslušném následujícím období (příslušných následujících obdobích).

Podle účetních pravidel ERF se transakce a účetní případy zachycují ve finančních výkazech za období, s nímž souvisí. Na konci účetního období se výdaje příštích období účtují na základě odhadované výše převáděného závazku za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými zásadami Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy přinášely věrný a poctivý obraz skutečnosti.

Výnosy se rovněž účetně zachycují v období, s nímž souvisí. Není–li ke konci roku vystavena faktura, ale ERF poskytl službu nebo dodal zboží nebo existuje smluvní dohoda (např. smlouva), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období.

Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby ještě nebyly poskytnuty nebo zboží zatím nebylo dodáno, bude výnos odložen a zaúčtuje se v následujícím účetním období.

1.5.     VÝSLEDOVKA

1.5.1   Příjmy

Evropský rozvojový fond nesestavuje výnosovou stránku rozpočtu. Řádné příspěvky od členských států jsou považovány za kapitál fondu. Výnosy zahrnují zpětně získané výdaje a úrokové výnosy.

Zpětné získávání výdajů

V případě operací, jež zakládají nárok na vrácení výdajů původně uhrazených z ERF konečnému příjemci nebo třetí zemi, jsou vystavovány inkasní příkazy a je stanoveno snížení následných plateb. Jejich účetní zachycení vypadá následovně:

– zpětně získané výdaje: vystavený inkasní příkaz se stává pohledávkou, která je ve výsledovce zachycena jako příjem za daný rok, nebo

– zpětné získávání částek předběžného financování: v tomto případě je částka vykázána v rozvaze v položce předběžného financování.

Výnosy z úroků

Výnosový úrok se vykazuje ve výsledovce pomocí metody efektivní úrokové sazby. Výnosový úrok zahrnuje úrok obdržený a splatný z peněžních zůstatků a běžných vkladů na účtech v komerčních bankách a z pozdních splátek nároků ERF. Výnosový úrok se zaúčtovává tak, jak nabíhá.

1.5.2   Výdaje

Náklady plynoucí z nákupu zboží a služeb se zachycují po dodání a jejich akceptaci. Oceňují se v původní fakturované ceně.

Nesměnárenské náklady tvoří většinu výdajů ERF. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: nárokové částky, převody podle dohod a granty, příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady vynaložené v tom období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením či jiným právním předpisem) nebo byla podepsána smlouva, která převod povoluje, pokud příjemce splnil případná kritéria způsobilosti a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro vykázání, se zaúčtuje jako náklad ve způsobilé výši. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období již závazkem vůči příjemcům, avšak dosud nebyly nahlášeny, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

Úrokové náklady

Nákladový úrok se vykazuje ve výsledovce pomocí metody efektivní úrokové sazby. Nákladový úrok zahrnuje úroky zaplacené či splatné a zaúčtovává se tak, jak nabíhá.

1.6.     PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

1.6.1   Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vzniklo jako důsledek událostí v minulosti a jehož existence bude potvrzena pouze tím, že dojde nebo nedojde k jedné nebo více nejistým událostem v budoucnosti, které nejsou plně pod kontrolou ERF. Podmíněné aktivum je vykázáno, je–li pravděpodobný příliv ekonomických užitků nebo výkonnostního potenciálu.

Podmíněná aktiva se posuzují ke každému rozvahovému dni, tak aby účetní závěrka náležitě zachycovala skutečný vývoj. Pokud je téměř jisté, že dojde k přílivu ekonomických užitků nebo výkonnostního potenciálu a pokud lze hodnotu aktiva spolehlivě ocenit, zaúčtuje se aktivum a související výnosy v účetní závěrce za období, v němž ke změně došlo.

Záruky jsou možná aktiva, která vyplývají z minulých událostí a jejichž existenci potvrdí existence či neexistence předmětu záruky. Záruky tudíž mohou splňovat podmínky k tomu, aby byly vykazovány jako podmíněná aktiva. Záruka je vypořádána, když již neexistuje předmět záruky. Záruka je realizována, jsou–li splněny podmínky pro výzvu, aby ručitel platil.

1.6.2   Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možné pasivum, které vzniklo jako důsledek událostí v minulosti a jehož existence bude potvrzena pouze tím, že dojde nebo nedojde k jedné nebo více nejistým událostem v budoucnosti, které nejsou plně pod kontrolou ERF; nebo se jedná o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale který nebyl vykázán, protože: není pravděpodobné, že ke splnění závazku bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo možný užitek, anebo za málo pravděpodobných okolností, pokud výši závazku není možné dostatečně spolehlivě stanovit. Podmíněný závazek se vykáže, pokud není nepravděpodobná možnost odlivu zdrojů představujících ekonomický užitek nebo výkonnostní potenciál.

Podmíněné závazky se ke každému rozvahovému dni oceňují s cílem určit, zda se odliv zdrojů představujících ekonomický užitek nebo výkonnostní potenciál stal pravděpodobným. Stane–li se pravděpodobným, že v souvislosti s položkou, s níž se nakládá jako s podmíněným závazkem, bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický užitek nebo výkonnostní potenciál, vytvoří se v účetní závěrce za období, v němž došlo ke změně pravděpodobnosti, rezerva.

2.         VYSVĚTLIVKY K ROZVAZE

DLOUHODOBÁ AKTIVA

2.1      DLOUHODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || 31. 12. 2011 CELKEM || 31. 12. 2010 CELKEM

Dlouhodobé předběžné financování || – || 191 || 189 || 380 || 353

CELKEM || – || 191 || 189 || 380 || 353

Řada smluv umožňuje vyplacení záloh před zahájením prací, dodáním zboží nebo poskytnutím služeb. V některých případech se v platebním harmonogramu smlouvy předpokládají předběžné platby na základě zpráv o pokroku. Předběžné financování se obvykle vyplácí v měně země nebo území, kde se daný projekt provádí.

Předběžné financování se vykazuje očištěné od otevřených inkasních příkazů týkajících se záloh a od odhadovaných způsobilých částek, které na konci roku ještě nebyly zúčtovány. Pro to, je–li předběžné financování vykázáno jako krátkodobé, nebo dlouhodobé zálohové aktivum, je určující termín možnosti jeho zpětného získání či využití. Využití je určeno smlouvou o daném projektu. Všechny splátky či čerpání splatné do dvanácti měsíců ode dne vykázání se vykazují jako krátkodobé předběžné financování, a tedy jako krátkodobá aktiva. Mnoho projektů financovaných z ERF má dlouhodobý charakter, a proto je nutné, aby byly příslušné zálohy k dispozici po dobu delší jednoho roku. Tyto částky předběžného financování se proto vykazují jako dlouhodobá aktiva.

Zvýšení dlouhodobého předběžného financování o 28 milionů EUR (ve srovnání se stavem k 31. 12. 2010) lze vysvětlit hlavně zvýšením dlouhodobého předběžného financování projektů uvnitř AKT (49 milionů EUR) a správních nákladů (14 milionů EUR), které bylo kompenzováno snížením dlouhodobého předběžného financování odvětvové politiky (17 milionů EUR) a programovatelné pomoci (15 milionů EUR).

       

KRÁTKODOBÁ AKTIVA

2.2      KRÁTKODOBÉ PŘEDBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || 31. 12 .2011 CELKEM || 31. 12 .2010 CELKEM

Krátkodobé předběžné financování (hrubé) || 148 || 1 659 || 1 608 || 3 415 || 3 115

minus odhadované započtení předběžného financování || (78) || (1 090) || (1 072) || (2 240) || (2 019)

CELKEM || 70 || 569 || 536 || 1 175 || 1 096

Zvýšení čistého krátkodobého předběžného financování o 79 milionů EUR bylo způsobeno hlavně zvýšením čistého předběžného financování správních nákladů (77 milionů EUR), programovatelné pomoci (29 milionů EUR), institucionální podpory (44 milionů EUR) a odvětvové politiky (25 milionů EUR). Toto zvýšení bylo kompenzováno snížením financování projektů uvnitř AKT (68 milionů EUR), ostatních programů pomoci vztahujících se k předešlým ERF (20 milionů EUR) a mimořádné pomoci (7 milionů EUR).

2.2.1 Získané záruky za předběžné financování

Záruky se požadují jako zajištění předběžného financování a uvolňují se po proplacení poslední žádosti o platbu učiněné v rámci projektu. Záruka má dvě různé hodnoty: „nominální“ a „průběžnou“. U „nominální hodnoty“ se rozhodná událost váže na existenci záruky. U „průběžné hodnoty“ je rozhodnou událostí platba předběžného financování anebo následné zúčtování.

K 31. prosinci 2011 činila „nominální“ hodnota záruk, které ERF v souvislosti s předběžným financováním získal, 637 milionů EUR. „Průběžná“ hodnota těchto záruk činila 394 milionů EUR. K 31. prosinci 2010 to bylo 674 milionů EUR a 363 milionů EUR.

2.3      KRÁTKODOBÉ POHLEDÁVKY

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || 31. 12. 2011 CELKEM || 31. 12. 2010 CELKEM

Pohledávky za zákazníky || 2 || 10 || 1 || 13 || 10

Pohledávky za členskými státy || – || – || 9 || 9 || 125

Příjmy a náklady příštích období || 2 || 77 || 10 || 89 || 112

CELKEM || 4 || 87 || 20 || 111 || 247

2.3.1 Pohledávky za zákazníky

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || 31. 12. 2011 CELKEM || 31. 12. 2010 CELKEM

Pohledávky za zákazníky || 6 || 18 || 2 || 27 || 18

Snížení hodnoty pohledávek za zákazníky || (4) || (8) || (1) || (13) || (8)

CELKEM || 2 || 10 || 1 || 13 || 10

Tato položka obsahuje inkasní příkazy, které byly k 31. prosinci 2011 zaúčtovány jako zjištěné nároky k navrácení, jež dosud nejsou vykázány v rozvaze v jiných položkách na straně aktiv. Konečný zůstatek inkasních příkazů představuje hodnotzu příkazů k vrácení prostředků vystavených, avšak neuhrazených ke konci roku.

U částek, které příjemci dluží, ale u nichž je získání nepravděpodobné, se odhaduje rezerva na snížení hodnoty pohledávek. Tato rezerva má dva aspekty:

– Zvláštní případy: podle rizika, že prostředky nebudou získány zpět.

– Obecné případy: uplatní se rezerva na základě historické ztrátovosti z pohledávek, k nimž se netvoří zvláštní opravná položka.

Provedení takové úpravy neznamená, že od zpětného získání těchto částek bylo upuštěno.

Pohyby otevřených inkasních příkazů během účetního období jsou podrobně popsány níže.

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2011 || CELKEM ZA ROK 2010

Otevřené inkasní příkazy na počátku roku || 7 || 11 || 0 || 18 || 20

Vydané inkasní příkazy || 11 || 63 || 55 || 130 || 164

Uzavřené inkasní příkazy || (12) || (56) || (55) || (123) || (166)

Zaplaceno || (9) || (46) || (53) || (108) || (143)

Upuštěno (článek 73 fin. nař.) || 0 || (1) || 0 || (1) || (1)

Zrušeno || (1) || (1) || 0 || (2) || (5)

Kompenzace || (3) || (8) || (1) || (13) || (17)

Otevřené inkasní příkazy ke konci roku || 6 || 19 || 1 || 25 || 18

2.3.2 Pohledávky za členskými státy

Pohledávky za členskými státy v rámci 10. ERF ve výši 9 milionů EUR zahrnují příspěvky, které měly poskytnout Maďarsko a Portugalsko a které došly v lednu a únoru 2012, a příspěvek spolufinancování od Dánska, který ještě není splatný.

2.3.3 Příjmy a náklady příštích období

Příjmy a náklady příštích období především zahrnují naběhlé úroky z částek předběžného financování. Do této položky jsou dále zahrnuty naběhlé úrokové výnosy z pozdních splátek příspěvků.

Snížení příjmů a výdajů příštích období v hodnotě 23 milionů EUR lze vysvětlit nižšími naběhlými úroky z předběžného financování (23 milionů EUR) (viz vysvětlivka 3.4.2).

2.4      STYČNÉ ÚČTY

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || 31. 12. 2011 CELKEM || CELKEM 31. 12. 2010

do / z 6. ERF || (2 065) || (214) || – || (2 279) || (2 279)

do / z 7. ERF || – || 2 279 || – || 2 279 || 2 279

do / z 8. ERF || – || (3 037) || 584 || (2 453) || (2 563)

do / z 9. ERF || 3 037 || – || (3 529) || (491) || (450)

do / z 10. ERF || (584) || 3 529 || – || 2 944 || 3 013

CELKEM || 387 || 2 557 || (2 944) || 0 || 0

V zájmu efektivity byla jediná pokladna za všechny ERF alokována do 10. ERF. Vede to k operacím mezi jednotlivými ERF, které se vyrovnávají na styčných účtech mezi rozvahami jednotlivých ERF.

Hlavní pohyby na styčných účtech v roce 2011 zahrnují platby provedené z 10. ERF na plnění 8. a 9. ERF a peníze, které 10. ERF obdržel v souvislosti s příspěvky vyžádanými v rámci 9. ERF.

         

2.5      PENÍZE A PENĚŽNÍ EKVIVALENTY[6]

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || 31. 12. 2011 CELKEM || CELKEM 31. 12. 2010

Peněžní prostředky na bankovních účtech || – || – || 1 211 || 1 211 || 781

Zajišťovací účty STABEX || – || – || 5 || 5 || 17

Bankovní účty pro spolufinancování || – || 6 || 2 || 8 || 10

Zvláštní fond pro Konžskou demokratickou republiku[7] || – || – || 1 || 1 || 0

CELKEM || – || 6 || 1 218 || 1 224 || 808

2.5.1 Peněžní prostředky na bankovních účtech

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || 31. 12. 2011 CELKEM || 31. 12. 2010 CELKEM

Zvláštní účty – finanční ústavy členských států || – || – || 1 129 || 1 129 || 599

Běžné účty – komerční banky || – || – || 80 || 80 || 180

Místní pověření plátci || – || – || 2 || 2 || 1

CELKEM || – || – || 1 211 || 1 211 || 781

Celkové zvýšení peněžních prostředků na bankovních účtech lze vysvětlit hlavně nižším než plánovaným plněním rozpočtu v roce 2011.

Účty místních pověřených plátců se rozumí částky, které jsou uloženy na bankovních účtech ve státech AKT a ZZÚ a používají se k platbám v místní měně na území přijímajícího státu. Tyto účty jsou vedeny v eurech nebo v měně členského státu Unie. S cílem dosáhnout centralizovanější správy plateb bylo v roce 2011 uzavřeno 2 z 8 zbývajících účtů místních pověřených plátců.

2.5.2 Zajišťovací účty STABEX

|| v milionech EUR

|| Zůstatek k 31. 12. 2011 || Zůstatek k 31. 12. 2010

Svatá Lucie || 0 || 7

Svatý Vincenc a Grenadiny || 0 || 4

Pobřeží slonoviny || 2 || 2

Malawi || 1 || 1

Ostatní země || 2 || 3

CELKEM || 5 || 17

STABEX je zkratka pro systém finančních náhrad Evropské unie na stabilizaci příjmů z vývozu zemí AKT. Tento systém byl zaveden poprvé úmluvou z Lomé (1975) s cílem zmírnit nepříznivé důsledky nestability příjmů z vývozu zemědělských produktů. Zůstatek na zajišťovacích účtech STABEX představuje celkové finanční prostředky STABEX, které jsou k dispozici a které budou v budoucnu převedeny do příslušného přijímajícího státu AKT. Tento zůstatek se vztahuje k 10. ERF. V roce 2011 byly v důsledku ukončení nástroje pomoci STABEX uzavřeny dva zajišťovací účty STABEX.

Kromě těchto prostředků existují další prostředky STABEX, které jsou ve vlastnictví přijímajících států AKT. Jakmile se Komise a přijímající stát (AKT) dohodnou na způsobu využití těchto prostředků STABEX, podepíší spolu dohodu o převodu. V souladu s článkem 211 dohody z Lomé IV[8] (v revidovaném znění) se prostředky převedou na úročený zajišťovací účet se dvěma podpisovými právy (Evropská komise a přijímající stát) otevřený jménem státu AKT. Prostředky zůstanou na těchto účtech se dvěma podpisovými právy, dokud jejich převod na projekt není odůvodněn rámcem vzájemných povinností (FMO).

Schvalovací osoba Komise si podrží podpisové právo k účtu, aby se zajistilo, že prostředky budou vyplaceny řádným způsobem. Prostředky na účtech se dvěma podpisovými právy jsou majetkem státu AKT, a nezapisují se tedy v účtech ERF mezi aktiva. Převody na tyto účty se vykazují jako platby STABEX.

V roce 2011 bylo do ERF vráceno 26 milionů EUR z účtů se dvěma podpisovými právy v zemích AKT podle článku 1.4 interní dohody o 10. ERF[9]. Tyto prostředky byly převedeny především ze Svaté Lucie (9 milionů EUR), Keni (7 milionů EUR) a Toga (4 miliony EUR). Tyto příjmy jsou zaúčtovány do provozních příjmů (nástroj pomoci STABEX) ve výsledovce 8. ERF.

2.5.3 Bankovní účty pro spolufinancování

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || 31. 12. 2011 CELKEM || 31. 12. 2010 CELKEM

Bankovní účty pro spolufinancování || – || 6 || 2 || 8 || 10

CELKEM || – || 6 || 2 || 8 || 10

Tyto účty zahrnují částky vztahující se ke smlouvám o spolufinancování s datem uzavření do roku 2007 včetně. Tyto prostředky na spolufinancování jsou vlastnictvím dotčených členských států, a proto je odpovídající částka zapsána jako splatný závazek. Dopad na čistá aktiva je tedy nulový.

Spolufinancování ze strany Itálie v rámci 9. ERF stále probíhá v Somálsku.

Bankovní účty pro spolufinancování z 10. ERF jsou vedeny pro staré spolufinancované projekty, které jsou ukončovány. Tyto prostředky budou navráceny členským státům poté, co k tomu vydá pokyn schvalující osoba.   

KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY

2.6      KRÁTKODOBÉ SPLATNÉ ZÁVAZKY

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || 31. 12. 2011 CELKEM || 31. 12. 2010 CELKEM

Krátkodobé splatné závazky || 9 || 146 || 243 || 399 || 487

Výdaje příštích období || 20 || 168 || 151 || 339 || 286

Odložený kapitálový vklad ||  – || – || 295 || 295 || 272

CELKEM || 29 || 315 || 689 || 1 033 || 1 045

Mezi krátkodobé splatné závazky jsou účtovány výkazy nákladů, které obdržel ERF v rámci grantových operací a zadávacích řízení. Nárokovaná částka se vykáže jako závazek v okamžiku obdržení žádosti. Stejně se postupuje u faktur a dobropisů došlých v rámci zadaných zakázek. Při uzávěrce na konci roku byly zohledněny příslušné žádosti o proplacení nákladů. Po těchto uzávěrkových operacích byly proto odhadované způsobilé částky vykázány jako výdaje příštích období.

2.6.1 Krátkodobé splatné závazky

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || 31. 12. 2011 CELKEM || 31. 12. 2010 CELKEM

Dodavatelé a další || 9 || 140 || 159 || 308 || 400

Závazky splatné členským státům – spolufinancování || – || 6 || 75 || 81 || 75

Ostatní splatné závazky || – || – || 10 || 10 || 12

CELKEM || 9 || 146 || 243 || 399 || 487

2.6.1.1 Dodavatelé a další

Pod touto položkou se skrývají částky dlužné dodavatelům a částky splatné veřejnoprávním institucím a třetím státům.

Snížení ve výši 92 milionů EUR, ke kterému došlo oproti předchozímu vykazovanému období, způsobilo v první řadě snížení závazků splatných třetím zemím (62 milionů EUR).

2.6.1.2 Závazky splatné členským státům – spolufinancování

Obdržené příspěvky na spolufinancování jsou vykázány jako závazky vůči členským státům, protože splňují kritéria výnosů z nesměnárenských transakcí pod podmínkou. ERF musí použít tyto příspěvky na poskytnutí služeb třetím stranám, jinak musí aktiva (obdržené příspěvky) vrátit členským státům. Nevypořádané závazky z dohod o spolufinancování se rovnají obdrženým příspěvkům na spolufinancování minus vzniklé výdaje v souvislosti s projektem. Dopad na čistá aktiva je nulový.

Závazky za spolufinancování vůči členským státům ve výši 8 milionů EUR se vztahují k dohodám o spolufinancování uzavřeným do roku 2007 včetně. Tyto prostředky jsou vedeny na speciálních bankovních účtech, viz 2.5.3 výše (bankovní účty pro spolufinancování).

V roce 2011 došly nové příspěvky na spolufinancování ve výši 7 milionů EUR (Belgie 3 miliony EUR, Spojené království 2 miliony EUR, Švédsko 1 milion EUR a Švýcarsko 1 milion EUR). Prostředky, které se vztahují k dohodám o spolufinancování uzavřeným v roce 2008 a později, nejsou vedeny na speciálních bankovních účtech.

Splatné závazky za spolufinancování klesly o 2 miliony EUR jako náhrada za výdaje vzniklé při spolufinancování projektů (viz 3.1.4 a 3.2.2).

2.6.1.3 Ostatní splatné závazky

Ostatní závazky zahrnují zejména nepřidělené peněžní příjmy a vrácené částky.

2.6.2 Výdaje příštích období

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || 31. 12. 2011 CELKEM || 31. 12. 2010 CELKEM

Výdaje příštích období || 20 || 168 || 151 || 339 || 286

CELKEM || 20 || 168 || 151 || 339 || 286

Na konci roku je nutno posoudit způsobilé výdaje vzniklé příjemcům finančních prostředků z ERF, které ještě nebyly oznámeny. Po provedení těchto uzávěrkových operací jsou odhadované způsobilé částky zaúčtovány jako výdaje příštích období. Odhadované využití částky předfinancování se vykazuje jako odhadované vyúčtování předfinancování (viz 2.2).

2.6.3 Odložený kapitálový vklad

|| || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || 31. 12. 2011 CELKEM || 31. 12. 2010 CELKEM

Spojené království || – || – || 289 || 289 || 269

Irsko || – || – || 5 || 5 || 3

Litva || – || – || 1 || 1 || –

CELKEM || – || – || 295 || 295 || 272

Uvedená částka zahrnuje příspěvky od členských států zaplacené předem.

ČISTÁ AKTIVA

2.7      VYŽÁDANÝ KAPITÁL

|| || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM

Kapitál fondu || 12 840 || 11 699 || 21 152 || 45 691

Nevyžádaný kapitál fondu || – || (660) || (21 152) || (21 812)

Vyžádaný kapitál fondu k 31. 12. 2010 || 12 840 || 11 039 || – || 23 879

|| || || ||

Kapitál fondu || 12 840 || 11 699 || 21 152 || 45 691

Nevyžádaný kapitál fondu || – || – || (18 712) || (18 712)

Vyžádaný kapitál fondu k 31. 12. 2011 || 12 840 || 11 699 || 2 440 || 26 979

Kapitál fondu představuje celkovou částku příspěvků, kterou jsou členské státy povinny vložit do příslušného ERF, jak je stanoveno ve vnitřních dohodách.

Nevyžádané prostředky představují počáteční příspěvky členských států, které dosud nebyly od členských států vyžádány.

Vyžádaný kapitál představuje počáteční vklady, k jejichž převedení na účty pokladny byly členské státy vyzvány v souladu s postupem stanoveným v článku 16 finančního nařízení pro 10. ERF.

Kapitál 8. a 9. ERF byl vyžádán a obdržen v plném rozsahu.

10. ERF vstoupil v platnost v roce 2008, přičemž kapitál fondu byl v souladu s vnitřní dohodou pro 10. ERF stanoven na 21 152 milionů EUR.

Kapitál fondu

|| || || || v milionech EUR

Příspěvky || % || Nevyžádané příspěvky v rámci 9. ERF 31. 12. 2010 || Příspěvky vyžádané v roce 2011 || Nevyžádané příspěvky v rámci 9. ERF 31. 12. 2011

Rakousko || 2.65 || (19) || 19 || –

Belgie || 3.92 || (27) || 27 || –

Dánsko || 2.14 || (15) || 15 || –

Finsko || 1.48 || (10) || 10 || –

Francie || 24.30 || (170) || 170 || –

Německo || 23.36 || (164) || 164 || –

Řecko || 1.25 || (9) || 9 || –

Irsko || 0.62 || (4) || 4 || –

Itálie || 12.54 || (88) || 88 || –

Lucemburk || 0.29 || (2) || 2 || –

Nizozemsko || 5.22 || (37) || 37 || –

Portugalsko || 0.97 || (7) || 7 || –

Španělsko || 5.84 || (41) || 41 || –

Švédsko || 2.73 || (19) || 19 || –

Spojené království || 12.69 || (89) || 89 || –

EIB || neuv. || 40 || (40) || –

CELKEM || 100,00 || (660) || 660 || –

|| || || || v milionech EUR

Příspěvky || % || Nevyžádané příspěvky v rámci 10. ERF 31.12.2010 || Příspěvky vyžádané v roce 2011 || Nevyžádané příspěvky v rámci 10. ERF 31.12.2011

Rakousko || 2.41 || (510) || 59 || 451

Belgie || 3.53 || (747) || 86 || 661

Dánsko || 2.00 || (423) || 49 || 374

Finsko || 1.47 || (311) || 36 || 275

Francie || 19.55 || (4 135) || 477 || 3 658

Německo || 20.50 || (4 336) || 500 || 3 836

Řecko || 1.47 || (311) || 36 || 275

Irsko || 0.91 || (192) || 22 || 170

Itálie || 12.86 || (2 720) || 314 || 2 406

Lucembursko || 0.27 || (57) || 7 || 51

Nizozemsko || 4.85 || (1 026) || 118 || 908

Portugalsko || 1.15 || (243) || 28 || 215

Španělsko || 7.85 || (1 660) || 192 || 1 469

Švédsko || 2.74 || (580) || 67 || 513

Spojené království || 14.82 || (3 135) || 362 || 2 773

Kypr || 0.09 || (19) || 2 || 17

Česká republika || 0.51 || (108) || 12 || 95

Estonsko || 0.05 || (11) || 1 || 9

Maďarsko || 0.55 || (116) || 13 || 103

Litva || 0.12 || (25) || 3 || 22

Lotyšsko || 0.07 || (15) || 2 || 13

Malta || 0.03 || (6) || 1 || 6

Polsko || 1.3 || (275) || 32 || 243

Slovinsko || 0.18 || (38) || 4 || 34

Slovensko || 0.21 || (44) || 5 || 39

Bulharsko || 0.14 || (30) || 3 || 26

Rumunsko || 0.37 || (78) || 9 || 69

CELKEM || 100,00 || (21 152) || 2 440 || 18 712

V roce 2011 byla vydána poslední výzva pro 9. ERF a byly vyžádány první příspěvky do 10. ERF, jehož se účastní 27 členských států.

2.8      OSTATNÍ REZERVY

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || 31. 12. 2011 CELKEM || 31. 12. 2010 CELKEM

do / z 6. ERF || 94 || 490 || – || 584 || 584

do / z 7. ERF || 533 || 1 135 || – || 1 668 || 1 668

do / z 8. ERF || – || 2 762 || 141 || 2 903 || 2 864

do / z 9. ERF || (2 762) || – || 161 || (2 601) || (2 531)

do / z 10. ERF || (141) || (161) || – || (302) || (333)

CELKEM || (2 276) || 4 227 || 301 || 2 252 || 2 252

Od vstupu 10. ERF v platnost v roce 2008 jsou všechny prostředky uvolněné z předchozích ERF převáděny do rezervy 10. ERF. Tato rezerva může být použita pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 1 odst. 4 vnitřní dohody použitelné pro 10. ERF.

V roce 2011 bylo do 10. ERF převedeno 38 milionů EUR a 80 milionů EUR uvolněných prostředků z 8., resp. 9. ERF a z výkonnostní rezervy 10. ERF bylo do 9. ERF převedeno 150 milionů EUR[10].

Dne 23. května 2011 přijala Rada rozhodnutí[11] vyčlenit ve prospěch Jižního Súdánu 200 milionů EUR z prostředků uvolněných z projektů v rámci 9. ERF a dřívějších ERF. Na konci roku 2011 byla tato částka stále ještě přidělena do výkonnostní rezervy 10. ERF, nicméně v roce 2012 by měla být z této rezervy uvolněna.

3.         VYSVĚTLIVKY K VÝSLEDOVCE

3.1      PROVOZNÍ VÝNOSY

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2011 || CELKEM ZA ROK 2010

Zpětné získávání výdajů || 3 || 11 || 2 || 16 || 29

Zpětně získané prostředky STABEX || 26 || – || – || 26 || 32

Kurzové výnosy || 11 || 37 || 7 || 54 || 78

Provozní zisk ze spolufinancování || – || – || 2 || 2 || 1

CELKEM || 40 || 49 || 10 || 99 || 140

3.1.1 Zpětné získávání výdajů

V této položce jsou zaznamenány inkasní příkazy vystavené ERF a snížení následných plateb, jež jsou zachyceny v účetnictví ERF a jejichž účelem je získat zpět původně vyplacené částky. Tyto příkazy jsou vystavovány na základě kontrol, ukončených auditů nebo analýz způsobilosti. Je třeba uvést, že zpětně získané částky předběžného financování nejsou zahrnuty do výnosů, ale jsou v rozvaze zachyceny jako předběžné financování.

3.1.1.1 Zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek

V roce 2011 byly vydány inkasní příkazy k vrácení neoprávněně vyplacených 12 milionů EUR (v roce 2010 to bylo 11 milionů EUR). Z toho se 8 milionů EUR týkalo vrácení výdajů, a proto byly zaúčtovány mezi provozní výnosy. Částka 4 milionů EUR představovala vrácení vyplaceného předběžného financování a byla připsána v rozvaze do položky zálohových aktiv.

Charakter vracení neoprávněně vyplacených částek lze shrnout takto:

v milionech EUR ||

|| Příjmy || Předběžné financování || CELKEM ZA ROK 2011 || Příjmy || Předběžné financování || CELKEM ZA ROK 2010

Chyba || 2 || 1 || 3 || 1 || 1 || 2

Nesrovnalost || 6 || 3 || 8 || 5 || 3 || 8

OLAF vyrozuměn || 1 || – || 1 || 1 || – || 1

CELKEM || 8 || 4 || 12 || 7 || 4 || 11

3.1.2 Zpětně získané prostředky STABEX

V roce 2011 bylo do ERF vráceno 26 milionů EUR z účtů se dvěma podpisovými právy v zemích AKT podle článku 1.4 interní dohody o 10. ERF[12]. Tyto prostředky byly převedeny především ze Svaté Lucie (9 milionů EUR), Keni (7 milionů EUR) a Toga (4 miliony EUR). Tyto příjmy jsou zaúčtovány do provozních příjmů (nástroj pomoci STABEX) ve výsledovce 8. ERF.

3.1.3 Kurzové výnosy

Kurzové zisky plynou z běžných činností a souvisejících transakcí prováděných v jiných měnách než euro a dále z přecenění ke konci roku v rámci sestavování závěrky. Jedná se o realizované i nerealizované kurzové zisky.

3.1.4 Provozní zisk ze spolufinancování

Provozní zisk ze spolufinancování představuje využité příspěvky (viz 3.2.2). Jelikož tyto příspěvky splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnárenských operací, příspěvek se uznává v souladu s tím, jak je realizován projekt spolufinancování.

3.2      PROVOZNÍ NÁKLADY

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2011 || CELKEM ZA ROK 2010

Provozní náklady – nástroje pomoci || 114 || 879 || 1 640 || 2 633 || 2 852

Provozní náklady na spolufinancování || – || – || 2 || 2 || 1

Kurzové ztráty || 11 || 41 || 8 || 61 || 58

Snížení hodnoty pohledávek || 3 || 4 || – || 7 || 3

CELKEM || 128 || 924 || 1 650 || 2 702 || 2 914

3.2.1 Provozní náklady – nástroje pomoci

|| || || || v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM 2011 || CELKEM 2010

Programovatelná podpora || 58 || 56 || 1 136 || 1 251 || 1 127

Makroekonomická podpora || – || 51 || – || 51 || 35

Odvětvová politika || 0 || 372 || 0 || 371 || 765

Dotace na úroky || 0 || – || – || 0 ||

Projekty uvnitř AKT || – || 301 || 349 || 650 || 336

Mimořádná pomoc || – || 63 || 149 || 212 || 442

Pomoc uprchlíkům || 0 || – || – || 0 || (1)

Rizikový kapitál || 19 || – || – || 19 ||

STABEX || 12 || – || – || 12 || 46

Sysmin[13] || (8) || – || – || (8) || 10

Ostatní programy pomoci vztahující se k předchozím ERF || – || 24 || – || 24 || (17)

Snížení dluhu – vysoce zadlužené chudé země a Světová banka || – || – || – || – || 14

Institucionální podpora || – || 2 || 6 || 8 || 44

Zúčtování příjmů z vývozu || 32 || 10 || – || 42 || 37

Zvláštní fond pro Konžskou demokratickou republiku || – || 0 || – || 0 || 15

Celkem || 114 || 879 || 1 640 || 2 633 || 2 852

Provozní náklady ERF pokrývají různé nástroje pomoci a mají různou formu v závislosti na tom, jak jsou finanční prostředky vypláceny a spravovány.

3.2.2 Provozní náklady na spolufinancování

Jedná se o náklady vzniklé v souvislosti s projekty spolufinancování v roce 2011. Protože obdržené příspěvky na spolufinancování splnily kritéria výnosů z nesměnárenských operací pod podmínkou, byla odpovídající částka příspěvků zaúčtována jako provozní výnos (viz bod 3.1.4).

3.2.3 Kurzové ztráty

Kurzové ztráty vznikají z běžných činností a souvisejících transakcí prováděných v jiných měnách než euro a dále z přecenění ke konci roku v rámci sestavování účetní závěrky. Jedná se o kurzové ztráty realizované i nerealizované.

Posuzujeme-li čistou pozici, byla v tomto roce vykázána čistá kurzová ztráta ve výši 6 milionů EUR (kurzové ztráty 61 milionů EUR minus kurzové zisky 54 milionů EUR).

3.2.4 Snížení hodnoty pohledávek

Tato položka obsahuje zejména opravy předběžného financování a částky související s tvorbou opravných položek k pohledávkám nebo jejich odepsání.

3.3      SPRÁVNÍ NÁKLADY

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2011 || CELKEM ZA ROK 2010

Správní náklady || 0 || 3 || 72 || 75 || 86

CELKEM || 0 || 3 || 72 || 75 || 86

Tato položka obsahuje podpůrné výdaje; tj. správní náklady plynoucí z plánování a plnění Evropských rozvojových fondů. Jedná se o výdaje na přípravu, sledování a hodnocení projektů a následná opatření, jakož i o výdaje na počítačové sítě, technickou pomoc apod.

3.4      VÝNOSY Z FINANČNÍCH OPERACÍ

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || CELKEM ZA ROK 2011 || CELKEM ZA ROK 2010

Úrokové výnosy – evropské banky || – || 0 || 1 || 1 || 1

Úrokové výnosy – STABEX || 0 || – || – || 0 || 0

Úrokové výnosy z pozdních plateb inkasních příkazů || 0 || 0 || 0 || 0 || 3

Úrok z předběžného financování || (1) || (19) || (1) || (21) || 91

CELKEM || (1) || (19) || 0 || (20) || 95

Úrokové výnosy zůstaly v roce 2011 na nízké úrovni kvůli úrokovým sazbám, které jsou i nadále nízké.

3.4.1 Úrokové výnosy z pozdních plateb inkasních příkazů

Jedná se o úroky získané z opožděné platby inkasních příkazů od dlužníků, včetně opožděné platby příspěvků od členských států. Takovéto prostředky se mohou použít na financování projektů v souladu s články 1 a 6 vnitřní dohody použitelné na 10. ERF.

3.4.2 Úrok z předběžného financování

Úrok z předběžného financování se v účetní závěrce vyúčtovává v souladu s ustanoveními čl. 7 odst. 3 a článku 8 finančního nařízení pro 10. ERF.

Naběhlé úroky z předběžného financování za rok 2011 jsou nižší než v roce 2010 a odúčtování částky z roku 2010 způsobilo záporný výnos z úroků. Příčinou je skutečnost, že v průběhu roku 2011 bylo několik smluv, které původně v roce 2010 platily za grantové smlouvy, reklasifikováno na smlouvy o společném řízení s mezinárodními organizacemi. V souladu s ustanoveními výše uvedených článků finančního nařízení se u prvního typu smluv vypočítávají naběhlé úroky z předběžného financování, u druhého typu smluv však nikoli.

4.         VYSVĚTLIVKY K VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

4.1      ÚČEL A SESTAVENÍ VÝKAZU PENĚŽNÍCH TOKŮ

Informace o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost ERF vytvářet peníze a peněžní ekvivalenty a jeho potřeby těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že čistý přebytek nebo schodek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních transakcí a případného časového rozlišení hotovosti přijaté či vyplacené v minulosti či budoucnosti.

Peněžní toky vyplývající z transakcí v cizích měnách se účtují v zúčtovací měně ERF (euro) po převedení cizích měn na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

4.2      PROVOZNÍ ČINNOSTI

Výkaz peněžních toků ERF ukazuje pouze peněžní toky z provozních činností, protože ERF nevykonává žádné investiční ani finanční činnosti. Cílem provozních činností je podílet se na dosahování politicky cílených výsledků.

5.         PODMÍNĚNÁ AKTIVA A ZÁVAZKY A OSTATNÍ ZVEŘEJNĚNÍ

5.1      PODMÍNĚNÁ AKTIVA

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || 31. 12. 2011 CELKEM || 31. 12. 2010 CELKEM

Záruky za plnění || 16 || 221 || 88 || 325 || 360

Záruky za zádržné || 5 || 151 || 40 || 197 || 227

Podmíněná aktiva, které se vztahují k případům řešeným před soudem || – || 1 || – || 1 || 1

CELKEM || 21 || 373 || 128 || 523 || 587

5.1.1 Záruky za plnění

V některých případech jsou požadovány záruky za plnění, jež mají zajistit, aby příjemci finančních prostředků EDF splnili své závazky, které jim vyplývají ze smluv s EDF.

Snížení záruk za plnění o 35 milionů EUR představuje rozdíl mezi uvolněnými zárukami a nově přijatými zárukami. Většina těchto záruk byla uvolněna v rámci 8. ERF (23 milionů EUR především v souvislosti s programovatelnou pomocí) a 9. ERF (90 milionů EUR především v souvislosti s podporou odvětvové politiky).

5.1.2 Záruky za zádržné

Záruky za zádržné se vztahují výlučně na zakázky na stavební práce. Aby se zajistilo, že dodavatel splní své závazky, obvykle se příjemcům neuvolňuje 10 % průběžných plateb. Tyto neuvolněné částky jsou zapsány jako závazky. Se souhlasem zadavatele může však dodavatel předložit záruku za zádržné, která nahrazuje zadržené částky průběžných plateb. Takové přijaté záruky se vykazují jako podmíněná aktiva.

Snížení záruk za zádržné o 30 milionů EUR představuje rozdíl mezi uvolněnými zárukami a nově přijatými zárukami. Většina těchto záruk byla uvolněna v rámci 9. ERF (63 milionů EUR především v souvislosti s podporou odvětvové politiky). Nové záruky došly zejména v rámci 9. ERF (31 milionů EUR především v souvislosti s podporou odvětvové politiky) a v rámci 10. ERF (22 milionů EUR).

5.2      PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || 31. 12. 2011 CELKEM || 31. 12. 2010 CELKEM

Částky, které se vztahují k případům řešeným před soudem || – || 0 || – || 0 || 6

CELKEM || – || 0 || – || 0 || 6

Výše uvedené částky se týkají žalob o náhradu škody podaných proti ERF, dalších právních sporů a odhadovaných právních výloh. Veškeré podmíněné závazky a jiné závazky by byly v případě splatnosti financovány v budoucnu z rozpočtu ERF.

5.3      OSTATNÍ ZVEŘEJNĚNÍ

5.3.1 Rozpočtové závazky

v milionech EUR

|| 8. ERF || 9. ERF || 10. ERF || 31. 12. 2011 CELKEM || 31. 12. 2010 CELKEM

Zbývající rozpočtové závazky, dosud nesplacené || 157 || 1 643 || 3 794 || 5 594 || 5 991

Související částky zapsané na účet hospodářského výsledku. || (29) || (308) || (309) || (646) || (714)

CELKEM || 128 || 1 335 || 3 485 || 4 948 || 5 277

Nevypořádané rozpočtové závazky představují dosud nevyužité závazky, jež dosud nebyly zrušeny nebo v souvislosti s nimiž dosud neproběhla platba. Jsou přirozeným důsledkem existence víceletých programů. K 31. prosinci 2011 činily nevypořádané rozpočtové závazky celkem 5 594 milionů EUR. Částka vykázaná jako budoucí závazek k financování odpovídá rozdílu mezi těmito nevypořádanými rozpočtovými závazky a souvisejícími částkami, které byly jako náklady vykázány ve výsledovce za rok 2011, tj. částce ve výši 4 948 milionů EUR.

6.         ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

Následující údaje o řízení finančních rizik Evropského rozvojového fondu se týkají pokladních operací, které za účelem plnění prostředků Evropského rozvojového fondu provádí jeho jménem Evropská komise.

6.1      POSTUPY V OBLASTI ŘÍZENÍ RIZIK A ZAJIŠŤOVÁNÍ (HEDGING)

Pravidla a zásady pro řízení pokladních operací ERF jsou stanoveny nařízením Rady č. 215/2008 o finančním nařízení pro 10. Evropský rozvojový fond a ve vnitřní dohodě.

Vzhledem k výše uvedenému nařízení platí následující hlavní zásady:

– Příspěvky do ERF převádějí členské státy na zvláštní účet otevřený u centrální banky daného členského státu nebo u finanční instituce určené členským státem. Částka těchto příspěvků se na těchto účtech ponechá, dokud není třeba provést platby z ERF.

– Příspěvky do ERF hradí členské státy v eurech, přičemž platby z ERF jsou denominovány v eurech a v jiných měnách, včetně méně známých.

– Bankovní účty otevřené Komisí jménem ERF nesmí být přečerpány.

Podle článku 44 nařízení Rady č. 215/2008 Komise kromě zvláštních účtů zakládá jménem ERF další bankovní účty u finančních institucí (centrálních a komerčních bank) za účelem provádění plateb a ukládání jiných příjmů, než jsou příspěvky do členských států do rozpočtu (viz 6.4 níže).

Všechny komerční banky, u nichž se pro ERF zakládají jiné účty než výše uvedené „zvláštní účty“ EDF, jsou vybírány Komisí prostřednictvím nabídkových řízení.

Pokladní a platební operace jsou vysoce automatizovány a jsou závislé na moderních informačních systémech. V zájmu bezpečnosti systémů a oddělení povinností, jež vyžadují finanční nařízení, interní kontrolní standardy Komise a zásady auditu, se používají zvláštní postupy.

Správa pokladních a platebních operací se řídí souborem písemně stanovených zásad a postupů, jejichž cílem je omezit provozní a finanční riziko a zajistit odpovídající úroveň kontroly. Tyto zásady platí pro různé provozní oblasti a jejich dodržování je pravidelně kontrolováno.

6.2      TRŽNÍ RIZIKA

6.2.1   Měnové riziko

Všechny příspěvky jsou vedeny v eurech a jiné měny se nakupují pouze tehdy, jsou-li nezbytné k provedení plateb. Pokladní operace ERF díky tomu nejsou vystaveny měnovému riziku.

6.2.2   Úrokové riziko

Vzhledem k tomu, že ERF si nepůjčuje žádné peníze, není vystaven úrokovému riziku.

Získává však úroky ze zůstatků na svých různých bankovních účtech. Komise proto jménem ERF zavedla opatření zajišťující, aby pravidelně připisovaný úrok odpovídal tržním úrokovým sazbám a jejich případnému kolísání.

Zůstatky do druhého dne na účtech komerčních bank jsou zhodnocovány každodenně. Zhodnocování zůstatků na takových účtech se provádí na základě proměnlivých tržních sazeb, na něž se uplatňuje smluvní marže (kladná či záporná). U většiny účtů se úrok počítá sazbou EONIA (Euro Over Night Index Average) a upravuje se tak, aby odrážel výkyvy této sazby. U některých jiných účtů se úroky vypočítávají mezní sazbou ECB (tu používá ECB pro refinanční operace). ERF proto nepodstupuje žádné riziko, že by zůstatky na jeho účtech byly zhodnocovány sazbami nižšími, než jsou sazby tržní.

6.3      ÚVĚROVÉ RIZIKO (RIZIKO PROTISTRANY)

Většina pokladních zdrojů ERF je v souladu s nařízením Rady č. 215/2008 vedena na zvláštních účtech otevřených členskými státy za účelem plateb jejich příspěvků. Většina těchto účtů je vedena u pokladen nebo národních centrálních bank členských států. Tyto instituce nesou pro ERF nejnižší riziko protistrany (riziku jsou vystaveny jeho členské státy).

Pokud jde o pokladní zdroje ERF, jež jsou vedeny u komerčních bank za účelem provádění plateb, tyto účty se doplňují až v době, kdy je to potřeba. Jejich doplňování je automaticky řízeno pokladním systémem Komise pro správu hotovosti. Na každém účtu je vedena minimální hotovost, jež je přiměřená průměrné denní výši plateb z tohoto účtu. V důsledku toho jsou částky vedené na těchto účtech do druhého dne stále udržovány na nízké úrovni, takže ERF je vystaven omezenému riziku.

Navíc jsou uplatňovány zvláštní zásady pro výběr komerčních bank, aby bylo riziko protistrany, jemuž je ERF vystaven, dále minimalizováno.

Všechny komerční banky jsou vybírány ve výběrových řízeních. Pro účast v nich je požadován minimální krátkodobý úvěrový rating agentury Moody P-1 nebo ekvivalentní (S&P A-1 nebo Fitch F1). Za zvláštních, řádně odůvodněných okolností může být vyžadován rating nižší.

6.4      RIZIKO LIKVIDITY

Rozpočtové zásady platné pro ERF zajišťují, aby celkové hotovostní zdroje pro dané rozpočtové období vždy dosahovaly výše dostačující k provedení všech příslušných plateb. Celkové příspěvky členských států se tedy rovnají celkové výši prostředků na závazky v příslušném rozpočtovém období.

Příspěvky členských států do ERF se nicméně platí ve třech ročních splátkách, přičemž platby vykazují určitou sezónnost.

Aby bylo zaručeno, že pokladní zdroje budou vždy dostačovat k pokrytí plateb, které mají být během každého měsíce provedeny, pokladna v Komisi a příslušná oddělení vydávající prostředky se navzájem informují o stavu pokladny. Cílem tohoto postupu je zabezpečit, aby platby provedené v jakémkoli období nepřevýšily dostupné pokladní zdroje.

Kromě výše uvedeného se při denních pokladních operacích ERF používají automatizované nástroje pro správu hotovosti, které zajišťují, aby na všech bankovních účtech ERF byla každý den dostupná dostatečná likvidita.

7.         ZVEŘEJNĚNÍ ÚDAJŮ O SPŘÍZENÝCH STRANÁCH

Nebyly zjištěny žádné transakce týkající se této položky, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění.

8.         UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

Ke dni předání účetní závěrky se účetní ERF nedozvěděl o významných záležitostech, které by vyžadovaly samostatné zveřejnění v tomto oddíle, ani mu takové záležitosti nebyly nahlášeny. Roční účetní závěrka a příloha k ní byly sestaveny za pomoci nejaktuálnějších dostupných údajů, jež jsou součástí výše uvedených informací.

9.         SESOUHLASENÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU A VÝSLEDKU ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ

Hospodářský výsledek za rok byl vypočten podle zásad akruálního účetnictví. Výsledek rozpočtového hospodaření je však v souladu s finančním nařízením založen na pravidlech hotovostního účetnictví. Jelikož oba výsledky vycházejí ze stejných podkladových transakcí, je zajištění jejich srovnatelnosti užitečným kontrolním nástrojem. Níže uvedená tabulka přináší toto porovnání a zdůrazňuje hlavní srovnávané částky rozdělené mezi položky příjmů a výdajů.     

|| || v milionech EUR

|| 2011 || 2010

|| ||

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK ZA ROK || (2 700) || (2 765)

|| ||

PŘÍJMY || ||

Nároky, které nemají vliv na rozpočtové hospodaření || (52) || (33)

Nároky zjištěné v běžném roce, avšak zatím nevybrané || (3) || (4)

Nároky zjištěné v předchozích letech a vybrané v běžném roce || 10 || 10

Čistý vliv předběžného financování || 46 || 53

Čisté příjmy příštích období || (13) || (173)

|| ||

VÝDAJE || ||

Zatím neuhrazené výdaje v běžném roce || 98 || 178

Výdaje minulých let uhrazené v běžném roce || (249) || (155)

Zrušení plateb || 17 || 39

Čistý vliv předběžného financování || (346) || (353)

Čisté výdaje příštích období || 317 || (31)

|| ||

VÝSLEDEK ROZPOČTOVÉHO HOSPODAŘENÍ ZA ROK || (2 874) || (3 233)

9.1 Sesouhlasení položek – příjmy

Rozpočtové příjmy za rozpočtový rok odpovídají příjmům vybraným na základě zjištěných nároků v průběhu roku a částkám vybraným na základě pohledávek z minulých let.

Nároky, které nemají vliv na rozpočtové hospodaření, jsou zaznamenávány do výsledovky, ale z hlediska rozpočtu na ně nelze pohlížet jako na příjmy, jelikož přijatá částka se převádí do rezerv a bez rozhodnutí Rady ji nelze znovu použít pro závazky.

Pro účely sesouhlasení je třeba odečíst od hospodářského výsledku nároky zjištěné v běžném roce, avšak zatím nevybrané, jelikož ty nejsou součástí rozpočtových příjmů. Naopak nároky zjištěné v předchozích letech a vybrané v běžném roce musí být pro účely sesouhlasení k hospodářskému výsledku přičteny.

Čistý vliv předběžného financování se získá po zúčtování zpětně získaných částek předběžného financování. Jedná se o přijatou hotovost, která nemá žádný dopad na hospodářský výsledek.

Čisté příjmy příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely uzávěrky ke konci roku. V úvahu se bere pouze čistý vliv časového rozlišení, tj. příjmy příštích období za běžný rok, mínus odúčtování příjmů příštích období za předchozí rok.

9.2 Sesouhlasení položek – výdaje

Zatím neuhrazené výdaje v běžném roce budou připočítány pro účely sesouhlasení, protože jsou zahrnuty do hospodářského výsledku, nejsou však součástí rozpočtových výdajů. Naopak výdaje minulých let uhrazené v běžném roce musí být pro účely sesouhlasení od hospodářského výsledku odečteny, jelikož jsou součástí rozpočtových výdajů v běžném roce, avšak buď nemají vliv na hospodářský výsledek nebo v případě oprav snižují náklady.

Hotovost přijatá ze zrušených plateb nemá na hospodářský výsledek žádný vliv, má však dopad na výsledek rozpočtového hospodaření.

Čistý vliv předběžného financování je kombinací nových částek předběžného financování uhrazených v běžném roce (vykázaných jako rozpočtový výdaj v daném roce) a zúčtování předběžného financování, jež bylo vyplaceno v běžném roce nebo v předchozích letech po schválení způsobilých nákladů. Druhý případ představuje akruální výdaj, který není zachycován na rozpočtových účtech, neboť platba původního předběžného financování již byla zaúčtována jako rozpočtový výdaj v okamžiku jejího provedení.

Čisté výdaje příštích období tvoří především časové rozlišení provedené pro účely uzávěrky ke konci roku, tj. způsobilé výdaje, které vznikly příjemcům prostředků ERF, avšak nebyly dosud nahlášeny ERF. V úvahu se bere pouze čistý vliv časového rozlišení, tj. výdaje příštích období za běžný rok, snížené o odúčtované výdaje příštích období za předchozí rok.

2. ZPRÁVA O FINANČNÍM PLNĚNÍ

ÚVODNÍ VYSVĚTLIVKA

Předchozí ERF

· - Rozhodnutí Rady AKT-ES č. 1/2000 ze dne 27. července 2000 o přechodných opatřeních stanoví, že se část nepřidělených zdrojů z předchozích ERF použije v souladu s příslušnými ustanoveními dohody z Cotonou přednostně v rámci přechodných opatření.

· Rozhodnutí Komise č. 410/2001 ze dne 16. března 2001, jehož cílem je stanovit příděly na orientační programy pro státy AKT na základě dohody o partnerství AKT-ES, stanoví, že nepřidělené zdroje z předchozích ERF budou využity k provádění programů v souladu s pravidly a postupy příslušných ERF v maximální výši 1,2 miliardy EUR. To platí do té doby, než vstoupí v platnost finanční protokol k 9. ERF.

· Rozhodnutím Komise č. 1033/2001 ze dne 15. června 2001 byly stanoveny příděly na regionální programy a spolupráci mezi státy AKT v rámci finančního protokolu k dohodě o partnerství AKT-ES.

· Na základě rozhodnutí Komise č. 1252/2002 ze dne 11. července 2002 byla na jedné straně zvýšena částka určená na spolupráci mezi státy AKT o 60 milionů EUR, které pocházejí z obecných rezerv 6. a 7. ERF, a na straně druhé bylo naplánováno využití těchto dodatečných prostředků v období před vstupem v platnost finančního protokolu k 9. ERF, a to v souladu s pravidly a postupy platnými pro původní ERF.

· Dále byla rozhodnutím Rady ministrů AKT-ES č. 3/2002 ze dne 23. prosince 2002 odebrána částka 25 milionů EUR z nepřidělených zdrojů 8. ERF (obecná rezerva), která byla následně přidělena na regionální spolupráci na základě dohody o partnerství AKT-ES.

· Vzhledem k tomu, že 6. ERF byl uzavřen v roce 2006 a 7. ERF v roce 2008, roční účetní závěrky již neobsahují tabulky týkající se těchto ERF. Naopak realizace převedených zůstatků je obsažena v 9. ERF.

· Podobně jako v předchozích letech se v zájmu transparentnosti při předkládání závěrek za rok 2009 v níže uvedených tabulkách rozlišuje u 8. ERF část využitá na základě programování stanoveného v úmluvách z Lomé a část využitá na základě programování stanoveného v dohodě z Cotonou. Druhá uvedená část se při sestavování a předkládání závěrek zpracovala na základě čl. 3 odst. 2 přílohy IV dohody o partnerství AKT-ES podle zemí. Tento článek vytváří pro státy AKT finanční balíček A, který má být využit k makroekonomické podpoře a k podpoře programů a projektů, a dále balíček B, určený ke krytí nepředvídaných potřeb, jako jsou pomoc při mimořádných událostech, iniciativy související s úlevami při splácení dluhu a podpora zaměřená na zmírnění nepříznivých následků nestability příjmů z vývozu[14]. Pokud jde o regiony, postupovalo se na základě regionálního programování, jak je uvedeno v kapitole 2 dohody o partnerství AKT-ES (regionální orientační programy a spolupráce mezi státy AKT).

· Podle bodu 4 přílohy Ib (víceletý finanční rámec pro období 2008–2013) dohody o partnerství AKT-ES byly zbývající zůstatky a částky, u nichž byly zrušeny závazky v rámci těchto fondů v období od 31. prosince 2007 do vstupu 10. ERF v platnost, převedeny do 9. ERF, aby se zajistilo, že správa EU bude moci fungovat, a aby se uhradily náklady na probíhající projekty až do doby, než 10. ERF vstoupí v platnost.

· Rozhodnutí Rady 2010/406/EU stanovilo, že ve prospěch Súdánu bude použito 150 milionů EUR, které představují prostředky uvolněné z projektů v rámci 9. ERF a předchozích ERF, za účelem řešení potřeb nejohroženějších skupin obyvatelstva. Tato částka byla uvolněna v průběhu roku 2011.

· Rozhodnutí Rady 2011/315/EU stanovilo, že ve prospěch Jižního Súdánu bude použito 200 milionů EUR, které představují prostředky uvolněné z projektů v rámci 9. ERF a předchozích ERF, za účelem podpory provádění tříletého rozvojového plánu pro Jižní Súdán. Tato částka doposud nebyla pro programování uvolněna.

10. ERF

Dohoda o partnerství AKT-ES, kterou členské státy Evropského společenství a africké, karibské a tichomořské státy (AKT) podepsaly dne 23. června 2000 v Cotonou, vstoupila v platnost dne 1. dubna 2003. Dohoda z Cotonou byla pozměněna ve dnech 25. června 2005 a 23. června 2010.

Rozhodnutí o přidružení zámořských zemí a území (ZZÚ) k Evropskému společenství (2001/822/ES), přijaté dne 27. listopadu 2001 Radou Evropské unie, vstoupilo v platnost dne 2. prosince 2001. Toto rozhodnutí bylo pozměněno dne 19. března 2007 (rozhodnutí 2007/249/ES).

Vnitřní dohoda o financování pomoci Společenství v rámci víceletého finančního rámce pro období 2008–2013 v souladu s revidovanou dohodou z Cotonou, přijatá zástupci vlád členských států Evropského společenství dne 17. července 2006, vstoupila v platnost dne 1. července 2008.

Podle dohody z Cotonou je druhé období (2008-2013) poskytování pomoci EU státům AKT a ZZÚ financováno z 10. ERF ve výši 22 682 milionů EUR, z čehož je:

– 21 966 milionů EUR uvolněno ve prospěch států AKT v souladu s víceletým finančním rámcem uvedeným v příloze Ib revidované dohody z Cotonou (z toho 20 466 milionů EUR spravuje Evropská komise),

– 286 milionů EUR uvolněno ve prospěch ZZÚ v souladu s přílohou IIAa revidovaného rozhodnutí Rady o přidružení zámořských zemí a území k Evropskému společenství (z toho Evropská komise spravuje 256 milionů EUR),

– 430 milionů určených pro Komisi, aby financovala náklady vyplývající z plánování a provádění zdrojů 10. ERF v souladu s článkem 6 vnitřní dohody.

Ke dni vstupu 10. ERF v platnost byly tyto částky doplněny o nevyčerpané zůstatky a jsou stále doplňovány o prostředky uvolněné po zrušení závazků vyplývající ze systému, který zaručuje stabilizaci příjmů z vývozu zemědělských surovin (STABEX) v rámci fondů, které předcházely 9. ERF. Tyto zůstatky a uvolněné prostředky by měly být využívány a spravovány v souladu s revidovanou dohodou z Cotonou a vnitřní dohodou.

Z výše uvedených přidělených prostředků 10. ERF spravuje Evropská komise částku 21 152 milionů EUR, a to následovně:

– 15 300 milionů EUR pro národní orientační programy, z čehož:

· pro balíčky A spravuje 13 500 milionů EUR, z nichž byly využity přidělené prostředky ve výši 12 467 milionů EUR a z této částky bylo převedeno 33 milionů EUR na regionální příděly (multiregion-PALOP). finanční balíček A byl navíc navýšen o 57 milionů EUR, které představovaly prostředky ze zrušených závazků Stabex;

· 1 800 milionů EUR pro balíčky B, z čehož 601 milionů EUR tvoří počáteční přidělené prostředky a 1 199 milionů EUR rezervu na pokrytí nepředvídaných potřeb (pro financování různých nástrojů jako roční nástroj FLEX, nástroj FLEX ad-hoc pro zranitelné země a reakce na krizi způsobenou cenami potravin). Z této celkové částky již bylo využito 1 624 milionů EUR.

– 1 783 milionů EUR pro regionální orientační programy, společně s převodem 33 milionů EUR, z čehož vyplývá částka přidělených využitých prostředků ve výši 1 816 milionů EUR;

– 2 700 milionů EUR na příděly v rámci AKT, z čehož bylo využito 2 664 milionů EUR;

– 683 milionů EUR jako rezerva na další přidělení prostředků národním a regionálním orientačním programům po přezkumu v polovině a na konci období;

– 430 milionů EUR na náklady na provádění, všechny byly využity;

– Pro ZZÚ byly přiděleny prostředky ve výši 256 milionů EUR:

· prostředky balíčku A ve výši 195 milionů EUR, z nichž bylo využito 66 milionů EUR,

· prostředky balíčku B ve výši 15 milionů EUR, z nichž bylo využito 7 milionů EUR,

· prostředky na regionální příděly ve výši 40 milionů EUR, z nichž byly všechny využity,

· prostředky na studie/technickou pomoc ve výši 6 milionů EUR, z nichž byly všechny využity.

– Nečerpatelná výkonnostní rezerva v 10. ERF

Jelikož 10. ERF začal platit 1. července 2008, zbylé zůstatky a částky ze zrušených závazků v projektech 9. ERF a předchozích ERF byly převedeny do výkonnostní rezervy 10. ERF s výjimkou fondů Stabex a správního balíčku 9. ERF. Tato rezerva může být použita, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 1 odst. 4 vnitřní dohody použitelné pro 10. ERF.

Podrobné údaje o této rezervě k 31. 12. 2011 jsou v následující tabulce (mil. EUR):

Prostředky převedené do nečerpatelné rezervy 10. ERF celkem: || 438

            minus prostředky, které již Rada přidělila Súdánu dle rozhodnutí Rady 2010/406/EU ze dne 12. 7. 2010 || –150

Celková disponibilní částka v rezervě (AKT+ZZÚ): || 288

Vysvětlivka: Tato rezerva má být v souvislosti s rozhodnutím Rady 2011/315/EU ze dne 23. května 2011 snížena o 200 milionů EUR, které budou přiděleny Jižnímu Súdánu a budou převedeny do 9. ERF.

– Rezerva Stabex v 10. ERF

Po uzavření účtů Stabex se nevyužité prostředky a prostředky ze zrušených závazků převádějí do rezervy 10. ERF Stabex balíčku A (čl. 1 odst. 4 interní dohody o 10. ERF) a poté do národních orientačních programů dotčených zemí.

– Spolufinancování v 10. ERF

V rámci 10. ERF byly podepsány dohody o převodu částek spolufinancování z členských států v hodnotě 89 milionů EUR a byly využity prostředky na závazky v celkové výši 79 milionů EUR; zatímco prostředky na platby byly využity pouze pro přijaté částky v celkové výši 73 milionů EUR.

Následující tabulka uvádí stav prostředků na spolufinancování k 31. 12. 2011 (v mil. EUR):

|| Prostředky na závazky || Prostředky na platby

Spolufinancování – balíček A || 69 || 61

Spolufinancování – uvnitř AKT || 12 || 12

Spolufinancování – správní výdaje || 2 || 2

|| 83 || 75

Následující tabulky uvádějí čisté číselné údaje týkající se částek, o nichž bylo rozhodnuto, na něž byla uzavřena smlouva a byly zaplaceny.

V příloze jsou uvedeny tabulky, kde je prezentován stav podle zemí a nástrojů.

2.1         PŘIDĚLENÉ PROSTŘEDKY

2.2 CONSOLIDATED ACCOUNTS

2.3.       DALŠÍ ÚDAJE O SPRÁVĚ PROSTŘEDKŮ

Spolufinancování ze strany Itálie (1985)

V roce 1985 podepsala Evropská komise s italskou vládou dohodu o spolufinancování rozvojových projektů řízených Komisí.

Uvedená dohoda byla následně prodlužována na základě výměn dopisů mezi italskou vládou a komisařem pro rozvoj až do 31. prosince 2004.

Komise poté písemným postupem E/1588/2004 přijala rozhodnutí ohledně provádění rámcové dohody o spolufinancování. Rozhodnutí mělo stanovit rozpočtový a právní rámec závazků přijatých v rámci dané dohody. V tomto smyslu se rozhodnutím Komise stanoví, že uvedené spolufinancování provádí Komise v souladu s pravidly stanovenými ve finančním nařízení pro ERF. Tytéž pověřené či dále pověřené schvalující osoby ERF jsou na základě uvedeného rozhodnutí způsobilé spravovat příspěvek Itálie do tohoto spolufinancování. Jsou rovněž způsobilé určit patřičný konečný termín pro jeho provedení v souladu s příslušnými pravidly.

V souladu s tím, co je stanoveno v čl. 4 odst. 4 dohody z července 1985 mezi Evropskou komisí a italskou vládou, ustanovením potvrzeným v čl. 3 odst. 3 rozhodnutí E/1588/2004, požádala italská vláda dopisem ze dne 15. prosince 2006 Komisi o vyplacení zůstatků účtů za uzavřené projekty. Celková částka těchto zůstatků dosahuje 4 708 867,66 EUR a byla proplacena italské vládě v březnu 2008.

Níže je prezentován stav italských prostředků, které spravuje Komise v projektech v zemích AKT k 31. 12. 2011.

Itálie od podpisu výše uvedené dohody celkově spolufinancovala ve státech AKT provádění 52 projektů, z čehož pouze jeden projekt „4. program na obnovu Somálska“ stále probíhá a je řízen delegací EU v Keni:

Číslo projektu || Země || Projekt || Zůstatek (EUR) || Zůstatek (EUR)

|| || || || 31/12/2010 || 31/12/2011

ITA COF || 37 || || Úroky ze spolufinancování || 317 230.20 || 320 646.67

ITA COF || 40 || || Správní náklady || 408 990.37 || 410 580.63

ITA COF || 50 || SOMÁLSKO || Obnova || 6 722 163.55 || 5 452 595.91

CELKEM || || || 7 429 706.86 || 6 183 823.21

ČÁST II – ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA ERF: FINANČNÍ VÝKAZY INVESTIČNÍHO NÁSTROJE

EVROPSKÁ INVESTIČNÍ BANKA || CA/454/12

|| 15. března 2012

|| Dokument 12/069

||

|| Ověřeno ze strany KPMG

SPRÁVNÍ RADA

Investiční Nástroj

Finanční výkazy

Stav ke dni 31. prosince 2011

|| ||

|| - Výkaz o finanční pozici - Výkaz o úplném výsledku - Výkaz změn zdrojů od přispěvatelů - Výkaz o peněžních tocích - Vysvětlivky k finančním výkazům - Zpráva nezávislého auditora ||

ORG.: E ||

3.           FINANČNÍ VÝKAZY INVESTIČNÍHO NÁSTROJE

3.1         VÝKAZ O ÚPLNÉM VÝSLEDKU ZA ROK UKONČENÝ K 31. PROSINCI 2011

(v tis. EUR)

|| || Od 1. ledna 2011 || Od 1. ledna 2010

|| Vysvětlivky || do 31. prosince 2011 || do 31. prosince 2010

|| || ||

Úroky a podobné výnosy || 16 || 59 561 || 54 601

Úroky a podobné náklady || 16 || –940 || –2 591

|| || ||

Čistý úrok a podobné výnosy || || 58 621 || 52 010

|| || ||

Výnosy z poplatků a provizí || 17 || 2 149 || 11 775

Náklady na poplatky a provize || 17 || –144 || –372

|| || ||

Čisté výnosy z poplatků a provizí || || 2 005 || 11 403

|| || ||

Čistý výsledek finančních operací || 18 || 18 070 || –15 823

|| || ||

Změna snížení hodnoty úvěrů a pohledávek po odúčtování || 7 || 27 452 || 25 428

Snížení hodnoty realizovatelných finančních aktiv || 8 || –6 888 || –3 714

|| || ||

Obecné správní náklady || 19 || –38 006 || –34 086

|| || ||

|| || ||

Zisk za rok || || 61 254 || 35 218

|| || ||

Úplný výsledek celkem: || || ||

Realizovatelná finanční aktiva – Fond z přecenění na reálnou hodnotu || || ||

1. Čistá změna reálné hodnoty realizovatelných finančních aktiv || || 20 574 || 2 962

2. Čistá částka vykázaná u zisku či ztráty || || –3 394 || 1 898

Realizovatelná finanční aktiva || || 17 180 || 4 860

|| || ||

Celkový ostatní úplný výsledek || || 17 180 || 4 860

|| || ||

Celkový úplný výsledek za rok || || 78 434 || 40 078

3.2         VÝKAZ O FINANČNÍ POZICI K 31. PROSINCI 2011

(v tis. EUR)

|| Vysvětlivky || 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010 || 31. 12. 2009

|| || || ||

AKTIVA || || || ||

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty || 5 || 452 279 || 411 587 || 330 057

Derivátové finanční nástroje || 6 || 434 || 1 376 || 12 870

Úvěry a jiné pohledávky || 7 || 1 033 160 || 844 428 || 693 441

Realizovatelná finanční aktiva || 8 || 251 660 || 194 828 || 164 606

Pohledávky za přispěvateli || 9/14 || 87 310 || 100 000 || 87 310

Jiná aktiva || 10 || 416 || 3 172 || 925

|| || || ||

Aktiva celkem ||   || 1 825 259 || 1 555 391 || 1 289 209

|| || || ||

|| || || ||

PASIVA A ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ || || || ||

|| || || ||

PASIVA || || || ||

Derivátové finanční nástroje || 6 || 12 702 || 6 110 || 5 522

Výnosy příštích období || 11 || 33 003 || 29 579 || 24 317

Částky dlužné třetím stranám || 12 || 329 660 || 298 415 || 213 850

Ostatní pasiva || 13 || 1 113 ||  940 || 1 560

|| || || ||

Pasiva celkem || || 376 478 || 335 044 || 245 249

|| || || ||

ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ || || || ||

Vyžádané příspěvky členských států || 14 || 1 281 309 || 1 131 309 || 995 000

Fond z přecenění na reálnou hodnotu || || 41 750 || 24 570 || 19 710

Nerozdělený zisk || || 125 722 || 64 468 || 29 250

|| || || ||

Zdroje od přispěvatelů celkem || || 1 448 781 || 1 220 347 || 1 043 960

|| || || ||

Pasiva a zdroje od přispěvatelů celkem || || 1 825 259 || 1 555 391 || 1 289 209

3.3         VÝKAZ ZMĚN ZDROJŮ OD PŘISPĚVATELŮ

(v tis. EUR)

|| Vyžádané příspěvky || Fond z přecenění na reálnou hodnotu || Nerozdělený zisk || Celkem

K 1. lednu 2011 || 1 131 309 || 24 570 || 64 468 || 1 220 347

|| || || ||

Příspěvky členských států vyžádané v průběhu roku || 150 000 || – || – || 150 000

|| || || ||

Zisk za rok 2011 || – || – || 61 254 || 61 254

|| || || ||

Celkový ostatní úplný výsledek za rok || – || 17 180 || – || 17 180

|| || || ||

Změny ve zdrojích od přispěvatelů || 150 000 || 17 180 || 61 254 || 228 434

|| || || ||

K 31. prosinci 2011 || 1 281 309 || 41 750 || 125 722 || 1 448 781

|| || || ||

|| Vyžádané příspěvky || Fond z přecenění na reálnou hodnotu || Nerozdělený zisk || Celkem

K 1. lednu 2010 || 995 000 || 19 710 || 29 250 || 1 043 960

|| || || ||

Příspěvky členských států vyžádané v průběhu roku || 130 000 || – || – || 130 000

Nevyužité dotace úroků || 6 309 || – || – || 6 309

Zisk za rok 2010 || – || – || 35 218 || 35 218

|| || || ||

Celkový ostatní úplný výsledek za rok || – || 4 860 || – || 4 860

|| || || ||

Změny ve zdrojích od přispěvatelů || 136 309 || 4 860 || 35 218 || 176 387

|| || || ||

K 31. prosinci 2010 || 1 131 309 ||  24 570 || 64 468 || 1 220 347

|| || || ||

|| || || ||

3.4         VÝKAZ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH ZA ROK UKONČENÝ K 31. PROSINCI 2011

|| Od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 || Od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2010

PROVOZNÍ ČINNOSTI || ||

Zisk za účetní období || 61 254 || 35 218

Úpravy || ||

Snížení hodnoty realizovatelných finančních aktiv || 3 172 || 3 714

Čistá změna znehodnocení úvěrů a pohledávek || –27 452 || –25 428

Kapitalizovaný úrok z úvěrů a pohledávek || –10 512 || –13 239

Změny naběhlého úroku a zůstatkové hodnoty v souvislosti s úvěry a pohledávkami || –2 801 || –466

Zvýšení příjmů příštích období || 3 424 || 5 262

Dopad změn směnných kurzů na úvěry || –15 337 || –24 626

Dopad změn směnných kurzů na realizovatelná finanční aktiva || 34 || –538

Zisk z provozní činnosti před změnami v provozních aktivech a pasivech || 11 782 || –20 103

|| ||

Vyplacené úvěry || –237 040 || –206 952

Splátky úvěrů || 104 410 || 119 724

Změny reálné hodnoty derivátů || 7 534 || 12 082

Zvýšení realizovatelných finančních aktiv || –67 829 || –50 952

Prodej realizovatelných finančních aktiv || 24 971 || 22 414

Snížení/zvýšení hodnoty ostatních aktiv || 2 756 || –2 247

Zvýšení / snížení ostatních pasiv || 173 || –620

Zvýšení / snížení ostatních částek splatných EIB || 4 144 || –2 324

|| ||

Čisté peněžní toky z provozních činností || –149 099 || –128 978

|| ||

FINANČNÍ ČINNOSTI || ||

Došlé příspěvky členských států || 136 345 || 187 310

Částky došlé od členských států ohledně úrokových dotací || 76 345 || 40 000

Částky vyplacené jménem členských států ohledně úrokových dotací || –22 899 || –16 802

|| ||

Čisté peněžní toky z finančních činností || 189 791 || 210 508

|| ||

Čisté zvýšení peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů || 40 692 || 81 530

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na začátku účetního období || 411 587 || 330 057

|| ||

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na konci účetního období || 452 279 || 411 587

3.5         VYSVĚTLIVKY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

1 Obecné informace

Investiční nástroj (dále jen „nástroj“) byl zřízen v rámci dohody z Cotonou (dále jen „dohoda“) o spolupráci a rozvojové pomoci sjednané mezi africkými, karibskými a tichomořskými státy (dále jen „státy AKT“) a Evropskou unií a jejími členskými státy dne 23. června 2000 a přepracované dne 25. června 2005 a 23. června 2010.

Financování v rámci dohody je poskytováno z rozpočtů členských států EU a je rozdělováno v souladu s finančními protokoly stanovenými pro po sobě jdoucí pětiletá nebo šestiletá období. V rámci dohody a poté, co dne 1. července 2008 vstoupil v platnost druhý finanční protokol (zahrnuje období 2008-2013), nazývaný 10. Evropský rozvojový fond („ERF“), je Evropská investiční banka (dále jen „EIB“ nebo „banka“) pověřena správou:

- nástroje, revolvingového fondu ve výši 3 185,5 milionu EUR ke zvládání rizik, jehož účelem je posílit investice soukromého sektoru v zemích AKT; 48,5 milionu EUR z této částky bylo vyčleněno pro zámořské země a území (dále jen „státy ZZÚ“)

- grantů určených na financování dotací na úroky ve výši 400 milionů EUR pro státy AKT a 1,5 milionu pro státy ZZÚ. Až 10 % těchto dotací může být použito na financování technické pomoci související s projekty.

Na návrh řídícího výboru EIB správní rada EIB schválila tyto finanční výkazy dne 15. března 2012 povolila jejich postoupení Radě guvernérů ke schválení do 30. dubna 2012.

2 Podstatná účetní pravidla

2.1 Základ pro sestavování – Prohlášení o shodě

V roce 2011 používal investiční nástroj mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS), jak je schválila Evropská unie pro sestavování svých finančních výkazů. Při jejich přijetí se postupovalo v souladu s IFRS 1 „První přijetí IFRS“ a jako datum přechodu byl použit 1. leden 2011.

2.2 Významné účetní úsudky a odhady

Při sestavování finančních výkazů je nutné pracovat s účetními odhady. Je rovněž nutné, aby vedoucí pracovníci EIB používali při uplatňování účetních pravidel investičního nástroje vlastní úsudek. Oblasti s vysokým stupněm vlastního uvážení, vysoce složité oblasti nebo oblasti, u nichž mají pro účetní výkazy značný význam předpoklady a odhady, se zveřejňují níže.

Úsudky a odhady se používají zejména v následujících oblastech:

§ Reálná hodnota finančních nástrojů

Pokud nelze reálné hodnoty finančních aktiv a závazků zapisovaných do výkazu o finanční pozici odvodit z aktivních trhů, určí se pomocí různých metod oceňování, včetně matematických modelů. Tyto modely pracují pokud možno s údaji z pozorovatelných trhů, není-li to však možné, je pro stanovení reálné hodnoty nutná určitá míra úsudku. Při tomto úsudku se přihlíží k likviditě a ke vstupním údajům modelů, jimiž jsou např. u derivátů se splatností delší než tři měsíce korelace a volatilita.

§ Ztráty ze snížení hodnoty úvěrů a pohledávek

Investiční nástroj ke každému výkazovému dni kontroluje své problémové úvěry a pohledávky a hodnotí, zda do výkazu o úplném výsledku zapíše opravnou položku pro snížení jejich hodnoty. Vedení EIB musí při stanovování úrovně takové opravné položky využít svůj úsudek zejména pro odhad objemu a doby budoucích peněžních toků. Odhady vycházejí z předpokladů týkajících se řady faktorů, skutečné výsledky proto mohou být odlišné a může být nutné opravnou položku později změnit. Kromě zvláštní opravné položky u jednotlivých významných úvěrů a pohledávek nástroj může rovněž zaúčtovat společnou opravnou položku pro snížení hodnoty kvůli rizikům, která sice nebyla zvláště označena za rizika vyžadující opravnou položku, ale u nichž se oproti době poskytnutí úvěru nebo zálohy zvýšila možnost neplnění.

V zásadě se úvěr považuje za úvěr se sníženou hodnotou, pokud je platba úroku a jistiny po splatnosti 90 dní a více a zároveň se vedení EIB domnívá, že existuje objektivní ukazatel znehodnocení.

§ Ocenění nekótovaných realizovatelných kapitálových investic

Ocenění nekótovaných realizovatelných kapitálových investic se obvykle zakládá na jednom z následujících faktorů:

- transakce z poslední doby na nezávislém trhu;

- současná reálná hodnota jiného, ale v podstatě stejného nástroje;

- očekávané peněžní toky snížené podle běžných sazeb platných pro položky s podobnými podmínkami a typy rizika nebo

- jiné modely oceňování.

Při stanovení peněžních toků a faktorů snižování hodnoty nekótovaných realizovatelných kapitálových investic nabízených k prodeji se ve velké míře používají odhady. Nástroj pravidelně nastavuje hodnoty metod oceňování a ověřuje jejich platnost, přičemž používá buď údaje o cenách zjistitelných běžných tržních transakcí se stejným nástrojem nebo jiné dostupné tržní údaje.

§ Snížení hodnoty realizovatelných finančních aktiv

Nástroj rozhodne, že realizovatelné kapitálové investice ztratily hodnotu, pokud dojde k významnému nebo dlouhodobějšímu poklesu jejich reálné hodnoty pod výši pořizovacích nákladů nebo pokud existují jiné objektivní důkazy poklesu jejich hodnoty. Pro určení, zda lze pokles považovat za „významný“ nebo „dlouhodobý“, je nutno použít úsudku. Obecně nástroj považuje pokles za „významný“, pokud dosahuje 30 % a více, a za „dlouhodobý“, trvá-li déle než 12 měsíců. Nástroj dále hodnotí další faktory jako běžnou volatilitu ceny akcie u kótovaného vlastního kapitálu a budoucí peněžní toky a diskontní faktory nekótovaného vlastního kapitálu.

2.3 Změna účetních pravidel

Pro sestavení finančních výkazů ke dni 31. prosince 2011 nástroj změnil účetní pravidla. Od účetních pravidel doporučených IFRS, jak je schválila Evropská unie, přešel k účetním pravidlům založených na IFRS schválených Evropskou unií. Vedení EIB se domnívá, že tato změna účetní metody přinese relevantnější informace o transakcích a finanční situaci investičního nástroje. Tato změna účetní metody nemá žádný vliv na výkaz nástroje o finanční pozici, výkaz o úplném výsledku, výkaz změn zdrojů od přispěvatelů či výkaz o peněžních tocích. Změny se týkají pouze Vysvětlivky k řízení rizik k finančním výkazům sestaveným v souladu s IFRS 7, jakož i údajů o reálné hodnotě finančních nástrojů posuzované v souladu s IFRS 7.

Pro roční účetní období po dni 1. ledna 2012 je platná celá řada nově použitelných standardů, změn standardů a výkladů; pro tyto předkládané finanční výkazy však ještě použity nebyly.

IFRS 9 Finanční nástroje

Tento standard je prvním krokem ve třífázovém postupu prováděném IASB, který má nahradit normu IAS 39 (Finanční nástroje) a nově definuje kategorie finančních aktiv a závazků a způsob jejich vyúčtování. Na standardu IFRS 9 se stále ještě pracuje a v konečném důsledku zcela nahradí IAS 39. Jako datum účinnosti přijetí poslední verze tohoto standardu je v současnosti stanoven 1. leden 2013 a navrhovaný den vstupu v platnost pak 1. leden 2015. Nástroj nehodlá schválit tento standard před tímto datem a dosud ani nebylo určeno, jak velký bude jeho dopad.

Následující dva použitelné standardy byly zveřejněny v roce 2011, přičemž vstoupí v platnost dnem 1. ledna 2013. Dosud nebylo určeno, jaký dopad bude mít přijetí těchto standardů na finanční výkazy nástroje.

IFRS 12 Zveřejnění podílů v jiných účetních jednotkách

Cílem tohoto standardu je předepsat zveřejnění informací, které uživatelům daných finančních výkazů umožní vyhodnotit povahu podílů v jiných účetních jednotkách, s nimi spojená rizika a vliv těchto podílů na finanční pozici, finanční výkonnost a peněžní toky.

IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou

Tento standard definuje reálnou hodnotu, stanoví rámec pro její ocenění a požaduje zveřejnění jejího ocenění.

2.4 Shrnutí podstatných účetních pravidel

2.4.1 Převod cizích měn

Finanční výkazy nástroje jsou vypracovány v eurech (EUR), což je rovněž funkční měna.

Transakce v cizích měnách se převádějí směnným kurzem platným v den uskutečnění transakce.

Peněžní aktiva a závazky denominované v jiných měnách než euru se převádějí na euro směnným kurzem platným v rozvahový den. Zisky nebo ztráty z takových transakcí se zapisují do výkazu o úplném výsledku.

Nepeněžní aktiva oceněné podle historických nákladů v cizí měně se převádějí směnným kurzem, který platil v den provedení původních transakcí. Nepeněžní položky oceněné reálnou hodnotou v cizí měně se převádějí směnným kurzem, který platil v den, kdy byly určena jejich reálná hodnota.

Kurzové rozdíly, které vznikly z vypořádání transakcí za směnné kurzy, které se lišily od kurzů platných v den provedení transakce, a nerealizované kurzové rozdíly u nevypořádaných peněžních aktiv a závazků v cizí měně se zapisují do výkazu o úplném výsledku.

Položky výkazu o úplném výsledku se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných na konci každého měsíce.

2.4.2 Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Nástroj vymezuje peníze a peněžní ekvivalenty jako běžné účty, krátkodobé vklady nebo obchodní cenné papíry s původní dobou splatnosti do tří měsíců včetně.

2.4.3 Finanční aktiva jiná než deriváty

Finanční aktiva se zaúčtují podle data vypořádání.

§ Úvěry

Úvěry, které nástroj poskytl, se zaúčtují jako aktiva nástroje v okamžiku poskytnutí peněz dlužníkům. Nejprve se zaznamenají v pořizovací ceně (čistá uhrazená částka), což je reálná hodnota peněz vynaložených na vznik úvěru, včetně veškerých transakčních nákladů, a poté se ocení v zůstatkové hodnotě, pomocí metody skutečného výnosu, od níž se odečtou veškeré rezervy na ztráty ze snížení hodnoty nebo nedobytnost.

§ Realizovatelná finanční aktiva

Realizovatelná finanční aktiva jsou taková aktiva, která jsou tak již určena nebo nemohou být klasifikována v reálné hodnotě v zisku nebo ztrátě, držená do splatnosti nebo úvěry a pohledávky. Zahrnují nástroje investování do vlastního kapitálu a investice do fondů rizikového kapitálu.

Po prvním ocenění se realizovatelná finanční aktiva následně vedou v reálné hodnotě. Pro ocenění reálné hodnoty kapitálových investic, kterou nelze odvodit z aktivních trhů, je třeba vzít v úvahu následující informace:

a. Fondy rizikového kapitálu

Reálná hodnota každého fondu rizikového kapitálu se zakládá na nejnovější dostupné čisté hodnotě aktiv oznámené fondem, pokud je výpočet této hodnoty v souladu s mezinárodními pokyny pro oceňování, které jsou uznány v souladu s IFRS (např. International Private Equity and Venture Capital Valuation Guidelines (IPEV), které vydává Evropská asociace rizikového kapitálu). Nástroj se však může rozhodnout, že čistou hodnotu aktiv oznámenou fondem upraví, pokud existují skutečnosti, které mohou ocenění ovlivnit.

b. Přímé kapitálové investice

Reálná hodnota investic se zakládá na posledním dostupném souboru finančních výkazů, u něhož se v případě potřeby použije stejný model jako při nabývání podílů.

Nerealizované zisky nebo ztráty z fondů rizikového kapitálu a přímých kapitálových investic se vykazují ve zdrojích od přispěvatelů, dokud takové investice nejsou prodány, vybrány nebo zlikvidovány nebo dokud není stanoveno, že ztratily hodnotu. Jestliže se zjistí, že realizovatelná investice ztratila část své hodnoty, zapíše se do výkazu o úplném výsledku kumulovaný nerealizovaný zisk nebo ztráta, které byly předtím vykázány ve vlastním kapitálu.

U nekótovaných investic se reálná hodnota stanoví pomocí uznávaných metod oceňování (např. diskontované nebo vícenásobné peněžní toky). Jestliže reálnou hodnotu těchto investic nelze spolehlivě ocenit, zaúčtují se v pořizovací ceně.

Podíly, které nástroj získává, jsou obvykle investice do soukromého kapitálu či fondů rizikového kapitálu. V této branži je obvyklá praxe, že takové investice jsou obecně investice, které společně upisuje několik investorů, z nichž není žádný schopen individuálně ovlivnit denní operace a investiční aktivitu takového fondu. Proto ani členství investora v dozorčím orgánu takového fondu v zásadě takového investora neopravňuje k tomu, aby mohl ovlivňovat denní operace fondu. Navíc jednotliví investoři, kteří investují do soukromého kapitálu či fondů rizikového kapitálu, neurčují pravidla fondu, jako jsou pravidla rozdělování dividend či jiného rozdělování. Taková rozhodnutí zpravidla přijímá vedení fondu na základě dohody akcionářů, která upravuje práva a povinnosti vedení fondu a všech akcionářů fondů. Dohoda také obvykle brání jednotlivým akcionářům v provádění dvoustranných významných transakcí v rámci fondu, brání ve výměně vedoucích pracovníků či v získání privilegovaného přístupu k zásadním technickým informacím. Nástroj investuje v souladu s výše uvedenou praxí v branži, což zajišťuje, že nástroj ani nekontroluje investice ani je významně neovlivňuje ve smyslu IAS 27 a IAS 28, a to včetně investic, ve kterých nástroj drží 20 % hlasovacích práv.

§ Záruky

V okamžiku jejich počátečního zaúčtování jsou finanční záruky vykazovány v reálné hodnotě, která odpovídá čisté současné hodnotě očekávaného přílivu prémií. Tento výpočet se provádí na začátku každé transakce a v rozvaze je vykazován jako „finanční záruky“ v „ostatních aktivech“ a „ostatních pasivech“.

Po prvotním zaúčtování jsou závazky nástroje oceněny podle:

- nejlepšího odhadu nákladů nutných k vypořádání veškerých finančních závazků vyplývajících ze záruky, což je odhad provedený na základě všech příslušných faktorů a informací, které jsou k dispozici ke dni výkazu o finanční pozici,

- původně zaúčtované hodnoty, od níž byly odečteny kumulované odpisy, Odpis původně zaúčtované hodnoty se provádí s použitím pojistně matematické metody.

Jakékoli zvýšení nebo snížení závazků souvisejících s finančními zárukami se do výkazu o úplném výsledku zanáší do položky „čistý příjem z poplatků a provizí“.

Aktiva nástroje zaručené takovou garancí se následně amortizují pojistně matematickou metodou a jsou testovány na znehodnocení.

Kromě toho, když je podepsána dohoda o záruce, vykáže se jako podmíněný závazek nástroje. V okamžiku, kdy je záruka aktivována, stává se pro nástroj závazkem.

2.4.4 Snížení hodnoty finančních aktiv

Ke každému rozvahovému dni nástroj posuzuje, zda existují objektivní důkazy o snížení hodnoty finančního aktiva. Finanční aktivum nebo skupina finančních aktiv se považuje za aktivum se sníženou hodnotou pouze tehdy, jestliže existuje objektivní důkaz o znehodnocení vyplývající z jedné nebo několika událostí, k nimž došlo po prvotním uznání aktiva („ztrátová událost“), a jestliže tato ztrátová událost má dopad na odhadované budoucí peněžní toky finančního aktiva nebo skupiny finančních aktiv, které lze spolehlivě odhadnout. Za důkaz o snížení hodnoty lze považovat zjištění, že dlužník nebo skupina dlužníků má vážné finanční obtíže, nesplácí úrok nebo jistinu, pravděpodobně vstoupí do konkurzu nebo u nich proběhne jiná finanční reorganizace, a pokud zjistitelné údaje ukazují měřitelné snížení odhadovaných budoucích peněžních toků, např. změny nedoplatků nebo ekonomických podmínek, které korelují s neplněním.

U úvěrů nesplacených na konci účetního období a zapsaných v zůstatkové hodnotě se provede snížení hodnoty, jestliže existují objektivní důkazy o riziku neuhrazení celé nebo části jejich výše podle původních smluvních podmínek nebo rovnocenné hodnoty. Jestliže existují objektivní důkazy, že došlo ke ztrátě ze snížení hodnoty, změří se výše této ztráty jako rozdíl mezi účetní hodnotou aktiva a současnou hodnotou očekávaných budoucích peněžních toků. Účetní hodnota aktiva se sníží pomocí opravné položky a ztráta se uzná ve výkazu o úplném výsledku. Úrokový výnos se nadále připočítává ke snížené účetní hodnotě na základě skutečné úrokové sazby aktiva. Úvěry spolu se související opravnou položkou se odepíší v okamžiku, kdy už nejsou žádné reálné vyhlídky jejich budoucího splacení. Pokud se v následujícím roce zvýší nebo sníží částka odhadované ztráty ze snížení hodnoty, protože po uznání snížení hodnoty došlo k další události, dříve uznaná ztráta ze snížení hodnoty se sníží nebo zvýší změnou opravné položky.

Nástroj posuzuje úvěrové riziko na základě jednotlivých operací a nezohledňuje celkové snížení hodnoty.

U realizovatelných finančních aktiv nástroj ke každému rozvahovému dni hodnotí, zda existují objektivní důkazy o snížení hodnoty investice. Objektivní důkaz by zahrnoval významný nebo dlouhodobý pokles reálné hodnoty investic pod pořizovací náklady. Jestliže existují důkazy o snížení hodnoty, kumulovaná ztráta (měřená jako rozdíl mezi pořizovacími náklady a současnou reálnou hodnotou minus ztráty ze snížení hodnoty, které byly u dané investice již uznány ve výkazu o úplném výsledku) se odepíše ve zdrojích od přispěvatelů a vykáže se ve výkazu o úplném výsledku. Ztráty ze snížení hodnoty realizovatelných finančních aktiv se neodúčtují prostřednictvím výkazu o úplném výsledku, zvýšení jejich reálné hodnoty po snížení hodnoty se vykazuje přímo ve zdrojích od přispěvatelů.

Evropská investiční banka v rámci svého řízení rizik hodnotí alespoň jednou za rok, zda u finančních aktiv došlo ke snížení hodnoty. Výsledné úpravy zahrnují vývoj diskontní sazby ve výkazu o úplném výsledku během doby životnosti aktiva a veškeré úpravy nutné pro přecenění původní ztráty hodnoty.

2.4.5 Derivátové finanční nástroje

Deriváty zahrnují křížové měnové swapy, křížové měnové úrokové swapy a měnové forvardy.

Při běžných činnostech se nástroj může stát smluvní stranou swapových dohod (aby zajistil určité úvěrové operace) nebo dohod týkajících se měnových forvardů (aby zajistil svou současnou pozici) denominovaných v jiných aktivně obchodovaných měnách než eurech s cílem vyrovnat případný zisk či ztrátu způsobené kolísáním směnného kurzu.

K 31. prosinci 2010 a k 31. prosinci 2011 nástroj neprováděl žádné zajišťující operace. Všechny deriváty se ve výsledovce oceňují reálnou hodnotou. Reálné hodnoty se odvozují především z modelů diskontovaných peněžních toků, modelů oceňování opcí a z kotací třetích stran.

Deriváty se zapisují v reálné hodnotě, a to jako aktiva, jestliže je jejich reálná hodnota kladná, a jako pasiva, jestliže je jejich reálná hodnota záporná. Změny reálné hodnoty derivátových finančních nástrojů jsou zahrnuty do „Čistého výsledku finančních operací“.

2.4.6 Příspěvky

Příspěvky členských států se ve výkazu o finanční pozici uvádějí jako pohledávky ode dne, kdy Rada přijala rozhodnutí, kterým se stanoví finanční příspěvek členských států do nástroje.

Příspěvky členských států splňují následující podmínky a následně jsou klasifikovány jako vlastní kapitál:

- jak je definováno v dohodě o příspěvcích, příspěvky opravňují členské státy k tomu, aby rozhodly o použití čistých aktiv nástroje v případě jeho likvidace,

- jsou vedeny ve třídě nástrojů, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů,

- všechny finanční nástroje ve třídě, která je podřízená všem ostatním třídám nástrojů, mají stejné znaky,

- nástroj nemá vlastnosti, které by vyžadovaly jeho klasifikaci jako pasiva a

- celkové očekávané peněžní toky přiřaditelné nástroji během celé doby jeho použitelnosti vycházejí do velké míry ze zisku nebo ztráty, změny ve vykázaných čistých aktivech nebo změny v reálné hodnotě vykázaných a nevykázaných čistých aktiv nástroje během celé doby jeho použitelnosti.

2.4.7  Úrokové výnosy z úvěrů

Úroky z úvěrů, které poskytl investiční nástroj, se zapisují do výkazu o úplném výsledku („Úrok a podobné výnosy“) a do výkazu o finanční pozici („Úvěry a pohledávky“) na akruální bázi. Používá se přitom skutečná úroková sazba, což je sazba, která přesně diskontuje odhadované budoucí peněžní platby nebo příjmy během očekávané doby trvání úvěru z čisté účetní hodnoty úvěru. Jakmile byla zaznamenaná hodnota úvěru snížena v důsledku snížení hodnoty, výnos z úroků se i nadále zaznamenává podle původní skutečné úrokové sazby, která se použije na novou účetní hodnotu.

2.4.8 Dotace na úroky a technické pomoc

Nástroj v rámci své činnosti spravuje jménem členských států dotace na úroky a technickou pomoc.

Část příspěvků členských států, která je přidělena na platby dotací na úroky, není zaúčtována ve zdrojích od přispěvatelů nástroje, ale je klasifikována jako závazky vůči třetím stranám. Poté, co nástroj vyplatí prostředky konečným příjemcům, tyto závazky vůči třetím stranám sníží.

Když nejsou částky na dotace úroků a technickou pomoc plně poskytnuty, jsou reklasifikovány jako příspěvek do nástroje.

2.4.9 Výnosy z úroků z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

Úrokové výnosy z pokladní hotovosti a peněžních ekvivalentů se vykáží ve výkazu o úplném výsledku nástroje na akruální bázi.

2.4.10 Poplatky, provize a dividendy

Poplatky obdržené za služby poskytované během určitého období jsou uznány jako příjmy v době, kdy jsou služby poskytovány. Poplatky za závazky jsou časově rozlišeny a zaúčtovány do příjmu pomocí metody skutečných úroků během období od vyplacení platby po splacení souvisejícího úvěru.

Dividendy související s realizovatelnými finančními aktivy jsou zaúčtovány ihned po přijetí.

2.4.11 Daně

Protokol o výsadách a imunitách Evropských společenství, který je přiložen ke Smlouvě o vytvoření jednotné Rady a jednotné Komise Evropských společenství ze dne 8. dubna 1965, stanoví, že pohledávky, příjmy a ostatní majetek orgánů Unie je osvobozen od veškerých přímých daní.

3 Řízení rizik

Tato vysvětlivka uvádí informace o expozici nástroje vůči úvěrovým a finančním rizikům a o řízení a kontrole těchto rizik, zejména rizik souvisejících s používáním finančních nástrojů. Jedná se:

- úvěrové riziko – riziko ztráty, ke které dochází v důsledku neplnění ze strany klienta nebo protistrany. Vzniká u všech forem úvěrové expozice, včetně vypořádacího rizika;

- riziko likvidity – riziko, že účetní jednotka bude mít problémy splnit své povinnosti související s finančními závazky, které se hradí poskytnutím hotovosti nebo jiného finančního aktiva;

- tržní riziko – riziko související s pozorovatelnými tržními proměnnými, jako jsou úrokové sazby, sazby směnných kursů cizích měn a tržní ceny cenných papírů.

3.1 Organizace řízení rizik

Evropská investiční banka průběžně upravuje své řízení rizik. Existují zavedené systémy pro kontrolu hlavních rizik, která obnáší operace EIB (úvěrové a tržní riziko a riziko likvidity), a pro podávání zpráv o těchto rizicích.

Řízení rizik banky nezávisle zjišťuje, posuzuje a sleduje úvěrová rizika a rizika kurzu vlastního kapitálu, kterým je nástroj vystaven, a podává o nich zprávy. Řízení rizik je nezávislé na provozních odděleních, přičemž je v tomto rámci zachováno oddělení funkcí. Generální ředitel řízení rizik zodpovídá v záležitostech rizik určenému místopředsedovi Evropské investiční banky. Tento určený místopředseda se pravidelně setkává s výborem pro audit, aby diskutovali o otázkách rizik. Je rovněž zodpovědný za dozor nad podáváním zpráv o rizicích řídícímu výboru Evropské investiční banky a její správní radě.

3.2 Úvěrové riziko

Úvěrové riziko je riziko možné ztráty, která může vzniknout v důsledku neplnění ze strany klienta nebo protistrany a vzniká u všech forem úvěrové expozice, včetně vypořádání.

3.2.1. Politika v oblasti úvěrového rizika

Při analyzování úvěrového profilu protistrany, které se poskytuje úvěr, banka posuzuje úvěrové riziko, aby jej vyčíslila a ocenila. Nástroj vyvinul pro podniky a finanční instituce metodiku interního ratingového hodnocení, s pomocí které mohou udělovat interní ratingy hlavním přijímacím protistrananám, tj. dlužníkům / ručitelům. Tato metodika je založena na systému hodnoticích listů individuálně upravených pro každý hlavní typ protistrany, které se poskytuje úvěr (např. podniky, banky, subjekty veřejného sektoru atd.). Zohledňují se jak osvědčené bankovní postupy, tak i zásady podle basilejské kapitálové dohody (Basel II), tj. všechny protistrany, které jsou významné pro úvěrový profil určité transakce, jsou zařazeny do interní ratingové kategorie s použitím výše uvedené metodiky interního ratingového hodnocení pro konkrétní typ protistrany. Každá protistrana nejprve obdrží interní rating, který vypovídá o jejím dlouhodobém ratingu v zahraniční měně (nebo případně v odpovídající místní měně) na základě důkladné analýzy rizikového profilu protistrany a operativního kontextu rizika země.

Úvěrové posouzení financování projektu a ostatních strukturovaných operací s omezeným postihem není předmětem metodiky interního ratingového hodnocení. Pro toto posouzení se používají nástroje úvěrového rizika relevantní pro dané odvětví, přičemž hlavní pozornost je věnována dostupnosti peněžního toku a schopnosti obsloužit dluh. Tyto nástroje zahrnují analýzu smluvního rámce projektů, analýzu protistrany a simulace peněžních toků. Stejně jako v případě podniků a finančních institucí bude každý projekt ohodnocen z hlediska interního ratingu a očekávaných ztrát.

Všechny nestátní (nebo státem nezaručené/ asimilované) operace podléhají zvláštním omezením ohledně objemu převodů a velikosti protistrany. Maximální nominální výše každé transakce je omezena podle toho, jaké se u ní očekávají ztráty. Na konsolidovaná rizika se uplatňují omezení ohledně protistran. Taková omezení obvykle reagují na výši vlastních prostředků protistran, jakož i jejich celkového externího dlouhodobého financování.

Aby se snížilo úvěrové riziko, používá nástroj různá úvěrová posílení, kterými jsou:

- zajištění související s projektem (např. zástavní právo na akcie; zástavní právo na aktiva; postoupení práv; zástavní právo na účty) nebo/a

- záruky, které obvykle poskytuje sponzor financovaného projektu (např. záruky ohledně dokončení, záruky na první výzvu).

Kromě toho nástroj používá málo rozšířená úvěrová posílení, která se bezprostředně netýkají rizika souvisejícího s projektem, jako jsou např. kolaterály či bankovní záruky.

Pro zmenšení úvěrového rizika nástroj nepoužívá žádné úvěrové deriváty.

3.2.2. Maximální expozice vůči úvěrovému riziku bez zohlednění kolaterálního a jiného úvěrového posílení

Následující tabulka uvádí maximální expozici vůči úvěrovému riziku u položek výkazu o finanční pozici, včetně derivátů. Tato maximální expozice je vykázána brutto, bez zmírňujícího dopadu použití kolaterálu.

Maximální expozice (v tis. EUR) || 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010

|| ||

AKTIVA || ||

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty || 452 279 || 411 587

Derivátové finanční nástroje || 434 || 1 376

Úvěry a jiné pohledávky || 1 033 160 || 844 428

Pohledávky za přispěvateli || 87 310 || 100 000

Jiná aktiva || 416 || 3 172

Aktiva celkem || 1 573 599 || 1 360 563

|| ||

PODROZVAHA || ||

Podmíněné závazky || ||

– Nevyčerpané záruky || 20 000 || 45 000

Závazky || ||

– Neuhrazené úvěry || 701 092 || 808 865

– Vyčerpané záruky || 7 909 || 9 484

Podrozvaha celkem || 729 001 || 863 349

|| ||

Úvěrová expozice celkem || 2 302 600 || 2 223 912

3.2.3. Úvěrové riziko související s úvěry a pohledávkami

3.2.3.1 Ocenění úvěrového rizika u úvěrů a pohledávek

U každé úvěrové transakce, kterou nástroj uskuteční, se komplexně posoudí riziko a vyčíslí odhady očekávaných ztrát, které mají vliv na klasifikaci úvěru. Systém klasifikace úvěrů je vypracován v souladu s obecně přijatými kritérii, která se odvíjí od kvality dlužníka, splatnosti úvěru, záruky a případně ručitele.

Součástí systému klasifikace úvěrů jsou metodiky, postupy, databáze a systémy IT, které podporují posouzení úvěrového rizika v úvěrových operacích a vyčíslení odhadů očekávaných ztrát. Systém shrnuje velké množství informací s cílem poskytnout relativní rating úvěrových rizik spojených s úvěry. Klasifikace úvěrů odráží současnou hodnotu odhadované výše „očekávané ztráty“, která se odvíjí od pravděpodobnosti selhání ze strany hlavních dlužníků, expozice vůči riziku a závažnosti ztrát v případě neplnění. Klasifikace úvěrů se používají pro tyto účely:

- na podporu přesnějšího a kvantitativnějšího hodnocení úvěrových rizik;

- na pomoc při rozdělování kontrolních činností;

- k popsání kvality úvěrového portfolia půjček k určitému danému dni;

- jako jeden z pomocných aspektů při rozhodování o ocenění rizika na základě očekávané ztráty.

Při stanovení klasifikace úvěrů se zohledňují tyto faktory:

i) Úvěruschopnost dlužníka: řízení rizik nezávisle zkoumá dlužníky a posuzuje jejich úvěruschopnost na základě vnitřních metodik a externích údajů. V souladu s pokročilým přístupem podle Basel II banka vyvinula metodiku interního ratingu s cílem určit interní ratingy dlužníků a ručitelů. Tato metodika je založena na souboru hodnoticích listů pro určení jednotlivých typů protistrany.

ii) Korelace neplnění: kvantifikuje pravděpodobnost, s jakou se budou s finančními potížemi potýkat současně dlužník i ručitel. Čím vyšší je pravděpodobnost neplnění ze strany dlužníka i ručitele, tím nižší hodnotu má záruka, a tím nižší je klasifikace úvěru.

iii) Hodnota nástrojů záruk a cenných papírů: tato hodnota se posuzuje na základě kombinace úvěruschopnosti emitenta a typu použitého přístroje.

iv) Smluvní rámec: řádný smluvní rámec přispěje ke kvalitě úvěru a zlepší jeho interní rating.

v)  Trvání úvěru: pokud zůstávají všechny faktory nezměněné, je riziko vzniku potíží při obsluze dluhu tím vyšší, čím déle trvá úvěr.

Očekávané ztráta úvěru se vypočítá s použitím těchto pěti výše popsaných faktorů. V závislosti na výši této ztráty se úvěr přiřazuje k jedné z následujících tříd klasifikace úvěru:

A    Prvotřídní kvalita úvěrů: má tři podkategorie. A° zahrnuje všechna rizika krytá státy EU, tj. úvěry poskytnuté členským státům nebo jimi plně, výslovně a bezpodmínečně zaručené, při jejichž splácení se neočekávají žádné potíže a u kterých má neočekávaná ztráta hodnotu 0 %. A + označuje úvěry poskytnuté subjektům jiným než jsou členské státy (nebo úvěry, za které ručí subjekty jiné než členské státy), u kterých se neočekává během jejich trvání žádné zhoršení. A– zahrnuje úvěrové operace, u kterých existují jisté pochybnosti o udržení jejich současného stavu (například kvůli dlouhé splatnosti nebo kvůli vysoké volatilitě budoucí ceny jinak vynikajícího kolaterálu), ale u kterých se očekává, že případné zhoršení by bylo velmi malé.

B    Vysoká kvalita úvěrů: je to třída aktiv, které banka považuje za bezpečné, ačkoli méně významné zhoršení u nich není v budoucnosti vyloučeno. B+ a B– se používají k určení relativní pravděpodobnosti, že k takovému zhoršení dojde.

C    Dobrá kvalita úvěrů: příkladem by mohly být nezajištěné úvěry poskytnuté spolehlivým bankám a podnikům se sedmiletou splatností a konečnou splatností či rovnocennou amortizací.

D    Tato ratingová třída představuje hranici mezi úvěry „přijatelné kvality“ úvěrů a úvěry, které se potýkají s určitými potížemi. Tento mezník v klasifikaci úvěrů přesněji definují podkategorie D+ a D–. Úvěry klasifikované D– vyžadují zvýšené sledování.

E    Tato kategorie klasifikace úvěrů zahrnuje úvěry s profilem rizika, které je větší, než je obvykle přijatelné. Zahrnuje rovněž půjčky, u kterých v průběhu trvání vznikly vážné problémy a u kterých nelze vyloučit vznik ztráty. Z tohoto důvodu jsou tyto úvěry předmětem důkladného a intenzivního sledování. Podtřídy E+ a E– určují intenzitu tohoto zvláštního sledování. U úvěrů ohodnocených pomocí E– existuje vysoká pravděpodobnost, že obsluha dluhu nebude moci včas pokračovat, a proto bude nutná nějaká forma restrukturalizace dluhu, což případně povede ke snížení hodnoty.

F    F (selhání) označuje úvěry, které znamenají nepřijatelná rizika. Úvěry ohodnocené pomocí F– představují nesplacené úvěry, u kterých po jejich podepsání došlo k nepředvídatelným, výjimečným a dramatickým nepříznivým okolnostem. Všechny operace, u kterých vznikla nástroji ztráta, jsou ohodnoceny pomocí F a použijí se na ně zvláštní rezervy.

Úvěry interně ohodnocené pomocí D– jsou obvykle zapsány na kontrolní seznam („Watch List“). Pokud však byl úvěr původně již schválen s rizikovým profilem D– nebo horším, bude na kontrolní seznam zařazen pouze v případě, že dojde k závažné úvěrové události, která způsobí další zhoršení jeho klasifikace.

Tabulka v oddíle 3.2.3.3 ukazuje analýzu úvěrové kvality úvěrového portfolia nástroje vycházející z různých tříd klasifikace úvěrů popsané výše.

3.2.3.2 Analýza expozice vůči úvěrovému riziku u úvěrů

Následující tabulka ukazuje maximální míru expozice vůči úvěrovému riziku u úvěrů podepsaných a vyplacených podle typu dlužníka s ohledem na záruky poskytované ručiteli:

K 31. prosinci 2011 (v tis. EUR) || Zaručeno || Nezaručeno || Celkem

Banky || 111 020 || 197 245 || 308 265

Podniky || 71 300 || 475 012 || 546 312

Veřejné instituce || 37 670 || – || 37 670

Státy || 6 214 || 134 699 || 140 913

Vyplaceno celkem || 226 204 || 806 956 || 1 033 160

Podepsáno, ještě nevyplaceno || 183 918 || 517 174 || 701 092

K 31. prosinci 2010 (v tis. EUR) || Zaručeno || Nezaručeno || Celkem

Banky || 101 675 || 156 488 || 258 163

Podniky || 304 283 || 127 611 || 431 894

Veřejné instituce || 36 667 || – || 36 667

Státy || 6 779 || 110 925 || 117 704

Vyplaceno celkem || 449 403 || 395 025 || 844 428

Podepsáno, ještě nevyplaceno || 279 425 || 529 410 || 808 865

3.2.3.3 Analýza úvěrové kvality podle typu dlužníka

Níže uvedené tabulky uvádějí analýzu úvěrové kvality úvěrového portfolia nástroje k 31. prosinci 2011 a 31. prosinci 2010 v rozdělení podle klasifikace úvěrů vycházející z podepsané expozice (vyplacené a nevyplacené).

K 31. prosinci 2011 || ||  Vysoká kvalita ||  Standardní kvalita ||  Minimální přijatelné ||  Vysoké riziko ||  Bez klasifikace ||  CELKEM

(v tis. EUR) || || ||  riziko || || ||

|| ||  A až B– ||  C ||  D+ ||  D– a nižší || ||

Dlužník || Banky || 50 002 || 9 674 || 39 966 || 356 629 || 351 476 || 807 747

Podniky || 3 917 || 5 279 || – || 635 825 || – || 645 021

Veřejné instituce || – || – || – || 38 761 || – || 38 761

Státy || – || – || – || 242 723 || – || 242 723

CELKEM || || 53 919 || 14 953 || 39 966 || 1 273 938 || 351 476 || 1 734 252

K 31. prosinci 2010 || ||  Vysoká kvalita ||  Standardní kvalita ||  Minimální přijatelné   ||  Vysoké riziko ||  Bez klasifikace ||  CELKEM

(v tis. EUR) || || ||  riziko || || ||

|| ||  A až B– ||  C ||  D+ ||  D– a nižší || ||

Dlužník || Banky || 4 915 || 19 754 || 16 208 || 335 759 || 359 497 || 736 133

Podniky || 4 189 || 5 095 || 3 366 || 595 062 || – || 607 712

Veřejné instituce ||  – || – || – || 37 757 || – || 37 757

Státy ||  – ||  – || – || 271 691 || – || 271 691

CELKEM || || 9 104 || 24 849 || 19 574 || 1 240 269 || 359 497 || 1 653 293

3.2.3.4 Koncentrace rizika u úvěrů a pohledávek

3.2.3.4.1       Zeměpisná analýza

Úvěrové portfolio nástroje lze analyzovat podle těchto zeměpisných oblastí (podle země dlužníka, v tis. EUR):

Země dlužníka || 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010

Regionální – AKT || 99 543 || 94 789

Uganda || 117 035 || 102 676

Regionální – západní Afrika || 14 161 || 6 659

Mosambik || 126 666 || 86 992

Mauritánie || 43 427 || 29 359

Etiopie || 84 266 || 52 449

Dominikánská republika || 66 118 || 55 717

Keňa || 65 611 || 69 183

Kamerun || 60 706 || 67 546

Zambie || 43 294 || 50 557

Kongo (Demokratická republika) || 8 980 || 2 742

Nigérie || 28 691 || 49 395

Regionální – Tichomoří || 20 603 || 29 766

Regionální – střední Afrika || 12 109 || 13 838

Jamajka || 59 317 || 30 062

Madagaskar || 1 253 || 1 503

Mauricius || 12 732 || 14 742

Ghana || 7 812 || 10 585

Angola || 13 598 || 6 719

Trinidad a Tobago || 1 002 || 5 269

Burkina Faso || 12 588 || 14 242

Malawi || 5 833 || 6 086

Nová Kaledonie || 4 673 || 1 802

Rwanda || 11 197 || 9 600

Niger || 3 950 || 5 935

Francouzská Polynésie || 3 131 || 2 734

Botswana || – || 1 609

Senegal || 10 329 || 6 779

Lesotho || 3 902 || 3 751

Vanuatu || 3 917 || 4 189

Belize || 103 ||  729

Grenada || 2 698 || 2 907

Gabun || 1 509 || 2 014

Togo || 53 224 || –

Kapverdy || 28 405 || –

Džibutsko || 777 || 1 504

CELKEM || 1 033 160 || 844 428

3.2.3.4.2 Analýza průmyslových odvětví

Níže uvedená tabulka analyzuje úvěrové portfolio nástroje podle průmyslového odvětví dlužníka. Operace, které jsou nejprve vyplaceny finančnímu zprostředkovateli, a až poté konečnému příjemci, jsou vykázány v položce globální úvěry (v tis. EUR):

Průmyslové odvětví dlužníka || 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010

Globální úvěry a dohody o zastoupení || 218 912 || 232 581

Letecké společnosti a výroba letadel || 103 ||  729

Letiště a systémy řízení letového provozu || 31 052 || 30 062

Základní materiál a těžba || 135 573 || 119 512

Chemické látky, plasty a farmaceutika || 20 400 || 5 925

Pitná voda, čištění vody || 33 247 || 17 074

Elektřina, uhlí a další || 358 745 || 320 490

Potravinářství || 1 244 || 1 491

Investiční statky / statky dlouhodobé spotřeby || 3 902 || 3 751

Námořní doprava a jiné || 6 214 || 6 779

Zpracování materiálů, stavebnictví || 29 025 ||  64

Papírenství || 4 840 || 2 603

Silnice a dálnice || 62 856 || 23 125

Telekomunikace || 24 963 || 26 621

Terciární sféra a jiné || 102 084 || 53 620

CELKEM || 1 033 160 || 844 428

3.2.3.5 Nedoplatky u úvěrů

Nedoplatky se zjišťují, monitorují a vykazují podle stanovených postupů zvaných „Pokyny pro monitorování pozdních plateb“.

Monitorování a vykazování nedoplatků obvykle řídí oddělení pro opožděné platby ředitelství EIB pro řízení a restrukturalizaci transakcí. Oddělení pro opožděné platby připravuje měsíční zprávu o nezaplacených splátkách úvěru nástroje, včetně tabulky srovnávající každý měsíc nedoplatky opožděné o více než osmi dní. Měsíční zpráva obsahuje podrobné údaje o opatřeních, která již byla přijata nebo která mají být přijata, v rozdělení podle země, úvěru a splátky.

Kromě toho se vypracovává měsíční zpráva o úvěrech se splátkami opožděnými o více než 90 dní, která se zasílá Evropské komisi. Dvakrát ročně přijímá řídící výbor EIB souhrnnou tabulku o nedoplatcích u úvěrů se splátkami opožděnými o více než 30 dní a 90 dní, jakož i zprávu zahrnující srovnávací informace o ročním a pololetním vývoji nedoplatků.

Nedoplatky lze u příslušných úvěrů analyzovat takto (v tis. EUR):

|| Splátky opožděné  o více než 30 dní || Splátky opožděné o více než 90 dní || Splátky opožděné o více než 180 dní

|| || ||

31. 12. 2011 || 14 087 || 10 179 || 10 146

31. 12. 2010 || 8 224 || 4 461 || 4 366

3.2.4. Úvěrové riziko u peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů

Dostupné finanční prostředky se investují podle harmonogramu nástroje, který smluvně stanoví úhradu závazků. Od 31. prosince 2011 měly investice pouze formu bankovních vkladů a jiných krátkodobých finančních nástrojů. Investice do střednědobých a dlouhodobých dluhopisů mohly být podle investičních pokynů a v závislosti na požadavcích ohledně likvidity rovněž způsobilé.

Minimální krátkodobý rating, který se požaduje od oprávněných bank nebo emitentů, je A–1/P–1/F1 (Moody’s, S&P, Fitch). Pokud dvě a více ratingových agentur udělí různé ratingy, rozhoduje nejnižší rating. Maximální přípustný limit pro každou oprávněnou banku nebo emitenta je v současnosti 50 000 000 EUR (padesát milionů EUR).

Vklady se provádí u oprávněných subjektů s maximální splatností tři měsíce ode dne obchodování a až do výše limitu úvěrové expozice.

Ke dni 31. prosince 2011 a do 31. prosince 2010 měly všechny bankovní vklady a krátkodobé obchodní cenné papíry, které nástroj drží, minimální rating P–2 udělený agenturou Moody’s.

Následující tabulka znázorňuje situaci bankovních vkladů včetně naběhlých úroků (v tis. EUR):

Minimální krátkodobý rating || Rating od Moody’s || 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010

P–1 || A1 || 117 603 || 26% ||        138 724 || 36%

P–1 || A2 || 179 938 || 40% ||          18 822 || 5%

P–1 || Aa2 || 28 622 || 6% ||        118 562 || 31%

P–1 || Aa3 || 105 547 || 24% ||        110 527 || 29%

P-2 || A3 ||    17 441 || 4% || – || –

CELKEM || || 449 151 || 100% ||        386 635 || 100%

Následující tabulka znázorňuje situaci v oblasti krátkodobých obchodních cenných papírů (v tis. EUR):

Minimální krátkodobý rating || Rating od Moody’s || 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010

P-1 || A1 || – || – ||          21 473 || 100%

CELKEM || || – || – ||          21 473 || 100%

3.2.5. Úvěrové riziko u derivátů

3.2.5.1 Politika v oblasti úvěrového rizika u derivátů

Úvěrové riziko u derivátů je ztráta, která by vznikla jedné straně, pokud by druhá protistrana obchodu nebyla schopna dostát svým smluvním závazkům. Úvěrové riziko spojené s deriváty se liší v závislosti na řadě faktorů (např. úroková míra a směnné kurzy) a obvykle odpovídá pouze malé části jejich pomyslné hodnoty.

V rámci své běžné činnosti může investiční nástroj uzavírat swapové smlouvy s cílem zajistit zvláštní výpůjční operace, či může uzavírat smlouvy ohledně měnových forwardů s cílem zajistit své současné měnové pozice denominované v aktivně obchodovaných měnách jiných než euro. Všechny swapy provádí Evropská investiční banka s externí protistranou. Tyto swapy se řídí stejnými rámcovými swapovými dohodami („Master Swap Agreements“) a přílohami o úvěrové podpoře („Credit Support Annexes“) podepsanými Evropskou investiční bankou a jejími externími protistranami.

3.2.5.2 Ocenění úvěrového rizika u derivátů

Všechny swapy prováděné Evropskou investiční bankou, které se týkají nástroje, jsou ošetřeny v rámci stejného smluvního rámce a metodik používaných pro deriváty, které používá Evropská investiční banka pro své vlastní účely. Zejména způsobilost swapových protistran určuje Evropská investiční banka na základě stejných podmínek způsobilosti, které obecně platí pro její swapové obchody.

Pro účely vykazování a monitorování dodržení limitu používá Evropská investiční banka k ocenění expozice vůči úvěrovému riziku souvisejícímu se swapovými a derivátovými transakcemi čistou tržní expozici („Net Market Exposure“) a případné budoucí expozice („Potential Future Exposure“). Čistá tržní expozice a případné budoucí expozice v plné míře zahrnují deriváty související s investičním nástrojem.

Následující tabulka uvádí přehled o splatnosti swapových smluv (včetně křížových měnových swapů a křížových měnových úrokových swapů a bez krátkodobých měnových swapů) rozdělených podle jejich pomyslné a reálné hodnoty:

Swapové smlouvy k 31. prosinci 2011 || Méně než || 1 rok || 5 let || nad || Celkem za rok 2011

(v tis. EUR) || 1 rok || až 5 let || až 10 let || 10 let ||

|| || || || ||

Pomyslná hodnota || 7 042 || 43 593 || 16 899 || – || 67 534

Reálná hodnota (tj. čistá aktualizovaná hodnota) || –674 || –1 331 || –3 869 || – || –5 874

Swapové smlouvy k 31. prosinci 2010 || Méně než || 1 rok || 5 let || nad || Celkem za rok 2010

(v tis. EUR) || 1 rok || až 5 let || až 10 let || 10 let ||

|| || || || ||

Pomyslná hodnota || 431 || 37 822 || 65 514 || 1 440 || 105 207

Reálná hodnota (tj. čistá aktualizovaná hodnota) || – 6 || –728 || – 3 787 || – 213 || – 4 734

Nástroj uzavírá krátkodobé swapové smlouvy, aby se zajistil o měnové riziko spojené s vyplácením úvěrů v měnách jiných než euro. Krátkodobé měnové swapy mají splatnost maximálně tři měsíce a pravidelně se prodlužují.

Pomyslná hodnota krátkodobých měnových swapů činila k 31. prosinci 2011 585 milionů EUR v porovnání s 458 miliony EUR k 31. prosinci 2010. Reálná hodnota krátkodobých měnových swapů činila –6,4 milionu EUR k 31. prosinci 2011 v porovnání s 0 EUR k 31. prosinci 2010.

3.3 Riziko likvidity

Riziko likvidity znamená riziko, že určitý subjekt bude mít problémy splnit své povinnosti související s finančními závazky, které se hradí poskytnutím hotovosti nebo jiného finančního aktiva.

Investiční nástroj je převážně financován z ročních příspěvků členských států (zdroje 9. a 10. ERF), a dále pak ze zpětného toku prostředků pocházejících z operací nástroje. Evropská komise každý rok sestavuje a do 15. října předkládá Radě výkaz závazků, plateb a ročních částek žádostí o příspěvky (včetně dotací na úroky), které se mají uhradit v běžném rozpočtovém roce a v následujících letech, přičemž zohledňuje prognózy EIB týkající se řízení a operací investičního nástroje.

Aby bylo možné vypočítat výši ročních příspěvků členských států, analyzuje se u stávajícího a připravovaného portfolia struktura vyplácení, která se v průběhu roku dále sleduje. Zohledňují se zvláštní události, např. předčasné úhrady, prodej akcií nebo případy neplnění, aby se opravila výše ročních požadavků na likviditu. Aby se riziko likvidity dále minimalizovalo, udržuje si nástroj dostatečnou rezervu likvidity, jejíž účelem je kdykoli pokrýt plánované úhrady, o kterých pravidelně informuje OPS.

Pokladní aktiva na účtech otevřených jménem investičního nástroje spravuje odbor financí banky. V souladu se zásadou oddělení povinností provozního a podpůrného oddělení. Za vypořádání investování těchto aktiv je odpovědný odbor pro plánování a vypořádání operací.

Pokud vedoucí provozního a podpůrného oddělení během každodenní správy pokladních aktiv usoudí, že je to z provozních důvodů nezbytné, rozhodne o nastalých problémech a vhodných řešeních provozní výbor banky zodpovědný za likviditu a peněžní toky („Liquidity and Cash flows Operational Committee“), tj. subjekt, v jehož rámci každý týden zasedají vedoucí finančního oddělení, úvěrového oddělení a oddělení řízení rizik. Provozní požadavky, jež spadají mimo rámec každodenního řízení aktiv, a schválená vhodná řešení se v zásadě předkládají Evropské komisi k odsouhlasení.

Navíc podle zásady oddělení povinností odpovídá za schválení protistran a limitů pokladních investic, jakož i za monitorování dodržování těchto limitů ředitelství řízení rizik banky.

Níže uvedená tabulka rozděluje aktiva a závazky investičního nástroje do příslušných skupin podle splatnosti na základě období, které zbývá do smluvního data splatnosti (v tis. EUR):

K 31. prosinci 2011 || Do 3 měsíců || 3 až 12 měsíců || 1 až 5 let || Nad 5 let || Neurčeno || Celkem

AKTIVA || || || || || ||

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty || 452 279 || – || – || – || – || 452 279

Derivátové finanční nástroje || – || 15 || 419 || – || – || 434

Úvěry a pohledávky || 62 505 || 14 649 || 118 795 || 837 211 || – || 1 033 160

Realizovatelná finanční aktiva || – || – || – || 236 446 || 15 214 || 251 660

Pohledávky za přispěvateli || 87 310 || – || – || – || – || 87 310

Ostatní aktiva ||  122 || – || – || 294 || – || 416

Aktiva celkem || 602 216 || 14 664 || 119 214 || 1 073 951 || 15 214 || 1 825 259

PASIVA A ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ || || || || || ||

Pasiva || || || || || ||

Derivátové finanční nástroje || 6 469 || 615 || 1 749 || 3 869 || – || 12 702

Výnosy příštích období || 505 || – || – || 32 498 || – || 33 003

Částky dlužné třetím stranám || 329 660 || – || – || – || – || 329 660

Ostatní pasiva || 178 ||  – || – || 935 || – || 1 113

Závazky celkem || 336 812 || 615 || 1 749 || 37 302 || – || 376 478

Zdroje od přispěvatelů || || || || || ||

Vyžádané příspěvky čl. států || – || – || – || – || 1 281 309 || 1 281 309

Fond z přecenění na reálnou hodnotu || – || – || – || 31 873 || 9 877 || 41 750

Nerozdělený zisk || – || – || – || – || 125 722 || 125 722

Zdroje od přispěvatelů celkem || – || – || – || 31 873 || 1 416 908 || 1 448 781

Pasiva a zdroje od přispěvatelů celkem || 336 812 || 615 || 1 749 || 69 175 || 1 416 908 || 1 825 259

|| || || || || ||

K 31. prosinci 2010 || Do 3 měsíců || 3 až 12 měsíců || 1 až 5 let || Nad 5 let || Neurčeno || Celkem

AKTIVA || || || || || ||

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty || 411 587 || – || – || – || – || 411 587

Derivátové finanční nástroje || – ||  3 ||  572 ||  801 || – || 1 376

Úvěry a pohledávky || 7 431 || 7 146 || 131 222 || 698 629 || – || 844 428

Realizovatelná finanční aktiva || – || – || – || 171 637 || 23 191 || 194 828

Pohledávky za přispěvateli || 100 000 || – || – || – || – || 100 000

Ostatní aktiva || 2 822 || – || – || – ||  350 || 3 172

Celková aktiva || 521 840 || 7 149 || 131 794 || 871 067 || 23 541 || 1 555 391

PASIVA A ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ || || || || || ||

Pasiva || || || || || ||

Derivátové finanční nástroje || – ||  10 || 1 300 || 4 800 || – || 6 110

Výnosy příštích období || – || – || – ||  92 || 29 487 || 29 579

Částky dlužné třetím stranám || 298 415 || – || – || – || – || 298 415

Ostatní pasiva ||  169 ||  419 || – ||  352 || – ||  940

Závazky celkem || 298 584 ||  429 || 1 300 || 5 244 || 29 487 || 335 044

Zdroje od přispěvatelů || || || || || ||

Vyžádané příspěvky čl. států || – || – || – || – || 1 131 309 || 1 131 309

Fond z přecenění na reálnou hodnotu || – || – || – || 10 113 || 14 457 || 24 570

Nerozdělený zisk || – || – || – || – ||  64 468 ||  64 468

Zdroje od přispěvatelů celkem || – || – || – || 10 113 || 1 210 234 || 1 220 347

Pasiva a zdroje od přispěvatelů celkem || 298 584 ||  429 || 1 300 || 15 357 || 1 239 721 || 1 555 391

3.4 Tržní riziko

Tržní riziko znamená riziko, že změny tržních cen, jako jsou úrokové sazby, kurzy vlastního kapitálu, směnné kurzy a úvěrová rozpětí (netýká se změn úvěrového postavení emitenta), ovlivní příjmy subjektu nebo hodnotu jeho podílů ve finančních nástrojích.

3.4.1. Úrokové riziko

Úrokové riziko je volatilita ekonomické hodnoty pozic nástroje, popř. výnosů z těchto pozic, ke které dochází v důsledku nežádoucích pohybů tržních výnosů nebo termínování úrokových sazeb. K expozici vůči úrokovému riziku dochází, když se u různých aktiv a pasiv odlišně mění úrokové míry a doba splatnosti.

Nástroj toto úrokové riziko neřídí.

Následující tabulka shrnuje expozici nástroje vůči úrokovému riziku souvisejícímu s úvěry a pohledávkami (v tis. EUR):

|| 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010

Pevná úroková sazba || 516 175 || 412 428

Pohyblivá úroková sazba || 516 985 || 432 000

Celkem || 1 033 160 || 844 428

3.4.2. Kurzové riziko

Kurzové riziko je volatilita ekonomické hodnoty pozic nástroje, popř. výnosů z těchto pozic, ke které dochází v důsledku nežádoucích pohybů směnných kurzů.

Nástroj je vystaven kurzovému riziku pokaždé, když mezi jeho aktivy a pasivy existuje nesoulad měn. Kurzové riziko souvisí také s dopadem neočekávaných a nepříznivých změn v hodnotě budoucích peněžních toků, které způsobily pohyby měn.

3.4.2.1 Kurzové riziko a pokladní aktiva

Pokladní aktiva investičního nástroje jsou denominována v EUR nebo USD.

Kurzové riziko je zajištěné prostřednictvím kurzových spotových či forwardových transakcí, kurzových swapů či křížových měnových swapů. Odbor financí banky může, pokud se to považuje za nezbytné a vhodné, využít jakýkoli jiný nástroj v souladu s politikou banky, který poskytuje ochranu proti tržním rizikům vzniklým v souvislosti s finanční činností investičního nástroje.

3.4.2.2 Kurzové riziko a operace financované nebo zaručené investičním nástrojem

Příspěvky členských států do investičního nástroje docházejí v EUR. Operace financované či zaručené investičním nástrojem, jakož i dotace na úroky mohou být denominovány v EUR , USD či jiné schválené měně.

Expozice vůči kurzovému riziku (vůči referenční měně euro) vzniká pokaždé, když jsou transakce denominované v jiných měnách než v eurech ponechány nezajištěné. Pokyny k zajištění kurzového rizika investičního nástroje jsou uvedeny níže.

3.4.2.2.1. Zajištění operací denominovaných v jiných měnách než v EUR nebo USD

- Úvěry investičního nástroje hrazené v jiných měnách než v EUR a USD jsou zajištěny smlouvami o křížových měnových swapech, které mají stejný finanční profil jako příslušný úvěr, za předpokladu, že swapový trh je funkční.

- Pokud jde o úhrady v rámci operací investičního nástroje, které se provádějí v jiné měně než je EUR a USD a které nebyly dlouhodobě zajištěny, uskutečňuje odbor financí směnnou transakci dva pracovní dny před uhrazením. Přepočítací koeficient použitý pro operace investičního nástroje odpovídá tržnímu směnnému kurzu, který získal odbor financí banky. Také u splátek obdržených v jiné měně než je EUR a USD uskuteční odbor financí, pokud je to nutné, směnnou operaci, aby přepočítal obdržené měny.

- Nevyžádané záruky nejsou předmětem kurzového zajištění. Záruky vyžádané v měnách jiných než je EUR a USD budou zajištěny.

- Operace v měnách jiných než je EUR a USD, u kterých nemůže odbor financí přijmout kurzová zajišťovací opatření, zůstanou nezajištěné. Týká se to také (syntetických) operací denominovaných v místní měně, avšak vypořádaných v EUR nebo USD. Takto vzniklému kurzovému riziku zůstane investiční nástroj vystaven.

3.4.2.2.2. Zajištění operací denominovaných v USD

- Veškerá nesplacená částka všech operací finančního nástroje (kromě nevyžádaných záruk) denominovaných v USD je zajištěna prostřednictvím EUR a USD měnových swapů, které se pravidelně prodlužují. Na začátku každého období se na základě plánovaných nebo očekávaných zpětných toků/vyplacených částek odhadují peněžní toky, které mají být přijaty nebo zaplaceny v USD během příštího období. Následně se prodlouží měnové swapy, jejichž splatnost se blíží, a jejich částka se upraví tak, aby pokrývala alespoň potřeby likvidity předpokládané v příštím období.

- Na základě účetních záznamů se pravidelně vypočítává celková expozice USD, aby mohlo být upraveno, je-li to nezbytné, zajištění u příštího prodloužení měnového swapu.

- Považuje-li to odbor financí z provozního hlediska za vhodné, lze k zajištění zvláštních úvěrů v USD rovněž využít křížové měnové swapy.

- Během období prodloužení se neočekávané nedostatky likvidity v USD pokrývají prostřednictvím ad hoc měnových swapů, zatímco přebytky likvidity se buď investují do pokladních aktiv, nebo se vymění za eura.

- Vždy platí, že celková nesplacená nezajištěná částka vzniklá z transakcí v USD (v nominální hodnotě) nikdy nesmí překročit 5 000 000 USD (pět milionů amerických dolarů). Tento limit se každoročně upravuje. Pokud bude tento limit překročen, odbor financí banky obnoví stanovenou expozici v rámci limitů prostřednictvím měnové operace.

Následující tabulky ukazují měnovou pozici nástroje (v tis. EUR):

K 31. prosinci 2011 || EUR || USD || CAD || Měny AKT/ZZÚ || Celkem

|| || || || ||

AKTIVA || || || || ||

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty || 416 384 || 35 895 || – || – || 452 279

Derivátové finanční nástroje || 13 419 || –12 985 || – || – || 434

Úvěry a pohledávky || 477 340 || 501 923 || – || 53 897 || 1 033 160

Realizovatelná finanční aktiva || 54 287 || 186 525 || 4 303 || 6 545 || 251 660

Pohledávky za přispěvateli || 87 310 || – || – || – || 87 310

Ostatní aktiva || 50 || – || – || 366 || 416

Aktiva celkem || 1 048 790 || 711 358 || 4 303 || 60 808 || 1 825 259

|| || || || ||

PASIVA A ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ || || || || ||

Pasiva || || || || ||

Derivátové finanční nástroje || – 641 758 || 654 460 || – || – || 12 702

Výnosy příštích období || 32 689 || 314 || – || – || 33 003

Částky dlužné třetím stranám || 329 598 || 62 || – || – || 329 660

Ostatní pasiva || 691 || 19 || – || 403 || 1 113

Pasiva celkem || –278 780 || 654 855 || – || 403 || 376 478

Zdroje od přispěvatelů || || || || ||

Vyžádané příspěvky členských států || 1 281 309 || – || – || – || 1 281 309

Fond z přecenění na reálnou hodnotu || 41 750 || – || – || – || 41 750

Nerozdělený zisk || 125 722 || – || – || – || 125 722

Zdroje od přispěvatelů celkem || 1 448 781 || – || – || – || 1 448 781

Pasiva a zdroje od přispěvatelů celkem || 1 170 001 || 654 855 || – || 403 || 1 825 259

Měnová pozice k 31. prosinci 2011 || –121 211 || 56 503 || 4 303 || 60 405 || –

|| || || || ||

Stav ke dni 31. prosince 2011: || || || || ||

ZÁVAZKY || || || || ||

Neuhrazené úvěry a realizovatelná finanční aktiva || 761 319 || 204 340 || – || – || 965 659

Vyčerpané záruky || – || – || – || 7 909 || 7 909

|| || || || ||

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY || || || || ||

Nevyčerpané záruky || – || – || – || 20 000 || 20 000

K 31. prosinci 2010 || EUR || USD || CAD || Měny AKT/ZZÚ || Celkem

|| || || || ||

AKTIVA || || || || ||

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty || 378 570 || 33 017 || – || – || 411 587

Derivátové finanční nástroje || 332 399 || – 331 023 || – || – || 1 376

Úvěry a pohledávky || 385 187 || 403 417 || – || 55 824 || 844 428

Realizovatelná finanční aktiva || 40 184 || 137 505 || 12 444 || 4 695 || 194 828

Pohledávky za přispěvateli || 100 000 || – || – || – || 100 000

Ostatní aktiva || 2 742 || – || – || 430 || 3 172

Aktiva celkem || 1 239 082 || 242 916 || 12 444 || 60 949 || 1 555 391

|| || || || ||

PASIVA A ZDROJE OD PŘISPĚVATELŮ || || || || ||

Pasiva || || || || ||

Derivátové finanční nástroje || – 69 815 || 75 925 || – || – || 6 110

Výnosy příštích období || 29 235 || 344 || – || – || 29 579

Částky dlužné třetím stranám || 298 415 || – || – || – || 298 415

Ostatní pasiva || 577 || 1 || – || 362 || 940

Závazky celkem || 258 412 || 76 270 || – || 362 || 335 044

Zdroje od přispěvatelů || || || || ||

Vyžádané příspěvky členských států || 1 131 309 || – || – || – || 1 131 309

Fond z přecenění na reálnou hodnotu || 24 570 || – || – || – || 24 570

Nerozdělený zisk || 64 468 || – || – || – || 64 468

Zdroje od přispěvatelů celkem || 1 220 347 || – || – || – || 1 220 347

Pasiva a zdroje od přispěvatelů celkem || 1 478 759 || 76 270 || – || 362 || 1 555 391

Měnová pozice k 31. prosinci 2010 || – 239 677 || 166 646 || 12 444 || 60 587 || –

|| || || || ||

Stav ke dni 31. prosince 2010: || || || || ||

ZÁVAZKY || || || || ||

Neuhrazené úvěry a realizovatelná finanční aktiva || 858 279 || 236 035 || – || – || 1 094 314

Vyčerpané záruky || – || – || – || 9 484 || 9 484

|| || || || ||

PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY || || || || ||

Nevyčerpané záruky || 45 000 || – || – || – || 45 000

3.4.3. Riziko kurzu vlastního kapitálu

Riziko kurzu vlastního kapitálu znamená riziko, že se v důsledku změn indexace vlastního kapitálu a hodnoty jednotlivých investic do vlastního kapitálu sníží reálná hodnota vlastního kapitálu.

Investiční nástroj je vystaven riziku kurzu vlastního kapitálu tím, že investuje do rizikového kapitálu, tj. prostřednictvím investic do přímého vlastního kapitálu a fondů rizikového kapitálu.

Investice do vlastního kapitálu jsou předmětem hodnocení. Každá investice se posuzuje podle různých kritérií v rámci tří hlavních kategorií: řízení, obchodní plán a struktura. Jednotlivá hodnocení se poté sjednotí do jediného celkového hodnocení přiděleného investici a tím se získá přehled o její celkové síle.

Expozice vůči riziku kurzu vlastního kapitálu jsou také předmětem omezení, která jsou stanovována jak individuálně, tak i celkově. Rozsah těchto omezení závisí na kvalitě investic do vlastního kapitálu.

4 Reálné hodnoty aktiv a pasiv

Níže uvedená tabulka obsahuje srovnání aktiv a pasiv nástroje, které se vykazují ve finančních výkazech, podle účetní hodnoty a reálné hodnoty (v tis. EUR):

|| Účetní hodnota 31. 12. 2011 || Reálná hodnota 31. 12. 2011 || Účetní hodnota 31. 12. 2010 || Reálná hodnota 31. 12. 2010

Aktiva vykazovaná v reálné hodnotě || || || ||

Realizovatelná finanční aktiva || 251 660 || 251 660 || 194 828 || 194 828

Derivátové finanční nástroje || 434 || 434 || 1 376 || 1 376

Celkem || 252 094 || 252 094 || 196 204 || 196 204

|| || || ||

Aktiva vykazovaná v zůstatkové hodnotě || || || ||

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty || 452 279 || 452 279 || 411 587 || 411 587

Úvěry a pohledávky || 1 033 160 || 1 022 679 || 844 428 || 844 428

Pohledávky za přispěvateli || 87 310 || 87 310 || 100 000 || 100 000

Ostatní aktiva || 416 || 416 || 3 172 || 3 172

Celkem || 1 573 165 || 1 562 684 || 1 359 187 || 1 359 187

|| || || ||

Aktiva celkem || 1 825 259 || 1 814 778 || 1 555 391 || 1 555 391

|| || || ||

Pasiva vykazovaná v reálné hodnotě || || || ||

Derivátové finanční nástroje || 12 702 || 12 702 || 6 110 || 6 110

Celkem || 12 702 || 12 702 || 6 110 || 6 110

|| || || ||

Pasiva vykazovaná v zůstatkové hodnotě || || || ||

Výnosy příštích období || 33 003 || 33 003 || 29 579 || 29 579

Částky dlužné třetím stranám || 329 660 || 329 660 || 298 415 || 298 415

Ostatní pasiva || 1 113 || 1 113 || 940 || 940

Celkem || 363 776 || 363 776 || 328 934 || 328 934

|| || || ||

Pasiva celkem || 376 478 || 376 478 || 335 044 || 335 044

Níže se popisují metodiky a předpoklady použité pro stanovení reálné hodnoty aktiv a pasiv:

§ Aktiva, jejichž reálná hodnota přibližně odpovídá účetní hodnotě

Pokud jde o aktiva a pasiva, která jsou likvidní nebo jsou krátkodobě splatná do 3 měsíců, předpokládá se, že jejich účetní hodnota přibližně odpovídá reálné hodnotě.

§ Aktiva a pasiva vykázaná v jejich reálné hodnotě

Prvním zdrojem pro určení reálné hodnoty finančního nástroje jsou zveřejněné ceny kótované na aktivním trhu. Vzhledem ke škále investic v portfoliu nástroje jsou dostupné pouze zřídka. U nástrojů, pro něž nejsou k dispozici tržní ceny, se reálné hodnoty odhadují pomocí oceňovacích technik nebo modelů založených pokud možno na zjistitelných tržních údajích, které jsou platné v rozvahový den.

Následující tabulka analyzuje finanční aktiva vykázaná v reálné hodnotě pomocí oceňovací metody. Různé úrovně byly definovány takto:

- Úroveň 1:         kótované ceny (neupravené) na aktivních trzích;

- Úroveň 2:         údaje jiné než kótované ceny podle úrovně 1, které je možné u aktiv zjistit buď přímo (tj. jako ceny), nebo nepřímo (tj. odvozením od cen);

- Úroveň 3:         údaje o aktivech, které nejsou založeny na zjistitelných tržních údajích (nezjistitelné údaje).

K 31. prosinci 2011 || Úroveň 1 || Úroveň 2 || Úroveň 3 || Celkem

(v tis. EUR) || || || ||

|| || || ||

Finanční aktiva || || || ||

Derivátové finanční nástroje || – || 434 || – || 434

Realizovatelná finanční aktiva || 15 214 || – || 236 446 || 251 660

CELKEM || 15 214 || 434 || 236 446 || 252 094

|| || || ||

Finanční závazky || || || ||

Derivátové finanční nástroje || – || 12 702 || – || 12 702

CELKEM || – || 12 702 || – || 12 702

K 31. prosinci 2010 || Úroveň 1 || Úroveň 2 || Úroveň 3 || Celkem

(v tis. EUR) || || || ||

|| || || ||

Finanční aktiva || || || ||

Derivátové finanční nástroje || – || 1 376 || – || 1 376

Realizovatelná finanční aktiva || 23 190 || – || 171 638 || 194 828

CELKEM || 23 190 || 1 376 || 171 638 || 196 204

|| || || ||

Finanční závazky || || || ||

Derivátové finanční nástroje || – || 6 110 || – || 6 110

CELKEM || – || 6 110 || – || 6 110

V roce 2011 nástroj neprovedl transakce z úrovně 1 do úrovně 2 ani z úrovně 2 do úrovně 1 klasifikace reálné hodnoty.

Následující tabulky představují změny u nástrojů na úrovni 3 pro rok ukončený ke dni 31. prosince 2011 a 31. prosince 2010:

(v tis. EUR) || Realizovatelná finanční aktiva

Zůstatek k 1. lednu 2011 || 171 638

Zisky a ztráty celkem ||

– v rámci zisku nebo ztráty || –3 206

– v rámci ostatního úplného výsledku || 21 759

Vyplacené prostředky || 67 829

Splátky || –21 574

Zůstatek k 31. prosinci 2011 || 236 446

(v tis. EUR) || Realizovatelná finanční aktiva

Zůstatek k 1. lednu 2010 || 151 049

Zisky a ztráty celkem ||

– v rámci zisku nebo ztráty || –3 176

– v rámci ostatního úplného výsledku || –4 773

Vyplacené prostředky || 50 952

Splacené částky || –22 414

Zůstatek k 31. prosinci 2010 || 171 638

5 Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (v tis. EUR)

Peněžní prostředky a jejich ekvivalenty lze rozdělit na prostředky, které byly získány od členských států a dosud nebyly vyplaceny, a na prostředky z provozních a finančních činností nástroje.

|| 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010

|| ||

Obdržené a dosud nevydané příspěvky členských států || 195 205 || 33 128

Prostředky z finančních a provozních činností nástroje || 257 074 || 378 459

|| ||

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty || 452 279 || 411 587

6 Derivátové finanční nástroje (v tis. EUR)

Derivátové finanční nástroje mají tyto hlavní složky:

K 31. prosinci 2011 || Reálná hodnota || Pomyslná hodnota

Aktiva || Pasiva

Křížové měnové swapy || 434 || –953 || 29 376

Křížové měnové úrokové swapy || – || –5 355 || 38 158

Krátkodobé měnové swapy || – || –6 394 || 585 000

|| || ||

Derivátové finanční nástroje || 434 || –12 702 ||

K 31. prosinci 2010 || Reálná hodnota || Pomyslná hodnota

Aktiva || Pasiva

Křížové měnové swapy || 1 235 || –945 || 47 526

Křížové měnové úrokové swapy ||  141 || –5 165 || 57 681

Krátkodobé měnové swapy ||  – || – || 458 000

|| || ||

Derivátové finanční nástroje || 1 376 || –6 110 ||

7 Úvěry a pohledávky (v tis. EUR)

Úvěry a pohledávky mají tyto hlavní složky:

|| Globální úvěry (*) || Přednostní úvěry || Podřízené úvěry || Celkem

Nominální hodnota k 1. lednu 2011 || 246 500 || 542 322 || 123 910 || 912 732

Vyplacené prostředky || 25 689 || 211 351 || – || 237 040

Odpisy || – || – || –2 000 || –2 000

Splátky || –48 554 || –51 712 || –4 144 || –104 410

Kapitalizovaný úrok || – || 459 || 10 053 || 10 512

Rozdíly ve směnných kurzech || 1 730 || 13 930 || 860 || 16 520

Nominální hodnota k 31. prosinci 2011 || 225 365 || 716 350 || 128 679 || 1 070 394

|| || || ||

Snížení hodnoty k 1. lednu 2011 || –15 006 || –18 056 || –44 023 || –77 085

Snížení hodnoty zaznamenané ve výkazu o úplném výsledku || –1 746 || –1 514 || –773 || –4 033

Odpisy || – || – || 2 000 || 2 000

Odúčtování znehodnocení || 9 499 || 3 263 || 18 723 || 31 485

Rozdíly ve směnných kurzech || –356 || –65 || –762 || –1 183

Snížení hodnoty k 31. prosinci 2011 || –7 609 || –16 372 || –24 835 || –48 816

|| || || ||

Zůstatková hodnota || –1 700 || –3 428 || –99 || –5 227

Naběhlý úrok || 3 498 || 9 499 || 3 812 || 16 809

|| || || ||

Úvěry a pohledávky k 31. prosinci 2011 || 219 554 || 706 049 || 107 557 || 1 033 160

(*) včetně dohod o obchodním zastoupení

|| Globální úvěry (*) || Přednostní úvěry || Podřízené úvěry || Celkem

Nominální hodnota k 1. lednu 2010 || 230 989 || 406 799 || 145 482 || 783 270

Vyplacené prostředky || 39 596 || 165 781 || 1 575 || 206 952

Splátky || –33 573 || –46 053 || –40 098 || –119 724

Kapitalizovaný úrok || – || – || 13 239 || 13 239

Rozdíly ve směnných kurzech || 9 488 || 15 795 || 3 712 || 28 995

Nominální hodnota k 31. prosinci 2010 || 246 500 || 542 322 || 123 910 || 912 732

|| || || ||

Snížení hodnoty k 1. lednu 2010 || –8 371 || –30 217 || –59 556 || –98 144

Snížení hodnoty zaznamenané ve výkazu o úplném výsledku || –6 522 || – || –582 || –7 104

Odúčtování znehodnocení ||  266 || 13 843 || 18 423 || 32 532

Rozdíly ve směnných kurzech || –379 || –1 682 || –2 308 || –4 369

Snížení hodnoty k 31. prosinci 2010 || –15 006 || –18 056 || –44 023 || –77 085

|| || || ||

Zůstatková hodnota || –1 727 || –2 047 || – 118 || –3 892

Naběhlý úrok || 3 670 || 6 226 || 2 777 || 12 673

Úvěry a pohledávky k 31. prosinci 2010 || 233 437 || 528 445 || 82 546 || 844 428

(*) včetně dohod o obchodním zastoupení

8 Realizovatelná finanční aktiva (v tis. EUR)

Realizovatelná finanční aktiva mají tyto hlavní složky:

|| Fondy rizikového kapitálu || Přímé investice do vlastního kapitálu || Celkem

Náklady k 1. lednu 2011 || 142 932 || 33 350 || 176 282

Vyplacené prostředky || 59 579 || 8 250 || 67 829

Splátky / prodej || –20 236 || –4 735 || –24 971

Rozdíly směnných kurzů u splátek / prodeje || 417 || –300 || 117

Náklady k 31. prosinci 2011 || 182 692 || 36 565 || 219 257

|| || ||

Nerealizované zisky a ztráty k 1. lednu 2011 || 11 335 || 13 235 || 24 570

Čistá změna nerealizovaných zisků a ztrát || 18 446 || –1 266 || 17 180

Nerealizované zisky a ztráty k 31. prosinci 2011 || 29 781 || 11 969 || 41 750

|| || ||

Snížení hodnoty k 1. lednu 2011 || –2 || –6 022 || –6 024

Snížení hodnoty zaznamenané ve výkazu o úplném výsledku během roku || – 6 888 || – || –6 888

Použití snížení hodnoty zaúčtované ve výkazu o úplném výsledku v předchozích letech || 2 || 3 714 || 3 716

Rozdíly směnných kurzů u snížení hodnoty || 1 || –152 || –151

Snížení hodnoty k 31. prosinci 2011 || –6 887 || –2 460 || –9 347

|| || ||

Realizovatelná finanční aktiva k 31. prosinci 2011 || 205 586 || 46 074 || 251 660

|| Fondy rizikového kapitálu || Přímé investice do vlastního kapitálu || Celkem

Náklady k 1. lednu 2010 || 116 652 || 30 462 || 147 114

Vyplacené prostředky || 48 040 || 2 912 || 50 952

Splátky / prodej || –22 414 || – || –22 414

Rozdíly směnných kurzů u splátek / prodeje ||  654 || –24 ||  630

Náklady k 31. prosinci 2010 || 142 932 || 33 350 || 176 282

|| || ||

Nerealizované zisky a ztráty k 1. lednu 2010 || 18 138 || 1 572 || 19 710

Čistá změna nerealizovaných zisků a ztrát || –6 803 || 11 663 || 4 860

Nerealizované zisky a ztráty k 31. prosinci 2010 || 11 335 || 13 235 || 24 570

|| || ||

Snížení hodnoty k 1. lednu 2010 || –2 || –2 308 || –2 310

Snížení hodnoty zaznamenané ve výkazu o úplném výsledku během roku || – || –3 714 || –3 714

Snížení hodnoty k 31. prosinci 2010 || –2 || –6 022 || –6 024

|| || ||

Realizovatelná finanční aktiva k 31. prosinci 2010 || 154 265 || 40 563 || 194 828

9 Pohledávky za přispěvateli (v tis. EUR)

Pohledávky za přispěvateli mají tyto hlavní složky:

|| 31.12.2011 || 31.12.2010

|| ||

Příspěvky vyžádané od členských států, ale dosud nezaplacené || 87 310 || 100 000

|| ||

Pohledávky za přispěvateli celkem || 87 310 || 100 000

10 Ostatní aktiva (v tis. EUR)

Ostatní aktiva mají tyto hlavní složky:

|| 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010

|| ||

Pohledávky za EIB || 59 || 2 743

Finanční záruky || 357 ||  429

|| ||

Ostatní aktiva celkem || 416 || 3 172

11 Výnosy příštích období (v tis. EUR)

Výnosy příštích období mají tyto hlavní složky:

|| 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010

|| ||

Dotace na úroky příštích období || 32 744 || 29 073

Provize z úvěrů a pohledávek příštích období || 259 ||  506

|| ||

Výnosy příštích období celkem || 33 003 || 29 579

12 Závazky vůči třetím stranám (v tis. EUR)

Závazky vůči třetím stranám mají tyto hlavní složky:

|| 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010

|| ||

Čisté obecné správní náklady splatné EIB || 38 011 || 34 086

Ostatní částky splatné EIB || 219 || –

Dosud nečerpané dotace na úroky dlužné členským státům || 291 430 || 264 329

|| ||

Částky dlužné třetím stranám celkem || 329 660 || 298 415

13 Ostatní pasiva (v tis. EUR)

Ostatní pasiva mají tyto hlavní složky:

|| 31. 12. 2011 || 31. 12. 2010

|| ||

Finanční záruky || 294 ||  351

Ostatní || 819 ||  589

|| ||

Ostatní pasiva celkem || 1 113 ||  940

14 Vyžádané příspěvky členských států (v tis. EUR)

Členské státy || Příspěvek do nástroje || Příspěvky na dotace úroků || Celkové příspěvky || Vyžádané a nezaplacené (*)

Rakousko || 33 955 || 10 168 || 44 123 || 2 650

Belgie || 50 227 || 15 041 || 65 268 || 3 920

Dánsko || 27 420 || 8 211 || 35 631 || 2 140

Finsko || 18 963 || 5 679 || 24 642 || 1 480

Francie || 311 358 || 93 237 || 404 595 || 24 300

Německo || 299 314 || 89 630 || 388 944 || 23 360

Řecko || 16 016 || 4 796 || 20 812 || 1 250

Irsko || 7 944 || 2 379 || 10 323 || 620

Itálie || 160 676 || 48 115 || 208 791 || 12 540

Lucembursko || 3 716 || 1 113 || 4 829 || 290

Nizozemsko || 66 884 || 20 028 || 86 912 || 5 220

Portugalsko || 12 429 || 3 722 || 16 151 || 970

Španělsko || 74 828 || 22 407 || 97 235 || 5 840

Švédsko || 34 980 || 10 475 || 45 455 || 2 730

Spojené království || 162 599 || 48 690 || 211 289 || –

Celkem k 31. prosinci 2011 || 1 281 309 || 383 691 || 1 665 000 || 87 310

Celkem k 31. prosinci 2010 || 1 131 309 ||  333 691 || 1 465 000 ||  100 000

(*) Dne 18. 11. 2010 Rada určila, jaký finanční příspěvek zaplatí každý členský stát do 21. 1. 2012.

15 Podmíněná pasiva a závazky (v tis. EUR)

|| 31.12.2011 || 31.12.2010

|| ||

Závazky || ||

Neuhrazené úvěry || 701 092 || 808 865

Neuhrazená realizovatelná finanční aktiva || 264 567 || 285 449

Vyčerpané záruky || 7 909 || 9 484

|| ||

Podmíněné závazky || ||

Nevyčerpané záruky || 20 000 || 45 000

|| ||

Celkem || 993 568 || 1 148 798

16 Čistý výnos z úroků (v tis. EUR)

Výnos z úroků a podobné výnosy mají tyto hlavní složky:

|| Od 1. ledna 2011 || Od 1. ledna 2010

|| do 31. prosince 2011 || do 31. prosince 2010

|| ||

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty || 5 518 || 1 878

Úvěry a pohledávky || 50 800 || 50 299

Dotace na úroky || 3 243 || 2 424

|| ||

Úroky a podobné výnosy celkem || 59 561 || 54 601

Náklady na úroky a obdobné náklady mají tyto hlavní složky:

|| Od 1. ledna 2011 || Od 1. ledna 2010

|| do 31. prosince 2011 || do 31. prosince 2010

|| ||

Derivátové finanční nástroje || –940 || –2 591

|| ||

Úroky a podobné náklady celkem || –940 || –2 591

17 Čistý příjem z poplatků a provizí (v tis. EUR)

Příjem z poplatků a provizí má tyto hlavní složky:

|| Od 1. ledna 2011 || Od 1. ledna 2010

|| do 31. prosince 2011 || do 31. prosince 2010

|| ||

Poplatky a provize z úvěrů a pohledávek || 1 894 || 11 510

Poplatky a provize z finančních záruk || 255 ||  265

|| ||

Výnos z poplatků a provizí celkem || 2 149 || 11 775

Náklady na poplatky a provize mají tyto hlavní složky:

|| Od 1. ledna 2011 || Od 1. ledna 2010

|| do 31. prosince 2011 || do 31. prosince 2010

|| ||

Provize vyplacená třetím stranám v souvislosti s realizovatelnými finančními aktivy || –144 || –372

|| ||

Náklady na poplatky a provize celkem || –144 || –372

18 Čistý výsledek finančních operací (v tis. EUR)

Hlavní složky čistého výsledku finančních operací jsou tyto:

|| Od 1. ledna 2011 || Od 1. ledna 2010

|| do 31. prosince 2011 || do 31. prosince 2010

|| ||

Změna reálné hodnoty u derivátových finančních nástrojů || –7 534 || –12 082

Zisk /ztráta směnného kurzu || 8 376 || –5 556

Výnosy z dividend a realizovaný zisk z realizovatelných finančních aktiv || 17 228 || 1 815

|| ||

Čistý výsledek z finančních operací || 18 070 || –15 823

19 Obecné správní náklady (v tis. EUR)

Obecnými správními náklady se rozumějí skutečné náklady EIB na správu nástroje po odečtení příjmu z běžných poplatků za ocenění, které EIB přímo účtuje klientům nástroje.

|| Od 1. ledna 2011 || Od 1. ledna 2010

|| do 31. prosince 2011 || do 31. prosince 2010

|| ||

Skutečné náklady EIB || –39 937 || –36 028

Příjem z poplatků za ocenění účtovaných přímo klientům nástroje || 1 931 || 1 942

|| ||

Čisté obecné správní náklady || –38 006 || –34 086

Po vstupu revidované dohody o partnerství z Cotonou v platnost dne 1. července 2008 již obecné správní náklady nejsou hrazeny členskými státy.

20 Další události

Po vypracování rozvahy nedošlo k žádným podstatným událostem, které by vyžadovaly zveřejnění nebo úpravu finančních výkazů k 31. prosinci 2011.

PŘÍLOHA K ČÁSTI I — KAPITOLE 2 (ZPRÁVA O FINANČNÍM PLNĚNÍ): STAV PODLE ZEMĚ A NÁSTROJE

Poznámky k tabulkám:

· Číslo „0,00“ znamená, že odpovídající částka se pohybuje mezi –4 999 EUR a 4 999 EUR. Není-li uvedena žádná hodnota, je příslušná částka rovna nule.   Země, jež mají ve všech sloupcích nulový zůstatek, nejsou v tabulkách uvedeny.

· Položka „Všechny státy AKT/ZZÚ“ se vztahuje na projekty, které se týkají několika zemí, ale nejsou financovány v rámci regionální spolupráce.

· Položka „Finanční a správní náklady“ představuje projekty financované z úroků ERF nebo z balíčku na pokrytí správních výdajů.

[1]              Úř. věst. L 247, 9. 9.2006.

[2]            Zaokrouhleno na miliony eur. S ohledem na zaokrouhlení údajů nemusí součet některých finančních údajů souhlasit. Částka 0 znamená méně než 500 000 EUR. Částky rovnající se nule jsou vyjádřeny pomlčkou (–).

[3]            V roce 2010 byly příspěvky na spolufinancování reklasifikovány a vykazovány jako částky splatné členským státům. Příspěvky na spolufinancování splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnárenských operací a jako takové by měly být vykazovány. Reklasifikovaná částka představuje kumulované příspěvky na spolufinancování z let 2008 a 2009.

[4]            Čistá aktiva 10. ERF mají zápornou hodnotu, protože příspěvky byly poprvé vyžádány až v roce 2011.

[5]            V roce 2010 byly příspěvky na spolufinancování reklasifikovány a vykazovány jako částky splatné členským státům. Příspěvky na spolufinancování splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnárenských operací a jako takové by měly být vykazovány. Reklasifikovaná částka představuje kumulované příspěvky na spolufinancování z let 2008 a 2009.

[6]            V souladu s článkem 153 finančního nařízení pro 10. ERF se zůstatky peněžních prostředků vykazují v rozvaze 10. ERF. Povaha různých bankovních účtů je vysvětlena v kapitole 6 Řízení finančních rizik.

[7]            Tento zůstatek představuje částky, které jsou uvolněny pro Konžskou demokratickou republiku v souladu s ustanoveními rozhodnutí Rady 2003/583/ES. Tyto prostředky jsou vyhrazeny pro konkrétní účel a přijímající stát.

[8]            Úř. věst. L 156, 29.5.1998, s. 3–106.

[9]            Úř. věst. L 247, 9. 9.2006.

[10]         Rozhodnutí Rady 2010/406/EU ze dne 12. července 2010 o přidělení prostředků uvolněných z projektů v rámci 9. Evropského rozvojového fondu (ERF) a předchozích ERF za účelem řešení potřeb nejohroženějších skupin obyvatelstva v Súdánu.

[11]          Rozhodnutí Rady 2011/315/EU ze dne 23. května 2011.

[12]          Úř. věst. L 247, 9. 9.2006.

[13]           Záporné saldo fondů Sysmin je způsobeno odúčtováním příjmů příštích období.

[14]          Nepřidělené zdroje z předchozích ERF zahrnují zůstatek fondů SYSMIN, jehož výše byla rozhodnutím Rady ministrů AKT-ES č. 3/2000 stanovena na 410 926 milionů EUR. Rozhodnutím Komise PE/410/2001 byly tyto zdroje zahrnuty do programování národních orientačních finančních rámců (část B) v rámci finančního protokolu dohody o partnerství AKT-ES.