52012DC0376

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

O VÝVOJI VÍZOVÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU (VIS) V ROCE 2011 (předložená na základě povinnosti stanovené v článku 6 rozhodnutí Rady 2004/512/ES)

OBSAH

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ O VÝVOJI VÍZOVÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU (VIS) V ROCE 2011 (předložená na základě povinnosti stanovené v článku 6 rozhodnutí Rady 2004/512/ES).................................................................................................................................................... 2

1........... Úvod.............................................................................................................................. 4

2........... Právní rámec VIS........................................................................................................... 4

3........... Pokrok během sledovaného období................................................................................ 4

3.1........ Vývoj a testování centrálního systému.............................................................................. 4

3.2........ Vývoj systému pro porovnávání biometrických prvků (BMS).......................................... 5

3.3........ Komunikační mechanismus pro výměnu elektronických zpráv VIS (VIS Mail).................. 5

3.4........ Příprava pracovišť a síť.................................................................................................. 5

3.5........ Předání centrálního systému francouzským orgánům (C.SIS)............................................ 6

3.6........ Vnitrostátní plánování členských států.............................................................................. 6

3.7........ Zahájení provozu VIS v severní Africe............................................................................ 6

3.8........ Zahájení provozu VIS v jiných regionech, než je severní Afrika........................................ 7

3.9........ Statistika........................................................................................................................ 8

4........... Smlouva na údržbu provozního stavu VIS a vývojovou údržbu (MWO/EM).................... 8

5........... Informační kampaň......................................................................................................... 9

6........... Řízení projektu............................................................................................................... 9

6.1........ Plánování a rozpočet....................................................................................................... 9

6.2........ Řízení rizik.................................................................................................................... 10

7........... Přátelé VIS.................................................................................................................. 10

8........... Závěr........................................................................................................................... 11

9........... Příloha: Pracovní skupiny VIS....................................................................................... 12

9.1........ Výbor pro SISVIS....................................................................................................... 12

9.2........ Schůze národních projektových manažerů VIS.............................................................. 12

9.3........ Poradní skupina pro testování (TAG)............................................................................ 12

9.4........ Skupina odborníků pro elektronickou poštu VIS Mail (VIS MEG)................................ 12

1.           Úvod

Komise v souladu s článkem 6 rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému[1] tímto předkládá Radě a Evropskému parlamentu osmou zprávu o pokroku týkající se vývoje Vízového informačního systému (VIS)[2]. Zpráva se zabývá činností Komise v období od ledna do prosince roku 2011.

2.           Právní rámec VIS

Podle článku 48 nařízení o VIS[3] přijala Evropská komise dne 21. září 2011 prováděcí rozhodnutí, kterým se určuje datum zahájení provozu Vízového informačního systému (VIS) v prvním regionu (2011/636/EU)[4]. Zvoleným datem byl den 11. října 2011 (viz oddíl 3.7).

Během sledovaného období bylo přijato nařízení Komise č. 977/2011 ze dne 3. října 2011, kterým se mění vízový kodex[5].

V roce 2011 nebyly přijaty žádné další právní nástroje týkající se VIS.

3.           Pokrok během sledovaného období

3.1.        Vývoj a testování centrálního systému

Během sledovaného období byly úspěšně dokončeny dvě fáze testů; první zahrnovala sedm účastnících se zemí a druhá zahrnovala 16 účastnících se zemí (stejných sedm jako v první fázi a dalších devět)[6]. Tyto dvě fáze testů byly dokončeny později, než bylo původně plánováno, avšak stále v průběhu sledovaného období, a to z důvodu opětovného provádění některých testů, které prokázaly stabilitu a odolnost systému. Nakonec bylo u obou sérií testů stanoveno, že vyhověly smluvním požadavkům.

Systém zahájil faktický provoz dne 11. října 2011 na konzulárních úřadech států schengenského prostoru, které vydávají víza v severní Africe (Alžírsko, Egypt, Libye, Mauritánie, Maroko a Tunisko). V souladu s novelizovaným Schengenským hraničním kodexem[7] dvacet dní po zahájení provozu, tj. dne 31. října 2011, začaly členské státy na všech hraničních přechodech schengenského prostoru ověřovat všechna víza ve VIS, a to přinejmenším číslo vízového štítku.

Dne 19. prosince 2011 se k schengenskému prostoru připojilo Lichtenštejnsko a bylo úspěšně začleněno do VIS.

3.2.        Vývoj systému pro porovnávání biometrických prvků (BMS)

Během sledovaného období systém pro porovnávání biomechanických prvků, který pro VIS porovnává otisky prstů, podporoval testování provozu systému VIS (OST) a předběžné přejímací zkoušky (PSAT) bez výskytu komplikací.

BMS začal fungovat spolu s VIS dne 11. října 2011. Od následujícího dne začala běžet pětiměsíční lhůta pro konečné převzetí systému.

V období mezi 11. říjnem 2011 a 31. prosincem 2011 uložil BMS celkem 170 138 sad otisků prstů. Velkou většinu těchto otisků prstů dodaly Francie, Itálie, Německo a Španělsko. Členské státy ve svých zařízeních pro odběr otisků prstů nadále využívaly softwarové balíčky poskytované dodavatelem BMS. Některé členské státy v prvních měsících výrazně zlepšily kvalitu otisků prstů. Jiné členské státy však stále musí zlepšit kvalitu dodávaných otisků prstů. Členské státy rovněž začaly ověřovat otisky prstů na hraničních přechodech, což je během přechodného období tří let volitelnou možností podle Schengenského hraničního kodexu.

3.3.        Komunikační mechanismus pro výměnu elektronických zpráv VIS (VIS Mail)

Pokud jde o VIS Mail, bylo dosaženo dvou hlavních milníků. První představuje zahájení provozu s tím, že si konzulární úřady v tomto regionu vyměňují omezený počet zpráv konzulární spolupráce o produkční infrastruktuře VIS Mail. Druhý milník představuje finalizace specifikací pro fázi 2 VIS Mail. V této fázi, která začne dva roky po zavedení VIS na celém světě, budou do VIS mail začleněny funkce schengenské konzultační sítě. Ke konci sledovaného období byl zahájen legislativní postup pro přijetí prováděcího rozhodnutí Komise týkajícího se specifikací. Dne 9. prosince 2011 Výbor SISVIS ve složení VIS vydal souhlasné stanovisko k předlohám specifikací. Očekává se, že rozhodnutí bude přijato v průběhu roku 2012 (viz oddíl 9.1).

3.4.        Příprava pracovišť a síť

Během sledovaného období se Rumunsko připojilo k síti sTESTA a Lichtenštejnsko se začalo přistupovat k produkčnímu prostředí koncem prosince roku 2011. Hlavními aktivitami týkajícími se sítě bylo ve sledovaném období: a) zajišťování provozu volitelného „mechanismu pro případ výpadku“ pro přechod z hlavního na záložní pracoviště; b) poskytnutí serveru s protokolem pro synchronizaci systémového času (Network Time Protocol) mezi ústředím a pracovišti v členských států; c) obnovení síťové technologie, což posílilo odolnost šifrovacích zařízení; d) testování serveru pro elektronickou poštu VIS Mail; e) poskytování komunikační infrastruktury zaměstnancům C.SIS pro účely jejich interakce s členskými státy; f) poskytování internetového portálu s podrobnými informacemi o stavu sítě, k dispozici zaměstnancům C.SIS pro účely monitorování; a g) monitorování sítě VIS během stěžejních testovacích fází před a bezprostředně po zahájení provozu VIS.

Tzv. mechanismus pro případ výpadku členským státům umožňuje, aby s pomocí vnitrostátního záložního systému zajistily kontinuitu operací v případě, že vnitrostátní systém selže. Do konce roku 2011 byla v celkem dvanácti členských státech úspěšně provedena „zkouška mechanismu pro případ výpadku“. V roce 2012 budou tyto zkoušky v pokračovat v členských státech, které o toto řešení projevily zájem.

3.5.        Předání centrálního systému francouzským orgánům (C.SIS)

Po úspěšném dokončení všech testovacích fází byl v září 2011 centrální systém během tří týdnů postupně předán francouzským orgánům ve Štrasburku (C.SIS). Tento proces zahrnoval různé technické činnosti ohledně VIS a BMS, např. vyčištění databáze a nácvik rozličných provozních postupů (např. přepnutí / zpětné přepnutí, stop/start).

Komise bude i nadále během přechodného období odpovídat za každodenní provozní řízení systému do doby, než řídící orgán (Evropská agentura pro dlouhodobé provozní řízení rozsáhlých systémů IT v oblasti svobody, bezpečnosti a práva) převezme dne 1. prosince 2012 odpovědnost za řízení systému. V souladu s nařízení o VIS může Komise svěřit provozní řízení VIS vnitrostátním veřejnoprávním subjektům ve dvou různých členských státech. S vnitrostátními orgány Francie byla uzavřena smlouva o dodávkách služeb souvisejících s provozním řízením. Rovněž byly uzavřeny smlouvy s Francií a Rakouskem týkající se infrastruktury v ústřední jednotce ve Štrasburku a v záložní jednotce v St. Johann im Pongau.

3.6.        Vnitrostátní plánování členských států

Kromě dostupnosti centrálního VIS bylo hlavní podmínkou pro zprovoznění systému dosažení pokroku u vnitrostátních projektů.

Prostřednictvím mechanismu pro podávání měsíčních zpráv, který byl vyvinut v rámci skupiny „Přátelé VIS“ (viz oddíl 7), všechny členské státy shodně uváděly, že se jim daří včas plnit termíny stanovené pro zahájení provozu v prvním regionu zavádění (severní Afrika).

Pokud jde o testování souladu (CT) vnitrostátních systémů, dokončily jej úspěšně v první polovině sledovaného období Česká republika a Řecko, čímž byl uzavřen cyklus testování souladu ve všech schengenských státech.

Shodně jako v roce 2010 byly zorganizovány mise do severní Afriky, aby byly přímo na místě získány informace o připravenosti konzulátů členských států, zejména pak pokud jde o jejich kapacitu odebírat a předávat biometrické údaje žadatelů o víza do VIS. Počátkem října 2011 zástupci Komise a členského státu předsedajícího Radě ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci přijeli do Tuniska (Tunis), Maroka (Casablanca a Rabat) a Libye (Tripolis), aby se zúčastnili místní schengenské kooperační schůzky a navštívili místní konzulární zařízení. Celkem bylo navštíveno deset konzulátních úřadů; výsledkem byla konkrétní právní a technická doporučení pro zaměstnance konzulátu.

3.7.        Zahájení provozu VIS v severní Africe.

            Politické a právní aspekty

Během schůzky „Přátel VIS“ konané dne 16. března 2011 uvedlo několik členských států, že i když jsou technicky připraveny připojit se k VIS na konci června 2011, upřednostňovaly by, kdyby byl v severní Africe[8] provoz zahájen až po nejrušnějším období vydávání víz v létě a po výměně zaměstnanců konzulátu. Bylo dosaženo shody na zahájení provozu dne 11. října 2011.

Článek 48 nařízení o VIS stanoví, že Komise přijme rozhodnutí stanovující datum zahájení provozu, jakmile a) Komise oznámí úspěšné provedení souhrnného testu VIS, který provede spolu s členskými státy, a až b) všechny členské státy oznámí Komisi svou připravenost shromažďovat a přenášet údaje do ústředního (centrálního) systému prostřednictvím svých národních rozhraní a připojit k VIS své konzuláty v prvním regionu zavádění.

Co se týče první podmínky, odborníci Komise a členských států shledali dne 7. července 2011, že souhrnný test systému provedený spolu s členskými státy byl úspěšně dokončen. Dopis komisařky Malmströmové a výsledky testů byly zaslány Evropskému parlamentu dne 7. října 2011.

Co se týče druhé podmínky, členské státy byly vyzvány, aby předložily oznámení o připravenosti do konce července roku 2011. První oznámení bylo předloženo dne 5. července 2011 a poslední dne 2. září 2011.

Tyto dva úspěchy umožnily Komisi přijmout dne 2. září 2011 prováděcí rozhodnutí, kterým se určuje datum zahájení provozu Vízového informačního systému (VIS) v prvním regionu[9].

            Provozní aspekty

Dne 11. října 2011 se v severní Africe všechny členské státy úspěšně připojily k VIS. Švédsko bylo prvním členským státem s registrovanou transakcí v 06.00 UTC. Prvního dne byly drobné technické problémy na vnitrostátní úrovni vyřešeny téměř okamžitě. Německo bylo první zemí, která vydala vízum s otisky prstů.

Od 31. října 2011 začaly členské státy na svých vnějších hraničních přechodech kontrolovat číslo vízového štítku ve VIS, jak předpokládá schengenský hraniční kodex.

3.8.        Zahájení provozu VIS v jiných regionech, než je severní Afrika

Řada členských států využila možnosti uvedené v čl. 48 odst. 3 nařízení o VIS, tj. zahájit provoz v i v jiných regionech než v prvním regionu pod podmínkou, že předem vyrozumí Komisi.

Maďarsko oznámilo dne 30. června 2011, že v rámci pilotního projektu spolufinancovaného z Fondu pro vnější hranice (EBF) začne počínaje 11. říjnem 2011 odebírat otisky prstů žadatelům o víza a používat VIS v Istanbulu, Ankaře a Kišiněvu.

Švýcarsko oznámilo dne 12. července 2011, že začne počínaje 11. říjnem 2011 používat VIS na svém území bez odběru otisků prstů a pro účely vydávání víz na vnějších hraničních přechodech.

Estonsko oznámilo dne 15. září 2011, že začne počínaje dnem 11. říjnem 2011 používat VIS na svém území s odběrem otisků prstů a pro účely vydávání víz na vnějších hraničních přechodech. Estonsko rovněž dne 6. října 2011 oznámilo svůj úmysl zahájit počínaje 11. říjnem 2011 používání VIS bez odběru otisků prstů na všech konzulátech.

Belgie oznámila dne 7. října 2011, že počínaje 11. říjnem 2011 začne používat VIS bez odběru otisků prstů na všech konzulátech (vyjma Conakry, kde Belgie začala VIS používat ode dne 1. listopadu 2011).

Dva členské státy zaslaly Komisi oznámení poté, co zahájily používat VIS mimo severní Afriku. Například Německo oznámilo dne 12. října 2011, že ode dne 11. října 2011 začalo používat VIS s odběrem otisků prstů pro vydávání víz na hranicích. Island začal používat VIS pro vydávání víz na svých hranicích ode dne 11. října 2011, přičemž oznámení bylo doručeno dne 17. října 2011. I když se neobjevily žádné zvláštní problémy, požádala Komise následně všechny členské státy, aby s předstihem informovaly o svých záměrech spustit VIS před právně stanoveným datem. Komise rovněž požádala členské státy, aby vždy řádně s předstihem navázaly spolupráci s delegacemi EU v dotyčných zemích a aby přijaly veškerá nezbytná opatření k informování žadatelů o víza a místních orgánů, a to zejména pokud plánují odebírat otisky prstů žadatelů o víza.

Konečně Polsko oznámilo dne 19. října 2011, že bude používat VIS v Baku, Jerevanu a v Kuale Lumpur s odběrem biometrických údajů v rámci pilotního projektu spolufinancovaného z EBF. Pilotní projekt byl zahájen dne 26. října 2011 a jeho skončení se očekává k 31. květnu 2012.

3.9.        Statistika

Do konce sledovaného období zpracoval VIS úspěšně 299 648 žádostí o vízum, jejichž výsledkem bylo vydání 229 124 schengenských víz a 33 451 žádostí o vízum bylo zamítnuto. Tyto údaje se vztahují k používání VIS v severní Africe a pro členské státy zmíněné v předchozím oddílu i v ostatních částech světa.

Pokud jde o dopad na vícenásobné žádosti o vízum podané stejnou osobou, bylo do konce sledovaného období ve VIS odhaleno 468 potenciálních případů tohoto jednání (tzv. „visa shopping“), ve kterých žadatelé, jimž byla žádost o vízum zamítnuta, podali novou žádost. Jeden z těchto případů se týká pěti žádostí, které podala tatáž osoba na různých konzulátech. Dva případy se týkaly čtyř žádostí a sedm případů se týkalo tří žádostí. Zbývajících 458 případů se týkalo vždy dvou žádostí. V jednom případě byly žádosti podány na tři různé konzuláty během čtyř týdnů, přičemž tyto konzuláty byly schopny dané žádosti pospojovat.

4.           Smlouva na údržbu provozního stavu VIS a vývojovou údržbu (MWO/EM)

Aby byla zajištěna technická údržba VIS v provozních podmínkách a byl zlepšován výkon systému v čase s ohledem na nárůst objemu údajů, jež budou v nadcházejících letech vkládány do VIS, vypsala Komise dne 14. července 2011 nabídkové řízení na „údržbu provozního stavu (MWO) a vývojovou údržbu (EM)“ VIS. Do konce sledovaného období byly realizovány tyto fáze řízení: přijetí prvních nabídek od šesti uchazečů (2. září 2011); výběr pěti uchazečů pro technické hodnocení a předložení technických specifikací zakázky uchazečům (polovina října 2011); předložení technických návrhů uchazeči (23. prosince 2011).

5.           Informační kampaň

Ve spolupráci s externím dodavatelem a po konzultaci s členskými státy připravila Komise informační materiál v angličtině, francouzštině, němčině, španělštině, arabštině, čínštině a ruštině, který mají členské státy a Komise před zahájením provozu VIS a po něm. Materiál byl členským státům distribuován v létě 2011.

Navíc bylo vytvořeno video vysvětlující nová vízová řízení podle VIS. Toto video je k dispozici v několika jazycích a bylo umístěno na informační portály evropské i členských států.

Konečně byla dne 11. října 2011 aktualizována internetová stránka Generálního ředitelství pro vnitřní věci o veškeré informace související s VIS.

Krátce po přijetí rozhodnutí 2011/636/EU[10] Generální ředitelství pro vnitřní věci pozvalo do Bruselu velvyslance Alžírska, Egypta, Mauritánie, Maroka a Tuniska. Účelem této schůzky bylo poskytnout podrobné informace o zahájení provozu VIS pro jejich předání vnitrostátním orgánům. Velvyslanci položili otázky ohledně rozsahu působnosti výjimek z povinnosti dávat otisky prstů a externího zajišťování činnosti. Po schůzce byla velvyslancům zaslána informativní oznámení.

Po těchto schůzkách delegace EU po konzultaci s členskými státy lokálně informovaly prostřednictvím místní schengenské spolupráce v regionu orgány států severní Afriky. Vedoucí Delegace EU v Egyptě se dne 26. září 2011 setkal se zástupci místních orgánů v doprovodu velvyslanců Francie, Itálie, Německa a Polska. Byla rovněž zorganizována schůzka egyptských podnikatelů na německém velvyslanectví dne 29. září 2011 a tisková konference na francouzském velvyslanectví dne 4. října 2011. Co se týče Libye, zástupci Komise ve dnech 27. až 29. září 2011 navštívili Tripolis, aby se setkali se zástupci libyjského ministerstva zahraničních věcí a informovali o zahájení provozu VIS. Konečně v Maroku a Alžírsku zaslaly delegace EU místním orgánům oznámení.

Při příležitosti dne zahájení provozu byly zorganizovány dvě tiskové konference. V Bruselu po tiskové konferenci tiskového mluvčího komisařky Malmströmové následovala technická prezentace. Ve Varšavě komisařka Malmströmová společně s polskými ministrem vnitra uspořádala tiskovou konferenci oznamující úspěšné spuštění VIS.

6.           Řízení projektu

6.1.        Plánování a rozpočet

Celkové dostupné prostředky na závazky pro VIS v roce 2011 činily 31,2 milionu EUR, z čehož bylo využito 95,06 %. Vzhledem k omezenému testování podpory služby a přesunutí plateb spojených s konečným převzetím systému do roku 2012 bylo využito pouze 79,49 % prostředků na platby. Rozpočtová linie pro VIS má číslo 18.0205.

Vízový informační systém || Dostupné prostředky pro závazky || Plnění prostředků pro závazky || Celkem % || Dostupné prostředky pro platby || Plnění prostředků pro platby || Celkem %

C1 (položky z rozhodnutí o financování VIS z roku 2011) || € 21 200 000,00 || € 3 456 723,74 || || € 27 486 195,00 || € 22 037 191,85 ||

C4 (položky z rozhodnutí o financování IS z roku 2011) || € 1 298 209,85 || || || € 1 298 209,85 || 0,00 ||

C5 (položky z rozhodnutí o financování IS, NO CH z roku 2010) || € 8 703 298,00 || € 8 703 298,00 || || € 4 115 456,44 || € 4 115 456,44 ||

Závazky celkem || || 17 500 000 || || || ||

Celkem || € 31 201 507,85 || € 29 660 022 || 95,06 % || € 32 899 861,29 || € 26 152 648,29 || 79,49 %

6.2.        Řízení rizik

Metodika pro řízení rizik zůstala během období, jehož se týká tato zpráva, beze změny. Komise každý měsíc zjišťuje nejvýznamnější rizika v projektu (na centrální a vnitrostátní úrovni) a představuje je členským státům na měsíčních schůzích národních projektových manažerů VIS. Komisi byl při výkonu tohoto úkolu nápomocen smluvní partner odpovědný za zajišťování kvality.

Stejně jako v předcházejícím roce se o rizicích diskutovalo také ve skupině „Přátelé VIS“. Komise společně s dvěma členskými státy předsedajícími Radě ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci pracovala na posouzení hlavních rizik a na jejich kategorizaci podle jejich dopadu na projekt. U každého rizika byla určena opatření k jeho snížení. Komise vedla rejstřík činností na vysoké úrovni a sledovala jejich provádění.

Na konci roku 2011 byla nejkritičtější zjištěná rizika tato: a) kapacita systému se spotřebovává rychleji, než bylo plánováno, jelikož členské státy zavádějí systém v jiných regionech, než bylo plánováno v rámci postupného zavádění sytému; b) předání ústředního VIS z C.SIS evropské agentuře pro dlouhodobé provozní řízení rozsáhlých systémů IT, a c) kvalita otisků prstů během provozu. U všech rizik byla určena opatření k jejich snížení a Komise, členské státy a hlavní smluvní dodavatel úzce spolupracují na omezování dopadů těchto rizik na projekt.

7.           Přátelé VIS

V průběhu sledovaného období se skupina „Přátelé VIS“ sešla osmkrát – čtyřikrát během prvního pololetí a čtyřikrát během druhého pololetí. Shodně jako v předešlých letech neformální schůzky na vysoké úrovni poskytly fórum, v jehož rámci bylo možno transparentně projednat všechny záležitosti související s VIS. Program jednání stanovil členský stát předsedající Radě ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci v koordinaci s Komisí a generálním sekretariátem Rady. Témata obvykle zahrnovala technické informace o aktuálním stavu VIS, předložené Komisí, výsledky mechanismu podávání zpráv o pokroku na vnitrostátní úrovni a zprávy o rizicích.

Zvláštní pozornost byla věnována monitorování pokroku na vnitrostátní úrovni v prvním regionu zavádění a přípravě informační kampaně. V druhé části sledovaného období členský stát předsedající Radě ve složení pro spravedlnost a vnitřní věci aktualizoval dotazníky o pokroku na vnitrostátní úrovni, aby zahrnovaly rovněž přípravy na Blízkém východě a v oblasti Perského zálivu. Cílem bylo zhodnotit technickou připravenost členských států a rovněž jejich záměry používat VIS v těchto regionech po zahájení provozu v severní Africe.

Sběr těchto údajů umožnil Polsku zahájit diskuse o celkovém době potřebné pro zavedení systému po celém světě. Diskuze budou pokračovat v roce 2012. Je třeba poznamenat, že celková kvalita odpovědí předkládaných členskými státy se během sledovaného období zlepšila. V některých případech se však objevil nesoulad mezi informacemi o přípravách v severní Africe a úředních oznámeních o připravenosti v tomto regionu, které byly doručeny Komisi. Bylo to z důvodu různé interpretace oznámení a v konečném důsledku to nezpůsobilo žádné problémy.

Souběžně s dotazníky pro konzuláty byly členské státy požádány, aby poskytovaly pravidelné aktualizace o jejich přípravách na vnějších hraničních přechodech a o připravenosti používat VIS na hranicích pro účely vydávání víz. I v tomto případě se kvalita odpovědí předkládaných členskými státy během sledovaného období zlepšila a umožnila užitečně monitorovat situaci.

Dánsko, které bude předsedat Radě v prvním pololetí roku 2012, se rozhodlo pokračovat v uplatňování tohoto mechanismu pro podávání zpráv.

8.           Závěr

Rok byl charakterizován úspěšným zahájením provozu systému v severní Africe dne 11. října 2011 všemi účastnícími se zeměmi.

Od zahájení provozu fungoval VIS hladce a veškeré dostupné statistické údaje dokládají, že členské státy systém plně využívají. VIS se rovněž ukázal jako užitečný nástroj pro odhalovaní vícenásobných žádostí o víza podaných jedinou osobou na dvou a více konzulátech.

Komise pravidelně informovala Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu ohledně vývoje a situace projektu VIS a bude tak činit i nadále.

9.           Příloha: Pracovní skupiny VIS

9.1.        Výbor pro SISVIS

Výbor pro SISVIS ve složení VIS[11] se v roce 2011 sešel dvakrát, a to ve dnech 23. června a 2. září. Během prvního zasedání představila Komise neformální dokument o stanovení dalších regionů, ve kterých se má zavést VIS, přičemž tento dokument byl již představen u příležitosti schůzky Přátel VIS konané dne 20. června 2011. V návaznosti na kladnou reakci výboru přikročí Komise k přijetí rozhodnutí.

Během druhého zasedání výboru Komise a delegáti diskutovali o předloze technických specifikací komunikačního mechanismu VIS Mail. Předloha prováděcího rozhodnutí byla poté kladně přijata písemným postupem výboru. Komise spustila své interní postupy pro přijetí rozhodnutí. Očekává se, že obě rozhodnutí budou přijata v roce 2012.

9.2.        Schůze národních projektových manažerů VIS

Ve sledovaném období uspořádala Komise deset schůzí odborných skupin, jichž se účastnili národní projektoví manažeři jednotlivých členských států a jejichž účelem bylo projednat stav projektu VIS, technické podrobnosti, otázky související s plánováním, riziky a činnostmi na ústřední a vnitrostátní úrovni projektu.

9.3.        Poradní skupina pro testování (TAG)

Poradní skupina pro testování, což je poradní pracovní skupina Výboru pro SISVIS (ve složení pro VIS), se vzhledem k intenzivní testovací činnosti v průběhu sledovaného období scházela často nebo pořádala konferenční hovory. Poradní skupina pro testování zajišťovala, aby se při projednávání a řešení problémů souvisejících s testováním používal strukturovaný postup, a poskytovala Komisi poradenství pro dokončení testování VIS. Účastníci skupiny vydávali doporučení ohledně testování VIS ve všech testovacích fázích, zejména ve fázích, na nichž se přímo podílely členské státy.

9.4.        Skupina odborníků pro elektronickou poštu VIS Mail (VIS MEG)

Během celého sledovaného období se každý měsíc konala schůze skupiny na podporu zavádění komunikačního mechanismu VIS Mail. Pro rok 2012 bylo dohodnuto, že skupina se bude scházet každé dva měsíce. Práce Komise a členských států na elektronické poště VIS Mail se uskutečňuje ve spolupráci s dodavatelem sítě a poradenství poskytuje smluvní partner pro podporu a zajištění kvality.

[1]               Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5.

[2]               Sedmou zprávou je zpráva Komise Radě a Evropskému parlamentu o vývoji Vízového informačního systému (VIS) z roku 2010, KOM(2011) 346 v konečném znění ze dne 14. 6.2011.

[3]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) – Úř. věst. L 218, 13.8.2009, s. 60.

[4]               Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 21. září 2011, kterým se určuje datum zahájení provozu Vízového informačního systému (VIS) v prvním regionu (2011/636/EU), Úř. věst. L 249, 27.9.2011, s.18.

[5]               Úř. věst. L 258, 4.10.2011, s. 9.

[6]               První test (testování operačního systému – OST) zahrnoval Estonsko, Itálii, Německo, Norsko, Slovinsko a Švédsko. Druhý test (testování předběžného přijímání systému – PSAT) zahrnoval výše uvedené země a dále Finsko, Francii, Litvu, Lotyšsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Španělsko a Švýcarsko.

[7]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 81/2009 ze dne 14. ledna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 562/2006, pokud jde o využití Vízového informačního systému (VIS) podle Schengenského hraničního kodexu, Úř. věst. L 35, 4.2.2009, s. 56.

[8]               Podle rozhodnutí Komise 2010/49/ES ze dne 30. listopadu 2009, kterým se stanoví první regiony pro zahájení provozu Vízového operačního systému (VIS), Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 62, jsou prvními třemi regiony pro zahájení provozu VIS severní Afrika, Blízký východ a oblast Perského zálivu. Severní Afriku tvoří Alžírsko, Egypt, Libye, Mauritánie, Maroko a Tunisko.

[9]               Viz poznámka pod čarou 4.

[10]             Viz poznámka pod čarou 4.

[11]             Zřízený podle čl. 51 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1987/2006 ze dne 20. prosince 2006 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II), Úř. věst. L 381, 28.12.2006, s. 4.