This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52012DC0122
REPORT FROM THE COMMISSION on the overall operation of official controls in the Member States on food safety, animal health and animal welfare, and plant health
ZPRÁVA KOMISE o celkovém fungování úředních kontrol bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin v členských státech
ZPRÁVA KOMISE o celkovém fungování úředních kontrol bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin v členských státech
/* COM/2012/0122 final */
ZPRÁVA KOMISE o celkovém fungování úředních kontrol bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin v členských státech /* COM/2012/0122 final */
OBSAH 1..... Souvislosti 1 2..... Potravinový
řetězec EU.. 1 3..... Přehled
kontrol bezpečnosti potravin v EU.. 1 3.1. Přezkum výročních zpráv
členských států. 1 3.2. Výsledky
kontrolních činností Komise v členských státech. 1 3.3. Další zdroje informací o
kontrolách v členských státech. 1 3.4. Následná
činnost a donucovací opatření Komise. 1 4..... Závěry. 1
1.
Souvislosti
Ustanovení čl. 44 odst. 1 nařízení (ES) č.
882/2004[1]
(dále jen „nařízení o kontrolách krmiv a potravin“) od členských států vyžaduje,
aby Komisi každý rok předkládaly zprávu o provádění víceletých vnitrostátních
plánů kontrol zřízených v souladu s článkem 41 uvedeného nařízení. Tyto
zprávy by měly obsahovat: (a)
podrobnosti o změnách víceletých vnitrostátních
plánů kontrol, aby byly zohledněny mimo jiné faktory jako změny právních
předpisů, nová onemocnění nebo rizikové faktory, nové vědecké poznatky,
výsledky minulých kontrol a významné organizační změny; (b)
výsledky kontrol a auditů provedených v předchozím
roce podle vnitrostátního plánu kontrol; (c)
druh a počet případů nedodržení zjištěných při
kontrolách; (d)
opatření k zajištění účinného provádění
vnitrostátního plánu kontrol, včetně donucovacích opatření a jejich výsledků. Ustanovení čl. 44 odst. 4 a 6 uvedeného
nařízení vyžaduje, aby Komise vypracovala a předložila Evropskému
parlamentu a Radě výroční zprávu o celkovém fungování kontrol v členských
státech, a to s ohledem na: (a)
výroční zprávy předkládané vnitrostátními orgány; (b)
audity[2]
a inspekce, které EU provádí v členských státech; (c)
a jiné příslušné informace. Komise předložila svou první zprávu
Evropskému parlamentu a Radě v srpnu 2010[3]. Hlavním
účelem této zprávy bylo poskytnout první přehled údajů a informací o úředních
kontrolách uvedených v prvních výročních zprávách členských států. Zároveň podala shrnutí výsledků auditů a inspekcí
EU. V září 2010 byla projednána
členskými státy v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví
zvířat. V říjnu 2010 ji projednal
Výbor pro životní prostředí a pro zemědělství a záležitosti venkova Evropského
parlamentu. Komise zahájila jednání s členskými státy o
otázkách vznesených v první zprávě, a zejména o tom, jakým způsobem mohou
být sběr a zpracování údajů pro úřední kontroly zjednodušeny a standardizovány. Tato druhá zpráva se od té první liší poněkud
odlišným přístupem. Cílem je
poskytnout přehled kontrol bezpečnosti potravin v EU, který se netýká pouze
minulého roku, za který jsou výroční zprávy všech členských států k dispozici,
ale upozorňuje na nejnovější informace ze všech tří hlavních zdrojů informací o
kontrolách, aby poskytnul co nejaktuálnější popis toho, jak kontrolní systém EU
funguje. Hlavními zdroji, ze kterých tato zpráva
čerpá, jsou: a) výroční zprávy od
členských států z let 2008 a 2009, b) výsledky kontrolních činností Komise
v letech 2008–2010 a c) jiné příslušné informace o kontrolách, včetně: · nedávných zpráv od členských států týkajících
se kontrol v jednotlivých odvětvích; · výsledků systémů rychlého varování EU
(systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF), systému oznamování
nákaz zvířat (ADNS) a varovného systému pro ohrožení zdraví rostlin
(Europhyt)); · diskuzí a rozhodnutí o kontrolách v rámci
Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a Stálého
rostlinolékařského výboru; · přezkumu případů porušení práva v souvislosti
s nedostatky v kontrolních systémech v členských státech.
2.
Potravinový
řetězec EU
Pro porozumění tomu, jak systém úředních
kontrol EU v potravinovém řetězci funguje (včetně těch, jež jsou nezbytné
pro zajištění zdraví rostlin, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek
zvířat), je vhodné nejprve získat představu o rozsahu a složitosti
potravinového řetězce EU. Podle
nejnovějších údajů, které jsou k dispozici od Eurostatu, činí hodnota celkové
produkce potravinového řetězce EU asi 750 miliard EUR. Celkový počet pracovních míst v odvětví od prvovýroby až po
maloobchodní prodej a zásobování je více než 48 milionů. V potravinovém řetězci EU působí přibližně 14 milionů primárních
zemědělských výrobců a 3 miliony provozovatelů potravinářských podniků od výroby
potravin až po maloobchod a stravovací služby. Tyto celkové údaje podávají představu o velikosti potravinářském
průmyslu. Je obrovský, ale zároveň
také různorodý a složitý. Například pokud jde o prvovýrobu, průměrná
velikost zemědělského podniku je v rozmezí od přibližně 90 ha v zemích
jako Česká republika přes přibližně 50 ha v zemích, jako jsou Spojené
království, Francie a Německo, až po méně než 8 ha v jiných zemích, jako
je Polsko, Bulharsko a Rumunsko. V celé EU také existují značné rozdíly v
typech zemědělských postupů. Do velké
míry to lze vysvětlit agroklimatickými podmínkami, ale také dlouhodobými
zemědělskými tradicemi. V EU se nachází přibližně 300 000
potravinářských podniků. Avšak v
případě mnoha produktů (jako například vína, olivového oleje, vajec a sýra)
může být zpracování provedeno zemědělskými podniky namísto výrobních podniků. Zaměřit se pouze na výrobní odvětví by znamenalo
podcenění celkové velikosti a složitosti potravinového systému EU. Především ve výrobním odvětví představuje jen
malý počet podniků působících v celosvětovém měřítku velmi velký podíl
produkce. Např. v odvětví mléka
a mléčných výrobků 1 % podniků vyrábí více než 60 % celkové produkce v EU.
Mimo primární výrobu působí největší počet provozovatelů potravinářských
podniků na konci potravinového řetězce, tedy v maloobchodu a ve veřejném
stravování. V EU existuje v oblasti potravin více než jeden milion
maloobchodníků, v mnohých případech se jedná o malé rodinné podniky, i
když z hlediska celkového prodeje dominuje odvětví malý počet velkých
obchodních řetězců. Existuje téměř 1,4 milionu restauračních a stravovacích
zařízení.
3.
Přehled
kontrol bezpečnosti potravin v EU
3.1.
Přezkum výročních zpráv členských států
EU vypracovala rozsáhlé a podrobné právní
předpisy, jejichž cílem je zajistit, aby potraviny poskytované spotřebitelům
prostřednictvím tohoto velkého a složitého systému výroby potravin byly
bezpečné a zdravé. Základní principy
práva EU v oblasti krmiv a potravin jsou stanoveny v nařízení (ES) č.
178/2002[4]. Podle tohoto nařízení nese hlavní odpovědnost za
zajištění bezpečnosti potravin na všech stupních potravinového řetězce od
prvovýroby až po prodej konečnému spotřebiteli potravinářský podnik. Členské státy jsou povinny sledovat a ověřovat,
zda podniky plní požadavky právních předpisů EU o bezpečnosti potravin a
krmiv (včetně zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat a zdraví
rostlin). Jsou povinny pro tento účel
zavést systém kontrol. Nařízení (ES) č. 882/2004 stanoví, jak by
tyto kontroly měly být organizovány a prováděny. V podstatě stanoví obecná pravidla pro provádění úředních kontrol za
účelem ověření dodržování pravidel EU týkajících se bezpečnosti potravinového
řetězce. Nařízení zejména klade
požadavky na členské státy: když
ověřují: ·
dodržování odvětvových zákonných požadavků
provozovateli, nebo ·
že zboží, které má být uvedeno na trh EU (buď
vyrobené v EU nebo dovezené ze třetí země) je v souladu s normami a požadavky
odvětvových právních předpisů. Kromě toho orgány členských států vykonávají
jiné oficiální úkoly podle nařízení (ES) č. 882/2004, jako například ty,
které jsou prováděny za účelem eradikace nebo boje proti původcům nákaz zvířat
(např. testování zvířat na některé nákazy při provádění určitého programu,
epizootologické vyšetření po výskytu ohniska, očkování proti nákazám zvířat
nebo usmrcování zvířat infikovaných patogeny). Nařízení (ES) č. 882/2004 rovněž stanoví
podrobná pravidla pro kontroly členských států prováděné útvary Komise, jejichž
cílem je ověřit dodržování povinnosti stanovené v odvětvových právních
předpisech a v nařízení (ES) č. 882/2004. Aby byly požadavky nařízení naplněny, musí členské státy vytvořit a
provádět víceleté vnitrostátní plány kontrol. Tyto plány se obvykle vztahují na období tří až pěti let a poprvé byly
použity od začátku roku 2007. Členské
státy jsou povinny výroční zprávy o provádění víceletých vnitrostátních plánů
kontrol předložit Komisi. Výroční
zprávy byly přijaty za roky 2007, 2008 a 2009. Výsledky první analýzy vnitrostátních zpráv
provedené Komisí byly shrnuty v její souhrnné zprávě z minulého roku, KOM
(2010) 441. V této zprávě bylo velmi obtížné vyvozovat závěry pro celou EU v
důsledku velkých rozdílů mezi národními zprávami jak ve struktuře, tak v obsahu
a v důsledku neexistence harmonizovaných údajů o kontrolách. To platí i
pro zprávy z let 2008 a 2009 a částečně to odráží značné rozdíly mezi členskými
státy pokud jde o agrární strukturu, správní kulturu a velikost. Možnost
srovnání zpráv se však výrazně zlepšila v důsledku toho, že a) členské
státy získávají zkušenosti s jejich tvorbou a b) Komise vede aktivní dialog s
členskými státy, aby dále zlepšovaly obsah zpráv, zejména aby byla zvýšena
možnost jejich srovnání. Jelikož byly nyní informace poskytovány většinou
členských států tři po sobě jdoucí roky, je možné si za tuto dobu všimnout
zajímavých trendů a vývoje. Jejich shrnutí je uvedeno níže. Shromažďování údajů
a analýza Společným prvkem většiny zpráv je rostoucí
úsilí o zlepšení sběru a shromažďování údajů o počtu a druhu dokončených kontrol
a jejich výsledcích. Při snaze o
účinnost a efektivitu jsou nezbytné dobré aktuální údaje, které umožňují
posouzení výkonnosti a stanovení priorit pro budoucí kontrolní činnosti. I když je ve výročních zprávách uvedeno mnoho
takových nových i probíhajících iniciativ, zdá se, že sdílení know-how a zkušeností
mezi různými kontrolními orgány v rámci členských států nebo mezi nimi je
omezené. Ve své výroční zprávě z
loňského roku Komise uvedla svůj úmysl ve spolupráci s členskými státy
posoudit, jak lze využít potenciál pro elektronický přenos a analýzu údajů
k dosažení zjednodušení a standardizace na úrovni EU. Práce na tomto záměru, který může členským státům pomoci v rozvoji
jejich vlastních systémů řízení informací, již byla zahájena. Celková prohlášení
o účinnosti Podle pokynů Komise týkajících se struktury a
obsahu zpráv je třeba, aby vnitrostátní orgán poskytnul každý rok obecné
prohlášení o činnosti jeho systému kontrol. Tato prohlášení se liší co do kvality. Většina zpráv obsahuje jen obecné prohlášení, že kontroly byly
provedeny v souladu s plánovanými opatřeními, že celkové standardy bezpečnosti
potravin, zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin
jsou uspokojivé, a že pokud byly zjištěny nedostatky, jednalo se ve většině případů
o drobnosti. Některé zprávy však
poskytly podrobnější a vysvětlené posouzení založené na souboru ukazatelů
účinnosti. V některých případech jsou
tyto ukazatele omezeny na počet a druh provedených kontrol a na to, zda jsou v
souladu s původní plány. V jiných
(Francie, Finsko, Švédsko a Slovenská republika) jdou ukazatele dále a jsou
zaměřeny na měření účinnosti v porovnání s výskytem specifických nákaz
zvířat nebo onemocnění přenášených potravinami. Ve Francii existuje také snaha sledovat náklady na kontroly v několika
konkrétních oblastech. Pokrok v zavádění víceletých
vnitrostátních plánů kontrol Požadavek na členské státy, aby zavedly
integrované víceleté vnitrostátní plány kontrol zahrnující všechny kontrolní
činnosti pro všechny části potravinového řetězce od zemědělského podniku až ke
spotřebiteli byla velkou výzvou. Vnitrostátní
kontrolní systémy ve většině zemí jsou velmi složité, často zahrnují mnoho
různých organizací v různých aspektech kontrolní činnosti v oblasti
potravin a krmiv, zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat a zdraví
rostlin. Ve většině členských států
mají tyto různé organizace jen málo zkušeností s předcházející spoluprací na
vypracovávání integrovaných plánů kontroly. Funkční odpovědnost za provádění kontrol je navíc přenesena ve většině
členských států na regionální a místní orgány. Zajištění plné integrace činností vnitrostátních orgánů do
vnitrostátních plánů konzistentním a koherentním způsobem vyžadovalo, aby
vnitrostátní orgány posílily mechanismy na konzultaci a komunikaci
s regionálními a místními orgány. Výroční zprávy o provádění plánů naznačují, že bylo při tvorbě struktur
a postupů pro integraci kontrolních plánů všech účastníků na vnitrostátní,
regionální a místní úrovni dosaženo značného pokroku. Hlavním problémem je nyní pro většinu orgánů rozvoj informačních a
komunikačních systémů, které mohou poskytnout přesné údaje o provedených
kontrolách a o jejich výsledcích, a to tak, že výkonnost v rámci víceletých
vnitrostátních plánů kontrol může být po čase přesně posouzena a účely a cíle
kontroly upraveny podle priorit vycházejících z rizik. Registrace
potravinářských podniků Hlavní zásadou systému kontroly bezpečnosti
potravin EU je účinná vysledovatelnost potravin od původního zdroje až po
konečné místo určení. Klíčovými prvky
systému jsou podrobná registrace všech subjektů, účinný systém označování
zvířat a možnost zpětného vysledování krmiv a potravin. Pokud jde o registraci potravinářských podniků, došlo k významnému
pokroku. Pokud jde o krmiva,
registrace menších krmivářských podniků stále není úplná. Pokud jde o možnost zpětného vysledování zvířat, některé nedostatky
jsou zřejmé v označování skotu a prasat, a ještě více pak v systémech pro ovce,
kozy a koně. Posouzení rizik a
stanovení priorit Nařízení (ES) č. 882/2004 výslovně vyžaduje,
aby měly vnitrostátní orgány vypracované podrobné posouzení rizika a zavedený
systém stanovení priorit kontroly. Vzhledem
k tomu, že v nadcházejících letech bude narůstat tlak na zdroje, musí být
tomuto hledisku víceletých vnitrostátních plánů kontrol a souvisejících
výročních zpráv dána vyšší priorita. Některé
zprávy členských států dobře popisují systémy kategorizace rizik
potravinářských podniků a toho, jak jsou jejich kontroly podle této
kategorizace organizovány. V této
oblasti dosáhly pokroku především Nizozemsko, Finsko a Slovinsko. V řadě členských států však vnitrostátní orgány v
oblasti kategorizace rizik potravinářských a krmivářských podniků poukazují na
potřebu zlepšení. V minulých letech
Potravinový a veterinární úřad (FVO) generálního ředitelství pro zdraví a spotřebitele
prostřednictvím svých auditů kladl větší důraz na to, aby členské státy
zajistily, že jsou úřední kontroly ve všech odvětvích prováděny pravidelně na
základě rizik a s přiměřenou četností. Četnost a rozsah kontrol Ze zpráv celkově vyplývá, že intenzita
provádění kontrol je v celé EU vysoká. Četnost inspekcí se však značně liší v závislosti na druhu
podniků. Například v odvětvích
považovaných za vysoce rizikové, jako je výroba masa a mléka, jsou kontroly
mnohem častější. V oblasti kontrol krmiv a
vedlejších produktů živočišného původu jsou kontroly méně časté než v případě
potravin. Významné změny v právu EU
během posledního desetiletí týkající se krmiv a vedlejších produktů živočišného
původu, zejména potřeby registrace všech podniků vyrábějících krmiva a vedlejší
produkty živočišného původu, znamenaly pro podniky a kontrolní orgány značnou
zátěž. Ve většině zpráv se uznává, že
existuje prostor pro zlepšení a pro další posílení kontrol založených na
stanovení priorit rizik v těchto odvětvích. Kontroly v oblasti zdraví
zvířat se zaměřují na ověření dodržování požadavků na označování zvířat a
testování zvířat na nákazy, jako je brucelóza, tuberkulóza, klasický mor prasat
a BSE. Členské státy jsou navíc povinny mít pohotovostní plány pro řešení
závažných krizí souvisejících s ohrožením bezpečnosti potravin a krmiv a
s ohrožením zdraví zvířat. Koordinace mezi
celostátními, regionálními a místními orgány V mnoha členských státech nesou funkční
odpovědnost za provádění úředních kontrol zejména regionální a místní orgány.
Týká se to především členských států s rozvinutými přenesenými
pravomocemi, jako jsou např. Německo, Španělsko, Itálie, Řecko, Spojené
království, Švédsko a Finsko, kde mohou mít regionální a místní orgány velký
stupeň autonomie. Problémem, kterému tyto členské státy čelí, je to, jak
zajistit dostatečně spolehlivý systém odpovědnosti, jehož prostřednictvím mohou
regionální a místní orgány poskytovat celostátním orgánům přiměřený a konzistentní
souhrn svých kontrolních činností, a jejich prostřednictvím i orgánům na
úrovni EU. S tím souvisí i problém překrývání
odpovědnosti a kontrolních činností mezi různými orgány. V řadě členských států
je to dlouhodobý problém. Například v Řecku, Portugalsku a Rumunsku uvádí orgány
interního auditu překrývání odpovědnosti a provozních činností jako
závažný problém. Uvedené členské státy zároveň patří k těm, které poukazují na
to, že nepřiměřené zdroje jsou jedním z důvodů, proč cíle některých kontrol
nemohou být splněny. Obecně lze říci, že nejúčiněji fungují ty členské státy,
které mají jasně definovanou odpovědnost a řídící struktury, které
prokazují odpovědnost na všech úrovních. Systémy
vnitrostátního auditu Nařízení (ES) č. 882/2004 vyžaduje, aby členské
státy prováděly interní audity, nebo si nechaly provést externí audity, za
účelem zjištění, zda jejich kontrolní systémy plní uvedené nařízení. Zároveň je
v něm specifikováno, že tyto audity musí podléhat nezávislému přezkoumání
a být prováděny transparentním způsobem. Téměř ve všech členských státech je systém
auditů zaveden, i když ve většině případů pokrývá v rámci celkového
systému pouze omezený počet specifických oblastí kontrol. Výsledky těchto
auditů jsou uvedeny ve výročních zprávách, často však jen v souhrnné formě.
Hlavní nedostatky zjištěné v těchto interních auditech a přijatá nápravná
opatření většinou nejsou ve zprávách příliš podrobně popsána. Existuje
však několik výjimek, které stojí za povšimnutí: například Finsko a Česká
republika uvedly ve své zprávě výsledky svých auditů a oblasti, ve kterých byly
nedostatky zjištěny. Kromě toho obsahují výroční zprávy jen
omezené informace o stávajících předpisech, kterými se má zajistit splnění
požadavků, aby byly zprávy o auditu předmětem nezávislého přezkoumání. Spolehlivost systémů auditu, kterými
disponují jednotlivé členské státy, pokud jde o zabezpečení potřebných
nápravných kroků v oblasti kontrol, se stane rizikovým kritériem, které bude
zohledněno při plánování budoucích auditů úřadu FVO. Zdroje Podle údajů, které poskytly vnitrostátní
orgány, se odhaduje, že je na celostátní, regionální a místní úrovni při
provádění kontrol v oblasti bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví zvířat,
dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin přímo nebo nepřímo
zaměstnáno více než 100 000 lidí. I když jde o velké množství, při porovnání
cílů kontrol se skutečnými výsledky představuje nedostatek personálu podle
některých vnitrostátních orgánů jeden z hlavních důvodů, proč nejsou cíle
kontrol plněny. Některé členské státy, jako např. Nizozemsko, celkem jasně
uvádějí, že jsou jejich systémy a řízení kontrol upravovány s cílem
zohlednit snížení stavu personálu a racionalizaci, k nimž
v posledních letech dochází. Základními
prvky je v těchto úpravách posouzení rizik a stanovení priorit kontrol. Odborná příprava Vnitrostátní
zprávy poskytují podrobné informace o programech odborného vzdělávání
organizovaných každý rok pro kontrolní pracovníky a pro provozovatele
potravinářských podniků. Celkově je snaha v oblasti odborné přípravy
obrovská. Zaměřuje se na tři hlavní priority. Za prvé, právní předpisy
hygienického balíčku z roku 2006 požadují, aby se všichni provozovatelé
potravinářských podniků více zaměřili na správnou hygienickou praxi a
uplatňování zásad HACCP[5].
Značný kus práce byl v posledních letech odveden při seznamování provozovatelů
potravinářských podniků a kontrolních pracovníků na všech úrovních s požadavky
nových nařízení. Za druhé, vývoj v oblasti vědy a techniky, zejména v relativně
nové oblasti výroby potravin a krmiv (např. nových potravin, geneticky
modifikovaných organismů, materiálů přicházejících do styku s potravinami,
potravinářskými přídatnými látkami a krmivy) vyžaduje neustálé zvyšování
know-how pracovníků. Za třetí, zvýšené zaměření na kontroly krmiv a vedlejších
produktů živočišného původu si vyžádalo zvýšené úsilí při seznamování podniků a
kontrolních úředníků s novými požadavky práva EU v těchto odvětvích. Odbornou
přípravu na vnitrostátní úrovni podporuje a doplňuje školení organizované Komisí
v rámci programu Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin, který byl
zahájen v roce 2006 a je stanoven v článku 51 nařízení (ES) č. 882/2004. Cílem
tohoto programu, který zahrnuje širokou škálu témat, je, aby byly úřední
kontroly při zajišťování dodržování právních předpisů EU na ochranu veřejného
zdraví, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat na
všech úrovních efektivnější. To pak přispívá k zajištění bezpečnosti
potravin a krmiv, zlepšení zdravotních standardů zvířat a rostlin a zvýšení
úrovně ochrany spotřebitelů a zvířat. Výsledky
kontrolních činností Komise, např. v oblasti všeobecné hygieny, jak je popsána
v části 3.2 této zprávy, potvrzují, že v určitých oblastech je potřebná další
odborná příprava. Laboratoře Všechny členské
státy musí určit laboratoře, ve kterých budou provedeny analýzy vzorků
odebraných při úředních kontrolách. Tyto laboratoře musí provádět svou činnost
a být hodnoceny a akreditovány podle daných norem EU nebo mezinárodních norem,
aby byly zajištěny jednotné a vysoké standardy. V celé EU existuje rozsáhlá síť
úředních laboratoří. Mnoho z nich provádí svou činnost na celostátní
úrovni, ale i regionální a místní orgány mohou určit své vlastní úřední
laboratoře, a to zejména v členských státech s autonomními regiony nebo
místními orgány. To může vést ke značnému zvýšení množství úředních laboratoří.
Proces akreditace je složitý a často relativně nákladný, zejména pro menší
regionální nebo místní laboratoře. V důsledku toho některé členské státy i nadále
podávají zprávy o zpoždění při získávání úplné akreditace všech svých úředních
laboratoří zapojených do testování v rámci úředních kontrol. V roce 2010
zahájila Komise jednání s členskými státy o požadavcích na akreditaci. Audity úřadu FVO
potvrzují, že míra dodržování právních předpisů EU ze strany laboratoří se v
jednotlivých odvětvích liší. Například v případě ryb a produktů rybolovu
obecně platí, že laboratoře provádějící analýzy v rámci úředních kontrol se
zdají být dobře vybaveny a schopny provádět analýzy a většina z nich je
akreditována. Pokud jde ale o laboratoře, které provádí činnost v rámci
vnitrostátních plánů kontrol zaměřených na salmonelu, situace je odlišná. Podle
auditů úřadu FVO rovněž existují v některých členských státech nedostatky v laboratořích,
které provádí kontroly pesticidů. Výsledky úředních
kontrol a monitorování a) Hlavní oblasti, ve kterých nejsou
dodržovány předpisy Pokud jde o výrobu potravin, opakují se ve
zprávách členských států dvě hlavní oblasti, ve kterých nejsou dodržovány
předpisy: hygienické kontroly ve výrobních zařízeních a označování.
Požadavky hygienického balíčku vstoupily v platnost v roce 2006. Ve
vnitrostátních zprávách o kontrolách za rok 2007 byly zaznamenány rozsáhlé
nedostatky při uplatňování těchto předpisů, pravděpodobně částečně v důsledku
toho, že vstoupily v platnost teprve v předchozím roce. Postupný pokrok byl
v této oblasti zaznamenán v letech 2008 a 2009, ale většina zpráv
poukazuje na přetrvávající problémy malých subjektů v maloobchodním prodeji a
na samotném konci potravinového řetězce, tj. v samotném stravování.
Mezi nejdůležitější nedostatky patří tyto: zastaralé budovy a zařízení,
neexistence nebo špatná kvalita systému vlastních kontrol v podnicích,
špatné uplatňování HACCP a nedostatečná evidence. Některé orgány poukazují na
problémy v oblasti maloobchodního a stravovacího odvětví způsobené vysokou
fluktuací zaměstnanců, zejména sezónních pracovníků, což vede k tomu, že
pracovníci nejsou dobře vyškoleni na správné hygienické postupy. Pokud jde o
označování, zdá se, že hlavní obtíže vznikají z důvodu složitosti požadavků v
různých oblastech právních předpisů (např. doplňkových látek, výživy, místa
původu atd.). V případě krmiv dochází především
k těmto nedostatkům: zpoždění při registraci podniků, nedostatečné
uplatňování zásad HACCP, hygiena u výrobců krmiv a porušování pravidel o
doplňkových látkách v krmivech. V případě zdraví zvířat se hlavní nedostatky
uváděné ve zprávách týkají kontrol označování a pohybu zvířat. V případě dobrých životních
podmínek zvířat v zemědělských podnicích je mnoho nedostatků, které byly
zjištěny, přičítáno nedostatečným znalostem zemědělců, zejména menších
zemědělců. Některé členské státy zaznamenaly zlepšení v dodržování předpisů po
provedení školení a poskytnutí informací zemědělcům. Výsledky
úředních kontrol a monitorování b) Všeobecné trendy u chorob přenášených
potravinami Dvěma
hlavními příčinami chorob přenášených potravinami jsou v EU Salmonella
a Campylobacter. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve
své analýze zpráv o zoonózách z každého členského států potvrzuje
v Evropské unii trend poklesu nahlášených případů salmonelózy u člověka. V roce
2009 bylo hlášeno celkem 108 614 potvrzených případů (údaje byly zveřejněny v
roce 2011), zásadně poklesly zejména případy u člověka způsobené S.
Enteritidis. Zpráva úřadu EFSA poukazuje na to, že důvodem tohoto poklesu
je uplatňování programů na tlumení Salmonelly v členských státech. Ve výročních zprávách členských států o
kontrolách se uvádí, že odběr vzorků a jejich testování na uvedené dvě
mikrobiologické hrozby tvoří velkou část odebraných vzorků a testů, které
souvisí s výrobou potravin v členských státech. Vnitrostátní
donucovací opatření Nařízení (ES) č. 882/2004 stanoví, že
příslušné orgány zajistí, aby provozovatelé podniků přijali v případě
porušování předpisů nápravná opatření. Rovněž vyžaduje, aby členské státy měly
jasně definovaná pravidla pro sankce, kterých bude využito v případě
porušení práva EU. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Téměř
všechny zprávy podávají stručný přehled o opatřeních přijatých v případě
porušování předpisů. Nejčastějšími opatřeními jsou výstrahy, pokuty, dočasné
nebo ve vážných případech trvalé zavření podniku a v méně častých
případech také trestní stíhání, pokud dojde k podvodu nebo vážnému
porušení zákonných požadavků. Obecně lze říci, že informace o systémech sankcí
a způsobech, jakými jsou používány, a míra jejich podrobnosti se v jednotlivých
členských státech liší. Vzhledem k tomu, že ve výročních zprávách neexistují
konkrétnější a harmonizovanější údaje, není možné posoudit, do jaké míry je
celkový systém prosazování právních předpisů v členských státech
konzistentní. V některých členských státech, jako např. v České republice,
je tendence v případě méně závažných porušení předpisů postupně přecházet
od soudních procesů k méně složitým a účinnějším administrativním
postupům. Úřední kontroly po
výskytu zvláštních hrozeb pro zdraví – potraviny, zvířata a rostliny Hlavní mimořádné situace v oblasti veřejného
zdraví v EU v posledních letech, pokud jde o bezpečnost potravin a krmiv,
měly původ při výrobě krmiv. V roce 2008 byla zjištěna vysoká úroveň
kontaminace dioxiny ve vepřovém mase v Irsku. Původ byl vysledován
v problému při procesu výroby krmiva, kdy byly při procesu sušení
použity vysoce znečištěné odpadní oleje. V roce 2010 byla kontaminace dioxiny
zjištěna v produktech pocházejících z Německa. Původ byl vysledován
v tucích určených pouze pro průmyslové využití, které byly přidány do
krmiv. Komise v současné době přijímá specifická opatření, která jsou
zaměřena na řešení této konkrétní hrozby. Pokud jde o zdraví zvířat, členské státy
měly soustředit další úsilí na kontroly katarální horečky ovcí a ptačí
chřipky. Nedávné propuknutí slintavky
a kulhavky v Bulharsku zdůrazňuje význam pokračující obezřetnosti, ale také
ukazuje, že pokud jsou kontrolní opatření EU správně používána, jsou účinná při
předcházení šíření těchto nákaz. Pokud jde o zdraví
rostlin, jako priorita bylo stanoveno zvládnutí ohrožení háďátkem borovicovým
v Portugalsku a provádění opatření zaměřených na eradikaci jeho ohniska ve
Španělsku. Podobně si posílenou kontrolu a likvidační činnost členských států
vyžádalo rychlé šíření nosatce v zemích v oblasti Středomoří a
opakovaného výskytu asijských a citrusových brouků z čeledi
tesaříkovitých. Opatření na úrovni EU a úsilí dotčených členských států při
kontrolách jsou popsána v oddílu 3.2 této zprávy. Zajímavý vývoj jako možný příklad
osvědčeného postupu Klasifikace provozoven a zveřejňování
výsledků (Dánsko, Česká republika, Spojené království a Belgie): Požadavek, aby byli všichni provozovatelé potravinářských podniků
registrováni a současné vyhlášení výsledků inspekce v těchto podnicích
prostřednictvím úředních orgánů spotřebitelům usnadňuje poskytování užitečných
údajů o dodržování norem v restauracích a obchodech. Řada příkladů je již
k dispozici, nejstarším z nich je dánský systém označování pomocí „smajlíků“ (http://www.findsmiley.dk/en-US/Forside.htm).
Podobné nápady jsou zaváděny ve Spojeném království a v Belgii. Zprávy o vlastních nápravných opatřeních
podávané provozovateli podniků (Nizozemsko): Jako součást úsilí o zlepšení
efektivnosti kontrolních útvarů a snížení zátěže, kterou představují činnosti
související s kontrolami provozovatelů podniků, zavedlo Nizozemsko elektronický
systém zpráv o vlastních nápravných opatřeních podávaných provozovateli
potravinářských podniků. Provozovatel potravinářského podniku může s využitím
tohoto systému kontrolnímu orgánu podat zprávu o opatřeních přijatých v reakci
na doporučení vyplývající z předchozích kontrolních návštěv prostřednictvím
on-line nástroje pro podávání informací. V případě běžnějších porušení předpisů
jsou tyto zprávy většinou přijaty bez nutnosti následných návštěv úředních
orgánů, jsou však na místě náhodně prováděny příležitostné kontroly. Systémy
řízení jakosti (Belgie, Česká republika, Německo, Litva a Slovinsko): Řada členských států zavedla systémy řízení jakosti (quality
management systems, QMS) v rámci svých kontrolních služeb a nechala si je
akreditovat podle mezinárodních norem. Například v České republice provádí
audit systémů kvality většiny kontrolních orgánů externí subjekty podle normy
ISO 9001. Tyto systémy považují za důležité nástroje pro zlepšení celkové
účinnosti a účelnosti kontrol a probíhající nezávislé přezkumy výkonnosti podporují
soustavné zlepšování. V Německu vytvořila zvláštní pracovní skupina pro řízení
jakosti ve spolkových zemích harmonizovaný rámec pro přípravu QMS v každé ze 16
spolkových zemí.
3.2.
Výsledky kontrolních činností Komise v členských
státech
Nařízení (ES) č.
882/2004 vyžaduje, aby Komise prováděla v členských státech kontroly, kterými
ověří, zda úřední kontroly probíhají v souladu s příslušnými víceletými
vnitrostátními plány kontrol a v souladu s právními předpisy EU. S cílem splnit
závazky Komise vykonává úřad FVO každoročně program zaměřený na audity
a inspekce za účelem ověření dodržování potravinového a krmivového práva,
právních předpisů v oblasti zdraví zvířat a dobrých životních podmínek
zvířat a zdraví rostlin a za účelem ověření, zda jsou vnitrostátní úřední
kontroly v těchto oblastech vykonávány v souladu s právními předpisy EU. Tento
program je zveřejněn na internetových stránkách Komise na začátku každého roku. Zjištění každého
auditu jsou uvedena ve zprávě určené příslušnému vnitrostátnímu orgánu spolu se
závěry a doporučeními, jak řešit zjištěné nedostatky. Jak postupovat při
realizaci těchto doporučení je uvedeno v oddílu 3.4 této zprávy. Na základě
informací z auditu úřadu FVO mohou být Komisí přijata nouzová nebo bezpečnostní
opatření (ve formě rozhodnutí Komise) v případě vážného ohrožení bezpečnosti
potravin, zdraví zvířat nebo rostlin, nebo v případě, že není možné rizika
zvládnout pomocí opatření přijatých jen v zasaženém členském státě. Tyto právní
předpisy mohou podle situace stanovit další kontroly, ale také opatření k
zabránění obchodu nebo dovozu krmiv, potravin, zvířat a rostlin nebo jakýchkoli
výrobků z nich. Pokud je to
relevantní, mohou být informace z auditů úřadu FVO také použity jako důkaz o
porušení práva EU v rámci řízení pro nesplnění povinnosti (viz oddíl 3.4). Prostřednictvím
zveřejňování zpráv z auditů a akčních plánů členských států, stejně tak jako
pravidelnými aktualizacemi profilů zemí, poskytuje Komise zúčastněným stranám
a občanům přesné údaje o tom, jak kontrolní orgány v každém členském státě
plní svou povinnost zabezpečovat uplatňování právních předpisů EU. V minulých letech
provedl úřad FVO v každém roce přibližně 250 auditů zahrnujících celý
potravinový řetězec, zdraví zvířat, dobré životní podmínky zvířat a zdraví
rostlin. Hlavní součást
programu tvoří audity v oblasti bezpečnosti potravin. Během období
přezkumu se nejméně 70 % všech auditů týkalo bezpečnosti potravin,
v některých z těchto případů se vztahovaly i na související aspekty
zdraví zvířat. Přibližně 12 % auditů se týkalo výhradně zdraví zvířat. Zbytek
auditů se týkal dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin, přičemž
každá z těchto oblastí představuje každý rok přibližně 8 %. Zprávy úřadu FVO poskytují důležité informace o tom, jak kontrolní
systémy členských států v oblastech, které byly předmětem auditu během období,
o němž se podává zpráva, fungují. V následujícím oddíle jsou uvedeny
otázky v oblasti bezpečnosti potravin, zdraví zvířat, dobrých životních
podmínek zvířat a zdraví rostlin, na které se program za poslední tři roky
v členských státech vztahoval. Obsahuje rovněž stručný přehled hlavních
zjištění a závěrů vyplývající z řady různých auditů. Zprávy o auditech úřadu FVO i reakce příslušného orgánu na doporučení
v těchto zprávách lze nalézt na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/food/fvo/index_en.cfm Bezpečnost potravin Úřední kontroly
mléka a masných výrobků Během přezkumného období provedl úřad FVO
řadu auditů hygienických kontrol červeného masa a mléčných výrobků téměř ve
všech členských státech. Ty potvrdily, že všechny členské státy zavedly
spolehlivé kontrolní systémy převážně v souladu s ustanoveními nařízení
(ES) č. 882/2004 a že nezbytná modernizace provozoven na výrobu a zpracování
masa/mléka na úroveň standardů EU v souvislosti s přistoupením byla
většinou v deseti členských státech, které přistoupily k EU v roce
2004, úspěšně dokončena. Provozovatelé potravinářských podniků plní požadavky
předpisů hygienického balíčku. Pokud byly shledány nedostatky, je možné je
obvykle přičíst jednotlivým pochybením kontrolních pracovníků, která obvykle
poukazují na slabý systém dohledu. Dalším hlavním důvodem pro přetrvávající
nedostatky je nedostatečné prosazování právních předpisů kontrolními orgány. Řada auditů navíc odhalila, že zejména v
některých „starých“ členských státech existuje tendence nedodržovat příliš
přísně stávající požadavky na kontrolu masa, pokud jde např. o: a) využívání
technických zaměstnanců namísto úředních veterinárních lékařů při provádění
prohlídky před porážkou, a b) absence úředních veterinárních lékařů při
porážce, zejména na malých jatkách, pokud jsou prohlídky po porážce prováděny
v pozdější fázi. Úřední kontroly
kojenecké výživy Audity byly provedeny v 11 členských státech
a ve Švýcarsku za účelem vyhodnocení kontroly výroby kojenecké výživy. Žádné
významné nedostatky týkající se systémů hygienických kontrol a možnosti
zpětného vysledování nebyly v potravinářských podnicích působících v tomto
odvětví zjištěny. Programy HACCP v těchto podnicích však většinou nebyly
navrhnuty tak, aby braly v úvahu zvláštní rizika spojená s kojeneckou
výživou. Nedostatky byly též zaznamenány v souvislosti se složením a označováním,
jakož i s vlastními kontrolami reziduí pesticidů a kontaminujících látek. Úřední kontroly počáteční kojenecké výživy a
pokračovací kojenecké výživy nebyly vždy uspokojivé, pokud jde o složky,
kritéria složení a nutriční látky, označování etiketou nebo rezidua pesticidů.
Tyto nedostatky při úředních kontrolách byly často způsobeny nedostatečnou
odbornou přípravou úředníků v souvislosti se zvláštními požadavky právních
předpisů, nevhodně navrhnutými programy výběru vzorků a testování a omezenými
kapacitami pro analýzy reziduí pesticidů. Obdobně jako v případech jiných
odvětví jsou zjištěné nedostatky systematicky řešeny různorodou následnou
činností. Přechodná opatření
pro dodržování právních předpisů „hygienického balíčku“ V rámci právních předpisů hygienického
balíčku, které platí od roku 2006, bylo potravinářským podnikům, jež získaly
schválení pouze pro zásobování svého domácího trhu, poskytnuto přechodné období
do konce roku 2009, během kterého musely splnit všechny požadavky předpisů.
Obvykle se jednalo o kapacitně malá zařízení zpracovávající omezený objem
potravin živočišného původu. Do konce přechodného období musela tato zařízení
buď upravit rozsah svých činností, nebo se přizpůsobit hygienickým požadavkům,
i když předpisy umožňují v souvislosti s některými ustanoveními flexibilitu. V nedávné době bylo navštíveno šest členských
států a byl v nich proveden přezkum pokroku v této oblasti. Bylo
zjištěno, že zavedení opatření zajišťujících flexibilitu v souladu s
právními předpisy EU vnitrostátními orgány bylo řešením pro mnoho malých
provozovatelů potravinářských podniků, zejména v odvětví červeného masa a
mléka. V členských státech s opatřeními zajišťujícími menší flexibilitu
bylo nedodržování předpisů rozšířenější. Avšak vzhledem k tomu, že členské
státy plně nedodržují požadavek oznámit vnitrostátní opatření zajišťující
flexibilitu Komisi, celkové ověření dodržování těchto opatření není na úrovni
EU možné. Možnost zpětného
vysledování hovězího masa a výrobků z hovězího masa Řada auditů možnosti zpětného vysledování
hovězího masa a výrobků z hovězího masa má být dokončena do konce roku 2011. Ve
srovnání se situací v roce 2002, kdy byl proveden poslední přezkum, se kontroly
možnosti zpětného vysledování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a
povinného označování v navštívených členských státech zlepšily. Pokud jde o
možnost vysledování živých zvířat, vyskytly se určité nedostatky, zejména pokud
jde o správu databází, kontroly zařízení a oznamování přesunů zvířat trhy s
dobytkem nebo obchodníky. Úřední kontroly ryb
a produktů rybolovu V devíti členských státech EU byly provedeny
audity, které měly posoudit dodržování požadavků EU souvisejících s rybami. Bylo
zjištěno, že komplexní oficiální kontrolní systémy pro produkty rybolovu včetně
registrace a schvalování zařízení a plavidel byly zavedeny ve všech
navštívených zemích. V některých zemích byly zjištěny výrazné rozdíly mezi
jednotlivými regiony v tom, jak provádí úřední kontroly. Obecně platí, že
laboratoře provádějící úřední analýzy byly dobře vybaveny a schopny nezbytné
analýzy provést. Většina laboratoří byla akreditována. I když byly systémy celkově dobře navrhnuté a
spravované, byly v souvislosti s kontrolami zjištěny nedostatky ve
třech konkrétních oblastech: a) na některých primárních výrobních místech, jako
např. rybářských plavidlech a rybích hospodářstvích, b) na některých výrobních
a mrazírenských plavidlech a c) v souvislosti se zvláštními parametry
týkajícími se produktů rybolovu, například organoleptických kontrol, ukazatelů
čerstvosti, histaminu, parazitů a mikrobiologických kontrol. Úřední kontroly
drůbeže V členských státech proběhlo 12 auditů
systémů kontroly drůbežího masa a výrobků z drůbežího masa. Obecně byla
celková úroveň dodržování předpisů dobrá. Kontroly zahrnovaly celý drůbežářský
výrobní řetězec, i když v některých případech byl počet kontrol
v zemědělských podnicích nedostatečný. Hlavní oblasti, ve kterých by mělo
dojít ke zlepšení, souvisí s: dodržováním zvláštních hygienických požadavků,
jako např. četnosti odběru vzorků jatečně upravených těl a zavádění plánů HACCP
v zařízeních a neoznámení vnitrostátních právních předpisů umožňujících
flexibilitu pro jatka s malým objemem výroby Komisi. Tento bod odráží
situaci týkající se opatření zajišťujících flexibilitu v odvětví červeného masa
a mléka popsané výše v této zprávě. Plány kontroly
salmonely V odvětví drůbeže bylo provedeno sedm auditů
vnitrostátních plánů kontroly salmonely. Ve všech navštívených členských
státech byly plány kontroly zavedeny, ale v některých případech došlo u některých
kategorií ke zpoždění. V žádném ze členských států nebyly plány pro
monitorování a úřední odběry vzorků pro zjištění salmonely v různých
kategoriích drůbeže zcela v souladu s právními předpisy EU, a to především z
důvodu nedostatků při odběru vzorků, v opatřeních přijatých po pozitivních
výsledcích testů a v laboratořích. Kontroly dovozu potravin jiného než živočišného původu Pokud jde o
provádění rozhodnutí Komise týkajících se mykotoxinu a padělků barviva Sudan,
došlo k výraznému zlepšení úředních kontrol, zejména pokud jde o odběr
vzorků, přípravu vzorků a zacházení s nevyhovujícími zásilkami. Nedostatky byly
nicméně zjištěny v: surovinách u kterých podléhá četnost kontrol posouzení
rizik členskými státy, oznámeních včasného varování, laboratořích a oznamování
analytických výsledků. V poslední době
byly audity úřadu FVO v členských státech zaměřeny na provádění nařízení (ES)
č. 669/2009 o úředních kontrolách dovozu některých krmiv a potravin jiného než
živočišného původu[6].
První výsledky naznačují, že členské státy v podstatě splnily klíčové
povinnosti nařízení, zejména tím, že vytvořily určená místa vstupu pro kontroly
dokladů a totožnosti a pro fyzické kontroly. Oblasti, ve kterých je potřeba
dalšího rozvoje, zahrnují: zlepšení kontaktů mezi příslušnými orgány a
usnadnění další přepravy zásilek mezi různými členskými státy při čekání na
výsledky fyzických kontrol. Rezidua pesticidů Úřad FVO provedl
v členských státech 10 auditů kontrol reziduí pesticidů. Výsledky ukazují,
že odpovědnost příslušných orgánů je jasně stanovena a celkové programy
kontroly reziduí pesticidů byly provedeny uspokojivě a byly založeny na
rizicích. Úřední kontroly v
několika členských státech však trpí nedostatkem laboratorního zařízení
schopného provádět účinné analýzy v širokém analytickém záběru podle
právních předpisů EU. Těmto členským státům bylo určeno doporučení pro nápravné
opatření a je aktivně sledováno. Audity úřadu FVO
zaznamenaly, že zatímco vlastní kontroly jsou obecným požadavkem podle
potravinového práva EU, provozovatelé potravinářských podniků (zejména velké
maloobchodní řetězce) zavedly velmi komplexní systémy vlastní kontroly zaměřené
na rezidua pesticidů. Rovněž zaznamenaly, že tyto systémy, které fungovaly
souběžně s prováděním úředních kontrol, nebyly předmětem hodnocení
příslušnými orgány. V souladu s nařízením (ES) č. 882/2004 proto úřad FVO
doporučil členským státům, aby vyhodnotily spolehlivost těchto systémů vlastní
kontroly a výsledky zohlednily při stanovení frekvence úředních kontrol
(nařízení konkrétně vyžaduje, aby úřední kontroly členských států zohlednily
spolehlivost vlastních kontrol prováděných potravinářským podnikem). Úřední kontroly
uplatňování nařízení (ES) č. 852/2004 („obecné hygienické podmínky“) V členských státech bylo
provedeno dvacet dva auditů, které měly posoudit soulad využívaných systémů
úředních kontrol s: pravidly pro hygienu potravin stanovenými nařízením (ES) č.
852/2004, ustanoveními o možnosti zpětného vysledování a o označování
a pravidly pro uvádění balené vody na trh. Úřední kontroly byly zavedeny ve
všech navštívených členských státech a inspekce provedené auditorskými týmy
úřadu FVO potvrdily, že vnitrostátní inspektoři byli schopni řádně posoudit
dodržování hygienických požadavků. Pokud však jde o posuzování HACCP
příslušnými orgány, byly zjištěny nedostatky, které se objevily ve většině
členských států, a spolu s nimi byla zjištěna odpovídající nízká úroveň
zavádění zásad HACCP samotnými provozovateli potravinářských podniků. Byl také
zjištěn nedostatek odborné přípravy. Úřední kontroly
potravinářských přídatných látek V některých členských
státech bylo provedeno šestnáct auditů za účelem vyhodnocení systémů úředních
kontrol potravinářských přídatných látek. Výsledky ukázaly, že ve všech
navštívených členských státech byly pro úřední kontroly použity dobře zavedené
právní rámce a organizační struktury, a to včetně dobrých laboratorních sítí. Počet
kontrolních pracovníků je většinou dostatečný, i když úroveň kvalifikace a
odborná příprava by mohly být lepší. Kontrolní postupy byly většinou dobře
zdokumentovány, do velké míry je při kontrolách uplatňován přístup založený na
posouzení rizik a v případech nedodržování předpisů jsou přijímána
nápravná opatření. Byly však zjištěny některé nedostatky při kontrolách čistoty
a označování potravinářských přídatných látek. Obecně lze říci, že nedochází ke
kontrolám při dovozu, s výjimkou nepovolených barviv výslovně uvedených v
právních předpisech EU. Právní předpisy EU pro sledování spotřeby a používání
potravinářských přídatných látek nebyly v řadě členských států zavedeny. To je
nyní aktivně řešeno při následném postupu. Úřední kontroly
týkající se materiálů určených pro styk s potravinami Bylo provedeno šestnáct
auditů, které měly posoudit úřední kontroly týkající se materiálů určených pro
styk s potravinami. Zatímco právní rámce pro provádění úředních kontrol
týkajících se materiálů určených pro styk s potravinami jsou vytvořeny,
v některých členských státech bylo zavádění zahájeno teprve nedávno a je
třeba vyvinout další úsilí k rozvoji kontrolních systémů, včetně
zvláštních kontrolních pokynů, modernizace laboratoří a specifických školení
pro jednotlivá odvětví. Často není jasné, které příslušné orgány jsou učeny pro
které úřední kontroly, což vede k jejich nedostatku, nebo k jejich
překrývání. Vzhledem k tomu, že registrace subjektů v oblasti materiálů
určených pro styk s potravinami není podle právních předpisů EU povinná,
neexistuje žádná záruka, že jsou u nich úřední kontroly prováděny. Na úrovni
výroby materiálů určených pro styk s potravinami byly většinou kontroly
dobře zajištěny z hlediska rizik, je však nutné vyvíjet další úsilí, pokud
jde o kontroly na úrovni uživatelů těchto materiálů, jako např. zpracovatelů
potravin. Zaměstnanci příslušného orgánu často nebyli dostatečně vyškoleni v
oblasti konkrétních otázek souvisejících s materiály určenými pro styk s
potravinami, jako jsou systémy možnosti zpětného vysledování, správná výrobní
praxe a posuzování prohlášení o shodě. Úřední kontroly
týkající se geneticky modifikovaných organismů (GMO) Audity úřadu FVO
byly zaměřeny na úřední kontroly prováděné pro ověření dodržování požadavků na
možnost zpětného vysledování a označování souvisejících s uvedením na trh
geneticky modifikovaných potravin, krmiv a osiva, a na provádění zvláštních
kontrol požadovaných podle mimořádných rozhodnutí zaměřených na zabránění
dovozu nepovolených geneticky modifikovaných organismů. I když jsou kontroly
většinou prováděny v souladu s požadavky EU, byly zaznamenány určité
nedostatky, pokud jde o: kontroly dovozu čínské rýže, akreditaci laboratoří a
nedostatečný odběr vzorků pro laboratorní analýzu. Zdraví zvířat Programy na
eradikaci nákaz zvířat: činnosti pracovní skupiny Kromě činností úřadu FVO zaměřených na eradikaci nákaz, jak je uvedeno
níže, byla v roce 2000 vytvořena pracovní skupina pro sledování programů
na eradikaci nákaz spolufinancovaných ze strany EU, s cílem zvýšit účinnost
těchto programů. U některých nákaz, jako např. tuberkulózy skotu, brucelózy,
vztekliny a klasického moru prasat, byly vytvořeny zvláštní podskupiny, jejichž
úkolem je poskytovat členským státům technickou podporu a sledovat provádění
těchto programů. Eradikace
tuberkulózy skotu a brucelózy skotu Eradikace tuberkulózy skotu a brucelózy skotu
u dobytka, ovcí a koz je v členských státech, ve kterých se tyto nákazy
oficiálně vyskytují, vysokou prioritou. Úřad FVO provedl deset auditů programů
na eradikaci tuberkulózy a/nebo brucelózy. Obecně lze říci, že programy, které
byly schváleny a spolufinancovány EU, byly řádně provedeny. Nicméně v některých
navštívených členských státech byly zjištěny nedostatky (v některých
případech závažné), pokud jde o omezení pohybu, četnost testování a odběru
vzorků a/nebo provádění epizootologických šetření. Výsledkem činnosti úřadu FVO a pracovní
skupiny je, že se Komise snaží zajistit, aby byly nedostatky v těchto členských
státech řešeny intenzivnějším navrhováním, prováděním a sledováním eradikačních
programů. Vzteklina V důsledku provádění programů eradikace
vztekliny financovaných EU byly v průběhu auditů úřadu FVO v pobaltských
členských státech hlášeny významné pokroky při eradikaci vztekliny. V některých
členských státech však byly v provádění programů očkování zjištěny nedostatky. Výsledky
auditů úřadu FVO naznačují, že výskyt vztekliny u domácích a volně žijících
zvířat je stále znepokojující. Klasický mor prasat Díky zvýšeným opatřením biologické bezpečnosti
a zlepšeným očkovacím kampaním u divokých prasat v rámci eradikačního
programu financovaného EU se v posledních letech v EU vyskytla u
domácích prasat pouze sporadická ohniska klasického moru prasat (CSF). Jejich
šíření bylo členskými státy zamezeno díky uplatňování příslušných právních
předpisů EU a pohotovostních plánů (viz níže). Navzdory těmto zlepšením se CSF
i nadále vyskytuje v populaci divokých prasat v některých oblastech několika
členských států ve střední a jihovýchodní Evropě, a představuje tak riziko
zavlečení tohoto viru do populace domácích prasat. Úřad FVO sleduje situaci
kolem této nákazy a pracovní skupina pomáhá svými činnostmi odpovědným
orgánům především v Bulharsku a Rumunsku v boji proti této nákaze
s ohledem na zvláštní okolnosti panující v každém z těchto členských
států. Pohotovostní plány Členské státy mají
právní povinnost vypracovat pohotovostní plány, díky kterým mají být připraveny
na možná ohniska závažných epizoocií, jako jsou slintavka, kulhavka a klasický
mor prasat, na jejich území. Úřad FVO provedl audity těchto pohotovostních
plánů v osmi členských státech. Tyto audity dospěly k závěru, že ve většině
případů příslušné orgány prokázaly svou schopnost pohotově reagovat na oznámení
o podezření z epizoocie a přijmout potřebná opatření. Byla učiněna
doporučení dále zlepšit některé aspekty, jako např. stav připravenosti
laboratoří, místní opatření a pravidelné přezkoumávání a aktualizace plánů. Úřední kontroly
laboratoří pro kulhavku a slintavku Komise podléhá
právnímu požadavku EU, aby prováděla inspekci laboratoří, ve kterých dochází k
manipulaci s živým virem slintavky a kulhavky z důvodu rizika pro zdraví zvířat
v případě úniku viru z kontrolovaného prostředí. Schválení manipulovat s virem pro účely výroby očkovacích látek má
šestnáct národních diagnostických laboratoři a tři další laboratoře. V minulých
letech byla provedena inspekce v osmi laboratořích, výsledky byly smíšené.
Vážné problémy představující riziko úniku viru byly zjištěny ve třech
laboratořích. Ve dvou z nich byly problémy, které se týkaly systémů
likvidace odpadu, vyřešeny rychle, ve třetí laboratoři však nebyla dostatečná
úroveň biologické bezpečnosti, a proto bylo schválení pracovat s živým virem
slintavky a kulhavky v této laboratoři odňato. Vzhledem k tomu, jaká
rizika dohled na provoz těchto laboratoří na úrovni členských států i EU
představuje a jak vysoké náklady vyžaduje, tyto závěry potvrzují, že laboratoře
pro slintavku a kulhavku by měly být schvalovány pouze v těch členských
státech, které jsou schopny zaručit dodržování článku 65 směrnice 2003/85/ES, a
zejména zajistit nezbytné zdroje k tomuto účelu. BSE Pokud jde o BSE, došlo k prudkému poklesu
jejího výskytu, což umožnilo podstatné zvýšení věku pro testování. Četnost
auditů úřadu FVO v této oblasti byla odpovídajícím způsobem snížena. Katarální horečka ovcí Vzhledem k
dostupnosti vakcín proti katarální horečce ovcí sérotypu 8 byly audity úřadu
FVO prováděny ve čtyřech členských státech za účelem vyhodnocení provádění
spolufinancovaného nouzového očkování proti katarální horečce ovcí. I když byly
zjištěny některé nedostatky, zejména pokud jde o vyloučení určitých
subpopulací, jako např. skotu na výkrm nebo náhradních jehňat, z očkování, byly
očkovací kampaně obecně prováděny podle schválených programů. Dobré životní
podmínky zvířat Úřad FVO provedl 39 auditů kontrol týkajících
se dobrých životních podmínek zvířat, které zahrnovaly dobré životní podmínky
zvířat v zemědělských podnicích, během přepravy a při porážce. Tento
intenzívní program, který zahrnoval všechny členské státy, přinesl důležitá
zjištění ve třech hlavních oblastech. Audity úřadu FVO sledovaly pokrok členských
států v postupném rušení nezdokonalených klecí pro nosnice, které mělo být
dokončeno do 1. ledna 2012. Existují obavy, že mnoho výrobců v několika členských
státech nebude schopných tuto lhůtu dodržet. Komise spolupracuje s odborníky v
členských státech s cílem proces postupného rušení urychlit a dosáhnout souladu
v průběhu roku 2011. Pokud jde o dobré životní podmínky prasat,
členské státy jsou v různých fázích přípravy na povinné skupinové ustájení
březích prasnic s termínem do 1. ledna 2013. Úřad FVO sleduje pokrok
v této oblasti a uvádí, že ve většině členských států bude zapotřebí
vyvinout značné úsilí, aby byla tato lhůta dodržena. Nebylo dosaženo
dostatečného pokroku pokud jde o dlouhodobější požadavky, například nutnost
použít jiné environmentální postupy nebo postupy řízení namísto krácení ocasů
selatům, s výjimkou Švédska a Finska, kde již zákaz krácení ocasů existuje. Pokud jde o přepravu, i když v roce 2007
byl na splnění požadavků pro schvalování dopravních prostředků dobře připraven
pouze malý počet členských států, v posledních letech bylo při zvyšování
úrovně souladu dosaženo výrazného pokroku. Většinou byl úspěšně splněn zejména
nový požadavek na montáž zařízení pro sledování teploty a výstražného
zařízení. Ve většině členských států však proces schvalování vozidla adekvátně
neřeší určité požadavky související s napajedly a s družicovými navigačními
systémy. Zdraví rostlin Kontroly dovozu regulovaných
položek V členských státech bylo provedeno
jedenáct auditů systémů kontroly dovozu s ohledem na zdraví rostlin jako
součást řady auditů revidovaného dovozního režimu EU s ohledem na zdraví
rostlin uplatňovaného od roku 2005. V systémech kontroly byla zaznamenána
značná zlepšení. Jsou však body, které je třeba řešit, zejména pokud jde o
kontroly na jiných místech než místech vstupu. Problémy byly zjištěny v
souvislosti s dopravovaným regulovaným zbožím, vzhledem k tomu, že nebylo
možné označit všechno takovéto zboží v prvním místě vstupu. V důsledku
toho některé zboží nebylo podrobeno nezbytným rostlinolékařským kontrolám. Důvodem
těchto nedostatků je rozdělování zdrojů a nedostatky v infrastruktuře v
některých členských státech. Ohniska
škodlivých organismů Dvacet tři auditů se týkalo řady škodlivých
organismů. Pokud jde o nejdůležitější škůdce, háďátko borovicové (Bursaphelenchus
xylophilus) se vyskytuje v Portugalsku a ke zjištění dalšího ohniska došlo
také ve Španělsku. Řada legislativních úprav a iniciativ Komise v oblasti
vymáhání práva zaměřených na posílení kontrol včetně několika auditů úřadu FVO
přispělo k zabránění šíření tohoto škůdce do zbytku EU. V případě nosatce (Rhynchophorus
ferrugineus) audity úřadu FVO ukázaly, že boj proti tomuto škůdci byl pro
členské státy obtížný. Vzhledem k jeho biologii jsou včasná detekce a kontrola
obtížné a provádění požadovaných eradikačních opatření v soukromých zahradách
a městech, kde se hostitelské rostliny (palmy) obvykle nachází, se
potýkalo se zásadními problémy. Nosatec je nyní rozšířen v mnoha oblastech EU,
ve kterých rostou palmy. Čínští a asijští brouci z čeledi
tesaříkovitých (Anoplophora spp.) jsou škůdci, kteří se vyskytují na
mnoha druzích dřevin. Audity úřadu FVO ukázaly, že členské státy
v praxi neuplatňují systematicky opatření nezbytná pro včasnou eradikaci. Nicméně
s výjimkou velkých ohnisek v severní Itálii bylo většinou alespoň zamezeno
šíření ohnisek na větší území a některá byla dokonce eradikována. Interní rostlinolékařské
kontroly Bylo provedeno šestnáct auditů interních
rostlinolékařských kontrol, včetně údržby chráněných zón, zavádění systému
rostlinolékařského pasu a kontrol v odvětví brambor. V chráněných zónách
potvrdila většina auditů řádné kontroly, i když existují případy, kdy členské
státy byly požádány, aby kontroly podstatně zlepšily, protože jinak by hrozilo
zrušení statusu chráněné zóny. Audity týkající se rostlinolékařského pasu měly
smíšené výsledky. Bylo zjištěno, že četné problémy zjištěné během předchozí
řady auditů nebyly vyřešeny. Výsledky rovněž ukázaly, že při odpovídajícím
stanovení priorit a přidělení zdrojů může být řádný systém zřízen. V odvětví
brambor byl ve většině auditů zaznamenán pokrok. Krmiva a vedlejší
produkty živočišného původu V této oblasti provedl úřad FVO třicet
devět auditů. Hlavní závěry vyplývající z těchto auditů jsou uvedeny
níže. Zatímco v případě větších krmivářských
podniků vyžadujících schválení je ve všech členských státech schvalovací proces
ukončen, registrace menších podniků nebyla zdaleka úplná. Právní předpisy EU
vyžadují registraci všech subjektů činných v jakékoli z fází produkce,
zpracování, skladování, dopravy nebo distribuce krmiv. Nedostatky se často vyskytly při navrhování a
provádění postupů založených na HACCP spolu s nedostatečnými odbornými
znalostmi v rámci příslušných orgánů toho, jak mají být posuzovány. Při kontrolách dovozu v mnoha případech
chyběl přístup založený na rizicích a v případě některých surovin byla
četnost fyzických kontrol nízká. Existuje potenciální riziko, že zpracované
živočišné bílkoviny obsažené v organických hnojivech a půdních přídavcích by se
mohly dostat do krmiva. Při auditech úřadu FVO byla zjištěna potřeba
posílit úřední kontroly organických hnojiv a půdních přídavků, které byly velmi
uspokojivé ve výrobních závodech, ale slabé ve zbytku tržního a uživatelského
řetězce. V dalších kolech auditů úřadu FVO je kladen důraz na kontroly
této části krmivového řetězce. Došlo k významnému zlepšení v používání
obchodních dokladů vedlejších produktů živočišného původu, jakož i jejich
přesnosti a spolehlivosti. Totéž platí pro sběr, přepravu, identifikaci a
odstraňování vedlejších produktů živočišného původu, které jsou s výjimkou
maloobchodního odvětví z velké části v souladu s příslušnými požadavky. Kontroly dovozu
potravin živočišného původu a zvířat Úřad FVO provedl třicet auditů kontrol dovozu
a tranzitu. Všechny členské státy mají zavedeny komplexní úřední systémy
pro kontroly dovozu, které ve většině případů řádně fungují. Zejména vývoj a zavádění
společného počítačového systému pro dovoz v systému TRACES usnadnil a
zjednodušil mnoho postupů na stanovištích hraniční kontroly a zlepšil
komunikaci mezi členskými státy, pokud jde o dovoz a tranzit. Zároveň usnadnil
sledování vývoje dovozu do EU. Nicméně nedostatkem zůstává, že některé hlavní
dovážející členské státy dosud plně nepoužívají systém TRACES. Audity
stanovily řadu otázek, kterými je třeba se zabývat: Stávající pravidla
týkající se kontroly překládek zásilek pocházejících z jedné třetí země během
cesty do jiné třetí země jsou složitá a obtížně se prosazují, zejména v
souvislosti s oznámením příslušné hraniční kontrole a sledování a
ověřování výstupu v rámci požadované lhůty. I když se tyto potíže týkají všech přístavů, nejčastější jsou ve
velkých přístavech, kde probíhá většina překládek. Při současném přehodnocování stávajících pravidel byly provedeny
některé změny platných lhůt a byly vydány pokyny, které mají učinit pravidla
účinnější a zároveň snadněji uplatnitelná. Plány monitorování
dovážených zásilek se v členských státech velmi různí. Strategie monitorování, úrovně odběru vzorků a
škála testovaných produktů a jejich původu se značně liší. Příslušné orgány
nevyužívají systematicky donucovacích opatření a sankcí, které by vedly ke
zlepšení při dodržování právních předpisů v oblastech, jako je oznámení
zásilek před jejich fyzickým příjezdem a správné vyplnění úředních dokladů. Rezidua veterinárních
léčivých přípravků a kontaminujících látek Úřad FVO provedl
v členských státech dvacet auditů týkajících se reziduí veterinárních
léčivých přípravků a kontaminujících látek. Hlavní závěry těchto auditů jsou popsány níže. Laboratoře provádějící
analýzy ve většině členských států jsou nyní akreditovány podle normy ISO
17025: 2005, ale existují mezi nimi značné rozdíly, pokud jde o počet metod pro
stanovení reziduí zahrnutých v rozsahu akreditace. Podmínky a postupy pro akreditaci takových metod závisí na politice
vnitrostátních akreditačních orgánů. Pokud
přijmou „flexibilní rozsah“, může laboratoř poté, co jsou splněna první
akreditační kritéria, přidat kombinace látek/matrice/druhů k již schválené
metodě, aniž by musela pokaždé žádat akreditační orgán o schválení. Pokud vnitrostátní akreditační orgány vyžadují
schválení pro každou takovou dodatečnou metodu, k čemuž většinou dochází
v souvislosti s každoročními audity, je postup mnohem pomalejší a pro
laboratoře často nákladnější. Rozhodnutí Komise
2002/657/ES stanoví pro úřední laboratoře pracující s rezidui závazné pokyny
týkající se validace metod pro stanovení reziduí. I když je tento postup časově náročný a poněkud komplikovaný, přispěl k
harmonizaci postupu schvalování v členských státech, zvýšení spolehlivosti
výsledků a napomohl laboratořím pracujícím s rezidui ve třetích zemích. Koně léčení některými
léčivými přípravky musí být po dobu šesti měsíců (u některých léčivých
přípravků) nebo po celý zbytek života bezpečně vyřazeni z potravinového
řetězce. Tato skutečnost je uvedena v
oddílu IX cestovního pasu koní, který musí každý kůň v EU mít od věku přibližně
šesti měsíců. I když lhůta pro
registraci všech koní již vypršela, v několika členských státech
registrace stále ještě probíhá. Ve
většině členských států jsou cestovní pasy koní vyžadovány a kontrolovány při
porážce, avšak jen velmi málo členských států, pokud vůbec některé, prováděly
kontroly, pokud jde o spojitost mezi některými léčbami a údaji v oddíle IX
cestovního pasu. Informace o potravinovém
řetězci (IPŘ) jsou při porážce poskytnuty pro všechny druhy ve většině členských
států. Výklad právních předpisů se
však značně liší. Některé členské
státy od vlastníků/chovatelů vyžadují, aby v IPŘ uvedli všechny léčby, které
zvíře během života podstoupilo. Jiné
vyžadují pouze prohlášení, že zvířata nejsou poražena před uplynutím ochranné
lhůty pro medikaci.
3.3.
Další zdroje informací o kontrolách v členských
státech
Podávání zpráv o jednotlivých odvětvích Ustanovení v
právních předpisech EU týkajících se různých aspektů bezpečnosti potravin,
zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin vyžadují,
aby členské státy předkládaly pravidelné zprávy o plnění některých zvláštních
požadavků. Na základě těchto
vnitrostátních zpráv Komise následně sestaví a zpřístupní řadu odvětvových
zpráv, které popisují stav provádění určitých aspektů právních předpisů EU, jež
se vztahují na potravinový řetězec, a v některých případech obsahují zvláštní
údaje o úředních kontrolách v dotčených oblastech a jejich výsledcích. Mezi nejdůležitější patří zprávy o: sledování a zkouškách přežvýkavců na přítomnost
přenosné spongiformní encefalopatie (TSE), tendencích a zdrojích zoonóz, původců zoonóz a ohnisek nákaz vyvolaných původcem v potravinách v
Evropské unii (svěřené Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin, EFSA), nákazách povinných hlášením u skotu a prasat
(v kontextu obchodu uvnitř EU), výroční
zpráva o sledování reziduí pesticidů v celé EU a zprávy o zasedáních pracovních skupin pro eradikaci nákaz zvířat. Tabulka, v níž je
uveden seznam hlavních zpráv Komise zveřejněných v minulém roce a jejich
internetové stránky, se nachází v příloze této zprávy. Systémy včasné
výměny informací a jiné nástroje pro podávání zpráv Stávající systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva
(RASFF), systém oznamování nákaz zvířat (ADNS) a ohnisek chorob rostlin
(Europhyt) jsou důležitými nástroji pro řízení včasné reakce na mimořádné
události a nově vznikající rizika a slouží jako zdroje informací o struktuře
rizik a chorob a jejich vývoji v potravinovém řetězci.
Údaje z nich mohou být důležitým ukazatelem nedostatků při
dodržování zavedených bezpečnostních norem. Podrobné výsledky z těchto systémů včasné výměny informací o bezpečnosti
potravin a nákazách zvířat jsou každoročně shrnuty ve výročních zprávách o
systémech RASFF a ADNS, které jsou zveřejňovány na internetových stránkách
Komise: http://ec.europa.eu/food/food/rapidalert/index_en.htm http://ec.europa.eu/food/animal/diseases/adns/index_en.htm Pokud jde o Europhyt a nástroje pro
oznamování zachycení zásilek z rostlinolékařských důvodů, Komise právě spouští
internetové stránky, na kterých bude měsíčně předkládat zprávy o zadržení. Dalším důležitým
zdrojem informací, a to nejen o objemu pohybů komodit, ale také o provedených
úředních veterinárních kontrolách, je systém TRACES, který umožňuje, aby si
Komise a členské státy vyměňovaly informace o kontrolách zvířat a produktů
živočišného původu (z domácí produkce nebo dovezených ze třetích zemí). http://ec.europa.eu/food/animal/diseases/traces/index_en.htm. Předkládání
zpráv na zasedání Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat Členské státy také
pravidelně předkládají zprávy o fungování kontrol na zasedáních Stálého výboru
pro potravinový řetězec a zdraví zvířat. Může jít buď o rutinní zprávy o výskytu
a tlumení nákaz vyvolaných původcem v potravinách, chorob zvířat nebo chorob
rostlin, nebo o zprávy týkající se nedávných ohnisek a mimořádných opatření,
která byla v reakci na ně přijata. Tyto zprávy jsou pro Komisi dalším důležitým
zdrojem informací a umožňují jí posoudit, jak fungují kontroly v členských
státech. V posledních letech Komise začala tyto prezentace zveřejňovat na
internetových stránkách Komise společně se zápisy z příslušných zasedání. U určitých
oblastí Komise rovněž připravuje sbírku takovýchto zpráv, které obdržela od
členských států, a zpřístupňuje je prostřednictvím jednání stálého výboru (k
dispozici na těchto internetových stránkách: http://ec.europa.eu/food/committees/regulatory/index_en.htm).
3.4.
Následná činnost a donucovací opatření Komise
Neustálá pozornost
věnovaná donucovacím opatřením a jejich koordinace zůstávají prioritou ve všech
oblastech, na něž se tato zpráva vztahuje. Doporučení obsažená ve zprávách o
auditech úřadu FVO jsou pro tyto účely důležitým podkladem. Soustavná následná
činnost spočívá v řadě aktivit. Příslušné orgány
členských států jsou požádány, aby předložily „akční plán“, v němž popíší, jak
s doporučeními naložily nebo hodlají naložit. Komise následně akční plán
vyhodnotí a systematicky sleduje provádění všech těchto opatření prostřednictvím
řady následných činností: a) obecných následných auditů, při nichž se úřad FVO
schází s orgány členského státu, aby přezkoumaly pokrok při provádění
doporučení, která byla tomuto členskému státu dána, b) následných auditů na
místě týkajících se konkrétních záležitostí nebo žádostí o písemné zprávy
týkajících se konkrétních záležitostí, a c) dvoustranných setkání na
vysoké úrovni v případě společných nebo trvalých problémů. Dalším zdrojem
informací, které mohou poukazovat na porušení legislativy nebo na problémy s
jejím vynucováním, jsou stížnosti od veřejnosti či nevládních organizací
a Komise dbá na zajištění toho, aby i tyto stížnosti byly zúčastněnými
členskými státy při snaze o dosažení pozitivního výsledku zohledněny. Pokud jde o další nástroje, v průběhu let 2009–2010 Komise zjistila, že
pilotní projekt EU, který funguje v 15 dobrovolných členských státech od dubna
2008 s cílem zajistit rychlejší a úplnější odpovědi na otázky vyplývající z
uplatňování právních předpisů EU, je užitečným nástrojem, protože zlepšil
komunikaci mezi Komisí a členskými státy a přispěl k řešení problémů s
vymáháním právních předpisů, aniž by bylo zapotřebí uchýlit se k formálnímu řízení
pro nesplnění povinností. Nicméně tam, kde nejsou příslušné orgány schopny přijmout uspokojivá
nápravná opatření, která by vyřešila přetrvávající problémy, a kde výše popsané
mechanismy nevedou k uspokojivému řešení nebo kde nedochází k dostatečnému
pokroku, může Komise zahájit řízení o nesplnění povinnosti, které členský stát
k jejich plnění přiměje. K tomu došlo ve třech řízeních proti Řecku, neboť trvale
porušovalo řadu důležitých součástí předpisů EU v oblasti bezpečnosti potravin.
Soudní dvůr vydal tři rozsudky odsuzující Řecko kvůli selhání v uplatňování
práva EU. Konkrétně: - Audity úřadu FVO zjistily dlouhodobé, zásadní a systémové nedostatky
v úředních kontrolách provedených Řeckem, které bylo možno přičíst především
nedostatku lidských zdrojů v řeckých veterinárních službách. V důsledku toho
bylo provádění úředních kontrol ústřední správou i decentralizovanými orgány
povrchní a neefektivní. Soud dospěl k závěru, že výsledky úsilí řeckých orgánů
při řešení těchto problémů nebyly dostatečné[7]. - Soudní dvůr rovněž dospěl k závěru, že Řecko pochybilo při
uplatňování klíčových ustanovení právních předpisů EU o vedlejších produktech
živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě[8], a o
ochraně zvířat během přepravy a na jatkách[9]. Kromě toho Komise vydala v roce 2010 odůvodněná stanoviska proti
Itálii a Španělsku. - V případě Itálie bylo při auditech úřadu
FVO zjištěno, že schopnost italských orgánů dostát svým povinnostem podle
předpisů EU v oblasti rostlinolékařství byla snížena nedostatkem personálu. V
důsledku toho se Itálii v mnoha případech nepodařilo splnit oznamovací
povinnost. Kromě toho problém zjištěný úřadem FVO vedl k tomu, že italské
úřady nebyly schopny zajistit úzkou, rychlou, bezprostřední a účinnou
spolupráci s Komisí. - V případě Španělska bylo při auditech úřadu FVO zjištěno, že
Španělsko správně neplnilo požadavky EU na dobré životní podmínky zvířat
v souvislosti s: schvalováním přepravců, schvalováním dopravních
prostředků, kontrolou knih jízd, kontrolami způsobilosti zvířat
k přepravě, inspekcemi a postihy. Více informací o
porušování předpisů je k dispozici ve výročních zprávách o sledování
uplatňování práva EU zveřejněných na internetových stránkách Komise: http://ec.europa.eu/eu_law/infringements/infringements_annual_report_en.htm
4.
Závěry
Obecně vzato členské státy zajišťují dobrou úroveň provádění úředních
kontrol v celém potravinovém řetězci a plní povinnosti týkající se bezpečnosti
potravin, zdraví zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. I když existuje prostor pro zlepšení, došlo k
pokroku při účinném využívání kontrolních nástrojů a zdrojů a při plánování,
provádění a koordinaci kontrol ve všech odvětvích. Úřední kontroly a legislativní nástroje k optimalizaci jejich účinnosti
jsou klíčovými rysy potravinového řetězce EU. Umožňují příslušným orgánům vykonávat kontroly na základě rizik a
objevit nedostatky a včas je řešit. Rovněž
poskytují příslušným orgánům dostatečný přehled o bezpečnosti potravin a
epizootologických situacích. Zprávy členských států ujišťují, že příslušné vnitrostátní orgány berou
svou úlohu vážně a, jak potvrdily zprávy z auditů prováděných znalci Komise,
úroveň odborné způsobilosti se zvyšuje. Zvláštní audity prováděné na místě Komisí, jakož i obecné následné
audity vztahující se na všechna odvětví, jsou obzvláště důležité pro zjištění
nedostatků, které je třeba řešit, a pro zajištění přijetí nápravných opatření. Tyto zprávy Komise o auditech, které jsou doplňkem kontrolní činnosti
členských států, nabízí rozsáhlý systém pro posouzení účinnosti kontrolních
systémů členských států. S cílem poskytnout přiměřené zajištění souladu s právními
předpisy EU Komise kdykoli v případě potřeby přijme vhodná opatření, která
pomohou dosáhnout zlepšení v úředních systémech kontrol a auditů v členských
státech. _______________________ PŘÍLOHA SEZNAM
ZVEŘEJNĚNÝCH ODVĚTVOVÝCH ZPRÁV KOMISE O PROVÁDĚNÍ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ EU V
OBLASTI BEZPEČNOSTI POTRAVIN, ZDRAVÍ
ZVÍŘAT, DOBRÝCH ŽIVOTNÍCH PODMÍNEK ZVÍŘAT A ZDRAVÍ ROSTLIN Zpráva || Právní základ || Publikace Výroční zpráva o sledování a zkouškách přežvýkavců na přítomnost přenosné spongiformní encefalopatie (TSE) v EU || Ustanovení čl. 6 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií || http://ec.europa.eu/food/food/biosafety/tse_bse/monitoring_annual_reports_en.htm Souhrnná zpráva EU o vývojových tendencích a zdrojích zoonóz, původců zoonóz a ohnisek chorob vyvolaných původcem v potravinách Evropské unii || Ustanovení čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS. (Svěřena úřadu EFSA, vypracována úřadem EFSA ve spolupráci s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, ECDC) || http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/doc/2090.pdf Výroční zpráva o systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) || Článek 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin || http://ec.europa.eu/food/food/rapidalert/rasff_publications_en.htm Zpráva || Právní základ || Publikace Výroční zpráva o sledování reziduí pesticidů v celé EU || Článek 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS. (Svěřena úřadu EFSA) || http://ec.europa.eu/food/fvo/specialreports/pesticides_index_en.htm http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/1646.htm Výroční zpráva o ozařování potravin || Ustanovení čl. 7 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin a složek potravin ošetřovaných ionizujícím zářením || http://ec.europa.eu/food/food/biosafety/irradiation/index_en.htm Pracovní dokument útvarů Komise o provádění vnitrostátních plánů sledování reziduí v členských státech || Článek 8 směrnice Rady 96/23/ES ze dne 29. dubna 1996 o kontrolních opatřeních u některých látek a jejich reziduí v živých zvířatech a živočišných produktech a o zrušení směrnic 85/358/EHS a 86/469/EHS a rozhodnutí 89/187/EHS a 91/664/EHS || http://ec.europa.eu/food/food/chemicalsafety/residues/control_en.htm Zpráva || Právní základ || Publikace Výroční zprávy Komise o dozoru členských států nad influenzou ptáků u drůbeže a volně žijících ptáků || Ustanovení čl. 19 odst. 1 rozhodnutí Komise 2006/875/ES a čl. 9 odst. 1 rozhodnutí Komise 2006/876/ES, kterými se schvalují programy eradikace a sledování chorob zvířat a některých přenosných spongiformních encefalopatií (TSE) a programy prevence zoonóz, předložené členskými státy a Bulharskem a Rumunskem pro rok 2007. || http://ec.europa.eu/food/animal/diseases/controlmeasures/avian/eu_resp_surveillance_en.htm Zprávy ze zasedání odborných podskupin (brucelóza skotu, brucelóza ovcí a koz, tuberkulóza skotu, vzteklina) pracovní skupiny pro sledování eradikace nákaz v členských státech || Pracovní skupina byla vytvořena v roce 2000 jakožto akce plánovaná v bílé knize Komise o bezpečnosti potravin. || http://ec.europa.eu/food/animal/diseases/eradication/taskforce_en.htm Zpráva || Právní základ || Publikace Výroční shrnutí podání členských států o dovozech produktů živočišného původu pro osobní spotřebu, které shrnuje příslušné informace o opatřeních, která byla přijata s cílem propagovat a vynucovat pravidla stanovená v uvedeném nařízení, a výsledcích propagace a vynucování || Ustanovení čl. 7 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 206/2009, kterým se stanoví opatření týkající se dovozu produktů živočišného původu pro osobní spotřebu do EU || http://ec.europa.eu/food/animal/animalproducts/personal_imports/sum_personal_imports_2005_2007_final.pdf Dobré životní podmínky zvířat: nařízení o přepravě || Ustanovení čl. 27 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 || http://ec.europa.eu/food/animal/welfare/transpor t/inspections_reports_reg_1_2005_en.htm [1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne
29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření
dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin
a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat
(Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1). [2] Od roku 2010 bylo
slovo „kontrola“ nahrazeno slovem „audit“, které lépe vystihuje širší působnost
úřadu FVO. Slovo „audit“ je v této zprávě běžně užíváno za účelem snadnějšího
odkazování. [3] KOM(2010) 441 v
konečném znění, 25.8.2010. [4] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a
požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin
a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. [5] Analýza rizik a
kritických kontrolních bodů. [6] Nařízení Komise
(ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední
kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a
kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES. [7] Rozsudek Soudního
dvora ze dne 23.4.2009 ve věci C-331/07. [8] Rozsudek Soudního
dvora ze dne 17.12.2009 ve věci C-248/08. [9] Rozsudek Soudního
dvora ze dne 10.9.2009 ve věci C-416/07.