Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52012AR2027

Stanovisko Výboru regionů Společný strategický rámec

Úř. věst. C 17, 19.1.2013, p. 56–66 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

19.1.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 17/56


Stanovisko Výboru regionů Společný strategický rámec

2013/C 17/11

VÝBOR REGIONŮ

znovu vyjadřuje své přesvědčení o tom, že je zapotřebí společného strategického rámce (SSR) na období 2014–2020, aby se dosáhlo koordinace a součinnosti při financování z pěti fondů zahrnutých do SSR a aby byl dán jasný strategický směr smlouvám o partnerství a operačním programům;

má určité pochybnosti, pokud jde o opodstatněnost navrhovaného rozdělení SSR mezi přílohu k obecnému nařízení a akt v přenesené pravomoci s orientačními kroky s vysokým přínosem pro Evropu a prioritami spolupráce. Vyslovuje se pro to, aby byl SSR schválen výhradně jako příloha k obecnému nařízení;

domnívá se, že orientační kroky s vysokým přínosem pro Evropu by Komise měla přijmout v podobě nezávazného sdělení, podobně jako tomu bylo u strategických obecných zásad Společenství na období 2007–2013;

zdůrazňuje, že cílem SSR by mělo být vytvoření podmínek pro plynulý přechod od legislativního balíčku ke smlouvám o partnerství a operačním programům, a poukazuje na to, že je nutné upřesnit mechanismy provádění;

vyjadřuje politování nad tím, že se 11 tematických cílů vyjmenovaných v návrhu obecného nařízení liší od šesti priorit Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a šesti samostatných priorit Evropského námořního a rybářského fondu, což mimořádně ztěžuje koordinaci;

je přesvědčen o tom, že je nutné decentralizovat operační řízení na místní a regionální úrovni, aby se zvýšila koordinace a doplňkovost mezi jednotlivými fondy, což přinese účinný integrovaný přístup, tedy přístup multitematický, směřující zdola nahoru a vycházející ze zvláštností každého území;

důrazně doporučuje, aby byly využívány operační programy založené na několika fondech;

vyzývá k tomu, aby byl vypracován stabilní rámec pro programování, aby tak byl zaručen soulad s víceletým výhledem politiky soudržnosti;

pozastavuje se nad možností měnit SSR prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

Hlavní zpravodaj

pan Marek WOŹNIAK (PL/ELS), maršálek Velkopolského vojvodství

Odkaz

pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu, Fondu soudržnosti, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a Evropského námořního a rybářského fondu, jichž se týká společný strategický rámec, o obecných ustanoveních ohledně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006

COM(2012) 496 final, příloha I

I.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

VÝBOR REGIONŮ

Obecné připomínky

1.

znovu vyjadřuje své přesvědčení o tom, že je zapotřebí společného strategického rámce (SSR) na období 2014–2020 pro Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský sociální fond (ESF), Fond soudržnosti (FS), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (EMFF), aby se dosáhlo koordinace a součinnosti při financování z fondů zahrnutých do SSR a aby byl dán jasný strategický směr smlouvám o partnerství a operačním programům;

2.

připomíná politická doporučení, jež předložil ve svém stanovisku k obecnému nařízení, a zdůrazňuje, že vzhledem ke skutečnosti, že SSR má být přijat jako příloha k obecnému nařízení, musí být strategická vize a cíle určeny právě v tomto nařízení, zatímco SSR by měl být považován za hlavní prováděcí nástroj;

3.

má určité pochybnosti, pokud jde o opodstatněnost navrhovaného rozdělení SSR mezi přílohu k obecnému nařízení (1) a akt v přenesené pravomoci s orientačními kroky s vysokým přínosem pro Evropu a prioritami spolupráce. Vyslovuje se pro to, aby byl SSR schválen výhradně jako příloha k obecnému nařízení. Připomíná, že akty v přenesené pravomoci by se měly omezovat pouze na jiné než podstatné prvky základních legislativních aktů. Veškeré záležitosti spojené se SSR však mají zásadní význam pro místní a regionální orgány a mají strategický charakter. Výbor regionů není konzultován v souvislosti s akty v přenesené pravomoci, na SSR se ale vztahuje povinná konzultace Výboru regionů v souladu s článkem 177 SFEU;

4.

je toho názoru, že by SSR měl být schvalován Radou a Evropským parlamentem a měl by být přezkoumáván pouze v případě, že dojde k podstatným změnám ve společenské a hospodářské situaci EU. Z tohoto důvodu se pozastavuje nad možností měnit přílohu I prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci;

5.

má za to, že orientační kroky s vysokým přínosem pro Evropu by Komise měla přijmout v podobě nezávazného sdělení, podobně jako tomu bylo u strategických obecných zásad Společenství na období 2007–2013 (COM(2005) 299 final);

6.

upozorňuje na to, že fondům SSR připadá klíčová úloha při podpoře nástrojů k provádění strategie Evropa 2020 a investic pro snížení rozdílů v rozvoji jednotlivých členských států a regionů a v rámci regionů. Současně vyzývá k tomu, aby se smluvní závazky staly hlavní zásadou;

7.

vítá skutečnost, že návrhy obsažené ve SSR budou sloužit ke splnění požadavků uvedených v článku 11 návrhu obecného nařízení, podle něhož má SSR řešit klíčové územní problémy. Současně poukazuje na to, že v návrzích uvedených ve SSR musejí být jasně zmíněny odlehlé oblasti a oblasti se zvláštními územními rysy, jako jsou horské oblasti, nejvzdálenější regiony, průmyslové oblasti procházející přeměnami, ostrovy, regiony s velkým rozptýlením obyvatelstva a regiony s nízkou hustotou zalidnění, které vyžadují zvláštní formy pomoci;

8.

kladně hodnotí to, že se zde poukazuje na potřebu zapojení partnerů na regionální a místní úrovni, které je podmínkou pro uskutečnění politických cílů. Domnívá se, že to usnadní uplatňování územního přístupu zdola nahoru;

9.

požaduje, aby SSR v souladu se zásadou proporcionality cíleně sloužil k vyjasňování a upřesňování zákonitostí intervence fondů v příštím programovém období a aby byla současně ponechána možnost přizpůsobit působnost programu zvláštnostem, potřebám a možnostem jednotlivých členských států a regionů. SSR by měl představovat orientační rámec pro smlouvy o partnerství a operační programy připravované v jednotlivých členských státech, a měl by tak členským státům a příslušným regionálním a místním orgánům umožňovat, aby samostatně reagovaly na rozvojové problémy, zejména s přihlédnutím k cílům strategie Evropa 2020. Zdůrazňuje, že cílem SSR by mělo být vytvoření podmínek pro plynulý přechod od legislativního balíčku ke smlouvám o partnerství a operačním programům;

10.

poukazuje na to, že je nutné upřesnit mechanismy provádění;

11.

vyjadřuje politování nad tím, že se 11 tematických cílů vyjmenovaných v návrhu obecného nařízení liší od šesti priorit EZFRV a šesti samostatných priorit EMFF, což mimořádně ztěžuje koordinaci;

Úvod k příloze týkající se SSR

12.

lituje toho, že ve SSR chybí aspekty hlavních zásad, jež mají být zaváděny;

Soudržnost a soulad se správou hospodářských záležitostí Unie

13.

vyzývá k tomu, aby byl vypracován stabilní rámec pro programování, aby tak byl zaručen soulad s víceletým výhledem politiky soudržnosti;

14.

domnívá se, že hlavní činností by od začátku mělo být stanovování vhodných programových priorit na celé období 2014–2020, např. při přípravě smluv o partnerství a operačních programů. V této souvislosti má určité obavy, že zohledňování doporučení pro jednotlivé členské státy a národních programů reforem by mohlo být v rozporu s koordinovaným víceletým programováním na regionální úrovni;

15.

odkazuje na stanovisko Výboru regionů k obecnému nařízení, v němž Výbor odmítá návrhy, jejichž záměrem je svázat politiku soudržnosti s dodržováním Paktu o stabilitě a růstu (2), ale stanoví možnost upravit smlouvy o partnerství a operační programy na základě doporučení vyplývajících z evropského semestru;

16.

upozorňuje však na to, že častá změna programů naruší předvídatelnost řízení fondů a že by k ní tudíž mělo docházet jen v nutných případech;

Mechanismy koordinace fondů SSR mezi sebou navzájem

17.

zdůrazňuje nezbytnost lepší koordinace mezi fondy SSR, aby se zvýšila účinnost jejich využívání a aby byla zaručena potřebná součinnost v souvislosti s obtížnou rozpočtovou situací a omezenými finančními prostředky. Umožní to zajistit větší součinnost a doplňkovost investic EU;

18.

vyzývá k tomu, aby se při sestavování SSR pozornost soustřeďovala na doplňkovost. Je třeba usilovat o vytvoření integrovaného multitematického přístupu, který bude propojovat orientační kroky jednotlivých fondů, jež se vzájemně doplňují, aby se dosáhlo téhož cíle. Lituje však toho, že Komise nešla dále a nespecifikovala možnou doplňkovost mezi jednotlivými tematickými prioritami, investičními prioritami vztahujícími se na některé fondy SSR a mezi orientačními kroky a investičními prioritami. V souvislosti s výše uvedeným zdůrazňuje, že návrh dokumentu týkajícího se SSR musí zajistit doplňkovost oblastí působnosti jednotlivých fondů a eliminovat riziko duplicity;

19.

je přesvědčen o tom, že je nutné decentralizovat operační řízení na místní a regionální úrovni, aby se zvýšila koordinace a doplňkovost mezi jednotlivými fondy, což přinese účinný integrovaný přístup, tedy přístup multitematický, směřující zdola nahoru a vycházející ze zvláštností každého území;

20.

důrazně doporučuje, aby byly využívány operační programy založené na několika fondech, které umožní dosáhnout co největšího pozitivního účinku zásahu EU v regionech díky integrovanému využití možností, jež skýtají různé regionální nástroje pro rozvoj a skutečná realizace strategií sociálního a hospodářského rozvoje místními a regionálními orgány;

21.

je potěšen tím, že Komise klade značný důraz na potřebu programování integrovaného územního rozvoje. Vítá odkaz na integrované územní investice, integrované operace a společné akční plány, lituje však toho, že v obecném nařízení a příloze týkající se SSR chybí popis těchto nástrojů a koncepce integrovaných operací. Zdůrazňuje, že je třeba přesně definovat koncepci integrovaných operací jakožto nástroje k integrovanému financování ve spojení s ostatními politikami a nástroji EU;

22.

s poukazem na strategii rozvoje měst podle článku 7 nařízení o EFRR upozorňuje především na význam a inovace, jež spočívají ve vyčlenění finančních prostředků na integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, které budou použity ve formě „integrovaných územních investic“, a lituje, že právní předpisy jasně nestanoví, že v takovém případě nesou přímou odpovědnost za řízení a provádění „integrovaných územních investic“ městské orgány;

23.

je toho názoru, že by měl zůstat zachován místní charakter místního rozvoje se zapojením místních komunit;

24.

v souladu s tím, co Výbor regionů uvedl ve svém stanovisku ke komunitně vedenému místnímu rozvoji, upozorňuje na holistický charakter místního rozvoje, jenž se soustředí na výzvy a potenciál v rámci regionů všech typů, ať jsou to regiony městské, venkovské nebo příměstské či funkční oblasti. V této souvislosti vyzývá k tomu, aby bylo možné využít místní rozvoj se zapojením místních komunit k uskutečnění všech jedenácti tematických cílů strategického rámce, a to podle místních potřeb;

Koordinace fondů SSR s ostatními politikami a nástroji Unie

25.

vítá, že je zde zmíněna potřeba koordinace s ostatními nástroji a politikami EU, jež nespadají do SSR. Umožní to užší provázání strategie Evropa 2020 a politiky soudržnosti a odvětvových politik EU na evropské, celostátní a místní úrovni. Obzvláště se domnívá, že se tím zlepší řízení a zvýší efektivita prováděných programů;

26.

vyzývá k tomu, aby byly upřesněny mechanismy koordinace a aby byly formulovány pokyny pro unijní politiky a nástroje související se SSR, především na úrovni EU. Připomíná, že většina těchto nástrojů je řízena centrálně, proto je vedle úlohy členských států třeba podtrhnout také spoluodpovědnost Komise;

27.

vítá výčet politik EU a nástrojů či programů, který je uveden v návrhu přílohy (patří sem např. program Horizont 2020, rezerva pro nové účastníky na trhu (NER), Program pro konkurenceschopnost podniků s důrazem na malé a střední podniky (COSME), Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE), Erasmus pro všechny, Program pro sociální změny a inovace (PSCI), nástroj pro propojení Evropy, evropský nástroj sousedství (ENI), nástroj předvstupní pomoci (NPP) a Evropský rozvojový fond (ERF));

28.

kladně hodnotí důraz, který je kladen na vazbu mezi fondy SSR a programem Horizont 2020. Má za to, že Komise stanovila podrobnější pokyny, přičemž navrhla, aby fondy SSR podporovaly strategie inteligentní specializace založené na činnostech ve dvou různých směrech – budování kapacit a využívání a okamžitém šíření výsledků výzkumu a inovací – ve vztahu k programu Horizont 2020;

29.

vítá skutečnost, že fondy SSR mohou spolufinancovat partnerství mezi vzděláváním, podniky a výzkumem a že mají být tato opatření koordinována s mezinárodními partnerstvími mezi podniky a vzdělávacími institucemi, jež jsou uzavírána ve formě znalostních aliancí a aliancí odvětvových dovedností, které lze podporovat z programu Erasmus pro všechny;

30.

podporuje zavedení možnosti využívat fondy SSR k doplnění nástroje pro propojení Evropy, např. prostřednictvím sekundárních či terciárních vazeb na priority EU v oblasti infrastruktury;

31.

odkazuje na stanovisko Výboru regionů k programu LIFE a souhlasí s tím, že tento program hraje rozhodující úlohu při mobilizaci mnohem většího objemu prostředků z EFRR, ESF a FS na uskutečňování environmentálních cílů. Výbor regionů podporuje integrované projekty programu LIFE, jež jsou prezentovány jako projekty nové, vyšší kategorie;

32.

zdůrazňuje potřebu větší koordinace mezi vnějšími nástroji ENI, NPP a ERF, zejména ve vztahu k regionům hraničícím se zeměmi Východního partnerství a Unie pro Středomoří a nejvzdálenějším regionům EU sousedícím se státy AKT;

Koordinace spolupráce

33.

upozorňuje na to, že podle stanoviska Výboru regionů k návrhu obecného nařízení není důvod k začlenění evropské územní spolupráce do smluv o partnerství. Z tohoto důvodu odmítá zahrnutí části týkající se priorit spolupráce do aktu v přenesené pravomoci;

34.

kladně se však staví ke zkrácenému oddílu Koordinace spolupráce v příloze týkající se SSR;

35.

upozorňuje na to, že by bylo vhodné rozšířit nadnárodní územní spolupráci v rámci ESF o meziregionální a přeshraniční spolupráci;

36.

vítá, že zde byl zohledněn makroregionální rozměr, a vyzdvihuje význam, který je v nástroji územní spolupráce přikládán splnění cílů makroregionálních strategií;

Horizontální principy a průřezové cíle politik

37.

je potěšen tím, že se v SSR v rámci horizontálních principů odrazila zásada víceúrovňové správy a partnerství v souladu s článkem 5 návrhu obecného nařízení;

38.

vyzývá k tomu, aby byla zásada víceúrovňové správy uplatňována v praxi tím, že se bude zdůrazňovat význam používání přístupu zdola nahoru v rozhodovacím procesu a při přípravě smluv o partnerství a operačních programů;

39.

jednoznačně podporuje opatření, jejichž cílem je prosazování rovnosti žen a mužů. Pokládá však za neefektivní vyčleňovat v systému provádění fondů nové orgány, jež by se měly věnovat výhradně této tematice. Vhodnější by bylo zavést procesní řešení, která by umožňovala efektivní uplatňování této zásady v rámci stávajících institucionálních struktur;

40.

odkazuje na předchozí stanoviska Výboru regionů k EFRR a ESF, v nichž se poukazuje na nedostatečný zájem o otázku demografických změn. V souvislosti s tím vyjadřuje značné uspokojení nad tím, že byla tato otázka zařazena mezi navrhované průřezové cíle politik;

Ustanovení řešící územní problémy

41.

je potěšen tím, že se v SSR poukazuje na nutnost přizpůsobit formy zásahu místním problémům a možnostem, očekává však, že bude provedena hlubší analýza a další činnosti v této oblasti, jejichž výsledky budou vodítkem pro místní a regionální orgány;

42.

vítá návrh týkající se smluv o partnerství, jež by měly převádět prvky stanovené v SSR do kontextu dané země. Zdůrazňuje, že je třeba zohlednit jednotky na nižších úrovních územního členění, z čehož vyplývá nezbytnost zapojit příslušné místní a regionální orgány;

43.

je si vědom obtížnosti vypracování harmonizovaných definic územních oblastí ve fondech SSR a nabízí svou pomoc, aby byl v této otázce učiněn pokrok. Zdůrazňuje, že se tato definice mění v závislosti na právních předpisech pro jednotlivá odvětví, což neusnadňuje identifikaci nejdůležitějších územních problémů.

II.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

COM(2012) 496 final

Příloha I, bod 3.2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy a řídící orgány odpovědné za provádění fondů SSR úzce spolupracují na přípravě, provádění, monitorování a hodnocení smluv o partnerství a programů.

Členské státy, jejich místní a regionální orgány, partneři a řídící orgány odpovědné za provádění fondů SSR úzce spolupracují na přípravě, provádění, monitorování a hodnocení smluv o partnerství a programů.

Odůvodnění

Vyplývá z textu pozměňovacího návrhu.

Pozměňovací návrh 2

COM(2012) 496 final

Příloha I, bod 3.3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(…) 2.

Členské státy podporují rozvoj místních a subregionálních přístupů, zejména prostřednictvím místního rozvoje se zapojením místních komunit tím, že rozhodování a provádění přenesou na místní partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a subjekty občanské společnosti. Místní rozvoj se zapojením místních komunit je prováděn v rámci strategického přístupu, aby se zajistilo, že se při vymezení místních potřeb „zdola nahoru“ zohlední priority stanovené na vyšších úrovních. Členské státy proto stanoví svůj přístup k místnímu rozvoji se zapojením místních komunit prostřednictvím fondů SSR a ve smlouvách o partnerství uvedou hlavní problémy, jimž je třeba se v této oblasti věnovat, hlavní cíle a priority místního rozvoje se zapojením místních komunit, druhy území, jichž se týká, jakou úlohu budou mít místní akční skupiny při provádění strategií a jakou roli by měly mít různé fondy SSR při provádění strategií místního rozvoje na různých typech území, jako je venkovské, městské a pobřežní území, a odpovídající mechanismy koordinace.

(…) 2.

Místní rozvoj se zapojením místních komunit je prováděn v rámci strategického přístupu, aby se zajistilo, že se při vymezení místních potřeb „zdola nahoru“ zohlední priority stanovené na vyšších úrovních. Členské státy podporují rozvoj místních a subregionálních přístupů, zejména prostřednictvím místního rozvoje se zapojením místních komunit tím, že rozhodování a provádění přenesou na místní partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem a subjekty občanské společnosti. Místní rozvoj se zapojením místních komunit je prováděn v rámci strategického přístupu, aby se zajistilo, že se při vymezení místních potřeb „zdola nahoru“ zohlední priority stanovené na vyšších úrovních. Členské státy proto stanoví svůj přístup k místnímu rozvoji se zapojením místních komunit prostřednictvím fondů SSR a ve smlouvách o partnerství uvedou hlavní problémy, jimž je třeba se v této oblasti věnovat, hlavní cíle a priority místního rozvoje se zapojením místních komunit, druhy území, jichž se týká, jakou úlohu budou mít místní akční skupiny při provádění strategií a jakou roli by měly mít různé fondy SSR při provádění strategií místního rozvoje na různých typech území, jako je venkovské, městské a pobřežní území, a odpovídající mechanismy koordinace.

3.

Integrované územní investice jsou nástrojem, který umožňuje ujednání o integrovaném provádění u investic v rámci více než jedné prioritní osy jednoho čí více operačních programů. Financování z několika prioritních os a programů lze spojit do jedné integrované investiční strategie pro určité území či funkční prostor. To může mít podobu integrované strategie pro rozvoj měst, avšak rovněž pro spolupráci mezi obcemi ve venkovských oblastech. To řídícím orgánům umožní pověřit prováděním částí jednotlivých prioritních os místní orgán s cílem zajistit, aby se investice uskutečnily doplňkovým způsobem. V rámci integrovaných územních investic mohou být určité součásti prováděny prostřednictvím místního rozvoje se zapojením místních komunit s využitím kombinace obou přístupů.

4.

Integrovanou operací se rozumí projekt, smlouva, opatření nebo skupina projektů, jež jsou podporovány z jednoho nebo více fondů SSR a z jiných nástrojů Unie. Podmínkou je, aby určitá položka výdajů nebyla z fondů SSR či jiného nástroje Unie financována dvakrát.

5.

Společný akční plán je operace prováděná prostřednictvím přístupu založeného na výsledcích s cílem dosáhnout zvláštních cílů dohodnutých společně mezi členským státem a Komisí. Může být součástí jednoho či více operačních programů, a může tudíž představovat užitečný nástroj pro podporu lepší integrace jednotlivých fondů SSR za účelem dosažení společného cíle.

6.

Společný operační program je operační program, v němž je kombinována podpora z několika fondů SSR.

7.

Členské státy podpoří rozvoj místního rozvoje se zapojením místních komunit, integrovaných územních investic, integrovaných operací, společných akčních plánů a společných operačních programů tím, že ve smlouvách o partnerství uvedou hlavní problémy, jimž je třeba se v této oblasti věnovat, hlavní cíle a priority těchto nástrojů, typy území, jichž se to týká, jakou konkrétní úlohu budou mít místní akční skupiny při provádění strategií místního rozvoje a jakou roli by měly mít různé fondy SSR při provádění integrovaných strategií na různých typech území, jako je venkovské, městské a pobřežní území, a odpovídající mechanismy koordinace.

Odůvodnění

Viz odstavec 21 stanoviska.

Pozměňovací návrh 3

COM(2012) 496 final

Příloha I, vložit nový bod za bod 3.3.2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

3.

Pokud se integrované územní investice podle článku 99 návrhu obecného nařízení o strukturálních fondech týkají strategie udržitelného rozvoje měst podle článku 7 návrhu nařízení o EFRR, musí být řízení a provádění této integrované investice svěřeno přímo městským orgánům, jež jsou jejími příjemci.

Odůvodnění

Účelem je vložit do právního předpisu ustanovení, o němž je řeč v odstavci 22 stanoviska a jež se týká zdůraznění inovace spočívající v přenesení pravomoci za řízení a provádění integrovaných územních investic na města, což je již stanoveno v článku 7 nařízení o EFRR a v článku 99 obecného nařízení.

Pozměňovací návrh 4

COM(2012) 496 final

Příloha I, bod 4.4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy případně zajistí, aby bylo financování z fondů SSR koordinováno s podporou z programu NER 300 (…)

Členské státy a Komise případně zajistí, aby bylo financování z fondů SSR koordinováno s podporou z programu NER 300 (…)

Odůvodnění

Viz odstavec 26 stanoviska.

Pozměňovací návrh 5

COM(2012) 496 final

Příloha I, bod 4.5

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1.

Tam, kde je to možné, budou členské státy využívat součinnosti s nástroji politik Unie (finančními a nefinančními nástroji), které slouží ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, ochraně životního prostředí a účinnosti zdrojů.

1.

Tam, kde je to možné, budou členské státy a Komise využívat součinnosti s nástroji politik Unie (finančními a nefinančními nástroji), které slouží ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, ochraně životního prostředí a účinnosti zdrojů.

2.

Členské státy případně zajistí doplňkovost a koordinaci s programem LIFE, zejména s integrovanými projekty týkajícími se přírody, vody, odpadů, ovzduší, zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně.

2.

Členské státy a Komise případně zajistí doplňkovost a koordinaci s programem LIFE, zejména s integrovanými projekty týkajícími se přírody, vody, odpadů, ovzduší, zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně.

Odůvodnění

Viz odstavec 26 stanoviska.

Pozměňovací návrh 6

COM(2012) 496 final

Příloha I, bod 4.6, odstavec 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy se snaží využívat fondů SSR k soustředění hlavních nástrojů a metod úspěšně vyvinutých a testovaných v rámci programu Erasmus pro všechny.

Členské státy a Komise se snaží využívat fondů SSR k soustředění hlavních nástrojů a metod úspěšně vyvinutých a testovaných v rámci programu Erasmus pro všechny.

Odůvodnění

Viz odstavec 26 stanoviska.

Pozměňovací návrh 7

COM(2012) 496 final

Příloha I, bod 4.9, odstavec 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.

Na podporu hlubší územní integrace se členské státy vynasnaží využívat synergií mezi činnostmi územní spolupráce v rámci politiky soudržnosti a evropského nástroje sousedství, zejména s ohledem na přeshraniční spolupráci. Členské státy také případně zajistí spojení stávajících aktivit s nově vytvořenými evropskými seskupeními pro územní spolupráci, se zvláštním ohledem na koordinaci a výměnu osvědčených postupů.

2.

Na podporu hlubší územní integrace se členské státy vynasnaží využívat synergií mezi činnostmi územní spolupráce v rámci politiky soudržnosti a evropského nástroje sousedství, nástroje předvstupní pomoci a Evropského rozvojového fondu, zejména s ohledem na přeshraniční spolupráci. Členské státy také případně zajistí spojení stávajících aktivit s nově vytvořenými evropskými seskupeními pro územní spolupráci, se zvláštním ohledem na koordinaci a výměnu osvědčených postupů.

Odůvodnění

Viz odstavec 32 stanoviska.

Pozměňovací návrh 8

COM(2012) 496 final

Příloha I, bod 6.3, odstavec 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Členské státy zajistí účast příslušných subjektů odpovědných za podporu rovnosti žen a mužů, nediskriminace a přístupnosti v rámci partnerství a zajistí rovněž vhodné struktury v souladu s vnitrostátní praxí, jež mají poskytovat poradenství v oblasti rovnosti žen a mužů, nediskriminace a přístupnosti s cílem poskytnout nezbytné odborné znalosti pro přípravu, monitorování a hodnocení fondů SSR. Složení monitorovacích výborů je z hlediska zastoupení mužů a žen vyvážené a zahrnuje funkci odborníka na genderovou problematiku odpovědného za tuto oblast.

Členské státy v rámci existujících vnitrostátních struktur zajistí účast příslušných subjektů odpovědných za podporu rovnosti žen a mužů, nediskriminace a přístupnosti v rámci partnerství a zajistí rovněž vhodné struktury v souladu s vnitrostátní praxí, jež mají poskytovat poradenství v oblasti rovnosti žen a mužů, nediskriminace a přístupnosti s cílem poskytnout nezbytné odborné znalosti pro přípravu, monitorování a hodnocení fondů SSR. Složení monitorovacích výborů je z hlediska zastoupení mužů a žen vyvážené a zahrnuje funkci odborníka na genderovou problematiku odpovědného za tuto oblast.

Odůvodnění

Viz odstavec 39 stanoviska.

Pozměňovací návrh 9

COM(2012) 496 final

Příloha I, bod 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

7.1.

Členské státy a regiony podniknou za účelem přípravy jejich smlouvy o partnerství a programů tyto kroky:

7.1.

Členské státy a regiony podniknou za účelem přípravy jejich smlouvy o partnerství a programů tyto kroky:

(a)

analýzu rozvojového potenciálu a kapacity členského státu nebo regionu, zejména v souvislosti s klíčovými úkoly stanovenými ve strategii Evropa 2020, národních programech reforem a příslušných specifických doporučeních pro každou zemi. Příslušné orgány provedou podrobnou analýzu národních, regionálních a místních charakteristik;

(a)

analýzu rozvojového potenciálu a kapacity členského státu nebo regionu, zejména v souvislosti s klíčovými úkoly stanovenými ve zprávách Komise o politice soudržnosti, ve strategii Evropa 2020, národních programech reforem a příslušných specifických doporučeních pro každou zemi. Příslušné orgány provedou podrobnou analýzu národních, regionálních a místních charakteristik;

(b)

posouzení hlavních problémů, které je třeba řešit v rámci regionu nebo členského státu, určení problematických oblastí a chybějících propojení, inovačních mezer, včetně nedostatečné plánovací a prováděcí kapacity, která brzdí dlouhodobý potenciál pro růst a zaměstnanost. To tvoří základ pro zjištění možných oblastí a činností pro stanovení priorit, zásahy a zaměření politiky;

(b)

posouzení hlavních problémů, které je třeba řešit v rámci regionu nebo členského státu, určení problematických oblastí a chybějících propojení, inovačních mezer, včetně nedostatečné plánovací a prováděcí kapacity, která brzdí dlouhodobý potenciál pro růst a zaměstnanost. To tvoří základ pro zjištění možných oblastí a činností pro stanovení priorit, zásahy a zaměření politiky;

(c)

posouzení problémů s meziodvětvovou, mezijurisdikční nebo přeshraniční koordinací, zejména v rámci makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti;

(c)

posouzení územních zvláštností, jež je třeba vzít v potaz:

úloha měst, venkovských oblastí, oblastí rybolovu a pobřežních oblastí a oblastí, které čelí zvláštním geografickým nebo demografickým problémům;

zvláštní problémy v oblastech postižených průmyslovými přeměnami, v nejvzdálenějších regionech, nejsevernějších regionech s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a v ostrovních, přeshraničních a horských regionech;

vazby mezi venkovem a městem, pokud jde o přístup k finančně dostupné kvalitní infrastruktuře a službám, a problémy v regionech s vysokou koncentrací komunit žijících na okraji společnosti;

(d)

identifikaci kroků k dosažení lepší koordinace mezi různými územními úrovněmi a zdroji financování v zájmu dosažení integrovaného přístupu, který propojuje strategii Evropa 2020 s regionálními a místními aktéry.

(d c)

posouzení problémů s meziodvětvovou, mezijurisdikční nebo přeshraniční koordinací, zejména v rámci makroregionálních strategií a strategií pro přímořské oblasti;

 

(e d)

identifikaci kroků k dosažení lepší koordinace mezi různými územními úrovněmi a zdroji financování v zájmu dosažení integrovaného přístupu, který propojuje strategii Evropa 2020 s regionálními a místními aktéry.

7.2.

V zájmu zohlednění cíle územní soudržnosti členské státy a regiony zajistí, aby celkový přístup k propagaci inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění:

7.2.

V zájmu zohlednění cíle územní soudržnosti členské státy a regiony zajistí, aby celkový přístup k propagaci inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění:

(a)

odrážel úlohu měst, venkovských oblastí, oblastí rybolovu a pobřežních oblastí a oblastí, které čelí zvláštním geografickým nebo demografickým problémům;

(a)

odrážel úlohu měst, venkovských oblastí, oblastí rybolovu a pobřežních oblastí a oblastí, které čelí zvláštním geografickým nebo demografickým problémům;

(b)

zohledňoval zvláštní problémy v nejvzdálenějších regionech, nejsevernějších regionech s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a v ostrovních, přeshraničních a horských regionech;

(b)

zohledňoval zvláštní problémy v nejvzdálenějších regionech, nejsevernějších regionech s velmi nízkou hustotou obyvatelstva a v ostrovních, přeshraničních a horských regionech;

(c)

řešil vazby mezi venkovem a městem, pokud jde o přístup k finančně dostupné kvalitní infrastruktuře a službám, a problémy v regionech s vysokou koncentrací komunit žijících na okraji společnosti.

(c)

řešil vazby mezi venkovem a městem, pokud jde o přístup k finančně dostupné kvalitní infrastruktuře a službám, a problémy v regionech s vysokou koncentrací komunit žijících na okraji společnosti.

Odůvodnění

Výbor regionů vítá, že jsou v bodě 7.2 uvedeny povinnosti dané Smlouvou v souvislosti s cílem územní soudržnosti, navrhuje však, aby bylo toto kritérium zařazeno mezi kroky popsané v bodě 7.1.

V Bruselu dne 29. listopadu 2012

předseda Výboru regionů

Ramón Luis VALCÁRCEL SISO


(1)  COM(2012) 496 final.

(2)  Míněno je pozastavení plateb a závazků v rámci operačních programů v případě nerespektování doporučení týkajících se správy ekonomických záležitostí EU.


Top