31.7.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 229/44

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Iniciativa pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací

COM(2011) 682 final

2012/C 229/08

Zpravodaj: pan GUERINI

Dne 25. října 2011 se Komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Iniciativa pro sociální podnikání Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací

COM(2011) 682 final.

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 8. května 2012.

Na 481. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 23. a 34. května 2012 (jednání dne 23. května 2012), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 193 hlasy pro, 4 hlasy byly proti a 8 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) souhlasí s iniciativou Komise obsaženou v tomto užitečném sdělení ohlašujícím 11 klíčových akcí. EHSV dále s potěšením konstatuje, že Komise zohlednila různé podněty uvedené v jeho průzkumném stanovisku (1) k sociálnímu podnikání.

1.2   EHSV se domnívá, že sociální podniky je třeba podporovat vzhledem k jejich zásadní úloze hnací síly sociálních inovací, již mohou sehrát, a to jednak z důvodu, že zavádějí nové metody poskytování služeb a opatření zaměřených na zlepšení kvality života občanů, a za druhé proto, že upřednostňují vytváření nových produktů k uspokojení nových potřeb společnosti. EHSV pak zvláště poukazuje na nesmírný potenciál sociálního podnikání, pokud jde o zlepšení přístupu na trh práce a pracovní podmínky především pro ženy a mladé lidi, ale také pro pracovníky s různými typy znevýhodnění.

1.3   Tato iniciativa Komise je významnou příležitostí k podpoře iniciativ, které se zaměřují na vyjasnění terminologie (bez překrývání pojmů v oblasti sociální ekonomiky, jako jsou social economy, social business, social enterprise a social enterpreneurship). To by napomohlo sjednocení cílů a účelů iniciativy a posílilo její účinnost. Z toho důvodu EHSV doporučuje institucím EU, aby systematicky užívaly výrazu „sociální podnikání“ jak v politických návrzích, tak na úrovni sdělení.

1.4   EHSV podporuje záměr Komise vyvinout nástroje pro lepší poznání tohoto sektoru a zviditelnění sociálního podnikání a schvaluje cíl uskutečnit iniciativy, které sociálním podnikům pomohou posílit jejich podnikatelskou činnost, profesionalizaci a síťové propojení jejich schopností. Důvodem je i jejich podíl na inteligentním a udržitelném růstu podporujícím začlenění.

1.5   Výbor velmi oceňuje a schvaluje cíle Komise týkající se zlepšení přístupu k financování a normativního rámce: pokud jde o tyto dva cíle, doporučuje zajistit jako nezbytný předpoklad podpory sociálního podnikání příznivé hospodářské a normativní prostředí.

1.6   EHSV oceňuje, že sdělení vyzývá k rozvíjení iniciativ zaměřených na podporu a usnadnění přístupu sociálních podniků k veřejným zakázkám.

1.7   EHSV vybízí členské státy, aby rozvíjely vnitrostátní rámce pro růst a rozvoj sociálního podnikání s přihlédnutím k oblastem klíčového významu pro zajištění podpory a rozvoje, a zejména doporučuje přijetí iniciativ, jež by jednotlivým členským státům umožnily osvobodit od daní nerozdělené zisky, a usnadnit tak majetkovou konsolidaci sociálních podniků.

1.8   V zájmu větší podpory opatření navržených ve sdělení by bylo vhodné provést hodnocení úspěšnosti a prospěšnosti sociálních podniků.

2.   Úvod

2.1   Sociální podnikání nabývá v posledních letech čím dál více na významu v rámci hospodářských politik a politiky soudržnosti. Vznikla celá řada nejrůznějších iniciativ podporovaných různými organizacemi. EHSV sám vypracoval několik stanovisek z vlastní iniciativy, s nimiž tento dokument plně souzní a navazuje na ně; uveďme zejména stanovisko k tématu Různé typy podniků  (2) z roku 2009 a nedávné významné průzkumné stanovisko Sociální podnikání a sociální podniky  (3), které bylo vypracováno na žádost Evropské komise jako příspěvek k tvorbě Iniciativy pro sociální podnikání a zahrnuje různé klíčové oblasti, které jsou prioritou pro rozvoj a růst sociálního podnikání.

2.2   V Evropě, ale nejen zde, je po letech akademické a vědecké práce k dispozici solidní báze poznatků o sociálním podnikání, jež vzbudila též zájem institucí EU.

2.3   Je třeba připomenout usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice (2008/2250(INI)) i výzvu From Words to Action: European Scholars in Support of Social Economy Enterprises podepsanou 400 pedagogy evropských vysokých škol, již dne 13. října 2010 přijal Evropský parlament za spoluúčasti komisařů Barniera a Tajaniho.

2.4   Pojem „sociální podnikání“ nabýval v průběhu času různých významů a jeho sémantický obsah postupně narůstal spolu s tím, jak jej autoři používali. Původně se užíval k označení podnikatelské činnosti neziskových organizací s cílem vytvářet zisk pouze za účelem financování těchto organizací. Důležité je zachovat koncepci sociálního podnikání dbát na její odlišení od „sociální odpovědnosti podniků“. Tento požadavek by měl zřetelně zaznít v příštích iniciativách, které budou instituce EU v tomto odvětví provádět.

3.   Definice sociálního podniku

3.1   Definice sociálního podniku navržená ve sdělení o Iniciativě pro sociální podnikání je pozitivním krokem na cestě k uznání specifické povahy tohoto typu organizace a právě tento referenční popis by instituce EU měly užívat. Definice náležitě zohledňuje tři klíčové rozměry odlišující sociální podnik, jimiž jsou: sociální předmět nebo účel, podnikatelská činnost a participativní správa. EHSV zdůrazňuje, že je nutné zajistit použití téhož popisu v návrhu nařízení o evropských fondech pro sociální podnikání.

3.2   Dále je zapotřebí připomenout, že sama Evropská komise v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o programu Evropské unie pro sociální změny a inovace určuje několik kritérií určení sociálního podniku, s nimiž Výbor plně souhlasí.

3.3   Je správné, že Komise nezavádí normativní definici sociálního podniku s ohledem na různou regulaci na vnitrostátní úrovni, již je třeba respektovat, aby definice sociálního podniku nebyla zneužívána.

3.4   EHSV využívá tuto příležitost k připomenutí nedávno přijatého průzkumného stanoviska k tématu Sociální podnikání a sociální podniky, jež obsahuje následující popis sociálního podniku:

—	primární jsou sociální cíle spíše než cíle zisku, dochází k vytváření sociálních výhod, které jsou prospěšné společníkům nebo obecně široké veřejnosti,

—	forma je převážně nezisková, přebytky jsou v první řadě znovu investovány a nejsou rozdělovány mezi soukromé akcionáře nebo vlastníky,

—	rozmanité právní formy a modely, např. družstva, vzájemné společnosti, dobrovolná sdružení, nadace, výdělečné či nevýdělečné podniky, často spojení různých právních forem a občas změna formy podle potřeb,

—	ekonomické subjekty, které vytvářejí zboží a služby (často obecného zájmu), často s výrazným prvkem sociálních inovací,

—	fungování jako nezávislé subjekty s výrazným prvkem zapojení a spolurozhodování (zaměstnanci, uživatelé, členové), správy a demokracie (buď zastupitelské nebo otevřené),

—	často pocházejí z organizací občanské společnosti.

3.5   S přihlédnutím k uvedeným charakteristikám je důležité zdůraznit následující specifické požadavky:

—

Stanovy nesmí obsahovat tvorbu zisku jako účel podnikání a musí být stanoven závazek určení veškerých zisků a přebytků na rozvoj statutární činnosti nebo na navýšení základního jmění jejich převedením do fondu nedělitelného mezi vlastníky jak během fungování podniku, tak po ukončení jeho činnosti. V sociálním podniku je zakázáno přímé rozdělení zisků a přebytků správy, fondů a rezerv ve prospěch správců, společníků, účastníků, pracovníků nebo spolupracovníků; toto omezení se pochopitelně vztahuje také na formy nepřímé, jako např. vyplácení náhrad správcům a pracovníkům ve výši přesahující míru obvyklou v podnicích působících v týchž nebo obdobných odvětvích a podmínkách. Podobně je nutné omezit odměňování prostřednictvím finančních nástrojů, jež nesmí přesáhnout stanovený procentní podíl, aby byla zajištěna odpovídající výše kapitálu sociálních podniků.

—

Zaměření na obecnou prospěšnost a obecný zájem společenství. Sociální podnik se často definuje ze dvou různých hledisek: sociální cíl rozšířený o obecný zájem vztažený k místnímu společenství nebo specifickým sociálním skupinám s různými typy znevýhodnění, především však typ zboží či služeb poskytovaných v souladu s uvedeným cílem.

—	Funkce podpory sociální soudržnosti prostřednictvím zboží a služeb poskytovaných v souladu s cílem dosáhnout vyššího stupně hospodářské, sociální a environmentální soudržnosti.

4.   Připomínky k návrhu Komise

4.1   Sdělení poukazuje na různé aspekty týkající se zlepšení přístupu k financování (3.1), viditelnosti sociálního podnikání (3.2) a zlepšení právního prostředí (3.3).

4.2   Pokud jde o zlepšení možností přístupu k financování, Výbor souhlasí s postojem Evropské komise, podle níž je nutné financovat sociální podniky. Ukazuje se totiž, že mezi úvěrovými institucemi ani mezi správci opatření úvěrové podpory, prováděných veřejnými orgány, není dostatek vhodných nástrojů k posouzení bonity sociálních podniků. Častokrát lze spíše zaznamenat určitou nevoli zařadit sociální podniky mezi podniky a uznat jejich hospodářskou životaschopnost.

4.3   K zajištění lepší viditelnosti výhod sociálního podnikání je třeba se opírat o měření jiných sociálních výsledků než o čistě ekonomickou hodnotu. Je zapotřebí zajistit nástroje k posouzení a zhodnocení sociálních dopadů a účinnosti činností sociálních podniků.

4.4   Zásadní význam má pro subjekty sociální ekonomiky sociální odpovědnost podniků. Existuje několik nástrojů k měření výsledků podniku – v sociální rovině – připravených především většími organizacemi. Měly by však být zkoumány a vytvořeny také nástroje přizpůsobené malým sociálním podnikům. Komise by měla zadat studii, která by porovnala stávající modely, podpořit využívání těchto systémů, ale také usilovat o vytvoření jednoduššího společného evropského systému nebo kodexu chování, který by mohl být využíván širokým spektrem sociálních podniků.

4.5   Chceme-li zvýšit důvěryhodnost a spolehlivost sociálních podniků, je zapotřebí ji budovat porovnáním sociální „značky“ v celé EU. Proto se Výbor domnívá, že v duchu návrhu Komise na klíčovou akci č. 6 by bylo možné vytvořit veřejnou databázi k porovnání modelů měření sociálních výsledků a aktuálně používaných metodik.

4.6   Jako vhodný se jeví záměr zlepšit právní úpravu, kterou by bylo možné využívat v evropském sociálním podnikání (klíčová akce č. 9), jednak pokud jde o zjednodušení nařízení o statutu evropské družstevní společnosti, tak co se týče možnosti zavést statut evropské nadace. Lepší právní prostředí pro sociální podnikání by mohlo také využít hlavní směry pro tvorbu stanov sdružení sociální pomoci a dobrovolných sdružení, jež často stojí za vznikem sociálních podniků. Z toho důvodu Výbor vyzývá Radu a Parlament, aby urychlily schválení návrhu nařízení.

4.7   V tomto směru je správný záměr Evropské komise vyjádřený ve sdělení a týkající se zahájení studie o situaci vzájemných pojišťoven ve všech členských státech, zejména s cílem zkoumání jejich přeshraničních činností. Znovuobjevení a zhodnocení systému vzájemných společností coby nástroje sociální ochrany je jistě významnou možností zachování sociálního systému pro všechny.

4.8   Podpora sociálních podniků se může stát příležitostí k zapojení zainteresovaných stran a usnadnění účasti občanů na svépomocných formách pomoci, které umožňují agregaci poptávky a šíří zkušenosti se vzájemnou pomocí.

4.9   Sociální podnik zaměřující se na začlenění do trhu práce se za předpokladu náležité podpory může stát výhledovým nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, může zvýšit zaměstnávání znevýhodněných osob a v současné době krize zaměstnanosti může být zásadním faktorem pro ty, kdo byli z trhu práce vyloučeni.

4.10   Účast pracovníků může být významnou pákou také při řešení krize v některých průmyslových odvětvích a jedním z řešení by mohly být určité formy majetkové účasti pracovníků (tzv. buy-out) sdružených v různých formách sociálních podniků.

4.11   Sociální podniky mají zásadní význam coby hnací síla sociálních inovací. Jasným příkladem je zkušenost sociálních družstev se začleňováním do trhu práce, avšak nehledě na právní formu závisí sociální inovace také na nových metodách poskytování služeb a na vytváření nových inovativních produktů a služeb k uspokojení nových potřeb společnosti. Evropské instituce tudíž musejí jednat jednotně a koordinovat opatření týkající se sociálních podniků s opatřeními v oblasti inovací a sociálních změn.

4.12   Pro podporu inovací jsou velice užitečné organizace, které usnadňují vytváření a rozvíjení sítí mezi sociálními podniky a prosazují účast na procesech partnerství a seskupení sociálních podniků sdružených v konsorciích. Je proto důležitý návrh Komise, jež u klíčové akce č. 5 navrhuje opatření zaměřená na utváření vazeb a sítí mezi sociálními podniky, které napomohou výměně osvědčených postupů, úsporám z rozsahu a sdílení služeb (odborná příprava, plánování, správa atd.).

4.13   EHSV hodnotí jako pozitivní záměr Komise vyvinout nástroje pro lepší poznání tohoto sektoru a zviditelnění sociálního podnikání (klíčové akce č. 5, 6 a 8). Lepší poznání potenciálu tohoto podnikatelského modelu podpoří intenzivnější spolupráci mezi sociálními podniky a podniky běžnými.

4.14   Důležité je rozvíjet iniciativy, které sociálním podnikům pomohou posílit jejich podnikatelskou činnost, profesionalizaci a síťové propojení jejich schopností. Užitečná zde může být myšlenka podporovat platformy pro výměnu osvědčených postupů, též z důvodu posílení přítomnosti sociálních podniků na mezinárodní scéně.

4.15   Komise by podle názoru Výboru měla prostřednictvím zadání průzkumné studie přednostně srovnat nově vznikající právní formy sociálního podnikání. Řídicí zásadou by nicméně stále měla být subsidiarita vzhledem k tomu, že vnitrostátní modely by mohly vyžadovat – anebo nikoli – normativní rámce založené na vlastních okolnostech a tradicích.

4.16   Je zapotřebí pracovat na zlepšení kladného přístupu veřejných orgánů k subsidiaritě, zavádění cílených motivačních politik a rozvíjení iniciativ v oblasti sdružování podniků, jež se ukázaly jako klíčové pro šíření sociálních podniků.

4.17   Je nezbytné, aby motivační politiky nenarušovaly pravidla hospodářské soutěže, ovšem respektovaly specifickou povahu sociálních podniků, kterou nelze oportunisticky manipulovat k získání výhod.

4.18   Co se týče rozvoje nástrojů ke zlepšení financování, měl by EHSV shromáždit a sdílet inovativní přístupy zaznamenané v členských státech. Bylo by vhodné upřednostnit ty, které vykazují výrazně podnikatelské rysy, tedy:

—	nástroje záruky za úvěry pro sociální podniky (jako jsou vzájemné záruční sítě nebo veřejné záruční fondy),

—	nástroje kapitalizace pro střednědobé a dlouhodobé sociální investice (jako jsou etické fondy, fondy pro sociální inovace, fondy sociálního rizikového kapitálu),

—	mechanismy regulační nebo daňové povahy zaměřené na podporu kapitalizace sociálních podniků prostřednictvím pobídek k účasti různých zainteresovaných subjektů či usnadňování jejich účasti.

4.19   Zvláštní pozornost by měla být věnována hybridním formám investic, jež jsou pro sociální podniky vhodnější, neboť kombinují hodnocení z hlediska solidarity a z hlediska finančního. Je také důležité vedle sociálních podniků zhodnotit ty nejlepší zkušenosti bank a úvěrových institucí se silným komunitním a participativním prvkem, jako jsou družstevní záložny nebo etické a sociální banky.

4.20   Význam má i podpora aspektů, jako jsou mikroúvěry (klíčová akce č. 2), je však důležité rozlišovat chvályhodnou sociální funkci mikroúvěru, jenž je výtečným nástrojem na pomoc jednotlivcům, kteří se chtějí vymanit ze sevření chudoby, od nástrojů zaměřených na rozvoj podniků, jež musí nutně být komplexnější a strukturovanější. Některé sociální podniky totiž investují v řádu statisíců eur, a mikroúvěr by tak pro ně nebyl odpovídající formou podpory.

4.21   EHSV oceňuje možnosti podpory sociálních inovací, podnikání a podniků, které nabízejí nové programy strukturálních fondů navržené v klíčových akcích 3 a 4 či v Iniciativě pro sociální podnikání. EHSV by rád zdůraznil, že tyto oblasti musejí členské státy ve svých národních programech reforem považovat za prioritní, aby tak umožnily zařazení těchto oblastí do nadcházejícího programového období Evropského sociálního fondu. Návrh Programu Evropské unie pro sociální změnu a sociální inovace by také mohl umožnit další podporu rozvoje kapacit a financování pro sociální podniky, což by Výbor uvítal.

4.22   Co se týče klíčové akce č. 1 (fondy pro sociální podnikání), EHSV tuto iniciativu vítá, avšak poukazuje na nutnost zachovat popis dle Iniciativy pro sociální podnikání. Je zapotřebí, aby byl takový fond považován za jednu z různých forem investičních nástrojů pro sociální podnikání.

4.23   Výbor považuje za vhodné přezkoumat pravidlo de minimis pro sociální podniky (klíčová akce č. 11) tak, aby nebylo tolik omezující, zejména pokud jde o podniky zaměřené na začleňování do trhu práce, a to i v případě, že je veřejná podpora přiznána přímo podniku, a nikoli pracovníkům samým. Příčinu tohoto postoje lze nalézt u nedávného případu anglického fondu Big Society Fund, který byl do značné míry spolufinancován z veřejných prostředků, jež Komise vzhledem k očividné sociální hodnotě uvedené iniciativy nepovažovala za státní podporu.

4.24   Výbor považuje za správný záměr usnadnit sociálním podnikům přístup do systému veřejných zakázek (klíčová akce č. 10). Evropská komise v poslední letech sehrála klíčovou úlohu při prosazování sociálních doložek ve veřejných zakázkách. Po více než deset let zaznamenáváme rostoucí vnímavost unijních institucí k tématům sociální soudržnosti a udržitelného rozvoje, neboť jsou si dobře vědomy skutečnosti, že plnění cíle zvýšení prosperity a spravedlnosti ve společnosti vyžaduje hospodářský růst podporující udržitelné životní prostředí a sociální soudržnost.

4.25   Komise by měla odhodlaně pokračovat v započatém postupu prosazování sociálních a environmentálních kritérií mezi kritéria pro posuzování veřejných zakázek a měla by v shromažďovat a šířit mezi členské státy osvědčené postupy, které při posuzování zohledňují také sociální a environmentální aspekty. Navíc sám Evropský soudní dvůr ve své judikatuře uznal význam těchto kritérií.

4.26   EHSV vítá klíčovou akci Komise č. 6 týkající se vytvoření databáze osvědčení s cílem zvýšit vzájemnou kompatibilitu systémů. Komise by též měla zadat studii těchto systémů s cílem nalézt součinnost a sdílet nabyté poznatky. Při této průzkumné práci EHSV upozornil na potřebu porovnatelných a konsolidovaných statistik, výzkumu a dat v oblasti sociálního podnikání. Hlavní úlohu při zajišťování vzájemného sdílení poznatků v EU by měly sehrát Komise a Eurostat.

4.27   Výbor vítá návrh na vytvoření jednotné platformy s informacemi (klíčová akce č. 8) a domnívá se, že platforma by měla být doplněna obdobnými iniciativami v členských státech, jež by zajistily kompatibilitu a součinnost.

4.28   Evropská komise nese hlavní zodpovědnost za podporu sociálního podnikání v rámci politické agendy a jeho systematické zohledňování; proto je důležitý návrh na zřízení konzultační skupiny sociálního podnikání, která bude zkoumat postup plnění opatření, s nimiž počítá sdělení. Obdobné struktury by mohly být prosazeny také v členských státech.

---

(1)  Úř. věst. C 24, 28.1.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 22.

(3)  Úř. věst. C 24, 28.1.2012, s. 1.

---