21.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 181/131

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská agenda pro integraci státních příslušníků třetích zemí

COM(2011) 455 final

2012/C 181/23

Zpravodaj: pan Cristian PÎRVULESCU

Dne 20. července 2011 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropská agenda pro integraci státních příslušníků třetích zemí

COM(2011) 455 final.

Specializovaná sekce Zaměstnanost, sociální věci, občanství, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 29. února 2012.

Na 479. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 28. a 29. března 2012 (jednání dne 28. března 2012), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 170 hlasy pro, 14 hlasů bylo proti a 11 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry

1.1   Výbor vítá sdělení Evropské komise a považuje jej za významný krok vpřed v pochopení a řešení výzev v oblasti integrace státních příslušníků třetích zemí v členských státech EU.

1.2   Sdělení se zabývá hlavními oblastmi činnosti a vyjasňuje úlohy a povinnosti v oblasti navrhování a provádění agendy pro integraci. Důraz na úlohu místních a regionálních orgánů je dobře odůvodněn, avšak stále není jasné, co by mělo tyto orgány stimulovat k zapojení do procesu. „Modulový“ přístup k navrhování vnitrostátních politik má významný potenciál, ale také s sebou nese rizika.

1.3   Sdělení k věci přistupuje komplexně a systematicky, nezabývá se však v dostatečné míře složitými politickými a společensko-ekonomickými výzvami, kterým jsou vystaveny evropské společnosti. Hospodářská krize a její důsledky jsou v současné době zásadní hnací silou agendy pro integraci. To ovlivňuje evropské veřejné mínění a vyvíjí finanční tlak na celostátní a místní orgány. Výbor navrhuje, aby byl návrh přehodnocen ve světle současné společensko-ekonomické situace a aby byly určeny zvláštní institucionální a finanční nástroje na podporu cílů v oblasti integrace. Výbor také upozorňuje zvláště na komunikační rozměr. Již je patrné, že hospodářská krize povzbuzuje protipřistěhovalecké nálady. Je naprostou prioritou, aby Evropská komise a další instituce EU spojily síly za účelem realizace dlouhodobých, rozsáhlých a odvážných opatření na poli komunikace zaměřených na potírání protipřistěhovaleckého diskurzu a protipřistěhovaleckých postojů, které jsou v některých evropských zemích nebezpečně blízko toho, aby se staly součástí hlavního politického proudu. To se přímo dotýká základní identity EU jakožto ucelené demokratické politické jednotky.

1.4   Výbor upozorňuje na různorodost postavení státních příslušníků třetích zemí a navrhuje, aby byla zohledněna v rámci úvah o politikách a jejich přípravy. Existují například kategorie, kam patří občané států, jež se v budoucnosti mohou stát členskými státy, občané mimoevropských zemí, kteří žijí a pracují v EU, a občané, jež nejsou občany EU a požívají mezinárodní ochrany na území EU. Uznání této rozmanitosti by však nemělo vést k různým přístupům v rámci politiky nebo k diskriminačním opatřením a hlavně by nemělo vyústit v minimální integrační standardy a opatření. Výbor má rovněž za to, že širší agenda pro integraci musí zahrnovat občany EU, kteří žijí a pracují v jiných členských státech. Obzvláště problematická je situace Romů. Podmínky vstupu a pobytu migrujících sezónních pracovníků ze třetích zemí jsou v současné době projednávány v Evropském parlamentu a v Evropské radě; EHSV předložil své stanovisko v roce 2011 (1). Politika EU musí řešit složitou problematiku nelegálních migrantů, kteří jsou obzvláště zranitelní.

1.5   Sdělení klade vítaný důraz na účast státních příslušníků třetích zemí, avšak nevyjadřuje se dostatečně razantně, pokud jde o její nezbytnost, její podporu a zvláštní nástroje pro její propagaci. Obzvláště problematickou se jeví účast v občanském a politickém životě místních a národních komunit. Nezbytným předpokladem kvalitativní, participativní a efektivní integrační politiky je podle našeho názoru konkretizace zájmů a schopnost formulovat kolektivní návrhy.

1.6   Výbor vybízí Evropskou komisi, aby se zaměřila na integraci – buď jí věnovala evropský rok, nebo ji pojala jako klíčový prvek některého z nadcházejících roků –, a doufá, že bude Komise a ostatní instituce EU i nadále propojovat agendu pro integraci s dalšími hlavními politickými prioritami, jako je strategie Evropa 2020, ale také agenda pro ochranu základních práv, u níž v současnosti probíhá přezkum.

1.7   Pevné odhodlání Výboru spolupracovat s ostatními institucemi EU na rozvoji klíčových politik a programů v oblasti integrace státních příslušníků třetích zemí i nadále trvá. Navíc je Výbor odhodlán věnovat se propojování evropské občanské společnosti s agendou pro integraci a usnadňování zapojení státních příslušníků třetích zemí do strukturovaného dialogu na evropské úrovni.

2.   Úvod

2.1   Od Tamperského programu (1999) došlo ve spolupráci EU v oblasti integrace státních příslušníků ze zemí mimo EU k vývoji. V roce 2004 byly na úrovni EU schváleny společné základní zásady politiky v oblasti integrace přistěhovalců. Jejich cílem bylo pomáhat členským státům EU při navrhování integračních politik a vymezování širšího institucionálního rámce složeného z různých subjektů s unijní, celostátní, regionální a místní působností. Společný program pro integraci z pera Komise z roku 2005, jehož cílem bylo tyto zásady provést, šel o krok dále, avšak neřešil hlavní problémy stojící v cestě integraci, které jsou i nadále nezanedbatelné. Cíle EU v oblasti integrace byly zahrnuty rovněž do Stockholmského programu z roku 2009 a do strategie Evropa 2020, ale toto jejich začlenění do hlavních politických programů integrační politiky nijak výrazně neposunulo.

2.2   V červenci 2011 navrhla Komise obnovenou evropskou agendu pro integraci migrantů ze zemí mimo EU, která se zaměřuje na širší a lepší zapojení migrantů a posiluje opatření na místní úrovni. Umožňuje také zemím původu zastávat významnější úlohu při plánování politik. Hlavní zásadou tvorby politik je flexibilita; Evropská komise přebírá odpovědnost za sestavení sady nástrojů, již budou mít k dispozici členské státy a kterou budou moci používat podle svých potřeb a priorit. Na podporu agendy pro integraci byly také stanoveny společné ukazatele (2).

2.3   Při plnění agendy pro integraci zachovává EU institucionální a komunikační infrastrukturu: síť národních kontaktních míst pro integraci; Evropské fórum pro integraci, platformu pro dialog zahrnující všechny zúčastněné strany působící v oblasti integrace; evropská internetová stránka o integraci, ústřední místo pro přímou výměnu informací, dokumentace a pro sběr údajů po internetu; Příručku o integraci pro tvůrce politik a odborníky z praxe, Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí, který podporuje úsilí členských států EU o usnadnění integrace státních příslušníků zemí mimo EU do evropské společnosti. Dne 18. listopadu 2011 byl spuštěn portál o přistěhovalectví.

2.4   Nové ustanovení Smlouvy, které se týká podpory integrace státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v členských státech (čl. 79 odst. 4 SFEU), vytváří pevnější základ pro koordinovaná opatření mezi členskými státy EU a trvalý závazek na straně Evropské komise a dalších institucí EU.

2.5   V průvodním pracovním dokumentu útvarů Komise je uvedeno několik hlavních výzev integrace státních příslušníků třetích zemí: přetrvávající nízká míra zaměstnanosti migrantů, a zejména žen migrantek; rostoucí nezaměstnanost a vysoký stupeň překvalifikovanosti; zvýšené riziko sociálního vyloučení; rozdíly ve vzdělanosti; obavy veřejnosti související s nedostatečnou integrací migrantů (3).

3.   Obecné připomínky

3.1   EHSV vítá názor, že integrace je společnou odpovědností, a vyzývá členské státy EU, aby z ní učinily prioritu. Je to způsob, jak ochránit otevřené, inkluzivní a stabilní demokratické prostředí na národní úrovni (4). Na úrovni EU bude ještě nutné vyvinout značné úsilí. Instituce EU již poskytují rámec pro sledování, referenční srovnávání a výměnu osvědčených postupů. Existuje však několik oblastí, které vyžadují další pozornost. Evropské finanční nástroje by měly být lépe zaměřeny na dosahování cílů na poli integrace. Je třeba provést hlubokou analýzu existujících právních předpisů zaměřenou zejména na pracovně-právní postupy týkající se státních příslušníků třetích zemí.

3.2   V souvislosti s dostupností údajů se EHSV domnívá, že agenda EU pro integraci by měla mít jasnější cíle a mety. EHSV si představuje systém, v němž si členské státy EU budou vymezovat specifické cíle v oblasti integrace a budou své občany a ostatní země průběžně informovat o jejich plnění. Celkového cíle v podobě konkurenceschopné Evropy podporující začlenění nelze dosáhnout, pokud 4 % obyvatel (5), tedy státních příslušníků třetích zemí, zůstanou vyloučeny.

3.3   Agenda pro integraci je velmi komplexní a vyžaduje závazek na všech úrovních. EHSV je připraven k hlubší spolupráci s Evropskou komisí, Výborem regionů a dalšími institucemi EU za účelem naplnění obnovené agendy pro integraci věcným obsahem. Velmi bychom uvítali zaměření na místní úroveň. Důležité je také posílit postavení občanské společnosti a podniků aktivních na místní úrovni. Samotné migranty je třeba vést k vytváření jejich vlastních sítí a sdružení, jež mohou usnadnit přístup k informacím, financím a rozhodovacím procesům.

3.4   Vývoj evropské sady nástrojů v oblasti integračních postupů je nutný a zvyšuje význam a institucionální status příručky o integračních postupech. O této sadě nástrojů by se mělo řádně informovat spolu s možnostmi financování projektů s výrazným dopadem. EHSV doufá, že bude sady nástrojů využíváno v zájmu vyřešení hlavních výzev v oblasti integrace na národní, regionální a místní úrovni.

3.5   Evropská sada nástrojů by neměla narušovat soudržnost integrační politiky jako celku. EHSV naléhavě vyzývá celostátní, regionální a místní orgány, aby učinily krok vpřed na základě strategií pro integraci vypracovaných za účasti zainteresovaných stran. EHSV vyzývá členské státy a Evropskou komisi, aby dále zvyšovaly pravomoci národních kontaktních míst pro integraci, aby tato místa plnila funkci katalyzátorů pro vytváření strategických rámců pro integrovaná opatření.

3.6   EHSV vítá studii, kterou Eurostat nedávno vypracoval o ukazatelích integrace (6). Jedná se o velmi hodnotný nástroj, který umožňuje bližší sledování dopadu politik a programů, srovnávací hodnocení postupů členských států a obecně lépe podloženou politiku. Jak jsme uvedli výše, ukazatele nejsou důležité pouze pro sledování a hodnocení – umožňují stanovení konkrétních cílů pro integrační politiky a programy.

4.   Konkrétní připomínky

4.1   Integrace prostřednictvím větší účasti

4.1.1   Sociálně-ekonomický příspěvek migrantů

4.1.1.1   Sociálně-ekonomický příspěvek migrantů je zásadním rozměrem agendy pro integraci. EHSV je zastáncem změny úhlu pohledu na migranty, kteří jsou ve srovnání s občany daného členského státu EU často považováni za potenciální přítěž pro systémy sociálního zabezpečení nebo za levnou pracovní sílu. EHSV nahlíží na migranty především jako na držitele základních práv, ale rovněž jako na někoho, kdo obohacuje společnost, hospodářství a kulturu hostitelských zemí. EHSV se rovněž domnívá, že integrace je dvojsměrný proces, a vybízí migranty, aby se zajímali o společensko-kulturní výměnu s hostitelskými komunitami a společnostmi. To znamená především osvojení si jazykových dovedností a zapojení do vzdělávacího systému. Evropské společnosti a evropští občané si musí být vědomi existence vážných střednědobých a dlouhodobých demografických výzev, jež je částečně možné řešit formou řízené migrace.

4.1.1.2   Osvojení si jazykových znalostí je důležitý faktor usnadňující integraci. Není však jasné, jaké konkrétní nástroje hodlá Evropská komise využít k prosazení tohoto cíle.

4.1.1.3   Klíčovým aspektem úspěšnosti integrace je zapojení do trhu práce. Sdělení správně uvádí, že míra zaměstnanosti migrantů by měla být mnohem blíže míře zaměstnanosti občanů daného státu; to platí zejména pro ženy, jichž se tento problém zvláště dotýká. Toto kvantitativní hledisko však nepostihuje celkový kontext zaměstnanosti. Mezi další rozměry, jež je rovněž nutné začlenit do agendy pro integraci, patří uznávání předchozí kvalifikace, mzdy, požitky včetně jejich převodu, přístup ke vzdělávání a jistota pracovních míst. Je třeba i nadále klást důraz na zaměstnanost žen.

4.1.1.4   EHSV s velkým znepokojením uznává přímé a nepřímé důsledky právních předpisů EU na status migrujících pracovníků (7). Bylo sice dosaženo pokroku díky modré kartě EU, směrnici o jediném povolení k pobytu a směrnici o sezónních pracovnících, avšak existují oprávněné obavy, že směrnice týkající se práce diskriminují pracovníky/migranty na základě jejich původu a dovedností a posilují nerovnosti (8). Právní předpisy EU v oblasti práce rozlišují mezi pracovníky s vysokou kvalifikací a pracovníky s nízkou kvalifikací a udělují jim rozdílné úrovně práv.

4.1.1.5   EHSV varuje, že podpora cirkulační migrace s nepřiměřenými prostředky by mohla vést ke zvýšení nedovolené migrace a velmi nízké úrovni ochrany pracovníků. Tato konkrétní politika je sporná i z etického hlediska, jelikož jejím cílem je posílat pracovníky zpátky do jejich zemí původu, aniž by měli možnost převést své požitky nebo pracovat po dostatečně dlouhou dobu v hostitelské zemi.

4.1.1.6   Je zapotřebí většího úsilí v rámci vzdělávacího systému v zájmu posílení zapojení mládeže z rodin migrantů. Úsilí je dále třeba zaměřovat na vzdělávání v raném věku, které pomůže zvýšit zapojení v pozdějším věku. Sdělení uvádí možné příklady opatření, jež zahrnují programy mentorování, přípravu rodičů a nábor učitelů pocházejících z prostředí migrantů. EHSV se domnívá, že toto vše je užitečné, ale žádá, aby byly tyto postupy lépe šířeny a aby se zlepšilo financování programů realizovaných v rámci vzdělávacích institucí či s nimi jinak souvisejících.

4.1.1.7   Prioritou agendy pro integraci musí zůstat zajišťování lepších životních podmínek. Úsilí v tomto směru vyvíjené na místní a celostátní úrovni se má podle sdělení zaměřit především na osoby požívající mezinárodní ochrany. EHSV sice uznává potřebnost této konkrétní skupiny, avšak upozorňuje i na další zranitelné skupiny. Navrhuje Evropské komisi, aby věnovala pozornost případům vícečetné zranitelnosti, například v případě romských žen, a snažila se zabývat se jimi přednostně. EU má navíc k dispozici účinný a vizionářský nástroj, Listinu základních práv Evropské unie, jíž by se měla řídit legislativní činnost v oblasti integrace.

4.1.1.8   EHSV lituje, že se Komise vůbec nezabývá otázkou Romů. Mnozí z nich pocházejí ze třetích zemí a žijí v hostitelských zemích ve velmi obtížných podmínkách a nemají přístup k základní infrastruktuře a službám. EHSV má za to, že i když z právního hlediska existují mezi státními příslušníky třetích zemí a členských států EU značné rozdíly, problémy zranitelných skupin jsou totožné. Navíc je nutné hájit základní lidská práva všech osob, nezávisle na jejich právním postavení.

4.1.1.9   Pro splnění cílů agendy pro integraci je zapotřebí lépe využívat prostředků EU. EHSV konstatuje, že finanční krize vyvíjí tlak na veřejné výdaje do sociálních programů, a domnívá se, že financování z prostředků EU by mohlo mít zásadní význam pro podporu projektů, které přinejmenším budují solidní základy osvědčených postupů. Informace o financování by měly být snadno dostupné a financování by mělo poskytnout dostatek pobídek k tomu, aby se místní orgány a veřejné i soukromé instituce do programů zapojily. Dostupné prostředky by měly být využity ke stimulaci organizací občanské společnosti k zapojení a činnosti na místní úrovni a k podpoře účasti komunit migrantů.

4.1.1.10   EU by se měla otevřít sítím a organizacím migrantů na místní, regionální a celostátní úrovni. Budování sítí a společenského kapitálu napomáhá integraci zdola a vytváří prostředí, v němž migranti cítí větší jistotu a odpovědnost za prosazování svých práv a rozvíjení svého potenciálu. Sítě a organizace by však měly podporovat integraci, a ne se stávat nástrojem ještě větší segregace. EHSV jim navrhuje navázat partnerství s organizacemi existujícími v hostitelských zemích. EU by se měla otevřít novým formám účasti a spolupráce, které umožňují informační technologie a zvýšená mobilita.

EHSV doporučuje, aby Evropská komise zahájila přezkum právních předpisů týkajících se práce migrantů, které jsou za své současné podoby nástrojem diskriminace a nerovnosti, a pokračovala ve své činnosti v oblasti usnadňování úsilí členských států o větší a lepší integraci.

4.1.2   Práva a povinnosti – rovné zacházení a pocit sounáležitosti

4.1.2.1   EHSV vítá zvláštní pozornost věnovanou politické účasti migrantů jako volených představitelů či voličů nebo jako členů poradních orgánů. Jde o zásadní zkoušku evropské demokracie. Pouze politické zastoupení může migrantům zaručit střednědobou a dlouhodobou integraci a zabránit jejich diskriminaci. Politické zastoupení a institucionalizované formy kolektivní činnosti mohou migranty přivést do politického procesu. To je prevence odcizení a radikalismu. Politická účast by měla být podpořena přehodnocením stávajících pravidel pro získání občanství v každé zemi. EHSV proto podporuje udělování volebních práv v komunálních, regionálních, celostátních a evropských volbách státním příslušníkům třetích zemí a rovněž odpovídajícího práva kandidovat ve volbách. V souvislosti s tím zde existuje možnost udělovat občanství EU legálním migrantům. EU může být opět v popředí inovací v otázkách demokracie a testovat nové formy účasti a spolupráce.

4.2   Více opatření na místní úrovni

4.2.1   Zaměření na místní úroveň je plně opodstatněné. Kromě toho, že je ústředním místem pro poskytování služeb, vytváří místní úroveň přirozené prostředí pro integraci. V závislosti na velikosti místní komunity mohou mít úspěšné integrační projekty významný dopad na život komunit a migrantů. Je zásadně důležité, aby měly zainteresované místní orgány a soukromé subjekty správné informace a přístup k financování, ať už z prostředků EU, nebo členských států.

4.2.2   EHSV uznává, že městská sídla, obzvláště ta rozsáhlá, jsou problematická. Přitahují větší počty migrantů, kteří často budují okrajové a spíše izolované čtvrti. Přístup k veřejným službám a pracovním místům je jen jednou ze složek problému. Větší výzvu představuje územní plánování, které musí být udržitelné a zároveň inkluzivní. EHSV doporučuje, aby Evropská komise aktivně podporovala projekty, které do agendy pro integraci začlení základní otázky bydlení a územního plánování.

4.2.3   Přístup zdola nahoru je velmi slibný, ale pouze pokud bude vhodně propagován a financován. Je velmi důležité, aby v rámci příštího finančního výhledu Evropská komise zachovala svůj závazek zjednodušit postupy financování a zaměřila dostatečné prostředky na projekty na místní úrovni (9). Zásadní význam pro posílení postavení subjektů místní úrovně může mít užší koordinace mezi různými zdroji financování – mimo jiné mezi navrhovaným Azylovým a migračním fondem, který se zabývá otázkami azylu, integrace a návratu, navrhovaným Fondem pro vnitřní bezpečnost, Evropským sociálním fondem a Evropským fondem pro regionální rozvoj.

4.3   Zapojení zemí původu

4.3.1   Zahrnutí zemí původu do procesu je velmi potřebný krok v rámci tvorby komplexní agendy pro integraci (10). Existují členské státy EU, v nichž se používají osvědčené postupy pro kontakty se zeměmi původu. Musíme však konstatovat, že mnohé z těchto zemí mají z různých příčin málo důvodů pro to, aby s EU spolupracovaly v otázkách migrace. V případě osob, které mohou požívat mezinárodní ochrany, jsou omezení očividnější (11). Unijní globální přístup k migraci poskytuje dobrý institucionální rámec pro usnadnění spolupráce se třetími zeměmi a řešení naléhavých otázek v oblasti mobility. Zasazení problematiky migrace převážně do kontextu požadavků trhu práce EU by však mohlo vést k nižší úrovni ochrany migrantů a dokonce i diskriminaci.

4.3.2   EU by měla i nadále spolupracovat se zeměmi původu na zjednodušení předodjezdových postupů. Je třeba uvést, že v mnoha zemích je odjezd do EU vyhledávanou příležitostí a to může být živnou půdou pro korupci. EU musí tyto eventuality rozhodně potírat, jelikož zvyšují náklady budoucím migrantům a ovlivňují jejich motivaci k návratu do země původu.

4.3.3   EHSV se domnívá, že nejlepším způsobem, jak z dlouhodobého hlediska přispět k rozvoji zemí původu, je navrhnout adekvátní pracovněprávní předpisy, ale rovněž umožnit migrantům podnikat na přeshraniční úrovni nebo se vrátit do země původu a přenést tam dovednosti a motivaci. EHSV doporučuje vytvořit bilaterální podpůrné programy pro začínající podniky a podnikatelské iniciativy pro migranty vracející se do své země původu. Jak země původu, tak země hostitelské mohou spolupracovat na bázi partnerství a vytvářet příležitosti pro své občany, podniky a komunity. Existují příklady spolupráce, kde jsou potřeby zaměstnavatelů v souladu s dovednostmi migrantů.

4.3.4   Podpora cirkulační migrace je legitimní, pokud jejím nástrojem nejsou právní předpisy, které přímo či nepřímo zasahují do práv státních příslušníků třetích zemí (12).

---

(1)  Úř. věst. C 218, 23.7.2011, s. 97–100.

(2)  Eurostat Methodologies and Working Papers, Indicators of Immigrant Integration – A Pilot Study (Eurostat, Metody a pracovní dokumenty – Ukazatele integrace přistěhovalců – pilotní studie), Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2011.

(3)  Pracovní dokument útvarů Komise o evropské agendě pro integraci.

(4)  Pro shrnutí obav v souvislosti s migrací jak občanů EU, tak státních příslušníků třetích zemí viz výsledky prvního průzkumu Eurobarometru k otázce integrace migrantů, MEMO/11/529, 20. července 2011.

(5)  Kompletní údaje viz COM(2011) 291 final, Výroční zpráva o přistěhovalectví a azylu (2010).

(6)  Eurostat, 2011, Indicators of Immigrant Integration – A Pilot Study (Ukazatele integrace přistěhovalců – pilotní studie).

(7)  Úř. věst. C 218, 23.7.2011, s. 97–100, a Úř. věst. C 354, 28.12.2010, s. 16–22.

(8)  Evropská asociace na obranu lidských práv: Foreign workers in the EU: moving towards multiple standards, founded on unequal treatment? (Cizí pracovníci v EU: na cestě k uplatňování různých norem na základě nerovného zacházení?), 17. října 2011.

(9)  Viz sdělení Komise COM(2011) 749 final Budování otevřené a bezpečné Evropy: rozpočet pro oblast vnitřních věcí na období 2014–2020 a související návrhy nařízení 750, 751, 752, 753.

(10)  Úř. věst. C 44, 16.2.2008, s. 91–102. Tématem imigrační politiky EU a unijní politiky spolupráce se zeměmi původu směřující k podpoře rozvoje se rovněž zabývala šestá schůze Evropského fóra pro integraci (viz: http://www.eesc.europa.eu/?i=portal.en.events-and-activities-european-integration-forum-6).

(11)  Úř. věst. C 18, 19.1.2011, s. 80–84.

(12)  Viz poznámka pod čarou č. 5.

---

---