21.6.2012

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 181/111

---

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k následujícím návrhům: Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)

COM(2011) 809 final – 2011/0401 (COD)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)

COM(2011) 810 final – 2011/0399 (COD)

Návrh rozhodnutí Rady o zřízení zvláštního programu k provedení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)

COM(2011) 811 final – 2011/0402 (CNS)

Návrh nařízení Rady o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014–2018), který doplňuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace

COM(2011) 812 final – 2011/0400 (NLE)

2012/C 181/20

Zpravodaj: pan WOLF

Dne 15. prosince 2011 se Rada a dne 13. prosince 2011 Evropský parlament, v souladu s čl. 173 odst. 3 a čl. 182 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)

COM(2011) 809 final – 2011/0401 (COD).

Dne 19. prosince 2011 se Rada a dne 13. prosince 2011 Evropský parlament, v souladu s článkem 173, článkem 183 a čl. 188 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodly konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)

COM(2011) 810 final – 2011/0399 (COD).

Dne 15. prosince 2011 se Rada, v souladu s čl. 182 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu rozhodnutí Rady o zřízení zvláštního programu k provedení Horizontu 2020 – rámcového programu pro výzkum a inovace (2014–2020)

COM(2011) 811 final – 2011/0402 (CNS).

Dne 21. prosince 2011 se Rada, v souladu s čl. 7 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

návrhu nařízení Rady o programu Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu (2014–2018), který doplňuje Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace

COM(2011) 812 final – 2011/0400 (NLE).

Specializovaná sekce Jednotný trh, výroba a spotřeba, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 8. března 2012.

Na 479. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 28. a 29. března 2012 (jednání dne 28. března 2012), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 122 hlasy pro, 3 hlasy byly proti a 7 členů se zdrželo hlasování.

1.   Závěry a doporučení

1.1   EHSV vítá a podporuje návrhy Komise a s nimi spojenou celkovou koncepci jakožto důležitou součást strategie Evropa 2020. Vítá skutečnost, že má Komise v úmyslu přikládat výzkumu a inovacím větší význam než doposud. Spatřuje v tom výrazný pokrok i ve smyslu svých předchozích doporučení. Některé body však podle něj vyžadují doplnění, vyjasnění či úpravu.

1.2   Obzvláště vítá návrhy ohledně zjednodušení a flexibility. Při jejich rozpracovávání je třeba dbát na co největší kontinuitu a zabránit návratu ke složitým postupům.

1.3   Vyslovené záměry týkající se řízení by měly být co nejdříve a podrobně upřesněny, což vyžaduje dohodu se všemi zúčastněnými stranami.

1.4   Komise by měla předložit průběžnou zprávu o zkušenostech s programem Horizont 2020 a o jeho provádění a dalším utváření již po uplynutí zhruba 2 let od jeho zahájení.

1.5   V souladu se závěry Rady ve složení pro konkurenceschopnost ze dne 2. března 2010 (1) by se měla zvýšit atraktivita práce v evropském výzkumu, aby bylo odstraněno či kompenzováno stávající sociální znevýhodnění.

1.6   U těch návrhů Komise (rámcový program, pravidla pro účast, program Evropského společenství pro atomovou energii), u nichž je nyní nově navrhována právní forma „nařízení“, by měla být zachována pro ně doposud obvyklá právní forma „rozhodnutí“, ledaže by se Komisi podařilo předložit přesvědčivé odůvodnění.

1.7   EHSV vítá a podporuje všechny části programu a všechna pravidla, především také ty, které jsou ku prospěchu sociálním inovacím, hraničnímu výzkumu, malým a středním podnikům a univerzitám.

1.8   Hlavním nástrojem programu Horizont 2020 by měly zůstat přehledné společné projekty s realizovatelným počtem účastníků.

1.9   Infrastruktury jsou příkladem evropské přidané hodnoty v souladu se zásadou subsidiarity. To by se mělo zřetelněji odrazit v orientačním rozdělení rozpočtových prostředků.

1.10   Pokud jde o společenské výzvy, je třeba klást mnohem větší důraz na činnosti v oblasti výzkumu a vývoje zaměřené na udržitelný energetický systém s nízkými emisemi CO2.

1.11   Kromě toho je třeba rozšířit seznam společenských výzev o důležité téma: schopnost společnosti a podniků inovovat.

1.12   Klíčové technologie přispívají jak k průmyslové konkurenceschopnosti, tak ke zvládání společenských výzev. EHSV důrazně podporuje jejich posílení.

1.13   Při rozvažování většího počtu hodnotících kritérií na podporu výzkumu by měla mít i nadále prioritu excelence, jelikož se toto kritérium osvědčilo. Při podpoře inovací hraje rovněž důležitou úlohu posouzení trhu (které je ovšem a priori velmi obtížné).

1.14   Je třeba identifikovat možné rozpory mezi cíli výzkumné politiky orientované na vědu a cíli průmyslové politiky a politiky hospodářské soutěže, které podporují inovace, aby bylo možné nalézat vhodná řešení.

1.15   Pro úspěšnou integraci výzkumné a inovační politiky je nezbytná spolupráce a součinnost četných generálních ředitelství a útvarů Komise. EHSV podporuje s tím související snahy. Kromě toho je zapotřebí kvalifikovaných úředníků, kteří mají rovněž dlouhodobé zkušenosti z příslušné oblasti výzkumu a zůstávají s ní v kontaktu. Komise by si měla udržovat a uchovávat svou odbornou způsobilost a schopnost úsudku v oblasti vědy a technologií.

1.16   Hlavními cíli programu Evropského společenství pro atomovou energii by měly být – jak je navrhováno – jaderná bezpečnost, konečné ukládání vysoce radioaktivního odpadu a vývoj v oblasti jaderné syntézy s Mezinárodním termonukleárním experimentálním reaktorem (ITER) coby stěžejním projektem. Ve struktuře tohoto programu je třeba dbát na podporu ze strany členských států a na jejich vlastní angažovanost.

1.17   Měl by být vypracován obecně srozumitelný přehled nástrojů a odborných výrazů, o nichž je v programu Horizont 2020 řeč, aby byla zaručena lepší uživatelská přístupnost. Zvláštní pozornost by měla být věnována dostatečnému a fundovanému poradenství pro malé a střední podniky.

2.   Stručný popis návrhů Komise

Toto stanovisko se zabývá balíčkem zahrnujícím následující návrhy, které Komise předložila v samostatných dokumentech:

1)	návrh rámcového programu Horizont 2020 na období 2014–2020;

2)	návrh jediného souboru pravidel pro účast a šíření výsledků;

3)	návrh jediného zvláštního programu k provedení programu Horizont 2020 a

4)	návrh pro části programu Horizont 2020, které odpovídají Smlouvě o Euratomu.

Tyto dokumenty čítají dohromady asi 380 stran. V následujících odstavcích 2.1 až 2.4 jsou shrnuty jejich nejdůležitější body, aby bylo jasné, k čemu se vztahují připomínky a doporučení EHSV uvedené v oddílech 3 až 7.

2.1   Rámcový program Horizont 2020

2.1.1   Na rozdíl od dosavadních zvyklostí nenavrhla Komise původně očekávaný osmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj. V rámcovém programu Horizont 2020 mají být spíše – v souladu se záměry popsanými v zelené knize (2) – soustředěny ty činnosti, které jsou v současnosti podporovány v rámci sedmého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, částí rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace týkajících se inovací a Evropského inovačního a technologického institutu (EIT). Kromě toho není pro tento účel jako doposud předkládán návrh „rozhodnutí“ Evropského parlamentu a Rady, nýbrž návrh „nařízení“.

2.1.2   Jsou zde uvedeny tyto hlavní cíle a priority strategie podpory v rámci programu Horizont 2020:

a)	vynikající věda – navrhovaný rozpočet: 27 818 milionů EUR;

b)	vedoucí postavení v průmyslu – navrhovaný rozpočet: 20 280 milionů EUR;

c)	společenské výzvy – navrhovaný rozpočet: 35 888 milionů EUR.

2.1.3   Dalším cílem je zjednodušení přístupu k rámcovému programu a účasti na něm.

2.1.4   Navrhovaný celkový rozpočet programu Horizont 2020 činí zhruba 88 miliard EUR a má být doplněn opatřeními v rámci strukturálních fondů a programu Vzdělávání.

2.2   Pravidla pro účast a šíření výsledků

2.2.1   Tato pravidla se týkají podmínek účasti na rámcovém programu. Mají zajistit jednotný a pružný regulační rámec, přispět ke zjednodušení a vztahovat se na všechny složky programu Horizont 2020. Kromě toho je ponechána možnost změn či výjimek.

2.2.2   Zavádí se zde jednotná míra financování bez rozlišování mezi účastníky. Navíc mají být ve větší míře využívány paušální částky, paušální sazby a sazby jednotkových nákladů při širokém přijetí obvyklých účetních postupů příjemců grantu.

2.2.3   U grantů jsou pro přímé způsobilé náklady stanoveny tyto míry financování:

a)	Aniž je dotčena zásada spolufinancování, může grant programu Horizont 2020 dosáhnout 100 % celkových přímých způsobilých nákladů.

b)

Grant programu Horizont 2020 je omezen na nejvýše 70 % celkových přímých způsobilých nákladů pro tyto akce: — akce sestávající především z činností, jako je vývoj prototypů, zkoušení, demonstrační projekty, experimentální vývoj, pilotní projekty, tržní replikace; — akce na spolufinancování programů.

2.2.4   Nepřímé způsobilé náklady se určují použitím paušální sazby ve výši 20 % celkových přímých způsobilých nákladů, nebo může pracovní program umožnit i uplatnění paušálních částek či sazeb jednotkových nákladů.

2.2.5   Pro účast platí tyto podmínky:

2.2.5.1

Akce se musí účastnit alespoň tři právní subjekty: — každý ze tří subjektů musí být usazen v členském státě nebo přidružené zemi; — žádné dva ze tří subjektů nesmí být usazené ve stejném členském státě nebo přidružené zemi; — všechny tři právní subjekty jsou vzájemně nezávislé ve smyslu článku 7.

2.2.5.2

Odchylně od tohoto ustanovení je v následujících případech podmínkou účast pouze jednoho právního subjektu usazeného v členském státě nebo přidružené zemi: a) akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti hraničního výzkumu; b) používání nástroje pro malé a střední podniky; c) akce na spolufinancování programů; d) zvláštní případy stanovené v pracovním programu nebo pracovním plánu a e) koordinační a podpůrné akce a akce týkající se mobility a odborné přípravy.

2.2.6   Postup při hodnocení

2.2.6.1   Předložené návrhy se hodnotí na základě těchto kritérií:

a)	excelence;

b)

dopad;

c)	kvalita a účinnost provádění.

2.2.6.2   Pro návrhy v oblasti hraničního výzkumu (ERV) se jako jediné kritérium použije excelence.

2.3   Zvláštní program

2.3.1   Zatímco v sedmém rámcovém programu pro výzkum a technologický rozvoj bylo využíváno několik zvláštních programů (např. „Spolupráce“ či „Kapacity“), nyní Komise navrhuje pouze jeden zvláštní program, který zahrnuje různé cíle podpory a podpůrné struktury v rámci jednotlivých částí programu.

2.3.2   Čtyři části programu:

I.	vynikající věda: i. hraniční výzkum (ERV); ii. výzkum v oblasti budoucích a vznikajících technologií; iii. akce „Marie Curie“ a iv. evropské výzkumné infrastruktury.

II.	vedoucí postavení v průmyslu: i. informační a komunikační technologie; ii. nanotechnologie; iii. materiály; iv. biotechnologie; v. výroba a zpracování a vi. vesmír. Patří sem také zlepšení přístupu k rizikovému financování a posílení inovací v malých a středních podnicích.

III.

společenské výzvy: vii. zdraví, demografická změna a dobré životní podmínky; viii. zajišťování potravin, udržitelné zemědělství, mořský a námořní výzkum a biohospodářství; ix. bezpečná, čistá a účinná energie; x. inteligentní, ekologická a integrovaná doprava; xi. oblast klimatu, účinné využívání zdrojů a suroviny; xii. inovativní a bezpečné evropské společnosti podporující začlenění.

IV.

nejaderné akce Společného výzkumného střediska (JRC), jejichž cílem je zlepšení vědeckých poznatků pro tvorbu politik, podpora pochopení přirozených procesů, jež jsou základem společenských výzev, a ověření vznikajících oblastí vědy a techniky (akce JRC v jaderné oblasti spadají do návrhu o programu Evropského společenství pro jadernou energii).

2.4   Program Evropského společenství pro atomovou energii na období 2014–2018

2.4.1   Tento program se týká výzkumných činností v oblasti jaderné energie (jaderné syntézy a jaderného štěpení) a radiační ochrany. Není navrhován ve formě „rozhodnutí“ (jako tomu bylo doposud zvykem), nýbrž ve formě „nařízení“. Má přispět k realizaci strategických cílů programu Horizont 2020 (odstavec 2.1.2). Smlouva o Euratomu omezuje jeho trvání na pět let, skončí tudíž na konci roku 2018.

2.4.2   Nepřímé akce programu Euratomu jsou zaměřeny na:

a)	bezpečný provoz jaderných systémů;

b)	řešení pro nakládání s konečným jaderným odpadem;

c)	rozvoj a udržitelnost kompetencí v jaderné oblasti (v oblasti jaderného štěpení);

d)	podporu rozvoje radiační ochrany;

e)	vývoj v oblasti jaderné syntézy využitím stávajících a budoucích experimentálních zařízení;

f)	s tím spojený vývoj materiálů, technologií a koncepčního návrhu;

g)	podporu inovací a průmyslové konkurenceschopnosti;

h)	dostupnost a využívání výzkumných infrastruktur.

2.4.3   Pro účely provádění nepřímých akcí jsou Komisi nápomocny poradní výbory.

2.4.4   Přímé akce se vztahují na program výzkumu a vývoje Společného výzkumného střediska.

2.4.5   Projektem ITER se bude zabývat samostatné rozhodnutí, protože jeho financování nebude součástí víceletého finančního rámce.

3.   Obecné připomínky Výboru

Vzhledem k rozsahu těchto čtyř návrhů Komise se EHSV může vyjádřit pouze k omezenému počtu aspektů, jež považuje za zásadní.

3.1   Obecný souhlas

EHSV vítá a podporuje návrhy Komise jakožto důležitou součást strategie Evropa 2020. Spatřuje v nich zdařilou celkovou koncepci. Konstatuje, že byla zohledněna řada jeho předchozích doporučení (např. ohledně zjednodušení (3), zelené knihy (4) a Unie inovací (5)), a odkazuje tedy na tato stanoviska a v nich obsažená doporučení. Některé body však podle něj vyžadují doplnění, vyjasnění či úpravu.

3.2   Priority, rozpočet, cíl 3 % a pákový efekt

3.2.1   Výzkum, vývoj a inovace určují budoucí místo Evropy ve světě. Vzhledem k tomuto rozhodujícímu významu jim musí být přisuzována mnohem vyšší priorita, a to nejen ze strany Komise, ale především také v členských státech. Výbor s potěšením konstatuje, že z navrhovaného rozpočtu programu Horizont 2020 je skutečně patrné to, že má Komise v úmyslu přikládat výzkumu a inovacím a potřebným investicím větší význam než doposud. Tato skutečnost odpovídá opakovaným doporučením Výboru, a má tedy jeho plnou podporu. S ohledem na níže popsaný cíl 3 % a na ambiciózní tematické cíle v oblasti výzkumu a inovací je ovšem objektivně ještě pořád nutno brát výši momentálně navrhovaného rozpočtu jako nedostatečnou. Přesto ji Výbor pokládá za uskutečnitelné kompromisní řešení v rámci jiných omezení.

3.2.2   V roce 2002 formulovala Evropská rada na zasedání v Barceloně při rozpracovávání Lisabonské strategie do roku 2010 cíl 3 %, který byl primárně zaměřen na strategii podpory v jednotlivých členských státech a jejich průmyslu. V souladu s tímto cílem měly výdaje členských států na výzkum a vývoj do roku 2010 dosáhnout 3 % HDP, přičemž jedna třetina měla být financována veřejným sektorem a dvě třetiny měly pocházet z průmyslu. Tohoto cíle zatím nebylo dosaženo ani v evropském průměru, ani ve většině členských států. Z tohoto důvodu byl nyní znovu převzat do strategie Evropa 2020.

3.2.3   Strategie podpory popsaná v programu Horizont 2020 má zajistit rozhodující pákový efekt, aby bylo cíle 3 % dosaženo alespoň tentokrát. Bohužel je i přes výše zmíněné navýšení rozpočtu stále sporné, zda bude tento pákový efekt dostatečně silný, aby to umožnil. Souhrnný rozpočet EU činí přibližně 1 % HDP jejích členských států. Z toho připadá na navrhovaný rozpočet programu Horizont 2020 necelých 9 %. Poměrně vyjádřený pákový efekt je tedy ještě pořád menší než 1:30! Na navrhovaný rozpočet proto lze nahlížet pouze jako na nezbytný první krok na cestě k zajištění skutečně potřebné výše podpory. V žádném případě se tedy nesmí snížit.

3.3   Zjednodušení a kontinuita

EHSV podporuje obzvláště ta opatření, jež mají přispět ke zjednodušení postupů, které Výbor již dlouho požaduje (6). Jde při tom o složité hledání rovnováhy mezi jednoduchostí, spravedlivým přístupem k jednotlivým případům a rovněž nezbytnou kontinuitou, které bude popř. vyžadovat další doladění. Nesmí to však v žádném případě vést k návratu k příliš složitým a pomalým postupům.

3.4   Manévrovací prostor a flexibilita

EHSV proto vítá, že vedle několika jednoduchých pravidel je v programu a v rozdělení rozpočtových prostředků ponechána i dostatečná míra flexibility a prostoru (návrh zvláštního programu, hlava I, článek 6 Rozpočet). Proto je zvlášť důležité vyjasnit s tím spojený proces rozhodování v budoucnu, zejména úlohu programových výborů.

3.5   Řízení programu

EHSV podporuje příslušné body odůvodnění (uvedené v COM(2011) 809 final v bodě (21)) a záměry Komise, především také zdůraznění přístupu zdola nahoru. Stejně tak podporuje úmysl udržovat při určování priorit zvláštního programu pravidelné kontakty s konečnými uživateli, občany, sociálními partnery a organizacemi občanské společnosti.

3.5.1   EHSV se však domnívá, že tato velmi obecná vyjádření Komise musí být doplněna podrobnými a přesnými informacemi o provádění programu a o rozhodnutích, jež při tom budou muset být přijata, o rozdělování zdrojů (i těch rozpočtových) a o tematické specifikaci. V rámci nezbytného řízení musí být dostatečně jasné, v jakém rozsahu, prostřednictvím kterých struktur a na jaké úrovni rozhodování (např. programové výbory) budou příslušné zainteresované subjekty a zástupci občanské společnosti vyváženě zapojováni do těchto procesů a pracovních programů. Komise totiž zamýšlí, aby do pracovních programů byla přesunuta nejen témata, ale i podrobná ustanovení ohledně rozpočtu, podpůrných nástrojů, rozsahu podpory a příp. využívání externích služeb, např. evropských technologických platforem, iniciativ podle článku 185 atd.

3.5.2   S ohledem na to, že Komise v návrhu rovněž naznačuje, že k tomu chce v souladu s článkem 55 finančního nařízení využít také výkonných agentur a jiných vnějších struktur, je nutné vyjasnit i jejich úlohu, pravomoci a kontrolu.

3.5.3   EHSV doporučuje, aby byly tyto otázky vyjasněny po dohodě se všemi zainteresovanými subjekty a aby byly sepsány v průvodním dokumentu, k němuž by se pak Výbor také vyjádřil. Současně varuje před tím, abychom se při tomto utváření programu – zejména na úrovni pracovních programů – jakousi oklikou nevrátili k dosavadní nadměrné regulaci a složitosti (viz též odstavec 3.3). Od kontinuity s dosavadními postupy bychom se měli odchylovat pouze do té míry, do jaké je to nezbytné za účelem zjednodušení.

3.6   Překrývání

U jednotlivých podtémat a otázek v částech zvláštního programu může dojít k překrývání, což na jednu stranu dále zvyšuje míru flexibility, na druhou stranu to ale může vést také k posunu priorit a k horší přehlednosti a ztíženému přiřazování. Např. nejdůležitější poznatky a podněty z částí Vynikající věda či Vedoucí postavení v průmyslu mohou být využity v části Společenské výzvy.

3.7   Průběžná zpráva

Proto EHSV doporučuje, aby kromě ohlášeného průběžného hodnocení po 4 letech (obdobně jako u COM(2011) 52 final) Komise předložila průběžnou zprávu o opatřeních, jež byla za danou dobu uskutečněna, a o zkušenostech Komise a zúčastněných subjektů – především také se zde požadovaným řízením – již po uplynutí 2 let od zahájení programu.

3.8   Orientační rozdělení rozpočtových prostředků

S výhradou zmíněných omezení EHSV vítá také navrhované orientační přidělení a rozdělení rozpočtových prostředků mezi jednotlivé části programu a jejich podtémata. To platí především také pro podporu malých a středních podniků a řešení společenských problémů a otázek – o třech výjimkách se pojednává níže (odstavce 4.3, 4.2.1 a 4.2.2). Kromě toho by však mělo být také vyjasněno, jaký význam má připadnout koordinaci vnitrostátních a regionálních programů (např. nový program ERA-NET) ve srovnání s přímým financováním výzkumu.

3.9   Výzkumné profese

V bodě (22) odůvodnění v návrhu rámcového programu Komise zdůrazňuje: „Program Horizont 2020 by měl přispívat k přitažlivosti výzkumných profesí v Unii.“ V této souvislosti ovšem Výbor postrádá konkrétní informace o tom, jaká opatření mezitím již byla přijata pro splnění závěrů Rady ve složení pro konkurenceschopnost (7) ze dne 2. března 2010 a pro skutečné zlepšení neuspokojivé sociální situace mladých vědeckých pracovníků (podrobnosti jsou uvedeny v oddíle 6).

3.10   Nařízení nebo rozhodnutí

EHSV není jasné – a nenachází zde ani odůvodnění ze strany Komise, které by vycházelo z dosavadních zkušeností –, proč zásada subsidiarity vyžaduje či připouští, aby se Komise odchýlila od dosavadní praxe a u dvou dalších předložených dokumentů navrhla nařízení namísto rozhodnutí. Výbor doporučuje držet se dosavadních zvyklostí, ledaže by se Komisi podařilo předložit přesvědčivé právní odůvodnění.

3.11   Koordinovaný postup Komise

Existuje řada aspektů evropské výzkumné a inovační politiky, u nichž je nezbytná koordinovaná a účinná spolupráce nejen mezi Komisí a jednotlivými členskými státy, ale také mezi různými evropskými komisaři, generálními ředitelstvími a útvary Komise. Týká se to vzdělávací politiky, sociální situace výzkumných pracovníků, strukturálních fondů, politiky soudržnosti, průmyslové politiky a politiky hospodářské soutěže, energetické politiky, zdravotní politiky, environmentální politiky atd. Výbor vybízí Komisi, aby zintenzivnila své úsilí v této oblasti a aby vytvořila k tomu potřebné postupy a nástroje.

3.12   Kvalifikovaní úředníci

EHSV opakuje (8) své důrazné doporučení, aby v podporujících organizacích, především ale také v Komisi (nebo v plánovaných výkonných agenturách) spolupůsobili z vědeckého hlediska vynikající kvalifikovaní zkušení úředníci, kteří budou a zůstanou co nejlépe a dlouhodobě znalí svých příslušných oborů a jejich zvláštností a své konkrétní vědecké komunity. V oblasti výzkumu a vývoje je pravidelná změna zaměstnání velmi kontraproduktivní!

3.12.1   Uchování odborné způsobilosti a angažovanosti

EHSV se navíc obává, že by Komise v souvislosti s ohlášeným záměrem přesouvat dosavadní úkoly a činnosti na podporu výzkumu a inovací z Komise do agentur nejen přišla o svou vlastní odbornou způsobilost a schopnost úsudku, ale nemohla by se pak už ani dostatečně ztotožňovat s daným věcným obsahem. To je však nezbytné k tomu, aby bylo možné odborně, úspěšně a s nasazením hájit důležitou tematiku výzkumu, vývoje a inovací na politické úrovni. Došlo by tak ke ztrátě rozhodujícího závaží na misce vah v citlivém systému kontrol a vyvážených pravomocí.

3.13   Další opatření – strategie Evropa 2020

EHSV je toho názoru, že program Horizont 2020 je nezbytným a rozhodujícím stavebním kamenem strategie Evropa 2020. Musí však být doplněn dalšími důležitými opatřeními, a to nejen ze strany Komise, ale hlavně ze strany členských států. V tomto ohledu odkazuje na své iniciativy týkající se strategie Evropa 2020. Jde především o to, aby byly ve všech členských státech vytvořeny či uzpůsobeny výkonné hospodářské (9), sociální a vzdělávací systémy, které budou podporovat inovace.

4.   Konkrétní připomínky Výboru

4.1   Společenské a humanitní vědy, vzdělávací politika a inovace

EHSV vítá skutečnost, že do každého z obecných cílů programu Horizont 2020 má být začleněn výzkum a inovace v oblasti společenských a humanitních věd. Témata, jež jsou v tomto ohledu zmiňována, považuje za relevantní a důležitá a vítá význam, který je jim v programu přikládán. Kromě toho doporučuje, aby byl kladen větší důraz na snahy o účinnější vzdělávací systém na všech stupních vzdělávání. Jedná se o rozhodující klíčový úkol, aby bylo možné optimálně a cíleně podporovat a využívat potenciál nadaných lidí v EU. Co se konkrétně týče cílů programu Horizont 2020, jde především o to, aby byl na univerzitách připravován dostatečný počet kvalifikovaných odborníků. Pro to však musí být vytvořeny vhodné podmínky již ve školách!

4.2   Společenské výzvy

EHSV schvaluje seznam společenských výzev, doporučuje však ještě více zdůraznit tyto oblasti:

4.2.1   Otázky týkající se energetiky a klimatu

Pokud jde o stanovení priorit v části Společenské výzvy, vzhledem k mimořádně ambicióznímu cíli (10), kterým je revoluční změna našeho dosavadního energetického systému do roku 2050 a kompletní přechod na udržitelné nízkouhlíkové technologie, EHSV doporučuje věnovat této otázce mnohem větší pozornost i v rozdělení rozpočtových prostředků (11). Zatím nebyl adekvátně vyřešen zejména problém dostačujících a cenově dostupných nízkouhlíkových technologií skladování a vyrovnávání dodávek energie z nestálých zdrojů (větrná a solární energie) a problém dlouhodobých dodávek paliv pro těžkou nákladní, leteckou a lodní dopravu. Důkladněji prozkoumány musí být také dopady na hospodářství a společnost.

4.2.2   Schopnost společnosti a podniků inovovat

Dále EHSV doporučuje rozšířit seznam výzev o důležité téma: schopnost společnosti a podniků inovovat. (Proč GOOGLE či FACEBOOK nevznikly v Evropě? Proč nemají všechny členské státy stejně výkonnou správní, hospodářskou a sociální strukturu?). Toto téma je sice v návrhu Komise zahrnuto (viz odst. 2.3.2 bod III vi) v cíli „Inovativní a bezpečné společnosti podporující začlenění“, EHSV se ovšem domnívá, že je tak jen nedostatečně zdůrazněn jeho velký společenský a hospodářský význam. Jedná se přece o hlavní téma Unie inovací (12) (odst. 2.3.2 bod III vi by pak musel být nazván zkráceně „Bezpečné společnosti podporující začlenění“).

4.3   Malé a střední podniky a mikropodniky coby strůjci inovací

EHSV vítá navrhovaná vylepšení na podporu malých a středních podniků. Spatřuje v tom důležitý prvek celkové koncepce strategie Evropa 2020 a odkazuje v tomto směru i na své stanovisko k tématu Unie inovací (13), v němž zdůraznil toto: „Definice a klasifikace malých a středních podniků by však měly být znovu posouzeny, neboť díky novým možnostem propojení prostřednictvím nástrojů IKT nabývají na významu mikropodniky a dokonce i samostatní podnikatelé. Mohlo by se možná také zvážit, kde se nachází dělící čára mezi těmito podniky a svobodnými povoláními.“ Výbor vítá informaci ze strany Komise, že se tak již děje. Kromě toho Výbor s odkazem na oddíl 7 podtrhuje, že pro malé a střední podniky je mimořádné důležité, aby byly dobře a srozumitelně informovány o různých podpůrných nástrojích programu Horizont 2020 a o přístupu k nim. Dále by bylo žádoucí zřídit poradenská centra, na něž by bylo možné se obrátit osobně.

4.4   Univerzity

EHSV vítá možnost 100 % financování celkových přímých způsobilých nákladů, která je uvedena v pravidlech pro účast a šíření výsledků. Spatřuje v tom výhody pro výzkumné pracovníky či týmy působící na univerzitách v oblasti přírodních, inženýrských a humanitních věd. Napomůže to k dosažení cíle, které Výbor již mnohokrát požadoval, totiž k tomu, aby byly v EU vytvořeny a zachovány univerzity světové úrovně. I v souladu se zprávou paní Matias (Evropský parlament, A7-0302/2011) však tato opatření vyžadují dodatečnou podporu z prostředků politiky soudržnosti k nezbytnému vybudování kapacit v těch státech, jež se rámcového programu zatím účastní jen nedostatečně. Nehledě na to je pro dosažení tohoto cíle zapotřebí dalších důležitých opatření, jejichž zpracování by však překračovalo rámec tohoto stanoviska.

4.5   Výzkumné infrastruktury

Jak již bylo mnohokrát zdůrazněno, pokládá EHSV velké infrastruktury za rozhodující prostředek a nástroj pro technologické a vědecké výzkumy a vynikající výsledky, jež by jinak vůbec nebyly možné. Z toho plyne i jejich velký vliv na rozvoj evropské spolupráce a jejich schopnost přilákat světovou špičku z řad inženýrů a vědců (14). Kromě toho přesahuje potenciál využití velkých infrastruktur možnosti a potřeby jednoho členského státu, což vede k tomu, že jsou tato zařízení často zřizována a provozována v partnerské spolupráci mezi jednotlivými členskými státy.

4.5.1   Zásada subsidiarity

Tyto infrastruktury jsou tedy modelovým příkladem pro unijní podporu v souladu se zásadou subsidiarity. EHSV proto lituje toho, že se jejich mimořádná formální a obsahová důležitost neodráží v navrhovaném orientačním rozdělení rozpočtových prostředků. Z tohoto důvodu doporučuje, aby byly všechny ostatní orientační příděly (s výjimkou malých a středních podniků!) sníženy o 2 % až 2,5 % a takto získaná částka byla přičtena k prostředkům na infrastruktury. Je to o to nezbytnější, že sem mají spadat také důležité a stále důležitější elektronické infrastruktury.

4.5.2   Provozní náklady

Dále EHSV doporučuje, aby se Komise při podpoře projektů podílela i na nákladech na provozování infrastruktur, a žádá Komisi, aby jasně uvedla, že to má skutečně v úmyslu.

4.6   Klíčové technologie

Jak EHSV již mnohokrát zdůraznil (15), je vývoj, znalost a uvádění klíčových technologií na trh rozhodujícím průřezovým úkolem jednak pro posílení průmyslové konkurenceschopnosti v EU, jednak pro řešení společenských výzev, jako jsou udržitelné dodávky energie či zdraví. EHSV proto vítá, že je této otázce připisován odpovídající význam, obzvláště vzhledem k tomu, že se navíc jedná o účinnou hnací sílu spolupráce mezi výzkumnými zařízeními a průmyslovými podniky, tj. partnerství veřejného a soukromého sektoru. Zvlášť důležitou složkou programu v této oblasti je FET-Open.

4.7   Účetní postup I

EHSV vítá, že mají být přijaty účetní postupy výzkumných organizací a firem, jež jsou v příslušných členských státech obvyklé (např. výpočet hodinových sazeb v průmyslu). Musí sem pak být zahrnuty i náklady vzniklé v důsledku uplatnění daně z přidané hodnoty.

4.8   Účetní postup II

EHSV kromě toho vítá výrazné zjednodušení vyplývající z metody stanovící 100 % a 20 %, resp. 70 % a 20 % míru financování (vysvětlení je uvedeno v odstavcích 2.2.3 a 2.2.4) popsané v pravidlech pro účast. Nehledě na velkou administrativní výhodu to může různým skupinám účastníků přinést finanční výhody oproti stávajícím kvótám, zčásti však také finanční nevýhody. Výbor proto doporučuje nashromáždit nejprve zkušenosti a později případně o něco navýšit míru financování nepřímých nákladů.

4.9   Zadávání zakázek – zvláštní aspekt

Při vytváření výzkumných infrastruktur a velkých zařízení jsou průmyslové podniky často pověřovány vývojem a výrobou moderních a mimořádně složitých a náročných jednotlivých součástí. Musí se při tom pouštět na neprobádanou půdu nových technologií a mohou nastat typické problémové situace, jež jsou popsány ve stanovisku EHSV k předávání znalostí (16). Výbor v něm proto doporučil „přezkoumat dosavadní zkušenosti s uplatňováním stávajících předpisů EU a členských států o podporách, rozpočtu, zadávání zakázek a hospodářské soutěži z hlediska přínosu k uskutečňování cíle co nejlepšího zachování a využívání schopností a zvláštních znalostí nabytých při plnění těchto zakázek ve prospěch evropské konkurenceschopnosti i příslušných pozdějších navazujících zakázek“.

4.10   Nové přístupy v průmyslové politice a v politice hospodářské soutěže

Z tohoto důvodu by se mělo uvažovat o nových přístupech v průmyslové politice a v politice hospodářské soutěže. Zde je sporné, zda jsou Komisí vyjádřené představy o zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi vhodným nástrojem. EHSV zde spatřuje jednak nebezpečí, že se ze strachu před možnou monopolizací znalostí raději zcela rezignuje na přední postavení v průmyslu a vynikající výsledky, což by bylo velkou chybou. Podle Výboru však hrozí i to, že se v důsledku příliš protekcionistických opatření v neprospěch výzkumu nepodaří získat nejlepší výrobek, protože bude dostupný pouze mimo Evropu. Výbor proto doporučuje identifikovat různé a někdy si odporující cíle výzkumné, inovační a průmyslové politiky a požadavky, jež jsou na tyto politiky kladeny, a probrat a vyjasnit je s různými zainteresovanými subjekty. Je možné, že v některých případech bude dokonce zapotřebí zvláštních ustanovení (viz odstavec 4.9.)

4.11   Účinná velikost projektů

Vývoj směrem ke stále větším projektům, jako jsou např. společné iniciativy v oblasti technologií, znalostní a inovační společenství a nyní rovněž stěžejní iniciativy FET, by měl být uvážlivě sledován. Při těchto projektech totiž musí být vynakládáno stále více zdrojů a úsilí na jejich vlastní řízení a musí být prováděny rozsáhlé konzultace. Neměla by se z nich v žádném případě stát „stavba babylonské věže“.

4.11.1   Společné projekty jakožto hlavní nástroj

Soustředění zdrojů sice může být přínosné, od určitého rozsahu však zároveň vede k vytlačení menších subjektů z rámcového projektu, poněvadž tyto subjekty nemají potřebnou – a nákladnou – právní a administrativní podporu. To platí především pro malé a střední podniky a výzkumné týmy na univerzitách. Hlavním nástrojem programu Horizont 2020 by tudíž měly zůstat přehledné společné projekty s realizovatelným počtem účastníků.

4.12   Evropský inovační a technologický institut (EIT)

EIT je financován z rozpočtu programu Horizont 2020, EHSV proto pokládá jeho činnost rovněž za součást strategie, která je tímto programem sledována. Z tohoto důvodu se jeho doporučení vztahují i na tuto oblast. Podrobnostmi se bude zabývat samostatné stanovisko Výboru (17).

4.13   Hodnotící kritéria

V odstavci 2.2.6 jsou uvedena Komisí navrhovaná kritéria pro hodnocení (18), resp. výběr návrhů - excelence, dopad a kvalita a účinnost. EHSV to považuje za správné, pokud při tom nedojde k narušení nadřazeného významu excelence, která je každopádně nejdůležitějším kritériem pro vynikající výsledky. Co se týče hraničního výzkumu, varuje před kladením přílišného důrazu na nejvíce citované publikace, neboť to vede k převaze určitých témat ve výzkumu, která jsou již beztoho značně etablovaná. Výbor opakuje své obecné varování před formalizovanými hodnotícími postupy.

4.13.1   Obzvláště na podporu inovací musí při hodnocení hrát důležitou úlohu samozřejmě také tržní aspekty  (19). Tento úkol ovšem vůbec není jednoduchý, a to právě při posuzování zcela nových přístupů předem, a nemusí nutně vést ke správnému hodnocení, jak ukazují chybné počáteční odhady např. při vývoji osobních počítačů (PC).

4.14   Společné výzkumné středisko

EHSV vítá návrhy týkající se přímé podpory společného výzkumného střediska. Zároveň poukazuje na to, že by jeho činnost měla být podrobována stejnému hodnocení jako u ostatních subjektů. Pokud se toto společné výzkumné středisko bude ucházet i o nepřímou podporu ze zvláštního programu, bude třeba dbát na naprostou rovnost příležitostí se všemi dalšími kandidáty a zainteresovanými stranami, jež nespadají pod Komisi.

5.   Euratom

5.1   EHSV vidí v předloženém programu Evropského společenství pro atomovou energii v podstatě kontinuální pokračování (což je správné) programu Euratomu na období 2012–2013, který Komise představila teprve nedávno a jímž se Výbor podrobně zabýval ve svém stanovisku (20). Výbor opakuje a potvrzuje své hlavní doporučení uvedené v tomto stanovisku, totiž že „je zapotřebí udržet a zvýšit úroveň znalostí o jaderných technologiích, jejich využití a jejich dopadech. Rámcový program Euratomu pro výzkum a vývoj představuje z tohoto pohledu významnou evropskou přidanou hodnotu, a to vzhledem ke své koordinující funkci, ke sdružování zdrojů a ke sjednocování společného úsilí.“ Výbor kromě toho potvrzuje svá vyjádření a doporučení, jež jsou v tomto stanovisku podrobně rozepsána. V souvislosti s tím se zde Výbor zaměřuje pouze na několik vybraných jednotlivých otázek. Klíčovým úkolem jsou maximálně bezpečné reaktorové systémy s co nejmenším množstvím vysoce radioaktivního odpadu s dlouhým poločasem rozpadu.

5.2   EHSV s potěšením konstatuje, že jeho doporučení uvedená v tomto stanovisku jsou v navrhovaném programu Komise v zásadě zohledněna:

—	větší bezpečnost reaktorů, konečné ukládání vysoce radioaktivního odpadu, transmutace pro zmírnění dlouhodobé radiotoxicity, kontrola štěpného materiálu a radiační ochrana;

—	důsledky „zátěžových testů“;

—	vývoj v oblasti výroby energie z jaderné syntézy a ITER coby rozsáhlý mezinárodní projekt;

—	vzdělávání odborníků a zprostředkovávání základních znalostí ve školách.

5.2.1   EHSV znovu upozorňuje (21) na to, že bez ohledu na rozhodnutí jednotlivých členských států využívat či nevyužívat jadernou energii je „nezbytně zapotřebí nadále co nejdůsledněji v EU rozvíjet naše znalosti o otázkách bezpečnosti a související technologie a zpřístupňovat je. Zřeknutí se úplných znalostí by bylo strkáním hlavy do písku“. Výbor se obává, že v oněch členských státech, které nyní přestávají využívat jadernou energii nebo tak chtějí učinit v budoucnu, by se mohlo zastavit studium a další rozvoj těchto dovedností. Tomu by se mělo bezpodmínečně zabránit.

5.3   Evropské fórum pro jadernou energii (ENEF)

Pokud jde o otázky týkající se technologie štěpných reaktorů, podporuje EHSV zejména postupy a doporučení Evropského fóra pro jadernou energii ENEF, na jehož činnosti se ve spolupráci s Komisí sám podílí prostřednictvím svých zástupců.

5.4   Zátěžové testy

Rozhodnutí podrobit všechny jaderné elektrárny v EU zátěžovému testu bylo logickým důsledkem havárie reaktorů ve Fukušimě, která byla způsobena vlnou tsunami. Jakmile budou k dispozici veškeré výsledky těchto zátěžových testů, měly by být proto nejen vyvozeny příslušné důsledky pro existující elektrárny, ale měly by být také stanoveny odpovídající priority v rámci programu Euratomu zaměřeného na výzkum, vývoj a demonstrace.

5.4.1   Zvláštní důraz by při tom měl být kladen na posuzování možných poruch, s nimiž se při konstrukci nepočítalo.

5.5   Jaderná syntéza

V některých částech veřejnosti vyvstala diskuse kolem programu jaderné syntézy, jednak z toho důvodu, že do roku 2050 (časový horizont plánu) se od něj nedá očekávat žádný podstatný přínos pro nízkouhlíkové dodávky energie, jednak s ohledem na to, že náklady na výstavbu mezinárodního projektu ITER (podle návrhu Komise mají být pokryty z prostředků mimo rámcový program!) oproti původním odhadům značně stouply.

5.5.1   Energetický plán do roku 2050

K energetickému plánu do roku 2050 (22) vypracuje EHSV samostatné stanovisko. Na tomto místě budiž pouze zdůrazněno, že vzhledem ke globálnímu demografickému vývoji a k celosvětově rostoucí poptávce po energii nemohou opatření, jež budou v EU do roku 2050 učiněna, v žádném případě představovat udržitelné vyřešení globální energetické problematiky. V tomto smyslu je energie získaná jadernou syntézou jedinou další dosud nevyužívanou, resp. nedostupnou či neznámou možností z palety potenciálních technologií pro zvládnutí tohoto obrovského úkolu.

5.5.2   ITER I

Ačkoliv jsou součástí programu Euratomu jen (evropské) vědecko-technické přípravné práce pro projekt ITER – náklady na jeho výstavbu budou kryty z jiných zdrojů (23) –, je správné nahlížet na něj jako na stěžejní projekt celosvětového výzkumu jaderné syntézy a také evropského programu jaderné syntézy. Nehledě na možnost a nezbytnost koncepčních vylepšení a alternativ je ITER rozhodujícím a ve světě jedinečným krokem na cestě k budoucímu využívání energie získané jadernou syntézou. V rámci tohoto projektu má být ve světě poprvé – s pozitivní výkonovou bilancí – pomocí jaderné syntézy dosaženo tepelného výkonu ve výši 500 MW (24).

5.5.3   ITER II

Kromě toho je však projekt ITER také zkouškou mezinárodní spolupráce dosud nevídaného rozsahu mezi nejvýznamnějšími průmyslovými zeměmi. Partnery jsou Čína, Evropská unie, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Rusko a USA. Jejich zájem podílet se na vývoji rozhodujících nových technologií poukazuje na velká očekávání, jež jsou vkládána do dalšího hodnotného zdroje energie bez emisí CO2. Novost a komplexnost této spolupráce je ale na druhou stranu rovněž důvodem, proč musela být poopravena původní představa, že s větším počtem zúčastněných partnerů klesnou celkové náklady připadající na jednotlivé partnery. Vysoká hodnota tohoto partnerství nespočívá primárně v úspoře nákladů, nýbrž v získání poznatků, nápadů a vynikajících odborníků. Navíc přispívá – podobně jako mezinárodní vesmírná stanice – k mezinárodnímu porozumění a budování míru, což nelze podceňovat (projekt ITER původně navrhli a spustili Gorbačov, Mitterand a Reagan!). EHSV se domnívá, že úmysl Komise financovat evropský podíl na nákladech na výstavbu projektu ITER z prostředků mimo rozpočet EU nesmí v žádném případě narušit pokračování tohoto projektu.

5.5.4   Zapojení členských států – smlouvy o přidružení

Ve svém nedávném stanovisku k programu Evropského společenství pro jadernou energii (25) EHSV poukázal na rozhodující význam tzv. „přidružených sdružení“ coby základny programu jaderné syntézy a továrny na nápady a záruky zapojení členských států. EHSV zdůrazňuje své připomínky uvedené v tomto stanovisku a znovu varuje před ohrožením či zánikem této důležité podpory. Kromě toho jsou tato sdružení osvědčeným prostředkem, jak zajistit Komisí požadované společné plánování výzkumných programů (26). I při možné změně organizační struktury evropského programu jaderné syntézy proto musí zůstat k dispozici účinné nástroje společného plánování programů, jež umožní koordinaci programů zúčastněných laboratoří jednotlivých členských států na úrovni EU a jejich smysluplné začlenění, aby zůstalo zachováno dosavadní vedoucí postavení EU v této oblasti výzkumu a nezbytná podpora ze strany členských států.

6.   Evropský výzkumný prostor – vnitřní trh pro výzkumné pracovníky

6.1   Komise vychází z toho, že Evropský výzkumný prostor bude dokončen do roku 2014, což EHSV považuje za žádoucí. Má ovšem pochybnosti o tom, zda toho bude moci být dosaženo. Pro tento účel totiž musí být splněna kritéria vnitřního trhu, např. zavedení patentu EU či vytvoření vnitřního trhu pro výzkumné pracovníky (27).

6.2   S odkazem na rozhodnutí Rady (28) ze dne 2. března 2010 se EHSV domnívá, že je naléhavě nutné učinit kroky ke zlepšení neuspokojivé sociální situace mladých vědeckých pracovníků působících ve veřejných výzkumných zařízeních a na univerzitách, jež je v jasném rozporu s cílem výrazně zatraktivnit výzkumné profese, nebo alespoň zajistit, aby na tom v žádném případě nebyly hůře než podobné profese.

6.3   EHSV si je vědom toho, že vědecké organizace některých členských států zde již přinesly určitý pokrok a usilují o další zlepšení. Uznává rovněž, že se Komise snaží tuto situaci zlepšit, mj. prostřednictvím programů Marie Curie a Erasmus.

6.4   Jádrem problému jsou mzdové a sociální systémy ve veřejném sektoru v jednotlivých členských státech, podle nichž jsou vědečtí pracovníci působící ve veřejných výzkumných zařízeních a na univerzitách zpravidla placeni. Tyto systémy obvykle vycházejí z nepřetržité profesní dráhy u stejného zaměstnavatele, již pak také odměňují. Ale právě z tohoto důvodu nevyhovují zvláštním potřebám vědy a výzkumu.

6.5   Nezohledňuje a neodměňuje se při tom totiž ani velmi náročný a zdlouhavý proces výběru včetně získání doktorského titulu, který musí mladí vědečtí pracovníci už předem úspěšně absolvovat, ani skutečnost, že přinejmenším zpočátku se u nich nejedná o trvalý pracovní poměr, nýbrž mají smlouvu na dobu určitou, přičemž často nemají žádné vyhlídky na její prodloužení či pozdější zaměstnání nastálo. Kromě toho mají jejich zcela oprávněné neustálé obavy o další profesní budoucnost a s tím spojené starosti negativní vliv nejen na pracovníky orientující se na vědu a výzkum práci, ale také na jejich partnerské vztahy a na zakládání rodiny.

6.6   Toto výrazně vyšší sociální riziko však není kompenzováno ani odpovídajícím vyšším příjmem, ani větším sociálním zabezpečením. Stejně tak není zohledňováno to, že pro úspěšnou kariéru v oblasti vědy je potřebná určitá minimální míra mobility – tyto systémy mobilitu naopak většinou dokonce znevýhodňují.

6.7   Mzdové systémy jednotlivých členských států nejsou navzájem příliš kompatibilní a sociální výhody získané během práce v zahraničí lze stěží převést, což má značný negativní vliv na mobilitu mezi členskými státy.

6.8   Z tohoto důvodu je naléhavě nutné přizpůsobit mzdové a sociální systémy členských států zvláštním podmínkám, jež vědečtí pracovníci potřebují. Je však možné, že by tohoto cíle bylo dosaženo až po velmi vleklém procesu, EHSV proto zdůrazňuje výše uvedené rozhodnutí Rady a za sebe doporučuje, aby Komise energicky pokračovala ve svém úsilí o zřízení zvláštního fondu ve spolupráci s členskými státy (financovaného ze sociálního fondu), který by kompenzoval výše zmíněné znevýhodnění mladých vědeckých pracovníků odpovídajícími doplňkovými platbami. V těchto platbách by se mělo odrážet jak vyšší sociální riziko spojené s po sobě jdoucími smlouvami na dobu určitou, tak snížení či ztráta sociálních výhod v důsledku mobility (především té přeshraniční).

7.   Uživatelská přístupnost a poskytování informací – stručná příručka – poradenská centra

7.1   EHSV opakuje svou naléhavou výzvu Komisi, aby vzhledem k rozmanitosti podpůrných nástrojů, procesů, sítí a odborných výrazů (např. projekty, znalostní a inovační společenství, technologické platformy, inovační partnerství, stěžejní iniciativy, projekty ERA-NET, společné plánování programů, Erasmus, Marie Curie, COST, EUREKA atd.) vypracovala jejich srozumitelný přehled a stručný popis a aby jej zpřístupnila i prostřednictvím internetu. Tato příručka by objasňovala hlavní charakteristiky jednotlivých nástrojů, podmínky pro jejich využití a jejich cíle. Významným způsobem by to přispělo ke zjednodušení a transparentnosti a optimálně by to doplnilo jinak velmi dobře fungující portál CORDIS.

7.2   EHSV doporučuje omezit se při tom na to nejpodstatnější a vynechat jakoukoliv reklamu či odůvodňování. I u zde posuzovaných návrhů by Výbor považoval za jednodušší, kdyby bylo předloženo shrnutí nejdůležitějších informací a méně filozofických úvah.

7.3   EHSV doporučuje zveřejnit verzi této příručky, která by byla zaměřena především na malé a střední podniky a jejich zvláštní potřeby a znalosti. Kromě toho by měla být zřízena kompetentní poradenská centra, např. tak, že budou pomocí vhodných seminářů zaškoleny regionální organizace (např. průmyslové či obchodní komory), které pak budou moci fungovat jako informační kanceláře.

---

(1)  Závěry o mobilitě výzkumných pracovníků a jejich kariérních podmínkách. 2 999. zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost, Brusel, 1. a 2. března 2010.

(2)  COM(2011) 48 final a Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 121.

(3)  Viz zejména Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 129.

(4)  COM(2011) 48 final a Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 121.

(5)  Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 39.

(6)  Viz poznámka pod čarou č. 3.

(7)  Závěry o mobilitě výzkumných pracovníků a jejich kariérních podmínkách. 2 999. zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost, Brusel, 1. a 2. března 2010.

(8)  Úř. věst. C 44, 16.2.2008, s. 1.

(9)  K tomu viz např. http://www.worldbank.org/.

(10)  COM(2011) 885 final.

(11)  Úř. věst. C 21, 21.1.2011, s. 49.

(12)  Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 39.

(13)  Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 39.

(14)  Úř. věst. C 182, 4.8.2009, s. 40.

(15)  Úř. věst. C 48, 15.2.2011, s. 112.

(16)  Úř. věst. C 218, 11.9.2009, s. 8, odstavec 1.8 a oddíl 5.

(17)  COM(2011) 822 final – stanovisko EHSV EIT – strategický program (Viz strana 122 v tomto čísle Úředního věstníku).

(18)  K tomu viz především také Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 39, odstavec 4.2.

(19)  K tomu viz především také Úř. věst. C 132, 3.5.2011, s. 39, odstavec 3.7.2.

(20)  COM(2011) 71 final, COM(2011) 72 final, COM(2011) 73 final, COM(2011) 74 final a Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 127.

(21)  Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 127, odstavec 3.4.

(22)  Viz poznámka pod čarou č. 10.

(23)  Viz též COM(2011) 931 final. K tomuto tématu vypracuje Výbor samostatné stanovisko.

(24)  K tomu viz http://www.iter.org/.

(25)  Úř. věst. C 318, 29.10.2011, s. 127, odstavec 4.5.1.

(26)  COM(2008) 468 final a Úř. věst. C 228, 22.9.2009, s. 56.

(27)  Viz Úř. věst. C 44, 16.2.2008, s. 1, odstavec 1.3.

(28)  Viz poznámka pod čarou č. 1.

---