19.2.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 47/1

1.1

ECB již dříve uvedla, že koncept pákového efektu ve smyslu směrnice 2011/61/EU (1) je zásadní pro obchodní model, který uplatňují mnozí správci alternativních investičních fondů (dále jen „správci“) (2). ECB v obecné rovině souhlasí s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA), že informace o úrovni pákového efektu vypočítané na základě hrubé expozice vůči riziku mají zásadní význam pro účely sledování systémového rizika a že tyto informace by měly být poskytovány též investorům. Ačkoli nadměrné využívání pákového efektu může vést ke vzniku významných rizik pro finanční stabilitu, není pákové riziko jediným rizikem, kterému jsou alternativní investiční fondy vystaveny. Veškeré informace o pákovém efektu by proto měly být doplněny relevantními informacemi o ostatních zdrojích rizika. V této souvislosti je důležité, aby požadavky, které jsou zaměřeny na řešení různých zdrojů rizika, byly oddělené. Mezi tyto zdroje rizika patří poziční riziko, tedy tržní a úvěrové riziko související s konkrétní investicí, a pákový efekt u alternativních investičních fondů.

1.2

V zájmu konzistence a předcházení regulatorní arbitráži považuje ECB za vhodné, aby byly metody výpočtu pákového efektu, které budou přijaty, v nejvyšší možné míře v souladu s rámcem Basel III (3) a s návrhem směrnice Evropského parlamentu a Rady o přístupu k činnosti úvěrových institucí a obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (4) a návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (5) (dále jen „navrhovaná pravidla CRD IV“) (6). Soulad by měl být zajištěn například, pokud jde o zachycení zajišťovacích transakcí a zacházení s hotovostními půjčkami. Rovněž tak by se mohlo zvážit zavedení odkazu na pojetí stanovená v navrhovaných pravidlech CRD IV (7).

1.3

Jak je uvedeno v odstavci 1.1 výše, zastává ECB názor, že při výpočtu expozic by se mělo rozlišovat mezi a) riziky, která jsou spjata s aktivy (portfolii), jež alternativní investiční fondy nakupují, tj. „poziční riziko“, a b) skutečným využitím pákového efektu. Proto je třeba tyto dva zdroje rizika při zjišťování pákového efektu u alternativních investičních fondů oddělovat. Neinvestované hotovostní půjčky od vnějších zdrojů nejsou například vystaveny ani tržnímu, ani úvěrovému riziku, přesto však zvyšují skutečný pákový efekt alternativního investičního fondu. Naproti tomu se zdá, že navrhovaná pravidla CRD IV mezi různými druhy hotovostních půjček nerozlišují (8).

1.4

Návrh nařízení v přenesené pravomoci upravuje použití metody hrubé hodnoty aktiv a závazkové metody (9). Nezahrnuje pokročilou metodu (10), neboť ta by nezajišťovala srovnatelnost výsledků. ECB vychází z toho, že pokročilá metoda, která zmírňuje režim závazkové metody, byla určena pro ty správce alternativních investičních fondů, pro které závazková metoda není vhodná nebo neposkytuje smysluplné výsledky. ECB rozhodnutí Komise nezahrnout pokročilou metodu podporuje, neboť metoda hrubé hodnoty aktiv a závazková metoda jsou dostatečné a jejich použitím budou jak investorům, tak příslušným orgánům dohledu poskytnuty užitečné informace o pákovém efektu u alternativních investičních fondů.

3.1

Návrh nařízení v přenesené pravomoci (13) stanoví, že správci mohou investovat do sekuritizačních pozic za předpokladu, že provedou důkladnou hloubkovou kontrolu sponzora a původce. Návrh nařízení v přenesené pravomoci konkrétně požaduje, aby správci před tím, než investují do sekuritizovaných nástrojů: splnili určité kvalitativní požadavky, např. musí plně chápat rizikový profil investic a mít zavedeny odpovídající formální postupy a procedury (14); a b) zajistili, že sponzoři i původci splňují řadu kvalitativních požadavků včetně požadavků na efektivní řízení rizik, přiměřené diverzifikační strategie atd. (15).

3.2

ECB podporuje kvalitativní kritéria, která přispívají ke zvýšení povědomí správců o podstupovaných rizicích před investováním do sekuritizovaných produktů. Pokud jde o ustanovení, na která odkazuje odst. 3.1 písm. b), může být pro správce obtížné zajistit, aby původci a sponzoři měli zavedeny vhodné postupy řízení rizik, protože správci nemusí být schopni přímo ověřit kritéria týkající se vnitřních postupů sponzora či původce.

3.3

S cílem zajistit, aby tyto požadavky neomezovaly správce v investování do sekuritizovaných produktů, což by bránilo dosažení širšího cíle oživení sekuritizačního trhu, by návrh nařízení v přenesené pravomoci mohl stanovit, že orgán ESMA vydá obecné pokyny, kterými upřesní, jakou dokumentaci mají sponzoři nebo původci správcům poskytnout s ohledem na výše uvedené kvalitativní požadavky.

4.1

ECB vítá komplexní výčet povinností, které budou depozitáři podle návrhu nařízení v přenesené pravomoci plnit (16). Má za to, že tyto podrobné požadavky (17) do značné míry omezí riziko úschovy pro investory do alternativních investičních fondů.

4.2

ECB podporuje přísnou úpravu odpovědnosti, kterou zavedla směrnice 2011/61/EU a kterou návrh nařízení v přenesené pravomoci dále upřesňuje (18). Podotýká však, že by tato úprava odpovědnosti spolu s budoucími změnami směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (19) (SKIPCP V) (20) mohla vystavit depozitáře velmi značným nárokům z titulu odpovědnosti. V případě některých depozitářů by tyto nároky mohly znamenat ztráty někdy mnohonásobně převyšující výši celého jejich kapitálu. ECB proto považuje za zásadní, aby depozitáři tato rizika řídili přiměřeným způsobem, ať už jsou úvěrovými institucemi, investičními podniky nebo jinými institucemi podléhajícími dohledu (21), a aby tato rizika byla zohledněna v příslušné úpravě kapitálových požadavků. Nadcházející regulační proces SKIPCP V je dobrou příležitostí pro řešení těchto otázek jak ve vztahu k depozitářům SKIPCP, tak i depozitářům alternativních investičních fondů.

5.1

ECB vítá požadavky na podávání zpráv uvedené v článku 112 návrhu nařízení v přenesené pravomoci. Podle čl. 112 odst. 7 jsou správci povinni poskytnout informace v souladu s pro forma vzorem pro podávání zpráv uvedeným v příloze návrhu nařízení v přenesené pravomoci. ECB v této souvislosti podporuje požadavky na vykazování údajů navržené v doporučení vypracovaném orgánem ESMA (22), podle kterého se některé informace shromažďují měsíčně a které upravuje poskytování dodatečných informací o profilu minulého rizika alternativních investičních fondů. Tyto podrobnější informace jsou důležité pro vytvoření komplexního rámce sledování systémového rizika.

5.2

I přes výše uvedené se požadavky na podávání zpráv příslušným orgánům, zejména pak požadavky uvedené v čl. 112 odst. 1 návrhu nařízení v přenesené pravomoci, do značné míry překrývají se statistickou zpravodajskou povinností stanovenou nařízením ECB/2007/8 ze dne 27. července 2007 o statistice aktiv a pasiv investičních fondů (23). ECB se tudíž domnívá, že zpravodajské zatížení správců by bylo možné snížit sladěním některých požadavků na podávání zpráv příslušným orgánům se statistickými požadavky ECB (24). O tom, jak by mohly být požadavky na podávání zpráv nejlépe sladěny je ECB připravena jednat s Komisí a orgánem ESMA.

5.3

Pokud jde o výměnu informací, návrh nařízení v přenesené pravomoci (25) ponechává vnitrostátním orgánům značný prostor pro uvážení, co se týče podmínek, za nichž lze s orgánem ESMA a s ESRB sdílet informace, které jsou důležité pro sledování systémového rizika (26). ECB doporučuje výše uvedená ustanovení vyjasnit tak, aby se zabránilo nejasnostem.