(1)

Koordinace hospodářských politik členských států v rámci Unie podle Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) by měla vést k souladu s hlavními zásadami stabilních cen, zdravých veřejných financí a měnových podmínek a udržitelné platební bilance.

(2)

Pakt o stabilitě a růstu původně sestával z nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (2), nařízení Rady (ES) č. 1467/97 ze dne 7. července 1997 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (3) a usnesení Evropské rady ze dne 17. června 1997 o Paktu o stabilitě a růstu (4). Nařízení (ES) č. 1466/97 a (ES) č. 1467/97 byla v roce 2005 změněna nařízeními (ES) č. 1055/2005 a (ES) č. 1056/2005. Navíc došlo k přijetí zprávy Rady ze dne 20. března 2005 o „Zdokonalení provádění Paktu o stabilitě a růstu“.

(3)

Cílem Paktu o stabilitě a růstu jsou zdravé veřejné finance jakožto prostředek posilující podmínky pro stabilitu cen a silný udržitelný růst založený na finanční stabilitě , což napomůže k dosažení cílů Unie v oblasti udržitelného růstu a zaměstnanosti .

(4)

Preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu ukládá členským státům povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej a za tímto účelem předložit program stability a konvergenční program.

(4a)

Pro preventivní složku Paktu o stabilitě a růstu by byly přínosem přísnější formy dohledu, aby byl zajištěn soulad s rámcem Unie pro rozpočtovou koordinaci a jeho dodržování v členských státech.

(5)

Je třeba dále rozvíjet na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie obsah programů stability a konvergenčních programů a postup jejich posuzování v závislosti na zkušenostech získaných při provádění Paktu o stabilitě a růstu.

(5a)

Rozpočtové cíle v programech stability a konvergenčních programech by měly jasně zohledňovat opatření přijatá v souladu s hlavními směry hospodářských politik, se zásadami politik zaměstnanosti členských států a Unie a obecně s národními programy reforem.

(5b)

Programy stability a konvergenční programy by měly být předloženy a posouzeny dříve, než budou přijata klíčová rozhodnutí o vnitrostátních rozpočtech na následující roky. Proto je třeba pro předkládání programů stability a konvergenčních programů stanovit konkrétní lhůtu. S ohledem na specifika rozpočtového roku ve Spojeném království by pro termín pro předkládání jeho konvergenčních programů měla být stanovena zvláštní ustanovení.

(5c)

Komise by měla hrát v rámci postupu posíleného dohledu důraznější úlohu, pokud jde o hodnocení jednotlivých členských států, sledování, mise, doporučení a varování.

(5d)

Zkušenosti získané a chyby učiněné v prvním desetiletí fungování hospodářské a měnové unie ukazují, že je třeba v Unii zlepšit správu ekonomických záležitostí, která by se měla zakládat na větší zainteresovanosti členských států na společně dohodnutých pravidlech a politikách a na pevnějším rámci dohledu nad vnitrostátními hospodářskými politikami na úrovni Unie.

(5e)

Zlepšený rámec správy ekonomických záležitostí by měl vycházet z několika vzájemně propojených a harmonizovaných politik pro udržitelný růst a zaměstnanost, především ze strategie Unie pro růst a zaměstnanost, se zvláštním důrazem na rozvoj a posilování vnitřního trhu, podporu mezinárodního obchodu a konkurenceschopnosti, účinný rámec pro prevenci a nápravu nadměrných schodků veřejných financí (Pakt o stabilitě a růstu), pevný rámec pro předcházení makroekonomické nerovnováze a pro její nápravu, minimální požadavky týkající se rozpočtových rámců členských států a přísnější regulaci a kontrolu finančního trhu, včetně makroobezřetnostního dohledu ze strany Evropské rady pro systémová rizika.

(5f)

Pakt o stabilitě a růstu a celý rámec správy ekonomických záležitostí doplňují a podporují strategii Unie pro růst a zaměstnanost. Z tohoto propojení jednotlivých prvků by však neměly plynout výjimky z ustanovení Paktu o stabilitě a růstu.

(5g)

Posílení správy ekonomických záležitostí by mělo zahrnovat užší a včasnější zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů. Příslušný výbor Evropského parlamentu může členskému státu, jehož se týká doporučení Rady podle čl. 6 odst. 2 a čl. 10 odst. 2, nabídnout možnost zúčastnit se výměny názorů.

(5h)

Programy stability, konvergenční programy a národní programy reforem by měly být vypracovány jednotným způsobem a harmonogram jejich předkládání by měl být sladěn. Tyto programy by měly být předkládány Radě a Komisi a měly by být zveřejněny.

(5i)

Cyklus dohledu nad politikou a její koordinace začíná v rámci evropského semestru na začátku roku horizontálním přezkumem, v rámci něhož Evropská rada na základě informací od Komise a Rady stanoví hlavní problémy, s nimiž se potýká Unie a eurozóna, a poskytne strategické pokyny k politikám. Dále se s dostatečným předstihem před zahájením diskusí v Evropské radě na začátku ročního cyklu dohledu uskuteční diskuse v Evropském parlamentu. Od členských států se očekává, že při sestavování programů stability, konvergenčních programů a národních programů reforem zohlední horizontální pokyny Evropské rady.

(5j)

Pro posílení zainteresovanosti jednotlivých států na naplňování Paktu o stabilitě a růstu by měly být vnitrostátní rozpočtové rámce harmonizovány s cíli mnohostranného dohledu v Unii, a zejména se semestrem.

(5k)

V souladu s právními a politickými ustanoveními každého členského státu by vnitrostátní parlamenty měly být řádně zapojeny do semestru a do sestavování programů stability, konvergenčních programů a národních programů reforem s cílem zvýšit transparentnost, zainteresovanost a odpovědnost v souvislosti s přijímanými rozhodnutími. V případě potřeby budou v rámci semestru vedeny konzultace s Hospodářským a finančním výborem, Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu. V případě potřeby budou v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování EU a vnitrostátními právními a politickými ustanoveními v rámci semestru zapojeny v souvislosti s hlavními politickými otázkami příslušné zainteresované strany, zejména sociální partneři.

(6)

Dodržování střednědobého rozpočtového cíle v rámci rozpočtových pozic by mělo členským státům umožnit zajistit si dostatečnou rezervu vůči referenční hodnotě 3 % HDP, zajistit tak udržitelné veřejné finance či dosáhnout rychlého vývoje směrem k udržitelnosti a zároveň zachovat prostor pro volnější nakládání s rozpočtem, zejména s ohledem na potřeby veřejných investic. Střednědobý rozpočtový cíl by měl být pravidelně aktualizován na základě společně dohodnuté metodiky náležitě zohledňující rizika explicitních i implicitních závazků pro veřejné finance, jak je zakotveno v cílech Paktu o stabilitě a růstu.

(7)

Povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej je třeba začít účinně uplatňovat upřesněním zásad pro postupné dosažení střednědobého cíle . Tyto zásady by měly mj. zajistit, aby neplánované příjmy, zejména příjmy přesahující běžně očekávané příjmy z hospodářského růstu, byly použity ke snížení dluhu.

(8)

Povinnost dosáhnout střednědobého rozpočtového cíle a udržet jej by měla platit shodně pro zúčastněné i nezúčastněné členské státy ▐.

(9)

Dostatečný pokrok k naplnění střednědobého rozpočtového cíle by měl být vyhodnocován na základě celkového posouzení, v němž je jako základní měřítko použito strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů. Z toho pohledu by tempo růstu veřejných výdajů za normálních okolností nemělo přesáhnout referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP , dokud nebude dosaženo střednědobého rozpočtového cíle , přičemž nárůst přesahující tuto normu by měl být kompenzován diskrečním navýšením veřejných příjmů a diskreční snížení příjmů by mělo být kompenzováno snížením výdajů. Referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP by se mělo vypočítávat na základě společně dohodnuté metodiky. Komise zveřejní metodu výpočtu těchto projekcí a výsledné referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP. Měla by se zohledňovat potenciálně velmi vysoká variabilita investičních výdajů, zejména v případě malých členských států.

(9a)

V případě členských států, jejichž zadlužení přesahuje 60 % HDP nebo jež čelí výrazným rizikům z hlediska udržitelnosti celkového zadlužení, by měla být stanovena rychlejší cesta k postupnému dosažení střednědobých rozpočtových cílů.

(10)

Dočasný odklon od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle by měl být umožněn , pokud je způsoben neobvyklou událostí, kterou dotyčný členský stát nemůže nikterak ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v případě ▐ závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v EU jako celku , kdy je nutné podpořit hospodářskou obnovu , za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu . Při povolení dočasného odklonu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k jeho postupnému dosažení by mělo být rovněž zohledněno provádění významných strukturálních reforem, přičemž je třeba zachovat rezervu vzhledem k referenční hodnotě schodku. Zvláštní pozornost by měla být v této souvislosti věnována systémovým důchodovým reformám, kde by odklon měl odrážet přímé dodatečné náklady na přesměrování příspěvků z veřejně spravovaného do plně fondově financovaného pilíře. Opatření, kterými se majetek plně fondově financovaného pilíře převádí zpět do veřejně spravovaného pilíře, by měla být považována za jednorázová a dočasná, a neměla by tak být zahrnuta ve strukturálním saldu používaném pro posouzení pokroku k dosažení střednědobého rozpočtového cíle.

(11)

V případě výrazného odklonu od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle by Komise měla dotyčnému členskému státu zaslat varování , po němž by do jednoho měsíce následovalo přezkoumání situace Radou a ▐ doporučení týkající se nezbytných úprav . Doporučení by mělo pro nápravu tohoto odklonu stanovit lhůtu v délce nejvýše pěti měsíců. Dotyčný členský stát by měl Radě podat zprávu o provedených opatřeních. Nepřijme-li dotyčný členský stát odpovídající opatření ve lhůtě stanovené Radou, měla by Rada přijmout rozhodnutí o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření, a podat zprávu Evropské radě. Toto rozhodnutí by se mělo považovat za přijaté Radou, pokud Rada do deseti dnů od jeho přijetí Komisí nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí. Komise může zároveň Radě doporučit, aby přijala revidovaná doporučení. Komise může v případě potřeby vyzvat ECB, aby se zúčastnila kontrolní mise v členských státech eurozóny a členských státech ERM II. Komise podá Radě zprávu o výsledcích mise a případně může rozhodnout, že svá zjištění zveřejní.

(12)

Aby byl zajištěn soulad s rámcem fiskálního dohledu Unie pro zúčastněné členské státy, měl by být na základě článku 136 Smlouvy o fungování EU zaveden zvláštní donucovací mechanismus pro případy, kdy dojde k ▐ výraznému odklonu od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle .

(13)

Odkazy použité v nařízení (ES) č. 1466/97 by měly zohlednit nové číslování článků Smlouvy o fungování EU.

(14)

Nařízení (ES) č. 1466/97 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

-1.

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Toto nařízení stanoví pravidla týkající se obsahu, předkládání, posuzování a sledování programů stability a konvergenčních programů v rámci mnohostranného dohledu ze strany Rady a Komise s cílem včas předejít vzniku nadměrných schodků veřejných financí a posílit dohled nad hospodářskými politikami a jejich koordinaci, a tím podporovat dosažení cílů Unie v oblasti růstu a zaměstnanosti.“

1.

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1a.

Vkládá se nový oddíl, který zní:

„ODDÍL 1-A

EVROPSKÝ SEMESTR PRO KOORDINACI HOSPODÁŘSKÝCH POLITIK

Článek 2-a

1.     S cílem zajistit užší koordinaci hospodářských politik a trvalou konvergenci hospodářské výkonnosti členských států bude Rada provádět mnohostranný dohled jako nedílnou součást evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik v souladu s cíli a požadavky uvedenými ve Smlouvě o fungování Evropské unie (Smlouvy o fungování EU).

2.     Semestr zahrnuje:

3.     S cílem zajistit včasné a integrované politické poradenství o makrofiskálních a makrostrukturálních politických záměrech vydá Rada v průběhu semestru po posouzení těchto programů a na základě doporučení Komise pokyny členským státům a využije v plném rozsahu právní nástroje podle článků 121 a 148 Smlouvy o fungování EU a podle tohoto nařízení a nařízení (EU) č. …/2011 (7) [o prevenci a nápravě makroekonomické rovnováhy].

Než členské státy přijmou klíčová rozhodnutí o vnitrostátních rozpočtech na následující roky, zohlední řádně při vypracovávání svých hospodářských a rozpočtových politik a politik zaměstnanosti pokyny, které obdržely. Komise by měla sledovat dosažený pokrok.

Nejedná-li členský stát podle pokynů, které obdržel, může to vést k:

Komise bude podrobně sledovat provádění uvedených opatření a v rámci tohoto sledování může vysílat kontrolní mise podle článku -11 tohoto nařízení.

4.     Evropský parlament bude do semestru řádně zapojen s cílem zvýšit transparentnost, zainteresovanost a odpovědnost v souvislosti s přijímanými rozhodnutími, zejména prostřednictvím hospodářského dialogu vedeného podle článku 2-ab tohoto nařízení. V případě potřeby budou v rámci semestru vedeny konzultace s Hospodářským a finančním výborem, Výborem pro zaměstnanost a Výborem pro sociální ochranu. V případě potřeby budou v souladu s ustanoveními Smlouvy o fungování EU a vnitrostátními právními a politickými ustanoveními v rámci semestru zapojeny v souvislosti s hlavními politickými otázkami příslušné zainteresované strany, zejména sociální partneři.

Předseda Rady a předseda Komise, a případně i předseda euroskupiny, podávají každoročně v souladu s článkem 121 Smlouvy o fungování EU Evropskému parlamentu a Evropské radě zprávu o výsledcích mnohostranného dohledu. Tyto zprávy by měly být součástí hospodářského dialogu uvedeného v článku 2-ab tohoto nařízení.

1b.

Vkládá se nový oddíl, který zní:

„ODDÍL 1-Aa

HOSPODÁŘSKÝ DIALOG

Článek 2-ab

2.     Příslušný výbor Evropského parlamentu může členskému státu, jehož se týká doporučení Rady podle čl. 6 odst. 2 a čl. 10 odst. 2, nabídnout možnost zúčastnit se výměny názorů.

3.     Komise a Rada pravidelně informují Evropský parlament o uplatňování tohoto nařízení.“.

1c.

Článek 2a se nahrazuje tímto:

„Každý členský stát má diferencovaný střednědobý cíl pro svou rozpočtovou situaci. Tyto střednědobé rozpočtové cíle specifické pro jednotlivé státy se mohou odklánět od požadavku na téměř vyrovnaný nebo přebytkový stav a současně stanovit dostatečnou rezervu, pokud jde o míru schodku veřejných financí ve výši 3 % HDP. Střednědobé rozpočtové cíle zajišťují udržitelnost veřejných financí či rychlý pokrok směrem k jejich udržitelnosti, přičemž umožňují volnější nakládání s rozpočtem, především pokud jde o potřebné veřejné investice.

S přihlédnutím k uvedeným faktorům tedy pro členské státy, které přijaly euro, a pro členské státy ERM II existuje vymezené rozmezí střednědobých rozpočtových cílů stanovených konkrétně pro jednotlivé země v cyklicky očištěném vyjádření a bez jednorázových a dočasných opatření pohybující se mezi -1 % HDP a vyrovnaným nebo přebytkovým stavem.

Střednědobý rozpočtový cíl se reviduje každé tři roky. Střednědobý rozpočtový cíl členského státu může být dále revidován v případě, že je prováděna strukturální reforma s výrazným dopadem na udržitelnost veřejných financí.

Dodržování střednědobého rozpočtového cíle je zahrnuto do vnitrostátních střednědobých rozpočtových rámců v souladu s čl. 6 odst. 1 směrnice Rady 2011/…/EU ze dne … (9) o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (10)

2.

Článek 3 se mění takto:

3.

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

1.   Stabilizační programy budou předkládány každoročně v dubnu, pokud možno do poloviny dubna a nejpozději do 30. dubna. ▐

2.   Členské státy své stabilizační programy zveřejní.“ .

4.

Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

1.   Na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru Rada v rámci mnohostranného dohledu podle článku 121 Smlouvy o fungování EU posoudí střednědobé rozpočtové cíle předložené dotčenými členskými státy v jejich programech stability , posoudí, zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, přesvědčivé, zda je cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle vhodná , včetně zvážení souvisejícího vývoje míry zadlužení, a zda jsou opatření přijímaná nebo navrhovaná pro dodržování této cesty dostatečná k tomu, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v průběhu cyklu.

Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle Rada a Komise přezkoumají , zda dotyčný členský stát dosahuje odpovídajícího ročního zlepšení svého cyklicky očištěného rozpočtového salda, bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP, které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu. U členských států, které se potýkají s mírou zadlužení přesahující 60 % HDP nebo s výrazným rizikem z hlediska udržitelnosti celkového zadlužení , Rada a Komise přezkoumají , zda je roční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření vyšší než 0,5 % HDP. Rada a Komise berou v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší. Zohledněny by měly být zejména neplánované příjmy a výpadky příjmů.

Dostatečný pokrok k naplnění střednědobého rozpočtového cíle se vyhodnocuje na základě celkového posouzení, v němž je strukturální saldo použito jako základní měřítko, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů. ▐ Rada a Komise za tímto účelem posoudí, zda je vývoj růstu veřejných výdajů v kombinaci s účinky opatření přijímaných nebo plánovaných na straně příjmů v souladu s následujícími podmínkami :

Ze sumy výdajů se vyloučí výdaje na úroky, výdaje na programy EU plně kompenzované příjmy z prostředků EU a nediskreční změny výdajů na dávky v nezaměstnanosti.

Překročení referenční střednědobé hodnoty u růstu výdajů se nepovažuje za porušení doporučené hodnoty, pokud je plně kompenzováno zvýšením příjmů založeným právními předpisy.

Referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP se určí na základě výhledových projekcí a zpětných odhadů. Tyto projekce jsou pravidelně aktualizovány . Komise zveřejní metodu výpočtu těchto projekcí a výsledné referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP.

Při definování cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle pro členské státy, které tohoto cíle ještě nedosáhly, a povolením dočasného odklonu od tohoto cíle pro členské státy, které jej již dosáhly, za podmínky, že bude zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku a že se během programového období předpokládá návrat stavu rozpočtu na úroveň střednědobého rozpočtového cíle, zohlední Rada a Komise provádění významných strukturálních reforem přinášejících přímé dlouhodobé příznivé účinky na rozpočet , mimo jiné zvýšením udržitelného potenciálního růstu, které tedy mají prokazatelný dopad na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Zvláštní pozornost je věnována reformám důchodového systému zavádějícím vícepilířový systém, který zahrnuje povinný plně fondově financovatelný pilíř. Členské státy, které takové reformy provádějí, se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebo od cíle samotného mohou odchýlit, přičemž by odchylka měla odrážet částku přímého dodatečného dopadu reformy na saldo veřejných financí , za podmínky, že ▐ zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku.

Rada a Komise dále přezkoumají , zda obsah stabilizačního programu usnadňuje dosažení trvalé a skutečné konvergence v rámci eurozóny a užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotčených členských států v souladu s hlavními směry hospodářských politik a se zásadami zaměstnanosti členských států a Unie.

V případě neobvyklé události, kterou dotyčný členský stát nemůže ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí , nebo v obdobích ▐ závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku může být členským státům povoleno dočasně se odklonit od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle uvedeného ve třetím pododstavci , a to pod podmínkou, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu .

2.   Rada a Komise přezkoumají stabilizační program do tří měsíců od předložení. Na doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem Rada v případě potřeby zaujme k programu stanovisko. Jestliže Rada v souladu s článkem 121 Smlouvy o fungování EU usoudí, že cíle a obsah programu by měly být posíleny se zvláštním zřetelem k cestě k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle , vyzve ve svém stanovisku dotyčný členský stát, aby program upravil.“.

5.

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

1.   Jako součást mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 Smlouvy o fungování EU sledují Rada a Komise provádění stabilizačních programů na základě informací poskytovaných zúčastněnými členskými státy a na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru, zejména za účelem odhalení současných nebo očekávaných závažných odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k postupnému dosažení tohoto cíle▐.

2.   V případě zjištění závažného odchýlení od c esty k postupnému dosažení střednědobého cíle uvedeného v čl. 5 odst. 1 třetím pododstavci tohoto nařízení a za účelem zabránění vzniku nadměrného schodku zašle Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU dotyčnému členskému státu ▐ varování.

Do jednoho měsíce ode dne přijetí včasného varování uvedeného v prvním pododstavci Rada přezkoumá situaci a na základě doporučení Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 přijme doporučení ohledně nezbytných politických opatření. V tomto doporučení stanoví lhůtu v délce nejvýše pěti měsíců pro nápravu odchýlení. Pokud se Komise ve svém varování domnívá, že situace je obzvláště závažná a vyžaduje bezodkladné kroky, zkrátí se lhůta na tři měsíce. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní.

Ve lhůtě stanovené Radou v doporučení podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU podá dotyčný členský stát Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na doporučení.

Pokud dotyčný členský stát ve lhůtě stanovené v doporučení Rady druhém pododstavci vhodná opatření nepřijme, Komise okamžitě doporučí Radě, aby přijala rozhodnutí o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření. Rozhodnutí se považuje za přijaté Radou, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o jeho zamítnutí do deseti dnů od jeho přijetí Komisí. Komise zároveň může Radě doporučit, aby přijala revidované doporučení podle čl. 121 odst. 4 o nezbytných politických opatřeních. Rada zašle Evropské radě formální zprávu o přijatých rozhodnutích.

Postup, který je zahájen doporučením Rady uvedeným v druhém pododstavci a ukončen rozhodnutím Rady a zprávou Evropské radě podle čtvrtého pododstavce, netrvá déle než šest měsíců.

3.     Odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k jeho postupnému dosažení se vyhodnotí na základě celkového posouzení, v němž je jako základní měřítko použito strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů, jak je vymezeno v čl. 5 odst. 1.

Při posouzení, zda je odchýlení závažné, se zohlední zejména tato kritéria:

U členského státu, který nesplnil střednědobý rozpočtový cíl, se při posuzování změny strukturálního salda posoudí, zda odchýlení činí nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech; při posuzování vývoje výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů se posoudí, zda celkový dopad odchýlení na saldo veřejných financí činí alespoň 0,5 % HDP v jednom roce nebo kumulativně za dva po sobě jdoucí roky.

Odchýlení vývoje výdajů se nepovažuje za závažné , pokud dotyčný členský stát ▐ překonal střednědobý rozpočtový cíl s přihlédnutím k možnosti významných neplánovaných příjmů a rozpočtové plány předložené ve stabilizačním programu neohrožují dosažení tohoto cíle v průběhu programového období.

Odchýlení se rovněž nemusí brát v úvahu , pokud je způsobeno neobvyklou událostí, kterou dotyčný členský stát nemůže nikterak ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v případě ▐ závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v EU jako celku, za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu .“.

6.

Článek 7 se mění takto:

7.

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

1.   Konvergenční programy budou předkládány každoročně v dubnu, pokud možno do poloviny dubna a nejpozději do 30. dubna.

2.   Členské státy své konvergenční programy zveřejní.“.

8.

Článek 9 se nahrazuje tímto:

„Článek 9

1.   Na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru Rada v rámci mnohostranného dohledu podle článku 121 Smlouvy o fungování EU přezkoumá střednědobé rozpočtové cíle předložené dotčenými členskými státy v jejich konvergenčních programech , posoudí, zda jsou hospodářské předpoklady, na nichž je program založen, věrohodné, zda je cesta k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle vhodná , včetně zvážení souvisejícího vývoje míry zadlužení, a zda jsou opatření přijímaná nebo navrhovaná pro dodržování této cesty dostatečná k tomu, aby bylo střednědobého rozpočtového cíle dosaženo v průběhu cyklu a aby bylo dosaženo trvalé konvergence.

Při hodnocení cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle berou Rada a Komise v úvahu, zda je úsilí o rychlejší tempo vyvíjeno v hospodářsky příznivém období, přičemž v hospodářsky nepříznivých obdobích může být vyvíjené úsilí menší. Zohledněny by měly být zejména neplánované příjmy a výpadky příjmů. U členských států, které se potýkají s mírou zadlužení přesahující 60 % HDP nebo s výrazným rizikem z hlediska udržitelnosti celkového zadlužení , Rada přezkoumá, zda je roční zlepšení cyklicky očištěného rozpočtového salda bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření vyšší než 0,5 % HDP. U členských států ERM II Rada a Komise přezkoumají , zda dotyčný členský stát dosahuje odpovídajícího ročního zlepšení svého cyklicky očištěného salda, bez vlivu jednorázových a jiných dočasných opatření, o doporučenou hodnotu 0,5 % HDP, které se požaduje pro splnění střednědobého rozpočtového cíle daného státu.

Dostatečný pokrok k naplnění střednědobého rozpočtového cíle se vyhodnocuje na základě celkového posouzení, v němž je strukturální saldo použito jako základní měřítko, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů. ▐ Rada a Komise za tímto účelem posoudí, zda je vývoj růstu veřejných výdajů v kombinaci s účinky opatření přijímaných nebo navrhovaných na straně příjmů v souladu s následujícími podmínkami :

Ze sumy výdajů se vyloučí výdaje na úroky, výdaje na programy EU plně kompenzované příjmy z prostředků EU a nediskreční změny výdajů na dávky v nezaměstnanosti.

Překročení střednědobého referenčního tempa růstu výdajů se nepovažuje za porušení doporučené hodnoty, pokud je plně kompenzováno zvýšením příjmů založeným právními předpisy.

Referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP se určí na základě výhledových projekcí a zpětných odhadů. Tyto projekce jsou pravidelně aktualizovány. Komise zveřejní metodu výpočtu těchto projekcí a výsledné referenční střednědobé tempo potenciálního růstu HDP.

Při definování cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle pro členské státy, které tohoto cíle ještě nedosáhly, a povolením dočasného odklonu od tohoto cíle pro členské státy, které jej již dosáhly, za podmínky, že bude zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku a že se během programového období předpokládá návrat stavu rozpočtu na úroveň střednědobého rozpočtového cíle, zohlední Rada a Komise provádění významných strukturálních reforem přinášejících přímé dlouhodobé příznivé účinky na rozpočet , mimo jiné zvýšením udržitelného potenciálního růstu, které tedy mají prokazatelný dopad na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Zvláštní pozornost je věnována reformám důchodového systému zavádějícím vícepilířový systém, který zahrnuje povinný plně fondově financovatelný pilíř. Členské státy, které takové reformy provádějí, se od cesty k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle nebo od cíle samotného mohou odchýlit, přičemž by odchylka měla odrážet částku přímého dodatečného dopadu reformy na saldo veřejných financí , za podmínky, že ▐ zůstane zachována dostatečná rezerva vzhledem k referenční hodnotě schodku.

Rada a Komise dále přezkoumají , zda obsah konvergenčního programu usnadňuje dosažení trvalé a skutečné konvergence a užší koordinaci hospodářských politik a zda jsou hospodářské politiky dotyčného členského státu v souladu s hlavními směry hospodářských politik a se zásadami zaměstnanosti členských států a Unie. U členských států ERM II navíc Rada přezkoumá, zda obsah konvergenčního programu zajišťuje bezproblémovou účast v mechanismu směnných kurzů.

V případě neobvyklé události, kterou dotyčný členský stát nemůže ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí , nebo v obdobích ▐ závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v Unii jako celku může být členským státům povoleno dočasně se odklonit od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle uvedeného ve třetím pododstavci , a to pod podmínkou, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu .

2.   Rada a Komise přezkoumají konvergenční program do tří měsíců od předložení. Na doporučení Komise a po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem Rada v případě potřeby zaujme k programu stanovisko. Jestliže Rada v souladu s článkem 121 Smlouvy o fungování EU usoudí, že cíle a obsah programu by měly být posíleny se zvláštním zřetelem k cestě k postupnému dosažení střednědobého rozpočtového cíle, vyzve ve svém stanovisku dotyčný členský stát, aby program upravil.“.

9.

Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

1.   Jako součást mnohostranného dohledu podle čl. 121 odst. 3 Smlouvy o fungování EU sledují Rada a Komise provádění konvergenčních programů na základě informací poskytovaných členskými státy, na něž se vztahuje výjimka, a na základě hodnocení Komise a Hospodářského a finančního výboru, zejména za účelem odhalení současných nebo očekávaných závažných odchýlení stavu rozpočtu od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k postupnému dosažení tohoto cíle ▐.

Rada a Komise dále sledují hospodářské politiky nezúčastněných členských států ▐ s ohledem na cíle konvergenčních programů, aby zajistily , že jejich politiky jsou zaměřeny na stabilitu, a tím na předcházení nevyrovnanostem reálných směnných kurzů a nadměrným výkyvům nominálních směnných kurzů.

2.   V případě zjištění závažného odchýlení od cesty k postupnému dosažení střednědobého cíle uvedeného v čl. 9 odst. 1 třetím pododstavci tohoto nařízení a za účelem zabránění vzniku nadměrného schodku zašle Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU dotyčnému členskému státu ▐ varování.

Do jednoho měsíce ode dne přijetí včasného varování uvedeného v prvním pododstavci Rada přezkoumá situaci a na základě doporučení Komise v souladu s čl. 121 odst. 4 přijme doporučení ohledně nezbytných politických opatření. V tomto doporučení stanoví lhůtu v délce nejvýše pěti měsíců pro nápravu odchýlení. Pokud se Komise ve svém varování domnívá, že situace je obzvláště závažná a vyžaduje bezodkladné kroky, zkrátí se lhůta na tři měsíce. Na návrh Komise Rada toto doporučení zveřejní.

Ve lhůtě stanovené Radou v doporučení podle čl. 121 odst. 4 Smlouvy o fungování EU podá dotyčný členský stát Radě zprávu o opatřeních přijatých v reakci na uvedené doporučení.

Pokud dotyčný členský stát ve lhůtě stanovené v doporučení Rady druhém pododstavci vhodná opatření nepřijme, Komise okamžitě doporučí Radě, aby přijala rozhodnutí o tom, že nebyla přijata žádná účinná opatření. Při přijímání svého rozhodnutí Rada jedná bez ohledu na hlas člena Rady zastupujícího dotčený členský stát. Komise zároveň může Radě doporučit, aby přijala revidované doporučení podle čl. 121 odst. 4 o nezbytných politických opatřeních. Rada zašle Evropské radě formální zprávu o přijatých rozhodnutích.

Postup, který je zahájen doporučením Rady uvedeným v druhém pododstavci a ukončen rozhodnutím Rady a zprávou Evropské radě podle čtvrtého pododstavce, netrvá déle než šest měsíců.

3.     Odchýlení od střednědobého rozpočtového cíle nebo od vhodné cesty k jeho postupnému dosažení se vyhodnotí na základě celkového posouzení, v němž je jako základní měřítko použito strukturální saldo, včetně analýzy výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů, jak je vymezeno v čl. 9 odst. 1.

Při posouzení, zda je odchýlení ▐ závažné, se zohlední zejména tato kritéria:

U členského státu, který nesplnil střednědobý rozpočtový cíl, se při posuzování změny strukturálního salda posoudí, zda odchýlení činí nejméně 0,5 % HDP v jediném roce nebo nejméně v průměru 0,25 % HDP ročně ve dvou po sobě následujících letech ; při posuzování vývoje výdajů očištěných o vliv diskrečních opatření na straně příjmů se posoudí, zda celkový dopad odchýlení na saldo veřejných financí činí alespoň 0,5 % HDP v jednom roce nebo kumulativně za dva po sobě jdoucí roky.

Odchýlení vývoje výdajů se nepovažuje za závažné , pokud dotyčný členský stát ▐ překonal střednědobý rozpočtový cíl s přihlédnutím k možnosti významných neplánovaných příjmů a rozpočtové plány předložené v konvergenčním programu neohrožují dosažení tohoto cíle v průběhu programového období.

Odchýlení se rovněž nemusí brát v úvahu , pokud je způsobeno neobvyklou událostí, kterou dotyčný členský stát nemůže nikterak ovlivnit a která má zásadní dopad na finanční situaci vládních institucí, nebo v případě ▐ závažného hospodářského útlumu v eurozóně nebo v EU jako celku, za předpokladu, že tím nedojde k ohrožení udržitelnosti veřejných financí ve střednědobém horizontu .“.

9a.

Vkládá se nový oddíl, který zní:

„ODDÍL 3A

ZÁSADA STATISTICKÉ NEZÁVISLOSTI

Článek 10a

Členské státy zajistí odbornou nezávislost vnitrostátních statistických úřadů v souladu s Kodexem evropské statistiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice (11), aby zaručily, že se mnohostranný dohled zakládá na spolehlivých a nezávislých statistických údajích. To vyžaduje přinejmenším:

9b.

Vkládá se článek, který zní:

„Článek -11

1.     Komise zajistí nepřetržitý dialog s orgány členského státu v souladu s cíli tohoto nařízení. Za tímto účelem Komise zejména vysílá mise, které posuzují aktuální hospodářskou situace členského státu a zjišťují, zda tu existují jakákoli rizika či obtíže spojené s plněním cílů tohoto nařízení.

2.     Posílený dohled může být uplatňován u členských států, kterých se týkají doporučení vydaná podle čl. 6 odst. 2 a čl. 10 odst. 2, za účelem sledování situace na místě. Dotčené členské státy poskytnou veškeré informace nezbytné pro přípravu a průběh mise.

3.     Je-li dotčeným státem členský stát, jehož měnou je euro, nebo členský stát ERM II, může Komise případně vyzvat zástupce Evropské centrální banky, aby se zúčastnili kontrolní mise.

4.     Komise podá Radě zprávu o výsledcích mise uvedené v odstavci 2 a případně může rozhodnout, že svá zjištění zveřejní.

5.     Při organizování kontrolní mise uvedené v odstavci 2 předá Komise dotčenému členskému státu prozatímní zjištění, aby se k nim mohl vyjádřit.“.

9c.

Vkládá se článek, který zní:

„Článek 12a

Přezkum

1.     Do tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté každých pět let zveřejní Komise zprávu o uplatňování tohoto nařízení.

V této zprávě mimo jiné posoudí:

2.     Ke zprávě bude případně přiložen návrh na změny tohoto nařízení.

3.     Zpráva bude předložena Evropskému parlamentu a Radě.“.

10.

Všechny odkazy na „článek 99“ se v celém nařízení nahrazují odkazy na „článek 121“.

(+)

(++)

Číslo nařízení .

(+)

(+)