DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1. Obecné souvislosti

Je velmi významné a důležité podporovat a usnadňovat širší zapojení občanů do dění v Evropské unii a systému hodnot, které EU představuje. Škála úkolů v této oblasti sahá od potřeby zvýšit jejich zapojení do současného dění až po potřebu zajistit širší pochopení dějin Unie a jejích kořenů v období po dvou strašných světových válkách. Předchozí programy zaměřené na občany řešily tyto úkoly úspěšně a je zásadně zapotřebí v této práci na úrovni Unie pokračovat a zabývat se těmito problémy i nadále.

Jak uvedl předseda Evropské komise Barroso ve svém projevu o stavu Unie v roce 2011, čelíme nyní největšímu problému, jakým Unie v celých svých dějinách prošla. Jedná se o finanční, hospodářskou a sociální krizi, ale také krizi důvěry. Vnitrostátní plány a dokonce ani formy mezivládní spolupráce nejsou dostatečným nástrojem pro řešení takových rozsáhlých hospodářských a sociálních problémů, avšak občané si ještě nejsou plně vědomi úlohy a dosavadních úspěchů Unie v této oblasti. Komise proto musí najít způsoby, jak zvýšit povědomí občanů o projektu Unie a jejich porozumění tomuto projektu.

Smlouva o Evropské unii je významným krokem přibližujícím Unii jejím občanům a podněcujícím velkou přeshraniční diskusi o otázkách politik EU: článek 11 Smlouvy zavádí zcela nový rozměr participativní demokracie, jehož klíčovým prvkem je mimo jiné nové právo občanů na iniciativu.

Komise navrhuje přijmout prostřednictvím tohoto programu opatření ke zvýšení způsobilosti k aktivnímu občanství (jakožto jednoho z prvků strategického trojúhelníku, jehož zbývajícími dvěma prvky jsou zohledňování potřeb občanů a podpora občanských práv). Komise má v úmyslu:

(1) rozvíjet schopnost občanské společnosti podílet se na procesu tvorby politik Unie;

(2) rozvíjet podpůrné struktury pro poskytnutí výsledků těchto debat tvůrcům politik na příslušných úrovních;

(3) nabízet další možnosti, jejichž prostřednictvím se mohou jednotliví občané zapojit do debat a diskusí o otázkách týkajících se Unie.

1.2. Odůvodnění a cíle návrhu

Cílem tohoto programu je řešit potřebu hlubších debat o otázkách týkajících se Unie na místní, regionální a vnitrostátní úrovni, které lze promítnout do celoevropské perspektivy. Snaží se oslovit velkou skupinu občanů, kteří by se za běžných okolností nesnažili ovlivnit záležitosti Unie nebo se do nich zapojit, prostřednictvím široké škály organizací, aby tak učinila první krok k aktivnímu zapojení občanů bez ohledu na téma nebo formát (týkající se Unie), pokud má nadnárodní nebo evropský rozměr. Cílem programu, který využívá horizontální přístup, není nahradit tematické programy nebo opakovat jejich proces konzultací na úrovni Unie, nýbrž mobilizovat občany na místní úrovni, aby diskutovali o konkrétních otázkách evropského zájmu. Díky tomu se dozvědí o dopadech politik Unie v jejich každodenním životě. Mohou tak ovlivňovat a využívat přínosy Evropy a ztotožnit se s posláním Unie.

Program bude vycházet z analýzy silných a slabých stránek současného programu „Evropa pro občany“ (2007–2013), pokud jde o jeho budoucí koncepci, zaměření, dosah a viditelnost ze společenského a zeměpisného hlediska, analýzu dopadů a mechanismů zhodnocení/šíření.

Obecným cílem budoucího programu bude „posílit povědomí o dosavadním vývoji a zlepšit způsobilost k aktivnímu občanství na úrovni Unie“. Bude řešit související potřebu podpůrných struktur pro poskytnutí výsledků těchto debat tvůrcům politik na příslušných úrovních. K tomu by program přispíval rozvíjením schopnosti občanských organizací zapojovat občany do demokratického života Unie. Navrhované specifické cíle by zahrnovaly tyto body:

– podnítit debatu, uvažování a spolupráci v souvislosti s povědomím o dosavadním vývoji, s integrací a dějinami Unie,

– rozvíjet chápání a schopnost občanů podílet se na procesu tvorby politik Unie a rozvíjet příležitosti k solidaritě, společenské angažovanosti a dobrovolnictví na úrovni Unie.

V návaznosti na zúžení specifických cílů navrhovaných pro nový program bude vymezena nová sada operačních cílů. Ty zvýší schopnost Komise stanovit pevnější ukazatele a následně dokázat objektivně a podrobněji zjišťovat pokroky a dopady.

– Podporovat organizace za účelem přispívání k debatě a činnostem zaměřeným na povědomí o dosavadním vývoji, na evropské hodnoty a dějiny;

– Podporovat organizace obecného evropského zájmu, nadnárodní partnerství a sítě na podporu interakcí občanů ohledně problematiky Unie;

– Horizontální rozměr: analýza, šíření a zhodnocování výsledků projektu prostřednictvím vnitřní a vnější činnosti.

1.3. Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Článek 11 Smlouvy o Evropské unii (SEU) stanoví, že orgány Unie mají poskytovat občanům a reprezentativním organizacím možnost projevovat a veřejně si vyměňovat názory na všechny oblasti činnosti Unie. Tentýž článek odkazuje na povinnost orgánů vést otevřený, transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností a na povinnost Komise vést rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami a zavádí institut občanské iniciativy. Ve svých „Hlavních směrech politiky“ ze září 2009 předseda Evropské komise Barroso vyzval k mnohem silnějšímu zaměření na občany, kteří by měli být v samém centru pozornosti evropské politiky. Jak je uvedeno níže, plánuje se propojit činnosti prováděné v rámci nové generace programu „Evropa pro občany“ mnohem více s konkrétní tvorbou politik. Bude tudíž probíhat úzká spolupráce mezi útvary Komise, které provádějí příslušné politiky a programy.

Tento program je jedním z nástrojů k propojení demokratických zásad zakotvených v článcích 10 a 11 Smlouvy o EU s širokou škálou odvětvových politik Unie, aniž by tyto zásady nahrazovaly konkrétní dialogy s občany, zúčastněnými stranami a zájmovými skupinami, které Evropská komise vede. Příští generace programu „Evropa pro občany“ poskytuje občanům možnost výměny názorů na všechny oblasti činnosti Unie, a to na všech stupních formálního rozhodovacího procesu. S ohledem na témata projektů, jejich začlenění do místních a regionálních souvislostí a na složení zúčastněných stran existují důležité synergie s dalšími programy Unie, zejména v oblastech zaměstnanosti, sociálních věcí, vzdělávání, výzkumu a inovací, mládeže a kultury, spravedlnosti, rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace a regionální politiky.

Kromě toho tento program představuje doplněk a rozšíření práce prováděné zastoupeními Evropské komise v členských státech. Tato zastoupení se budou co nejvíce podílet na komunikaci a propagaci programu v souladu se svým pověřením oslovovat občany a komunikovat na úrovni jednotlivých zemí.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1         Konzultace se zúčastněnými stranami

Proběhly rozsáhlé konzultace s hlavními zúčastněnými stranami programu „Evropa pro občany“. Zúčastněné strany byly požádány o názor při těchto příležitostech:

– Dne 20. června 2010 se v Bruselu uskutečnilo konzultační setkání s hlavními zúčastněnými stranami, mezi něž patří skupinoví členové pravidelných konzultací s nevládními organizacemi, národní kontaktní místa pro Evropské občanství (PEC), Rada evropských obcí a regionů (CEMR) a koordinátoři partnerství měst a členové programového výboru. Jednání probíhala na základě otevřeného pořadu při vysoce participativním přístupu.

– Dne 27. října 2010 byla prostřednictvím nástroje Komise pro interaktivní tvorbu politiky (Interactive Policy Making, IPM) zahájena veřejná internetová konzultace o budoucnosti programu „Evropa pro občany“. Konzultace trvala do 5. ledna 2011 a v jejím rámci mohli podávat připomínky všechny zúčastněné strany: jednotliví občané, organizace občanské společnosti, orgány veřejné správy, výzkumné a inovační instituce, evropské a mezinárodní organizace a další. Zúčastnilo se 412 respondentů, přičemž dalších pět připomínek Komise obdržela zvlášť. Vyjádřené názory Komise analyzovala s pomocí externího poradce. Výsledky a podrobná analýza této veřejné konzultace jsou k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/citizenship.

– Dne 21. června 2011 se v Bruselu uskutečnilo druhé setkání zúčastněných stran se stovkou účastníků.

– V květnu a červnu 2011 se ve Vídni, Paříži a Varšavě uskutečnily tři průzkumy zaměřené na cílové skupiny týkající se různých aspektů programu (partnerství měst, dopadu na rozvoj občanské společnosti a povědomí o dosavadním vývoji), při kterých se zúčastněné strany setkaly s vědci, orgány místní samosprávy, vládami jednotlivých zemí a novináři.

– Pravidelné konzultace se zúčastněnými stranami: jedná se o dvě až tři setkání ročně, kterých se účastní Komise a přibližně 70 klíčových evropských organizací aktivně zapojených do programu „Evropa pro občany“.

2.2         Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Odborné poznatky zúčastněných stran vyjádřené v rámci dvou setkání zúčastněných stran a dalších zainteresovaných subjektů vyjádřené v rámci internetové veřejné konzultace Komise zohlednila v rámci posouzení dopadů při přípravě návrhu programu. Tyto poznatky byly porovnány s odbornými poznatky cílových skupin, které byly konzultovány na jaře roku 2011.

Aby bylo možno navázat na zkušenosti z aktuálního programu, bylo externím poradcem v roce 2010 provedeno hodnocení v polovině období, které představovalo důležitý zdroj informací, jež sloužily jako podklad pro posouzení dopadů i návrh programu.

2.3         Posouzení dopadů

Úplné posouzení dopadů bylo provedeno v létě roku 2011. Dne 21. září 2011 výbor pro posuzování dopadů projednal příslušnou zprávu a požádal o několik zlepšení ve zprávě, zejména aby poskytla úplnější a cílenější analýzu problému, konkrétněji vymezila cíle, navrhla a posoudila zásadní možnosti politiky a upřesnila způsoby hodnocení a vymezila robustnější ukazatele pokroku. Tyto prvky jsou zahrnuty do této zprávy.

Program byl navíc začleněn do souhrnného posouzení dopadů víceletého finančního rámce 2014–2020.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1         Shrnutí navrhovaných opatření

Evropská komise navrhuje program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020, který navazuje na stávající program. Jeho cílem je posílit způsobilost k aktivnímu občanství na úrovni Unie, a tím přispět k dosažení celkového cíle: podporovat aktivní občanství a přispívat ke zvyšování povědomí o problematice Unie a k jejímu lepšímu chápání. Jeho dva rozměry předpokládají na jedné straně podporu organizací obecného evropského zájmu, nadnárodních partnerství a sítí s cílem podněcovat interakce občanů ohledně problematiky Unie a na straně druhé podporovat organizace, které podporují debatu a činnosti týkající se evropských hodnot a dějin. Jako průřezovou funkci hodlá program vytvořit předpoklady pro analýzu, šíření a zhodnocování výsledků dosažených v rámci činností programu. Program se bude stejně jako jeho předchůdce provádět prostřednictvím provozních grantů a grantů na akce na základě otevřených výzev k předkládání návrhů a prostřednictvím smluv o poskytování služeb na základě výzev k podávání nabídek. Komise může na základě analýzy nákladů a výnosů využít k provádění programu stávající výkonnou agenturu podle ustanovení nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství.

3.2         Právní základ

Článek 352 Smlouvy o fungování Evropské unie.

3.3         Zásada subsidiarity

Článek 11 Smlouvy o Evropské unii (SEU) stanoví, že orgány Unie musí poskytovat „občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně si vyměňovat názory na všechny oblasti činnosti Unie“. Tentýž článek odkazuje na povinnost orgánů „udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností“ a na povinnost Komise vést rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami a zavádí institut občanské iniciativy.

Je nutno zavést vhodné prostředky, které zajistí splnění těchto ustanovení Smlouvy. Jeden z těchto prostředků představuje program „Evropa pro občany“, jiným je nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 211/2011 o občanské iniciativě.

Přidanou hodnotu navrhovaného programu pro Unii lze dále prokázat u jednotlivých akcí nového programu:

– V případě akce „Povědomí o dosavadním vývoji a evropské občanství“ je cílem programu podporovat organizace za účelem přispění k debatě a činnostem týkajícím se evropské integrace a dějin na nadnárodní úrovni nebo při zaměření na jasný evropský rozměr. U některých akcí v rámci „dějin“ stačí evropský rozměr. Historické archivy a památná místa jsou samy o sobě vázány svým umístěním, ale v mnoha případech mají celounijní význam.

– V případě akce „Demokratická angažovanost a aktivní občanství“ je cílem programu rozvíjet chápání a schopnost občanů podílet se na procesu tvorby politik Unie a rozvíjet příležitosti k solidaritě, společenské angažovanosti a dobrovolnictví na úrovni Unie. Takový široký záběr a ambice lze řešit pouze na úrovni Unie.

– V případě akce „Zhodnocování“ jde o horizontální rozměr programu jako celku. Zaměří se na analýzu, šíření, komunikaci a zhodnocování výsledků projektu pocházejících z výše uvedených oddílů programu. Vnitrostátní a regionální platformy by pomohly shromažďovat osvědčené postupy a nápady, jak posílit aktivní občanství, avšak zapotřebí jsou rovněž celoevropské platformy a společné nástroje k rozšíření úhlu pohledu a usnadnění nadnárodní výměny.

Cílů tohoto nařízení nemůže být dostatečně dosaženo členskými státy, a může jich tudíž být z důvodu nadnárodní a mnohostranné povahy akcí a opatření programu lépe dosaženo na úrovni Evropské unie.

3.4         Zásada proporcionality

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože se omezuje na míru nezbytně nutnou k dosažení uvedeného cíle na evropské úrovni a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

3.5         Dopad na základní práva

Program nepřímo poskytuje podporu práv občanů Unie zakotvených v článku 39 Listiny základních práv.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh víceletého finančního rámce na období 2014–2020 předložený Komisí předpokládá, že na program „Evropa pro občany“ bude přiděleno 229 milionů EUR v běžných cenách.

4.1         Provádění

Pokud jde o řízení, cílem tohoto nařízení je zajistit racionálnější a zjednodušený přístup, což povede ke zvýšení rentability. Úspory z rozsahu budou významné tehdy, pokud akce podobného druhu budou mít podobná prováděcí pravidla a postupy, což bude znamenat zjednodušení jak pro příjemce, tak pro řídící orgány na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.

Zjednodušení má klíčový význam již ve stávajícím programu a v novém programu bude ještě dále rozvíjeno. Využívání výkonné agentury pro realizaci celého programového cyklu umožňuje dosahovat značných úspor, pokud jde o správu a lidské zdroje. Používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, elektronických žádostí a efektivních kontrol na místě díky seskupování návštěv v organizacích, které se nacházejí v téže oblasti, navíc dále snižuje administrativní zátěž a rovněž umožňuje významná snížení nákladů.

2011/0436 (APP)

Návrh

NAŘÍZENÍ RADY

kterým se na období 2014–2020 zavádí program „Evropa pro občany“

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 352 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

poté, co postoupila návrh legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na souhlasné stanovisko Evropského parlamentu[1],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V souladu s článkem 11 Smlouvy o Evropské unii by orgány Unie měly občanům a reprezentativním sdružením poskytovat možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie a měly by udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a občanskou společností.

(2) Prostřednictvím strategie Evropa 2020 se Unie a členské státy snaží zajistit růst, zaměstnanost, produktivitu a sociální soudržnost pro nadcházející desetiletí[2].

(3) Ačkoli být občanem Unie s pevně stanovenými právy objektivně představuje jednoznačnou přidanou hodnotu, Unie ne vždy účinně poukazuje na souvislost mezi řešením celé řady hospodářských a sociálních problémů a svými politikami. Působivé úspěchy, pokud jde o mír a stabilitu v Evropě, dlouhodobě udržitelný růst, stabilní ceny, účinnou ochranu spotřebitelů a životního prostředí a prosazování základních práv, tudíž ne vždy vedly k silnému pocitu sounáležitosti občanů s Unií.

(4) Je zapotřebí nejrůznějších opatření a koordinovaného úsilí prostřednictvím činností na nadnárodní úrovni a na úrovni Unie, abychom Evropu přiblížili jejím občanům a umožnili jim plně se podílet na budování čím dále semknutější Unie. Evropská občanská iniciativa je jedinečnou příležitostí, jak občanům umožnit podílet se přímo na vytváření právních předpisů EU[3].

(5) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1904/2006/ES ze dne 12. prosince 2006, kterým se pro období 2007–2013 stanoví program „Evropa pro občany“ na podporu aktivního evropského občanství[4], vytyčilo akční program, jenž potvrdil potřebu prosazovat trvalý dialog s organizacemi občanské společnosti a městy či obcemi a potřebu podporovat aktivní účast občanů ve veřejném životě.

(6) Průběžná hodnotící zpráva, veřejná internetová konzultace a dvě po sobě jdoucí konzultační setkání zúčastněných stran potvrdily, že nový program je považován za důležitý jak organizacemi občanské společnosti, tak zúčastněnými jednotlivci, a měl by být stanoven tak, aby měl dopad na organizační úrovni, pokud jde o budování kapacit, i na osobní úrovni, pokud jde o zvyšování zájmu o problematiku Unie.

(7) S ohledem na témata projektů, jejich začlenění do místních a regionálních souvislostí a na složení zúčastněných stran by měly existovat důležité synergie s dalšími programy Unie, zejména v oblastech zaměstnanosti, sociálních věcí, vzdělávání, mládeže a kultury, spravedlnosti, rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace a regionální politiky.

(8) Nový program by měl pokrývat široké spektrum nejrůznějších akcí a zahrnovat mimo jiné setkání občanů, kontakty a debaty o otázkách občanství, akce a iniciativy na úrovni Unie vedoucí k zamyšlení nad klíčovými okamžiky evropských dějin, iniciativy ke zvyšování povědomí o orgánech Unie a jejich fungování a debaty o otázkách evropské politiky s cílem oživit všechny aspekty veřejného života.

(9) Horizontální rozměr programu by měl zajistit zhodnocení a přenositelnost výsledků umožňující lepší dopad a dlouhodobou udržitelnost. Pořádané činnosti by proto měly mít jasnou vazbu na evropský politický program a občané by o nich měli být vhodným způsobem informováni.

(10) Zvláštní pozornost je třeba věnovat vyváženému začleňování občanů a organizací občanské společnosti ze všech členských států do nadnárodních projektů a činností při zohlednění vícejazyčné povahy EU.

(11) Za možné účastníky programů EU jsou považovány na jedné straně přistupující země, kandidátské a potenciální kandidátské země, jež využívají předvstupní strategie, a na straně druhé země ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, a to v souladu s dohodami, jež s nimi byly uzavřeny.

(12) Toto nařízení stanoví na celou dobu trvání programu celkové finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotu při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu [17] interinstitucionální dohody ze dne XX/YY/201Y mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech, rozpočtové kázni a řádném finančním řízení.

(13) Prostředky určené na komunikační akce podle tohoto nařízení rovněž přispějí ke společnému sdělování politických priorit Evropské unie, pokud se týkají obecných cílů tohoto nařízení.

(14) Program by měl být pravidelně sledován a nezávisle hodnocen ve spolupráci mezi Komisí a členskými státy tak, aby bylo možné provádět úpravy nezbytné pro řádné plnění opatření.

(15) Finanční zájmy Evropské unie by měly být ochráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, vymáhání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí.

(16) Přednost budou mít granty na projekty s vysokým dopadem, zejména ty, které přímo souvisejí s politikami EU a jejichž cílem je podílet se na formování politického programu EU. Kromě toho by se provádění programu mělo v návaznosti na zásadu řádného finančního řízení dále zjednodušit používáním jednorázových částek, paušálního financování a uplatňováním sazeb jednotkových nákladů.

(17) Je třeba stanovit přechodná opatření pro sledování akcí zahájených před 31. prosincem 2013 podle rozhodnutí č. 1904/2006/ES.

(18) Jelikož cílů tohoto nařízení nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, a lze jich tudíž z důvodu nadnárodní a vícestranné povahy činností a opatření v rámci daného programu lépe dosáhnout na úrovni Evropské unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

(19) Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Komisi v rámci oblasti působnosti a cílů programu. Tyto pravomoci je nutno vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[5],

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zřízení a obecné cíle

2. Tímto nařízením se pro období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 zřizuje program „Evropa pro občany“ (dále jen „program“).

3. V rámci globálního cíle, kterým je přispívat k pochopení problematiky Evropské unie a podněcovat aktivní občanství, program přispívá k tomuto obecnému cíli:

– posilovat povědomí o dosavadním vývoji a zlepšovat způsobilost k aktivnímu občanství na úrovni Unie.

Článek 2

Specifické cíle programu

Program má tyto specifické cíle uskutečňované prostřednictvím akcí na nadnárodní úrovni nebo s jasným evropským rozměrem:

1.           zvyšovat povědomí o dosavadním vývoji, o dějinách, identitě a cílech Unie podněcováním debaty, uvažování a vytváření sítí.

Pokrok se bude měřit počtem příjemců, kteří přímo i nepřímo využívají prostředky tohoto programu, kvalitou projektů a procentuálním podílem subjektů, které podávají žádost poprvé;

2.           podporovat demokratickou angažovanost občanů a aktivní občanství na úrovni Unie, a to zvyšováním míry, v jaké občané chápou proces tvorby politik Unie, a podporou příležitostí ke společenské angažovanosti a dobrovolnictví na úrovni Unie.

Pokrok se bude měřit počtem příjemců, kteří přímo i nepřímo využívají prostředků tohoto programu, tím, jak příjemci vnímají EU a její orgány, kvalitou projektů a procentuálním podílem subjektů, které podávají žádost poprvé.

Článek 3

Struktura programu a podporované akce

1.           Program je tvořen těmito dvěma oddíly:

(a) „Povědomí o dosavadním vývoji a evropské občanství“;

(b) „Demokratická angažovanost a aktivní občanství“.

Tyto dva oddíly jsou doplněny horizontálními akcemi určenými k analýze, šíření a využívání výsledků projektů (akce „Zhodnocování“).

2.           Za účelem dosažení svých cílů bude program financovat mimo jiné tyto druhy akcí uskutečňovaných na nadnárodní úrovni nebo s jasným evropským rozměrem:

– setkávání občanů, partnerství měst,

– vytváření a činnost nadnárodních partnerství a sítí,

– podpora organizací obecného evropského zájmu,

– budování komunit a debaty o otázkách občanství za použití informačních a komunikačních technologií a/nebo společenských médií,

– akce na úrovni Unie,

– debaty/studie a činnosti týkající se klíčových okamžiků evropských dějin, zejména s cílem udržovat v živé paměti zločiny nacismu a stalinismu,

– uvažování/debaty o společných hodnotách,

– iniciativy ke zvýšení povědomí o orgánech EU a jejich fungování,

– akce, které využívají a dále zhodnocují výsledky podporovaných iniciativ,

– studie o otázkách týkajících se občanství a aktivní účasti občanů ve veřejném životě,

– podpora struktur v členských státech, které slouží k poskytování informací a poradenství v souvislosti s programem.

Článek 4

Opatření

Opatření mohou mít podobu grantů nebo veřejných zakázek.

1.           Granty Unie lze přidělovat ve zvláštní podobě, například v podobě provozních grantů nebo grantů na akce.

2.           Zadávání veřejných zakázek se bude týkat pořizování služeb, například za účelem pořádání akcí, studií a výzkumu, nástrojů pro poskytování a šíření informací, sledování a hodnocení.

Článek 5

Účast v programu

Programu se mohou účastnit tyto země (dále jen „zúčastněné země“):

(a) členské státy EU;

(b) přistupující, kandidátské a potenciální kandidátské země v souladu s obecnými zásadami a podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách, rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách;

(c) země ESVO, které jsou stranami Dohody o EHP, v souladu s ustanoveními uvedené dohody.

Článek 6

Přístup k programu

Program je otevřen všem zúčastněným subjektům podporujícím evropskou integraci, zejména místním orgánům a organizacím, organizacím zabývajícím se výzkumem v oblasti evropské veřejné politiky (nezávislým skupinám odborníků), skupinám občanů a jiným organizacím občanské společnosti (například sdružením přeživších) a vzdělávacím a výzkumným institucím.

Článek 7

Spolupráce s mezinárodními organizacemi

Program může zahrnovat společné činnosti v oblasti své působnosti s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je Rada Evropy a UNESCO, na základě společných příspěvků a v souladu s finančním nařízením[6].

Článek 8

Provádění programu

Za účelem provádění programu přijme Komise roční pracovní programy prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 9 odst. 2. Ty stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provádění a celkovou výši finančního plánu. Obsahují rovněž popis akcí, které mají být financovány, údaj o částce přidělené na každou akci a orientační harmonogram provádění. V případě grantů jsou uvedeny také priority, základní kritéria hodnocení a maximální míra spolufinancování.

Článek 9

Výbor

1.           Komisi je nápomocen výbor. Jedná se o výbor ve smyslu nařízení č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení č. 182/2011.

Článek 10

Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise udržuje pravidelný dialog s příjemci programu a příslušnými zúčastněnými stranami a odborníky.

Článek 11

Soudržnost s jinými nástroji Unie

Komise zajistí soudržnost a doplňkovost programu s nástroji v jiných oblastech činnosti Unie, zejména v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, kultury, sportu, základních práv a svobod, sociálního začleňování, rovnosti žen a mužů, boje proti diskriminaci, výzkumu a inovací, politiky rozšíření a vnější činnosti Unie.

Článek 12

Rozpočet

1.           Finanční krytí pro provádění programu je 229 milionů EUR.

2.           Prostředky určené na komunikační akce podle tohoto nařízení rovněž přispějí ke krytí nákladů na společné sdělování politických priorit Evropské unie[7], pokud se týkají obecných cílů tohoto nařízení.

Článek 13

Ochrana finančních zájmů Evropské unie

1. Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Evropské unie chráněny prevencí podvodů, korupce a jiného protiprávního jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2. Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů i inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří podle tohoto programu obdrželi finanční prostředky Unie.

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů, jichž se toto financování přímo nebo nepřímo týká, postupy stanovenými v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem zjistit, zda v souvislosti s grantovou dohodou, rozhodnutím o grantu nebo smlouvou o financování Unií nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

Aniž jsou dotčeny první a druhý pododstavec, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol a inspekcí na místě výslovně zmocňovat.

Článek 14

Sledování a hodnocení

1.           Komise zajistí, aby byl program z hlediska plnění jeho cílů pravidelně kontrolován za použití výkonnostních ukazatelů. Výsledky sledování a hodnocení se využijí při provádění programu. Sledování zahrnuje zejména vypracování zpráv uvedených v odst. 3 písm. a) a c).

V případě potřeby by měly být ukazatele rozčleněny podle pohlaví a věku.

2.           Komise zajistí pravidelné vnější a nezávislé hodnocení programu a pravidelně předkládá zprávu Evropskému parlamentu.

3.           Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

(a) nejpozději 31. prosince 2017 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění programu;

(b) nejpozději 31. prosince 2018 sdělení o pokračování programu;

(c) nejpozději 1. července 2023 zprávu o následném hodnocení.

Článek 15

Přechodné ustanovení

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1904/2006/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2014.

Akce zahájené podle rozhodnutí č. 1904/2006/ES před 31. prosincem 2013 se i nadále až do svého dokončení řídí uvedeným rozhodnutím.

Podle článku 18 finančního nařízení mohou být rozpočtové položky odpovídající účelově vázaným příjmům ze zpětné úhrady částek, které byly vyplaceny neoprávněně podle rozhodnutí č. 1904/2006/ES, poskytnuty pro účely programu.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Použije se ode dne 1. ledna 2014.

V Bruselu dne […].

                                                                       Za Radu

                                                                       předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA

1. POPIS INICIATIV

Doplňující informace o přístupu k programu

ODDÍL 1: Povědomí o dosavadním vývoji a evropské občanství

Tento oddíl je vymezen možnými projekty a iniciativami, které lze v rámci jeho oblasti působnosti uskutečnit, a nikoli druhem občanských organizací nebo subjektů, které mohou podávat žádosti.

Bude podporovat činnosti, které podněcují k uvažování o společných hodnotách v nejširším slova smyslu, s přihlédnutím k rozmanitosti. Finanční prostředky mohou být k dispozici pro iniciativy, které odrážejí příčiny totalitních režimů v moderních dějinách Evropy (jako byly zejména, ale nikoli výhradně, nacismus a stalinismus) a připomínají jejich oběti. Tento oddíl by měl rovněž zahrnovat činnosti týkající se dalších významných okamžiků v nedávných evropských dějinách. Zejména bude upřednostňovat akce, které podporují toleranci a usmíření a jsou zaměřeny na mladší generaci.

ODDÍL 2: Demokratická angažovanost a aktivní občanství

Tento oddíl je vymezen možnými projekty a iniciativami, které lze v rámci jeho oblasti působnosti uskutečnit, a nikoli druhem občanských organizací nebo subjektů, které mohou podávat žádosti. Tento oddíl bude umožňovat činnosti, které zahrnují aktivní občanství v nejširším slova smyslu, se zvláštním důrazem na strukturování metod pro dlouhodobou udržitelnost. Bude upřednostňovat iniciativy a projekty s jasnou vazbou na evropský politický program.

Může také financovat projekty a iniciativy, které vytvářejí příležitosti k solidaritě, společenské angažovanosti a dobrovolnictví na úrovni Unie.

Zapotřebí jsou také další kroky podněcující větší zapojení žen do politického a hospodářského rozhodování. Názorům žen by se měla věnovat větší pozornost a osoby zodpovědné za přijímání politických rozhodnutí, jež mají dopad na život lidí, by k nim měly více přihlížet.

HORIZONTÁLNÍ AKCE: Zhodnocování

Tato akce se vymezuje pro celý program a vztahuje se na oddíl 1 i oddíl 2.

Bude podporovat iniciativy, které zvyšují přenositelnost výsledků, poskytují lepší návratnost investic a zvyšují vyvozování poučení z minulých zkušeností. Raison d'être tohoto opatření je další „zhodnocování“ a využívání výsledků iniciativ realizovaných za účelem posílení dlouhodobé udržitelnosti.

Bude sem patřit „budování kapacit“ – vypracovávání podpůrných opatření za účelem výměny osvědčených postupů, shromažďování a vzájemné výměny zkušeností mezi zúčastněnými stranami na místní i regionální úrovni včetně orgánů veřejné správy a rozvoje nových dovedností, například prostřednictvím odborné přípravy. Poslední z uvedených oblastí by mohla zahrnovat přímé výměny mezi partnery na téže úrovni, školení pro školitele, jakož i například vytvoření databáze organizací/projektů financovaných z tohoto programu.

2. Řízení programu

Program rozvíjí zásadu víceletých partnerství, přičemž vychází ze schválených cílů a z analýzy výsledků, aby byly zajištěny vzájemné výhody jak pro občanskou společnost, tak pro Evropskou unii.

Obecně budou mít přednost granty na projekty s vysokým dopadem, zejména ty, které přímo souvisejí s politikami Unie a jejichž cílem je podílet se na formování politického programu Unie.

Celý program i většina akcí mohou být centrálně řízeny výkonnou agenturou.

Všechny akce se budou provádět na nadnárodní bázi nebo by měly mít jasný evropský rozměr. Budou podporovat mobilitu občanů a výměnu myšlenek v rámci Evropské unie.

Důležité budou prvky vytváření sítí a zaměření se na multiplikační účinky, včetně využívání nejmodernějších informačních a komunikačních technologií (IKT) a společenských médií, přičemž tyto prvky se budou odrážet jak v druhu činností, tak i v rozmanitosti organizací, které do nich budou zapojeny. Bude silně podporován rozvoj vzájemných vztahů a součinnosti mezi různými druhy zúčastněných subjektů zapojených do programu.

Rozpočet programu může rovněž zahrnovat výdaje spojené s přípravou, sledováním, kontrolou, auditem a hodnocením, jež jsou přímo nezbytné pro řízení programu a pro splnění jeho cílů, zejména studie, setkávání, informační a publikační činnost, výdaje spojené s počítačovými sítěmi pro výměnu informací a veškeré jiné výdaje na administrativní a technickou pomoc, o nichž může Komise rozhodnout k zajištění řízení programu.

Celkové správní výdaje na program by měly být přiměřené úkolům stanoveným v dotyčném programu.

Komise může případně uskutečňovat informační, publikační a propagační činnosti, a tím zajistit širokou znalost a značný dopad činností podporovaných prostřednictvím programu.

Přidělený rozpočet zahrnuje také společnou komunikaci o politických prioritách Unie[8].

3. Sledování

Specifické cíle uvedené v článku 2 popisují výsledky, kterých má být prostřednictvím programu dosaženo. Pokrok se bude měřit za použití výkonnostních ukazatelů takto:

Specifický cíl č. 1: Zvyšovat povědomí o dosavadním vývoji, dějinách, identitě a cílech Unie podněcováním debaty, uvažování a vytváření sítí.

Ukazatele výsledků || Poslední známý výsledek || Střednědobý cíl (výsledek)

Počet příjemců přímo i nepřímo zapojených do programu || V současnosti používané ukazatele tyto údaje neposkytují. Nový program stanoví základní hodnotu tohoto ukazatele. ||

Počet projektů a kvalita výsledků || V současnosti používané ukazatele tyto údaje neposkytují. Nový program stanoví základní hodnotu tohoto ukazatele. || Zvýšení počtu projektů o 80 % Zvýšení průměrného skóre, jež stanoví externí odborníci

Procentuální podíl subjektů, které podávají žádost poprvé || Průměrná hodnota přibližně 33 % (v závislosti na akci a roku) || Minimálně 15 % na všech úrovních

Specifický cíl č. 2: Podněcovat zapojení občanů do demokratických procesů a struktur a aktivní občanství na úrovni Unie, a to rozvíjením porozumění občanů procesu tvorby politik Unie a podporou příležitostí ke společenské angažovanosti a dobrovolnictví na úrovni Unie.

Ukazatele výsledků || Poslední známý výsledek || Střednědobý cíl (výsledek)

Počet přímo zapojených účastníků || 1 100 000 občanů (2010) Nový program stanoví základní hodnotu tohoto ukazatele || Nejméně 600 000 osob ročně při vyvážené účasti žen a mužů

Počet osob nepřímo zasažených programem || V současnosti používané ukazatele tyto údaje neposkytují Nový program stanoví základní hodnotu tohoto ukazatele || Shrnutí informací a výsledků v závěrečných zprávách Střednědobý cíl: 5 milionů osob (s přihlédnutím k počtu žen a mužů)

Počet zúčastněných organizací || V současnosti používané ukazatele tyto údaje neposkytují Nový program stanoví základní hodnotu tohoto ukazatele || 2 000 organizací ročně

Vnímání EU a jejích orgánů příjemci || Podle výsledků průzkumu Eurobarometr ze srpna 2011 méně než polovina (41 %) Evropských občanů věří EU nebo s ní cítí sounáležitost Základní hodnoty pro příjemce programu se stanoví na začátku projektů || Vyšší míra důvěry k Evropské unii příjemci po dokončení jejich projektu

Kvalita projektů || V současnosti používané ukazatele tyto údaje neposkytují Nový program stanoví základní hodnotu tohoto ukazatele || Zvýšení průměrného skóre, jež stanoví externí odborníci

Procentuální podíl subjektů, které podávají žádost poprvé || Průměrná hodnota přibližně 33 % (v závislosti na akci a roku) || Nejméně 15 % na všech úrovních

Počet nadnárodních a vícestranných partnerství a sítí || 656 (údaj z roku 2009. Nezahrnuje provozní granty a akce týkající se povědomí o dosavadním vývoji) Nový program stanoví základní hodnotu tohoto ukazatele || Zvýšení o 5 % (nadnárodní partnerství a sítě) Zvýšení o 50 % (vícestranná partnerství a sítě)

Počet a kvalita politických iniciativ navazujících na činnosti podporované v rámci programu na místní nebo evropské úrovni || V současnosti používané ukazatele tyto údaje neposkytují Nový program stanoví základní hodnotu tohoto ukazatele || Shrnutí informací a výsledků v závěrečných zprávách

Zeměpisné pokrytí činností – Korelace mezi počtem účastníků programu a celkovým počtem obyvatel v jednotlivých zemích. || V současnosti používané ukazatele tyto údaje neposkytují Nový program stanoví základní hodnotu tohoto ukazatele || Nejméně jeden projekt na každou zemi a rok

4. Kontroly a audity

U projektů vybraných v souladu s tímto nařízením bude zaveden systém namátkového auditu.

Příjemce grantu musí Komisi po dobu pěti let následujících po poslední platbě poskytovat všechny podklady týkající se výdajů. Příjemce grantu musí zajistit, aby byly Komisi případně zpřístupněny podklady, jež jsou v držení partnerů nebo členů dotyčného subjektu.

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ K NÁVRHŮM

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1     Název návrhu/podnětu

              1.2     Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3     Povaha návrhu/podnětu

              1.4     Cíle

              1.5     Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6     Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7     Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1     Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2     Systém řízení a kontroly

              2.3     Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1     Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2     Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1  Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2  Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3  Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4  Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5  Příspěvky třetích stran

              3.3     Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ K NÁVRHŮM

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1         Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Rady, kterým se na období 2014–2020 zavádí program „Evropa pro občany“

1.2         Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[9]

16.05 Podpora evropského občanství

1.3         Povaha návrhu/podnětu

x Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[10]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4         Cíle

1.4.1      Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Posilovat evropské občanství

1.4.2      Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Program má tyto specifické cíle uskutečňované prostřednictvím akcí na nadnárodní úrovni nebo s jasným evropským rozměrem:

1. Zvyšovat povědomí o dosavadním vývoji, dějinách, identitě a cílech Unie podněcováním debaty, uvažování a vytváření sítí.

2. Podněcovat zapojení občanů do demokratických procesů a struktur a aktivní občanství na úrovni Unie, a to rozvíjením porozumění občanů procesu tvorby politik Unie a podporou příležitostí ke společenské angažovanosti a dobrovolnictví na úrovni Unie.

Příslušné aktivity ABM/ABB

16.05 Podpora evropského občanství

1.4.3      Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

-        Větší způsobilost občanských organizací zapojovat občany do demokratického života Unie

1.4.4      Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

- Počet a kvalita projektů podporovaných občanskými organizacemi s ohledem na tyto cíle:

-- mít dopad na proces tvorby politik Unie

-- posílit soudržnost společnosti

-- zlepšit chápání úlohy Unie

- Počet přímo i nepřímo zapojených účastníků

- Počet zúčastněných organizací, nadnárodních partnerství a sítí

- Procentuální podíl subjektů, které podávají žádost poprvé

- Zeměpisné pokrytí činností

1.5         Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1      Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Cílem tohoto programu je řešit potřebu hlubších debat o otázkách týkajících se Unie na místní, regionální a vnitrostátní úrovni, které lze promítnout do celoevropské perspektivy. Snaží se oslovit velkou skupinu občanů, kteří by se za běžných okolností nesnažili ovlivnit záležitosti Unie nebo se do nich zapojit, prostřednictvím široké škály organizací, aby tak učinila první krok k aktivnímu zapojení občanů bez ohledu na téma nebo formát (týkající se Unie), pokud má nadnárodní nebo evropský rozměr. Cílem programu, který využívá horizontální přístup, není nahradit tematické programy nebo opakovat jejich proces konzultací na úrovni Unie, nýbrž mobilizovat občany na místní úrovni, aby diskutovali o konkrétních otázkách evropského zájmu. Díky tomu se dozvědí o dopadech politik Unie v jejich každodenním životě. Mohou tak ovlivňovat a využívat přínosy Evropy a ztotožnit se s posláním Unie.

Program bude vycházet z analýzy silných a slabých stránek současného programu „Evropa pro občany“ (2007–2013), pokud jde o jeho budoucí koncepci, zaměření, dosah a viditelnost ze společenského a zeměpisného hlediska, analýzu dopadů a mechanismů zhodnocení/šíření.

1.5.2      Přidaná hodnota ze zapojení EU

Tím, že poskytuje nástroj, který může pomoci dodržovat povinnost orgánů uvedenou v článku 11 Smlouvy o EU, aby „dávala občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie“ a „udržovala otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností“, program respektuje zásadu subsidiarity. Tyto úkoly lze splnit pouze na úrovni Unie, a nikoli na úrovni členských států.

Neexistuje žádné jediné řešení umožňující obnovit vztah mezi Unií a jejími občany, účinně podporovat aktivní občanství, a tím posilovat pocit sounáležitosti a evropské identity. Tyto úkoly vyžadují různé akce a koordinované úsilí prostřednictvím nadnárodních činností a činností na evropské úrovni.

Z jejich podstaty vyplývá, že společenskou angažovanost v Evropě lze posílit jedině tím, že budou moci jednotliví občané a občanská sdružení navzájem přicházet do styku a spolupracovat na nadnárodní úrovni. Akce jen na vnitrostátní a místní úrovni by tudíž byly nedostatečné a neúčinné.

1.5.3      Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Výsledky dvou studií (provedených v letech 2008 a 2009) a průběžné hodnocení stávajícího programu „Evropa pro občany“ na období 2007–2013 (provedené v letech 2009/2010) již poskytují představu o dosavadních úspěších programu. Průběžné hodnocení se zabývalo dopadem programu na zúčastněné organizace a jednotlivce. 82 % respondentů (a 84 % těch, kteří zastupují občanskou společnost) mělo pocit, že program pomohl rozvinout kapacity jejich organizace.

Studie „Průzkum k programu Evropa pro občany na rok 2009“ o vypracování ukazatelů dopadu pro program Evropa pro občany a jejich přizpůsobení podle ročního plánu řízení na rok 2009 upozornila na změny v postojích občanů, kteří se činností financovaných z programu účastnili buď jednou nebo opakovaně. Výsledky ukazují, že 83 % respondentů tohoto průzkumu si v důsledku zapojení do činností v rámci programu více uvědomuje aspekty týkající se evropské kultury, identity a kulturního dědictví. 75 % respondentů tvrdí, že se cítí více „evropsky“, a 71 % uvádí, že se více cítí být součástí Evropské unie. Podíl respondentů, kteří uvádějí, že pociťují solidaritu s ostatními Evropany, dosáhl 82 %.

1.5.4      Provázanost a možná synergie s dalšími finančními nástroji

Články 10 a 11 Smlouvy o Evropské unii uznávají právo každého občana podílet se na demokratickém životě Unie a také to, že rozhodnutí se musí přijímat co nejotevřeněji a co nejblíže občanům. Navíc požadují, aby občané a reprezentativní sdružení měli možnost projevovat své názory na všechny oblasti činností Unie a aby orgány Unie udržovaly otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností.

Jako smysluplný a zcela výstižný projev ustanovení Lisabonské smlouvy předseda Evropské komise Barroso vyjádřil, a to zejména v „Hlavních směrech politiky“ ze září 2009, že mnohem silnější zaměření na občany by mělo být v samém centru evropských politik. Jak je uvedeno níže, plánuje se propojit činnosti prováděné v rámci nové generace programu „Evropa pro občany“ mnohem více s konkrétní tvorbou politik. Bude tudíž probíhat úzká spolupráce mezi útvary Komise, které provádějí příslušné politiky a programy.

Tento program je jedním z nástrojů k propojení demokratických zásad zakotvených v článcích 10 a 11 Smlouvy o EU s širokou škálou odvětvových politik EU, aniž by tyto zásady nahrazovaly konkrétní dialogy s občany, zúčastněnými stranami a zájmovými skupinami, které Evropská komise vede. Příští generace programu „Evropa pro občany“ poskytuje občanům možnost výměny názorů na všechny oblasti činností Unie, a to na všech stupních formálního rozhodovacího procesu. S ohledem na témata projektů, jejich začlenění do místních a regionálních souvislostí a na složení zúčastněných stran existují důležité synergie s dalšími programy Unie, zejména v oblastech zaměstnanosti, sociálních věcí a rovných příležitostí, vzdělávání, mládeže a kultury, spravedlnosti a regionální politiky.

1.6         Doba trvání akce a finanční dopad

x Časově omezený návrh/podnět

– x Návrh/podnět s platností od 1/1/2014 do 31/12/2020

– x Finanční dopad od roku 2014 do roku 2022

¨ Časově neomezený návrh/podnět

– Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

– poté plné fungování.

1.7         Předpokládaný způsob řízení[11]

x Přímé centralizované řízení Komisí

x Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

– x výkonným agenturám

– ¨  subjektům zřízeným Společenstvími[12]

– ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

– ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

¨ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (upřesněte)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1         Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Komise předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů:

1. Nejpozději 31. prosince 2017 průběžnou hodnotící zprávu o dosažených výsledcích a o kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění programu.

2. Nejpozději 31. prosince 2018 sdělení o pokračování programu.

3. Nejpozději 1. července 2023 zprávu o následném hodnocení.

2.2         Systém řízení a kontroly

2.2.1      Zjištěná rizika

A: Klíčová rizika a hlavní příčiny chyb

Na základě již oznámených klíčových rizik a příčin chyb týkajících se stávajícího programu byla zjištěna tato klíčová rizika a příčiny chyb týkající se budoucího programu Evropa pro občany:

- Zvláštní cílová skupina veřejnosti: většinu účastníků programu budou pravděpodobně tvořit malé a středně velké organizace. Některé z nich možná nemají dostatečně silný finanční základ nebo sofistikované struktury řízení. To může mít dopad na jejich finanční a provozní způsobilost k řízení finančních prostředků EU.

- Omezené riziko dvojího financování, jelikož subjekty mohou čerpat prostředky z několika grantů v rámci různých programů EU.

Je třeba poznamenat, že většinu akcí v rámci stávajícího programu Evropa pro občany řídí Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA). Tak tomu může být i nadále v rámci budoucího programu.

Akce řízené výkonnou agenturou

Komise bude uplatňovat kontrolní opatření požadovaná v případě výkonných agentur podle článku 59 finančního nařízení [podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003 o výkonných agenturách].

Kromě toho bude Komise sledovat a kontrolovat, zda výkonná agentura uplatňuje vhodné kontrolní cíle u akcí, jejichž řízením bude pověřena. Tento dohled bude zapracován do podmínek spolupráce mezi zodpovědným GŘ a výkonnou agenturou a do pololetního výkaznictví agentury.

Kromě toho by opatření ke zjednodušení, s nimiž se počítá v navrhovaném programu, měla dále snížit riziko chyb.

Akce přímo řízené Komisí

Komise má v úmyslu přímo řídit pouze minimum grantů a smluv o poskytování služeb.

Analýza chyb zjištěných v rámci stávajícího programu ukazuje, že se převážně týkají neschopnosti příjemců předložit odůvodňující podklady nebo že tyto dokumenty nejsou dostatečně kvalitní. Přijatá nápravná opatření by měla snížit výskyt zjištěných chyb ještě před ukončením současného víceletého finančního rámce. Mezi tato opatření patří informační akce zaměřené na příjemce, aby si tito uvědomili své povinnosti, přičemž těžiště se stále více přesouvá směrem k uzavírání projektů na základě výsledků.

Také v případě centralizovaných přímých transakcí pomohou předpokládaná zjednodušení snížit riziko chyb.

B: Očekávané hodnoty míry chyb

Za roky 2009 až 2010 je víceletá míra chyb v rozmezí od 1,40 % do 1,50 %.

Většina chyb byla způsobena výše uvedenými klíčovými riziky. V roce 2010 byl s cílem zmírnit tato rizika navržen akční plán, který je nyní uplatňován a který sestává z opatření ke zlepšení kvality informací poskytovaných příjemcům ohledně jejich finančních závazků, ze strategie pro zlepšení účinnosti a efektivnosti monitorovacích návštěv, ze strategie pro zlepšení kontrol dokumentace a z konsolidace plánu auditu na rok 2011.

Vzhledem k dalším opatřením pro zjednodušení a kontrolním opatřením, která se mají provádět ve srovnání se stávajícím programem (viz bod 2.2.2), lze konstatovat, že předpokládaná úroveň nedodržování pravidel u programu Evropa pro občany nedosahuje 2% prahové hodnoty.

2.2.2      Předpokládané metody kontroly

A: Informace o vnitřním kontrolním systému zavedeném v rámci agentury EACEA

Kontrolní systém pro Program Evropa pro občany bude založen na posouzení rizik. Bude obsahovat tyto hlavní kontroly, které má většinou provádět agentura EACEA.

1. Ve fázi výběru:

- Kontrola provozní a finanční způsobilost žadatelů

- Kontroly způsobilosti a kritérií pro vyloučení

- Hodnocení a kontrola rozpočtu a obsahu

- Právní a finanční ověření

- Identifikace možných případů dvojího financování za použití vhodných nástrojů IT

2. V průběhu fáze řízení zakázky

- Finanční okruhy na základě rozdělení povinností

- Širší využívání paušálních sazeb a jednorázových částek, aby se snížilo riziko výskytu chyb

- U rozpočtových grantů: vymezení kontrol dokumentace, které se mají uplatňovat na finanční výkazy na základě posouzení konkrétních rizik a nákladů na kontroly:

          * u grantů přesahujících prahovou hodnotu: osvědčení o auditu má být povinné ve fázi úhrady zůstatku,

          * u menších grantů: příjemci mají předkládat vzorky faktur; obsah vzorků bude určen pro každou akci v návaznosti na analýzu rizik

- Zjednodušení pravidel, jakož i zlepšení srozumitelnosti a transparentnosti informací poskytovaných příjemcům ohledně těchto pravidel

- Zlepšení účinnosti a efektivnosti kontrol na místě tím, že se pro výběr projektů, které mají být navštíveny, budou používat kritéria založená na posouzení rizik a k posouzení jejich provádění se budou používat kvalitativní kritéria

3. Ex post

- Roční plán následného auditu (na základě posouzení rizik a náhodného výběru) založený na komplexní analýze rizik

- Audity ad hoc, které se mají provádět, pokud existují vážné obavy, pokud jde o nesrovnalosti a/nebo podezření na podvody.

Lze konstatovat, že konkrétní míra zátěže, kterou představují kontroly u příjemců, by měla ve srovnání se současnou situací klesnout, jelikož díky dalšímu zjednodušení a zkvalitnění podkladů poskytovaných příjemcům lze částečně očekávat nižší riziko nedodržování pravidel.

4. Dohled Komise nad agenturou EACEA

Kromě kontrol týkajících se postupu udělování a čerpání grantů bude Komise rovněž uplatňovat kontrolní opatření požadovaná v případě výkonných agentur podle článku 59 finančního nařízení. Bude sledovat a kontrolovat, zda agentura EACEA uplatňuje vhodné kontrolní cíle u akcí, jejichž řízením bude pověřena. Tento dohled bude zapracován do podmínek spolupráce mezi příslušným GŘ a agenturou EACEA a do pololetního výkaznictví agentury.

B: Odhad nákladů na kontrolu u akcí řízených agenturou EACEA

1. V průběhu fáze výběru a fáze řízení zakázky

1.1 Personální náklady

Odhad se vypočítá s ohledem na kontrolní činnosti prováděné v rámci stávajícího programu Evropa pro občany:

- provozní a finanční personál bude mít úkoly v oblasti zahajování a ověřování,

- ve všech fázích životního cyklu projektu (výběr, uzavírání smluv a platby).

Počet zaměstnanců provádějících kontrolní činnosti || Standardní náklady || Celkem (1 rok)

Smluvní zaměstnanci: 6,6 || 64 000 EUR || 422 400 EUR

Dočasní zaměstnanci: 1,6 || 127 000 EUR || 203 200 EUR

|| || Celkem za dobu trvání programu: 4 379 200 EUR

1.2 Jiné náklady

|| Standardní náklady || Celkem (1 rok)

Kontroly na místě || 1 000 EUR || 20 000 EUR

Osvědčení o auditu, která mají příjemci překládat || 1 300 EUR || 86 000 EUR

|| || Celkem za dobu trvání programu: 742 000 EUR

2. Následné kontroly

2.1 Zaměstnanci

Počet zaměstnanců provádějících kontrolní činnosti || Standardní náklady || Celkem (1 rok)

Smluvní zaměstnanci: 0,25 || 64 000 EUR || 16 000 EUR

Dočasní zaměstnanci: 0,05 || 127 000 EUR || 6 350 EUR

|| || Celkem za dobu trvání programu: 156 450 EUR

2.2 Následné audity

Náhodné, na základě analýzy rizik a audity ad hoc || Standardní náklady || Celkem (1 rok)

|| 10 500 EUR || 98 000 EUR

|| || Celkem za dobu trvání programu: 686 000 EUR

3. Celkové náklady na kontroly v rámci agentury EACEA v porovnání s provozním rozpočtem, který má agentura spravovat

Vzhledem k provoznímu rozpočtu programu Evropa pro občany ve výši 205,9 milionu EUR činí celkové náklady na kontroly v souvislosti s akcemi řízenými agenturou EACEA přibližně 2,90 % rozpočtu.

2.3         Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Kromě uplatňování všech regulačních kontrolních mechanismů zpracuje GŘ COMM strategii boje proti podvodům v souladu s novou strategií Komise proti podvodům přijatou dne 24. června 2011, aby zajistilo, že jeho vnitřní kontroly zaměřené proti podvodům jsou v souladu se strategií Komise proti podvodům a že jeho přístup k řízení rizik vzniku podvodů je připraven určit oblasti rizika vzniku podvodů a adekvátní reakce. V případě potřeby budou zřízeny skupiny pro vytváření sítí a vhodné nástroje IT určené k analýze podvodů souvisejících s programem Evropa pro občany.

Je třeba zdůraznit, že úřadu OLAF byl v rámci stávajícího programu Evropa pro občany nahlášen pouze velmi omezený počet případů podvodů (4 případy).

Spolu s nízkou mírou chyb to vede k oprávněnému požadavku, že opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí v rámci nového programu budou muset být přiměřená a rentabilní.

Za účelem snížení výskytu možných podvodů a nesrovnalostí se počítá s níže uvedenými opatřeními.

- Předcházení možným podvodům a nesrovnalostem se zvažuje již při zřizování programu, a proto se zavádí zjednodušení pravidel a širší využívání paušálních sazeb a jednorázových částek.

- Bude se provádět systematická kontrola možného dvojího financování a identifikace příjemců několika grantů.

- Audity ad hoc se budou provádět v případě, že existují vážné obavy, pokud jde o nesrovnalosti a/nebo podezření na podvody.

- Výkonná agentura bude muset hlásit možné podvody a nesrovnalosti Komisi ad hoc a rovněž ve svých pravidelných zprávách.

             

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1         Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Stávající výdajové rozpočtové linie

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

|| RP/NRP ([13]) || zemí ESVO[14] || kandidátských zemí[15] || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

3 || 16.01.04 Evropa pro občany Výdaje správní povahy || NRP || NE || ANO || NE || NE

3 || 16.05.01.01 Evropa pro občany || RP/ || ANO || ANO || NE || NE

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

číslo Bezpečnost a občanství || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

3 || [XX.YY.YY.YY] || || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE || ANO/NE

3.2         Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1      Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) v běžných cenách

Okruh víceletého finančního rámce || 3 || Bezpečnost a občanství

GŘ: COMM || || || Rok 2014[16] || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || Rok 2022 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || || ||

16.05.01.01 || Závazky || (1) || 27,800 || 27,800 || 28,800 || 29,700 || 29,700 || 30,600 || 31,600 || 0 || 0 || 206,000

Platby || (2) || 16,175 || 23,725 || 28,125 || 28,025 || 29,400 || 30,300 || 30,300 || 11,700 || 8,250 || 206,000

Číslo rozpočtové linie || Závazky || (1a) || || || || || || || || || ||

Platby || (2a) || || || || || || || || || ||

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[17] || || || || || || || || || ||

16.01.04 || || (3) || 3,200 || 3,200 || 3,200 || 3,300 || 3,300 || 3,400 || 3,400 || || || 23,000

CELKEM prostředky pro GŘ COMM || Závazky || =1+1a +3 || 31,000 || 31,000 || 32,000 || 33,000 || 33,000 || 34,000 || 35,000 || || || 229,000

Platby || =2+2a+3 || 19,375 || 26,925 || 31,325 || 31,325 || 32,700 || 33,700 || 33,700 || 11,700 || 8,250 || 229,000

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 27,800 || 27,800 || 28,800 || 29,700 || 29,700 || 30,600 || 31,600 || 0 || 0 || 206,000

Platby || (5) || 16,175 || 23,725 || 28,125 || 29,400 || 29,400 || 30,300 || 30,300 || 11,700 || 8,250 || 206,000

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 3,200 || 3,200 || 3,200 || 3,300 || 3,300 || 3,400 || 3,400 || 0 || 0 || 23,000

CELKEM prostředky z OKRUHU COMM víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 31,000 || 31,000 || 32,000 || 33,000 || 33,000 || 34,000 || 35,000 || 0 || 0 || 229,000

Platby || =5+ 6 || 19,375 || 26,925 || 31,325 || 31,325 || 32,700 || 33,700 || 33,700 || 11,700 || 8,250 || 229,000

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+ 6 || || || || || || || ||

Platby || =5+ 6 || || || || || || || ||

Komise může prováděním programu Evropa pro občany pověřit výkonnou agenturu (externalizace). Částky a rozpis odhadovaných nákladů lze upravit podle míry nakonec zachované externalizace.         

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správa

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) v běžných cenách

|| || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

GŘ: COMM ||

Ÿ Lidské zdroje || 1,216 || 1,216 || 1,216 || 1,216 || 1,216 || 1,216 || 1,216 || 8,512

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,273 || 0,273 || 0,273 || 0,273 || 0,273 || 0,273 || 0,273 || 1,911

GŘ COMM CELKEM || Prostředky || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 10,423

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 10,423

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| || || Rok 2014[18] || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Rok 2021 || Rok 2022 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 32,489 || 32,489 || 33,489 || 34,489 || 34,489 || 35,489 || 36,489 || || || 239,423 ||

Platby || 20,864 || 28,414 || 32,814 || 32,814 || 34,189 || 35,189 || 35,189 || 11,700 || 8,250 || 239,423 ||

3.2.2      Odhadovaný dopad na operační prostředky

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

– x Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[19] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Náklady celkem

Akce č. 1 Zvyšovat povědomí o dosavadním vývoji, dějinách, identitě a cílech Unie podněcováním debaty, uvažování a vytváření sítí. || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Partnerství (3 roky) || Granty na provozní náklady || 0,175 || 8 || 1,400 || 8 || 1,400 || 8 || 1,400 || 10 || 1,750 || 10 || 1,750 || 10 || 1,750 || 0 || 0,000 || 54 || 9,450

- Strukturální podpora (1 rok) || Granty na provozní náklady || 0,100 || 4 || 0,400 || 4 || 0,400 || 4 || 0,400 || 5 || 0,500 || 5 || 0,500 || 5 || 0,500 || 23 || 2,300 || 50 || 5,000

Projekty týkající se povědomí o dosavadním vývoji || Granty na akce || 0,050 || 56 || 2,800 || 56 || 2,800 || 59 || 2,950 || 59 || 2,950 || 59 || 2,950 || 61 || 3,050 || 62 || 3,100 || 412 || 20,600

Projekty týkající se dějin, identity a cílů EU || Granty na akce || 0,050 || 19 || 0,950 || 19 || 0,950 || 21 || 1,050 || 22 || 1,100 || 22 || 1,100 || 24 || 1,200 || 24 || 1,200 || 151 || 7,550

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || 87 || 5,550 || 87 || 5,550 || 92 || 5,800 || 96 || 6,300 || 96 || 6,300 || 100 || 6,500 || 109 || 6,600 || 667 || 42,600

Akce č. 2[20] Podněcovat zapojení občanů do demokratických procesů a struktur a aktivní občanství na úrovni Unie, a to rozvíjením porozumění občanů procesu tvorby politiky Unie a podporou příležitostí ke společenské angažovanosti a dobrovolnictví na úrovni Unie. || || || || || || || || || || || || || || || ||

- Setkání občanů || Granty na akce || 0,010 || 300 || 3,000 || 300 || 3,000 || 300 || 3,000 || 300 || 3,000 || 300 || 3,000 || 300 || 3,000 || 300 || 3,000 || 2,100 || 21,000

- Sítě TT || Granty na akce || 0,050 || 118 || 5,900 || 118 || 5,900 || 118 || 5,900 || 119 || 5,950 || 119 || 5,950 || 120 || 6,000 || 126 || 6,300 || 838 || 41,900

Projekty občanů a organizací občanské společnosti || Granty na akce || 0,080 || 45 || 3,600 || 45 || 3,600 || 50 || 4,000 || 50 || 4,000 || 50 || 4,000 || 55 || 4,400 || 55 || 4,400 || 350 || 28,000

- Partnerství (3 roky) || Granty na provozní náklady || 0,175 || 30 || 5,250 || 30 || 5,250 || 30 || 5,250 || 32 || 5,600 || 32 || 5,600 || 32 || 5,600 || 0 || 0,000 || 186 || 32,550

- Strukturální podpora (1 rok) || Granty na provozní náklady || 0,100 || 14 || 1,400 || 14 || 1,400 || 15 || 1,500 || 15 || 1,500 || 15 || 1,500 || 15 || 1,500 || 72 || 7,200 || 160 || 16,000

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || 507 || 19,150 || 507 || 19,150 || 513 || 19,650 || 516 || 20,050 || 516 || 20,050 || 522 || 20,500 || 553 || 20,900 || 3634 || 139,450

Akce č. 3 Analýza, šíření a zhodnocování výsledků projektů ||

- Vzájemná hodnocení || Granty na akce / PP || 0,500 || 2 || 1,000 || 2 || 1,000 || 2 || 1,000 || 2 || 1,000 || 2 || 1,000 || 2 || 1,000 || 2 || 1,000 || 14 || 7,000

- Studie a komunikační služby || PP || 0,250 || 1 || 0,250 || 1 || 0,250 || 2 || 0,500 || 2 || 0,500 || 2 || 0,500 || 3 || 0,750 || 5 || 1,250 || 16 || 4,000

- Podpůrná opatření || Granty na akce || 0,075 || 6 || 0,450 || 6 || 0,450 || 6 || 0,450 || 6 || 0,450 || 6 || 0,450 || 6 || 0,450 || 6 || 0,450 || 42 || 3,150

- Akce předsednictví || Granty na akce || 0,250 || 2 || 0,500 || 2 || 0,500 || 2 || 0,500 || 2 || 0,500 || 2 || 0,500 || 2 || 0,500 || 2 || 0,500 || 14 || 3,500

- Podpůrné struktury v ČS || Granty na provozní náklady || 0,030 || 30 || 0,900 || 30 || 0,900 || 30 || 0,900 || 30 || 0,900 || 30 || 0,900 || 30 || 0,900 || 30 || 0,900 || 210 || 6,300

Mezisoučet za specifický cíl č. 3 || 41 || 3,100 || 41 || 3,100 || 42 || 3,350 || 42 || 3,350 || 42 || 3,350 || 43 || 3,600 || 45 || 4,100 || 296 || 23,950

NÁKLADY CELKEM || 635 || 27,800 || 635 || 27,800 || 647 || 28,800 || 654 || 29,700 || 654 || 29,700 || 665 || 30,600 || 707 || 31,600 || 4597 || 206,000

3.2.3      Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1   Shrnutí

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

– x Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 1,216 || 1,216 || 1,216 || 1,216 || 1,216 || 1,216 || 1,216 ||

Ostatní správní výdaje || 0,273 || 0,273 || 0,273 || 0,273 || 0,273 || 0,273 || 0,273 ||

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 1,489 ||

Mimo OKRUH 5[21] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || || || || || || || ||

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

CELKEM || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 1,489 || 10,423

Pozn.: Údaje budou upraveny v závislosti na výsledcích předpokládaného procesu externalizace.

3.2.3.2   Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

– ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

– x Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Ÿ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) ||

XX 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 9 || 9 || 9 || 9 || 9 || 9 || 9

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Ÿ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[22] ||

XX 01 02 01 (SZ, DZ, VNO z celkového rámce) || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1 || 1

XX 01 02 02 (SZ, DZ, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 04 yy [23] || – v ústředí[24] || || || || || || ||

– při delegacích || || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, DZ, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, DZ, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

CELKEM || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10 || 10

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Výše uvedená čísla budou přirozeně upravena v závislosti na výsledcích plánovaného procesu externalizace.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Koordinace programu a kontakty s výkonnou agenturou

Externí zaměstnanci ||

3.2.4      Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

– x Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

– ¨  Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

nepoužije se

– ¨  Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[25].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

nepoužije se

3.2.5      Příspěvky třetích stran

– x Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt || || || || || || || ||

Spolufinancované prostředky CELKEM || || || || || || || ||

3.3         Odhadovaný dopad na příjmy

– x Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

– ¨  Návrh/podnět má tento finanční dopad:

– ¨         dopad na vlastní zdroje

– ¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém období || Dopad návrhu/podnětu[26]

Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || ... vložit tolik sloupců, kolik je třeba podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………… || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

[1]               Úř. věst. C , , s. .

[2]               KOM(2010) 2020 v konečném znění ze dne 3.3.2010.

[3]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 65, 11.3.2011, s. 1).

[4]               Úř. věst. L 378/32 ze dne 27.12.2006.

[5]               Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[6]               Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství (finanční nařízení) Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1. – Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES, Euroatom) č. 1995/2006 ze dne 13. prosince 2006 (Úř. věst. L 390, 30.12.2006, s. 1).

[7]               Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Rozpočet – Evropa 2020“, část II (kapitoly politik), KOM(2011) 500 v konečném znění, 29.6.2011.

[8]               Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Rozpočet – Evropa 2020“, část II (kapitoly politik), KOM(2011) 500 v konečném znění, 29.6.2011.

[9]               ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[10]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[11]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[12]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[13]             RP = Rozlišené prostředky / NRP = Nerozlišené prostředky.

[14]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[15]             Přistupující země, kandidátské země a případně potenciální kandidátské země.

[16]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[17]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[18]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[19]             Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

[20]             Popsaná v části 1.4.2 „Specifické cíle…“.

[21]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[22]             SZ = smluvní zaměstnanec; DZ = dočasný zaměstnanec; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[23]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[24]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[25]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[26]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.