DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Jak vyplývá ze Stockholmského programu, budování prostoru svobody, bezpečnosti a práva je i nadále prioritou Evropské unie. Ačkoli bylo v této oblasti dosaženo již značného pokroku, justiční spolupráce v občanských a trestních věcech je stále nedostatečná. Poté, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, a po zrušení třetího pilíře se oblast spravedlnosti dynamicky rozvíjí, aby mohla reagovat na všechny výzvy. Klíčovými nástroji v této oblasti jsou legislativní a politická opatření a jejich jednotné provádění. Finanční prostředky mohou přispět k rozvoji této oblasti tím, že podpoří právní předpisy a tvorbu politik a posílí jejich provádění.

V souladu se sdělením o přezkumu rozpočtu EU[1] byl zaveden nový přístup ke stávajícím nástrojům financování a prováděcím mechanismům, aby se zajistila jasná orientace na evropskou přidanou hodnotu a zohlednila se racionalizace a zjednodušení mechanismů financování. Ve svém sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“[2] Komise uvedla, že je zapotřebí vytvořit jednodušší a transparentnější rozpočet, aby se překonaly problémy, které vyplývají ze složitých programových struktur a z plurality programů. Oblast spravedlnosti byla uvedena jako příklad aktuální roztříštěnosti, který vyžaduje přijetí opatření.

V rámci výše uvedeného a s cílem dosáhnout zjednodušení a racionalizace navazuje program Spravedlnost na tyto tři stávající programy:

– Civilní soudnictví (JCIV),

– Trestní soudnictví (JPEN),

– Drogová prevence a informovanost o drogách (DPIP).

Zatímco program Drogová prevence a informovanost o drogách vychází z právního základu pro oblast veřejného zdraví a vztahuje se tudíž na zdravotní aspekty, zejména na omezení poškození zdraví v souvislosti s užíváním drog, program Spravedlnost přistupuje k protidrogové politice z hlediska předcházení trestné činnosti. Financování v rámci nového programu v souvislosti s drogami se zaměří především na nedovolený obchod s drogami, jenž je jednou z oblastí trestné činnosti, kde evropský zákonodárce může na základě článku 83 SFEU přijmout minimální pravidla týkající se definice trestných činů a sankcí, a na další protiprávní činnosti.

Spojení těchto programů, které vycházejí z ustanovení v části III hlavy V SFEU, umožní soudržný přístup k financování v této oblasti a účinnější přidělování prostředků na horizontální záležitosti, jako je odborné vzdělávání.

Obecným cílem tohoto návrhu je přispět k vytvoření skutečného prostoru práva v občanských a trestních věcech podporou justiční spolupráce v této oblasti. Aby bylo tohoto obecného cíle dosaženo, zaměřuje se tento návrh na podporu účinného, soudržného a jednotného uplatňování právních předpisů Unie v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech, na zlepšení přístupu ke spravedlnosti a na prevenci a omezení poptávky po drogách a jejich nabídky.

Lze toho dosáhnout podporou vzdělávání a zvyšováním povědomí, budováním sítí a zjednodušováním nadnárodní spolupráce. Evropská unie si navíc musí vytvořit stabilní analytický základ, který podpoří tvorbu politik a právních předpisů v oblasti spravedlnosti.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1.        Konzultace se zúčastněnými stranami

Veřejná konzultace se zúčastněnými stranami o budoucích činnostech týkajících se financování v oblasti spravedlnosti, základních práv a rovnosti po roce 2013[3] byla zahájena dne 20. dubna 2011. Konzultace byla k dispozici na internetu po dobu dvou měsíců a byla otevřena všem zúčastněným stranám a jednotlivcům. Své příspěvky zaslalo celkem 187 respondentů, s významným zastoupením nevládních organizací, z většiny členských států.

Respondenti hodnotili kladně politické cíle programů a potvrdili potřebu financování v oblastech, které tyto programy pokrývají. Byla uznána evropská přidaná hodnota a nebyla identifikována žádná oblast, v níž by mělo být financování přerušeno. Byla uznána potřeba programy zjednodušit a zdokonalit a většina navržených opatření byla hodnocena kladně, a to včetně snížení počtu programu a zjednodušení postupů.

Zúčastněné strany podpořily financování takových činností, jako je např. výměna osvědčených postupů, vzdělávání odborníků, informační aktivity a aktivity na zvyšování povědomí, vytváření sítí, studie apod. Všechny druhy činností, k nimž respondenti vyjádřili souhlas, jsou výslovně uvedeny v článku 6 tohoto návrhu. Respondenti rovněž souhlasili s návrhem Komise týkajícím se subjektů, které jsou způsobilé pro získání finančních prostředků, a druhů finančních mechanismů, jež by bylo možné využít.

2.2.        Posouzení dopadů

Jedno posouzení dopadů bylo provedeno ohledně budoucích činností v oblasti financování pro celou oblast spravedlnosti, práv a rovnosti, která v současné době zahrnuje šest programů[4]. Toto posouzení dopadů se týká jak návrhu programu Spravedlnost, tak návrhu programu Práva a občanství. Posouzení dopadů vychází z průběžných hodnocení stávajících programů[5], která potvrdila celkovou účinnost a efektivitu programů, ale rovněž identifikovala některé nedostatky a prostor pro zlepšení. V posouzení dopadů byly přezkoumány tři možnosti:

Možnost A: ponechat šest programů a reagovat na některé identifikované problémy tím, že se změní interní řízení programů. Zlepšení řízení a posílení synergického působení programů by některé z těchto problémů vyřešilo. Hlavní příčina problémů, tj. pluralita programů, by však nebyla přímo odstraněna a v důsledku toho by tato možnost měla jen omezený přínos.

Možnost B: zachovat všechna opatření vyplývající z možnosti A a spojit stávajících šest programů do dvou programů. Tato možnost by přinesla flexibilitu ve využívání finančních prostředků a reagovala by na roční politické priority. Díky této možnosti by se dosáhlo většího zjednodušení (ve prospěch příjemců i veřejných orgánů) a vyšší účinnosti programů, protože by bylo zapotřebí mnohem méně postupů. Rovněž by se zvýšila účinnost programů, protože by se v rámci dvou programů lépe reagovalo na roztříštěnost a ředění finančních prostředků. Došlo by k uvolnění lidských zdrojů, protože menší počet postupů by snížil administrativní zátěž. Tyto zdroje by mohly být přiděleny na činnosti týkající se zvyšování účinnosti programů (šíření výsledků, monitorování, poskytování informací apod.).

Možnost C: provádět pouze jeden program. Tato možnost řeší všechny problémy způsobené pluralitou právních nástrojů a zvýšenou administrativní zátěží, jež souvisí s řízením několika programů. Vzhledem k právním překážkám by však rozsah působnosti takového programu nemohl pokrýt veškeré potřeby financování ve všech oblastech politiky. Bylo by zapotřebí zvolit mezi oblastí spravedlnosti a oblastí práv a občanství. I když toto řešení může mít maximální dopad v oblasti řízení, nebylo by v jeho rámci možné dostatečně reagovat na všechny politické priority a potřeby v celé oblasti politiky.

Z analýzy a srovnání všech možností vyplývá, že upřednostňovanou možností je provádění dvou programů, které by pokrývaly potřeby financování ve všech oblastech politiky (možnost B). Možnost B přináší ve srovnání se stávajícím stavem jasné výhody a žádné nevýhody. Možnost A není stejně přínosná jako možnost B a možnost C nabízí pouze částečné pokrytí oblastí politiky, a není proto vhodná.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

Návrh vychází z ustanovení čl. 81 odst. 1 a 2, čl. 82 odst. 1 a článku 84 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Spojení článků 81 a 82 umožňuje soudržný přístup při podpoře rozvoje justiční spolupráce v občanských a trestních věcech, zejména pokud jde o průřezové a horizontální záležitosti týkající se obou oblastí spravedlnosti.

Článek 84 předpokládá stanovení opatření, která podpoří činnost členských států v oblasti předcházení trestné činnosti. Program se nemá vztahovat na předcházení trestné činnosti obecně, ale pouze na oblast protidrogové politiky. Jeho cílem je souhrnná koncepce vedoucí k omezení poptávky po drogách a jejich nabídky cestou finanční podpory přeshraniční spolupráce členských států při prosazování právních předpisů.

Navrhované činnosti v oblasti financování respektují zásady evropské přidané hodnoty a subsidiarity. Financování z rozpočtu Unie se soustředí na činnosti, jejichž cíle nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, kde zásah Unie může přinést dodatečnou hodnotu v porovnání s opatřením na úrovni členského státu. Činnosti, na něž se vztahuje toto nařízení, přispívají účinnému uplatňování acquis tím, že rozvíjí vzájemnou důvěru mezi členskými státy, zdokonalují přeshraniční spolupráci a vytváření sítí a umožňují správné, soudržné a jednotné uplatňování práva Unie v rámci celé Unie. Evropská unie může lépe reagovat na přeshraniční situace než členské státy a může poskytnout evropskou platformu pro čerpání zkušeností. Bude podporován kvalitní analytický základ pro prosazování a rozvoj politik. Opatření na úrovni Evropské unie umožní, aby tyto činnosti byly prováděny jednotně v rámci celé Unie a aby přinášely úspory z rozsahu.

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože se omezuje na míru nezbytně nutnou k dosažení uvedených cílů na evropské úrovni a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Finanční krytí pro provádění programu Spravedlnost na období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 představuje 472 milionů EUR (v běžných cenách).

5.           HLAVNÍ PRVKY NÁVRHU

Cílem navrhovaného přístupu je spojit zjednodušení postupů financování, což požadují všechny zúčastněné strany, s přístupem, který bude více zaměřený na výsledky. Hlavní prvky tohoto přístupu jsou tyto:

– Návrh definuje obecné a specifické cíle, které program sleduje (články 4 a 5), a oblasti činností, na něž se program zaměří (článek 6). Obecné a specifické cíle definují oblast působnosti programu (oblasti politiky), zatímco druhy činností jsou orientované na financování, vztahují se na všechny dotčené oblasti politiky a definují horizontální způsob, jak dosáhnout výsledků prostřednictvím financování. Zároveň definují, v jakých případech financování znamená skutečně přidanou hodnotu pro dosažení cílů politiky. Komise v rámci provádění tohoto nařízení stanoví roční priority financování pro jednotlivé oblasti politiky. Program může využívat všechny finanční nástroje, které upravuje finanční nařízení. Účast na programu je otevřená všem právnickým osobám legálně usazeným v členských státech nebo v třetí zemi, která se programu účastní, bez jakýchkoli dalších omezení přístupu k programu. Tato struktura umožňuje zjednodušení, jakož i lepší orientaci programu na potřeby a rozvoj v oblasti politiky. Poskytuje navíc stabilní rámec pro hodnocení, protože specifické cíle jsou přímo provázány s ukazateli pro hodnocení, které se v průběhu doby trvání programu nezmění a budou pravidelně sledovány a hodnoceny. Navrhuje se, aby nebyly pro jednotlivé oblasti politiky v rámci programu vyhrazeny konkrétní částky, protože se tak dosáhne flexibility a zlepší se provádění programu.

– Účast třetích zemí je omezena na EHP, přistupující a kandidátské země a potenciální kandidáty. Další třetí země, zejména země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, se mohou do činností programu zapojit, pokud to poslouží účelu těchto činností.

– Roční priority programu budou stanoveny v ročním pracovním programu. Schválení ročního pracovního programu podléhá stanovisku výboru členských států v rámci poradního postupu, protože se jedná o politické rozhodování.

– Na základě analýzy efektivity nákladů může Komise k provádění programu využívat stávající výkonnou agenturu, což vyplývá z nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství.

Pojem „soudci a soudní zaměstnanci“

Odborné vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců je klíčovým prvkem politiky v oblasti práva. Justiční vzdělávání posiluje vzájemnou důvěru mezi členskými státy, právníky a občany. Sdělení Komise o evropském justičním vzdělávání „Budování důvěry v celoevropskou justici, nový rozměr evropského justičního vzdělávání“ stanoví konkrétní cíle v oblasti vzdělávání, kterých má být dosaženo do roku 2020[6]. Ustanovení čl. 81 odst. 2 písm. h) a čl. 82 odst. 1 písm. c) SFEU se vztahuje výslovně na „soudce a soudní zaměstnance“. Jak je uvedeno ve sdělení Komise, právníci vykonávají nezávislou profesi, jsou nedílnou a nezbytnou součástí justice a při výkonu práva Unie hrají zásadní úlohu. V několika členských státech mají notáři v justiční oblasti důležité pravomoci, proto rovněž přispívají k uplatňování práva Unie. S ohledem na ducha a cíle ustanovení Smlouvy se působnost těchto ustanovení rozšiřuje také na tyto dvě profese.

2011/0369 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se na období 2014 až 2020 zavádí program Spravedlnost

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 1 a 2, čl. 82 odst. 1 a článek 84 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Smlouva o fungování Evropské unie předpokládá vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva, v němž se osoby mohou volně pohybovat. Za tímto účelem může EU přijmout opatření k rozvoji justiční spolupráce v občanských a trestních věcech a podporovat opatření členských států v oblasti předcházení trestné činnosti, zejména pro prevenci a omezení poptávky po drogách a jejich nabídky.

(2) Stockholmský program[7] znovu potvrzuje prioritu, kterou představuje budování prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a mezi své politické priority zařazuje vytvoření Evropy práva a spravedlnosti. Financování je označeno jako jeden z významných nástrojů pro úspěšné provádění politických priorit Stockholmského programu.

(3) Sdělení Komise „Evropa 2020“[8] stanoví strategii pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Dobře fungující prostor práva, v němž jsou odstraněny překážky bránící přeshraničním soudním řízením a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních situacích, by se měl stát klíčových prvkem při podpoře specifických cílů a hlavních iniciativ strategie Evropa 2020.

(4) Ze zkušeností s akcemi na úrovni Unie vyplývá, že plnění těchto cílů v praxi vyžaduje spojení jednotlivých nástrojů, včetně právních předpisů, politických iniciativ a financování. Financování je důležitý nástroj, který doplňuje legislativní opatření. Je proto zapotřebí zavést program financování.

(5) Sdělení Komise „Rozpočet – Evropa 2020“[9] zdůrazňuje potřebu zracionalizovat a zjednodušit financování Unie. Smysluplného zjednodušení a účinného řízení finančních prostředků lze dosáhnout snížením počtu programů a racionalizací, zjednodušením a harmonizací pravidel a postupů v oblasti financování.

(6) V reakci na potřebu zjednodušení a účinného řízení finančních prostředků toto nařízení zavádí program Spravedlnost, který pokračuje v činnostech prováděných na základě tří předchozích programů a rozvíjí je; uvedený program byl zaveden rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1149/2007/ES ze dne 25. září 2007, kterým se na období 2007–2013 zavádí zvláštní program Civilní soudnictví jakožto součást obecného programu Základní práva a spravedlnost[10], rozhodnutí Rady ze dne 12. února 2007, kterým se na období 2007–2013 zavádí zvláštní program Trestní soudnictví jakožto součást obecného programu Základní práva a spravedlnost[11] a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1150/2007/ES ze dne 25. září 2007, kterým se na období let 2007–2013 zavádí zvláštní program Drogová prevence a informovanost o drogách jako součást obecného programu Základní práva a spravedlnost[12].

(7) Zatímco program Drogová prevence a informovanost o drogách vychází z právního základu pro oblast veřejného zdraví a vztahuje se tudíž na zdravotní aspekty, zejména na omezení poškození zdraví v souvislosti s užíváním drog, program Spravedlnost přistupuje k protidrogové politice z hlediska předcházení trestné činnosti. Financování v rámci nového programu v souvislosti s drogami by se mělo zaměřit především na nedovolený obchod s drogami a na další protiprávní činnosti.

(8) Sdělení Komise „Přezkum rozpočtu EU“[13] a „Rozpočet – Evropa 2020“ rovněž zdůrazňují potřebu zacílit financování na činnosti, které mají zřejmou evropskou přidanou hodnotu, tj. na případy, kdy zásah Unie může oproti opatřením na úrovni členských států přinést přidanou hodnotu. Akce, na něž se vztahuje toto nařízení, by měly přispívat k vytvoření evropského prostoru práva tím, že podpoří zásadu vzájemného uznávání, posílí vzájemnou důvěru mezi členskými státy, zdokonalí přeshraniční spolupráci a vytváření sítí a umožní správné, soudržné a jednotné uplatňování práva Unie. Činnosti v oblasti financování by měly rovněž přispívat k tomu, aby zúčastněné strany získávaly účinnější a lepší znalosti o právu a politikách Unie, a měly by poskytovat stabilní analytický základ pro podporu a rozvoj právních předpisů a politik Unie. Opatření na úrovni Unie umožní, aby tyto akce byly prováděny jednotně v rámci celé Unie a aby přinášely úspory z rozsahu. Unie může lépe reagovat na přeshraniční situace než členské státy a může poskytnout evropskou platformu pro čerpání zkušeností.

(9) Pokud jde o drogy, představuje poptávka a nabídka skutečnou hrozbu, které nemohou členské státy samy trvale čelit. Opatření Unie na základě tohoto nařízení by měla podpořit členské státy při prevenci a omezování poptávky po drogách a jejich nabídky, a to především podporou přeshraniční spolupráce při prosazování právních předpisů.

(10) S ohledem na uplatňování zásady řádného finančního řízení by toto nařízení mělo upravovat vhodné nástroje pro posouzení jeho výsledků. Za tímto účelem by mělo definovat obecné a specifické cíle. Aby bylo možné posoudit plnění těchto specifických cílů, je zapotřebí vytvořit soubor ukazatelů, které by měly zůstat v platnosti po celou dobu trvání programu.

(11) Toto nařízení vytváří pro víceletý program finanční krytí, které je pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotou při ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne XX mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení.

(12) Toto nařízení by mělo být prováděno v plném souladu s nařízením (EU, Euratom) č. XX/XX ze dne XX, kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Evropské unie. Nařízení by mělo zejména využívat nástroje pro zjednodušení, které byly zavedeny nařízením o finančních pravidlech. Cílem kritérií pro určování akcí, jež mají být podporovány, by navíc mělo být poskytování finančních prostředků, které jsou k dispozici, na akce, jež mají největší dopad na dané cíle politiky.

(13) Komisi by měly být svěřeny prováděcí pravomoci pro schvalování ročních pracovních programů. Tyto pravomoci je třeba vykonávat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[14]. Rozpočtové důsledky lze s ohledem na příslušné roční částky považovat za nepodstatné. Měl by se proto použít poradní postup.

(14) Aby se zajistilo účinné přidělování prostředků z rozpočtu Unie, je zapotřebí dodržovat jednotnost, komplementaritu a synergii při financování programů, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v případě tohoto programu a programu Práva a občanství zavedeného nařízením (EU) č. XX/XX ze dne XX[15], nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti a boje proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti zavedeného nařízením (EU) č. XX/XX ze dne XX[16], programu Zdraví pro růst zavedeného nařízením (EU) č. XX/XX ze dne XX[17], programu Erasmus pro všechny zavedeného nařízením (EU) č. XX/XX ze dne XX[18], rámcového programu Horizont 2020 zavedeného nařízením (EU) č. XX/XX ze dne XX[19] a nástroje předvstupní pomoci zavedeného nařízením (EU) č. XX/XX ze dne XX[20].

(15) Podle článků 8 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie by tento program měl podporovat zohlednění rovnosti mezi ženami a muži a cílů v oblasti zákazu diskriminace ve všech svých činnostech. Mělo by být prováděno pravidelné sledování a hodnocení, které umožní posoudit, jak činnosti programu reagují na otázky rovnosti mezi ženami a muži a zákazu diskriminace.

(16) Finanční zájmy Unie by měly být chráněny prostřednictvím přiměřených opatření v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a případných sankcí. Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“) by měl být oprávněn provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů v souladu s postupy uvedenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96[21], aby se zjistilo, zda nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, pokud jde o financování ze strany Unie podle tohoto programu.

(17) Vzhledem k tomu, že cíle tohoto nařízení, konkrétně přispět k vytvoření evropského prostoru práva, nelze uspokojivě dosáhnout na úrovni členských států, avšak lze jej lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity vyplývající z článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(18) [V souladu s článkem 3 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámily tyto členské státy své přání podílet se na přijímání a používání tohoto nařízení] NEBO [Aniž je dotčen článek 4 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, Spojené království a Irsko se neúčastní přijímání tohoto nařízení, a proto pro ně není závazné ani použitelné][22].

(19) V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zavedení a doba trvání programu

1.           Toto nařízení zavádí program Evropské unie Spravedlnost, dále jen „program“.

2.           Program zahrnuje období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.

Článek 2 Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

a)           „členskými státy“ rozumí členské státy s výjimkou [Dánska] NEBO [Dánska, Spojeného království a Irska, aniž je dotčen článek 4 Protokolu (č. 21)];

b)           „soudci a soudními zaměstnanci“ rozumí soudci, státní zástupci, advokáti, právní poradci, notáři, soudní úředníci, soudní vykonavatelé, soudní tlumočníci a další pracovníci spojení se soudnictvím.

Článek 3 Evropská přidaná hodnota

Z programu jsou financovány akce s evropskou přidanou hodnotou. Komise za tímto účelem zajistí, že akce vybrané k financování mají přinést výsledky s evropskou přidanou hodnotou, a bude sledovat, zda bylo v rámci konečných výsledků akcí financovaných z programu skutečně dosaženo evropské přidané hodnoty.

Článek 4 Obecný cíl

Obecným cílem tohoto programu je přispět k vytvoření evropského prostoru práva podporou justiční spolupráce v občanských a trestních věcech.

Článek 5 Specifické cíle

K dosažení obecného cíle stanoveného v článku 4 jsou v programu stanoveny tyto specifické cíle:

a)      podpora účinného, soudržného a jednotného uplatňování právních předpisů Unie v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech.

         Aby bylo možné posoudit plnění tohoto cíle, použije se jako ukazatel např. počet případů přeshraniční spolupráce.

b)      usnadnění přístupu ke spravedlnosti.

         Aby bylo možné posoudit plnění tohoto cíle, použije se jako ukazatel např. evropské pojetí přístupu k právu.

c)      prevence a omezení poptávky po drogách a jejich nabídky.

         Aby bylo možné posoudit plnění tohoto cíle, použije se jako ukazatel např. počet případů přeshraniční spolupráce.

Cílem programu je podporovat rovnost žen a mužů a bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace ve všech svých činnostech.

Článek 6 Akce

1.           Akce v rámci programu se s ohledem na cíle vyplývající z článků 4 a 5 zaměří na tyto oblasti činnosti:

a)      zlepšení veřejného povědomí a znalostí o právních předpisech a politikách Unie;

b)      podpora provádění právních předpisů a politik Unie v členských státech;

c)      podpora nadnárodní spolupráce a zprostředkování vzájemných znalostí a prohlubování vzájemné důvěry;

d)      zlepšení znalostí a porozumění ohledně případných záležitostí, které ovlivňují řádné fungování evropského prostoru práva, s cílem zajistit, aby byly politiky a právní předpisy tvořeny na základě důkazů.

2.         Program bude mimo jiné financovat tyto druhy akcí:

(a) analytické činnosti, jako je shromažďování údajů a statistik; rozvoj společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek; studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení a posouzení dopadů; příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů; sledování a posuzování provádění právních předpisů Unie do vnitrostátního práva a jejich uplatňování a provádění politik Unie; workshopy, semináře, setkání odborníků, konference;

(b) vzdělávací činnosti pro soudce a soudní zaměstnance, jako jsou například výměny zaměstnanců, workshopy, semináře, školící programy pro školitele, rozvíjení internetových a dalších vzdělávacích modulů;

(c) vzájemná výměna zkušeností, spolupráce, zvyšování povědomí a šíření informací, jako je např. identifikace a výměna osvědčených postupů, inovativní přístupy a zkušenosti, organizace odborných posudků a vzájemné výměny zkušeností; pořádání konferencí a seminářů; organizace osvětových a informačních kampaní, mediálních kampaní a akcí, včetně korporátní komunikační činnosti, ohledně politických priorit Evropské unie; kompilace a publikace materiálů pro šíření informací i výsledků tohoto programu; rozvíjení, provozování a údržba systémů a nástrojů využívajících informační a komunikační technologie;

(d) podpora hlavních aktérů, jako např. podpora členských států při provádění práva a politik Unie; podpora klíčových sítí na evropské úrovni, jejichž činnosti se vztahují k provádění cílů programu; vytváření sítí na evropské úrovni mezi specializovanými orgány a organizacemi, vnitrostátními, regionálními a místními orgány; financování sítí odborníků; financování observatoří na evropské úrovni.

Článek 7 Účast

1.           Přístup k tomuto programu bude otevřený všem veřejným a/nebo soukromým orgánům a subjektům, které jsou legálně usazeny v:

a)      členských státech,

b)      zemích ESVO, které jsou členy Dohody o EHP, v souladu s podmínkami stanovenými v této dohodě;

c)      přistupujících zemích, kandidátských zemích a v potenciálních kandidátských zemích, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami stanovenými v rámcových dohodách uzavřených s těmito zeměmi o jejich účasti na programech Unie;

d)      Dánsku na základě mezinárodní dohody.

2.           Veřejné a/nebo soukromé orgány a subjekty legálně usazené v dalších třetích zemích, zejména v těch zemích, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, se mohou do akcí v rámci programu zapojit, pokud to poslouží účelu těchto akcí.

3.           Komise může v rámci programu spolupracovat s mezinárodními organizacemi působícími v oblastech, na něž se tento program vztahuje, jako je např. Rada Evropy, Organizace spojených národů a Haagská konference o mezinárodním právu soukromém. Přístup k tomuto programu bude otevřený i těmto mezinárodním organizacím.

Článek 8 Rozpočet

1.           Finanční krytí pro provádění tohoto programu představuje 472 milionů EUR.

2.           Z finančních prostředků programu lze rovněž hradit výdaje související s činnostmi v rámci přípravy, monitorování, kontroly, auditu a hodnocení, které jsou potřebné pro řízení programu a dosažení jeho cílů, zejména výdaje na studie, schůze odborníků, informační a komunikační činnosti, včetně korporátní komunikace, ohledně politických priorit Evropské unie, pokud souvisejí s obecnými cíli tohoto nařízení, výdaje spojené se sítěmi IT zaměřenými na zpracování a výměnu informací, jakož i veškeré jiné výdaje na technickou a správní pomoc, které Komise vynaloží na řízení programu.

3.           Roční rozpočtové prostředky, které jsou k dispozici, schvaluje rozpočtový orgán v mezích vyplývajících víceletého finančního rámce zavedeného nařízením Rady (EU, Euratom) č. XX/XX ze dne XX, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020.

Článek 9 Prováděcí opatření

1.           Komise provádí finanční podporu Unie v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. XX/XX ze dne XX, kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Evropské unie.

2.           Komise za účelem provádění programu přijme roční pracovní programy ve formě prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 10 odst. 2.

3.           Roční pracovní programy obsahují opatření potřebná k jejich provádění, priority pro výzvy k předkládání návrhů a všechny další prvky požadované nařízením (EU, Euratom) č. XX/XX ze dne XX, kterým se stanoví finanční pravidla pro roční rozpočet Evropské unie.

Článek 10 Projednávání ve výboru

1.           Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.           Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č.182/2011.

Článek 11 Komplementarita

1.           Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkový soulad, komplementaritu a synergii s ostatními nástroji Unie, mj. s programem Práva a občanství, nástrojem pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti a boje proti přeshraniční, závažné a organizované trestné činnosti, programem Erasmus pro všechny, rámcovým programem Horizont 2020 a nástrojem předvstupní pomoci.

2.           Program může sdílet zdroje s ostatními nástroji Unie, zejména s programem Práva a občanství, a to za účelem provádění akcí odpovídajících cílům obou programů. Na akci financovanou z programu lze rovněž čerpat prostředky z programu Práva a občanství, pokud se finanční krytí netýká stejné nákladové položky.

Článek 12 Ochrana finančních zájmů Unie

1.           Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení, byly finanční zájmy Unie chráněny uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, úplatkářství a jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami a v případě zjištění nesrovnalostí zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

2.           Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět kontrolu veškerých dokladů i kontrolu na místě u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří obdrželi finanční prostředky Unie.

              Evropský úřad pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“) je oprávněn provádět kontroly a inspekce na místě u hospodářských subjektů v souladu s postupy uvedenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96, aby se zjistilo, zda nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání ohrožujícímu finanční zájmy Unie, pokud jde o grantovou dohodu, rozhodnutí o grantu nebo smlouvu o financování ze strany Unie.

              Aniž je dotčen první pododstavec a druhý pododstavec, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, grantové dohody, rozhodnutí o grantu a smlouvy vyplývající z provádění tohoto nařízení, Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů, kontrol na místě a inspekcí výslovně zmocňovat.

Článek 13 Sledování a hodnocení

1.           Komise bude průběžně program sledovat tak, aby bylo možné sledovat provádění činností v jeho rámci v oblastech činností uvedených v čl. 6 odst. 1 a plnění specifických cílů uvedených v článku 5. Sledování zároveň umožní posoudit, jakým způsobem byly v rámci programových činností řešeny otázky rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace. Ukazatele se případně rozdělí podle pohlaví, věku a postižení.

2.           Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě

a) průběžnou hodnotící zprávu nejpozději do poloviny roku 2018;

b) zprávu o hodnocení ex post.

3.           Předmětem průběžného hodnocení je pokrok dosažený při plnění cílů programu, účinnost využívaných zdrojů a evropská přidaná hodnota programu s cílem určit, zda financování v oblastech, na které se program vztahuje, po roce 2020 prodloužit, upravit nebo ukončit. Zároveň se prověří, zda je možné program ještě zjednodušit, zda je vnitřně i navenek soudržný a zda jsou všechny jeho cíle a akce stále relevantní. V hodnocení se zohlední výsledky ex post hodnocení programů uvedených v článku 14.

4.           Předmětem hodnocení ex post, které se použije při rozhodování o následném programu, je dlouhodobější dopad programu a udržitelnost jeho účinků.

Článek 14 Přechodná opatření

Na akce zahájené před 1. lednem 2014 na základě rozhodnutí 1149/2007/ES, rozhodnutí 2007/126/SVV nebo rozhodnutí 1150/2007/ES se až do jejich ukončení vztahují ustanovení těchto rozhodnutí. Vzhledem k těmto akcím se odkazy na výbory uvedené v článcích 10 a 11 rozhodnutí 1149/2007/ES, v článku 9 rozhodnutí 2007/126/SVV a v článku 10 rozhodnutí 1150/2007/ES považují za odkazy na výbor uvedený v článku 10 tohoto nařízení.

Článek 15 Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne .

Za Evropský parlament                                 Za Radu

Předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

              1.1.    Název návrhu/podnětu

              1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

              1.3.    Povaha návrhu/podnětu

              1.4.    Cíle

              1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

              1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

              1.7.    Předpokládaný způsob řízení

2.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

              2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

              2.2.    Systém řízení a kontroly

              2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

              3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

              3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

              3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

              3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

              3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

              3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

              3.2.5. Příspěvky třetích stran

              3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se na období 2014 až 2020 zavádí program Spravedlnost.

1.2. Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[23]

Hlava 33 – Soudnictví

1.3. Povaha návrhu/podnětu

þ Návrh/podnět se týká nové akce

¨ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci[24]

¨ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce

¨ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci

1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Cílem tohoto programu je podporou justiční spolupráce v občanských a trestních věcech přispět k vytvoření evropského prostoru svobody, bezpečnosti a práva, a zejména evropského prostoru práva. Dobře fungující prostor práva, v němž jsou odstraněny překážky bránící přeshraničním soudním řízením, podpoří specifické cíle a hlavní iniciativy strategie Evropa 2020.

1.4.2. Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifické cíle

Aby byl bylo dosaženo obecného cíle programu, tj. přispět k vytvoření evropského prostoru práva, má program tyto specifické cíle:

a)       podpořit účinné, soudržné a jednotné uplatňování právních předpisů Unie v oblasti justiční spolupráce v občanských a trestních věcech;

b)       usnadnit přístup ke spravedlnosti;

c)       prevence a omezení poptávky po drogách a jejich nabídky.

Příslušné aktivity ABM/ABB:

ABB 33 03 a 33 04.

1.4.3. Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Návrh přispěje k prosazování acquis a umožní občanům a podnikům v Unii plně využívat stávajících právních předpisů. Budou lépe znát svá práva a členské státy a zúčastněné strany budou mít k dispozici lepší nástroje pro vzájemnou spolupráci a výměnu informací o osvědčených postupech. Účinky návrhu na příjemce / cílové skupiny jsou podrobněji popsány v oddíle 4.1.2 posouzení dopadů.

Kromě toho budou mít navrhované změny programů financování jednoznačně kladný účinek na postupy při správě finanční podpory. Při zpracovávání žádostí, požadované dokumentaci a systémech IT, které se mají použít, se uplatní jednotný přístup přesahující jednotlivé programy. To samo o sobě přinese konkrétní úsporu času, neboť mnoho zúčastněných stran, které působí v oblastech, na něž se v současnosti vztahuje několik programů, nebude již muset splňovat odlišné požadavky a bude se moci více soustředit na obsah a kvalitu svých návrhů.

Kromě toho by jediný harmonizovaný a racionalizovaný postup při výběru projektu výrazně snížil prodlevy mezi podáním žádosti a obdržením informace o výsledku, tudíž by žádající organizace nebyla tak dlouhou dobu v nejistotě. Další výhodou by také bylo značné zkrácení doby mezi návrhem projektu a jeho zahájením, tudíž by projekt mnohem účinněji reagoval na konkrétní potřeby, jež má v souladu s politickými prioritami Unie uspokojit.

1.4.4. Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

Aby bylo možné posoudit plnění výše uvedených specifických cílů, použijí se jako ukazatele mimo jiné počet případů přeshraniční spolupráce pro cíle a) a c) a evropské pojetí přístupu k právu pro cíl b).

GŘ pro spravedlnost nemá dostatek informací o aktuální situaci, aby stanovilo smysluplné dlouhodobé a střednědobé cíle, avšak před zahájením provádění programu se bude snažit získat více informací o současné situaci, aby bylo možné stanovit milníky a cíle.

1.5. Odůvodnění návrhu/podnětu 1.5.1. Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

Ačkoli jsou právní předpisy klíčovým nástrojem pro provádění cílů Unie v oblasti práva, je třeba jej doplnit o další prostředky. V této souvislosti má důležitou úlohu financování, zejména financování opatření zaměřených na zvyšování účinnosti právních předpisů prohlubováním vědomostí o těchto předpisech, zvyšováním povědomí a schopnosti občanů, odborníků a zúčastněných stran, a to podporou těchto činností:

informování veřejnosti a osvěta, včetně podpory vnitrostátních a evropských kampaní, s cílem informovat lidi o jejich právech garantovaných v právních předpisech Unie a o tom, jak je v praxi vymáhat;

odborná příprava a budování kapacit pro právníky (jako jsou soudci a státní zástupci) a jiné odborníky, aby byli schopni účinněji uplatňovat unijní právo a politiky v praxi.

Financování hraje také ústřední úlohu při podpoře spolupráce na nadnárodní úrovni a rozvoji vzájemné důvěry prostřednictvím:

upevňování sítí, tj. celounijních organizací, které pomáhají s přípravou budoucích iniciativ v této oblasti a s jejich důsledným prováděním v celé Evropě;

přeshraniční spolupráce při vymáhání práva, například při zřizování systému varování o pohřešovaných dětech, koordinaci operativní a přeshraniční protidrogové spolupráce.

Kromě toho by se financování mělo využít k podpoře:

výzkumu, analýz a dalších podpůrných aktivit, jež poskytnou zákonodárcům jasné a podrobné informace o problémech a situaci na místě. Výsledky těchto činností povedou k vypracování a provádění politik Unie a zajistí, aby byly založené na faktech, aby byly cílené a dobře strukturované.

1.5.2. Přidaná hodnota ze zapojení EU

Financování z programu Spravedlnost se soustředí na činnosti, kde mohou opatření na úrovni Unie přinést v porovnání s opatřením na úrovni členského státu dodatečnou hodnotu. Činnosti, na něž se vztahuje toto nařízení, přispívají účinnému uplatňování acquis tím, že rozvíjí vzájemnou důvěru mezi členskými státy, zdokonalují přeshraniční spolupráci a vytváření sítí a umožňují správné, soudržné a jednotné uplatňování práva Unie v rámci celé Unie. Pouze činnost na úrovni Unie může přinést koordinovaná opatření, která se dostanou ke všem členským státům Unie. Evropská unie může lépe reagovat na přeshraniční situace než členské státy a může poskytnout evropskou platformu pro čerpání zkušeností. Bez podpory Unie by zúčastněné strany řešily obdobné problémy roztříštěně a izolovaně. Spolupráce a navazování kontaktů povede v různých členských státech k šíření osvědčených postupů, zejména k šíření inovativních a integrovaných přístupů. Všichni, kdo se na těchto činnostech podílejí, pak budou ve svém profesním prostředí působit jako prostředníci a budou osvědčené postupy dále šířit ve svém členském státě.

Bude podporován kvalitní analytický základ pro prosazování a rozvoj politik. Opatření na úrovni Evropské unie umožní, aby tyto činnosti byly prováděny jednotně v rámci celé Unie a aby přinášely úspory z rozsahu. Financování na vnitrostátní úrovni by nepřineslo stejné výsledky, ale zůstalo by roztříštěné a omezené a neuspokojilo by potřeby Evropské unie jako celku.

1.5.3. Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Hodnocení v polovině období prováděná u probíhajících programů v oblasti spravedlnosti potvrdila celkovou účinnost programů, zjistila však také řadu problémů, jako je rozptýlení fondů („saupoudrage“) mezi mnoho projektů malého rozsahu, jejichž dopad je omezený. Přestože je finanční podpora přidělena vysokému počtu projektů, nejsou organizace, které podporu pobírají, rovnoměrně zeměpisně rozmístěny. Hodnocení v polovině období se shodují na tom, že je třeba udělat více pro lepší šíření a využívání výsledků a výstupů financovaných činností. Lepší šíření jde ruku v ruce s lepším hodnocením a sledováním. V hodnoceních v polovině období a při veřejné konzultaci bylo zdůrazněno, že pokud jde o účinnost, čelí žadatelé složitým a byrokratickým postupům. Z administrativního hlediska způsobuje Komisi nárůst počtu postupů u různých programů značnou administrativní zátěž. Zvyšování počtu postupů a značná administrativní zátěž vedou k prodlužování délky řízení. Spojení programů by tento problém vyřešilo a umožnilo součinnost mezi programy.

1.5.4. Provázanost a možná synergie s dalšími finančními nástroji

Program bude usilovat o součinnost, soudržnost a komplementaritu s ostatními nástroji Unie, např. s programy v oblasti vnitřních věcí, zdraví a ochrany spotřebitele, vzdělávání a výzkumu. Zabrání se zdvojení činností v rámci těchto ostatních programů. Pro dosažení společných cílů mohou být prostředky rozděleny mezi program Spravedlnost a program Práva a občanství.

1.6. Doba trvání akce a finanční dopad

þ Časově omezený návrh/podnět

(1) þ  Návrh/podnět s platností 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020

(2) þ  Finanční dopad od roku 2014 do roku 2020 a dále.

¨ Časově neomezený návrh/podnět

(3) Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

(4) poté plné fungování.

1.7. Předpokládaný způsob řízení[25]

þ Přímé centralizované řízení Komisí

þ Nepřímé centralizované řízení, při kterém jsou úkoly plnění rozpočtu svěřeny:

(5) þ  výkonným agenturám

(6) þ  subjektům zřízeným Společenstvími[26]

(7) ¨  vnitrostátním veřejnoprávním subjektům / subjektům pověřeným výkonem veřejné služby

(8) ¨  osobám pověřeným prováděním zvláštních opatření podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a označeným v příslušném základním právním aktu ve smyslu článku 49 finančního nařízení

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Decentralizované řízení s třetími zeměmi

þ Společné řízení s mezinárodními organizacemi (jak je uvedeno níže)

Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

Možnost využít k úplnému nebo částečnému provádění programu stávající výkonnou agenturu je obsažena v důvodové zprávě. V této fázi nebylo v tomto ohledu ještě přijato rozhodnutí, ani nebyla provedena analýza efektivity nákladů, tato možnost by však měla zůstat otevřená.

Další možností, která v současnosti není využívána, avšak mohla by být zvážena do budoucna, je společné řízení. To se týká zejména mezinárodních organizací uvedených v čl. 7 odst. 2: Rady Evropy, Organizace spojených národů a Haagské konference o mezinárodním právu soukromém.

2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

Návrh obsahuje povinnosti týkající se sledování a hodnocení. Pokroky dosahované při plnění specifických cílů budou každoročně sledovány na základě ukazatelů obsažených v návrhu.

Komise kromě toho nejpozději do poloviny roku 2018 předloží průběžnou hodnotící zprávu o pokroku dosaženém při plnění cílů programu, o účinnosti využívání zdrojů a jeho evropské přidané hodnotě. Po ukončení programu bude provedeno následné hodnocení dlouhodobých dopadů a udržitelnosti účinků programu.

2.2. Systém řízení a kontroly 2.2.1. Zjištěná rizika

GŘ pro spravedlnost se při provádění svých výdajových programů nepotýká s žádnými většími riziky chyb. To vyplývá jak z výročních zpráv Účetního dvora, které nezjistily žádné významné chyby, tak z míry zbytkových chyb, jež podle výročních zpráv o činnosti GŘ pro spravedlnost (a bývalého GŘ JLS) byla v minulých letech nižší než 2 % (s jedinou výjimkou pro program Daphne v roce 2009).

Zjištěna byla tato hlavní rizika:

– nedostatečná kvalita vybraných projektů a špatné technické provedení projektu, které snižují dopad programu a jsou způsobené nevhodnými postupy výběru, nedostatkem odborných znalostí nebo nedostatečným sledováním,

– neúčinné nebo nehospodárné využívání poskytnutých prostředků jak v případě grantů (složité proplácení skutečných způsobilých nákladů a omezené možnosti tyto způsobilé náklady ověřit ve spisech), tak v případě zadávání veřejných zakázek (omezený počet hospodářských subjektů s požadovanými odbornými znalostmi, což téměř znemožňuje porovnání cenových nabídek),

– kapacity (zejména) menších organizací pro účinnou kontrolu výdajů a zajištění transparentnosti prováděných operací,

– poškození dobré pověsti Komise, pokud je odhalen podvod nebo trestná činnost; vzhledem k poměrně velkému počtu různorodých smluvních stran a příjemců, kteří často používají své vlastní, spíše menší kontrolní systémy, poskytuje vnitřní kontrolní systém třetích stran pouze částečnou jistotu.

Předpokládá se, že většina těchto rizik bude omezena díky lepšímu zaměření návrhů a využívání zjednodušených prvků zavedených při přezkumu finančního nařízení prováděném každé tři roky.

2.2.2. Předpokládané metody kontroly

Popis vnitřního kontrolního systému

Kontrolní systém plánovaný pro budoucí program je pokračováním stávajícího kontrolního systému. Tvoří ho několik částí: dohled oddělení pro řízení programu nad operacemi, kontrola ex ante (finanční ověření), které provádí ústřední oddělení pro rozpočet a kontrolu, vnitřní výbor pro zadávání zakázek (JPC), ex post kontroly grantů a audity, které provádí oddělení vnitřního auditu a/nebo útvar vnitřního auditu.

Všechny transakce podléhají ověření ex ante ze strany oddělení pro řízení programu a závěrečnému ověření ze strany oddělení pro rozpočet a kontrolu (kromě předběžného financování s nízkým rizikem. V případě grantů jsou žádosti o proplácení nákladů pečlivě ověřovány a v případě potřeby jsou na základě posouzení rizika požadovány podklady. Všechna otevřená a omezená zadávací řízení a všechna vyjednávací řízení nad 60 000 EUR jsou před rozhodnutím o udělení předložena vnitřnímu výboru pro zadávání zakázek ke kontrole.

Při kontrolách ex post se uplatňuje „strategie odhalování“, jejímž cílem je odhalit co nejvíce anomálií, pokud jde o navracení neoprávněně vyplacených částek. Podle této strategie se audity provádějí u vzorku projektů vybraných téměř výhradně na základě analýzy rizik.

Náklady na kontroly a jejich přínos

Odhadujeme, že 50–70 % všech zaměstnanců, kteří se podílejí na správě stávajících finančních programů, provádí kontrolní funkce v širším smyslu (od výběru příjemců/dodavatelů po využití výsledků auditů). To odpovídá rozmezí mezi 2,1 milionu EUR (50 % nákladů na lidské zdroje v roce 2014, viz oddíl 3.2.3) a 3,2 milionu EUR (70 % nákladů na lidské zdroje v roce 2020, viz oddíl 3.2.3). Kromě toho na základě externalizace auditů ex post vznikají náklady v rozmezí 75 000–100 000 EUR ročně, které jsou hrazeny z prostředků na správní podporu. Tyto náklady představují 6 až 3 % celkového rozpočtu programu. Jejich podíl se během sedmiletého období sníží, neboť roční prostředky se budou od roku 2014 do roku 2020 výrazně zvyšovat, zatímco náklady na kontrolu se téměř nezmění.

Díky této kombinaci kontrol ex ante a ex post, jakož i kontrole spisů a auditů na místě byla průměrná vyčíslitelná míra zbytkových chyb v minulých letech nižší než 2 %, s jedinou výjimkou pro program Daphne v roce 2009, kde míra chyb mírně překročila 2 %. Tato situace byla napravena v následujícím roce větším počtem kontrol ex post na místě. Při těchto kontrolách byly zjištěny a napraveny přetrvávající chyby v této populaci. Interní kontrolní systém i s ním spojené náklady se tudíž považují za přiměřené pro to, aby bylo v GŘ pro spravedlnost dosaženo cíle nízké míry chyb.

GŘ pro spravedlnost však bude nadále v tomto rámci hledat možnosti, jak posilovat a zjednodušovat správu. Snížení počtu programů povede k uplatňování harmonizovaných pravidel a postupů a ke snížení rizika chyb. Kromě toho se budou co nejvíce využívat nástroje pro zjednodušení, které byly zavedeny při přezkumu finančního nařízení prováděném každé tři roky, a očekává se, že pomohou snížit administrativní zátěž pro příjemce. Tím se zároveň sníží riziko chyb a administrativní zátěž pro Komisi.

Přehled o povaze a intenzitě (stávajících) kontrol

Přehled kontrol || Částka v mil. EUR || Počet příjemců/transakcí (v % z celkového počtu) || Hloubka *(hodnocení 1–4) || Objem (v % hodnoty)

Ex ante kontroly všech finančních transakcí || neuv. || 100 % || 1–4, podle rizika a typu transakce || 100 %

Kontroly rozhodnutí o zadávání zakázek prováděné výborem pro zadávání zakázek GŘ pro spravedlnost || neuv. || 100 % zadávacích řízení nad 125 000 EUR a vyjednávacích řízení nad 60 000 EUR || 4 || 100 % zadávacích řízení nad 125 000 EUR a vyjednávacích řízení nad 60 000 EUR

Ex post kontroly konečných plateb grantů || neuv. || Nejméně 10 % || 4 || 5–10 %

*Hloubka kontroly

1. Minimální správní/aritmetická kontrola bez odkazu na příslušné doklady.

2. Kontrola podložená podpůrnými informacemi, jež obsahují prvek nezávislého dohledu (např. osvědčení o auditu či jiné osvědčení), bez odkazu na příslušné doklady.

3. Kontrola podložená podpůrnými informacemi ze zcela nezávislého zdroje (např. databáze, které v určitých bodech opravňují žádost o proplacení, posouzení dosaženého pokroku provedené třetími stranami nebo Komisí, atd.).

4. Kontroly podložené doklady (včetně přístupu k těmto dokladům), které jsou ve fázi daného procesu k dispozici pro všechny vstupy a výstupy (např. výkazy práce, faktury, fyzické ověření atd.); tzn. kontroly testování operací stejné intenzity, jako kontroly prováděné Evropským účetním dvorem v rámci prohlášení o věrohodnosti.

2.3. Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

Pro budoucí program Spravedlnost existují či budou zavedena různá opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí. Návrh obsahuje v článku 12 ustanovení o ochraně finančních zájmů Evropské unie. V souladu se strategií Komise proti podvodům, která byla přijata v červnu 2011, vypracovává GŘ pro spravedlnost strategii proti podvodům pro celý výdajový cyklus, a to s ohledem na proporcionalitu a efektivitu nákladů opatření, jež mají být provedena. Tato strategie vychází ze dvou pilířů: prevence, která vychází z konkrétních kontrol, a vhodná reakce, pokud jsou zjištěny podvody či nesrovnalosti, která spočívá v navrácení neoprávněně vyplacených částek a případně v účinných, přiměřených a odrazujících sankcích. Strategie proti podvodům popisuje systém kontrol ex ante a ex post na základě červených ukazatelů a postupy, které musí zaměstnanci dodržovat, pokud jsou zjištěny podvody či nesrovnalosti. Poskytuje rovněž informace o pracovních postupech s úřadem OLAF.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie

· Nové rozpočtové linie, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek

Číslo [Okruh……………………………………..] || RP/NRP || zemí ESVO || kandidátských zemí || třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení

[3…] || [33 01 04.YY] [Program Spravedlnost] || [NRP…] || ANO || ANO || ANO[27] || NE

[3…] || [33 YY YY YY] [Program Spravedlnost] || [RP…] || ANO || ANO || ANO || NE

|| || || || || ||

3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo || [Okruh 3 – Bezpečnost a občanství]

GŘ: spravedlnost || || || Rok 2014[28] || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Po r. 2020 || CELKEM

Ÿ Operační prostředky || || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové linie – 33 xx xx || Závazky || (1) || 45,800 || 52,800 || 59,300 || 66,300 || 73,800 || 80,800 || 84,800 || || 463,600

Platby || (2) || 18,300 || 30,400 || 43,600 || 53,700 || 64,400 || 71,500 || 77,100 || 104,600 || 463,600

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy[29] || || || || || || || || ||

Číslo rozpočtové linie 33 01 04 yy* || || (3) || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 1,200 || || 8,400

CELKEM prostředky pro GŘ SPRAVEDLNOST || Závazky || =1+1a +3 || 47,000 || 54,000 || 60,500 || 67,500 || 75,000 || 82,000 || 86,000 || || 472,000

Platby || =2+2a +3 || 19,500 || 31,600 || 44,800 || 54,900 || 65,600 || 72,700 || 78,300 || 104,600 || 472,000

Komise může zvážit, zda (částečně) přenese provádění programu na stávající výkonné agentury. Částky a způsob jejich zaúčtování se v případě potřeby přizpůsobí výsledkům procesu externalizace.

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || 45,800 || 52,800 || 59,300 || 66,300 || 73,800 || 80,800 || 84,800 || || 463,600

Platby || (5) || 18,300 || 30,400 || 43,600 || 53,700 || 64,400 || 71,500 || 77,100 || 104,600 || 463,600

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 1,200 || || 8,400

CELKEM prostředky z OKRUHU 3 víceletého finančního rámce || Závazky || =4+ 6 || 47,000 || 54,000 || 60,500 || 67,500 || 75,000 || 82,000 || 86,000 || || 472,000

Platby || =5+ 6 || 19,500 || 31,600 || 44,800 || 54,900 || 65,600 || 72,700 || 78,300 || 104,600 || 472,000

Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správa / správní výdaje“

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Po r. 2020 || CELKEM

GŘ: SPRAVEDLNOST ||

Ÿ Lidské zdroje || 4,185 || 4,247 || 4,165 || 4,254 || 4,344 || 4,433 || 4,522 || || 30,150

Ÿ Ostatní správní výdaje || 0,054 || 0,055 || 0,056 || 0,057 || 0,059 || 0,060 || 0,061 || || 0,402

GŘ SPRAVEDLNOST CELKEM || Prostředky || 4,239 || 4,302 || 4,221 || 4,311 || 4,403 || 4,493 || 4,583 || || 30,552

CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 4,239 || 4,302 || 4,221 || 4,311 || 4,403 || 4,493 || 4,583 || || 30,552

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || Po r. 2020 || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHŮ 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 51,239 || 58,302 || 64,721 || 71,811 || 79,403 || 86,493 || 90,583 || || 502,552

Platby || 23,739 || 35,902 || 49,021 || 59,211 || 70,003 || 77,193 || 82,883 || 104,600 || 502,552

3.2.2. Odhadovaný dopad na operační prostředky

(9) ¨  Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

(10) þ         Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále. GŘ pro spravedlnost nemůže poskytnout vyčerpávající seznam všech výsledků, kterých je třeba dosáhnout finanční pomocí v rámci programu, jejich průměrné náklady a počet, jak je požadováno v tomto oddíle. V současné době neexistují žádné statistické nástroje, s jejichž pomocí by se daly zjistit průměrné náklady na základě probíhajících programů. Takto přesné určení by navíc odporovalo zásadě, že by budoucí program měl být dostatečně flexibilní, aby zohlednil politické priority v období 2014–2020. Mimo jiné se očekávají tyto výsledky (seznam není vyčerpávající):

– počet osob v cílové skupině, které byly osloveny činnostmi spojenými se zvyšováním informovanosti,

– počet soudců a soudních zaměstnanců v cílové skupině, kteří se účastnili školení,

– počet právníků, kteří se podílejí mj. na vytváření sítí, účastní se výměn nebo studijních pobytů,

– počet případů přeshraniční spolupráce, mj. prostřednictvím nástrojů IT a evropských postupů,

– politické iniciativy navržené na základě hodnocení, posouzení dopadů rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami a odborníky,

– počet hodnocení a posouzení dopadů vypracovaných v důsledku provádění programu.

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy ò || || || Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

VÝSTUPY

Druh výstupu[30] || Průměrné náklady výstupu || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Počet výstupů || Náklady || Celkový počet výstupů || Celkem náklady

SPECIFICKÝ CÍL Č. 1[31]… || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 1 || || || || || || || || || || || || || || || ||

SPECIFICKÝ CÍL Č. 2… || || || || || || || || || || || || || || || ||

Výstup || || || || || || || || || || || || || || || || || ||

Mezisoučet za specifický cíl č. 2 || || || || || || || || || || || || || || || ||

NÁKLADY CELKEM || || || || || || || || || || || || || || || ||

3.2.3. Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí

(11) ¨         Návrh/podnět nevyžaduje využití správních prostředků

(12) þ         Návrh/podnět vyžaduje využití správních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

|| Rok 2014[32] || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || 4,185 || 4,247 || 4,165 || 4,254 || 4,344 || 4,433 || 4,522 || 30,150

Ostatní správní výdaje || 0,054 || 0,055 || 0,056 || 0,057 || 0,059 || 0,060 || 0,061 || 0,402

Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 4,239 || 4,302 || 4,221 || 4,311 || 4,403 || 4,493 || 4,583 || 30,552

Mimo OKRUH 5[33] víceletého finančního rámce || || || || || || || ||

Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ostatní výdaje správní povahy || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 8,400

Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 1,200 || 8,400

CELKEM || 5,439 || 5,502 || 5,421 || 5,511 || 5,603 || 5,693 || 5,783 || 38,952

Komise může zvážit, zda (částečně) přenese provádění programu na stávající výkonné agentury. Částky a způsob jejich zaúčtování se v případě potřeby přizpůsobí výsledkům procesu externalizace.

3.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

(13) ¨         Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

(14) þ         Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

|| Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) (v ekvivalentech plných pracovních úvazků – FTE)

33 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 30,75 || 30,75 || 29,75 || 29,75 || 29,75 || 29,75 || 29,75

XX 01 01 02 (při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: – FTE)[34]

33 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 0,5 || 0,5 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0

XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || || || || || || ||

XX 01 04 yy[35] || v ústředí[36] || || || || || ||

při delegacích || || || || || ||

XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || || || || || || ||

10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || || || || || || ||

Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || || || || || || ||

CELKEM || 31,25 || 31,25 || 29,75 || 29,75 || 29,75 || 29,75 || 29,75

33 je oblast politiky nebo příslušná hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Částky a způsob jejich zaúčtování se přizpůsobí výsledkům předpokládaného procesu externalizace.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci || Úkoly, které mají být provedeny, zahrnují všechny úkoly nezbytné pro řízení finančního programu, např.: – poskytování vstupních informací pro rozpočtový proces, – přípravu ročních pracovních programů / finančních rozhodnutí, stanovení ročních priorit, – řízení výzev k předkládání návrhů a nabídek a následné postupy výběru, – komunikace se zúčastněnými stranami (potenciální/skuteční příjemci, členské státy atd.), – finanční a operativní řízení projektů, – provádění kontrol, jak je popsáno výše (následné ověřování, výbor pro zadávání zakázek, následné audity, interní audit), – účetnictví, – vývoj a správa nástrojů IT pro řízení grantů, – sledování a podávání zpráv o realizaci cílů, včetně výročních zpráv o činnosti a zpráv dále pověřených schvalujících osob.

Externí zaměstnanci || Úkoly se podobají úkolům úředníků a dočasných zaměstnanců s výjimkou úkolů, které nemohou převzít externí zaměstnanci.

3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

(15) þ         Návrh/podnět je v souladu s dalším víceletým finančním rámcem.

(16) ¨         Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové linie a odpovídající částky.

(17) ¨         Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[37].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové linie a odpovídající částky.

3.2.5. Příspěvky třetích stran

(18) þ         Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

(19) ¨         Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Odhadovaný dopad na příjmy

(20) ¨         Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

(21) þ         Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨         dopad na vlastní zdroje

þ         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa)

Příjmová rozpočtová linie: || Prostředky použitelné v probíhajícím rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[38]

Rok 2014 || Rok 2015 || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020

Článek 6xxxx…………. || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové linie.

[33 yyyyyy…] Příjmová linie

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

Příjmy v této fázi nejsou známy a závisí na tom, zda se programu zúčastní kandidátské země.

[1]               Sdělení o přezkumu rozpočtu EU, KOM(2010) 700 v konečném znění, 19.10.2010.

[2]               Pracovní dokument útvarů Komise, Rozpočet – Evropa 2020: stávající systém financování, budoucí úkoly, výsledky konzultací zúčastněných stran a jednotlivé možnosti hlavních horizontálních a odvětvových otázek, SEK(2011) 868 v konečném znění, připojený ke sdělení „Rozpočet – Evropa 2020“, KOM(2011) 500 v konečném znění, 29.6.2011.

[3]               http://ec.europa.eu/justice/news/consulting_public/news_consulting_0010_en.htm

[4]               Program Civilní soudnictví (JCIV), program Trestní soudnictví (JPEN), program Základní práva a občanství (FRC), program Daphne III (DAP), program Drogová prevence a informovanost o drogách (DPIP) a oddíly „Boj proti diskriminaci a rozmanitost“ a „Rovnost žen a mužů“ programu Zaměstnanost a sociální solidarita (PROGRESS).

[5]               Průběžná hodnotící zpráva o dosažených výsledcích a kvalitativních a kvantitativních aspektech provádění programu financování „Civilní soudnictví“, KOM(2011) 351 v konečném znění, 15.6.2011; průběžná hodnotící zpráva programu Trestní soudnictví, KOM(2011) 255 v konečném znění, 11.5.2011; průběžná hodnotící zpráva o programu „Základní práva a občanství“ 2007–2013, KOM(2011) 249 v konečném znění, 5.5.2011; průběžná hodnotící zpráva o programu „Daphne III“ 2007–2013, KOM(2011) 254 v konečném znění, 11.5.2011; zpráva o průběžném hodnocení zvláštního programu „Drogová prevence a informovanost o drogách“ (dále „DPIP“) 2007–2013, KOM(2011) 246 v konečném znění, 5.5.2011.

[6]               Sdělení Komise ze dne 13. září 2011, KOM(2011) 551 v konečném znění.

[7]               Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1.

[8]               KOM(2010) 2020 v konečném znění, 3.3.2010.

[9]               KOM(2011) 500, 29.6.2011.

[10]             Úř. věst. L 257, 3.10.2007, s. 16.

[11]             Úř. věst. L 58, 24.2.2007, s. 13.

[12]             Úř. věst. L 257, 3.10.2007, s. 23.

[13]             KOM(2010) 700, 19.10.2010.

[14]             Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.

[15]             Úř. věst. L XX, XX, s. XX.

[16]             Úř. věst. L XX, XX, s. XX.

[17]             Úř. věst. L XX, XX, s. XX.

[18]             Úř. věst. L XX, XX, s. XX.

[19]             Úř. věst. L XX, XX, s. XX.

[20]             Úř. věst. L XX, XX, s. XX.

[21]             Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2.

[22]             Konečné znění tohoto bodu odůvodnění nařízení bude záležet na postoji, který Spojené království a Irsko přijmou v souvislosti s ustanoveními protokolu (č. 21).

[23]             ABM: řízení podle činností (Activity-Based Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (Activity-Based Budgeting).

[24]             Uvedené v čl. 49 odst. 6 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

[25]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

[26]             Uvedené v článku 185 finančního nařízení.

[27]             Možná DK.

[28]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[29]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[30]             Výstupy jsou dodávané produkty a poskytované služby (např. počet financovaných studentských výměn, počet km vybudovaných silnic atd.).

[31]             Popsaný v oddíle 1.4.2. „Specifické cíle…“.

[32]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[33]             Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé linie „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

[34]             SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník.

[35]             Dílčí strop na externí pracovníky z operačních prostředků (bývalé linie „BA“).

[36]             V podstatě na strukturální fondy, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský rybářský fond.

[37]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody.

[38]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.