31.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 153/102

—

s ohledem na článek 167 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na Úmluvu Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (1),

—

s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1718/2006/ES ze dne 15. listopadu 2006 o provádění programu podpory evropského audiovizuálního odvětví (MEDIA 2007) (2),

—

s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 16. listopadu 2005 o filmovém dědictví a konkurenceschopnosti souvisejících průmyslových činností (3),

—

s ohledem na doporučení Komise z 24. srpna 2006 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a o uchovávání digitálních záznamů (4),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 13. listopadu 2006 o digitalizaci kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů (5),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 18. a 19. listopadu 2010 o příležitostech a úkolech pro evropský film v digitálním věku (6),

—

s ohledem na sdělení Komise o kritériích hodnocení státní podpory ze sdělení Komise o některých právních aspektech týkajících se filmových a ostatních audiovizuálních děl (sdělení o filmu) ze dne 26. září 2001 (7),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (KOM(2010)2020),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. července 2010 o výzvách, které pro evropské filmové dědictví představuje analogový a digitální věk (druhá prováděcí zpráva týkající se doporučení o filmovém dědictví) (SEK(2010)0853),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2010 nazvané „Digitální program pro Evropu“ (KOM(2010)0245),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. září 2010 o příležitostech a úkolech pro evropský film v digitálním věku (KOM(2010)0487),

—

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. dubna 2010 nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (KOM(2010)0183),

—

s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 13. července 2011 o on-line distribuci audiovizuálních děl v Evropské unii: příležitosti a výzvy při tvorbě jednotného digitálního trhu (KOM(2011)0427),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2002 o některých právních aspektech týkajících se filmových a ostatních audiovizuálních děl (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. listopadu 2001 o docílení lepšího oběhu evropských filmů na vnitřním trhu a v kandidátských zemích (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice (10),

—

s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 2. dubna 2011 na téma „Evropská kinematografie v digitálním věku“ (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví (12),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0366/2011),

A.

vzhledem k tomu, že kultura představuje nejdůležitější základnu pro evropské identity a společné hodnoty;

B.

vzhledem k tomu, že kultura je jádrem současných debat o identitě, sociální soudržnosti a rozvoji ekonomiky založené na znalostech, jak je uvedeno ve Všeobecné deklaraci UNESCO o kulturní rozmanitosti;

C.

vzhledem k tomu, že každý má právo podílet se na kulturním životě společnosti a těšit se z umění, a vzhledem k tomu, že filmové umění navíc také přispívá k vzájemnému poznávání lidí a tím i ke společným lidským zkušenostem, což pomáhá vytvářet evropskou identitu;

D.

vzhledem k tomu, že investice do kultury přinášejí při utváření evropské identity zjevné dlouhodobé nemateriální vícegenerační výsledky;

E.

vzhledem k tomu, že evropské audiovizuální odvětví, ke kterému patří i kinematografie, je významnou součástí hospodářství EU a mělo by být konkurenceschopnější na celosvětové úrovni;

F.

vzhledem k tomu, že evropský film je důležitou součástí kultury, podporuje dialog a porozumění, ztělesňuje a ukazuje evropské hodnoty v rámci Evropské unie i za jejími hranicemi a zároveň hraje zásadní úlohu při zachovávání a podpoře kulturní a jazykové rozmanitosti;

G.

vzhledem k tomu, že evropská kinematografie by měla posilovat územní a sociální soudržnost;

H.

vzhledem k tomu, že digitální věk přináší nové možnosti celému audiovizuálnímu odvětví a především filmovému průmyslu, co se týče efektivnější distribuce, promítání i uvádění filmů i pokud jde o vyšší zvukovou a obrazovou kvalitu, kterou je schopno evropskému publiku nabídnout, přičemž zároveň staví evropský film před určité vážné úkoly související s přechodem na digitální technologie, zejména pokud jde o financování;

I.

vzhledem k tomu, že digitální technologie tak přispívají k provádění celoevropských a vnitrostátních cílů v oblasti uvádění a přístupnosti evropských děl a v oblasti sociální soudržnosti;

J.

vzhledem k tomu, že digitální technologie v kinematografii umožňují pružné plánování propagace a provádění změn v daném materiálu na poslední chvíli;

K.

vzhledem k tomu, že první fáze digitalizace evropské kinematografie přinesla nerovnoměrný prospěch;

L.

vzhledem k tomu, že nejmodernější digitální vybavení je přibližně o 25–30 % levnější než předchozí modely, a je tak dostupnější jak pro evropská kina, tak i pro programy financování;

M.

vzhledem k tomu, že ne všechna kina se s výzvou digitalizace filmu mohou vyrovnat stejným způsobem;

N.

vzhledem k tomu, že kompletní digitalizace evropského filmového průmyslu a jeho kin musí být dokončena co nejrychleji, aby nedošlo k omezení možností seznamovat se s kulturní rozmanitostí a dostupnosti na různých platformách, a měla by být podporována na evropské i vnitrostátní úrovni;

O.

vzhledem k tomu, že nezávislá kina a filmové kluby tvoří jedinečnou evropskou síť kin, které mají odlišnou programovou nabídku oslovující publikum mimo hlavní komerční proud;

P.

vzhledem k tomu, že je nutné vzít na vědomí obavy, které vyjadřují organizace filmových klubů, jež navrhují přijmout zvláštní a přednostní opatření na podporu produkce a distribuce nezávislých evropských filmů;

Q.

vzhledem k tomu, že hlavní slovo při obhajobě a propagaci evropského kulturního dědictví, především při digitalizaci filmů a kin, mají místní a regionální řídící orgány, které proto představují hlavní partnery v procesu digitalizace;

R.

vzhledem k tomu, že kina představují významný prostředek uchování kvality života a sociálních vazeb v historických městských centrech a na předměstích i při regeneraci městských oblastí;

S.

vzhledem k tomu, že nezbytnou podmínkou mezinárodní distribuce děl evropské kinematografie je jejich úspěch v Evropě, který umožňuje dosáhnout ekonomických cílů a společně představuje způsob kulturní spolupráce a diplomacie, jimž se do třetích zemí šíří nejen samotná díla, ale také různé kultury evropských zemí;

T.

vzhledem k tomu, že digitální přechod by měl být co možná nejrychlejší, abychom se vyhnuli zdvojování nákladů na produkci a distribuci;

U.

vzhledem k tomu, že evropský filmový průmysl je v současnosti roztříštěný do mnoha oblastí rozdělených národními a jazykovými hranicemi a že tvorba filmů je určena především místnímu publiku v zemi jejich původu, které je také jejich hlavním konzumentem;

1.

zdůrazňuje významný přínos evropské kinematografie pro investice v oblasti digitálních technologií, inovace, růst a zaměstnanost;

2.

konstatuje, že za rok 2010 se v EU prodala skoro jedna miliarda lístků do kina, což dokládá trvalou popularitu odvětví kinematografie a jeho obrovský potenciál, co se týče finančního přínosu, růstu a zaměstnanosti;

3.

zdůrazňuje, že evropská kinematografie má stále větší význam z hlediska hospodářského, jelikož vytváří více než 30 000 pracovních míst;

4.

zdůrazňuje, že kromì ekonomického podnětu, který vychází z odvětví umění v EU, hraje mimořádnou úlohu zejména kulturní a sociální dimenze evropského filmu, která je důležitým činitelem kulturního rozvoje a identity Evropy;

5.

je si vědom toho, že evropský trh v oblasti kinematografie je vysoce roztříštěný a rozrůzněný, přičemž velká většina kin má pouze jeden nebo dva promítací sály;

6.

poukazuje na to, že většinu digitalizovaných kin tvoří multiplexy;

7.

je si vědom toho, že v Evropě panuje zeměpisná nerovnováha v dostupnosti kin a filmů pro občany, zejména pak ve východní Evropě a ve venkovských oblastech;

8.

zdůrazňuje význam sociální a kulturní úlohy kin, která musí být zachována zejména ve venkovských a odlehlých oblastech;

9.

je si vědom toho, že potenciál evropského filmového průmyslu neustále vzrůstá, je však nutno postupně zvyšovat podíl evropské produkce promítané v kinech;

10.

poukazuje na to, že malá komerční a nekomerční kina představují významný přínos pro zachování kulturního dědictví, jelikož do svého programu zahrnují filmy evropské produkce;

11.

poukazuje na to, že uvádění filmů prochází procesem změny, kdy narůstá počet multiplexů a výrazně se snižuje počet promítacích sálů v malých městech a v historických městských centrech;

12.

je toho názoru, že rozmanitost kinematografické tvorby v EU musí být zachována;

13.

konstatuje, že zčásti i v důsledku upřednostňování komerčně co možná nejvýnosnějších filmů je rozmanitost filmové produkce v Evropě a možnost kin svobodně rozhodovat o své programové nabídce ohrožena, a lze se proto důvodně obávat nevratného procesu koncentrace kinematografického trhu;

14.

zdůrazňuje proto, že při přechodu na digitalizaci je nutné zachovat rozmanitost programů a kulturních zařízení ve venkovských i městských oblastech všech zemí EU a nesmí docházet k zavírání malých a klubových kin ve prospěch multiplexů;

15.

poukazuje na to, že digitalizace umožňuje levněji šířit kulturní obsah na celém vnitřním trhu a zajišťuje konkurenceschopnost a rozmanitost evropské kinematografie;

16.

je si vědom toho, že se stále zvyšuje tlak na to, aby veškeré filmy byly slučitelné s digitálním promítáním, na které některá evropská kina již zcela přešla;

17.

s obavami konstatuje, že je ohrožena existence mnoha nezávislých kin, a to vysokými náklady na přechod na digitální technologii a konkurencí kin, která uvádějí převážně americkou produkci;

18.

je si vědom toho, že nezávislí distributoři mají problémy se zvládáním dvojích nákladů, s nimiž se musejí v tomto přechodném období vyrovnávat, což má na celý kinematografický průmysl dominový efekt;

19.

je si vědom toho, že udělování multiteritoriálních a celoevropských licencí má klíčový význam pro využití potenciálu trhů pro distribuci filmů on-line, podporu širšího oběhu evropských filmů, lepší přístup spotřebitelů k evropským filmům a pro dostupnost evropských filmů na platformách nabízejících služby „video na požádání“;

20.

je si vědom toho, že existuje několik programů EU, které jsou schopny podpořit přechod filmového průmyslu do digitálního věku, jako je například program MEDIA;

21.

poznamenává, že v důsledku nedostatečného financování není evropský film dostatečně propagován na mezinárodní úrovni;

22.

zdůrazňuje význam všech fází procesu výroby při tvorbě filmového obsahu a potřebu podporovat všechny tyto fáze;

23.

poukazuje na to, že multimediální technologie nahrazuje jiné formy komunikace, a že je proto potřeba lidi učit, jak mají tuto formu komunikace přijímat;

24.

vyzývá členské státy a Komisi, aby finančně podpořily úplnou digitalizaci, pokud jde o vybavení evropských kin, a vytvořily evropské a vnitrostátní programy na podporu co nejrychlejšího přechodu na digitální technologie a oběhu evropských filmů v rámci audiovizuálního odvětví, které je celosvětově velmi konkurenční;

25.

zdůrazňuje v tomto ohledu, že tyto programy by měly být pružným způsobem přizpůsobeny praktickým požadavkům;

26.

zdůrazňuje, že digitální kino by se mělo zaměřovat na zlepšování kvality obrazu a zvuku (s minimálním rozlišením 2K), které by umožnilo vytvořit rozmanitější a flexibilnější programové schéma přímých přenosů, záznamů vysílání a vzdělávacích, kulturních a sportovních pořadů a zároveň umožnilo využít širokou škálu inovativních technologií, které budou i nadále přitahovat publikum;

27.

zdůrazňuje mimořádný význam podpory a propagace evropské produkce a uznává, že EU významným způsobem přispívá k digitální tvořivosti a k inovacím, jako je například 3D;

28.

uznává, že ačkoli je digitalizace kin nejvyšší prioritou, měl by být zohledněn také neustálý technický vývoj, protože ve střednědobém až dlouhodobém horizontu bude možná nezbytné se přizpůsobit novějším promítacím formátům;

29.

připomíná, že cílem evropského přechodu na digitální kinematografii by mělo být vytvoření nových možností distribuce evropských filmů při zachování rozmanitosti evropské produkce a zvýšení její dostupnosti pro evropské občany;

30.

zdůrazňuje, že „video na požádání“ může evropským kinematografickým společnostem poskytnout příležitost k oslovení širšího publika;

31.

uznává, že tvorba a inovace jsou záležitosti obecného zájmu, a naléhavě přitom vyzývá, aby investice do programů byly chápány jako priorita a podporovány s cílem stimulovat nabídku kvalitního kulturního obsahu, který by byl dostupný v sítích;

32.

vyzývá malá a nezávislá kina, aby využívala veškerého svého komerčního potenciálu formou diverzifikace svých produktů, poskytováním přidané hodnoty k službám, které nabízejí, a využitím mezery na trhu, kterou zaplnily;

33.

je přesvědčen, že digitalizace je velmi důležitou příležitostí k tomu, aby byla v kinech propagována přítomnost úředních regionálních jazyků a studium cizích jazyků;

34.

je si vědom toho, že vysoké náklady na digitalizaci, která do budoucna představuje značný dlouhodobý komerční přínos, však mohou představovat značné břemeno pro mnoho malých a nezávislých kin, jejich programová nabídka překračuje hranice hlavního proudu a která uvádějí značný podíl evropských filmů;

35.

je si vědom toho, že tváří v tvář hrozbě uzavření či v zájmu toho, aby k němu nemuselo dojít, potřebují taková kina zvláštní a přednostní podporu;

36.

vyzývá proto Komisi, aby navrhla konkrétní opatření na podporu těchto kin;

37.

konstatuje, že kina musejí nést v souvislosti s náklady na digitalizaci nejtěžší břemeno, a že vzhledem k tomu, že digitalizace s sebou nese potřebu vybudovat základní infrastrukturu, která je důležitá pro publikum a která usnadní poskytování lepších kulturních služeb než dosud, a to bez ohledu na lokalitu, má veřejné financování velký význam, zvláště pro malá a nezávislá kina;

38.

uvědomuje si, že kina jsou místem, kde se lidé setkávají a vyměňují si názory, a zdůrazňuje, že mizení malých a nezávislých kin, především v malých městech a méně rozvinutých oblastech, omezuje přístup k evropským kulturním zdrojům, ke kultuře a kulturnímu dialogu;

39.

zdůrazňuje, že s problémem malých kin se potýkají hlavně venkovské oblasti, kde tato kina mohou plnit obzvláště významnou společenskou úlohu jako místa setkávání;

40.

upozorňuje na obtížnou situaci malých kin ve městech, která jakožto takzvaná klubová kina přispívají k zachování kulturního dědictví;

41.

uznává, že k digitalizaci malých a nezávislých kin musí dojít co nejdřív, aby se tato kina podařilo zachovat jako místa otevřená filmové tvorbě, kulturní rozmanitosti a publiku;

42.

upozorňuje na to, že kinematografický průmysl je ohrožován porušováním autorských práv a nezákonným stahováním filmů; požaduje, aby členské státy práva duševního vlastnictví náležitě vymáhaly;

43.

uvědomuje si dále možnost ohrožení kvality promítaných děl a potřebu respektovat morální práva autorů související s používáním stříbrného promítacího plátna, které způsobuje výrazné rozdíly ve světelnosti obrazu; vzhledem k tomu, že stříbrné plátno se používá k projekci trojrozměrných filmů, doporučuje, aby se s ohledem na morální práva autorů a kvalitu diváckého zážitku dvourozměrné filmy na stříbrné plátno nepromítaly;

44.

poukazuje na to, že evropský filmový průmysl má problémy s oběhem a distribucí filmů, zejména pak filmů nízkorozpočtových, a že velká část produkce nepřekročí hranice vnitrostátních trhů a jen zřídkakdy se dostane do mezinárodní distribuce, takže nemůže oslovit širší publikum na kontinentu a ve světě;

45.

upozorňuje na současný nedostatek vhodných školení pro promítače, kde by se naučili ovládat nová digitální promítací zařízení a nastavit je pro každý konkrétní film tak, aby byla zachována kvalita promítaného díla;

46.

uvědomuje si, že digitalizace audiovizuální produkce a distribuce staví instituce filmového dědictví a jejich činnost v oblasti shromažďování, uchovávání a opatrování evropského audiovizuálního dědictví před nové výzvy;

47.

zdůrazňuje nutnost zajistit interoperabilitu digitálních projekčních systémů a materiálů stejně jako ostatních přístrojů, obzvláště potřebných k promítání na menší a středně velká plátna, která zohledňují rámcové ekonomické podmínky evropského kinematografického trhu, a přispívají tak k zachování rozmanitosti kin a filmů;

48.

zdůrazňuje potřebu zajistit, aby digitalizace kin byla pokud možno technicky neutrální;

49.

doporučuje normalizaci systémů na základě norem ISO v oblasti produkce, distribuce a promítání filmů;

50.

domnívá se však, že v konkrétním případě digitálního promítání nesmí digitalizace kin vést za žádných okolností k zavedení jednoho určitého standardu jako normy digitálního promítání;

51.

je si vědom toho, že takový stav by byl nepatřičný i s ohledem na další technický rozvoj, například v oblasti kinoprojekčních systémů využívajících laserovou technologii;

52.

zdůrazňuje význam normalizace systému rozlišení 2K, který umožňuje promítání filmů ve formátu 3D, HDTV a Blu-Ray a také služeb „video na požádání“;

53.

vítá proto skutečnost, že pomocí normy 2K byla vyvinuta jedinečná otevřená a kompatibilní celosvětová norma ISO pro digitální projekci, která zohledňuje specifické potřeby evropských provozovatelů kin;

54.

vyzývá evropské a vnitrostátní normalizační organizace, aby využívání této normy odpovídajícím způsobem podporovaly;

55.

vítá skutečnost, že Komise ve svém pracovním programu normalizace pro průmyslové inovace (2010–2013) oznámila plán stanovit do roku 2013 dobrovolné normy pro ukládání filmů v digitální podobě do archivů, jejich uchovávání a projekci ve formátu 3D.

56.

připouští další možnosti financování méně nákladných projektorů, které by bylo možné s úspěchem používat na místech, kde se promítají alternativnější díla, a je zde dále potenciál pro podporu zvláštních filmových žánrů, jako jsou dokumentární a cizojazyčné filmy;

57.

uznává, že archivace filmů bude díky jejich digitalizaci nebo čistě digitální produkci technicky snazší, že však s sebou do budoucna ponese problémy dané nejasnostmi ohledně norem a autorských práv;

58.

doporučuje členským státům, aby přijaly legislativní opatření, která zajistí, že audiovizuální díla, jež by se v budoucnu mohla stát první součástí evropské multimediální knihovny a důležitým nástrojem ochrany a propagace národního dědictví, budou digitalizována, shromažďována za použití stanovených archivářských postupů, katalogizována, uchovávána a šířena pro kulturní, vzdělávací a vědecké účely a budou přitom dodržována autorská práva;

59.

doporučuje, aby přechod na digitální technologie proběhl co nejrychleji, a bylo se tak možné vyhnout nákladům na paralelní výrobu celuloidových a digitálních verzí filmů a vytváření paralelního distribučního a promítacího systému a aby byly zároveň vytvořeny pobídky, které povedou zadavatele reklamy k přechodu z 35mm na digitální formát;

60.

vyzývá Komisi, aby evropskou digitální knihovnu EUROPEANA využívala nejen jako digitální knihovnu pro tištěné produkty, ale také pro evropské filmové dědictví a v souladu s tím vymezila její tématický záběr;

61.

podtrhuje potřebu podporovat kina a filmové archívy, které propagují a uchovávají filmové dědictví;

62.

doporučuje členským státům, aby stanovily své závazné archivářské postupy či upravily stávající mechanismy tak, aby odpovídaly digitálním formátům, a stanovily v rámci toho povinnost archivovat u digitálních filmů jejich standardní digitální exemplář;

63.

vyzývá členské státy, aby při navrhování programů státní podpory digitální konverze zohlednily pravidla hospodářské soutěže EU, aby se zabránilo narušení podmínek financování digitální kinematografie;

64.

vyzývá Komisi, aby vypracovala jasné pokyny pro poskytování státní podpory na základě zkušeností v různých členských státech s cílem zvýšit právní jistotu a zároveň zajistit svobodu členských států při usměrňování financování filmů a kin na vnitrostátní úrovni;

65.

zdůrazňuje, že veřejná podpora by měla být technicky neutrální, ale měla by také zajistit udržitelnost investic s ohledem na konkrétní podnikatelské modely provozovatelů kin a technické požadavky distributorů;

66.

vyzývá členské státy, aby podpořily národní filmové ateliéry a další příslušné instituce a pomohly jim při přechodu na práci s digitální technologií;

67.

zdůrazňuje potřebu veřejných a soukromých investic při přechodu odvětví kinematografie do digitálního věku;

68.

zdůrazňuje, že pro zjednodušení postupu digitalizace je zapotřebí flexibilních a rozmanitých finančních prostředků, jak veřejných, tak i soukromých, na místní, regionální, vnitrostátní i evropské úrovni, jejichž pomocí by bylo možno podporovat zejména malá a nezávislá kina, a to v rámci, který by stanovil priority a možnost komplementarity a určil kvantitativně vyjádřitelné cíle;

69.

poukazuje na to, že ačkoli evropské strukturální fondy představují významný zdroj financování pro projekty digitalizace a iniciativy v oblasti odborné přípravy, mělo by v rámci nového finančního výhledu 2014–2020 dojít k navýšení finančních prostředků, zkrácení čekacích dob a ke zjednodušení podávání žádostí;

70.

doporučuje, aby financování projektů digitalizace z prostředků evropských strukturálních fondů bylo podmíněno tím, že kina, která tuto podporu čerpají, se zaváží k uvádění evropských filmů;

71.

požaduje dále, aby byly vytvořeny mechanismy, které by umožnily zlepšit poskytování podpory prostřednictvím evropského programu regionálního rozvoje;

72.

vyzývá Komisi a členské státy, aby šířily osvědčené postupy v oblasti financování digitalizace, včetně řešení založených na tržním přístupu, jako je například vytváření sítí malých kin, které pak uzavírají kolektivní smlouvy s distributory; vyzývá Komisi, členské státy a regiony, aby soustředily veřejné financování digitalizace na kina, která své finanční potřeby nemohou dostatečně pokrýt z dalších zdrojů, a aby zkrátily přechodné období na minimum;

73.

vyzývá Komisi, aby pečlivě zvážila důsledky, které má přechod od tradiční kinematografie k digitální kinematografii na všechny zúčastněné a zainteresované strany; zdůrazňuje, že by členské státy při vypracovávání vnitrostátních programů digitalizace měly vzít v úvahu náklady, které vzniknou malým místní kinům, a možné výhody a důsledky pro trh práce;

74.

domnívá se, že digitální technikou by měla být vybavena kina, která se nacházejí v méně osídlených oblastech, kde se kulturní akce konají jen málokdy, a která nejsou schopna pokrýt náklady spojené s přechodem na digitální promítání;

75.

zdůrazňuje dostupnost zvýhodněných půjček, které poskytuje Evropská investiční banka kinům, která usilují o digitalizaci a nemají potřebné finanční prostředky;

76.

podtrhuje úlohu partnerství veřejného a soukromého sektoru jako metody financování digitalizace kin a zdůrazňuje, že by tato partnerství měla být podporována;

77.

zdůrazňuje, že digitalizace kin financovaná z veřejných či soukromých prostředků nesmí ohrozit nezávislost kin, omezit rozmanitost programové nabídky a snížit tržní podíl evropských filmů;

78.

vyzývá Komisi, aby tento problém řešila také v souvislosti s prodloužením platnosti sdělení o filmu;

79.

konstatuje v tomto ohledu, že veškeré veřejné prostředky poskytované na digitalizaci kin a filmů by měly podléhat stejné kontrole, jaké podléhá státní podpora v jiných odvětvích;

80.

vybízí ke spolupráci mezi provozovateli kin, místními orgány, společenskými středisky, filmovými kluby a společnostmi a filmovými festivaly, která by jim umožnila co nejlépe využívat digitálních technologií zajištěných z prostředků EU;

81.

domnívá se, že by měly být zavedeny mechanismy pro propojení distributorů a provozovatelů kin, a vybízí k prohloubení spolupráce mezi malými kiny, aby se minimalizovaly náklady na investice do digitálního vybavení;

82.

vybízí členské státy k navýšení prostředků financování výzkumu v oblasti kinematografických digitálních technologií, zvláště pak pokud jde o způsoby šíření filmového materiálu a metody jeho komprese, tak aby vytvořená síť mohla fungovat interaktivně a nabízet projekci ve vysoké kvalitě, zároveň však umožňovala snadnější zacházení s komprimovanými a dekomprimovanými obrazy;

83.

zdůrazňuje význam vhodných investic do výzkumu, financování a školení odborníků, kteří v této oblasti již působí, s cílem umožnit jim přizpůsobit se používání nových technologií a zajistit sociální začlenění a ochranu pracovních míst;

84.

zdůrazňuje nutnost provádět programy odborné přípravy zaměřené na profesionály v audiovizuálním odvětví, jež by jim umožnily přizpůsobit se digitálním technologiím a novým obchodním modelům, a uznává úspěch iniciativ, které na tomto poli již působí; domnívá se, že Evropská unie se musí zavázat k podpoře a financování těchto programů;

85.

je si vědom toho, že komerční model financování instalace digitálního vybavení pomocí poplatku za virtuální kopii (VPF) je vhodný pro velké sítě kin, ale není optimálním řešením pro malá a nezávislá kina, která jsou omezena nedostatkem investičních prostředků, a že tento finanční model poplatků za virtuální kopii proto také může být na překážku kulturní rozmanitosti;

86.

zdůrazňuje, že mnoho malých, venkovských a klubových kin, která promítají převážně evropskou produkci, je vyloučeno z komerčního modelu financování pomocí poplatku za virtuální kopii a že je nezbytné nalézt alternativní modely financování, včetně veřejné podpory, aby bylo možné udržet a prohloubit kulturní rozmanitost a zajistit jejich konkurenceschopnost;

87.

žádá proto, aby tyto finanční modely poplatků za virtuální kopii byly přizpůsobeny potřebám a specifickým podmínkám kin s nezávislou programovou nabídkou a filmových klubů;

88.

konstatuje, že je třeba podporovat finanční modely, které by umožnily, aby nezávislá kina měla přístup k poplatkům za virtuální kopii od všech distributorů; doporučuje, aby byla zakládána nákupní družstva, která by mohla využívat skupinových sazeb poskytovaných všem provozovatelům kin;

89.

zdůrazňuje, že vzdělávání v oblasti filmu napomáhá rozvoji analytického myšlení a celkově zlepšuje schopnosti mladých lidí, protože umožňuje spojit poznávání kulturního dědictví s rozšiřováním povědomí o složitosti světa obrazů a zvuků;

90.

zdůrazňuje, že vzdělávání pomocí filmu, jehož součástí je i kinematografická kultura a jazyk, umožňuje občanům zaujmout kritický postoj k různým formám médií, a rozšiřuje tak prostředky a možnosti, které nabízí „digitální gramotnost“;

91.

zdůrazňuje, že vzdělávání v oblasti filmu by mělo občanům umožnit, aby získali širší znalosti, naučili se toto umění ocenit a dokázali přemýšlet o hodnotách, které film sděluje;

92.

vyzývá členské státy, aby zahrnuly vzdělávání v oblasti filmu do svých vnitrostátních vzdělávacích programů;

93.

zdůrazňuje, že filmové vzdělávání, které nabízejí nezávislá kina, má velký význam ve všech fázích vzdělávání, protože vytváří diváckou obec pro evropské filmy;

94.

vybízí členské státy k tomu, aby ve filmových školách a dalších příslušných institucích podporovaly vzdělávací programy, které by seznamovaly s možnostmi využití digitálních technologií při výrobě filmů a s produkcí a distribucí digitálních filmů;

95.

žádá, aby technickým a řídícím pracovníkům bylo poskytováno odborné školení nabízející kvalitní a nejnovější informace, které by bylo hrazeno buď z prostředků EU, nebo z prostředků úspěšných žadatelů o finanční podporu a které by zajišťovalo optimální využívání digitálních technologií financovaných z prostředků EU;

96.

vyzývá členské státy, aby vytvářely a podporovaly zvláštní programy a akce, například v rámci filmových festivalů, které by napomáhaly rozvoji vzdělání mladých evropských občanů a jejich zájmu o evropské filmy;

97.

uznává, že program MEDIA podporuje evropský audiovizuální průmysl již více než dvě desetiletí a přispěl za tu dobu k rozvoji, distribuci i propagaci evropských filmů, jakož i k odborné přípravě provozovatelů kin v oblasti digitálních technologií;

98.

v této souvislosti vítá závazek předsedy Komise Barrosa ze dne 18. března 2011 týkající se zachování a dalšího posílení programu MEDIA;

99.

zdůrazňuje význam programu MEDIA při digitalizaci kin a požaduje pro příští generaci tohoto programu zachování stávajících položek, jakož i navýšení finančních prostředků, které by pomohly vypořádat se s výzvami, jež přinesly digitální technologie;

100.

vyzývá Komisi, aby v rámci nového programu MEDIA v období po roce 2013 a Evropského fondu pro regionální rozvoj vyčlenila finanční prostředky na podporu digitalizace kin, která promítají evropský obsah;

101.

poukazuje na to, že příští generace tohoto programu se musí zaměřit na opatření, která by byla výrazným přínosem a přispěla by k celkové strategii Evropa 2020;

102.

poukazuje na to, že součástí příští generace programu MEDIA musejí být nové iniciativy na podporu a propagaci překladu, dabování a používání běžných či velkých titulků, které vytvoří příznivější podmínky pro fungování nezávislých kin zaměřených na uvádění evropských filmů;

103.

připomíná, že investice do nových kinematografických technologií a přechod na digitální provoz by měly zajistit lepší přístupnost pro zdravotně postižené osoby, zejména zavedením zvukového popisu;

104.

žádá proto, aby byl do programu MEDIA začleněn oddíl „digitální programy“ za účelem zjednodušení přechodu na digitální formáty;

105.

upozorňuje na význam dlouhodobého vzdělávacího programu MEDIA jakožto nástroje, jehož mohou profesionálové v tomto odvětví využít k získání nových dovedností, s nimiž se budou schopni lépe přizpůsobit měnícím se technologiím a metodám výroby;

106.

poukazuje na přínos primárně vzdělávacího programu MEDIA, který studentům filmových škol usnadňuje mobilitu v rámci Evropy, přispívá k větší integraci tohoto profesionálního odvětví a k rozsáhlejší evropské spolupráci a koprodukci; s ohledem na to žádá, aby tato rozpočtová položka byla navýšena;

107.

doporučuje, aby se v rámci programu MEDIA investovalo do služeb „video na požádání“ jako součásti snah tohoto programu o podporu celoevropské distribuce a nadnárodní spolupráce mezi platformami a o odměňování iniciativ zahrnujících přeshraniční spolupráci;

108.

zdůrazňuje přínos evropské podpory, zejména v souvislosti s přeshraničním vysíláním filmů a při obraně evropského filmového trhu před dalším tříštěním;

109.

poznamenává, že digitální technologie ovlivnily způsob, jakým jsou filmy distribuovány prostřednictvím nejrůznějších platforem a přístrojů v rámci lineárních i nelineárních služeb;

110.

uznává, že po počátečních vydáních spojených s procesem digitalizace umožní digitální infrastruktura značné snížení distribučních nákladů, přičemž pro malé distributory nezávislého filmu bude znamenat možnosti rozsáhlejší distribuce pro jejich filmy, a tedy i příležitost oslovit širší publikum;

111.

uvědomuje si, že úspěšnost přechodu na digitální technologie je neodlučitelně spjata s přístupem k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení, sloužícímu jako prostředek distribuce digitálního obsahu, aktualizace digitálního programového vybavení a mnoha dalších důležitých funkcí, a vyzývá proto instituce, které mají v úmyslu přejít na digitální technologie, aby měly tuto závislost na zřeteli;

112.

poukazuje na to, že digitální technologie napomohly prudkému rozvoji krátkého filmu a videa a že s sebou přinesly nové distribuční vzorce a pružné uvádění filmů do distribuce, například možnost uvést film do distribuce prostřednictvím různých platforem brzy po jeho premiérovém uvedení;

113.

domnívá se dále, že s ohledem na ochranu rozmanitosti kin by mělo zůstat zachováno výlučné uváděcí období premiérových kin;

114.

poukazuje na to, že slabinou procesu digitalizace jsou distributoři, zvláštně pak nezávislí distributoři, kterým na digitální distribuci chybí dostatečná podpora, a kteří proto nejsou schopni držet s tímto procesem krok;

115.

vybízí členské státy, aby svou finanční podporu zaměřily na distribuci;

116.

vybízí evropské instituce k zavedení přípravných opatření a realizaci pilotních projektů zaměřených na testování nových obchodních modelů, které by mohly zlepšit oběh evropských audiovizuálních děl;

117.

vybízí členské státy, aby vytvořily strategickou koncepci sítě digitálních kin, jejíž součástí by byla filmová studia, kina s jedním i více promítacími sály a zařízení pro promítání přímých přenosů a jež by využívala veškerých možností přenosu dat včetně družic;

118.

zdůrazňuje, že je nezbytné, aby rozvoj nových možností využívání obsahu online postupoval ruku v ruce s tím, že na evropské úrovni budou zaváděna pravidla, která autorům audiovizuálních děl umožní získat spravedlivou odměnu odpovídající ziskům, které tyto nové formáty a služby přinášejí;

119.

vybízí členské státy, aby zajistily co možná největší zařazování evropských filmů do promítacích programů svých kin, aby zvýšily jejich oběh a posílily jejich propagaci v rámci celé Evropské unie a aby umožnily občanům EU vychutnat si bohatství a rozmanitost těchto filmů na co nejširší škále platforem;

120.

upozorňuje na to, že je třeba propagovat a podporovat evropské koprodukce a že zvýšení počtu takových produkcí by mohlo vést k rozšíření distribuce evropského filmu po celém kontinentu;

121.

podporuje činnost sítí kin, jako jsou Evropská kina (Europa Cinemas), která v celosvětovém měřítku podporují evropský film tím, že finančně a provozně pomáhají kinům, která uvádějí významný počet evropských filmů;

122.

uznává význam podpory nezávislých kin, která se věnují uvádění evropských filmů (jako kina, která jsou členy sítě Europa Cinemas), pro upevnění jejich evropské programové politiky a pro zvýšení rozmanitosti a jejich konkurenceschopnosti na trhu;

123.

žádá, aby všechna kina, která prokáží, že uvádějí vysoký podíl evropských filmů, měla možnost získat technologicky neutrální podporu a aby byl vytvořen ambiciózní program, který nebude zohledňovat výši obratu nebo návštěvnost;

124.

vybízí členské státy, aby podporovaly a propagovaly šíření a oběh evropských filmů na svém území prostřednictvím cílených akcí a festivalů; vybízí členské státy rovněž k podpoře různých filmových škol, které v Evropě existují;

125.

zdůrazňuje, že filmy, které získaly ocenění na evropských festivalech, by měly získat marketingovou podporu, která by dále usnadnila distribuci v rámci služeb „video na požádání“ a napomohla propagaci evropské kinematografie;

126.

uznává úlohu ceny Evropského parlamentu LUX při podpoře evropských filmů a mnohojazyčnosti, která je uskutečňována prostřednictvím překladu titulků vítězného filmu do 23 úředních jazyků Evropské unie a také prostřednictvím podněcování společenských diskuzí mezi občany EU;

127.

navrhuje, aby byla navázána lepší spolupráce a styky se třetími zeměmi s cílem zvýšit povědomí o evropské produkci na světovém trhu, zejména pak ve středomořské oblasti, a zároveň podporovat kulturní výměny a zakládání nových iniciativ na podporu evropsko-středomořského dialogu a demokratického rozvoje celého tohoto regionu, v neposlední řadě pak také s ohledem na závazky vyplývající z Evropsko-středomořské konference o kinematografii;

128.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.