31.5.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 153/9

—

s ohledem na 5. zprávu GŘ REGIO o hospodářské, sociální a územní soudržnosti, především na strany 230–234,

—

s ohledem na závěry 5. zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti (KOM(2010)0642) a souvisejícího průvodního dokumentu (SEK(2010)1348),

—

s ohledem na pracovní dokument GŘ REGIO nazvaný „Regiony 2020: Posouzení budoucích výzev pro regiony EU“ z listopadu 2008 (průvodní dokument k pracovnímu dokumentu útvarů Komise SEK(2008)2868)),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2010 o demografických výzvách a solidaritě mezi generacemi" (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. února 2008 o demografické budoucnosti Evropy (2),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Podporovat solidaritu mezi generacemi“ ze dne 10. května 2007 (KOM(2007)0244),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. března 2006 o demografických výzvách a solidaritě mezi generacemi (3),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. října 2006 nazvané „Demografická budoucnost Evropy – učiňme z problému výhodu“ (KOM(2006)0571),

—

s ohledem na zelenou knihu s názvem „Nová mezigenerační solidarita jako odpověď na demografické změny” ze dne 16. března 2005 (KOM(2005)0094),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A7-0350/2011),

A.

vzhledem k tomu, že demografické změny v EU i na celém světě jsou skutečností a jejich zvládání je jedním z klíčových úkolů budoucnosti a že obyvatelstvo EU je ve srovnání s jinými částmi světa nejstarší;

B.

vzhledem k tomu, že demografická přeměna se vyznačuje stárnutím obyvatelstva a silnými migračními toky jak z třetích zemí, tak v rámci EU z východu na západ a z venkovských oblastí do měst;

C.

vzhledem k TOMU, že demografické změny staví zejména určité regiony před nové úkoly, což je ovšem třeba vidět nejen jako ohrožení, ale také jako příležitost;

D.

vzhledem k tomu, že analýza GŘ Evropské komise REGIO nazvaná „Regiony 2020” označila demografické změny za hlavní výzvu;

E.

vzhledem k tomu, že demografické změny se týkají jak venkovských, tak i městských oblastí, a že v souvislosti s nimi je třeba zajistit dobrou infrastrukturu a služby;

F.

vzhledem k tomu, že ačkoli zvládnutí všech demografických problémů je především úkolem členských států, i regiony musí jednat aktivně, k čemuž potřebují podporu na evropské úrovni;

G.

vzhledem k tomu, že členské státy v rámci operačních programů na období 2007 – 2013 vyčlenily prostředky ze strukturálních fondů ve výši 30 miliard eur na opatření související s demografickými změnami, a vzhledem k tomu, že ústřední místo v procesu řešení tohoto problému zaujímají regionální a místní orgány, a klíčovým nástrojem mezi opatřeními EU bude tudíž regionální politika;

1.

domnívá se, že rostoucí průměrná délka života Evropanů je důvodem ke spokojenosti; je toho názoru, že mínění veřejnosti se často soustředí pouze na nebezpečí, avšak nikoli na příležitosti, které demografické změny skýtají;

2.

zastává názor, že by všechny možnosti měly být pečlivě přezkoumány a odpovídajícím způsobem vyzkoušeny, a to i za využití podpory, která je k dispozici prostřednictvím nástrojů politiky soudržnosti;

3.

domnívá se, že demografické změny postihují každý region jinak v závislosti na tom, zda probíhají rychle či pomalu, a na tom, zda se jedná o region, do kterého se lidé stěhují, nebo naopak o region se snižujícím se počtem obyvatel, a že si proto tento jev žádá i rozdílné adaptační strategie, přičemž je třeba, aby jej všechny evropské, celostátní a regionální orgány řešily koordinovaně; konstatuje, že kvalita života je jinak definována v regionech s ubývající populací, zejména ve venkovských oblastech, než v regionech, kde se počet obyvatel zvyšuje, a že je tedy třeba přijmout různé strategie podpory; soudí, že odchod pracovních sil důsledky demografických změn dále umocňuje a že stárnutí populace je pouze dílčím problémem;

4.

domnívá se, že Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond mohou přispět k řešení problémů vyplývajících z demografických změn v EU, konkrétně z rostoucího počtu starších a slábnoucí populace mladých lidí; podporuje návrh, aby se prostředky Evropského fondu pro regionální rozvoj používaly na úpravu bydlení v souladu s potřebami seniorů, tak aby byla zajištěna vysoká kvalita života stárnoucí společnosti; vyzývá členské státy a regiony, aby prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu využívaly na podporu mladých rodin;

5.

je toho názoru, že politické rámcové podmínky pro rovnost mezi ženami a muži mohou napomoci při řešení výzev souvisejících s demografickými změnami; proto požaduje, aby otázka rovnosti mezi ženami a muži byla zohledněna při veškerých úvahách zaměřených na řešení demografických otázek;

6.

zastává názor, že zhoršující se demografická situace oživí v blízké budoucnosti přinejmenším v některých členských státech diskusi o reformě penzijních systémů;

7.

žádá, aby členské státy a regiony při přidělování a rozdělování prostředků ze strukturálních fondů EU a při stanovování ukazatelů dopadu zohlednily rozdílnou úroveň rozvoje regionů i demografické ukazatele, jako je např. míra závislosti; připomíná, že ve srovnání s jinými částmi světa tvoří v EU starší osoby nejvyšší podíl obyvatelstva; domnívá se, že by Komise měla určit způsoby, jak reagovat na demografické změny i na celoevropské úrovni; konstatuje, že z důvodu přístupu k infrastruktuře a službám, ale i ochrany životního prostředí, je třeba analyzovat odliv pracovníků a posoudit nezbytnost vytvoření podmínek pro to, aby občané zůstávali ve svých původních regionech, a předešlo se tak vytváření aglomerací v určitých městských oblastech;

8.

je přesvědčen, že pomocí opatření EU lze najít společná řešení a součinnost, i pokud jde o demografické změny; vyzývá Komisi, aby řešení demografických změn začlenila do budoucí politiky soudržnosti jako horizontální cíl; dále Komisi vyzývá, aby trvala na zohlednění této problematiky při uzavírání investičních partnerství s členskými státy;

9.

apeluje na členské státy a regiony, aby demografickým změnám a jejím účinkům věnovaly větší pozornost než dříve a aby s ní související opatření zohlednily jako horizontální cíl ve vypracovávání vnitrostátních strategických rámcových programů (nebo jiných odpovídajících dokumentů) a ve svých operačních programech; domnívá se v této souvislosti, že stěžejní opatření strategie Evropa 2020, mezi nimiž je i partnerství pro aktivní a zdravé stárnutí, lze přímo odvíjet od představ partnerů těchto programů;

10.

požaduje přijetí aktivních opatření, která předejdou negativním dopadům demografických změn a posílí technickou podporu pro regiony, které jsou nejvíce postiženy vylidňováním a stárnutím, aby si mohly zachovat svou absorpční kapacitu a možnost využívat prostředky ze strukturálních fondů;

11.

je toho mínění, že veřejné a soukromé subjekty mají v Evropě možnost působit mimo jiné pomocí sociálních inovací jako průkopníci při hledání odpovědí na výzvy, které v souvislosti s demografickými změnami a stárnutím obyvatelstva vznikají; připomíná, že náklady spojené se stárnutím obyvatelstva budou v budoucnosti vyžadovat stále větší investice, a to jak na veřejné, tak na soukromé úrovni; uznává, že tato oblast nabízí stále se zvětšující potenciál jak pro podnikání, tak pro inovace;

12.

zdůrazňuje, že demografické změny, a především stárnutí populace, má viditelný dopad na zajištění sociální infrastruktury, jako jsou důchodové systémy, ošetřovatelská péče a zdravotnictví, a že orgány regionální samosprávy se musejí přizpůsobit měnícím se požadavkům různých skupin populace;

13.

žádá nová jednodušší pravidla Evropského sociálního fondu, aby malé organizace mohly více využívat prostředky fondu a rozvíjet a realizovat své sociální inovační projekty; žádá Komisi, aby v budoucnosti v rámci Evropského sociálního fondu navýšila prostředky pro nadnárodní pilotní projekty prováděné na úrovni EU, které jsou zaměřeny na sociální sféru a na problémy v oblasti zaměstnanosti, s cílem usnadnit inovační regionální, přeshraniční a makroregionální spolupráci, a vyřešit tak společné problémy vyplývající z demografických změn;

14.

povzbuzuje regiony, aby využívaly strukturálních fondů, které jim pomohou čelit demografickým výzvám, a aby zlepšily přístup k sociálním a administrativním službám i v malých a odlehlých městech a vesnicích, a to prostřednictvím rozvíjení specifického potenciálu každého regionu a posílením faktorů, které obyvatele motivují k tomu, aby v dané oblasti zůstávali;

15.

vyzývá Komisi, aby vytvořila pružnější podmínky pro zajištění stimulů pro křížové financování mezi prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského sociálního fondu v oblasti vytváření a provádění integrovaných plánů/strategií pro rozvoj měst;

16.

domnívá se, že má-li se zabránit vylidňování, je třeba se při rozvoji měst zaměřit na dobré podmínky pro děti a rodiny a na potřeby osob se zdravotním postižením a osob s omezenou pohyblivostí; proto by města, je-li to možné, měla být koncipována tak, aby v nich místa práce, bydlení a volného času nebyla od sebe příliš vzdálená; vyzývá regiony, aby se při městském plánování soustředily na vyvážené a harmonické střídání rezidenčních, komerčních a zelených ploch a aby zajistily lepší spojení s novými rezidenčními oblastmi v okolí měst; naléhavě rovněž žádá, aby se dále rozvíjely možnosti práce z domova;

17.

konstatuje, že malá města v regionech, kde dochází k odlivu obyvatel, plní obzvlášť důležitou funkci jakožto střediska služeb; požaduje, aby se tato jejich klíčová funkce zohlednila v budoucích strukturálních fondech, zejména prostřednictvím lepší koordinace Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova s Evropským fondem pro regionální rozvoj a Evropským sociálním fondem; konstatuje, že odliv obyvatel z venkova má negativní řetězové důsledky na městské oblasti a že hospodářsky a sociálně aktivní venkovské oblasti představují veřejné statky, které by měly být zohledněny v přiměřeně financovaném programu rozvoje venkova; vyzývá členské státy, regiony a obce, aby vytvořily komplexní a funkční síť služeb pro obyvatele všech věkových kategorií s cílem zabránit odlivu obyvatel z venkovských oblastí a jejich vylidňování;

18.

upozorňuje na to, že finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj by se daly také využít k prevenci sociálního vyčlenění seniorů, a to např. prostřednictvím vytvoření odpovídající infrastruktury a zavedení služeb, jež by byly pro všechny seniory dostupné;

19.

je toho mínění, že v oblastech s úbytkem obyvatelstva by měly být finančně podporovány adaptační strategie; věří, že se městské a regionální plánování musí více přizpůsobit změnám ve využívání infrastruktury, a to i revitalizací a přestavbou center měst, přičemž důležitá je i spolupráce s partnery ze soukromé sféry; poukazuje na to, že města je třeba rozvíjet tak, aby byla přívětivá pro seniory; zasazuje se o uznání a posouzení turistického potenciálu měst a cílů kulturního dědictví jako možnosti přilákat do oblastí ohrožených vylidňováním nové obyvatele;

20.

vyzývá regiony, aby vyvinuly inovační koncepce v místní hromadné dopravě, a čelily tak mimo jiné výzvě, kterou je klesající počet cestujících, a to především ve venkovských oblastech; navrhuje Komisi, aby takové projekty finančně podpořila;

21.

zasazuje se o to, aby se prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj přednostně využívaly na úvěry s výhodnými úroky, jejichž prostřednictvím lze podporovat výstavbu bytů vhodných pro seniory; navrhuje, aby se při splnění určitých podmínek nabídla možnost poskytnutí finančních prostředků na bydlení s pečovatelskou službou a vícegenerační domy s cílem zabránit izolaci seniorů a využít jejich tvůrčí potenciál, čímž by se zajistila vysoká kvalita života stárnoucí společnosti;

22.

vybízí členské státy, aby přizpůsobovaly služby v sociální a zdravotní oblasti potřebám všech obyvatel, zejména rodin a dětí, a aby uvolnily finanční prostředky pro zajištění domácí péče a plošné lékařské péče pro starší občany, a to nezávisle na jejich příjmu, věku a sociálním postavení, s cílem zabránit odlivu obyvatel z venkovských oblastí a okrajových regionů;

23.

je toho názoru, že pro sociální soudržnost v Evropě jsou důležité veřejné investice do zdravotnických a pečovatelských systémů; vyzývá členské státy, aby i ve venkovských oblastech zajistily dobrou lékařskou péči, např. prostřednictvím regionálních spádových nemocnic a zdravotnických zařízení, a předcházely tak tendenci omezovat zdravotní péči v těchto oblastech, a v příhraničních regionech posilovaly přeshraniční spolupráci mezi jednotlivými nemocnicemi a jinými zúčastněnými stranami, a aby zvážily možnost použití strukturálních fondů na podporu doplňkových opatření v oblasti telemedicíny a zdravotní péče a aby podporovaly aktivní stárnutí; vyzývá Komisi, aby našla inovační způsoby, jak tato opatření finančně podporovat;

24.

varuje před specifickými problémy s poskytováním služeb obecného zájmu, se kterými se mohou potýkat konkrétní regiony, zejména před nedostatkem odborných pracovníků v pečovatelských profesích v určitých regionech; domnívá se, že tyto regiony by měly vyvinout specifická řešení pro potřeby a obtíže související s poskytováním služeb v daném regionu a využívat prostředky z Evropského sociálního fondu na odbornou přípravu pečovatelů, tak aby byla zajištěna vysoce kvalitní péče a byla vytvořena nová pracovní místa, a to i prostřednictvím rekvalifikačních programů pro nezaměstnané; zdůrazňuje, že by se tím přímo přispělo k jednomu z cílů strategie Evropa 2020, kterým je vytvoření většího množství pracovních míst;

25.

zdůrazňuje, jaký význam má v boji proti odlivu obyvatel vytvoření takových podmínek, které umožní sladit profesní, rodinný a soukromý život, a tam, kde je to možné, například připravit obecně dostupné, vysoce kvalitní, spolehlivé a celodenně nabízené služby pro děti všech věkových kategorií, včetně služeb a možností předškolního vzdělávání; zároveň ovšem uznává, že cennou roli při péči o děti sehrávají i členové širší rodiny;

26.

pokládá za důležité, aby byly k dispozici dostatečné kapacity pro bydlení rodin, aby se tak daly lépe sloučit pracovní a rodinný život, neboť podpora mladých rodin může přispět ke zvýšení porodnosti v členských státech;

27.

zdůrazňuje, že migrace s sebou může nést určité problémy související s integrací;

28.

konstatuje, že odchod kvalifikovaných zaměstnanců z nových do starých členských států představuje pro nové členské státy jeden z největších demografických problémů a má negativní dopad na věkovou strukturu jejich obyvatelstva; dále zdůrazňuje, že migrace se týká i profesionálních zdravotníků, což ohrožuje udržitelnost systému zdravotní péče v méně rozvinutých oblastech;

29.

uznává však, že migrace poskytuje především regionům, v nichž dochází k úbytku populace, příležitost zastavit negativní dopad demografických změn, a žádá proto členské státy, aby začlenění migrantů přijaly jako politické opatření strategického významu;

30.

vyzývá členské státy, aby se dohodly na společné strategii pro oblast legální migrace, v neposlední řadě proto, že Evropa je, zejména v určitých oblastech, v důsledku demografického vývoje odkázána na migraci kvalifikovaných pracovních sil (z jiných členských států i ze států mimo EU, zejména ze zemí s EU sousedících); je toho názoru, že se členské státy musí snažit udržet si kvalifikované pracovníky, aby přispěli k vyváženému rozvoji regionů a zmírnili následky demografických změn;

31.

navrhuje, aby se více finančních prostředků vydávalo na integraci přistěhovalců s cílem odstranit předsudky, přičemž by mohla být podporována školení a společné akce kulturní výměny;

32.

vyzývá Komisi, aby Evropský sociální fond směrovala tak, aby počítal s lidmi všech věkových kategorií, a aby tím bylo zajištěno lepší využití profesního a dobrovolnického potenciálu v reakci na výzvy, jež vyplývají z demografických změn; upozorňuje na to, že zkušenosti a vědomosti starších lidí je třeba využít, např. při projektech coachingu a k zajištění generační obměny, a že je k tomu zapotřebí nalézt příslušná řešení; je toho názoru, že komunikace mezi generacemi nabízí příležitost, kterou je třeba využít;

33.

je toho názoru, že by regiony v boji proti nezaměstnanosti mládeže měly využít cíleně prostředků z Evropského sociálního fondu, aby zajistily začlenění mladých a poskytly jim příležitost začít vykonávat vhodné povolání; poznamenává, že tohoto cíle je možné dosáhnout například podporou vzdělávacích opatření a podnikání mladých lidí;

34.

domnívá se, že je třeba zajistit kontinuitu opatření zaměřených na zvýšení podílu žen na výdělečné činnosti; proto žádá, aby více žen získalo přístup ke kvalifikovanému zaměstnání a k programům celoživotního učení, přičemž získaná kvalifikace musí odpovídat požadavkům pracovního trhu; doporučuje členským státům, aby vytvořily systémy, které mají zaměstnavatelům přiblížit konkrétní projekty zaměřené na sloučení profesního a soukromého života zaměstnanců;

35.

zdůrazňuje, že pro regiony EU, které se potýkají s demografickými problémy, je vytváření vhodného prostředí pro konkurenceschopný a inovační soukromý sektor zásadním předpokladem pro vytváření nových pracovních příležitostí napříč generacemi;

36.

je toho názoru, že demografický vývoj v regionech je třeba statisticky zachytit; vyzývá Komisi, aby předložila návrhy, jak porovnat místní, regionální a vnitrostátní databáze s demografickými údaji, aby bylo možné tyto údaje zhodnotit v evropském měřítku a posílit výměnu osvědčených postupů mezi státy, regiony a obcemi;

37.

vyzývá Komisi, aby zpřesnila a každých pět let aktualizovala „Demography Vulnerability Index“ s cílem ukázat, které evropské regiony jsou demografickým změnám obzvláště vystaveny; vyzývá Komisi, aby vytvořila pilotní postupy, jimiž by zaznamenala postupy, které fungují v nejnáročnějších regionech;

38.

vyzývá členské státy a regionální a místní orgány, aby zlepšily spolupráci s místními a regionálními zúčastněnými stranami v otázkách, které s demografickými změnami souvisejí; zastává názor, že se při takovéto spolupráci v příhraničních regionech musí brát ohled na přání a možnosti přeshraničních iniciativ; doporučuje vytvoření programů obsahujících informace o těchto tématech, aby je veřejnost lépe chápala a měla o nich širší povědomí; vyzývá regiony, aby si vyměňovaly osvědčené postupy týkající se problémů spojených se stárnutím populace;

39.

navrhuje, aby Komise v rámci územní spolupráce podpořila celoevropské sítě, jejichž prostřednictvím se mohou regionální a místní orgány a subjekty občanské společnosti vzájemně učit, jak překonávat problémy vzniklé následkem demografických změn;

40.

žádá Komisi, aby hledala možnosti, jak vhodným způsobem uskutečnit myšlenku programu „ERASMUS pro poslance“ a jak upřesnit myšlenku „letní či zimní univerzity“, aby si zástupci evropských regionů mohli vyměňovat dobré zkušenosti a způsoby řešení v oblasti demografických otázek;

41.

vyzývá Komisi, aby shromáždila, analyzovala a společně s členskými státy a jejich regiony aplikovala osvědčené postupy, které by mohly sloužit jako vzor při vytváření opatření zaměřených na zvládnutí demografických problémů;

42.

vyzývá členské státy a regiony, aby si vyměňovaly zkušenosti, osvědčené postupy a nové metody prevence negativních dopadů demografických změn;

43.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.